Periodikum ALTO Viewer

1

12. února 1903

2

Přiloha „Národních Lisstui

3

K čislu

4

Strana 9

5 article Národní hospodář.

Národní hospodář. I. všeobecná řádná sehůze obchodní a živnosteuské komory v Praze. V zasedací síní komorní konala se včera o hodině odpolední za přitomnosti 38 členů komory první letošní všeobecná řádná schůze, již předseda desavadní president komory p. Ant. Řivnáč. K zprávě jednací přihlásil se ke slovu kom. rada p. Oplt a stěžoval si, že někteří přísežní znalci soudní zneužívají této své čestné hodnosti při inserován Pan předseda odpověděl, že presidium komorní uči- nilo již kroky, aby tomuto zlořádu bylo zabráněno Dále sdělen byl přípis komorního rady a býv presulenta komory p. Boh: Bondyho, v němž dě- kuje komoře za udělení zlaté medaille komorní u pří- ležitosti jeho 70. narozenin. Činnost komory v roce 1902. President p. A. Rivnáč podal pak přehle agendy obchodní komory v roce minulém. V podstatě pravil: Roku toho agenda komorní neobyčejně vzrostla vykazujeť obecný protokol podaci 33.909 kusů do- šlých, což znamená vůči roku 1901 přírostek o více než 44% a vůči r. 1884, kdy pražská komora přešla do rukou české majority, přírostek o 800 %%. Podací protokol vývozní kanceláře končil pak r. 1902 číslem 10.900, což znamená vůči r. 1901 přírostek o více než 31% a vůči r. 1894, prvnímu to plnému roku její čin- nosti, přírostek o téměř 5605, Protokol úřadu pro ochranu známek a vzorků vykazoval r. 1902 657 čísel asi stejně tolik jako r. 1901. Schůzí konáno bylo v komoře r. 1902 celkem 76, o 12 více než r. 1901. Z veliké agendy komorní r. 1902 dlužno uvésti několik nejdůležitějších věcí:

Řivnáč Oplt Bondy A Rivnáč Praha

6 article

Komora projednala dobrozdání o nověm cel ním zákonu a zúčastnila se vynikající měrau praei ústředního sboru obchodních a živnostenských komo ku přípravě obchodních smluv. Presidium s potěšením konstatuje, že ve vládním návrhu celního tarifu právi radě říšské předloženém v míře velice značn jsou uskutečněny návrhy, jež spojené komory svého času byly podaly, zejm. pokud se týče systematického upravení nového tarifu a tské pokud se týče sazeb cel- ních. Avšak i v novém tarifu zůstala některá odvětví domácí výroby zanedbána a toho dlužno lím více litovati, poněvadž cla agrární dožnala zvýšení velmi značného a poněvadž už tim nastávají nepříznivé účinky na výrobní náklady a soutěživosi produkce ostatní. Nelze se také klámati o tom, že nový tarií valně stíží uskutečnění prospěšných obchodních smluv, najmě s Ruskem a státy balkánskými. Presi dium komory nesoudí proto sice pessimisticky, avšak také ne optimisticky o naší obchodně-politické bu doucnosti. Rakousko-uherské vyrovnání, kterým se naše komora také v roce minulém několikráte za- bývala, bylo konečně mezi obětna vládami sjednáne a nalézá se nyní před forem říšské řady. Není zajist třeba opakovati zde úsudek naží komory o této věci tak nadmíru důležité a presidiu zbývá tudíž jen, tlu- močíti vřelé a upřímné přání, aby vláda se odhodlala konečně odkliditi překázky, které se plodné práci po- slanecké sněmovny v cestu staví, aby tak umožněno bylo zase zákonné upravení hospodářských poměri mezi oběma polovicemi říše.

Rusko

7 article

Stále neutěšený stav průmyslu v ob vodu komorním přiměl presidium k tomu, že začátkem r. 1902 provedlo šefření o rozsabu slagnace průmy slově, jehož výsledek sdělen na místě povolaném. N podzim r. 1902 pak uspořádala komora anketu pr myslu Strojnického, nejvice postiženého předložila po výsledku jejím résortním ministrůn přesně odůvodněně návrhy na odpomoc, jimž také z části bylo vyhověno. Referent komorní byl pověřen dalšími pracemi ve směru tom. Ministr obchodu, který r. 1902 poctil komoru i obě její musea, jakož i řadu průmyslových a živnostenských závodů návštěvou svou, přesvědčil se také osobně o stavu věci. Slesky, komorou tak často proti veřejné správě pronášené, neutuchly dosud úplně; i v minulém roce komora musíla velice často zakročiti v zájmu jednotlivých firem i celých odvětví průmyslových v otázkách živ- nestensko-policejních, daňových, celních, při soutě- žích dodávkových, v příčině rychlé a bezpečné právní ochrany v zemích uherských atd. Komora důrazně upozornila na ohrožení zdárného vývoje průmyslo- vého v Práze a předměstích novou osnovou stavebního řádu pro tato města a presidium s potěšením konsta- tuje, že nověiší redakce osnovy aspoň některé hlavní závady odstranila. Rovněž sluší zakročení komor- nímu děkovati, že diferenční přirážky obce pražské k daním podniků veřejně účtujících nebyly schváleny a letos už vůbec se nevybírají. Ruch, vypuknuvší v ru- ském Polsku následkem vřesenských událostí zavdal naší vývozní kanceláři podnět k tomu, aby tamního boykotu říšsko-německých firem co možno nejvíce vy- užila ve prospěch našich vývozců, a s polěšením dluž no doznati, že snahy ty došly zdárného výsledku právě tak, jako i snáhy vývozní kanceláře o povzne sení našeho odbytu do Srbska a po ukončení války též do jižní Afriky.

Polsko Srbsko jižní Afrika

8 article

Ze záležitostí dopravních stála v po předí olázka vodních cest. Šlo o to, jednak aby zemský sněm zaručením zákonného přispěvku zem- ského pojistil království českému skutečné proveden vodocestných projektů, průplavním zákonem zabez- pečených, jednak aby ze státního úvěru, pro první stavební období povoleného, byl na vodní dráhy v krá- lovství českém věnován obnos, který odpovídá poměru vodních staveb v Čechách, zákonem průplavním za- bezpečených, k celkové síti vodních staveb v Ra- kousku. V obojím směru komora v čas a splným důrazem u všech kompetentních činitelů zakročila v interessu vodních cest svého obvodu, došedší v tom následování jinými korporacemi a také městem Prahou. Zvlášt energicky ohradila se komora proti vládnímu pro- gramu stavebnímu z června 1902, jímž na vodocestné projekty v království českém měla býti určena necelá pělina státní dotace. Vláda, jak známo, hodlala prý ji vyhověti českým požadavkům zvýšení dolace, navrho- vaně pro splavnění středního Labe, avšak poradn sbor vodní rozhodl se, nevelikou arci většinou, pro původní návrh a program vládní. Podaří se sna opělovnému zakročení komory, které dnes se navr- huje, domoci se nápravy?

Čechy Praha

9 article

Komora naléhala dále opětně na rychlě vystrojení holešovického přístavu a připojení jeho k sili železniční, na vhodnou úpravu překladních t- rifů pro překladiště na Labi a Vllavě i Dunaji. Komora nespustí ani příště se zřetele, účelné uplavnění vodních toků územím jejím probíhajících a bude domáhati se vedle zásadně již zabezpečené úpravy středního Labe zejmena kanalisace Vlta- vy uvnitř Prahy, provedení potřebných příprav- ných prací pro splavnění Vltavy nad Prahou a spojen našich přirozených toků s Duna jem. V železniční dopravě směřuje péče komory k to- mu, aby Praha byla také pojata v síť mezinárodni osobní dopravy a aby tak znenáhla bylo odčiněno mnohalelé soustavné zanedbávání Prahy v ohledu komunikačním. V tom směru zejmena zástupce ko- mory ve státní radě železniční, býv. president p. B.

Duna j Labe Dunaj Praha Vltava

10 article

Bondy, prokázal svými návrhy, vždy s neobyčejnou píli a všestranností odůvodněnými a na půdě reální možnosti se pohybujícími, městu Praze i komornímu obvodu služby dosud nedoceněné. Velké otázky všeobecně úpravy tarilů, postátnění železnic a pod. ustupovaly v době neurovnaných po- měrů politických a hospodářské deprese do pozado r aproti řadě otázek sice podřízenějších, avšak pre dopravovatele velmi důležitých, jako snížení tarifů v určitých relacích pro dovoz surovin a uhlí, pro export tovarů, braní vzorků ze zásilek, změna bernsk úmluvy o mezinárodní nákladní dopravě železniční. úprava nové klasifikace zboží atd. Presidium nemůže přejíti mlčením, že všechna úsilná práce, již se podjala komora v první polovici loňského roku za účelem přiměřené úpravy let- ního nedělního klidu v obchodech v Praze v předměstích v poslední chvíli, kdy očekávala se již jen formální úřadní sankce návrhů komorních, byla zmařena nejednotným postupem něktecých korporací obchodnických, ačkoli návrhy komory připraveny byly co nejpečlivěji v plném souhlase všech intereso- vaných korporací, zejmena i těch, které pak proti nim vystoupily. Komora podrobila zevrubnému prozkoumáni smnovy zákonů o nekalé soulěži a o změně 9s

Bond Praha

11 article

44. a násl. živn. řádu: zakročila opětně proli přílii krutě praxi zákona o obchodu s polravinam a doložila novými doklady svou žádost o nápravu žádala, aby zemědělská družstva, překroču- jíci meze své působnosti, nebyla z prostředků veřej- ných podporována: domáhala se relormy zá- kona puncovního a docílila prodloužení lhůty k označení zboží z nového zlata značkou předpisům vyhovující. V záimu lékáren na osobní konces prevozovaných, které důsledky známého rozsudku správního dvoru soudního ze dne 17. listopadu 190 byly vážně ohroženy, učinila podání, ve kterém na- značila cesty k odpomoci. Komora zúčastnila se dále loňského sčítá nl závodů, jakého u nás v takové všeobecnosti, úpl- nesti a jednolnosti dosud nebylo. V plném pochopení čalekosáhlého významu jeho postavila se komora v čelo všech prací sčítacích v jejím obvodu a nešetřila oběti ani námahy, aby přes steré překážky dílo t s plným zdárem provedla. Výsledky sčítání toho nyní pro účely své zpracovává; jednotné zpracování pro král. české a pro celou polovinu říše provedle pek ústřední komise statistická.

12 article

Počet pokračovacích škol komorou sub- vencovaných dostoupil čísla 116; při odborné po- kračovaci škole zlatnické, komorou založenéa vydržovaně, otevřeno s úspěchem denní oddělerii. Ko- mora doporučila loní zřízení odborných škol pro mlynáře a pro mědikovce a doufá, že žádosti té bude brzy vyhověno V oboru podpůrné akce živnostenské provedla komora dva informační kursy pro starosty a činovníky živnostenských společenstev, podalá ob- sáhlé dobré zdání o organisačních pravidlech pro vy- stavy prací učednických a přičiňovala se o reformu vejenských dodávek maloživnostenských Technologické průmyslové muse- um komorní působilo prostřednictvím své odborně perady technické, vystavováním nových strojů, sou- činností při přenechávání strojů družstvům živnosten- ským, uspořádáním řady mistrovských odborných kursů a veřejných přednášek, zakládáním nedělních besídek pro učně atd, v přečetných případech a ještě intensivněji než v letech předešlých k techinickému i hospodářskému zvelebení výroby živnostenské, ze- jmena řemesiné Umělecko-průmyslové museum, je- hož sbírky a knihovna utěšeně vzrůstají, bylo i roku 1902 obmyšleno cennými dary jeho příznivců. Sbírky navštívilo roku 1902 celkem 258.000 osob a knihovnu 9550 osob Ze všeho toho jasně vysvítá, že agenda komorni dostoupila r. 1902 rozsahu dosud nebý va- lého. Že přes to všechny úkoly komoře uložené byly zdárně vykonány, děkovati sluší především pe- čtivé součinnosti všech pánů členů komory, - jimz presidium tímto vzdává srdečný dík. Stejným uzná- rím zavázána jest komora také úřadnictvu svému, jehož neúnavná práce umožnila přesné vyřízení tk zvětšené agendy.

ko počet pokračovací škola komora sub

13 article

Zmíněný vzrůst agendy přivedl ke konečnému rozhodnutí také otázku místností komor- ních, jichž stísněností komora již několik let trpí, jsouc nucena najímati mimo dům pensijního fondu, ve kterém hlavní kanceláře jsou umístěny, vždy více a více místností cizích. Roku 1902 zakoupen tudiž pensijním fondem pozemek na Josefském náměstí, na kterém během r. 1903 a 1904 vystavena bude nová a prostorná budova, jež, jak doufáme, pro účely komorní v době dohledně stačí. Z ostatních věcí, jimiž komora, pokud se týče presidium a česká většina její, v minulěm roce intensivně se zabývaly, uvésti sluší ještě otázku jed- pacího řádu. Otázka ta byla uvedena na přetřes událostmi v olomoucké komoře nastalými Presidium snažilo se seč síly jeho byly, aby rovnému právu českých minorit v moravských komorách bylo učiněno zadost jednak vzhledem k zásadní níu stanovisku majority ve věcech jazykových. jednak i proto, aby dosavadní shoda obou stran raší komory nebyla rušena. Presidium má důvodnou raději, že dojde ke spravedlivému rozřešení těto olázky v moravských komorách. O trapné afféře druhého sekretáře dra. Čuhela veškeří členové utvořili si svůj úsudek a není třeba se o ní šiřiti. Obmezuje se na prosté sdělení, že dr Cuhel oznámil presidiu 3. t. m., že zadá, jak nej- dřive mu bude možno, bezpodmínečnou žádost z pensionování. (Výborně!) Dr. Čuhel jest churav nalézá se v lěčení mimo Prahu Na to přikročeno bylo k vyřízení jednacího po Volby presidia a ostatních fuňkcienářů komorních.

Čuhel doktor josefský náměstí Praha

14 article

Při volbě presidenta odevzdáno bylo 38 lístko hlasovacích, z nichž 37 znělo na jméno dosavadníh presidenta p. A. Rivnáče a 1 na jméno místopre sidenta p. Václava Němce. Předseda p. Řivnáč, děkuje za důvěru jemu jednomyslnou volbou projevenou, pravil, že jesť mu to v jakémsi směru zadostučiněním, neboť za trapné afféry dra. Čuhela bylo prý také útočeno na presidium dle jeho mínění, bez příčiny. Dále pravil, že nelz ani dost často hlásati ve všech našich zemích: „Po znejme a ctěme se navzájem a pak se také srov náme! Místopresidentem zvolen 26 hlasy z odevzdaných 37 p. V. Němec. Jedenáct hlasů německých připadle na kom. radu p. Sobotku Místopředseda p. V. Němec, děkuje za volbu prohlašuje, že nespatřuje nápravu jedině v poznán se, jak p. předseda pravil, nýbrž v plném šeťřen rovného práva a to nejen v celém našem krá lovství, ale také v celém mocnářství. (Výborně !) Pan Forchheimer oznámil jménem menšiny německé, že volili předsedou p. Řivnáče na znamen své důvěry k presidiu, že však ostatní české kandidáty presidia Němci voliti nebudou, aby dali projev svěmu přesvědčení, že minoritě, tak silné jako je německá, v obchodní komoře pražské náleží také zastoupen v předsednictvu.

Rivnáč Václav Němec Čuhel Forchheimer Němec

15 article

Předseda p. Řivnáč vyslovil na to naději,ž nastanou v dozírně době v celém království takove poměry, kdy zásady, vyslovené místopředsedoup Němecem o rovnoprávnosti, budou uskutečněny všude nejen v pražské komoře, nýbrž také v jiných komo rách a v jiných zastupitelstvech a pak nebude an příčiny, proč bychom se v našem předsednictvu ne- vyrovnali. (Souhlas) Zatímním předsedou zvolen 27 hlasy p. Václav Karela (9 lístků bylo prázdných) a pokladničníi radou p. cís. rada Karel Tichý 28 hlasy (10 prázd- ných) Revisory účtů komorních na r. 1903 zvolen pp. Vendelín Formánek a Zikmund Haurowitz Do správního výboru pensijního fondu úřadník a sluhů komorních pp. Filip Falkowicz, Vendelín Formánek, Zikmund Haurowitz, Jakub Le derer a Karel Tichý. Do disciplinární komise pp: Řtivná Antonín. Němec Václav. Karela Václav, Bond Bohumil a Falköwicz Filip. Rozhodčími na rok 1903 zvoleni pp.: F. Batovec, Richard Ellbogen, Filip Falko wicz, Josef Jirousek, Václav Karela, Augus Katzer, Petr Krejčí, Jakub Lederer, Jose Papež, Viktor Ried! z Riedensteinu, Karel Ti chý a Karel Voitl. Do kuratoria umělecko průmyslo véhomusea pp: Bohumil Bondy. Fanta Joseí Nekvasi! Václav, Otto Jan, Roedl Jindřich Schulz Josef, ryt. Zd. Wessely a Josef Wo hanka. Členem z emské žetezniční rad y pro král české zvolen p. Václ. Karela a kandidátem k obsa- zení místa odborného soudce laika při c. k krajském soudě v Hoře Kutné p. Josef Brant. Po schválet! zprávy stavebního výboru o uza- vření zápůjčky ke slavbě nové budovy komorní, po- dané náměstkem sekretáře p. cís. radou Ho to w tzem, vyřízen byl další meritorní program. Fadu.

Řivnáč Václav Karela Tichá Formánek Haurowitz Falkowicz Jakub Le Němec Václav Karela Václav Filip F Batovec Ellbogen Filip Falko Jirousek Augus Katzer Krejčí Lederer Jose Ried Riedenstein Karel Voitl Bond Fanta Nekvasi Otta Jan Roedl Schulz Josef Zdeněk Wessel hanka Václ Brant Kutná Bondo Bohumil 28 hlas Řtivný Antonín Falköwicz

16 article

Vední dráhy.

17 article

Zprávu stalé komise pro vodní dráhy v příčiná vládního programu pro stavby vodních dráh v Če- chách v prvním stavebním období 1904—1912 podával komorní koncipista p. dr. Gruber. Usnesení poradního sboru pro stavbu vodních cest ze dne 31. ledna 1903, jímž vládní program sta- vební z června 1902, vodocestné projekty české ne- poměrně zanedbávající, byl schválen a vysloveno přání, aby v tomto programu stanovený obnos 155 millionů K na provedení průplavu vídeňsko-ostravsko- krakovského zůstal neztenčen, bylo příčinou, že stálá vodocestní komise komorv za předsedání místopresi denta V. Němce usnesla se v plenární schůzi ko morní doporučiti k přijetí tuto resoluci: „K natéhání interesentů z království českého změnila c. k. vláda původní svůj rozvrh finanč- ních prostředků na slavbu vodních drah, zákonem z 11. června 1901 č. 66. ř. z. zabezpečených, prvním slavebním období 1904—1912 v tom směru, že obnos na splavnění středního Labe od Mělníka k Jaroměři věnovaný měl býti ze 20.6 mill. K zvýšen na 37 mill. K, tak že by se bylo z celkové státní dolace a z příspěvků zemských v úhrnném obnosu effektivních 190 mili. K na vodocestně pro- jekty v království českém dostalo úhrnné sumy 51.4 mill. K.

doktor Gruber Mělník Jaroměř mill

18 article

Ačkoliv ani tento proti původnímu stavebnímu programu vládnímu z června 1902 zvýšený obnos neodpovídá poměru vodních staveb, průplavním zákonem v Čechách zabezpečených co do dělky stavebního nákla du k celkové síti vodních staveb Rakousku, ani skutečnému hospodářskému význa- mu a töchnické připravenosti vodocestných pro- jektů v království českém s jedně a v ostatních zemích s druhě stramy, a tím méně hospodářskénu významu a finanční poplatnosti tohoto království. byl přece ve schůzi poradního sboru pro vodní dráhy ze dne 31. ledna 1903 přes odpor zástupců obou národností z tohoto království a z Horních Rakous schválen původní slavební program vlád- ní, samou c. k. vládou z věcných úvah změněný a zástupci východních zemí úsilovně k tomu pra cují, aby dle tohoto původního pragramu staveb ního také skutečně při provádění zákona průplav- ního bylo postupováno

Čechy Rakousko Horní Rakousy

19 article

Ačkoliv komora zásadně nerada vystupuje proti votu poradních sborů, u nás beztoho skrov- nější než jinde autority požívajících, přece pokládš za svoji povinnost, žádati ve smyslu své petice z dne 11. prosince 1902 č. 32.083 c. k. vládu, ab přes usnesení poradního sboru pro vodní dráhy byly na stavbu vodních drah v království českém vě- novány již v prvním stavebním období takově ob- nosy, které odpovídají poměru vodních staveb Čechách průplavním zákonem zabezpečených, k celkové síti vodních staveb v Rakousku t. j. asi 75 až 80 millionů korun Stanovisko, které komora v příčině rozvrhu dotace na stavby vodních drah zaujala, došlo nej- novějí i po stránce technické potvrzení v pamětním spise „Spolku architektů a inženýrů v království českém“, v němž na skutečných příkladech z ci- ziny dovozeno, že na stavbu průplavu dunajsko- ostravského v přilišné pěči o rychlé jeho vybudo- vání určen jest obnos tak přílišně veliký, že na- prosto nebude možno ho využitkovati, kdežto vod- ní dráhy v tomto království obmyšleny naopak prostředky tak nedostatečnými, že by postup jejich výštavby byl zhola nezaručitelným, a že by ze- jména kanalisační práce na Vltavě i Labi v tomto období po vyčerpání stanovených obnosů úplně na řadu lel musily býti zastaveny.

Čechy Rakousko Vltava spolek architekt

20 article

Jako již ve svém zmíněném podání ze dne 11. prosince 1902 upozorňuje komora znovu na křiklavý nepoměr mezi finančním obtížením prv- ního a druhého stavebního období vodními stav- bami, průplavním zákonem zabezpečenými, a n pravděpodobnou nezbytnos! povoliti již pro první stavební období nad úvěr průplavním zákonem stanovený další prostředky finanční, jichž by dlužno bylo užíti k splavnění středního Labe od Měl- níka zatím k Pardubicům a střední Vitavy od Prahy k Budějovicům a k zahájení stavebních prací pro průplav pardubicko-přerovský. Na všechen způsob však ohražuje se komor rozhodně proti tomu, aby základem skutečného provádění vodocestných staveb v Rakousku dle zákona z 11. června 1901 byl i na dále činěn ne- změněný stavební program z června 1902, povolené peněžní prostředky prvního období příliš jedno- stranně rozvrhující a i s technického hlediska ne racionální a neuskulečnitelný. Resoluce ta má se s poukázáním na loňské, ob- šírně odůvodněné pelice komory v záležitosti pro- gramu pro vodní dráhy sděliti s ministerstvem ob chodu, zemským výborem královštví českého a korpo- racemi zúčaslněnými. Po doporučení pp. Nekvasila a Falko wi cze byla resoluce jednohlasně schválena

Nekvasil Pardubice Praha Budějovice Rakousko Falko

21 article

Osnova zákona k zamezoní pijáctví. Zprávu komitétu o vládní osnově zákona k zame zení pijáctví podával konc. p. dr. Pilbauer Osnova, sněmovně poslanců v říjnu m. r. před- ložená, obsahující celou řadu obtižných obmezení zúčastněných živností, vybočujících za rámec dosaži- telných cílů státního potírání pijáctví a namnoze živnosti ty ohrožujících, přiměla kömorní présidium k pořádání písemné ankety o této věci, po níž dne 17. prosince m. r. následovala za předsedání člena komory p. J. Vorlíčka ankela ústní. Podkladem jednání této ankety byla zpráva referenta p. dra. Rud

doktor Pilbauer J Vorlíček

22 article

Pilbauera a docíleno po zevrubné poradč mez zástupci jednollivých živností na věci interessova- ných úplné shody o změnách, jež by měly býti na- vrženy. Referál, tiskem rozdaný, jehož schválení ko- mise presidiální ctěnému plenu doporučuje, vrchol v těchto požadavcích: obchod s pělenými lihovým tekutinami v uzavřených nádobách v množství nej- méně jedné osminy litru — s vyloučením kofalky a lihu v uzavřených nádobách v množslví menšín než pět litré — budiž ponechán jako živnost svo- bodná; výčep a drobný prodej kořalky a lihu budiz lokalisován v samostatných s prodejem jinakého zboží nesloučených výčepech a drobných prodejnách buďtež přiznána dostatečná ustanovení přechodní ve příčině dotyčných oprávnění živnoctenských již trva- jících. Podání, které by mělo ve způsobě petice před- loženo býti rádě říšské, vytýká ke konci, že o osnově o niž jde, nebylo dlive vyžádáno dobrého zdání ob chodních a živnostenských komor a žádá proto sně movnu poslanců, aby budoucně osnovy zákonů, do týkající se zájmů obchodu a živnosti, nebyly meřitorně projednávány dříve, pokud nebylo úplně vyhověno požadavku předchozího slyšení komor, zákonem o ko morách v tě příčině nařízeného. Po vřelé přímluvě komorního rady p. Placka byla zpráva tato jednomyslně schválena.

Pilbauer Placek

23 article

Návrh posl. ryt. Kozlowského. Koncipista komorní p. dr. Schuster referoval pak o osnově zákona, jimž se upravuje (ržbaa obchodními hnojivy, sílícími krmivya semeny Byvši c k. ministerstvem obchodu vyzvána, by podala své dobré zdání o této osnově, zahájila ko- mora nejprve písemný potaz u příslušných odhorných jednol, obchodních gremií a jednotlivých interesent a dle výsledku toholo polazu přidělila věc zvláštnímu komitétu, jehož schůzí za předsedání p. zat před- sedy komory Věclava Karely zúčastnili se p členové komory: k. r. Elbogen, Forchheimer. k.r Grossmann. Krojčí, Macháček, k. r. Rademacher. Ry- čánek, býv. president Šebor, c. a k. rada Tichý, a jakožto referent komorní koncipista p. dr. Schuster. Ve zprávě komitétu jest pádně doložena naprostá ne- přijatelnost osnovy, jež jest po stránce věcné i for- mální velice nedokonalá a zbudována na podkladě příkře strannickém, vyhradivši nejen konsumentům, totiž rolníkům, nýbrž i zemědělským společenstvům řeoprávněně zvláštní postavení a vyloučivši korpo- rrce i úřady obchod a průmysl zastupující z vešker účasti na vydávání vykonávacích nařízení v základě projektovaného zákona, kteréž dle ustanovení tohol zákona by vydávalo ministerstvo orby po vyslech- nutí korporací pouze zemědělských. K závěru vyslo- vuje komora přesvědčení, že není možno, aby tato osnova se vůbec stala vážným podkladem jednání parlamentnímu. Když byl komorní rada p. Ryšánek příjet zprávy vřele doporučil, byla jednomyslně schválena

Kozlowski doktor Schuster Věclava Elbogen Forchheimer Grossmann Krojčí Macháček Rademacher Šebor Tichá Ryšánek

24 article Uživání barev při výrobě pofravin.

Uživání barev při výrobě pofravin. Zprávu sekce živnestenské o užívání barev př výrobě potravin a předmětů užitných, jakož i o ob chodě s barvenými potravinami a předměty užitnými přednesl referent p. JUDr. Schuster V obšírné zprávě, jíž předcházelo zevrubné še- tření v kruzích inleresovaných, vítá se sice, že ne- škodných strojených barviv, zejména také neškodných barviv dehtových, bude lze užívati v míře mnohem ob- sáhlejší než dosud, jak toho zejmena zájem prů myslu vyrábějícího umělé ovocné šťávy, trest, limo- nády, vodu sodovou, vaječná těsta, rum atd. naléhavě vyžaduje, vytýkají se však osnově zároveň četné vady a navrhují se někleré závažné změny ve příčině předepsaného označování zboží, kterěž ve způsoh osnovou navrženém nevyhovuje faktickému stavu an praktické potřebě, vytýká se, že detailista, prodáva- jící barviva v původní obalu výrobce neb grossisty má býti zodpovědnosti prost, a navrhuje se vyne- chání odst. 1. § 4 osnovy, resp. jiná jeho stylisace poněvadž by posavadní zavdala podnět k bezdůvod- nému chikanování, dále aby k poučení úřadův byly příkladmo jmenovány potraviny obvykle barvené p. v. Pokud se tkne dalších ustanovení osnovy, vy- slovuje se sekce zejmena proti vynětí laků baryto vých, kovových barev z mědi a rumělky z dolyčného zákazu, protože barviva tato mohou za jistých okol- nestí býti zdraví velmi skodlivá a lze na místě nich snadno upotřebiti jiných barev vhodnějších; posléze se mimo jiné žádá za výslovně vyjmenování oněch starších předpisů, jež novým nařízením platnosti po- zbudou, aby interesenti byli si o tom jasni. (Schva- luje se bez debaty.

JUDr Schuster

25 article

Technologické průmyslové museum. O návrzích kuratoria technologického průmy slového musen komorního referuje p. dr. Schuster Rozpočet technologického průmyslového musea jenž vykazuje v příjmech a vydáních obnosy 96.500 byl schválen Inženýr Jan Šedivý byl jmenován přednostou strojního oddělení technologického průmyslového musea a upraven zatímní služební poměr musejního akcessisty II. třídy Frant. Staňka a musejního mani- pulanta Jaroslava Petráka. Týž referent podal pak zprávu o průměrných cenách bavlněné příze v měsících září, října listopadu 1902.

doktor Schuster Šedivá František Staněk Petrák

26 article

Komorni vyznamenání. Posledním předmětem jednacího pořadu byly ná- vrhy obou sekcí na udělení komorních vyznamenán 2 úřadníkům, 1 cestijícímu a 1 dělníku za více ne 25leté věrně služby Referát podával námněstek tajem- níka p. cís. rada Hotowe lz K žádosti dotyčných zaměstnavatelů činí presi- dium komorní oběma sekcemi schválený návrh, aby následujícím úřadníkům a dělníkům za více ne 25leté, s věrností, pilnosti a oddaností v jednoma těmže závodě konané služby udělena byla následu- jící vyznamenání komorní Stříbrná medaille s diplomem: Antonínu Richtrovi, úřadníku firmy Vincene Gečmen (přes 40 let): 2. Šimonu Langovi, cestu- jícímu firmy Bratří Taubrové (35 leo. Stříbrná medaille: Ignáci Engelstei novi, účetnímu firmy Reichmann 4 Jeral (29 let Bronzová medaille s diplomem Františku Stiastnému, dělníku firmy Reichmanu Jeral (37 let). Tím byl jednací pořad vyčerpěn a schůze skon čena

Richter Lang Taubr Engelstei Stiastný Vincen Gečmen Reichmann 4 Jeral Reichman Jeral

27 article

Roditelstvo Ústřodní jednoty řepařů konalo dne 10. února t. r. schůzi, ve které sehválena byla zpráva dra. Janovského o činnosti zástupců Jednoty v rayonové anketé ve Vídni; vzaty dále na vědomí zprávy o četně navštívených schůzíeh v Kutné Hoře (400 účastníků), Chrudimi (800). Českém Brodě (přes 2000), na Král. Vinohra dech (500), v Nymburce (800), Brandýse (800) Roudnici (700), Minicích, ve kterých ve všech jednomyslně prohlášeno bylo kontingentování tak, jak provedeno bylo, za opatření řepařům škodlivé, a žádáno, by zákaz proti rayonu vydár byl co nejrychleji tak, aby ještě pro letošn nákup řepy v platnost vešel; dány pokyny od- borům, jak při organisaci společného prodeje před se jíti mají. Zpráva odborů: českobrod- ského, nymburského a brandýsského, že organi sace společného prodeje provedena byla s uspo kojením, vzata na vědomí. V důvěrné schůzi po tom jednáno o tom, jak se má zachovati Ústředn jednota řepařů k zaslánu dra. Pacáka v neděl- ním čísle „Národních Listů“.

Janovský Král dech Pacák Vídeň Kutná hoře Chrudim Český Brod Nymburk Brandýs Roudnice Minice

28 article

O konversní míře úrokové rozhoduuto. Ve své včerejší parlamentní řečí prohlásíl finanční minist Böhm-Bawerk, že šdělí na schůzi rozpočtového vý boru své rozhodnutí o úrokové míře konversní. Sdě lení ministrovo nečekáno s napjetím. Z dosavadních porad a z celé nálady bylo jasno, že bude volen konverse na 4%. Jak se nyní oznamuje, bude také skutečně konverse provedena výbrad ně na 4% Finanční ministr provede konversi lím způsobem, že nabídne za 100 K nom. 4.2% renty 100 K nom. 4% odkolkované renty. Alternativní kon- verse, která ponechá majitelům renty volbu mezí 4% a 334% titry, nebude dle konečného rozhodnutí mi- nistrova užito. Pro náhradní rentu, která má sloužiti k opatření kapitálu pro případné splacení majitelům rent, má býli utvořen nový typ 334% stálních obli- gáci. Těmto rentám má býti zaručeno, že nebude po 10 lel jich úroková míra snížena. Při 4% konversí nebudou však tylo titry nabízeny a uvedeny v oběh. Obnos, který se rovná kapitalisovanému příspěvku uberskému, tedy okrouhle 1400 mill. K společné státn renty, má býti z konverse vylončen snadno pochopí felnými znameními. Co do výplaty kuponů 4.29 renty stanoveno, že bude každé počínající půllelí plně vyplaceno, takže bude dubnový a květnový kupon 4.2% renty také pro případ konverse plně 2.1% vy- placen. Konverse na 4% provedena bude passivně. t. j. bude se míti za to, že ti majitelé rent, kteří ne- budou výslovně žádati zaplacení, svolují. Co se týče provedení samého, činí se pokusy o utvoření kon- sorcia, včera námi již oznámeného. Obě bankovní skupiny, se kterými dosud jednáno, radí se o utvo ření t. zv. rakouského konsorcia. Utvoření toto na ráží na překážky, které snad bude lze překonati Rothschild vyslovil prý souhlas s utvořením kon- sorcia, dle jiné verse však vzdal se účasti nn konversi.

Böhm Rothschild

29 article

Sestátňování. Hlasy o sestálňování v Předlitav sku jako na ráz umlkly. Politické momenty posunuly otázku sestátňování v popředí, politické momenty ji odsunuly. Jak známo mělo býti sestátnění některých tratí nikoli dalším postupem k vědomě budované jednotné státní dopravní politice, nýbrž jakousi koncessí Čechům. Vlaslně šlo ale vládě vídeňské hlavně o sestálnění společno ti státních dráh, do- pravní tepny z Uher a do Uher. V době, kdy se jedná o obnovu rakousko-uherského vyrovnání, se však podivuhodným způsobem i o léto věci mlčí. Zají- mavý komenlář podává k lomu vídeňský dopisovate »Berl. B. C.« Ode dob, kdy dr. Körber v parlamentě se dotkl otázky seslátňovaci, mnohé se změnilo a úvaby, které se tenkrále přimlouvaly za postátnění. pozbyly dnes své váhy. Jedním z nejdůle ži tějších důsledků byla by bývala sa- nace státních dráh, jichž výnos jest, jak známo, v značném nepoměru s náklady. Kdyby byla vláda získala pro stát společnost státních dráh, byla by bývala s to, aby zvýšila sazby resp. za- vedla takové sazby, které by byly bývaly jakýmsi středem mezi dnešními sazbami státních dráhi a sazbami dráh, které měly býti sestätněny. Zvýšili sazby společnosti stálních— dtáh není však do roku 1913 vlastně možno. Čl. IX. osnovy o celním a ob- chodním společenství, parlamentu předloženě, má tom jasná ostanovení. Článek tento jest úplně nový a zařaděn do vyrovnací předlohy po přání uherském, která se snažila zajistiti vyváženým předmělům co nejvice výhod. Čl. IX. stanoví především povinnost státních dráh obou polovin určilé pro provážený vý- voz přímé sazby a praví pak: »Pro tyto přímé sazby má po čas obchodního a celního společenství ohledné lěch předmětů a relací, pro které se povoluje nyní

Čecho Berl doktor Körber Uhry státní dráh

30 article

snížené dopravné na té které trati, býti toto dopravné maximálním. Dopravné toto má býti stanoveno po dohodě se železničními správami obou polovin. Tajné sazby (refakcie) jsou vyloučeny.« Al. 6 čl. IX. sta- noví, že nesmí býti odepřeno těmže výrobkům druhé poloviny říšské ono snížené sazebné, které povoleno průvozu zahraničního zboží státními dráhamité které poloviny. Výjimka připuštěna jen co do prů- vozu ruských tovarů do severního Německa, aby byl zajištěn takto pro rakouské státní dráhy. Ale i zde prosadily Uhry koncessi, že budou tyto výhody po- voleny i uherskému zboží téhož druhu, jakmile bude to výžadovati vývozní obchod Uher do severního Německa. Všechna tato ustanovení platí až do 30. června 1913. Motivy dodávají výslovně, že blízký poměr obou polovin říšských musí dojíti vý- razu i v železničních otázkách a že nutno tedy především co do vzájemného obchodu převzíli ony závazky, které sjednaly obě poloviny co do styků s cizími státy. »Z tohoto ústupku, dobytého na ra- kouské vládě, lze odvoditi, že sestátnění společnosti státní dráhy pozbylo aktoality.« Akcionáři nemají čeho litovati, poněvadž teprve nyní plně využijí vý- sledků značné činnosti invesliční a poněvadž rozví- jející se doprava v mnohém jim prospěje. Zlepšující se vyhlídky průmyslové opravňují k nadějím na vyšší příjmy dopravní. Potud berlínský list. Jeho vývody nebývají psány bez informaci z minister- ských kanceláří, zajímavo tedy, jak nyní ex post vykládá vláda vlastní příčiny své nápadné ochoty k »přáním českým«. A ostatek: nemá býti celá tato informace novým podnětem k oživení otázky a k možnému nabízení »koncessí« se strany vřády? Aspoň jest nápadno, jak se důtklivě mluví o kleslé aktualitě sestáfňovací.

Uher Německo

31 article

Nebezpečí trestních cal pro rakouský cukr. Jak jsme již uvedli, ozývají se z četných stran názory. že rakouský systém kontingentační odporuje bruu selské dohodě, že zavádí vlastně skryté vývozní prémie a že tedy Spojené státy nezruší (třeba sníží) trestního cla pro rakouský cukr. Z cukrovarnických kruhů ozývá se přirozeně odpor proti lěmto ná- zorům, které prorazily i tak značně, že německý cu- kerní obchod vylučuje z části rakouský cukr ze vše- obecných podmínek dodávacích. Zajímavý výklad odborníka sděluje o celé otázce »W. W. C.« »Hiavní rozdíl ruského a rakouského systému tkví v tom, že v Rakousku zavedena individuální dvojitá kontin: gentace, kdežto Rusko ro děluje — nehledě k pre- cipuu 60.000 p. — rok za rokem znovu svůj cu kerní kontingent a sice dle toho, kolik vyrobily ty které továrny jak pro domácí trh tak pro cizinu.

W W C spojený stát Rakousko Rusko

32 article

Pro kampaň 1902—93 stanoven domácí kontingent na př. 36 mil. p., později ale zvýšen na 40 mil. pudů. Precipuum 50.000 q činí u 278 cukrovarů 16.68 mil. p., zbýva tedy ještě asi 24 mil. p. pro domácí spotřebu; tento zbytek rozvrhne se v po- měru k celkové produkci r. 1901—2, která čimila 66 mil. p. V tom lze ovšem zříti jakousi prémii protože továrny přirozeně se snaží, aby rostly, aby co možno nejvíce vyvážely a tím ovšem nepřimo zvyšovaly svůj podíl na domácím kontingentu Tak tomu ale v Rakousku není, protože továrnám přiřčen předem jich konlingent; budvu ovšem i v Rakousku továrny pokud možno hodně vyvážeti, docílí tím ale nejvýše jen snížení režie. Druhý podstatný rozdí v tom spočívá, že rnským ochranným elem (5 rubtů resp. 45 rublů na 1 p. = 161/2 kg). úplně vyloučen dovoz cizího cusru do Ruska. Utváří se tedy do- mácí cena úplně bez ohledu na světový trh (4.20 at 4.50 r. za 1 p.). Tato domáci ochrana usnadňuje obyčejně vývoz a skutečně jest také Rusko soulět- níkem Rakouska v Podunajských státech. Persti

Rakousko Rusko kg

33 article

Čině, Japanu a už i v Turecku. Třetí podstatný rozdii pak jest ten, že zákonně vyslovena souvislost do- mácího konsumu a vývo u. Továrny jsou toliž po- vinny veškeré přebytky nekontingentní (pokud ovšem není třeba je uložiti v »nedotknutelnou zásobu«) vy- vézti, protože lze započísti jen 8 proc minulé pro- dukce v konlingent příštího roku. Výkaz o vývozu- nepodává se ale individuálně: t. j. dokáže-li některa továrna t. zv. vývozními lístky, že jiná továrna více vyvezla, než musila vyvězti, měže do výše difleo rence uvésti po proslém zdanění cuke na domácí trh, třeba jeji kontingent úplně vyčerpán. Tímto způ- sobem utváří se obchod s vývezními lístky, hlavně ovšem zasobováním oněch továren, které leží pří- znivě pro vývoz. V rakouském zákonu ustanovení takového není. Dle teho není tedy obavy, že by Amerika mobla poslupovali proti rakouskému cukru stejně jako proti ruskému.

Turecko Amerika

34 article

Snižení diskonta. Německá říšská banka snížila diskontní sazbu na 31/z proc. a lombardovou míru úrokovou na 41/2 proc. President Koch ptovázel návrh tento výkladem, dle něhož mluví sice řada momenlů proti snížení úrokové míry (na př. snížení žirového účtu), na druhé straně klesly ale směneční kursy a pohotovost peně« přes vydání pokladničních poukázek vzrostla. Po králké debatě bylo snížení úrokové míry jednohlasně schváleno, 4proc. sazba úroková usnesena 4. října t. r. Zajímavo, jak zao chová se nyní banka rakousko uherská. »Tresor« vý mluvně nevyslovil se proti snížení diskonta. Uhelná doprava labská. Na překladištích zahá- jeny včera opětné práce. Plavba bude officiálně za- hájena dnes. Společnosti zahájily plavbu proti vodě již úplně a čeká se, že z Drážďan připlují co nej- dříve první vlečné lodi. Dopravné kleslo se 300 fen. na t. z Magdeburku na 240 fen. Tyto nízké dopravní sazby plynou z nepříznivého stavu českého hnědo- uhelného vývozu. Sklizeň Spojených států. Zpráva chicag ského generálního konsulátu přináší statistický roční výkaz o obdělané ploše, sklizni a ceně hlavně zeměděí ských výrobků. Sklizeň byla r. 1902 krajně přízní vou; kukuřice, pšenice, ovsa, ječmene a žita skli- zeno dohromady na 4000 mill. b. proti 3000 mill. r. 1901. Ceny držely se skoro na téže výši jako předloni. Sklizeň kukuřiční 2251 mill. b.) byla nej- větší, jakou kdy Spojené státy měly. Z dat sluší uvésti: kukuřice sklizeno 2253,648 312 b. v ceně (1. prosince 1902) 1.017.017319 d., zimní pšenice 411.788.666 b. v ceně 266.727.475 d., jarní pšenice 258.274 342 b v ceně 155,496 642 d., ovsa 987,842.712 b. v ceně 303,584.857 d., ječmene 134.954 023 b.v ceně 61 898 634 d., žita 33.630.592 b. v ceně 17.08793 d. sena 59,857.577 t. v ceně 542,036 364d.

Koch Drážďany Magdeburk spojený stát 017319 d

35 article

Peštská uherská obchodní bauka nabízí vlastní- kům 41/2 proc. zástavních listů, nedávno slosovaných a 1. srpna t. r. splatných, výměnu za 4 proc. zá- slavní listy, a sice tím způsobem, že dodá vlastníku takověhoto slosovaného titra s běžným kuponem 4 proc. titr ve stejné nominátní hodnotě, rovněžz běžným kuponem a mimo to hotovou prémii K 1. 50 za každých 100 K nom. Směnu nutno provésti do 21. února 1. r. a sice prostřednictvím bank. Různé zprávy. V Kyjevž konají se porady zá- stupců cukerních rafinerii o utvoření ruského cukerního syndikátu, který by zvýši ceny cukru. — Přijmové přebytky börder- ských dolů činí v prvém pololetí 1902—3 1,183.115 marek protí 858 249 marek loňským. — Bavorská cedulová banka snížila diskont na 31/2 a lom- bardní úrokovou míru na 4!2%. — Saská banka snížila diskont na 31/2% a lombardní míru úroko- vou na 4%. Odbor řepařů okresu nymburského konal 5. února velkou manifestační, schůzi v sále hotelu »na kní- žecí« v Nymburce. Shromážděné uvítal předseda odboru řepařů pan Jan Mazánek, majitel velkostatku Zdonína. Schůzi zahájil místopředseda Ústřední jednoty řepařů p. Alois Kolenský. Vyložil příčiny ustavení se Ústřední jednoty řepařů a vysvělloval podrobně účinky rayonů cukrovarnických na řepaře. Cilerně dokazoval výdělky cukrovarů poměrně k cenám řepy. Pan JUDr. Zvěřina taktéž ciferně porovná- val výdělky cukrovarů s cenou řepní, dokazuje, že bez rayonu by cukrovary při ceně 8 zl. surovinu nemohly vyráhěti, jako se nyní dělo při rayonech.

Mazánek Kolenský Zvěřina Nymburk saský banka

36 article

Brusselské konvence řepaři se nemusí obávati. Jak ze zpráv listů patrno, ujistil dr. Körber depulaci. seslávající z pp. poslanců Jaroše a Königa, že před- loha o zrušení rayonů cukrovarnických bude do konce února vyřízena. Jest tedy v prospěchu řepařů. aby s prodáváním řepy vyčkali, neboť se lze nadíli. že rayony zrušeny budou a pak nastane volná kon- kurence v kupování řepy, takže budou placeny lepší ceny řepy. Po proslovu pana Kadeřávka na- vrhí p. Čáp resoluci, ve které se vyslovuje sou- hlas s postupem dra H. Janovského, žádá zákat rayonování, tak aby už letos bylo lze svobodně řepu prodávati. Resoluce vyslovuje nesouhlas s oněmi poslanci, kteří nebyli pro junctím mezi kontingentací azákazem rayonování. Resoluce přijata jednohlasně. Na to podával jednatel p. J. Čáp jednatelskou zprávu odboru. Spolek cukrovarníků severních Čech konal včera odpoledne za předsednictví p G. ryt. Hodka ze Zelevic v místnostech zemského spolku cukrovar- nického v Praze svoji řádnou valnou hromadu. Zprávu jednatelskou a účetní přednesl předseda ústně, načež výboru uděleno k návrhu revisora p. Khemla abso- lutorium. Při volbách představenstva zvolen aklamací za předsedu opět p. G. ryt. Hodek a za místo- předsedu na místě odstouplého p. A. Felixe p. Vl. Sprong! (Havrany); za přehlížitele účtů zvoleni znovu pp. V. Khemla J. Schneider. Rozhovor o novém zákoně cukerním zahájil p. před- seda delší řečí, v níž vylíčil celý vývoj této pro naše

Körber Jaroš König Kadeřávek Čáp H Janovský J Čáp Hodek Sprong Havran V Kheml J Schneider Čechy Praha