ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7808440-70cc-11dc-8de1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 55, person 74, org 6, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne II. února 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 4.
4 article
Na ranní a odpol. listy před plácí pet v Praze v adminislraei na měsle na čtvrt leta s dvoji dlonáškan n. . .. K e ve sllalkách: 2 K 90k na něsíe a T'oštont na črt leta . . . . 9 k eon s drojí zisilkoe n dlvrt lta ! . . 1K o k
Praha
5 article Diplomacie rakouská v otázce východní.
Diplomacie rakouská v otázce východní. Dle telegramu vídeňského, otištěného ve včerejším odpoledníku našem, ministr zahraniční politiky rakousko-uherské pohlíží i na nynější stav věcí makedonských i na nejblíže příšt vývoj jejich, a tím také na veškeru otázku bal- kánskou v náladě velmi veselé. Dle hr. Golu- chowského události vážné jsou na jihovýchodu evropském naprosto vyloučeny. Podal-li telegrafní úřad vídeňský těmito slovy správně a věrné pře- svědčení páně ministrovo o otázce makedonské, zbývá přece důležitá otázka, na jak dlouho pan hrabě pokládá »události vážné« v té příčine za »vyloučeny naprosto«? Či snad ministr zahra- ničné politiky rakousko-uherské z aručuje se za klid na dolním Dunaji vůbec na dlouhou řadu let, snad i do nedozírné budouenosti? Patrno, že vzhledem k neobyčejnému na- pjetí, s nímž všechna Evropa zvláště od nedávné objíždky ministra ruského po Srbsku, po Bul- harsku a po Rakousku pozoruje nové kvasení otázky východní, zpravodaj vídeňský měl rozho- vořiti se o názorech hr. Goluchowského poněkud určitěji. Bylo by věru značně přispělo k uklid- nění mysli na mnoha místech, kdyby na ve- řejnost byla bývala vydána zpráva, že hr. Golu- chowski bere na sebe zodpovědnos za zachování věcí balkánských aspoň ve stavu. v němž té chvílé jsou, aspoň na tolik a tolik let! Ale oznámit světu, že pan hrabě pokládá vážné události v otázce makedonské za vylou- čeny naprosto, nemá pro soudného pozorovatele všeobecné politiky evropské naprosto žádné ceny, ať už si přeje války na jihovýchodě evropském, nebo ať si jí nepřeje. Pouhé chlácholení v tom směru má cenu tím menší, na dobu čím větší s vr jest vypočtěno.
Gola Goluchowský Dunaj Evropa Srbsko Rakousko
6 article
Diplomatické kruhy vídeňské, z nichž te- legram ve včerejším odpoledním čísle listu na- šeho byl vyslán, ovšem společně s ministrem Goluchowským utěšují se nadějí, že návrhy, jež učiní Rakousko a Rusko na opravu turecké správy v Makedonii, a s nimiž ostatní velmoci evropské prý už vyslovily souhlas svůj, uahned zažehnají všechny mraky nejen v Makedonii, ale ve všech končinách balkánských, jakmile jen obsah jejich se dostane na veřejnost. To prý se stane ve dnech najbliže příšlích. Proto prý není ani nejmenší obavy, že v Makedonii by mohlo vypuknouti povstání, jež by uvedlo do proudu celou jihovýchodní otázku evropskou, zůstavenou mírem berlínským nevyřízenu. Jak sypký písek má býti základem dalšího neobmezeného, téměř věčného míru a pokoje na Balkáně! Jak bláhové jsou sny diplomatův vídeňských o »naprosté vyloučenosti vážných událostí v Makedonii !« Což lze zapomenouti, jaký osud potkal posud vždy všechny návrhy, jež dobrá polovice velmocí evropských učinila vládě turecké na opravu její v zemích slovanských a křesťan- ských? Není diplomatům vídeňským a peštským už povědomo, jak skončily i rady, i přímluvy. i hrozby, zasilané i z Vídně do Cařihradu v le- tech 1860—70 na prospěch národův a zemí, úpějicích pod barbarstvím tureckým? Jestliže někdo v Evropě upřimně se namá- hal, aby zachoval evropské Turecko a pomohl mu na nohy, vedle Anglie bylo to v celé druhé polovině století minulého — Rakousko ! Jednalo tak ovšem ze žárlivosti proti Rusku a ze špalně pochopeného prospěchu vlastního. Však nejpřá- telštější politika jeho nebyla Turecku zhola nic plalna. Naopak. Turecko vždy jen tím více hře- šilo na přízeň rakouskou a zabořovalo se do barbarství k Slovanům a křesťanům, poddaným jeho moci, tím hlouběji.
Goluchowský Rakousko Rusko Makedonie Balkán Vídeň Cařihrad letechnický Evropa Turecko Anglie
7 article
Rakousko má na svědomí velikou čás otázky východní, jež posud jest v popředí pal čivých otázek evropských. Nikdy upřímně ne- pohlíželo ke slovanským národům a ke křesťan- skému obyvatelstvu v říši turecké; nikdy ne- ujalo se jich, aby je osvobodilo z poroby tu- recké; nikdy nepodalo jim ruky pomocné, kdy- koliv nemohouce děle snášeti nevýslovné útrapy katanské vlády cařihradské, pokusili se, setřásti se sebe jařmo otrokův. Při všech svých návr zích a radách, jež Rakousko ve století minulém kdy dalo Turecku evropskému na zlepšení jeho vlády nad národy slovanskými a křesťanskými, vždy mělo na mysli jen, aby toto Turecko samo v Evropě i na dále bylo vůbec možno, a aby Slované a křesťaně pod jeho avrchovanou moci i na dále zůstali. Rakousko vždy mělo větší strach o Turecko, než toto o sebe samo. Proto vždy s velikým důrazem vychvalovalo nejmenší opravu, již Turecko ve slovanských a křesťan ských zemích svých kdy oblásilo, třeba jaktě živo nepodniklo a neprovedlo. Ale jen když ta ková oprava byla na papíře; diplomacie rakou- ská už se posťarala, aby z ní udělala velikou neocenitelnou zásluhu vlády turecké, již prý jen třeba popřáti času, aby mohla pokojně prověst všechny své humanní opravy ve správě svých »provincii« evropských.
Slovan Rakousko Turecko Evropa
8 article
Válka rusko-turecká udělala těmto tureckým praktikám diplomacie rakouské konec. Však aby Rusko nemohlo provésti osvobozovací dío své na Balkáně, jak k tomu mělo i vůli i pro středky, Rakousko ve spojení s Pruskem ve smlouvách berlínských zaskočilo i zadrželo na- přažené rámě jeho, a otázka východní, otázka dalšího trvání panství tureckého v Evropě byla před třicíti lety vyřizena jen z pola, a ještě ta- kovým způsobem, že převzavši na sebe úkol obsaditi Bosnu a Hercegovinu, Rakousko z vl tézství ruských proti Turecku mělo užitek větší než Rusko samol Odtud vznikla mezi Rakouskem a Ruskem řevnivosl, jež aspoň na veněk urovnána byla roku 1897 smlouvou, vyhrazující i Rusku i Rakousku na Balkáně zvláštní okres interesů v. Makedonie byla zůstavena i touto smlouvou úplné líbovůli a neobmezené pravomoci, totiž tyranii turecké. V Makedonii východní otázka evropská žije dále a nyní nutká také k svému vyřízení. Počiná se opět tím, čím posud se po- čalo vůči Turecku všude a vždycky. Dávajíse mu rady, činí še mu návrhy, jak má svou vládu v Makedonii zlepšit, jen aby ji neztratilo. Hrabě Goluchowski praví, že tyto návrhy vyšly ze společné dohody mezi Ruskem a Ra kouskem a že i ostalní velmoci evropské, patrn ony, které podepsaly protiruské úmluvy berlinské s nimi souhlasí. Vláda cařihradská prý co nej dříve je dostane do rukou Diplomacie vídeňská doufá, že otázka makedonská tím bude vyřízena v míru. Strach o Turecko evropské opět v n propukl. Však Turecko samo tenkrále zase mař politiku vídeňskou. Z Cařihradu v těchto dnech už rozšiřena byla zpráva, že povstání v Ma- kedonii vypukne v první polovic měsíce března, aže zemská obran turecká (redif) už se svolává do zbraně .. A v takové chvíli pan hr. Goluchowsk praví, že »vážné události v Makedonii jsou v loučeny naprosto«.
Prusek Ruska Goluchowský Rusko Balkán Rakousko Evropa Bosna a Hercegovina Turecko Makedonie Cařihrad Ma
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Senůze 200 (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.)
poslanecký sněmovna
10 article
Z Vídně, 10. února.
Vídeň
11 article
Po čtyřhodinném prvním čtení byla osnova zákona o konversi obligací společného státního dluhu přikázána rozpočtovému výboru. Tento jest na zejtří svolán a vyřídí celou tuto záleži- tost s největším urychlením tak, aby druhé a třetí čtení v plenu se vykonalo ve čtvrtek. Reči, dnes promluvené, sledovány byly s ve- likou pozorností. Byly vesměs zajímavy. Nejer pokud jednaly o meritu předlohy samé, také po kud opuštěno bylo thema rozpravy a diskusse přesunuta na úkoly jiné, Absolutní velikost akce její dosah pro finance státní a pro všeobecný úvě- a fiduciární ráz její — všechny tyto momenty dodaly rokování zvláštního, neobyčejného rázu Pro konversi tu žádá vláda plnou moc o parlamentu. Jí má býti zůstaveno, kdy, jak a př které míře úrokové má býti provedena. Udělen takovéto moci jest projevem důvěry k ministe stvu. Jest zřejmo, že stanovisko českého posel stva může býti a jest po této stránce jen roz hodně zamítavé. Tomuto stanovisku pak dali výraz oba řeč níci čeští. Napřed prof. dr. Fiedler, kter zároveň prollásil, že poslanci češti nepokládaj dílo to za část vyrovnání s Uhrami a že tedy po- stup poslanců českých při této určité předloze není praejudiciální pro jich postup naprotí před lohám vyrovnacím.
profesor doktor Fiedler Reč Uhry
12 article
Zástupce za Karlín a Smíchov vyslovil na- ději, že velikou konversí tou bude ztlačena úro ková míra obligací a vzejde z toho prospěch ná rodnímu hospodářství. Současně pak projevi očekávání, že bude užito úspor, kterých docíli se konversí, k účelům produktivním. Máme dů- vodnou obavu, že se tak nestane a že opak bude skutkem. Inž. Kaftan vytkl nejasnosti operacet — největší to konverse, jaká kdy v Rakousku byla — tolikéž neurčitost v celém souboru vy rovnacích předloh, na př. v příčině terminu, ve kterém má býti zahájeno placení hotovými. Posl. za Menší město pražské trpce si stěžoval, že sně- movna již rok trvá v úplné nečinnosti ohledně postátnění dráh, vedoucích zeměmi českými, na- léhaje na vyřizení otázek příslušných, než se začne jednati o předlohách vyrovnacích a že take vládní osnova v příčině assanace pražské nevy- řizuje se následkem odporu Němců, ke kterému se pan dr. Zdenko Sehückero tvrdě a hlasitě přiznal. Ministr financí dr. Böhm- Bawerk omlouval tajemství, kterým zastřel tento podnik, ohledy a zřetely obchodními. Majitele renty, kterou jde, upokojil, ujišťuje co nejurčitěji a nej- důtklivěji, že vláda jest úplně daleka všelikého úmyslu, provádět konversi tu způsobem, který by měl v zápěti velké a podstatné převraty ma- jetkové. Na příslušné dotazy, k němu vznesené a čelné výtky činěné, neodpověděl, poukazuje k tomu, že o těch věcech lze mluviti nikoliv ve schůzi veřejné, nýbrž teprve v rokování výbo- rovém.
Kaftan Němec doktor Zdenko Sehückero Böhm Bawerk Karlín Smíchov Rakousko
13 article
Dvorní rada Ploj vykládal známý svůj pro jekt na sestupnou arolovou míru až na 3 1/2 Pan Prade, jenž chce miti konvertováno celýeh 5 milliard společného dluhu, nikoliv pouze tan- gentu 3600 mill. K, horlil pro úrokovou míru 31/4%, ale smiřil by se také se 4%. Posl. Ber- ger četl podmínky Všeněmců a dr. Mengen překvapil krátkostí svého řečnění, ve kterém děl, že nemá ku panu Böhm-Bawerkovi tolik dů věry jako vicepresident liberecký Prade. Kře- sťanský sociál Axmann kladl podmínku: nic s bankami, p. Ploj: nic bez bank. Ovšem slo- vinský poslanec dodal, že by vídeňské banky měly se spojiti ku provedení konverse a zkonco vati je s vlastenectvím. Vídeňští bankéři moho. odpověděti: patriotism není na denním po- řadu našem. Vlastenectví bank vídeňských jme- nuje se: zisk Z Vídně, 10. února. (C. B.) Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 11.25 hod. dopol Mezi došlými spisy je návch lposlanee Kliemanna a sp. za svobodnou dopravu vojen- ských dopisů, balíčků a jiných zásilek. Dotazy podali poslanci dr. Dyk a sp. po úpravě pensí podůředníků a sluhů státních dráh, pensiono vaných před 1. listopadem 1899; — po vyřízení ža- dosti L. Hanzlika za politickou exekuci: — F or mánka a sp. po škodách, jež trpí obyvatelstv venkovské splátkovou koupí losův od holandsko
Prade Posl doktor Mengen Böhm Bawerk Axmann Vetter Dyk L Hanzlik Kře Vídeň Ploj
14 article
úvěrní banky: — Kliemanna a spol. po snížení ekvivalentního poplatku pro vzájemnou pojišťovnu v Dörnsdorfu; — Haucka a spol. po opatřeních proti cikánům; — Scbücker a sp. po zlýrání ně- meckého bankovního úřadníka v Praze adv. úřad- níkem Anderem: — Schreiter a sp. po podpoře dvou mosteckých horníků Habela a Schmidta a po anonymních udáních v disciplinárním řízení. Min. předseda dr. Körber odpověděl na Schöne rerův dotaz, jak vláda může ospravedlniti císařské nařízení ze dne 30. prosince 1902. Vláda nechce ni- kterak zaujati stanovisko formální, neboť prohlásila sama opětně a výslovně, jak zavrhuje všeliké uží- vání čl. 14., jež příčí se doslovnému znění a smyslu státního základního zákona. Tentokrát říšská rada byla shromážděna a neměla dle úmyslu vlády své práce ani přerušovati, vyjímajíc krátké potřebné za- sedání několika sněmů zemských. Neměli jsme tedy nejmenší touhy hospodařiti pomocí čl. 14., kdyby říšská rada byla vykonala svou povinnost a vyřídila úkoly, k nimž náleží především vyřízení státního rozpočtu na rok 1903 a zatímný rozpočet námi předložený. To se nestalo. Nechci se zmiňovati o souvislost událostí, poněvadž sněmovna počala tou dobou jedna o velmi důležitých zákonech. Ale stav věcí na konei roku nedopouštěl jiného východiště k zajištění spo- řádané správy, než jehož jsme užili. Přijímáme tudíz plnou zodpovědnost za své jednání a budeme hájit císařské nařízení ze dne 30 prosince 1902 před říš- skou radou dle čl. 14. st. z. z. ze dne 21. prosinc 1867 a čl. 2. a 3. zákona z 25. července 1867 o zod- povědnosti ministrů.
Cikán Ander Schreiter Habel Schmidt doktor Körber Schön Dörnsdorf Praha
15 article
Na dotaz posl. Schönerera, je-li vláda ochotna ujistiti se, lze-li doufati v řádně vyřízení rozpočtu poslaneckou sněmovnou či nelze a v případě zápor ném hodlá-li odvolati vládní předlohu o rozpočtu podali ji panské sněmovně, aby přece jedna z obou sněmoven říšské rady mohla vyřiditi zavčas tak dů- ležitou předlohu: prohlašuje předseda ministerstva že dle čl. 5. zákona o jednacím řádu říšské rady z 1. května 1873 všechny finanční předlohy, k nimž patří v první řadě státní rozpočet, mají býti podány napřed v poslanecké sněmovně. Vláda nemůže vyklá- dati toto ustanovení tak, že takové předlohy, v da- ném případě rozpočet, musí podati nejdříve jen po- slanecké sněmovně, aby mohla je potom, když tam projednání se opozdí, odvolati a předložiti sněmovně panské. Žádné ustanovení zákoha neumnožňuje ta- kové jednání. Nemělo by ani ceny, poněvadž dle ústavy rozůmí se schválením říšské rady jen souhlas obou jejích sněmoven. Dokonce však není úmyslem vlády způsobiti takovým jednáním vážný spor mezi oběma sněmovnami, jenž by nezbylně nastal. Vláda má k tomu tím měně příčin, poněvadž opozděné po- volení rozpočtu stalo se — pravím, bohuže! —— mno hými poměry téměř pravidlem. Přijmeme rádi pod- poru všech stran, abychom dospěli k odstranění to- hoto nepopíralelně politováníhodného stavu.
poslanecký sněmovna
16 article
— na Pernerstorferův po domnělých přehmatech advokáta Bachracha, že při jednom z případů v inter pellaci uvedených, v nichž jmenovaný advokát za kročil prý nezákonitým způsobem, jednalo se od po- čálku až do konce o záležitost ryze soukromou, při které předseda ministerstva beze všeho veřejného materiálu mohl by jednat jen na základě soukromých výpovědí, k čemuž necití se povoána, zejmena když osoby především interesované mohly by se obrátiti na příslušné úřady. Idruhý uvedený případ je, pokud zaměstnával advokáta Bachracha, věcí soukromou, tak že zmíněný advokát neměl nikdy jiné plné moci, net soukromé a nebyla a — jak se rozumi sama sebou — nebude nikdy s to vykonávati vliv na státní správu a užívali jí proli zákonu k účelům soukromým. Před- seda ministerstva dokládá, že oznámil interpellaci ad- vokátní komoře Pernerstorferův návrh, aby o této odpovědi byl zahájena debata, se odmítá. Na Mallikův dotaz po rozpuštění spolku k právn ochraně vojenských certilikatistův odpovědě! minister ský předseda, že zpráva ta je bezpodstatna Ministr železnic dr. Witlek odpověděl na Dobe nigův dolaz po zavedení elektrického pohonu na alp ských železnicích, jak to bude možná, že projekt taký provede se a sněmovně budou k tomu cíli podány příslušně předlohy Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a proto že pilné návrhy byly odstaveny, rokuje se o konversi renty.
Bachrach Witlek
17 article
Posl. Schönerer volal opětně: Pilné návrh nesmějí se odstavovati. (Všeněmci křičí: Odvolat !) Posl. dr. Fiedler (I. řečník proti předloze) odů- vodňuje, proč jeho strana propustila tuto vládn přediohu k 1. čtení. Předloha má velký politický význam, neboť u stran, jež schváliti jí mají beze změny, předpokládá se veliká důvěra k vládě. O nás — praví řečník — vláda jí očekávati nemůže. Nečiníme-li námitek, aby předloha přikázala se vý- boru, nesmí se z toho vyvozovati, že bychom chtěli osvědčiti vládě důvěru a stavíme se tím již také vyrovnacím předlohám. Posuzujeme tuto předlohu čístě s hospodářského stanoviště a tu si musíme říci, že hlavní účel předlohy, snížení úroku společného státního dluhu, je nám vhod. Dříve než se začalo V drobném prodeji raní číslo o sobě . . . za 8h . za 2h odpoladdní Ve slialkách za veskově ranní číele odpoledsí Inserá ty platí se hotově rapře Přadplacení a inserty přijímá sdnin- strnce v Marlanské ulici č.3. Tam nacházejí se též redskpe tiskárna n ezpelice „Nárednich Listů“ Bskopiny se nsvraesji
Posl doktor Fiedler Marlanský ulice
18 article
o ní rokovati, pozorovali jsme účinek zamýšlent konverso na kurs státních papírů. Také zemské pa píry včera stoupaly. Konverse společného státního dluhu bude míti za následek snížení úrokové míry. Hypoteční zadlnžení našich statků, stav průmyslu. zemědělství vyžadují přijímati s povděkem každě opatření k zlevnění úvěru. Také naše zemské ústavy budou moci dobrodiní toho použiti. Doufáme, že zí skaných peněz použije se k užitečným hospodářským inveslicím a ne k vojenským účelům. Má-li se konverse podařiti, musí se provésti rychle, neboť nevíme, jaká bude na jaře politická situace a co se bude díti na Balkáně. Při tom všem máme také některé námitky proti předloze. Jedná s o více než 3500 mill. a proto neměla býti předloha tak obecna, měla obsahovati víc positivních údaja. Troufám, že ministr financí podá bližší vysvětlení ve výboru. Jiný rozpak týká se valutní operac K opravě valuly přiměla nás druhá polovice říše Máme přistoupiti k poslednímu činu: placení hoto vými, k čemuž nynější situace vzhledem k nepří- znivé obchodní bilanci málo se hodí. Účel jest jasný až obnoví se platy hotovými a valutní operace hud ukončena, Uhry budou vynasnažovati se o samo statnou cedulovou banku. Chtějíce, aby v tak důležité věci, jakou je kon verse, také parlament promluvil, nebudeme odporo vat, aby předloha přikázala se rozpočtovému výboru (Pochvala mezi Čechy.) Posl. Ploj považuje konversi za důvodné opa- tření, lituje však, že nekonvertuje se celá suma— asi 5 milliard — nýbrž jen čásť a že Rakousko právě v této otázce, kde mělo právo na své straně, pod- volilo se Uhrám na újmu našich financí a rozpočtu.
Uher Posl Ploj Balkán Čechy Rakousko Uhry
19 article
Očekává, že výboru dostane se dalších vysvětlivek ujištění, že vyloučení 1400 mill. z konversní operae nebude této na škodu. 4.2% renta že dospěla ke konversi a doba k ní je přízniva. Poukazuje na cize konverse poslední doby a konstatuje, že v přede- šlých zákonech byla vytčena úroková míra zamýšlené konverse. Řečník uvažuje o konversním úroku a pří- padném zisku. Byl by pro automatickou redukciz 4 na 354%. Konečně opřel se alternativní kopverši a vyslovil přání, by všecky vídeňské banky zúčast- nily se vlastenecky a společné velkého díla. Posl. Kaftan p se, co stane se se zbývajícími 1400 milliony společného dluhu. Byli bychom v právu konvertovati celých pět milliard. Uhry tají své plány. aby v danou chvili vyziskali pro sebe co nejvíce.
Posl Kaftan Uher
20 article
Uvažuje o úrokové míře soudí, že by prospělo a vše- obecně uspokojilo, kdyby konversní úroková míra byla stanovena zákonem, 31/% konverse nebyla by tuze přiměřená. Rad by věděl, co se ujednalo mezi vládami stran obnovení platů hotovými. Tato otázka je důležita pro dobu konverse. Také to třeba uvážiti. jak bude působiti konverse na investiční rentu dosud nezadanou. Uhry nalehají, jak se samo sebou roz- umí, na obnovení platů hotovými, aby mohly dostati své investiční papíry výhodněji na trh. Avšak mají snad míti Maďaři vždy zisk a my škodu z takých smluv? Ministr financi odhodlal se ke konversi pro hojnost peněz, avšak tato hojnost je následkem váz- nutí průmyslu, řemesel, zemětělstva a nikdo nemůže věděti, jak dlouho tento abnormální stav potrvá. Jak snadno mohla by nás na příklad překvapiti bouř na Balkáně? Chce-li ministr, aby se věc odbyla kvapně, třeba zodpověděti otázku, možná-li provésti tak velkou finanční operaci v několika dnech Uvažuje o postátnění železnic a soudí, že vláda neměla jednati s Uhrami o vyrovnání, dokud společ- nost stální drahy nebyla postátněna, neboť jen tak bylo možná odvrátit, aby se sazby nediktovaly z Uher. Tato otázka měla se rozřešiti před parlament- ním vyřízením vyrovnání; jinak budeme vydání Ma- darům na milost i nemilost Přímlouvá se za tuto konversi se zřetelem kt sícům spořitelův a mnoha millionům sirotčích peněz.
Uher Maďar Balkán Uhry Ma
21 article
Rakousko není tak zámožným, aby si mohlo po- přáti stálou úrokovou míru pod 4 proc. Předloha na- bude jakéhosi politického významu. Z těchto příčin však jeho strana k 1. čtení nesvolila, nýbrž proto že konverse poskytuje státu jisté výhody. Řečník přechází k událostem v poradním sboru pro vodní stavby a lituje, že místo 42 užije se jen 32 proc. investičního úvěru, jenž připadá na Čechy. Konečně protestoval, že nejednalo se o předloz stran pražské assanace pro Schückrův odpor a od- mítl výtku, že jedná se tu o nějaký dar pro král. hl. město Prahu. (Pochvala mezi českými poslanci.) Ministr dr. Böhm-Bawerk mysli, že konverse dělá se, kdy je zralá, ale není vinen, že tenkráte jedná se jinak. Odmítá výčitku, že vláda byla tuze zamiklá a poznamenává, že obrazem nynější byly konverse dřívější. Je dobře nevážou-li se ruce, než se přistoupí k dílu. Na předběžných informacích nemohl založiti do podrobnosti promýšlený kon- versní plán. Nebylo jeho úmyslem provésti konvers tak, aby způsobila veliký převrat v majetku a titrech jednotného státního dluhu a v příjmových poměrech majitelů těchto papírů. Hospodářské poměry ne- jsou teď zrovna ustáleny a nebylo by dobře způso- bovati ještě větší nejistotu. Rozčilení majitelů rent nebylo oprávněno. Chce-li stát, aby se kouverse zdařila, musí jim nabídnouti podmínky, jež by mohli
doktor Böhm Bawerk Rakousko Čechy Praha Schückrův
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z dějin ruského tisku, Novinářstvo ruské oslavovalo minulého mě síce památný den dvěstěletého trvání svého. Rozhližejíc se po skrovných začátcích a celko- vém vývoji, zpytovalo své svědomí. Dnes je pravda velikánem vyspělým a zkušeným, jehož význam a moc sahá široko daleko. Mělo však své doby, kdy bývalo malinkým klučikem, kte- rého musili přiučovat chůzi a vodit za ruce jako neohrabaného světoobčánka. Základ k ruskému časopisectvu položil cai Petr úkazem, vydaným dne 16. prosince 1702 První číslo vyšlo v Moskvě 2. ledna roku ná- sledujícího. Časopis nazýval se »Petrovské Vědomosti« a velký jeho zakladatel byl zároven prvním redaktorem. Car opravář uznával za poslání státu a vládní povinnost šířiti časopisem vzdělání v lidu a zjednávati mu jakýsi přehled o událostech. Dbal toho pilně, aby v tom duchu časopis se rozvijel. »Petrovské Vědomosti« prarodiče všeho ruského novinářstva, byly skrovňoučký lístek. Obsahovaly jen zprávy officiální, líčení bitev, popisy ohňostrojů, illumi naci, slavnostních obřadů a vedly kroniku ne- šťastných připadů. Vycházely všeho všudy jed nou za týden. Uplynulo celé čtvrtstoleti, než k »Petrovským Vědomostem« přidružilse nový společník. Byly to »Petrobradské Vědo mosti«, vydávané dvakrát za týden nákladem akademie. Redaktorem stal se nějaký gospodi Müiler, člověk učený, jenž se snažil časopis pozvednout a zdokonalit. K textu, nebyl-li jasný neb obsahoval-li neznámá jména, přidával vy světlivky, glossy. Tím nabylo čtení jakés rozma nitosti a zajímavosti. Po Müllerovi vystřídala se řada redaktorů, mezi nimi Štělin, Lomonosov
Petr úkaz Müller Lomonosov Moskva Petrobradský věda
23 article Bogdanovič. Ale změny osob neměly valného
Bogdanovič. Ale změny osob neměly valného vlivu na úřadně zkovaný směr, jenž nevynesl na povrch nijakou snahu po rozkvětu. Ide časopisecká musila suma proklestiti si dráhu. Zajímavé vysvětlivky, přecházející namnozev samostatné statě, nalezly takové obliby u čte nářstva, že objevena potřeba, spořádati je v zvláštní přilohy a odděliti od ostatní zamrzle úřadnosti. Tyto zkušenosti nezůstaly nevyužit- kovány od vtipných redaktorů. Obratný a vní mavý Novikov, nabádán úspěchem, začal takové přílohy pod různými názvy vydávati, Obsahem jejich byly různé fantasie, obrazy ve snách, rozhovory z říše duchů, podobenství a jině a jiné.
Bogdanovič Novikov
24 article
Tím způsobem vzniklo záhy několik no- vých časopisů, zvláště v periodě 1759—1765. Stačí uvésti názvy v českém překladu, aby z titulu již napadl čtenáři obsah. Vznikly tak ča- sopisy »Volný čas k zábavě«, »Pracovitá včela«, »Veselé pobaveni«, »Sebrané lepší události pr vědomost a zábavu«, »Nevinná cvičení«, » Volné chvile«, »Dobrá předsevzetí« atd. Později přišla již perioda časopisů humoristicko-satyrických Ty ryehle si osvojily vynikající roli v živote společenském. Z nenadání jako kroupy rozsy paly se na hlavy udiveného ruského obecenstva První nesl poťouchlý jaksi název »Všelijaké vše- licos« s přezdívkou tety klepny. Záštitou jeho byla sama cařice Kateřina. Následovaly »Čertova pošta«, »To a ono«, »Zábavné s příjemným«. »Směs«, »Parnasský kramář«, »Cancálek« a j Uvedenými není ovšem počet daleko vyčerpán Všechny nadělaly mnoho hluku, pleskaly, žva- staly, posmivaly se současným mravům, vypíraly špinavé prádlo bližního a škorpily se mezi sebou. Zvláštní vycepovaností lišil se od ostat- ních toliko Novikův »Trubec«. Novikov nedo- vedl se povrchně ani zasmát. Případnou satyrou strhl mnohou škrabošku licoměrnosti, stavě co patřilo do pravého světla. Znal potřebu doby dovedl svými slehy dotýkati se nejnalehavějšich
Kateřina Novikov čertův pošta Parnasský kramář
25 article
otázek, o něž by jinak za okolností danýeh sotva bylo bývalo lze zavaditi Než i tato perioda »sršánů« minula. P několika marných pokusech, založiti řádný ča- sopis, odebral se Novikov do Moskvy, kdež za- světil svou práci svobodnému zednářstvu. Sta se duší časopisů naučných zde vydávaných,s obsahem z pola filosofickým, z pola nábožen- ským. V Moskvě konečně vlivem jeho vystupuje na jeviště Karamzin, jako vydavatel »Moskev- ského žurnálu« v roce 1791. A hned na to razi si cestu k oblibě obecenstva jiný časopis, jenž chápe svůj úkol způsobem odlišným o všech posavadních. Začíná pěstovat — politiku. látku docela novou, doposud netknutou. Nazýval se »Politickým žurnálem« a vedl si statečně přinášel i obšírné zprávy o francouzské revo- luci. Jest tedy prvním vážným pokusem novi nářským. Do té doby spadá také větší rozmach ča- sopisectva literárního. Tak založen kněžnou Daškovou »Besedník ctitelů ruského jazyka«a »Petrohradský žurnál« Panina a Bestuževa, vy dávaný na útraty velkoknížete Alexandra Pa vloviče. »Moskevským Vědomostem« podařilo se zatím upoutati Novikova, jenž přejal na dese let nájmem tiskárnu universitní. Časopis získal tím nesmírně. Novikov, nadaný žurnalista člověk velmi vzdělaný, vložil do mrtvých liten nový život a zvelebil všechny rubriky. Maje rozsáhlé styky se svobodnými zednáři a před nimi osobnostmi vůbec, měl s důstatek mate riálu, jejž zajímavě dovedl zpracovávati. A když noviny nestačovaly obsáhnouti všechnu látku zakládal přílohy. Vycházelo »Dětské čtenl«. »Hospodářská spíže«, »Městská a vesnick knihovna« a »Věstník přírodovědný«. Tím způ sobem dodělaly se »Mosk. Vědomosti« takového úspěchu, že počet odběratelů ze 600 stoupl na 4000! Číslo na tu dobu neslýchané, překva pujícl.
Novikov Karamzin Daškův Moskva Maja
26 article
Desítiletí minulo, Novikovu došel nájem tiskárny a nedostalo se mu již obnovení. Nad hlavou muže stahovala se bouře. Upadl v ne milost. Ba i na pevnosti se octl. »Mosk. Vědo mosti« dostaly svoji dřívější tvářnost. Zanikly staré přílohy a nahraženy novými »Čtením dle vkusu, pochopení a cítění«, »Příjemným a zá bavným k ukrácení chvile« atd. Hlavní roli př těch hráli opět už jen — sazeči. Nové století počalo za příznaků utěšeněj ších. Časopisectvo rozdělilo se na dvé skupin. úřadní a poloúřadní. Rozdělení mělo blahodárný vliv. Pozorovati jest všeobecné oživení. Jakás jarost a životnost projela tělesem časopisectva. Přestávalo být »suchým čtením« a jak staré názvy často prozrazovaly pouhým prostředkem k okrádání pána Boha o čas! Věnována věts pozornost obsahu. Novou dobu zahajuje Karam- zin svým »Věstníkem evropským« (1802), prv- ním ruským časopisem po způsobu západnickém Greč vydává »Syna vlasti«. Národní směr doby obrážel se mimo to v »Patriotu« a ve »Vlaste neckých zápiskách«. Předbojníkem směru vla steneckého v době války s Francouzi byl »Ruský věstník« S. Glinky, jenž těšil se všeobecnému vlivu a přízni. V letech dvacátých sledovati lze v časopi sectvu tehdejší zápas ruského romantismu s ru- ským klassicismem, v třicátých mají převahu otázky filosofické, léta čtyřicátá jsou vyplněna úvahami o zápasu západoevropí se Slovanstvem Také censura jeví činnost zvýšenou. Zastaven na př. r. 1834 »Moskevský telegrafe, ale hned nahražen »Teleskopem« a když tomu přestříženn nit života v r. 1836, naskočil za něj do řady Puškinův »Co« (Současník). K němu druží se v letech šedesátých »Ruské Slovo« jako nositel jarého, svobodomyslnějšího mínění. Oba dva v nastalém zápasu starších přívrženců pokroku ruského s mladšími kráčejí statně čele poslednějších. Vítězství kloní se už n
Novikov Francouz S Glinka Puškinův
27 article
stranu jejich. Však tu pojednou stihne oba stejný ortel, Přestanou vycházeti. Skutečná doba rozkvětu tisku periodickému nadešla s válkou krymskou. Od té chvíle časo- pisectvo jako by se rojilo. Rozmohlo se nejen množstvím, ale zdokonalilo též valně svoji cenu vniternou. Blahodárným vlivem na veřejný život a mínění dopracovalo se úsilovně a vytrvale až na stupeň skutečně »šesté velmoci«. Tehdy v Moskvě v dobách svobodomyslného nadšení nabyl populárnosti Katkov, přívrženec oprav, obdivovatel anglických zřizení. Svěmu přesvědčení dával vý- razu v »Ruském Věstníku«, jenž byl nejbližším následovníkem »Sovremeniku«. Později znameni- tou svoji činnost věnoval Katkov, jak známo, »Moskevským Vědomostem«, Z ostatních publi- cistů vynikl nejvíce J. S. Aksakov, stav se p smrti svého bratra hlavou směru všeslovan- ského. Také illustrované týdenníky docházely ob- liby. Hlavní z nich, »Niva«, za spolupracovnietví Turgeněva a Dostojevského došel rozšíření neo- čekávaného, Po roce 1861 vznikaly časopisy, jež p většině vycházejí až do dneška. Založeny: »Birževyja Vědomosti« Trubnikova, 1862 pro- měnil se na noviny »Syn otěčestva«, 1863 vyšel »Golos« Krajewského, 1864 »Ruské Vědomosti« N. Pavlova, 1866 »Neděla«, 1868 »Nové Vremě«, 1869 »Pravitělstvený Věstník«, 1871 »Novosti«, malý časopisek »krále reportéru Schreiera, jenž záhy vyšvihl se na velký časo- pis prvého řádu, 1871 »Ruský mír« V. V. K - márova, 1872 »Graždanin« atd. Rovněž těšily se vývoji v posledním člvrtstoletí i časopisy ven- kovské, z nichž některé zaujaly postavení pevn vynikající. Všech periodiekých vydání ruským jazykem počátkem XX. století bylo v Petrohradě 375, v Moskvě 125, po venkově 450, dohromad 950. Za 200 let vzniklo jich okolo 2800, udr- žela se tedy celá třetina. J. R
Katkov Aksakov Turgeněv Dostojevský Trubnikov Krajewský N Pavlův Neděla Schreier V V K márův Moskva Nová Vrema Petrohrad