ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c790d7f0-70cc-11dc-9c25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 68, person 48, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. února 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 42.
4 article
Na ranní a odpol. Hista předpláeí ner v Praze v administrari a měsío na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou a měs tnk leta. . . . 7 K 50h vs nlislkách: a K a0h na měsle . . Pošton: n:: o s dvojí ziailkou ... k oi
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranáck.
Praha
6 article Balkán oživuje.
Balkán oživuje. Dvě otázky směru protichůdného závod nyní v Evropě o veřejný zájem: zjednání no vého základu hospodářského obnovou zahranič ných obchodních smluv a uspořádání poměro na Balkáně. Hospodářská tíseň, svírající státy trojspolkové, zplodila myšlenku dáti jim, zejmena Německu a Rakousko-Uhersku, zvýšením celních tarifů takový společný hospodářský základ, který by umožnil nejen polepšení státních příjmů, ale i konečné hospodářské ovládnuti východní Evropy. zvláště tamních malých států a Turecka. Dle toho zdálo by se býti nejpřirozenějš politikou jak pro Turecko tak pro jeho drobn sousedy, aby své posavadní spory co nejrychlej hleděli ukliditi a pomýšleli na společnou obranu především svých hospodářských zájmů; ale po dobné myšlenky na Balkáně nemají vzniku. protože tamní státy již dávno se uvedly vefi nanční závislost od svých západních věřitelů kteři s úvěrem šíří zároveň cizí politický vliv čímž náboženské a národní třenice místní jen ještě více se podpalují. Proto jak v Bulharsku tak v Srbsku co chvili propukají ministerské krise a státní politika jejich mění ustavičně svůj »kurs«. V Turecku samém mimo to v každé provincii zápasí cizí konsulové o přízeň tamníel úřadů a různých předáků, což nejpatrněji jev se v Albanii, ve Starém Srbsku a Makedonii odkud co den se oznamují jména osob pro ten neb onen stát získaných. Celkem dají se tyto proudy balkánské roz děliti na dvě hlavní skupiny, dle allianei dvoj spolkové a trojspolkové, protože Anglie jal obyčejně hledí těžiti ze všech.
Balkán Evropa Německo RakouskoUhersko Turecko Bulharsko Srbsko Albánie Makedonie Anglie
7 article
Za první skupinu stojí v popředí Rusko za druhou Rakousko-Uhersko, kteréž v r. 1897 dospěly k dohodé o zachování »posavadního stavu« na Balkáně. Tento stav skutečně až do loňska jakž takž se zachovával, ale roku tohe množicí se nepořádky v Makedonii a Albani ukázaly, že tato politická formule se dlouho již nedá drželi. Došlo proto na proslulou cestu ruského mi nistra zahraničných záležitostí do zemi balkán ských a jeho novoroční návštěvu ve Vídni a n místo pouhého zachování »posavadního stavue přišla nová politická formulka »provedení oprave ve třech tureckých vilajetech, o nichž se smlu vily či dosud smlouvaji Rusko a Rakousko Uhersko. Potřeba oprav byla v Cařihradě důrazno oznámena a Turecko také se po nějakou dobu chovalo, jakoby samo opravy provádělo. Sesa- dilo a přeložilo několik vyšších úřadníkův, proti nimž bylo nejvíce stížnosti, ale nástupei jejiecl jen ještě přidělali zmatků. Dnes dospívají věci v Makedonii a v ostat ním Turecku tam, že nadchází potřeba buď vy- nutiti žádoucí opravy, anebo z ůstav it události vlastnímu vývoji Tento vlastní vývoj chtělo Rusko uložiti do rakou balkánských národů, a přičiňovalo se p lěta, aby Bulharsko, Srbsko a Černá Hora utvo- řily k tomu účelu tak zvaný balkánský trojspo lek. Četné známky nasvěděují tomu, že tento plán se nepodařil tak, jak byl původně míněn nejdůležitější ze známek těch jest neutuchající řevnivost srbská a bulharská v Makedonii ochlazení poměru mezi Srbskem a Ruskem, je hož dokladem jest i — včerejší návštěva krá- lovských srbských manželů u hrobu Milanova v Krušedolu.
Albani Milanův Rusko RakouskoUhersko Balkán Makedonie Vídeň Rakousko Uhersko Cařihrad Turecko Bulharsko Srbsko Černá Hora Ses
8 article
Nejnovější zprávy z poloostrova balkán ského znějí vesměs poplašně a činí takový do- jem, jakoby místní balkánské sily ne- hodlaly vyčkati, jak dopadne reformní akce ru- sko rakouská a jakoby akci tuto náleželo zařa diti již k myšlěnkám překonaným. Předpokladem akce reformní bylo nejenom zastavení všeho násilí proti křesťanům se strany turecké, nýbrž i zastavení bojovné činnosti bul- harských komitétů makedonských. Ani to ani ono se nepodařilo, dnes již jsou časopisy plny zpráv o opětných tureckých ukrutnostech ao nových povstaleckých četách, jež se vyskytly v různých končinách tureckých ! Dne 2. t. m. bojovalo se u vsi Hiště, asi na pět hodin od Mo- nastýru, kam přibyl nedávno nový ruský konsul, z Monastýru vyslány byly na kvap posily, ps chota i jízda. Jine ceta pulharská se výskytla u ochridského jezera, pak v Konsku a na Mo- nichově Planině. Turecké úřady vynucují o obyvatelstva podpisy na prohlášení, že »refo rmy jsou provedeny«. Dle některých zpráv lze pr již nyní počet povstalců páčiti na 6000 mužů Anglické časopisy vypravují, že čety přešly většinou hranice bulharské, a že tamtéž i ustu pují, jsou-li tisněny tureckým vojskem.
Jin Konsko
9 article
I kdyby v těchto zprávách se jevila známá anglická nechuť k balkánským Slovanům, anebo úmysl způsobiti ještě větší nedůvěru v Caři hradě k reformním záměrům rusko-rakouským. tolik jest již nyní jisto, že jak Turci tak Bul haři činí opatření, aby sesilili svou brannou pohotovosť. Turecko má již nyní v Makedoni sto tisíc mužů vojska, ale v posledních dnech se oznamovalo, že provádí mobilisaci dvou ar- mádních sborů, drinopolského a monastýrského. jež čitají 240.000 mužů a doplňují se většinou z Malé Asie. Z Cařihradu byly sice tyto zprávy popřeny, ale potvrzují se dnes současně z ně kolika stran. Pařížský »L' Eelair« se dovídá z Caříhradu, že v sultánském paláci panuje ho- rečná činnost, že vysoci hodnostové vojenšt konají nepřetržité porady a že ministr války na- léhá na to, aby se provedla opatření, by moh čeliti všem událostem. Rovněž na hranice srbské poslány byly vojenské posily turecké.
Turek L Eelair Turecko Asie Cařihrad
10 article
Ještě poplašnější zprávy došly z Bulharska Dle londýnských »Timesů« podalo Bulharsko dne 9. t. m. protest velmocem proti ture- ckému zbrojení, a v osvědčení tom vy- kládá, že si zjednalo důkazy, že Turecko uvádí dva sbory na míru válečnou. Zvláště mobilisaei sboru drinopolského prohlašuje Bulharsko z přímou hrozbu proti sobě; a dodává, že nepřeje si srážky s Tureckem, jež by Bulharsko finančně zničila, i kdyby zvitězilo. Avšak Bulharsko dle všeho nedůvěřuje v účinek svého proleslu, neboť úřadní telegra fická zpráva ze Sofle dnes došlá oznamuje,že Bulharsko hodlá rovněž mobili s o v at část svě armády, a sice sbory so fijský a plovdivský. Zároveň učinil bul harský ministr války opatření, aby se urychlil povolání nováčků loňských a letošní odvod. Tyto zprávy dávají tušiti, že události make donské se prozatím schylují ke srážce Turecka s Bulharskem. Pro ten případ pak pomýšlejí i v Bělehradě na to, aby udrželi rovnováliu, 4o jest abysi Srbsko opatřilo přiměřený podll — na územ tureckém. Než stíny událostí balkánských jdou i dále. Zahraničné časopisy, zvláště francouzské, doví dají se i o jiných přípravách, jež mají skončiti obsazením Novopazarska a »Frankf. Zigu. « se telegrafuje ze Skadru, že vlašti agitátoři se na- máhají, aby způsobili odpor Albánců proti tomu.
Ziga Albánec Bulharsko Turecko Bělehrad Srbsko Timesy
11 article
Vůbec prý Vlaši jsou původci hnutí albánského proti zavedění reform Rakonsko - Uherskem Ruskem v Turecku zamýšlených. Sama Italie pak chystá se na podnik v TTripolisu, kamž Tu- recko posílá na kvap vojenské posily. Přehled poměrů v Türecku by nebyl úplný kdýbychom pomlčeli o zprávěch anglických, že Rusko činí opatření vojenská na jihu. Není dosti patrno, kam by opstření ta směřovala, neboe Rusové dali již několikráte na jevo, že přímo do balkánských sporů nemíní zasáhnouti. Za to jest jisto, že Anglie si vyhlédla již svě sousto v turecké Arabii, že vysílá vojsko z Indie do Adenu a že Turecko na to dle »Daily Telegraphu« odpovědělo vysláním patnáct praporů vojska do Yemenu. Týž list zabývá se též otázkou, jak se za chová Anglie, dohodnou-li se Rakousko Uhersko a Rusko o způsobu provedení oprav v Turecku a prohlašuje, že by jim Anglie nečinila nijakých překážek. I ve Francii stopují věci v Turecku s velikou pozornosti a tyto dny odpoví vláda francouzská na dotaz ve sněmovně podaný, jal pohlíží na události makedonské. Věci na Východě vyvíjejí se obyčejně po stupem dosti zdlouhavým a tak možno doufati. že prozatím nejnalěhavější záležitosti bude pře kažení možné srážky Bulharska s Tureckem. jež hrozí zmařiti reformní akci rusko-rakouskou
Vlach Rus RakonskoUhersko Rusko Turecko TTripolis Anglie Indie Aden Rakousko Uhersko Francie Bulharsko Daily Telegraph Italia
12 article Násili a oboon vowy V Hranicích
Násili a oboon vowy V Hranicích V Hranicích, dne 10. února 1903. Když dne 3. prosince 1902 bylo vyhlášen rozhodnutí správního soudu o voličském právu osmi českých voličů I. sboru ve smyslu přízni vém, jásaly české Hranice a s nimi celý národ že konečně povalena bude nepřirozená násilnické německá vláda v tomto městě. Jásot ten neby nikterak neodůvodněný, neboť právní stav, způ sobený dotčeným rozhodnutím, je skutečně la kový, že česká strana má ve sboru III. iv sboru I. nepopíratelnou většinu. Avšak znajíce velmi dobře, jakou obzvláštní důležitost Něme moravští přičítají svému dosavadnímu Besitz standu hranickému a znajíce velmi dobře žád ných prostředků se nešlflící povahu tvůrce udržovatele hranického němectví, pověstného »umravněného« starosty a zapřísáhlého nepřitele všeho českého, dra. Plachkyho, věděli jsme dobře, že se nám bude ještě na nějaký čas opásati trpělivosti a obezřetnou vytrralostí, nežl dílo dobře započaté a zdařile vedené bude ko runováno úspěchem konečným.
Hranice
13 article
Neboť tak nebezpečného odpůrce neměic snad žádné z moravských kdysi ujařmenýcl měst (Kyjov, bitovel atd.), jako mají Hranicev dru. Plachkým a proto takě všude jinde v uve- dených městech po rozbodnuti správního soudu dosti brzy a poměrně klidně přašla správa obee do rukou českých. Byli jsme profo také připra- veni na boj tuhý a všembžné překážky, avšak to, co dr. Plachky vyvedl nejnověji, přesahuje daleko vše, co rozumně mohlo býti očekáváno a kdyby ve státu našem a zejmena na Moravě v ohledu národním se strany úřadů bylo respek továno nepravíme právo, nýbrž jen slušn ost vůči národu našemu, byl by experiment tento naprosto nemyslitelným. Volební řád moravský pro volby obecní zcela jasně předpisuje, že sbory voličské mají se utvořiti tak, že na každý sbor připadá třetina celkové daně všech voličů a že první sbor má miti nejméně dvakráte tolik voličů, kolik osob má býti voleno (10 výbor a 5 náhradniků), tedy nejméně 30 voličů. Těchto prvních 30 voličů u nás má daně do- hromady o 500 K více než zákonitou třetinu, je tedy každému prostému rozůmů jasným, že I. sbor nemůže a nesmí míti více voličů než 30. Kteři voličové mají býti zařaděni doI sboru, určuje starosta na základě původních li- stin volebních, pokud v izení reklamačním ne- byly vzaty v odpor, pokud se týče na základé pravomocného rozhodnucí reklamační komise správního soudu.
Hranicev doktor Plachka Kyjov Morava
14 article
Kdyby starosta při výkonu tomto dopustil se nějakého přehmatu, je povolán úřad politický. aby mocí svého práva dozorčího přehmat sta- rostův odstranil a zavedl stav zákonitý, aniž by v tomto stadiu řízení komukoliv z voličů příslušel prostředek opravný, jak stvrzeno čet- nými rozhodnutími správního soudu. Kdyby sta- rosta hranický dle téchto zákonných ustanovení byl sestavil I. sbor, měla česká strana mezi 30 voliči pevných, jistých 16 hlasů a Němci jen 13 (14. volič německý před nedávnem zemřel). Tuto nepochybnou českou většinu však bez- ohledně násilnický starosla dr. Plachky nemohl připustiti a aby většinu naší učinil pochybnou, zařadil do I. sboru místo 30 voličů 34, to jest přibral ze sboru druhého 3 německé voliče jednoho (pochybného) českého. To bylo hrubé porušení zákona a neslýchané násilí. Dr. Plachky to také nepřímo doznal ve svém protokolárním prohlášení u okresního hejtmanství, kde pravil, že při seslavení I. sboru nebral zřetele k dani, nýbrž prý na rozhodnuti správního soudu. V tomto rozhodnuti, toliž v důvodec (tedy nikoli v nálezu čili judikátu samém) se mluví také o (německém) voliči Czeikeovi (jenž mezi uvedenými 34 je 32tým), v ten smysl, že je nesporno, že volič tento má býti zařaděn do listiny s dani tou a tou (určitý obnos), ale neprav se tam, že volič ten má býti zařaděn do sboru I. což také správní soud ani říci nemohl z toho jednoduchého důvodu, protože správní soud roz- hodoval pouze o tom, s jakou daní, a nikoliv do kterého sboru má býti ten či onen volič zařaděn. a protože Czeike vůbec nebyl předmětem jednán u správního soudu.
Němec Plachka Czeike
15 article
Byla by tudíž volba, provedená na základě této nezákonné listiny nezákonnou a musila by býti zrušena a to tím spíše, jelikož při správné listině většina česká bude obnášeti v I. sboru 3 hlasy, které by oněmi nezákonnými, přespo- četními 3 hlasy německými byly paralisovány To také bylo účelem německého násilí, docilit volby neplatné a vládnouti dále aspoň ješte 11/4 roku až do zrušení neplatné volby správním soudem. O to dru. Plachkymu v prvé řadě šlo, neboť to on dobře ví, že při daných poměrech nesmí I. sbór míti vice voličů než 30. Proto očekávali jsme s určitostí, že politický úřad toto násilí a nezákonnost potlačí a uvede I. sbor na míru zákonnoů. Avšak jakého zklamání se nám dostalo, když okresní hejtmanství uznalo za hodno, odstraniti násili nikoli čelé, nýbrž jen půl, to jest nechalo v I. sboru voličů 32 a př tom spáchán ten právnický nesmysl, že německý volič Czeike s menší daní zařaděn do I. sboru, a český (pochybný) hlas (dědici Václa- víkovi) s daní větší zařaděn do sboru II. Měl bychom sice i při tomto počtu jistou většinu, avšak volba byla by zase neplatnou pro nezá- konný počet voličů a byla by jistě zrušena; o to by se již vedlejší vláda na Moravě postarala. Je tedy stav tento pro nás nepřijatelným, poněvadž chceme za každou cenu volbu zákonnou.
Václ Morava
16 article
Toto rozhodnutí hejtmanství není arciť dí lem okresního hejtmana Galuska, který je znám jako bystrý právník a odborný spisovatel, a který takový očividně nesprávný a nezákonný náhled nemohl by zastávati. Tento rozum pochází o místodržilelství v Brně, kde vlivem místodržitel- ského rady hr. Coudenhova (bratra pražského místodržitele) učiněno toto famosní rozhodnutí jež prohlášeno bylo tyto dny v povolaných kru- zích ve Vídni za náhledbáječně nai vně a vzbudilo prý homerický výsměch (ze- jmena ohledně shora zmíněné motivace stran voliče Czeikeho). Patrně se tu dal pan hrabě Coudenhove opět jednou napáliti právnickým rozumem z Hranie, jako svého času, když byl ještě v Hranicích okresním hejtmanem, sedl na lep jednomu tehdejšímu hranickému advokátu a suspendoval jako chéf úřadu živnostenského c. k. okresnímu soudu právo, předsevzíti exe- kuci proto, že exekut byl živnostníkem (!)a před exekucí prchl (!). Pan hrabě dal obchod zavříli a klíč vzal k sobě. V exekuci mohlo se pokračovati až druhého dne, kdy mu místo- držitelství zaslalo telegraficky poučení právní Poněvadž se nám, jak řečeno, jedná zvláště zákonitost a plalnost volby, zakročila naše strana o prozatímné odložení volby, jež byla už nařízena na dny 9. až 18. února. Volba také skutečně odložena na neurčito, k čemuž arcit Němci rádi dali souhlas, očekávajíce pro- táhnutí a odložení volby ad calendas graecas.
Coudenhove Němec Brno Vídeň úřad živnostenský c
17 article
My však očekáváme od spravedlnosti místo- držitele hr. Žerotína, že nikterak nepřipustí pro- dloužení boje a rozčilování obyvatelstva města Hranic i eelé Moravy, až na kraj možnosti a stu- peň veřejnému pořádku nebezpečný, že naopak co nejrychleji dá upraviti sbor I. dle předpisů zákonných v souhlasu s rozhodnutím správního soudu na počet 30 voličů a že dá vypsati co nejdříve volby tak, aby zachována byla zákonem předepsaná lhůta osmidenní od poslední změny listin do počátku volby. Třebas starosta dr. Plachky ve svém málomocném vzteku a zasle- pené zuřivostí prohlašoval, že „za žádnou cenu město Hranice ,Slovanům nevydá,“ je vítězství spravedlivé věci české v Hranicích neodvratné a čím dříve se uskuteční, tím blahodárněji pů- sobiti bude na uklidnění myslí všeho obyvatel stva, na opětné povznesení obchodu za nepře- tržitého již dvouletého boje nynějšího velmi trpl cího, na konečně zahájení řádné správy a hospo- dářství obecního. Konečným vítězstvím českým v Hranicích přestanou na vždy boje národnostní v městě tomto, poněvadž nepatrná oligarchie ně- mecká, nemající půdy v lidu, stlačena bude na menšinu, počtu a významu jejímu přiměřenou a nastane konečný klid jako v Prostějově, Ky jově, Litovli atd. A tento klid a smírné soužit obyvatelstva obou nároností jest přáním vzne- šeného našeho panovníka a proto také dírektivou pro místodržící Jeho Veličenstva! V drobném prodejit na 8h ranní číile o rebs odipoledni a 2i Ve nlialkách na venkově- raaní číslo. . . . . . . . . . . . . Sb ospolední. Insevát plati za hotově napřel. Předplncení a inserty přijínsá sdmínl- strace v Marianské ulici č.a. Tam nackázejí se tdž rědakne tiskárna a ezpeňšee . Národh ich Lis tě Rukopic z p-rrscejí.
doktor Plachka Žerotín Morava Hranice Prostějov Litovel Slovan Sb ospoledne
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. února. (K situaci.) Opti- misté v poslanecké sněmovně pokládají už téměř za jisté, že česká delegace upustí na dobro od obstrukce pro celé letošní zimní i jarní snémo- vání, ba jakýsi česko-konservativný politik vy- slovuje v „Inform.“ přesvědčení, že z obstrukce budou vyloučeny také předlohy, týkající se ra- kousko-uherského vyrovnání. Důvody svého pře- svědčení česko-konservativný politik neuvádí; zprávy z českého poslaneckého klubu zatím jeho vývodům nenasvědčují. Jinak však ani tento česko-konservativný politik nemá velké víryv úspěšnou činnosl parlamentu. Píšeť dále, že dle jeho přesvědčení vyjednává se za kulisami přese všechno popírání dále o utvoření pevné většiny sněmovní, a sice na dvě strany. Jedna skupina českého klubu vyjednává prý s levicí, druhá s klerikály a křesťanskými sociály. V posítivný výsledek tohoto vyjednávání pisatel však ne- věří a jest naopak přesvědčen, že se už počátkem léta ukáže nezbytnost „eísařského řezu“, má-li v Rakousku nastati pořádek. Z Vidně, 11. února. (Konverse a stu- dentské nadace.) Poněvadž by četné stu- dentské nadace utrpěly škody konversí státního dluhu a přechodem k nižší úrokové míře, hodlá akademický senát vídeňské university požádati vládu, aby učinila v čas vhodná opatření, jimiz by se zamezilo zkracování těchto nadací.
Praha Rakousko
19 article
Ze Lvova, 8. února. (Osvětová čin- nost strany ukrajinské.) Čím je straně staroruské spolek Kačkovského, tím je ruské straně ukrajinské spolek „Prosvita“, jenž čet- nými filiálkami, čtenářskými spolky a knihovnič- kumi, roztroušenými po celé východní Haliči, snaží se šířiti mezi lidem osvětu, zbarvenou ovšem ukrajinofilsky. Spolek „Prosvita“ byl za- ložen r. 1868 a r. 1901 reorganisován. Nyní má okolo 8000 činných členů, 21 filiálek, 1193 čtenářské spolky s 60.000 členy, v knihovničkách venkovských chová se na 100.000 knížek, a za dobu trvání spolku rozšířeno mezi lidem na půl- druhého millionu populárních spisků, spolkem vydaných. „Prosvita“ dostává od sněmu ročně podporu na vydávání populárních spisů, ales podmínkou, že musejí býti tištěny fonetickým pravopisem a nesmějí obsahovati ničeho nepřá- telského Polákům. Podpora vydává se teprvo koncem roku po vydání spisků a byly případy. že zemský výbor spolku podporu zadržel, když v některé jeho publikaci nalézl útoky na Poláky. V Praze, 11. února. (Uherské odsu- zování.) V poslední době nemine téměř dne. aby nedošla z Uher zpráva, že byl některý pří- siušník nemaďarské národnosti odsouzen k dlou- hému státnímu vězení a značné peněžité pokuté pro „pobuřování proti maďarské národnosti“.
Polák Lvov Halič Praha Uhry
20 article
Srbové, Němci, Rumuni a hlavně Slováci opouštějí soudní síň nejinak, než jako odsou- zení. Zdá se, že maďarští soudcové, kdykoli běži o obžalovaného národnosti nemaďarské, závidí slávu pověstným soudům tureckým, o nichži Albánci mají pořekadlo: Oheň, voda a turecká vláda nezná smilováni! S malými poměrně tresty „za štvaní proti maďarské národnosti“ vy- vázli red. Miloš Pietor a dr. Jan Mudroň, kteří byli včera v Pešti odsouzeni k několikadennímu vězení a ku pokutě 40 a 80 K za to, že v po- pulárních knížkách, jimi vydávaných, otiskli přes padesát let staré slovenské básně, z nichž jedna jest pouhý překlad Petöffiovy básně, a jež byly obě již bezpočtukrát otiskovány v různých časopisech a kalendářích, aniž se zdály kdy ne- bezpečnými maďarskému národu. Všichni ostatní obžalovaní odnesli si ze soudní sině mnohem těžší tresty a pokuty. Sasík posl. Lutz-Korodi odsouzen mároš-vašarhelskou porotou pro bou- ření proti maďarské národnosti“ na rok do vě- zení a ku pokuté 2000 K, redaktoři Jul. Orendin a Fr. Liess každý na šest měsíců a 1000 K po- kuty. Srb Janko Perič, red. novosadského „Bra- nika“ obdržel pro týž zločin měsíc vězení a 100 K pokuty; srbský poslanec dr. Lubom. Pavlovič ve Velké Kikindě 2000 K pokuty. Téhož dne odsoudila porota v Kluži redaktora rumun- ské „Tribuny“ D. Mohána pro týž zločin na 15 měsíců vězení a 11.000 K pokuty. (Mohán bouřil proti uherské národnosti jedenácikrát!) Dne 7. února odsouzen segedínskou porotou pro týž zlo- čin býv. sněmovní poslanec Sasík Edm. Stein- aeker na 8 dní vězení a 100 K pokuty a téhož
Srba Němec Rumun Slovák Albánec Pietor doktor Mudroň Petöffiův Lutz Korodi Jula Srb Janko Perič Bro Lubom Pavlovič Mohán Sasík edm Stein Pešť Francie Velká Kikinda Kluž
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dva hřbitovy. Cestovní vzpomínka A. Pikharta Divoká trojka letěla s námi po cestě, tal zvané „balšuja daroga“ — velká silnice, kterou dal prorubati eař Ivan Hrozný Muromskými lesy když vytrhl s vojskem na nepřátelskou Kazan Černí poboční hřebci skákali „plavným sko- kem“, prostřední uháněl dlouhým cvalem, a stromy a křoviny uskakovaly do zadu, jako za jízdy rychlovlakem. Kola otáčela se v jemném písku cesty tiše, tichounce, a přes cestu nám chvílemi klidně přeplul orlovitý dravec, mávaje zvolna ohromnými perutěmi. Všude ticho, jen cbvílemi odírkl hřebec, nebo pobídl kočí Pjotr, osvědčený vozataj, trojku vrčivým zvukem, vy- luzeným mezi rly. Nikde živé duše, nikde stavení... člověka mimoděk napadá, že razbojníci“) chytře sobě zvolili působiště v těch bezmezných pralesích vedle cesty, kterou za dob dřívějších táhla se veškará doprava zboží od Novgorodu k Moskvě. Však také bývala ves Sabaslejka jediným klub- kem zlodějů a lupičů, a teď je to vesnice úpravná milá, dřevěné, rozměrné chaty s pěkně vyzdo ) loupežníci benými štíty vypadají útulně, a obyvatelé se klaní uctivě a přívětivě „do pasu“ cestujícím v trojce.
A Pikhart Pjotr Novgorod Moskva
22 article
Bujní hřebci frkají netrpělivě. Celá cesta rozsáhlou vesnici oplývá božím dobytečkem, krávy, ovce, čuňata i slepice se hemží před vámi, a Pjotr se strašně namáhá, aby hřebce zdržel, a tvorstvo, důvěřivě do noh koní se ple- toucí, bez úrazu zahnal. Je to práce! Švihne po líné kravce bičem, a hřebci, slyšíce známý svist. škubnou sebou a poskočí, jakoby chtěli uletět,a v tom se jim u samých kopyt váli přestrašená slepice, která sice kdáče a vykřikuje poplašné signáiy za celé hejno, ale patrně vložila veškeru svoji životní energii do zobáku a hrdla, a není leknutím s to, aby hnula nohou. Toť, aby Pjotr zase na rychlo koně strhl: — Taková slepice. je-li důkladně vykrmena, stojí tu šedesáte haléřů. a bárin ve voze by to snadno zaplatil, ale t ostuda, kdyby zajel někde slepici Pjotr, který dovede bez úrazu skrotiti za letního večera trojku hřebců, divokých jako tygři, tančících na zadních nohách a dorážejících na sebe předními kopyty a zuby jako zuřiví zápasníci, a v zimě bezpečné ujede na saních několik verst po řece Oce vo době, kdy se led bortí a má trhliny s dlar široké! Toť by nezasloužil, aby se ujal po druhé otěží trojky, a snad by směl už jen chopiti se popruhových opratí takové mužické „lošadi“. drobného, dobrého koníka, který je tichý a pří- tulný jako psík a často mívá rozum nejenz sebe, ale i za svého pána.
Pjotr Oka
23 article
Projeli jsme šťastně, protože se dobytečel uhnul, dílem dobrovolně, dílem i donucen obrat- nými šlehy Pjotrovými, ale na samém konci ves- nice jsme dohonili tenkou, černonohou ovci, a ta v ovčím svém mozečku patrně uznala nejvhod- nějším, utéci té přišeře se třemi ohromnými be- rany v čele (dle některých filosofů vidí každé zvíře v celém ostatním světě jen jakousi obdobu svojí bytosti: psovi je všechno pes, jen že ně- kteří psi neštěkají, chodí o dvou, kouří, a tlukou karabáčem, a jiní náramní psi tahají vlakya supají parou a dýmem), úprkem do předu. I dala se na útěk — rovnou před námi, černé, jakoby z tenkých hůlek vysoustruhované nožky se jen kmitaly, tučné, kučeravou vlnou obalené tělo se třepetalo, a ovce uháněla stále před námi, a za- točil-li Pjotr spřežením v pravo, aby ji předjel. uhnula ovce také v pravo, a v levo-li jsme za bočili, skákala ovce zase těsně před kopyty, ne trpělivě dusajících hřebeů. Už jsem se skoro bál že se Sabaslejští pobouří že jim chceme ode hnati skopové, a nechtěl jsem si je pohněvati Na štěstí vyběhl na nás se strany pes jakýs, jeho štěkot sehnal uštvanou ovci se silnice, a my mohli klidně odjeti.
Pjotrův Pjotr
24 article
Libili se mi ti vesničané! Čistí, uctivía přece ne podlízavě pokorní — ani byste nevě- říli, že za časův dosti nedalekých vydávala se skorem celá vesnice do lesů na výpravu, na které šlo o životy kupcův i útočníkův. Nejedna ta čistá. pěkná, dřevěná chalupa ve vsi postavena na cizí, nevypůjčený peniz, a teď v ní bydlí do- bráček mužík, který zbytečně ani koníka svého neuhodí. Jen jedna rodina zachovala ještě staro- dávné zvyky předkův, a krade a loupí, kde a jak může. Ctihodný „starik“, patriarcha rodiny, má prý na svědomi nejeden život lidský a množstv cizího zboží... ale kde není žalobce, nen soudce, a rodina žije klidně. Ba, svědomité se trvávání v tradicích předků jí dodává jakéhosi nimbu — skoro bych řekl šlechtictví. Za staro- dávných dob i jinde ledakdes nejedno šlechtictv vzalo vznik z úspěchů zaměstnání podobného. Uhnuli jsme náhle s lesní měkké cesty zajeli na pastvinu. V levo se půda trochu zve- dala a my zahlédli s dálky kus borového lesa ohrazeného ledabylým plotem. Po kraji byl svah přetržen a krajní sosny trčely částí kořenů svých ze sypkého písku. Když jsme dojeli blíže, uhlídal jsem v plotu vrata se stříškou, nad kterou se zvedal ruský kříž a pod stromy stály řady níz- kých, dřevěných, různě natřených křížů o třech příčních břevnech — lesní hrbitůvek. Jistě stály ty stromy dávno před dobou, než tam uložili prvního mrtvého — snad to byo kupec, ubitý nástupci Slavíka razbojníka, snad Sabaslejčík kterýs, jemuž kupec, bráně svůj ma- mon, rozpoltil lebku obrannou sekerou, dlouhou. neširokou, zahnutou jako hřbet srpu, a pak do toho sypkého písku a spletitých kořenů stromo- vých uložili druhého, třetího — a dnes tam spi celé generace v klidu a pokoji, který tichým še velem lesních stromů stává se ještě hlubším.
Slavík
25 article
dne v Nitře obdržel býv. sněmovní kandidát dr.
Nitra
26 article
Neznám místa, kde bych byl více cítil, že jest hrob klidem, konečným odpočinkem, tichým nerušeným útulkem. Rychlik nás nesl od Moskvy už čtyřiadva- cátou hodinu. Podle tratí všude plno louží a třa- savisk, a v nich stáli zamyšleně a zadumaně čápi. Zdálo se mi, že jsou zamyšlenější, než oby- čejně. Skorem jsem podezřival, že se jim do- stalo pokárání s míst nejvyšších, za to, že stále ještě nedonesli toho následníka ... V lukách podél trati dřeli muži v úpalu slu- nečním, kopíce seno, a ženy požinajíce obilí. A na nádražích zevlovalo všude plno polských židů, vyčkávajících, přilétí-li jim z okénka va- gonu do úst nějaký pečený vrabec. A když jsme vyjechali zase z jednoho nádraží, objevil se nám za vesnicí pohled dosti podivný: nevelký kus pole byl ohrazen a na něm stálo hustě při sobě do padesáti dřevěných, vysokých, holých křížů, ta- kevých, jaké vídáme u nás v hornatých krajich na křižovatkách. Některý stál rovně, jiný se na kláněl, a třetí se opíral unaveně o vzpřímeného souseda. Byl to zase hřbitov. Před očima duše mojí se kmitl útulný a lí- bezný hřbitov v lesích muromských, a bylo m smutno. Nikdy jsem necítil tak určitě, že býval kříž, než došel vznešené své slávy, jakousi šibe- nicí, a ten neutěšený, strašidelný hřbitov mi při- padal jako popraviště ...
Rychlik Moskva