2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. února 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hista
předpláeí ner
v Praze v administrari
a měsío
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
a měs
tnk leta. . . . 7 K 50h
vs nlislkách: a K a0h
na měsle . .
Pošton:
n:: o
s dvojí ziailkou
... k oi
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranáck.
Praha
6
article
Balkán oživuje.
Balkán oživuje.
Dvě otázky směru protichůdného závod
nyní v Evropě o veřejný zájem: zjednání no
vého základu hospodářského obnovou zahranič
ných obchodních smluv a uspořádání poměro
na Balkáně. Hospodářská tíseň, svírající státy
trojspolkové, zplodila myšlenku dáti jim, zejmena
Německu a Rakousko-Uhersku, zvýšením celních
tarifů takový společný hospodářský základ, který
by umožnil nejen polepšení státních příjmů, ale
i konečné hospodářské ovládnuti východní Evropy.
zvláště tamních malých států a Turecka.
Dle toho zdálo by se býti nejpřirozenějš
politikou jak pro Turecko tak pro jeho drobn
sousedy, aby své posavadní spory co nejrychlej
hleděli ukliditi a pomýšleli na společnou obranu
především svých hospodářských zájmů; ale po
dobné myšlenky na Balkáně nemají vzniku.
protože tamní státy již dávno se uvedly vefi
nanční závislost od svých západních věřitelů
kteři s úvěrem šíří zároveň cizí politický vliv
čímž náboženské a národní třenice místní jen
ještě více se podpalují. Proto jak v Bulharsku
tak v Srbsku co chvili propukají ministerské
krise a státní politika jejich mění ustavičně
svůj »kurs«. V Turecku samém mimo to v každé
provincii zápasí cizí konsulové o přízeň tamníel
úřadů a různých předáků, což nejpatrněji jev
se v Albanii, ve Starém Srbsku a Makedonii
odkud co den se oznamují jména osob pro
ten neb onen stát získaných.
Celkem dají se tyto proudy balkánské roz
děliti na dvě hlavní skupiny, dle allianei dvoj
spolkové a trojspolkové, protože Anglie jal
obyčejně hledí těžiti ze všech.
Balkán
Evropa
Německo
RakouskoUhersko
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Albánie
Makedonie
Anglie
7
article
Za první skupinu stojí v popředí Rusko
za druhou Rakousko-Uhersko, kteréž v r. 1897
dospěly k dohodé o zachování »posavadního
stavu« na Balkáně. Tento stav skutečně až do
loňska jakž takž se zachovával, ale roku tohe
množicí se nepořádky v Makedonii a Albani
ukázaly, že tato politická formule se dlouho již
nedá drželi.
Došlo proto na proslulou cestu ruského mi
nistra zahraničných záležitostí do zemi balkán
ských a jeho novoroční návštěvu ve Vídni a n
místo pouhého zachování »posavadního stavue
přišla nová politická formulka »provedení oprave
ve třech tureckých vilajetech, o nichž se smlu
vily či dosud smlouvaji Rusko a Rakousko
Uhersko.
Potřeba oprav byla v Cařihradě důrazno
oznámena a Turecko také se po nějakou dobu
chovalo, jakoby samo opravy provádělo. Sesa-
dilo a přeložilo několik vyšších úřadníkův, proti
nimž bylo nejvíce stížnosti, ale nástupei jejiecl
jen ještě přidělali zmatků.
Dnes dospívají věci v Makedonii a v ostat
ním Turecku tam, že nadchází potřeba buď vy-
nutiti žádoucí opravy, anebo z ůstav it
události vlastnímu vývoji
Tento vlastní vývoj chtělo Rusko uložiti do
rakou balkánských národů, a přičiňovalo se p
lěta, aby Bulharsko, Srbsko a Černá Hora utvo-
řily k tomu účelu tak zvaný balkánský trojspo
lek. Četné známky nasvěděují tomu, že tento
plán se nepodařil tak, jak byl původně míněn
nejdůležitější ze známek těch jest neutuchající
řevnivost srbská a bulharská v Makedonii
ochlazení poměru mezi Srbskem a Ruskem, je
hož dokladem jest i — včerejší návštěva krá-
lovských srbských manželů u hrobu Milanova
v Krušedolu.
Albani
Milanův
Rusko
RakouskoUhersko
Balkán
Makedonie
Vídeň
Rakousko Uhersko
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Ses
8
article
Nejnovější zprávy z poloostrova balkán
ského znějí vesměs poplašně a činí takový do-
jem, jakoby místní balkánské sily ne-
hodlaly vyčkati, jak dopadne reformní akce ru-
sko rakouská a jakoby akci tuto náleželo zařa
diti již k myšlěnkám překonaným.
Předpokladem akce reformní bylo nejenom
zastavení všeho násilí proti křesťanům se strany
turecké, nýbrž i zastavení bojovné činnosti bul-
harských komitétů makedonských. Ani to ani
ono se nepodařilo, dnes již jsou časopisy plny
zpráv o opětných tureckých ukrutnostech ao
nových povstaleckých četách, jež se vyskytly
v různých končinách tureckých ! Dne 2. t. m.
bojovalo se u vsi Hiště, asi na pět hodin od Mo-
nastýru, kam přibyl nedávno nový ruský konsul,
z Monastýru vyslány byly na kvap posily, ps
chota i jízda. Jine ceta pulharská se výskytla
u ochridského jezera, pak v Konsku a na Mo-
nichově Planině. Turecké úřady vynucují o
obyvatelstva podpisy na prohlášení, že »refo rmy
jsou provedeny«. Dle některých zpráv lze pr
již nyní počet povstalců páčiti na 6000 mužů
Anglické časopisy vypravují, že čety přešly
většinou hranice bulharské, a že tamtéž i ustu
pují, jsou-li tisněny tureckým vojskem.
Jin
Konsko
9
article
I kdyby v těchto zprávách se jevila známá
anglická nechuť k balkánským Slovanům, anebo
úmysl způsobiti ještě větší nedůvěru v Caři
hradě k reformním záměrům rusko-rakouským.
tolik jest již nyní jisto, že jak Turci tak Bul
haři činí opatření, aby sesilili svou brannou
pohotovosť. Turecko má již nyní v Makedoni
sto tisíc mužů vojska, ale v posledních dnech
se oznamovalo, že provádí mobilisaci dvou ar-
mádních sborů, drinopolského a monastýrského.
jež čitají 240.000 mužů a doplňují se většinou
z Malé Asie. Z Cařihradu byly sice tyto zprávy
popřeny, ale potvrzují se dnes současně z ně
kolika stran. Pařížský »L' Eelair« se dovídá
z Caříhradu, že v sultánském paláci panuje ho-
rečná činnost, že vysoci hodnostové vojenšt
konají nepřetržité porady a že ministr války na-
léhá na to, aby se provedla opatření, by moh
čeliti všem událostem. Rovněž na hranice srbské
poslány byly vojenské posily turecké.
Turek
L Eelair
Turecko
Asie
Cařihrad
10
article
Ještě poplašnější zprávy došly z Bulharska
Dle londýnských »Timesů« podalo Bulharsko dne
9. t. m. protest velmocem proti ture-
ckému zbrojení, a v osvědčení tom vy-
kládá, že si zjednalo důkazy, že Turecko uvádí
dva sbory na míru válečnou. Zvláště mobilisaei
sboru drinopolského prohlašuje Bulharsko z
přímou hrozbu proti sobě; a dodává, že nepřeje
si srážky s Tureckem, jež by Bulharsko finančně
zničila, i kdyby zvitězilo.
Avšak Bulharsko dle všeho nedůvěřuje
v účinek svého proleslu, neboť úřadní telegra
fická zpráva ze Sofle dnes došlá oznamuje,že
Bulharsko hodlá rovněž mobili s o v at
část svě armády, a sice sbory so
fijský a plovdivský. Zároveň učinil bul
harský ministr války opatření, aby se urychlil
povolání nováčků loňských a letošní odvod.
Tyto zprávy dávají tušiti, že události make
donské se prozatím schylují ke srážce Turecka
s Bulharskem.
Pro ten případ pak pomýšlejí i v Bělehradě
na to, aby udrželi rovnováliu, 4o jest abysi
Srbsko opatřilo přiměřený podll — na územ
tureckém.
Než stíny událostí balkánských jdou i dále.
Zahraničné časopisy, zvláště francouzské, doví
dají se i o jiných přípravách, jež mají skončiti
obsazením Novopazarska a »Frankf. Zigu. « se
telegrafuje ze Skadru, že vlašti agitátoři se na-
máhají, aby způsobili odpor Albánců proti tomu.
Ziga
Albánec
Bulharsko
Turecko
Bělehrad
Srbsko
Timesy
11
article
Vůbec prý Vlaši jsou původci hnutí albánského
proti zavedění reform Rakonsko - Uherskem
Ruskem v Turecku zamýšlených. Sama Italie
pak chystá se na podnik v TTripolisu, kamž Tu-
recko posílá na kvap vojenské posily.
Přehled poměrů v Türecku by nebyl úplný
kdýbychom pomlčeli o zprávěch anglických, že
Rusko činí opatření vojenská na jihu. Není dosti
patrno, kam by opstření ta směřovala, neboe
Rusové dali již několikráte na jevo, že přímo
do balkánských sporů nemíní zasáhnouti.
Za to jest jisto, že Anglie si vyhlédla již
svě sousto v turecké Arabii, že vysílá vojsko
z Indie do Adenu a že Turecko na to dle
»Daily Telegraphu« odpovědělo vysláním patnáct
praporů vojska do Yemenu.
Týž list zabývá se též otázkou, jak se za
chová Anglie, dohodnou-li se Rakousko Uhersko
a Rusko o způsobu provedení oprav v Turecku
a prohlašuje, že by jim Anglie nečinila nijakých
překážek. I ve Francii stopují věci v Turecku
s velikou pozornosti a tyto dny odpoví vláda
francouzská na dotaz ve sněmovně podaný, jal
pohlíží na události makedonské.
Věci na Východě vyvíjejí se obyčejně po
stupem dosti zdlouhavým a tak možno doufati.
že prozatím nejnalěhavější záležitosti bude pře
kažení možné srážky Bulharska s Tureckem.
jež hrozí zmařiti reformní akci rusko-rakouskou
Vlach
Rus
RakonskoUhersko
Rusko
Turecko
TTripolis
Anglie
Indie
Aden
Rakousko Uhersko
Francie
Bulharsko
Daily Telegraph
Italia
12
article
Násili a oboon vowy V Hranicích
Násili a oboon vowy V Hranicích
V Hranicích, dne 10. února 1903.
Když dne 3. prosince 1902 bylo vyhlášen
rozhodnutí správního soudu o voličském právu
osmi českých voličů I. sboru ve smyslu přízni
vém, jásaly české Hranice a s nimi celý národ
že konečně povalena bude nepřirozená násilnické
německá vláda v tomto městě. Jásot ten neby
nikterak neodůvodněný, neboť právní stav, způ
sobený dotčeným rozhodnutím, je skutečně la
kový, že česká strana má ve sboru III. iv
sboru I. nepopíratelnou většinu. Avšak znajíce
velmi dobře, jakou obzvláštní důležitost Něme
moravští přičítají svému dosavadnímu Besitz
standu hranickému a znajíce velmi dobře žád
ných prostředků se nešlflící povahu tvůrce
udržovatele hranického němectví, pověstného
»umravněného« starosty a zapřísáhlého nepřitele
všeho českého, dra. Plachkyho, věděli jsme
dobře, že se nám bude ještě na nějaký čas
opásati trpělivosti a obezřetnou vytrralostí, nežl
dílo dobře započaté a zdařile vedené bude ko
runováno úspěchem konečným.
Hranice
13
article
Neboť tak nebezpečného odpůrce neměic
snad žádné z moravských kdysi ujařmenýcl
měst (Kyjov, bitovel atd.), jako mají Hranicev
dru. Plachkým a proto takě všude jinde v uve-
dených městech po rozbodnuti správního soudu
dosti brzy a poměrně klidně přašla správa obee
do rukou českých. Byli jsme profo také připra-
veni na boj tuhý a všembžné překážky, avšak
to, co dr. Plachky vyvedl nejnověji, přesahuje
daleko vše, co rozumně mohlo býti očekáváno
a kdyby ve státu našem a zejmena na Moravě
v ohledu národním se strany úřadů bylo respek
továno nepravíme právo, nýbrž jen slušn ost
vůči národu našemu, byl by experiment tento
naprosto nemyslitelným. Volební řád moravský
pro volby obecní zcela jasně předpisuje, že
sbory voličské mají se utvořiti tak, že na každý
sbor připadá třetina celkové daně všech voličů
a že první sbor má miti nejméně dvakráte tolik
voličů, kolik osob má býti voleno (10 výbor
a 5 náhradniků), tedy nejméně 30 voličů.
Těchto prvních 30 voličů u nás má daně do-
hromady o 500 K více než zákonitou třetinu,
je tedy každému prostému rozůmů jasným, že
I. sbor nemůže a nesmí míti více voličů
než 30.
Kteři voličové mají býti zařaděni doI
sboru, určuje starosta na základě původních li-
stin volebních, pokud v izení reklamačním ne-
byly vzaty v odpor, pokud se týče na základé
pravomocného rozhodnucí reklamační komise
správního soudu.
Hranicev
doktor
Plachka
Kyjov
Morava
14
article
Kdyby starosta při výkonu tomto dopustil
se nějakého přehmatu, je povolán úřad politický.
aby mocí svého práva dozorčího přehmat sta-
rostův odstranil a zavedl stav zákonitý, aniž
by v tomto stadiu řízení komukoliv z voličů
příslušel prostředek opravný, jak stvrzeno čet-
nými rozhodnutími správního soudu. Kdyby sta-
rosta hranický dle téchto zákonných ustanovení
byl sestavil I. sbor, měla česká strana mezi 30
voliči pevných, jistých 16 hlasů a Němci jen 13
(14. volič německý před nedávnem zemřel).
Tuto nepochybnou českou většinu však bez-
ohledně násilnický starosla dr. Plachky nemohl
připustiti a aby většinu naší učinil pochybnou,
zařadil do I. sboru místo 30 voličů 34, to jest
přibral ze sboru druhého 3 německé voliče
jednoho (pochybného) českého. To bylo hrubé
porušení zákona a neslýchané násilí. Dr. Plachky
to také nepřímo doznal ve svém protokolárním
prohlášení u okresního hejtmanství, kde pravil,
že při seslavení I. sboru nebral zřetele
k dani, nýbrž prý na rozhodnuti správního
soudu.
V tomto rozhodnuti, toliž v důvodec
(tedy nikoli v nálezu čili judikátu samém) se
mluví také o (německém) voliči Czeikeovi (jenž
mezi uvedenými 34 je 32tým), v ten smysl, že
je nesporno, že volič tento má býti zařaděn do
listiny s dani tou a tou (určitý obnos), ale neprav
se tam, že volič ten má býti zařaděn do sboru I.
což také správní soud ani říci nemohl z toho
jednoduchého důvodu, protože správní soud roz-
hodoval pouze o tom, s jakou daní, a nikoliv do
kterého sboru má býti ten či onen volič zařaděn.
a protože Czeike vůbec nebyl předmětem jednán
u správního soudu.
Němec
Plachka
Czeike
15
article
Byla by tudíž volba, provedená na základě
této nezákonné listiny nezákonnou a musila by
býti zrušena a to tím spíše, jelikož při správné
listině většina česká bude obnášeti v I. sboru
3 hlasy, které by oněmi nezákonnými, přespo-
četními 3 hlasy německými byly paralisovány
To také bylo účelem německého násilí, docilit
volby neplatné a vládnouti dále aspoň ješte
11/4 roku až do zrušení neplatné volby správním
soudem. O to dru. Plachkymu v prvé řadě šlo,
neboť to on dobře ví, že při daných poměrech
nesmí I. sbór míti vice voličů než 30. Proto
očekávali jsme s určitostí, že politický úřad toto
násilí a nezákonnost potlačí a uvede I. sbor na
míru zákonnoů. Avšak jakého zklamání se nám
dostalo, když okresní hejtmanství uznalo za
hodno, odstraniti násili nikoli čelé, nýbrž jen
půl, to jest nechalo v I. sboru voličů 32 a př
tom spáchán ten právnický nesmysl, že německý
volič Czeike s menší daní zařaděn do I.
sboru, a český (pochybný) hlas (dědici Václa-
víkovi) s daní větší zařaděn do sboru II. Měl
bychom sice i při tomto počtu jistou většinu,
avšak volba byla by zase neplatnou pro nezá-
konný počet voličů a byla by jistě zrušena; o to
by se již vedlejší vláda na Moravě postarala. Je
tedy stav tento pro nás nepřijatelným, poněvadž
chceme za každou cenu volbu zákonnou.
Václ
Morava
16
article
Toto rozhodnutí hejtmanství není arciť dí
lem okresního hejtmana Galuska, který je znám
jako bystrý právník a odborný spisovatel, a který
takový očividně nesprávný a nezákonný náhled
nemohl by zastávati. Tento rozum pochází o
místodržilelství v Brně, kde vlivem místodržitel-
ského rady hr. Coudenhova (bratra pražského
místodržitele) učiněno toto famosní rozhodnutí
jež prohlášeno bylo tyto dny v povolaných kru-
zích ve Vídni za náhledbáječně nai vně
a vzbudilo prý homerický výsměch (ze-
jmena ohledně shora zmíněné motivace stran
voliče Czeikeho). Patrně se tu dal pan hrabě
Coudenhove opět jednou napáliti právnickým
rozumem z Hranie, jako svého času, když byl
ještě v Hranicích okresním hejtmanem, sedl na
lep jednomu tehdejšímu hranickému advokátu
a suspendoval jako chéf úřadu živnostenského
c. k. okresnímu soudu právo, předsevzíti exe-
kuci proto, že exekut byl živnostníkem (!)a
před exekucí prchl (!). Pan hrabě dal obchod
zavříli a klíč vzal k sobě. V exekuci mohlo se
pokračovati až druhého dne, kdy mu místo-
držitelství zaslalo telegraficky poučení právní
Poněvadž se nám, jak řečeno, jedná zvláště
zákonitost a plalnost volby, zakročila
naše strana o prozatímné odložení volby, jež
byla už nařízena na dny 9. až 18. února. Volba
také skutečně odložena na neurčito, k čemuž
arcit Němci rádi dali souhlas, očekávajíce pro-
táhnutí a odložení volby ad calendas graecas.
Coudenhove
Němec
Brno
Vídeň
úřad živnostenský c
17
article
My však očekáváme od spravedlnosti místo-
držitele hr. Žerotína, že nikterak nepřipustí pro-
dloužení boje a rozčilování obyvatelstva města
Hranic i eelé Moravy, až na kraj možnosti a stu-
peň veřejnému pořádku nebezpečný, že naopak
co nejrychleji dá upraviti sbor I. dle předpisů
zákonných v souhlasu s rozhodnutím správního
soudu na počet 30 voličů a že dá vypsati co
nejdříve volby tak, aby zachována byla zákonem
předepsaná lhůta osmidenní od poslední změny
listin do počátku volby. Třebas starosta dr.
Plachky ve svém málomocném vzteku a zasle-
pené zuřivostí prohlašoval, že „za žádnou cenu
město Hranice ,Slovanům nevydá,“ je vítězství
spravedlivé věci české v Hranicích neodvratné
a čím dříve se uskuteční, tím blahodárněji pů-
sobiti bude na uklidnění myslí všeho obyvatel
stva, na opětné povznesení obchodu za nepře-
tržitého již dvouletého boje nynějšího velmi trpl
cího, na konečně zahájení řádné správy a hospo-
dářství obecního. Konečným vítězstvím českým
v Hranicích přestanou na vždy boje národnostní
v městě tomto, poněvadž nepatrná oligarchie ně-
mecká, nemající půdy v lidu, stlačena bude na
menšinu, počtu a významu jejímu přiměřenou
a nastane konečný klid jako v Prostějově, Ky
jově, Litovli atd. A tento klid a smírné soužit
obyvatelstva obou nároností jest přáním vzne-
šeného našeho panovníka a proto také dírektivou
pro místodržící Jeho Veličenstva!
V drobném prodejit
na 8h
ranní číile o rebs
odipoledni
a 2i
Ve nlialkách na venkově-
raaní číslo. . . . . .
. . . . . . . Sb
ospolední.
Insevát
plati za hotově napřel.
Předplncení a inserty přijínsá sdmínl-
strace v Marianské ulici č.a.
Tam nackázejí se tdž rědakne
tiskárna a ezpeňšee . Národh ich Lis tě
Rukopic z p-rrscejí.
doktor
Plachka
Žerotín
Morava
Hranice
Prostějov
Litovel
Slovan
Sb ospoledne
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. února. (K situaci.) Opti-
misté v poslanecké sněmovně pokládají už téměř
za jisté, že česká delegace upustí na dobro od
obstrukce pro celé letošní zimní i jarní snémo-
vání, ba jakýsi česko-konservativný politik vy-
slovuje v „Inform.“ přesvědčení, že z obstrukce
budou vyloučeny také předlohy, týkající se ra-
kousko-uherského vyrovnání. Důvody svého pře-
svědčení česko-konservativný politik neuvádí;
zprávy z českého poslaneckého klubu zatím jeho
vývodům nenasvědčují. Jinak však ani tento
česko-konservativný politik nemá velké víryv
úspěšnou činnosl parlamentu. Píšeť dále, že dle
jeho přesvědčení vyjednává se za kulisami přese
všechno popírání dále o utvoření pevné většiny
sněmovní, a sice na dvě strany. Jedna skupina
českého klubu vyjednává prý s levicí, druhá
s klerikály a křesťanskými sociály. V posítivný
výsledek tohoto vyjednávání pisatel však ne-
věří a jest naopak přesvědčen, že se už počátkem
léta ukáže nezbytnost „eísařského řezu“, má-li
v Rakousku nastati pořádek.
Z Vidně, 11. února. (Konverse a stu-
dentské nadace.) Poněvadž by četné stu-
dentské nadace utrpěly škody konversí státního
dluhu a přechodem k nižší úrokové míře, hodlá
akademický senát vídeňské university požádati
vládu, aby učinila v čas vhodná opatření, jimiz
by se zamezilo zkracování těchto nadací.
Praha
Rakousko
19
article
Ze Lvova, 8. února. (Osvětová čin-
nost strany ukrajinské.) Čím je straně
staroruské spolek Kačkovského, tím je ruské
straně ukrajinské spolek „Prosvita“, jenž čet-
nými filiálkami, čtenářskými spolky a knihovnič-
kumi, roztroušenými po celé východní Haliči,
snaží se šířiti mezi lidem osvětu, zbarvenou
ovšem ukrajinofilsky. Spolek „Prosvita“ byl za-
ložen r. 1868 a r. 1901 reorganisován. Nyní
má okolo 8000 činných členů, 21 filiálek, 1193
čtenářské spolky s 60.000 členy, v knihovničkách
venkovských chová se na 100.000 knížek, a za
dobu trvání spolku rozšířeno mezi lidem na půl-
druhého millionu populárních spisků, spolkem
vydaných. „Prosvita“ dostává od sněmu ročně
podporu na vydávání populárních spisů, ales
podmínkou, že musejí býti tištěny fonetickým
pravopisem a nesmějí obsahovati ničeho nepřá-
telského Polákům. Podpora vydává se teprvo
koncem roku po vydání spisků a byly případy.
že zemský výbor spolku podporu zadržel, když
v některé jeho publikaci nalézl útoky na Poláky.
V Praze, 11. února. (Uherské odsu-
zování.) V poslední době nemine téměř dne.
aby nedošla z Uher zpráva, že byl některý pří-
siušník nemaďarské národnosti odsouzen k dlou-
hému státnímu vězení a značné peněžité pokuté
pro „pobuřování proti maďarské národnosti“.
Polák
Lvov
Halič
Praha
Uhry
20
article
Srbové, Němci, Rumuni a hlavně Slováci
opouštějí soudní síň nejinak, než jako odsou-
zení. Zdá se, že maďarští soudcové, kdykoli běži
o obžalovaného národnosti nemaďarské, závidí
slávu pověstným soudům tureckým, o nichži
Albánci mají pořekadlo: Oheň, voda a turecká
vláda nezná smilováni! S malými poměrně
tresty „za štvaní proti maďarské národnosti“ vy-
vázli red. Miloš Pietor a dr. Jan Mudroň, kteří
byli včera v Pešti odsouzeni k několikadennímu
vězení a ku pokutě 40 a 80 K za to, že v po-
pulárních knížkách, jimi vydávaných, otiskli
přes padesát let staré slovenské básně, z nichž
jedna jest pouhý překlad Petöffiovy básně, a jež
byly obě již bezpočtukrát otiskovány v různých
časopisech a kalendářích, aniž se zdály kdy ne-
bezpečnými maďarskému národu. Všichni ostatní
obžalovaní odnesli si ze soudní sině mnohem
těžší tresty a pokuty. Sasík posl. Lutz-Korodi
odsouzen mároš-vašarhelskou porotou pro bou-
ření proti maďarské národnosti“ na rok do vě-
zení a ku pokuté 2000 K, redaktoři Jul. Orendin
a Fr. Liess každý na šest měsíců a 1000 K po-
kuty. Srb Janko Perič, red. novosadského „Bra-
nika“ obdržel pro týž zločin měsíc vězení a
100 K pokuty; srbský poslanec dr. Lubom.
Pavlovič ve Velké Kikindě 2000 K pokuty. Téhož
dne odsoudila porota v Kluži redaktora rumun-
ské „Tribuny“ D. Mohána pro týž zločin na 15
měsíců vězení a 11.000 K pokuty. (Mohán bouřil
proti uherské národnosti jedenácikrát!) Dne 7.
února odsouzen segedínskou porotou pro týž zlo-
čin býv. sněmovní poslanec Sasík Edm. Stein-
aeker na 8 dní vězení a 100 K pokuty a téhož
Srba
Němec
Rumun
Slovák
Albánec
Pietor
doktor
Mudroň
Petöffiův
Lutz
Korodi
Jula
Srb
Janko Perič
Bro
Lubom
Pavlovič
Mohán
Sasík edm
Stein
Pešť
Francie
Velká Kikinda
Kluž
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dva hřbitovy.
Cestovní vzpomínka A. Pikharta
Divoká trojka letěla s námi po cestě, tal
zvané „balšuja daroga“ — velká silnice, kterou
dal prorubati eař Ivan Hrozný Muromskými lesy
když vytrhl s vojskem na nepřátelskou Kazan
Černí poboční hřebci skákali „plavným sko-
kem“, prostřední uháněl dlouhým cvalem, a
stromy a křoviny uskakovaly do zadu, jako za
jízdy rychlovlakem. Kola otáčela se v jemném
písku cesty tiše, tichounce, a přes cestu nám
chvílemi klidně přeplul orlovitý dravec, mávaje
zvolna ohromnými perutěmi. Všude ticho, jen
cbvílemi odírkl hřebec, nebo pobídl kočí Pjotr,
osvědčený vozataj, trojku vrčivým zvukem, vy-
luzeným mezi rly.
Nikde živé duše, nikde stavení... člověka
mimoděk napadá, že razbojníci“) chytře sobě
zvolili působiště v těch bezmezných pralesích
vedle cesty, kterou za dob dřívějších táhla se
veškará doprava zboží od Novgorodu k Moskvě.
Však také bývala ves Sabaslejka jediným klub-
kem zlodějů a lupičů, a teď je to vesnice úpravná
milá, dřevěné, rozměrné chaty s pěkně vyzdo
) loupežníci
benými štíty vypadají útulně, a obyvatelé se
klaní uctivě a přívětivě „do pasu“ cestujícím
v trojce.
A Pikhart
Pjotr
Novgorod
Moskva
22
article
Bujní hřebci frkají netrpělivě. Celá cesta
rozsáhlou vesnici oplývá božím dobytečkem,
krávy, ovce, čuňata i slepice se hemží před
vámi, a Pjotr se strašně namáhá, aby hřebce
zdržel, a tvorstvo, důvěřivě do noh koní se ple-
toucí, bez úrazu zahnal. Je to práce! Švihne po
líné kravce bičem, a hřebci, slyšíce známý svist.
škubnou sebou a poskočí, jakoby chtěli uletět,a
v tom se jim u samých kopyt váli přestrašená
slepice, která sice kdáče a vykřikuje poplašné
signáiy za celé hejno, ale patrně vložila veškeru
svoji životní energii do zobáku a hrdla, a není
leknutím s to, aby hnula nohou. Toť, aby Pjotr
zase na rychlo koně strhl: — Taková slepice.
je-li důkladně vykrmena, stojí tu šedesáte haléřů.
a bárin ve voze by to snadno zaplatil, ale t
ostuda, kdyby zajel někde slepici Pjotr, který
dovede bez úrazu skrotiti za letního večera
trojku hřebců, divokých jako tygři, tančících na
zadních nohách a dorážejících na sebe předními
kopyty a zuby jako zuřiví zápasníci, a v zimě
bezpečné ujede na saních několik verst po řece
Oce vo době, kdy se led bortí a má trhliny s dlar
široké! Toť by nezasloužil, aby se ujal po druhé
otěží trojky, a snad by směl už jen chopiti se
popruhových opratí takové mužické „lošadi“.
drobného, dobrého koníka, který je tichý a pří-
tulný jako psík a často mívá rozum nejenz
sebe, ale i za svého pána.
Pjotr
Oka
23
article
Projeli jsme šťastně, protože se dobytečel
uhnul, dílem dobrovolně, dílem i donucen obrat-
nými šlehy Pjotrovými, ale na samém konci ves-
nice jsme dohonili tenkou, černonohou ovci, a ta
v ovčím svém mozečku patrně uznala nejvhod-
nějším, utéci té přišeře se třemi ohromnými be-
rany v čele (dle některých filosofů vidí každé
zvíře v celém ostatním světě jen jakousi obdobu
svojí bytosti: psovi je všechno pes, jen že ně-
kteří psi neštěkají, chodí o dvou, kouří, a tlukou
karabáčem, a jiní náramní psi tahají vlakya
supají parou a dýmem), úprkem do předu. I dala
se na útěk — rovnou před námi, černé, jakoby
z tenkých hůlek vysoustruhované nožky se jen
kmitaly, tučné, kučeravou vlnou obalené tělo se
třepetalo, a ovce uháněla stále před námi, a za-
točil-li Pjotr spřežením v pravo, aby ji předjel.
uhnula ovce také v pravo, a v levo-li jsme za
bočili, skákala ovce zase těsně před kopyty, ne
trpělivě dusajících hřebeů. Už jsem se skoro bál
že se Sabaslejští pobouří že jim chceme ode
hnati skopové, a nechtěl jsem si je pohněvati
Na štěstí vyběhl na nás se strany pes jakýs, jeho
štěkot sehnal uštvanou ovci se silnice, a my
mohli klidně odjeti.
Pjotrův
Pjotr
24
article
Libili se mi ti vesničané! Čistí, uctivía
přece ne podlízavě pokorní — ani byste nevě-
říli, že za časův dosti nedalekých vydávala se
skorem celá vesnice do lesů na výpravu, na které
šlo o životy kupcův i útočníkův. Nejedna ta čistá.
pěkná, dřevěná chalupa ve vsi postavena na
cizí, nevypůjčený peniz, a teď v ní bydlí do-
bráček mužík, který zbytečně ani koníka svého
neuhodí. Jen jedna rodina zachovala ještě staro-
dávné zvyky předkův, a krade a loupí, kde a jak
může. Ctihodný „starik“, patriarcha rodiny, má
prý na svědomi nejeden život lidský a množstv
cizího zboží... ale kde není žalobce, nen
soudce, a rodina žije klidně. Ba, svědomité se
trvávání v tradicích předků jí dodává jakéhosi
nimbu — skoro bych řekl šlechtictví. Za staro-
dávných dob i jinde ledakdes nejedno šlechtictv
vzalo vznik z úspěchů zaměstnání podobného.
Uhnuli jsme náhle s lesní měkké cesty
zajeli na pastvinu. V levo se půda trochu zve-
dala a my zahlédli s dálky kus borového lesa
ohrazeného ledabylým plotem. Po kraji byl svah
přetržen a krajní sosny trčely částí kořenů svých
ze sypkého písku. Když jsme dojeli blíže, uhlídal
jsem v plotu vrata se stříškou, nad kterou se
zvedal ruský kříž a pod stromy stály řady níz-
kých, dřevěných, různě natřených křížů o třech
příčních břevnech — lesní hrbitůvek.
Jistě stály ty stromy dávno před dobou, než
tam uložili prvního mrtvého — snad to byo
kupec, ubitý nástupci Slavíka razbojníka, snad
Sabaslejčík kterýs, jemuž kupec, bráně svůj ma-
mon, rozpoltil lebku obrannou sekerou, dlouhou.
neširokou, zahnutou jako hřbet srpu, a pak do
toho sypkého písku a spletitých kořenů stromo-
vých uložili druhého, třetího — a dnes tam spi
celé generace v klidu a pokoji, který tichým še
velem lesních stromů stává se ještě hlubším.
Slavík
25
article
dne v Nitře obdržel býv. sněmovní kandidát dr.
Nitra
26
article
Neznám místa, kde bych byl více cítil, že
jest hrob klidem, konečným odpočinkem, tichým
nerušeným útulkem.
Rychlik nás nesl od Moskvy už čtyřiadva-
cátou hodinu. Podle tratí všude plno louží a třa-
savisk, a v nich stáli zamyšleně a zadumaně
čápi. Zdálo se mi, že jsou zamyšlenější, než oby-
čejně. Skorem jsem podezřival, že se jim do-
stalo pokárání s míst nejvyšších, za to, že stále
ještě nedonesli toho následníka ...
V lukách podél trati dřeli muži v úpalu slu-
nečním, kopíce seno, a ženy požinajíce obilí.
A na nádražích zevlovalo všude plno polských
židů, vyčkávajících, přilétí-li jim z okénka va-
gonu do úst nějaký pečený vrabec. A když jsme
vyjechali zase z jednoho nádraží, objevil se nám
za vesnicí pohled dosti podivný: nevelký kus pole
byl ohrazen a na něm stálo hustě při sobě do
padesáti dřevěných, vysokých, holých křížů, ta-
kevých, jaké vídáme u nás v hornatých krajich
na křižovatkách. Některý stál rovně, jiný se na
kláněl, a třetí se opíral unaveně o vzpřímeného
souseda.
Byl to zase hřbitov.
Před očima duše mojí se kmitl útulný a lí-
bezný hřbitov v lesích muromských, a bylo m
smutno. Nikdy jsem necítil tak určitě, že býval
kříž, než došel vznešené své slávy, jakousi šibe-
nicí, a ten neutěšený, strašidelný hřbitov mi při-
padal jako popraviště ...
Rychlik
Moskva