2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
13. října 1913. číslo 28í.
4
article
vzdal předsednictví akčního vý-
boru, i to, že jsem je zase přijal.
Dovolte, abych to učinil slovy upřímnými.
jak jsem zvyklý mluvit s vámi, a jak také jistě
ode mne očekáváte. Vy víte — nechci tím do-
týkati se nikoho—, že nejsem tenorista, který
odstupuje proto, aby dostal vyšší gáži. Také
smím snad říci, že nikdy ze ctižádosti
netoužil jsem po jakémkoliv
místě ve straně a že také ne-
toužil jsem po místě předsedy
národní strany svobodomyslné.
Vy byli jste toho svědky, že skutečně bylo
málo tak bolestných chvil v mém životě, jako
byla ta, když nelítostný osud vzal nám toho,
kterého jsem nejraději viděl jako předsedu
akčního výboru národní strany svobodomysl-
né, dra. Václava Škardu. (Výborně! Po-
tlesk.) Mně nikdy v celém mém životě — od-
pusťte, abych to řekl — nenapadlo toužiti po
hvězdičkách, nebo po nějakém vyznamenání.
To jest mne tak vzdáleno, jako nevím co.
Není to žádnou mou zásluhou, nýbrž jest to
prostě v mé povaze. Mám jednu ctižá-
dostivost, totiž tu, abych ze všech
sil, co jich mám, pomohl našemu
národu k lepší budoucnosti (Vý-
borně! Všeobecný potlesk.), aby mé jméno
s touto prací a, doufám také s ú-
spěchem bylo spojeno. (Výborně!
Potlesk.) V jakém postavení to dělám, jestliže
jako generál, nebo řadový voják, jest mně do-
cela lhostejno, jenom když mám to postavení,
abych mohl pracovati. (Výborně! Potlesk.).
Považuji předsednictví akčního výboru nikoli
za čest, nýbrž za ohromně těžkou, zod-
povědnou povinnost, která jest vět-
ší než snad povinnost předsedni-
cká u jiných stran.
Škarda
akční výbor národní strana svobodomysl
5
article
Nemáme na růžích ustláno ve veřejném
mínění — nechci se o tom šířiti, poněvadž
bych mohl nebo musil říci mnoho trpkých slov
pro veškeren náš veřejný život — pro
zrovna tolik jestnenáviděna naše
strana, která v sobě přece sou-
střeďuje velkou většinu toho, co
znamená v Čechách práci výrobní
i duševní. (Výborně! Potlesk.) Ale tím
větší jest povinnost naší strany, aby nehleděla
na týto útoky a stála pevně na své podstatě
a tu pak jest docela přirozeno, že úkol před-
sedy akčního výboru této strany, který na
venek zodpovídá za všechnu politiku strany
jest takový, že nestačila by pouhá ctižádost.
aby se člověk takového místa domáhal. Proto,
kdybych byl ctižádostivcem, jak se o mně
mluví, byl bych docela klidně spolkl svou po-
rážku a zůstal dále předsedou a pranic se o
to nestaral, jaký to má politický význam ne-
jen pro stranu, nýbrž také pro mně jako před-
sedu této strany a pro všechnu budouenost.
Předseda akčního výboru má těžkou po-
vinnost připravovlati politiku. Není
možno, aby nechal dospěti věci tak, aby se
přímo valily na naši hlavu, on musí věděti, co
se děje, musí vyjednávati a musí odvraceti.
pokud jest možno, v čas, všechna nebezpečí.
(Výborně! Potlesk.) A k tomu jest potřeb
jisté důvěry z vlastní strany, ale
k tomu jest i potřeba ještě něčeho velmi dů-
ležitého: To jest, aby oni faktoři.
kteří jsou v politice rozhodující,
na jedné straně vláda a na druhé straně
strany politické, měli k tomut
předsedovi strany tolik důvěry.
že s ním jednati mohou, poněvadžsi
myslt, že tento předseda strany musí tak da-
lece znáti smýšlení ve své straně, aby věděl.
co může ve straně prosadíti a co nemůže.
Čechy
6
article
(Výborně! Potlesk.)
A v tom momentu, když se dne 6. čer-
vence ukázalo, že jsem pro stranu a pro če-
ský národ připravoval něco, co strana ne-
schválila, v tom momentu jsem byl přesvěd-
čen, že přestal jsem míti pevnou půdu pod
nohama a že bych straně jako předseda více
škodil, nežli prospěl. To bylo hlavní pří-
činou, pročjsem se vzdal a vzdát
musel. Není to žádná komedie. Tu nejsem
zvyklý hráti ve svém politickém životě. Vy
sami pamatujete velmi dobře, že tolikráts a ne-
sčetně jsem musil se svými názory ustoupiti
a podrobiti se vůli většiny. Ale když se
stane něco tak zásadního, jako v
případě posledním, jest povinno-
stí čestného muže, kterému nejde
o nějaké místo mebo o nějak
postavení, vyvoditi z toho důsledky. My-
slím, že pro veškerý život naší strany a možná
také pro náš život veřejný vůbec taková roz-
hodnost a ukáznění, že nikdo nelpí na svém
místě, není úplně bez prospěchu.
Ale na druhé straně řeknu ještě něco ji-
ného, což bylo stejně rozhodující při
mém odhodlání vzdáti se před-
sednictví akčního výboru. Já jsem
se bál, že v důsledcích rozhodnutí bude naše
stran a zavedena do politiky tak
radikálně negativní, že se úplně
vzdálí od naší vlastní podstaty a
odsvého vlastního programu. Kdy-
by národní strana svobodomyslná, jak se mně
to jevilo v prvních okamžicích, šla s radikály
více, než je to jejím a národa zájmem, pak od
celé české veřejnosti — o tom jsem přesvěd-
čen — nebyla by demise má jako
předsedy akčního výboru poklá-
dána za neodůvodněnou. Jsem s duší
tělem příslušníkem národní strany svobodo-
myslné, nikdy ji neopustím, vždy zůstanují
věrným. (Výborně, potlesk.) Ale kdyb
strana měla opustiti svůj zákl ad
to, co jí dělá onou stranou, které
národní strana svoboda
7
article
národ tolik potřebuje, jako niče-
ho druhého, kdybych poznal, že
národní strana svobodomyslná
běží za popularitou ulice a dává
se strhnouti k radikalismu — (Vý-
borně! Bouřlivý, demonstrativní potlesk] —
pak ani na okamžik bych nezůsta
v aktivní činnosti (Výborněl), šel
bych do ústraní a čekal bych, a ž se
zase strana vrátí ke svým rozum-
ným základům. (Výborně! Všeobecný po-
tiesk.) To pro mě bylo podmínkou, jestli zase
příjmu předsednictví naší strany a zde veřejně
a s opravdovým povděkem musím říci, že m
obavy vcelém rozsahu byly mylne
a že měnaplňuje opravdovou hrdo-
stí, že naše strana tak pevně se
postavila a stojí na politice na-
prosto rozumové, rozvážné, třeba
rozhodné, a jestliže mne co ko-
nečně přimělo k tomu, abych se
zbavil všech pochybností a vrá-
til se zase k tomuto místu, pak to
bylo to, že se podařilo v páteční
na šíschůzinajíti naprostou shodu
v budoucí české politice. (Výborněl
Potlesk.) Řekli jsme si, jaké jsou úkoly naše
politické a že všichni chceme spojiti své síly
k tomu, abychom společnými silami vykonali
těžký úkol, který má národní strana svobodo-
myslná v tak obtížné situaci, v jaké jest náš
národ. (Výborně! Potlesk.) To jest pevný
fundament, kterého jsem potřebo-
val, abych se mohl vrátit ku před-
sednictví naší strany. Učinil jsem tak
rád zejména pro něco, řeknu zcela upřímně,
ne abych lichotil, a síce že se naše stra-
na postavila na pevnou půdu na-
šeho programu a velkého úkolu v
národě, děkujeme za to hlavně
pevnosti našich organisací. (Vý-
berně, potlesk.) Řeknu docela upřímně, že
málo kdy měl jsem takovou radost z toho or-
ganisačního úsilí, které jsme vyvinuli v po-
sledních Ietech, jako právě nyní, kdy se uká-
zalo, že jsou-li u nás sebevědomí
národní strana svoboda
8
article
Mladočeši, kteří se ničeho nebojí.
jdou, když to vyžaduje prospěch
národa, třeba proti všem, to že
jsou naši věrní lidé v Praze i ven-
ku, v těch jest naše síla, ale také
naše budoucnost.Jestliže jest v
těžkých chvílích nynějších ra-
dostná naděje pro budoucnost, pak jest
to ta, že národní strana svobodo-
myslná, když bude dělati rozum-
nou, upřímnou, otevřenou politi-
ku, může ve všem všude spolé-
hati na úplnou podporu svých
stranníků bez bázně a strachu
před kýmkoli a na druhé straně.
třeba i před ulicí. (Výborně! Potlesk.)
Těchto několik slov chtěl jsem říci na
odůvodnění toho, že ve včerejší schůzi při-
jal jsem opět předsednictví strany. (Výborně!
Potlesk) Velectění pánové! Srdečně vám
děkuji za vaši důvěru, která mne tak do-
jala a mám jen přání, aby tato důvěr
zůstala na všechnu budoucnost
nezkalenla, aby se naší svornou
prací pomohlo přes všechny ob-
tiže našemu národu k lepší bu-
doucnosti. (Výborně, všeobecný, nadšený
a bouřlivý potlesk.).
Řečník na to přešel ku politickém
referátu, podává podrobnou zprávu o
celkové politické sitnaci českého národa,
problému česko-německého vyrovnání, při
kterémž akcentuje, že pro naši stranu není
jednání bez volební reformy, ve které by
plurální votum nesmělo býti rozmnožováno
a v němž by bylo dáno volební právo v nové
kurii těm, kteří v jiných kuriích volebního
práva nemají a co do mandátu v minimál-
ním počtu, jaký jest obsažen v poslední
předloze vládní. Dále pojednává o úkolech
delegace české na radě řišské a o stanovi-
sku, jaké strana k jednotlivým otázkám má
zaujmouti.
Po skončení řeči zaburácel sálem vše-
obecný, několik minut trvající potlesk a pro-
volávání »Slávy«. Všichni přítomní
vstávají se svých míst a pořá-
daji dru. Kramářovi nadšené
ovace.
Kramář
Praha
národní strana svoboda
9
article
Předseda dr. Píppích: »Nadšené sou-
zvuky, kterými jste provázeli vývody dra.
Kramáře, tak hluboce obsažné a přesvědčivé.
jsou zajisté nejlepším svědectvím
našeho plného souhlasu a zá-
roveň naším vznícením a nadšení m.
kterým chceme jíti cestou, drem-
Kramářem naznačenou. Za celý sjezd
projevuji panu řečníku vřelý dík. (Výborně
Potlesk.) Zahajuji debatu«. o
Ke slovu se hlásí p. oficiál Pellant
z Klatov, který konstatuje mohut ný
dojem, kterým působila řeč dra.
Kramáře na všechny přítomn
a praví, že by bylo škoda každého
slova, aby se dojem schůze ne-
zahlasoval. Mysli, že nejlé p e
osvědčí se jednom yslnost celého
shromáždění, jestliže navržená
resoluce bude přijata bez debaty
Předseda dr. Pippich dává hlasovati
o resoluci, která přijímá se všemi
přítomnými, což opačnou zkouškou
potvrzeno. (Bouřlivý, demonstrativní
potlesk a pochvala).
Poslanec dr. K. Kramář: »Já bych měl
ještě malý doslov k tomu, co jsem řekl
Pokud jsem nebyl předsedou akčního vý-
boru, vedl věci naší strany p. dr. Vejv ar.
Již včera jsem mu poděkoval ve schůzi
akčního výboru, ale měl bych za nevděč-
nost, kdybych to neudělal také zde. On se
svou objektivností, se svou skutečnou, bez-
meznou láskou ke straně a naší věcí se
svou konciliantní povahou velmí mnoho
k tomu přispěl, že všechny věci v naši
straně dopadly tak, jak ukazuje dnešní náš
sjezd. (Výborně, pottesk.) Jsme mu také
skutečně vřelým díkem povinní a prosím,
abyšte také tomu dali hned výraz.«
Všichní přítomní povstali ze
svých míst a uspořádali za vše-
obecného potlesku p. dru. Vejva-
roví srdečnou ovacl.
doktor
Píppe
Kramář
Pellant
Pippich
K Kramář
Vejv
Klatovy
10
article
Dr. J. J. Vejvar: »Odpovídám na to
jen tolik. Konal jsem, velectění pánové, jako
disciplinovaný přislušník strany jenom svou
povinnost.«
Říd. učitel F. V. Moravec: »Jménem
těžce zkoušeného učitelstva poprosil
jsem včera v akčním výboru, aby byl u či-
něn nátlak na zemskou správn
komisi, aby konečně bylo rychle pomo-
ženo uěftelstvu v jeho zoufalých poměrech
Nechci, aby dojem této krásné schůze by
setřen a odevzdávám proto tuto resolue
naši učitelskému odboru a prosím, abyste
svým souhlasem dali na jevo, aby učitelstvu
bylo pomoženo hned.« (Výborně! Potlesk.)
Předseda dr. Pippích: Přijímám resolue
předsedy školského odboru. Souhlas váš je
zajisté jednomyslný. Třetí odstavec sjezdové
resoluce uznává také potřebu rychlé ná-
pravy, čímž dostalo se resoluci této napro-
stého souhlasu z naší strany. Rovněž ode-
vzdají se předsednictvu strany přípi sy
ženských organisací a spolků za
příčinou rovného práva žen při
projednávání otázky volební re-
formy. Jest známo, že naše strana a sice
v návrhu dra. Koernera vzala již tuto věc
za svou, uznávajíc naprostou rovnocennost
českých žen a jich právo na aktivní i pasivní
právo volební. Bude naší snahou získati
ženám práva politická, jak jest v našem
programu. Tato podání se připojí k usne-
sení dnešní schůze. S hlubokým dojmem
této schůze, která může nás posíliti všechny
nejen v práci, ale v nadšené práci pro dobro
národa, koučím schůzi. Na zdar. (Všeobecný
potlesk a pochvala.)
Tím byl sjezd ukončen.
ebezpečí třetí války balkánské
Útok Albanců na černohorskou
hranici.
doktor
Vejvar
F V Moravec
Pippe
Koerner
školský odbor
11
article
Z Cetyně, 12. října. (K. k.) Dle zpráv
došlých úřadů napadli Albanci vče r
neočekávaně a s přesilou celou
černohorskou frontu od Gu-
sinje až k Dakovici. Rozvinul se
prudký boj, jenž dosud trvá. Černohorc
obdrželi značné posíly z Gusinje. Útočníe
pokládání jsou za oddíly Issy Boljetinace
Bayrana Zury a Rizy bega, jež u Prizrenu
a Ochridy byly Srby rozehnány. Zprávy
o nových bojích vyvolaly v obyvatelstvu
vzrušení.
Z Valony, 12. října. (K. k.) Došly sem
bezpečné zprávy, že mezi Pečí a Dakovic
došly k bojům mezí Srby, Černohorci a Al
banci. Albancí porazili prý nepřítele
zmocnili se obceBotuše, důležitého
spojovacího bodu mezi Pečí a Dakovicí.
Řecký král mluví k armádě.
Ze Soluna, 12. října. (Ag. d'Athen.) Král
Konstantin konal na Martově poli přehlídku
vojska. Při této příležitosti přečetl král tuto
proklama ci: Důstojníci, poddůstojníci
vojáci! Rok uplynul již od chvíle, kdy jste
byli povolání do zbraně, abyste hájili práva
a čest Řecka. Během tohoto roku, v krátké
době, rozštřili jste hranice helenského státu
měrou, která převýšila všechna očekávání
na oltář vlasti obětovali jste vše, životy.
majetek i zdraví. Po mnoha nebezpečích
námahách a utrpeních mohli byste nynt
plným právem odpočívati. Ale já vá
potřebuji, abych zajistil, co získali
jsme tolika obětmi. Dojista mi úplně
porozumíte, soudruhové ve zbrani, a prot
zůstaňte — i přes velkou touhu po svých
domácích krbech — vždy věrnými a ne-
ochvějnými strážci svého krále a své vlastí
Těší mne, že mohu opětně prodlévati
snb
uprostřed tákově armády.
Král byl předmětem nadšených ovaci
Zejtra odjede král do vnitrozemí.
Srba
Valon
Dakovic
Černohorec
Al banec
Konstantin
Martův
Cetyně
Prizren
Ochrid
Řecko
Issa Boljetinace Bayran Zury
Riza
Soluna
Aga . d ' Athena
12
article
Ze Soluna, 12. října. (Ag. d'Athénes.)
Po prohlídce zdejší 11. divise pronesl král
Konstantín k důstojníkům tento proslov
Důvěřuji horlivosti a statečnosti, kterou
jste osvědčili za obou válek. Díky jim jsme
pány situace na Balkáně a doufám, že toto
panství též v budoucnosti trvale zachováme.
Jsem přesvědčen, že budete ochotni opět
uplatniti vynikající vlastnosti, které jste
dosud tak hrdinsky osvědčovali.
»Norddeutsche Allgemcine Zcitung« o sítuscí.
Z Berlína, 13. října. (K. k.) »Nordd.
Allg. Ztg-« píše v týdenní hlídce: Počátkem
tohoto týdne přibyl do Athén turecký de-
legát pro mírové jednání s novými instrukcemi.
Vyjednávání o tureckých návrzích, jejichž
obsah není přesnějí znám, je v proudu
Z okolnosti, že sultánův iradě nařídil de-
mobilisaci, lze souditi, že u vlády turecké
se stále upevňuje přání a úmysl dospěti
s Řeckem k pokojné dohodě. Úsilí mocnost
směřuje i nadále k tomu, podporovati po-
kojné vyřízení řecko-tureckých diferencí.
kalících ještě vyblídky v mír na Balkáně
V Albansku začala pracovati komise k vy-
týčení vyšších hranic. Jiný krok ko dalšímu
uspořádání albanských poměrů stane se za-
hájením činnosti mezinárodní komise kon-
trolní, která se sejde dne 15. října. Tohoto
dne přestanou pak zároveň funkce, které
vykonávají velitelé mezinárodních oddílů ná-
mořních ve Skadru.
Otázka západní Thracíe.
Z Cařihradu, 12. října. (K. k.) Z infor-
movaného tureckého pramene se proslýchá
že západothracká otázka jest rozluštěna. Bul-
harsko zavázalo se formálně, že bude re-
spektovati všechna práva Mohamedánů, pod-
prefekti a pomocníci guvernérů budou Mo-
hamedáni a četnictvo sestaveno z místního
obyvatelstva.
Balkán
Berlín
Ztg
Atény
Řecko
Cařihrad
Soluna
Norddeutsche Allgemcine Zcitung
Aga . d ' Athéne
13
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
14
article
Proti srbské půjčce ve Francií.
Z Paříže, 12. října. (K. k.) Radikáln
poslanec František Deloncle zaslal ministru
financí list, v němž ho žádá, aby v dohodě
s ministrem zahraničních záležitosti učinil
opatření k oddálení srbské půjčky a pro-
hlašuje, že by ministra interpeloval, kdyby
tato opatření nebyla účinna. V listu odů-
vodňuje posl. Delonele svoji žádost tím, že
Srbsko neuzavřelo dosud konečný mír s Tu-
reckem a že, jako spojenec Řecka, mohlo
by býti zataženo do dalších zápletek; dále
poukazuje také k tomu, že Srbsko, v dů-
sledku událostí na albánských hranicích.
musí platili nákladnou částečnou mobilisac
a konečně také na dosud nerozluštěné ho-
spodářské otázky mezi Rakousko-Uherskem
a Srbskem. Jest tedy docela přirozeno, že
francouzský peněžní trh nebude Srbsku
otevřen, dokud nebudou urovnány otázky
srbsko-turecké a srbsko-rakousko-uherské.
Také »Gil Blas« potírá s poukazem na list
Deloncleův emisi srbské půjčky z týchž
důvodů.
Majorescu do Vídně.
Z Bukureští, 13. října. Ministerský před-
seda Majorescu odejel do Vídně, kde chce míti
poradu s hr. Berchtoldem.
František Deloncle
Gil Blas
Delonclův
Berchtold
Francie
Paříž
Srbsko
Řecko
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Bukurešť
15
article
Poincaré v Marseillu
Z Marseillu, 12. října. (K. k.) President
Poincaré položil dnes základní kámen
k osadnické výstavě.
Z Marseillu, 12. října. (K. k.) V 9 hod
50 min. dopol. oznámily salvy válečných lodi
ve zdejším přístavu, jakož i pobřežních pev-
nosti, příjezd obrněného křižáku »Diderot«,
kterým vracel se president Poincaré. Když
»Diderot« zakotvíl, vystoupil president s mi-
nistrem zahraničních záležitostí, Pichonem,
na pevninu, kde byl uvítán přednosty civil-
ních, vojenských a námořních úřadů. Socia-
lističtí poslancí za město se k uvítání nedo-
stavili. Za bouřlivých ovací obecenstva ode-
bral se pak presídent na prefekturu, kde
mu byli představeni zástupcové státních
i městských korporací.
Lloyd George proti velkostatkářům.
Z Londýna, 12. října. (K. k.) Kancléř po-
kladu Lloyd George pronesl včera v Bed-
fordu řeč, ve které ve příčině otázky pozem-
kové pravil, že odpárcové vlády žádají úrravu
otázky smlouvou. Nemá nic proti tomu, musí
to však býti skutečná smlouva. Vláda nepřijme
žádný kompromis. Chtěl by posluchače zasvě-
titi v tajemství kabinetu. Nedávno přijímal
komise kabinetu výpovědi o nepokojné náladě
v dělnictvu. Tu většině členům komise bylo
nápadno, že mzdy v četných oborech výlěleč-
ných klesly, protože dělníci zemědělští jsou
nedostatečně placeni. Ve příčině návrhu pro-
vésti výkup pozemků, poukázal řečník na to,
že by to trvalo 500 let. Když vláda nyní toto
hnutí zahájila, neupustí dříve, pokud nebude
země osvobozena.
Poincaré
Diderot
Pichon
Lloyd George
Marseille
Londýn
Bed
ford řeč
16
article
Politický přehled.
Země české.
Vídeňské konference
Politický přehled.
Země české.
Vídeňské konference
Jak se „Národní Politika“ z pramene na-
prosto spolehlivého dovídá, svolány byly ví-
deňské konference vyrovnací na středu dne
15. října a sice tak, že předseda ministerstva
jednati bude zvlášť s českými a zvlášť s něme-
ckými zástupci. Pozvání byla již rozeslána
předsednictvím jednotlivých klubů, které vy-
šlou do Vídně pravděpodobně po dvou zá-
stupcích.
Pro dra. Tittu.
Minulého týdne přijaty v Bílíně a Chaba-
řovicích po řeči posl. Knirsche resoluce ve
prospěch jednoty Němců v Čechách s výrazem
zvláštních díků Volksratu a jeho předsedoví
dru. Tittovi. Posl. Knirsch ve svých řečech
projevil naději, že neblahé spory, kteréž v po-
sledních týdnech seslabovaly politické posta-
vení Němců, náleží minulosti.
Chaba
Němec
Posl
Vídeň
Čechy
18
article
má“, nebo jinou rázovitou národní. Nebýti ukrut-
ného manžela, který jí nedovolil ani hlasitějšího
zasmání, jenom proto, aby se na druhý den „ ne-
zkazila“ byla by do nekonečna poslouchala a za-
pomněla, že v místnosti jest kouř, který tak ne-
návidí, a že má ještě řadu koncertů před sebou.
Její zamilovaný Smetana, jemuž dělá ve Francii
reklamu a šíří poznání jeho děl, byl jí milým, l
když Pražáci (jak říkala členům P. S. P. U.) zpí-
vali některé výňatky z „Prodané“ v Namuru při
klavíru, jehož klavesy byly naprosto popletené.
neboť vyloudila každá jiný ton, než jí vylouditi
náleželo. Jistě také Mme Delaunois měla v tom své
prsty (vlastně prstíčky), že vyšlo v měsíci květnu
české číslo revue „Musica“, a seznámilo Fran-
couze s našimi snahami a pokroky v hudebním
životě. Manžel její musel ji alespoň poslechnouti
a podrobiti se jejímu naléhání ve příčině výběru.
A jak má Čechy ráda, ukázala při loučení
námi v Chálonu súr Marne. Když po skončené
tourné (v Nancy již nezpívala) odjížděli jsme k vý-
chodu a ona musela již jeti do Paříže, nemohlaa
nemohla se odtrhnouti od zpěváků, kteří ji nově
nadchli pro českou hudbu. Její manžel ji stěží
udržel, aby nezměnila vlak a nesedla do toho.
který ujíždí ku Praze. Když nemohla jinak, slespoň
si (všem ženám stejná vlastnost) zaplakala. Ale
když vlak zapískl, vzmužila sea hrdinsky vy-
křikla: „Na shledanou na podzjm v Praze“. Nužel
Shledali jsme se a vítáme co nejsrdečněji předsta-
vítelku francouzského umění v Praze. Přejemejí
aby vystoupení v Národním divadle měla nejlepší
úspěchy. Ty oceniti zůstavují peru jinému.
A. V. Obst.
Smetan
Pražák
P U
Delaunois
Musica
A V Obst
Francie
Namur
Čechy
Marna
Nancy
Paříž
Praha
národní divadlo
19
article
Různé zprávy.
Katastrofa parníku „Volturno“.
Z Liverpoolu, 12. října. (K. k.) Cunar-
dova společnost obdržela od »Carmaniee
zprávu, že oněch 136 utonulých jsou asi
osoby, které se pokusily o záchranu v člu-
nech, před přijezdem »Carmanie« na místo
katastrofy. Na »Carmanii« jest pouze jeden
zachráněný. Loď přibude zítra ráno do
Qucestownu. Jiná zpráva cunardského par-
niku »Caronie« oznamuje, že »Volturno« dne
10. října o 8. hod. večerní ještě hořel.
Z Brem, 12. října. (K. k.) Z parníku
»Seidlitz«, náležejícího Severoněmeckému
Lloydu došla dnes ráno tato bezdrátová de-
peše: »Zachránili jme 46 osob z hořícího
„Volturna«.
Seidlitz
Lloyd
Liverpool
Qucestown
Volturno
Bro
20
article
= Drobnosti z umění. 3. října koncertoval
Berlíně vírtuos na housle Zlatko Balokovič a hrál
také houslový koncert, jehož autorem je ředitel hu-
dební školy J. V. Novák v Lounech, a nikoli, jak
bylo omylem uvedeno, prof. Vít. Novák. O koncer-
tu tom píše „Frankfurter Zeitung“ (večerní vy-
dání z 10. října)i „Z dosavadních hudebních pro-
dukcí berlínských jest zvláště upozorniti na koncert
Zlatko Balokoviče. Poznali jsme v něm houslového
virtuosa, který jako solista a hudebník náleží k
nejlepším svého oboru. Ton a technika, frasování
přednes ukazují, že je to umělec vyspělý a schop-
ný nejtěžších úkolů. Balokovič uvedl se dvěma
novými koncerty: A-moll koncertem J. Kryžanov-
ského a A-dur koncertem J. V. Nováka ... Oba
koncerty znamenají dobrá díla studijní a posky-
tují vznešenou, koncertantní hudbu pro poslech.“ —
Táborští akademikové hráli 25. září 1869 v měst.
divadle romanticko-kouzelnou operu „Milan a Je-
lena“, která jim byla věnována od L. O. a J. H
Jedním z autorů libreta byl Ladíslav Ouls. Opera
se tehdy libila. — Plzeňské divadlo vypravilo vče-
ra nově Mozartovu „Kouzelnou flétnu“. Astartu
zpívala jako host pí. Anna Görlichová,
Dnes počíná v Londýně hráti společnost
dětského divadla, která provede všech 22 kust
Shakespearových. Herci jsou výlučně děti. Všechny
role jsou obsazeny dvakrát. Děti prý jsou neoby-
čejně pilny a ctižádostivy, což jest silným momen-
tem úspěchu.
Zlatko Balokovič
J V Novák
profesor
Vít
Novák
Balokovič
J Kryžanov ský
Táborský
Milan
L O
Ladíslav Ouls
Mozartův
Astarta
Görlichová
Shakespearův
Berlín
Louny
Londýn
romantickýkouzelný oprat
plzeňský divadlo
dětský divadlo
Amoll
kouzelný flétna
21
article
—Při odhalení Verdlova pomniku v Terste.
Z Terstu, 12. října. (K. k.) Dnes konalo se zde
slavnostní odhalení pomníku italského skladatele
Verdiho. Při slavnosti počala skupina mladých
lidí zpívati úřadně zakázaný jeden sbor z opery
»Nabucco«, jenž obyčejně zavdává podnět k irre-
dentistickým demonstracím. Na vyzvání bezpeč-
nostní službu řídícího funkcionáře byl zpěv ihned
přerušen. Později počala skupina mladých lidí
opětně zpívati zakázaný sbor. načež policie, aby
se předešlo větším výtržnostem, vyklidila rychle
a bez příhody náměstí, 10 osob, jež neuposlechly
policejní výzvy, bylo dopraveno na policii.
= Ztroskotaný parník. Z Blagověščen-
ska, 12. října. (Spb. ag.) Parník »Amur«, náleže-
jící ministerstvu dopravy, jímž cestoval též
guverner amurského obvodu, narazil u Kuznecov
na skálu a potopil se. Podařilo se zachrániti
všechny osoby z parníku.
= Pokus o vyloupení pošty. Z Irkutska
12. října (K. k.) V Poštovské ulici objevila policie
pod zemí chodbu, která šla z domu, ve kterém
bydlí 54 Číňané, napříč k poště. Čiňané byll
zatčení.
Verdi
Číňan
Terst
Amur
Irkutsk
22
article
»Madame Butterily« v Terstu. Z Terstu.
13. října. Ředitel záhřebského divadla, které zde
pořádá pohostinské hry slovinské, obrátil se ještě
jednou na milánskou firmu, která je majitelkou
provozovacích práv oper Pucciniových, aby mu
přece dovolila uspořádati slovinské představeni
»Madame Butterfly« v Terstu. Naproti tomu na-
bízel ředitel záhřebského divadla, že uspořádá
představení některé z Pucciniových oper v jazyku
vlašském v Záhřebě. Leč milánská firma odpově-
děla mu telegraficky, že s největším důrazem za-
povídá provedení opery »Madame Butterfly«v
Terstu v jazyku slovinském a to z té příčiny, jak jii
dříve uvedla, že Terst je výlučně vlašským městem-
Dílo Pucciniovo je vlašským a nemůže tudíž býti
pomýšleno, aby vzhledem na nepřátelství Slovineů
vůči Vlachům skýtána byla velká díla vlašská
lomuto národu. V jihoslovanských kruzích se uva-
žuje, jakým způsobem má býti zjednána odveta za
tento hrubý a nekulturní čin italský.
= Dražba pozůstalostí Jana Ortha byla v pá-
tek skončena. Celkově vynesla 344.000 marek: z
toho složeno za první část, vydraženou již v loni.
264.000 marek, za část právě prodanou 80.000 mk.
Z knihovny vedle rakouského válečného muse
největší část koupila kněžna z Isenbruku.
Odročená slavnost vojenská. Z Turinu, 11.
října. (K. k.) Slavné odhalení pomníku Rakušanů
a Plemoňťanů, kteří padli v bitvě u Orbasana —
dle novin — mělo se konati dnes, ale bylo odro-
čeno na neurčitou dobu, poněvadž silnice, rozmo-
čené silnými dešti, nedovolovaly dopravu velikých
žulových kvádrů.
Butterit
Pucciniový
Butterfly
Vlach
Orthos
Rakušan
Terst
Záhřeb
Turin
záhřebský divadlo
Pucciniový oprat
23
article
Konference klubovních předsedů. — K po-
věstem o chystaných demisích.
Z Vídně, 13. října. President poslanecké
sněmovny dr. Sylvester přibude sem ve
čtvrtek. Svolá na některý den konfe-
renci předsedů klubovních, v
které stanou se disposíce pro podrobné
rokování o finančním plánu.
Předevčírem rozšířené zprávy z pol-
ského pramene o zámyslu ministra
obchodu Schustra-Bonnotta pro
neshody o zákonu vystěhovaleckém odstou-
piti a všechny zprávy o blízkých změnách
v kabinetě se na příslušných místech pro-
hlašují lichými.
Z Vídně, 13. října. Pověsti nedávno
z Pešti rozšířené, že ryt. Krobatin chce
odstoupiti, vyvracejí se dnes jako nesprávné
a bezpodstatné.
Rozpuštěný studentský spolek.
Ze Rěky, 13. října. Feriální svaz jihoslo-
vanských studentů, který měl v jihoslovan-
ských zemích četné podružné spolky a jehož
účelem bylo hlavně pořádati poučné výlety
v době prázdnin do jihoslovanských zemí a
vzájemně seznamovati s pobratimskými jiho-
slovanskými národy a studovati jejich historii.
jejich poměry, byl znenadání beze vší příčiny
vládou rozpuštěn. V důvodech se praví, že prý
tento spolek pěstoval revoluční národnostní
propagandu, že jeho celá činnost byla vele-
zrádná. Chorvatská vláda p. Skerlecse doku-
mentovala domnělý tento zločin pouze tím, že
dala dva členy předsednictva, dva studenty
ze Sušaku zatknouti, aniž by se vědělo proč.
Tento krok chorvatské vlády vyvolal příro-
zeně u jihoslovanské akademické mládeže
obrovský rozruch.
doktor
Sylvester přibýt
Schustr
Bonnott
Vídeň
Pešť
Sušak
poslanecký sněmovna
24
article
— Povolaní a nepovolaní. Nedělní úvod-
ník agrárního orgánu „Venkova“ hartusí na
projevy obchodnických, živnostenských a prů-
myslnických kruhů pro česko-německou do-
hodu a usiluje z nich vyvodit, že prý „tito ne-
povolaní hlasatelé česko-německého smí-
ru“ zlehčili vážnost našich poslanců ve Vídni.
poněvadž prý „čeští poslanci byli stigmatiso-
váni jako činitel ku provádění česko-německé
dohody neschopný“, čímž prý se české věcí
„věru hanebně posloužilo“. Agrární orgán roz-
vrhuje vyrovnávací činitele v českém národě
na povolané a nepovolané; těmito jsou ony
obchodnické, živnostenské a průmyslové kor-
porace, oněmi poslancí. „Venkov“ by měl
pravdu, kdyby tyto nepovolané, jak on pra-
vi, kruhy skutečně povolané poslance od vy-
rovnání odsunovaly a samy je chtě-
ly provádět. Toho však tu není: tyto kruhy
jsou pouze hlasateli myšlenky do-
hody českoněmecké a nanejvý
nabízejí pro její uskutečnění sou-
činnost. I naše strana by odmítla každé
zasahování nepovolaných kruhů do sféry čin-
nosti a odpovědnosti poslanecké, poněvadž
i my stojíme na stanovisku, jež „Venkov“ dále
Vídeň
25
article
ve svém článku tlumočí, že totiž „politiku za
národ mohou provozovati jen mužové zod-
povědní, které si 1id zvolil.“ Ale akce
obchodnických a jiných korporací má char-
akter součinnosti, po níž i „Venkov“
volá — není tudíž na místě tvrzení, že pro-
jevy jejich pro dohodu česko-německou české
věcí „hanebně posloužily“. To je přece prá-
vem občanstva, projeviti souhlas nebo ne-
souhlas s tou či onou politickou myšlenkou
něco jiného obchodnictvo a ostatní zúčastně-
né výrobní kruhy neučinily
— Čestné uznání opravdových zásluh. Dne 8.
t. m. sešli se za patronisace okresního výboru
Čáslaví veškeří účastníci dávného místního sna-
žení o regulaci Doubravky a Brslenky
na okrese čáslavském a ze spontanního jednomysl-
ného usnesení všech přítomných byl zaslán dáv-
nému projektantu obou jinenovaných toků vrch.
staveb. radoví zeměd. rady p. Boleslavu Troja-
novi, na schůzi nepřítomnému, do Prahy do tech-
nické kanceláře zemědělské rády tento telegram
Čáslav
Doubravka
Brslenka
Boleslav Trója
Praha