Periodikum ALTO Viewer

1

11. února 1903.

2

Číslo 41.

3

NÁRODNÍ LISTY.

4

Strana 5.

5 article

operní školy paní O. Parš Žikešové pp. J. Čihák Prinke, zpěv. spolek »Škroup« za řízení sbormistra p. M. Zuny. — V kavárně »Metropol« je dnes jakož i každou příští středu, pátek a neděli velký koncert I. pražského kvarteta. Vstup volný, začátel v 8 hodin. — Šestá (předposlední) reduta koná se dnes na Střeleckém ostrově v hořejším sále o půlnoci budou nejhezčí masky vyznamenány cenami. Ochotnická divadla. Literární odbor Akademického čte- nářského spolku pořádá divadelní večer za režie paní Hanny Benoniové v pátek dne 20. února v Národním domě na Král. Vinohradech. Hráti se bude »Válka v míru«, veselohra o 5 jednáních, v níž účinkují dámy: Zavadilova, Justovy, Kytkova, Ba tovcova, Stránecká, Steidlova a pp.: Podpěra, Kasa- lický. Justové, Beneš, Štěpánek, Setunský, Reichl Pílanzer. Lístky počne vydávati zvaným osobám od 12. února: Jaroslav Just v Praze—II., v Mezibranské ulici č. 19. K románku saské princezny Louisy Nálada v Drážďanech a u saského dvora.

Žikeš Čihák Prinke M Zuna Hanna Benoni Zavadilův Justův Kytkův Stránecká Steidlův Podpěra Kasa Just Beneš Štěpánek Setunský Reichl Pílanzer Louisa Praha Mezibranská ulice Drážďany spolek » Škroup ochotnický divadlo národní dům na Královský II Metropol

6 article

Zřídka kdy udál se v širokých vrstvách lidu. či, ať tak díme, v duši davu, takový kontrastný převrat, jako v posledních dnech v Drážďanech Obyvatelstvo „labských Benátek“ od počátku afféry u saského dvora těžce neslo zpronevěru bývalé korunní princezny a jak bývala dříve u saského lidu osobnosti oblíbenou, tak po mi- lostném románku s Gironem upadla i u lidu v ne- milost a odsuzována. Ohromný převrat v této náladě Sasíků nastal, když v pátek večer došla zpráva, že roztržka mezi princeznou a Gironem jest hotovou událostí a že princezna touží spatřiti svého nemocného syna. Drážďanského obyvatel- stva jako rázem zmocnilo se radostné vzrušen a pověst, že korunní princezna přijede, roz- létla se davy tak, že zástupy po celý den i noc ze soboty na neděli čekaly u všech nádražía cest, kudy by mohla princezna přijeti. V neděli očekávání obyvatelstva ještě stouplo. Dělníci, střední stavy, vše promenovalo ulicemi a zřejmě vyslovována radost nad kající se princeznou.

Drážďany labský Benátky

7 article

Každá ekypáž, která jela ze zámku, byla za- stavována a sluhové dotazováni, jedou-li pro princeznu. Davy ozývaly se v neděli večer vý- křiky: „Přijede dnes večer, čekat a vítat ji. ..“ Naproti tomu jako studená sprcha působilo na lid rozhodnutí, že do Drážďan ani na několik ho- din vpuštěna nebude. Jedna z dvorních osob- ností, jež znamenitě zná dvorskou náladu, vy právěla: „Všechny mosty k návratu princezny k saskému dvoru a jejímu choti jsou spáleny. Zámecké brány saského dvora jsou jí na nedozí- nou dobu uzavřeny. Král Jiří stoji na svém roz- hodnutí neúprosně; stanovisko, jež proti Louise znujal, jest nesmířitelné. Jinak má se to s ko- runním princem. Hluboce jím otřásla zpráva, že Louisa touží po dětech. Je patrno, že vzdor strašlivému intermezzu, jež v jejich manželství neblahou afférou vyvoláno, miluje dosud svoji choť a pokud by se jeho týkalo, nestálo by to mnoho práce, jej usmířiti. Zdá se, že kdyby byla Louisa puštěna ke svým dětem, že bylo by se tak stalo. Korunní prine Bedřich August prosil prý potají korunní rádce, aby svolili k její ná- vštěvě. Ti ovšem rozhodli jinak. Oproti zprá- vám, že soud, určený na dnešní den, bude od- ložen, dokud nebude vydáno úřadní lékařské parere o duševním stavu princeznině, prohlašuje se z kompetentní strany, že dnes o 10. hod. ranni soud se sejde a o rozvodu rozhodne.

Davy Jiří stoj Louis Louisa Louisa pustit Bedřich August Drážďany

8 article

Giron vyzván, aby se dal za 500 marek denně ukazovat. Německý jeden impressario, meškající v Novém Yorku, zaslal Gironovi kabelovou de- peši, ve které nabídl mu 500 marek za večer, dá--li se na veřejném je- vištiukazovat. Jak Giron se zachová k této nabídce, není ještě známo, ale přece se ještě nepokládá za takového ničemu, aby k nabídce té svolil.

Giron peš Girona Nový York

9 article

Telegramy. Z Drážďan, 10. února. (C.-B.) O zdraví prince Friedricha Kristiana se ozna- muje: Včerejší den minul klidně a bez rušení. Také v noci prine spal dobře několik hodin. Ne- mocný jeví živou účasť na všem, co v jeho okol se děje. Teplota byla tatáž, jako včera ráno. Z Říma, 10. února. Zdejší jeden list sdě- luje z vatikánských kruhů, že velkovévoda Tos- kánský zaslal papeži list, ve kterém ho prosío otcovskou radu v afféře korunní princezny. Papež odpověděl delším listem, o němž se kardinálové vyslovují, že je vzorem moudrosti a učenosti jeho. V listě tom se praví: „Pokání a lítost na jedné a shovívavost a odpuštění na druhé straně jsou nejvyššími křesťanskými cnostmi. Chybo- vati jest lidské a dilo vykoupení, které dokonal Spasitel na kříží a které v katolické církvi žije až do skonání světa, jest především pro ty, kteř chybují. Nemodlí se denně každý dobrý křesťa za odpuštění hříchů a nepraví písmo svatě, že Bůh se raduje více z jednoho kajícího, nežli ze sta spravedlivých? Církev učí, že kajícím se má odpouštěti. Vůči kající dceři nesmí býti otcov- ské srdce zatvrzeno.o Z Říma, 10. února. Dle doslechu papež za slal korunní princezně list, ve kterém jí slibuje, že vyhoví její přání a zasadí se u drážďanského dvora, aby jí bylo dovoleno, navštiviti časem své dítky. Papež udílí jí v listě tom útěchu projevuje naději, že se vše ještě dá urovnati. Z Brusselu, 10. února. Giron včera v po ledne vymohl si na policejní prefektuře prů- nodní list do Ameriky.

Friedrich Kristian Drážďany Řím Brusel Girona Amerika

10 article

Ze Ženevy, 10. února. Stav korunní prin cezny jest uspokojivý. Její nervosní rozechvěn ochabuje. Korunní princezna očekává s netrpě- livostí, dovolí-li dvůr, aby navštívila své nemocne dítko. Korunní princezna obdržela v posledních dnech mnoho telegramů od obecenstva drážďan- ského, vyličujících jí dojem, který vzbudilo odmít nutí její žádosti, aby směla navštíviti svého syna Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Z klubu svobodomyslných lidových poslanců českých- Z Vídné, 10. února. (Zpráva předsed- nictva) Klub konal dnes rano schůzi, ve které předseda dr. Pacák sdělil napřed telegram valné hromady Jednoty uči- telstva měšťanských škol praž- ských, kterým vyslovují se klubu vřelé díky za veškeré spolupůsobení při provedení zákona o učitelských platech. Předseda po- dal potom referát o jednání s vládou ve přlčine předlohy o konvers

doktor Pacák Ženeva

11 article

rent. O této zprávě konala se potom roz- prava a stalo se usnesení ve smyslu ujed- nání s vládou učiněného, nepřekážet projed- nání předlohy. Potom zavedl dr. Ryba rozhovor o řeči dra. Stránského při jednání o změně jednacího řádu. V roz- pravě té mluveno vesměs proti tenoru do- týčné řeči dra. Stranského. Mluvili k věci té dr. Ryba, dr. Dvořák, dr. Kramář. dr. Brzorád, dr. Pantůček, Soko a Heimrich. Usneseno toto: Klub po- slanců nesouhlasí se stanoviskem poslance dra. Stránského, projeveném v řeči při jed- nání o změně jednacího řádu o taktice ob- strukční v parlamentě pronesené, neboť od- poruje usnesení ve příčině té učiněnémua odpovídá osobnímu mínění řečníkovu. Na- posledy jmenováni kandidáty pro výbor ke změně jednacího řádu dr. Kramář, dr- Brzorád, Václav Hrubý, dr. Dyk, dr Záček a dr. Stránský. Deputace. Z Vídně, 10. února. Dnes dostavila se do sněmovny deputace ústřední jednoty českých obchodníků v Přerově (místo- předseda p. Emanuel Schneiberg a jednate ředitel pan Václav Hrubý) a přednesla reso- luční žádosti obchodnictva markrabství mo- ravského, vyslovené na schůzi v Přerově dne 25. t. m., ministru Callovi ve pří- čině průkazu způsobilosti a přijímání učnů a ministru dru. Hartlovi ve příčině se- státnění obchodních škol, dvouleté služby vojenské pro všecky dvoutřídní obchodní školy a j. Deputaci uvedl poslanec dr. Ší- lený. Oba ministři vyslovili se ku předne šeným požadavkům ponejvíce příznivě.

Ryba Stránský doktor Dvořák Kramář Brzorád Pantůček Soko Heimrich Hrubá Dyk Záček Schneiberg Call Hartl Ší Vídeň Přerov

12 article

Kníže Bismark a generál Türr. Z Pešti, 10. února. V »Magyar Hir- lapu« pojednává generál Türr o odhaleních »Revue de Revues« o válečném plánu, vy- hotoveném arcivévodou Albrechtem r. 1870 a vypráví při tom o zajímavém setkání s knížetem Bismarkem. »Naznačil jsem již — praví generál Türr — že jsem koncem let šedesátých působil jako plnomocník krále italského ve prospěch smlouvy mezi Ra- kousko Uherskem, Francií a Italií, jejíž nut- nost uznal jsem již r. 1867. Tehdáž došel mne dopis pruského majora generálního štábu, šl. z Burgů, dle něhož berlínská vláda »zcela vážně zajímá se o národy podunajské«. Abych zvěděl o důvodech a účelu tohoto »zájmu«, spěchal jsem do Berlína. Bismark, jenž tehda byl »churav«, řekl mi, že by Maďary podporoval při postupu do Bosny nebo Srbska. Poděkoval jsem za tento danajský dar, leč z dalšího rozhovoru jsem seznal, že se Bismark hotoví k válces Francií. Podotkl jsem, že by se v tom pří- padě obrátila proti němu celá liberální strana. Bismark, jehož oči zajiskřily, když shledal, že plán jeho je prozrazen, ujišťoval mne přes to, že na válku vůbec ne- pomýšlí, a žádal mne, bych vyřídil císaři

Türr V Magyar jít Revues Albrecht Bismark Maďar Pešť Francie Burg Berlín Bosna Srbsko Hir Rakouský Uhersko Italia

13 article

Napoleonovi, že jakémukoli přání jeho vy- hoví. Bismark byl by rád zvěděl o plánech belgických přímo od Napoleona III. a po- dotkl, že Benedetti je sice dobrým diploma- tem, že však příliš poddává se své korsické povaze. Byl jsem jat vážnými obavami, tím spíše, protože mně ještě téhož dne řekl ná- čelník oddělení gen. štábu: »Do 4 let » přepracu- jeme« annektované provincie po pruském způsobě a pak směle můžeme táhnouti na Paříž.« Když jsem vše to sdělil v Tuilleriích. pravil Napoleon: »Vím, proč nemají Bene- detta rádi v Berlíně: Bismark přes příliš se mu nasliboval. Proto král italský r. 1868 dal vyjednávati o allianci v Paříži a proto podporovalo Rakousko tak rozhodně přání Italie. Všichni tři panovníci slíbili si písemně vzájemnou podporu, ku přesné úmluvě však nedošlo. V listopadu 1869 pravil císař Na- poleon, že spolehá na allianci itlalskou a že také pro připojení Rakouska obdržel mravní záruku. V březnu 1870 přijel arcivévoda Albrecht do Paříže se slibem, že vyhotoví plán pro společnou operaci všech tří velmocí. Posléze uvádí generál Türr, že s alliance sešlo, protože nechtěl povoliti v otázce římské a protože plánu Albrechtovu přisu- zoval podezřelé pozadí. Proto prý generá nechce rozhodovati, čí vinou allianční plán stroskotal. Napoleon byl slabý, kníže Metter- ních těžkopádný, šl. Nigra schytralý. Všechny tři velmoci, které chtěly se spojiti, neměly prý — vyjma Beusta — di plomata, který by byl porozuměl situaci. Tehda věděl prý jenom Bismark, co dělá.

Napoleon Benedetti Bene Albrecht Türr Beust Paříž Berlín Rakousko Napoleon Albrechtův přis

14 article

Telegramy korresp. kanceláře Ze Záhřeba, 10. února. (C.-B.) Bán hrabě Khuen-Hedervary odjel dnes o 8. hodině ranní do Zemuna, kdež očeká- vají ho vrchní župan a purkmistr Z uherské sněmovny. Z Pešti, 10. února. (C.-B.) Sněmovna pokračovala dnes v jednání o branné před loze. Posl. hr. Benyovzsky (košutovec káral nedostatky při zásobování vojska, ktere v rozhodných okamžicích již častokráte vedly ke katastrofě. Jest proti dalšímu zvýšení kontingentu a navrhuje, aby vláda byla vy zvána vejíti v závaznou úmluvu s ostatními velmocemi, že během 5 resp. 10 let nezvýší presenční stav vojsk a nezavedou nové zbraně. Posl. Szentiványi (liberál) odmítá útoky posl. Mezösse proti bývalé národní straně a prohlašuje, že bude hlasovati pro brannou předlohu. (Ironické provolávání »Slávy« v levo). Košutovský posl. Szat mary v polemice proti Mezössovi tvrdí. že strana narodní při obsazování míst nad- županů a jiných dobře byla pamětliva svých zájmů rodinných. (Odpor v pravo.) Pro vy- vody své o civilní listě volán jest řečník pořádku. Posléze přijat návrh předsedy mi- nisterstva, by zasedání sněmovny bylo po dobu jednání o branné předloze prodlouženo o hodinu. Příští schůze zejtra. Balkánské události. Z Cařihradu, 9. února. (C.-B.) »Ag de Const.« prohlašuje, že zpráva o brzké

Khuen Hedervara Posl Záhřeb Zemuna Pešť Cařihrad uherský sněmovna Szentiványi Aga jít Const

15 article

mobilisaci tureckého vojska jest na prosto neodůvodněna. C. Z Cařihradu, 10. února. Albán ští náčelníci a notáblové protestovali ondy v sultánském paláci proti reformám, dovo zujíce, že křesťané, dosáhše rovnoprávnosti a nabyvše převahy nad mohamedánským živlem, budou usilovat o své odloučení od Turecka. Ze Sofle, 10. února. (C.-B.) Boris Sa- rafov odcestoval prý do Makedonie. Jeho přvrženci zúčastní se prý nepokojů, jež se z jara čekají. Makedonští jednatelé kupují od rumunských obchodníků starší ručnice, jež mají byti dodány do 1. dubna do po dunajských přístavů. Francouzský parlament. Z Paříže, 10. února. (C.-B.) Ve sně movně pokračováno v rozpravě o zákoně finančním, v senátu jednáno o předloze stran dvouleté služby vojenské Rokuje se právě o čl. 31., jímž zásadně stanoví se dvouletá činná služba. K obnovení Dreyfusova procesu. Z Paříže, 10. února. (C.-B.) »Libre Parole« dovídá se, že Jaurs snad již příšt týden promluví v parlamentě delší řeč o obnovení Dreyfusova procesu a učiní návrh na zvolení 33členné parlamentní komise. Ko- mise tato má jednati samostatně a vyslech nouti důležité svědky, zejmena pak členy vojenského soudu v Rennes. Veneznela. Z Caracasu, 9. února. (»Reuter«. 1500 povstalců zpustošilo okres Rio Chico Dnes ráno vytáhlo naproti povstalcům 2000 mužů s 2 děly pod velením ministra války a obsadili v poledne Guatire.

Dreyfusův Jaurs Cařihrad Albán Turecko Sofle Makedonie Paříž Rennes Caracas Rio Chico dnes Reuter Libre parola

16 article

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 10. února. (C.-B.) Na dnešn schůzi obecní rady sdělil starosta dr. Lueger že mu byla zaslána ze schůze řezníkův a uze- nářů vídeňských resoluce, aby obec vídeňská převzala správu pokladny dobytčlho masného trhu a zajistila interessovaným živnostníkům do jisté míry právo dozorčí. Re- soluci tu dr. Lueger — jak pravil — předložil vládě, která však návrh odmítla, protože prý by za těchto podmínek obchod v ústřední tržnici byl poškozen. Z Terstu, 10. února. (C.-B.) Včera skon- čeny u námořního úřadu porady o z aří zen terstského přista v u. Projekt vídeňský. do něhož kladou se veliké naděje pro zveleben námořnictví rakouského, byl schválen jednomyslně. st. Z Pešti, 10. února. (Zvráštní telegram »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr centů. Platila: pšenice tisská 81 kg K 8.50. 79.5 kg K 8.30, stolno-bělehradská 78 kg K 8 174 peštská 86 kg K 8.35, 77.5 kg K 8.15, hor- ňácká 76 kg K 7.85, banátská 78 kg K 8.20. 77 kg K 8.1219, bačská 76.5 kg K 8.221g, podu- najská 77.5 kg K 8.—, srbská 77.6 kg K 7.70, skladní 79 8 kg K 8.30, 78 kg K 8 20, 77 k 8.—; žito K 6.72, ječmen K 607, o ve K 6..30 až 6.45. Terminový obchod byl pevný n úhrady a odhadní koupě. K večeru znamenala: pšenice na duben K 7.63, na říjen K 7.69, žito na duben K 6.62 oves na duben K 6.07, kukuřice na květen K 6.12, na červenec K 6.21, řepka na srpen K 11.75. Sádlo po K 74.—, čtyřdilná s lanin po K 62.—, jiné zboží beze změny. Počasi pěkné. Z Berlína, 10. února. (C.-B.) Čistý výno německé národní banky činí 3,655.094 marek. Na valné hromadě navržena bude 5proe dividenda. Obchodní smlouvy. Z Cetyně, 10. února. (C.-B.) Černohorská vláda podala rak.-uherské vládě notu, v níž činí návrh na uzavření obchodní smlouvy.

doktor Lueger Platil Sádlo Vídeň Re Terst Pešť Berlín Cetyně národní banka kg 77

17 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Otázka cukerní. Rusko trvá důsledně na svém ná- zeru nejen co do premií, ale i co do cla na svůj cukr ve stálech, se kterými vázáno smlouvou obchodní Jak často již uvedeno, jest přesvědčením ruských kruhů úřadních, že jeho kontingentační soustava ne- skýtá cukernímu průmyslu nepřímých premií, že tedy nelze cukr ruský zatěžovati vyrovnacím clem. v sporu se Spojenými státy hájilo Rusko názor tenie až do retersních opatření proti severoamerickému do- vozu a stejně míní postupovati i proti státům, vá- zaným brusselskou úmluvou, pokud ovšem hrozí vy- rovnacími cly ruskému cukru. Otázka stala se uve- řejněným již prohlášením finančního agenta ruské vlády Tatiščeva. Vývoz cukru z Ruska do Angli není veliký, ale přirozeně vyskytla se otázka, jak zachová se Anglie k vývozu tomuto. V důsledcíc konference brusselské uvažovalo se o zavedení vy rovnacích cel na ruský cukr. V tomto kroku zřelo by ale Rusko — jak prohlásily ruské listy nejednou — porušení platné anglicko-ruské obchodní smlouvy Pan Tatiščev v uvedeném proslovu svém zdůraznil toto stanovisko i jaksi úřadně. Ruské vládě jde otázce jen o zásadu. Nevyskytla se poprvé. Již za mi- nisterstva Gladstonova ohíral se jí kabinet anglický a rozhodnul tentokráte, že vyrovnací (i odvetná) cla se příčí smlouvě obchodní. Dnes ovšem — zdá se tak aspoň — přijímá anglická vláda jiné stanovisko

Tatiščev Gladstonův Rusko spojený stát Angl Anglie

18 article

Jákékoli zavedení odvetných cel nutno pokládati z porušení, tedy zrušení smlouvy, a pro ten případ po- mýšlí ruská vláda zatížiti řadu anglických tovarů od- vetnými ciy a sice v prvé řadě platí to o tovarech které soutěží s německými na ruských trzích. Te znamenalo by ovšem vyloučení jich z Ruska. N každý způsob bude však Rusko pokládati smlouvu sta- novením vyrovnacích cel cukerních za zrušenou rabude pak přirozeně co do anglických tovarů plat- nosti autonomní celní tarif se svými vysokými cly Projev p. Tatiščeva vzbudil v Londýně značnou po zornost nejen ve vládních, ale i obchodních kruzích které se obávají značné škody. Dle všeho bude mez ruskou a anglickou vládou o věci znovu vyjednáváno Jak patrno, byly tedy zprávy o přístupu Ruska k brus- selské dohodě velmi předčasny: Rusko jest naopal dle všeho odhodláno vystoupiti ostře na obranu svého cukru Otázka konversc. Dnes bude se pokračovati v po radách se zástupci obou bankovních skupin. Vláda pomýšlí na to, aby svěřila provedení konverse oběm bankovním skupinám a utvořila takto předlitavské kensorcium pro konversi společné renty Tvořily by je obě skupiny. Náhradn rentu 34% nebude prý lze konvertovat po deset let. Náhradní renta bude prý vydána kursu 98. Úmluvy mají se týkati otázky zarancie pr čásť společné renty a otázky převzetí náhradní renty „Fremdblt.“ oznamuje: V dosavadních poradách kona- ných ve finančním ministerstvu o konversi renty, udě- leny zástupci Rothschildovy skupiny a zástupei ostat- ních pěti finančních podníků ministru podrobně infor- mace o obchodních detajlech a různých modalitách

Rothschildův Rusko Londýn

19 article

Eonverse. Definitivní nabídky ještě činěny nebyly. Pa- trně rozhodne ministr konečně o úrokové míře teprv po parlamentním projednání zákona. K novému celnímu tariíu. V poslední schůzi ústředního spolku rakouských průmyslní ků, průmyslnického klubu a svazu průmyslníků jednáno o celním tarifu. Všeobecně prohlášeno, že tarif jest ovládán agrárními tendencemi, protože obsahuje sice pro zemědělské výrobky minimální cla nikoli ale pr průmyslové. Agrární cla znemožňují ale říši, aby nabídla ekvivalentní ústupky smluvním státům jiným na př. Rusku. Agrární ráz tarifu obsahuje kromě toho nebezpečí, že bude ohrožen odbyt průmyslový na Bal- kán. Uvedené spolky vydají prohlášení, ve kterém bud sice vládě vyslovena důvěra a která donucena zvlášt poměrem k Uhrám, aby vyhověla přáním agrárníků Na druhé straně ale nesmí býti zapomenulo, že tari přináší následkem svých neobyčejných ústupků agrárním prodům veliké nebezpečí pro průmysl, pro- tože stěžuje neobyčejně postavení rakouského prů- myslu při obchodních smlouvách a protože se zdá přímo nemožným, aby bylo zajištěno rakouskému průmyslu přiměřené clo při vyjednávání smluvním Proto bude vláda důrazně vyzvána, by o to pečovala aby neutrpěl rakouský průmysl úhony při sjednáván smluv obchodních.

Rusko Bala Uhry

20 article

Zákon proti řepnímu rayonování. Osnova zákona zakazujícího řepní rayonování jest ministerstvem spra vedlnosti vypracována. Osnova zakazuje rayono vání a stíhá je tresty Celně-tarilní požadavky průmyslníků dřeva. Na schůzi korutanských průmyslníků dřeva přijata po do- sti značné debatě a po vylíčení stavu dřevařského prů- myslu v Rakousku tato resoluce: Vláda a říšsk rada buďtež vyzvány, aby zabránily přilišnému vý- vozu měkkého surového dříví z Rakouska tím, že b v nový celní zákon pojato bylo ustanovení, že nulne co do států, které stanoví ve svých tarifech clo n řezané dříví a dřevinu vyšším než trojnásobným ob- nosem cla určeného na surové dříví a při smluvním jednání nesníží rozpjetí na poměr 1 :3, zavésti odvetné clo do té výše, která postačí k vyrovnání rozdílu. Kromi toho budiž pečováno o to, aby vázáním cizích tariíu bylo znemožněno obcházeti toto ustanovení. Haličský průmysl petroleje. Zemský výbor halič ský svolal na 21. t. m. anketu vynikajících průmysl- níků petrolejářských a zástupců finančních kruhů která se má raditi o povznesení průmyslu nafty,v prvé řadě o skytnutí zemské půjčky na zřízení reser voirů pro surovinu.

Rakousko

21 article

Srbsko-rakouské styky obchodní. Bývalý srbský ministerský předseda dr. Vujič měl předvčírem srbské akademii věd přednášku o nových směrech ob chodní politiky a speciálně srbské obchodní politiky Na základě obsažného materiálu dochází Vujič k zá věru, že se němečtí agrárníci podjali téhož boje, kter vedl v Anglii následkem akce známé Anti-Corn-Law League (ligy proti obilním clům) a hladu z r. 1846 obratu v anglické politice obchodní. Konec tohoto boje dokázal, že národ s vyvinutým průmyslem nemůže přesunouti ochranu jednostranně na zájmy země- dělské. Při tom byla Anglie v mnohem příznivější si- tuaci, protože byly její kolonie bezpečnými odběra- teli její tovarů, zatím co mchou německé kolonie ode brati jen nepalrnou část německých tovarů průmyslo- vých a jest tedy Německo odkázáno na cizí státy se svými tovary. Jest tedy řečník přesvědčen, že si Ně- mecko přes odhlasované vysoké sazby rozmyslí, aby vydalo v šanc nejen ona odbytiště v Rusku a Rakou- sku, a odradilo si toto i politicky. Nutno míti na mysli, jak Bismark lpěl na trojspolku. Dnes se Ně- mecku stěží zdaří vydupati ze země jakýsi hospo- dářský trojspolek, když ohrozilo vztahy ke svým sou- sedům v tomto oboru. Ale přes to možno se připravit

doktor Vujič Bismark Srbsko Anglie Německo Rusko CornLaw League

22 article

ra eventuální bezesmluvní stav v nejbližší době. Jak- mile ale budou přerušeny obchodní styky rakousko- německé, utrpí tím i Srbsko. Co se Srbska týče, nutne přiznati, že jeho připojení se k soustavě obchodních smluv středoevropských přineslo zemi prospěch. Ob chodní politika srbská jest značně aktivní; do ne- dávna činilo průměrné aktivum 17 mill. ročně, o loňska 20 mill. fr. Pravdou jest také, že vývoz srbský se obrací zvláště do Rakouska. Ale přes to mýlí seti kteří mají za to, že jest Srbsko vydáno Rakousku n milost a nemilost. Považuje-li prof. Grünberg platne differenční celní sazby pro obchod pohraniční za ne- dovolený ústupek, zapomíná, že tato cla ještě více prospívají Rakousku. Jednak potřebuje rakouský t laciných srbských surovin, které se v Rakousku spra- cují; jednak přináší tamnímu průmyslu zisk, že může kupovati laciné srbské suroviny. Také se zapomíná, že Rakousko není vlastním konsumentem srbských vý robků, nýbrž ve většině případů pouhým kommis sionářem, a že se právě následkem srbsko-rakouských styků vyvinul v Rakousku prosperující prostředkující obchod. V té příčině stačí odkázati na Pešť a Zidaný

profesor Grünberg Srbsko Rakousko Pešť

23 article

Mest. Zkušenosti posledních let dokázaly, že si můze Srbsko nalézti odbytiště i jinde. Čásť srbského vý- vozu proráží již nyní k dolnímu Dunaji. Poražený do- bytek prodává se stále víc a více ve Francii, Holand- sku, Anglii i Belgii. Měli bychom pouze doplniti své dopravnictví a využíti vlastních sil, abychom mohlí snáze odolati bezesmluvní době než soused, který by v tom případu ztratil na dobro srbské trhy. Právě nej- důležitější důvod prof. Grünbergra mluví proti němu Celní válka — končil Vujič — přinesla by nám pře- chední krisi, ke kapitulaci by nás ale nepohnula. Politické prospěchy celé věci připadly by dnešnímu dvojspolku. — Vývody Vujičovy zasluhují jistě značné pozornosti, jen to možno vytknouti, že příliš podceňuje proudy, kterým jsou právě ochranářské tarify vílaným důvodem pro propagaci obchodní aliance s Německem Z průmyslového ruchu v Čechách. Hrabě E. Palffy zřizuje v Merklíně parní pivovar s roční vý- robou 20.000 Hl.; velkostatkář S. Klička v Stěnovicích sladovnu pro výrobu 60 vagonů sladu. — Velko- statek Janovice u Klatov zřizuje nový hospodářský lihovar. Produkovati počne příští kampaní. — Ú Litoměřic zakoupila firma Klepsch a synové v Ústí n. L pozemek, na kterém vystaví továrnu na vý- roby ovocných a zeleninových konserv. Továrna bude spojena vlečkou se severozápadní dráhou.

Čásť profesor Grünbergr Vujič Vujičův E Palffa S Klička Klepsch dolní Dunaj Francie Anglie Belgie Německo Čechy Merklín Janovice u Klatovy Ústí hektolitr

24 article

Různé zprávy. Týdenní výkaz německé říš- ské banky přináší tyto změny: Kovový pokla stoupl o 19 mill, směnky klesly o 41 mill., lombary o 2, cenné papíry o 45 mll., oběh bankovek o 58 mill a girové konto o 18 mill. mk. — Emisse srbsk 5% půjěky v obnosu 60 mill, bude provedena kon cem t. m., protože financující ústavy nepokládají poli- tickou situaci za tak nebezpečnou, aby bylo nutn emissi odložiti. Emissní kurs činí 90 Ir. — Správní rada Sasko-české továrny portlandskéh cementu usnesla se navrhnouti placení 27% divi- dendy. Obchodní a průmyslová komora v Č. Budějovi- cích konala 27. ledna schůzi, na které jednáno — mi- mo volbu presidia — o řadě důležitých otázek. Zprá- vu o osnově k obmezení pijáctví podal člen komory p. M. Steindler. Zpráva neuznává ethi- ckého cíle osnovy, ale nepřehlíží také slabých strá- nek jejích, které zřejmě ohrožují řady obchodníků a průmyslníků. Poukazuje k hlavním nespravedlno- stem osnovy, referent navrhuje mimo jiné tyto změny a) Výrobcům oprávněným budiž dovoleno prodávat nejmenší množství 5l. lihových nápojů najednou v ně- kolika menších, uzavřených lahvích libovolného ob- sahu. K lihovým nápojům počítány buďtež i tresti b) Každá výroba pálených lihových nápojů buď ohlá- šena jako živnost samostatná. c) O tom, které nádoby sluší pokládati za uzavřené ve smyslu zákona, sly- šeny buďte obchodní komory, d) Obchodníkůms zbožím smíšeným a koloniálním budiž dovoleno pro- dávati jemné likéry v uzavřených nádobách nad 1/4l bez koncesse; za jemné likéry dlužno pokládati ta- kové lihoviny, které obsahují nejméně 3026 lihu aneb při menší lihovitosti nejméně 20 kg cukru ve 100l e) V místnostech, kde se provozuje výčep lihovin, bu- diž dovoleno prodávati i vína v lahvích, denatur. lih.

Ir M Steindler Č . Buděj kg

25 article

ocet, čaj, sodovou vodu. f) Úřadní předpisy o zavírání obchodů vztahovati se mají toliko na výčepy a ob- chody s lihovinami v malém, samostatně provozované a obchodníkům buď dovoleno prodávati zboží ostatní v době, kdy se lihoviny prodávati nesmějí. g) Trestní ustanovení osnovy buďte zmírněna. h) Prováděcí na- řízení obsahuj poučení o tom, koho lze pokládati z zjevně opilého neb zjevně nepříčetného. Zpráva končí návrhem, aby komora opravné návrhy k osnově před- ložila sněmovně poslanecké říšské rady. Dobre zdání spol. výboru o dotazu místodrži- telství, je-li záhodno, aby pivovarům znemožněno bylo nabývání koncess hostinských a najímání hostinců. (Refe- rent sekretář p. dr. F. Hroma da.) Podav obsa

doktor F Hrom

26 article

dotazu místodržitelského, referent nastínil zevrubný obraz konkurrenčních poměrů, mezi pivovary navzá- jem a poměrů obchodních mezi pivovary a hostin- skými, které jsou jiné v Praze, jiné v Plzni a opět jině v jižních Čechách. Stranami do jisté míry spornými jsou hostinští a pivovary. Přáním hostinských jest aby pivovarům znemožněno bylo šmahem nabýváni koncessí hostinských a zakázáno bylo najímání ho- stinců zjevně i tajné. Pokud jde o zájmy pivovarů, je nezbytno činiti rozdil mezi pivovary velikými a ma- lými. Kdežto pivovarům velikým jest buďto lhostejno, co místodržitelství hodlá učiniti anebo dokonce bude vítáno, zabrání-li se všeobecně pivovarům získávání koncessí a najímání hostinců, malé pivovary maji zájmy zcela opačné. Zpravodaj zmiňuje se o výsledku písemné ankety, kterou komora provedla, aby vyše třila, jak soudí pivovary o oběžníku místodržitelském a obšírně vyličuje dosavadní praxi úřadů živnosten ských. Celá otázka dala by se po soudu komory vy- říditi dosti hladce s prospěchem takto: Praxi živno- stenských úřadů třeba dáti z místodržitelství určitý

Prax Praha Čechy komora ty

27 article

směr, který by se přizpůsoboval potřebám hospodář- ským. 1. Velikým pivovarům budiž najímání hostinců znemožněno a nabývání vlastních koncesn hostinských redukováno na minimum hospodářsky nezbytné. 2. U malých pivovarů budiž prar živn. úřadů jak co do udělování koncessí, tak i nají- mání hostinců volnější, alespoň ne přísnější než je praxe dosavadní. Hranici mezi velikým a malým pivo- varem dlužno hledati mezi 10 až 20 tisíci vyrobených hektolitrů a to na venkově. Zpráva společnéhe výboru o osnově nařízení ministers ského oužívání barev při výrobě potrat vin. (Referent p. dr. A. Maysl.) Zpráva vyslovuje zejmena přání, aby § 3. doplněn byl ustanovením že prodavač neručí za neškodnost barvy prodané, jejíž obal vyhovuje předpisům nařízení; aby se pochyb- nostem různým předešlo a chystané nařízení pro vý- robu těstového zboží skutečně cenným bylo, navrhuje komora vhodný doplněk k § 4. osnovy. Zpráva živnostenského výboru o spolupůso- bení komory v akci na povznesení ma lých živností v r. 1902. (Referent p. dr. A

doktor živnostenský výbor

28 article

Maysl.) Z podniků komorních sem spadajících uvádi zpráva odborné kursy živnostenské (2 krejčovské, 1 vlásenkářský, první teho druhu v král. českém) udělení subvencí na pořádání 2 účetnických kursů pro živnostníky, udílení stipendií (8) účastníkům kurs při technologickém museu pražském. Výstavek učed- nických prací pořádáno k podnětu komory 10, ústřední výstava upravena v Táboře. Besídce učednické v Č Krumlově poskytnuto subvence. Školám pokračovacím věnováno na subvencích 9200 K, na stipendia žákům odborných škol udělen obnos 2140 K. Zakoupeny pu- blikace, odnášející se k podpůrné akci maloživnosten- ské a rozdány společenstvům; uděleno 10 stipendi k návštěvě I. dělnické výstavy v Praze. Na uvedené úkoly maloživnostenské akce podpůrné věnováno bylo z prostředků komorních 14.349 K 39 h. Schůze řepařů. Hospodářskopolitický spolek pro Kmetňoves a okolí svolává na základě dohodnutí okresních odborů Ústřední jednoty řepařů král. českého pro Velvary a Slaný řepat skou schůzi na 18. t. m. o půl 2. hod. odpo- lední do hostince p. Jaroslava Nováka v Kmetňovsi. »O společném prodeji řepy« promluví p. JUDr. Heř- man Janovský, statkář v Trpoměších.

Novák JUDr Heř Janovský Tábor Č Krumlov Praha Velvary Kmetňoves spolek pro Kmetňoves

29 article

Elektrický pohon na hlavních dráhách. Rakouská vláda zabývá se poslední dobou otázkou, jak zařídit elektrický pohon na dráze ariberské (tunel pod Ari- bergem), jakož i na některých nových právě roze- stavených alpských dráhách, zvláště na dráze Schwar- zach Gastýn v Taurech. Zejmena zabývají se úvahy tyto upotřebitelností vodních sil k úcelu elektrického pohonu, a ježto vzhledem na pohonnou sílu pro dráhu arlberskou vznikly pochybnosti o tom, stačí-li vodní síla toků bližších Trisany a Rosany, usne- seno pomýšleti na použití jiných vodních sil, ze- jmena řeky Innu. Pro pohon dráhy Schwarzach- Gastýn bylo již podnikatelství dořádáno, aby vodní síly, jichž by k pohonu její použíti se dalo, vyšetřil a zprávu o výsledku šetření předložilo. Hlavní trh na dobylek v Husinci konati se Bude dne 21. února. Trhy poněžni. V Praze, 10. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Na dnešní burse převládalo smýšlení klidné a jed- nány pouze kom. dlužní úpisy Zemské banky za k 100.40. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky za K 260.—, české banky »Union« K 256.— české společnosti pro průmysl cukerní K 155.—, stro- jírny Daňkovy K 330.—, hospodářské úvěrní banky K 295.—, zajišťovací banky K 178.—, králohrade- ckého úvěrního ústavu K 495.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly. Ofiiciální záznamy znějí

Daňkův Inn Schwarzach Gastýn Praha český banka hospodářský úvěrní banka

30 article

Ústí n. L. r. 1898 Půjčka m. Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 .. „ , Teplice r. 1887 „ „ Smíchova r. 1889 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy „ , » kom. dl. úp. „ » » » mel. úpisy » » , » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy by- poteční listy důchodkové . Buštěhradská dráha dlo. » 1872 Místní dráha Německý Brod- Hum polec- Česká montanní Em. 1896 . . Česká eskomptní banka . . . » banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomplní banka . Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko- teplická dráha . . . Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A.) (Hit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi. Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně Podolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) První českomorav. tov. na stroje

Daněk Ruston Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy německý Brod Hita Vltava Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomplní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový . pivo stroj . společenský

31 article

x. Z Vídně, 10. února. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Na dnešním trhu bylo smýšlení za kursů ponenáhlu klesajících. Vzhledem na neji- stotu v otázce úrokové míry konversní ukládala spekulace zdrželivost, která byla stupňována oba- vami ve příčině situace v Makedonii. Obchod byl vzhledem na to velice skrovný. Obě kreditky zlaci- něly. Čilejší obchod byl z počátku s akciemi míst- ních bank. Länderbanka, Unionka a Bankverein z po- čátku zdražily, později však opětně původní zisk ztratily. Bodenkreditky ochably. Akcie státní dráhy mírně zlaciněly, paroplavební byly více poškozeny. Železářský trh zlaciněl. Schodnica se zlepšila. Ta- recké losy se zotavily. Ukládací trh vesměs klidný. Společné renty opětně dražší, kdežto rak. korunovi poněkud klesla. Devisy a valuty se mnoho nezmě- nily. Na eskomptním trhu peníze snadnější: 2 1/ 2 pot K. Z Vídně, 10. února. (Telefgrm. »Nár. Listů«. (Večerní bursa.) Kreditky 698 25 (po —.—) uherské kreditky 749.—, anglobanka 277.50, bankovní jednota 486.—, unionka 552.—, länderbanka 412.50 státní dráha 699.25, jižní dráha 56.25, polabská dr. 456.—, severozápadní dráha 450.—, turecké tabákové 345.—, rýmavsko muráňské 491. —, alpinky 398.50 květnová renta 100.95, uherská korunová 99 60,

Bankverein Vídeň Makedonie Unionka