2
masthead
V Praze, ve středu dne II. února 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před plácí pet
v Praze v adminislraei
na měsle
na čtvrt leta
s dvoji dlonáškan
n. . .. K e
ve sllalkách: 2 K 90k
na něsíe a
T'oštont
na črt leta . . . . 9 k eon
s drojí zisilkoe
n dlvrt lta ! . . 1K o k
Praha
5
article
Diplomacie rakouská v otázce
východní.
Diplomacie rakouská v otázce
východní.
Dle telegramu vídeňského, otištěného ve
včerejším odpoledníku našem, ministr zahraniční
politiky rakousko-uherské pohlíží i na nynější
stav věcí makedonských i na nejblíže příšt
vývoj jejich, a tím také na veškeru otázku bal-
kánskou v náladě velmi veselé. Dle hr. Golu-
chowského události vážné jsou na jihovýchodu
evropském naprosto vyloučeny. Podal-li telegrafní
úřad vídeňský těmito slovy správně a věrné pře-
svědčení páně ministrovo o otázce makedonské,
zbývá přece důležitá otázka, na jak dlouho
pan hrabě pokládá »události vážné« v té příčine
za »vyloučeny naprosto«? Či snad ministr zahra-
ničné politiky rakousko-uherské z aručuje se
za klid na dolním Dunaji vůbec na dlouhou
řadu let, snad i do nedozírné budouenosti?
Patrno, že vzhledem k neobyčejnému na-
pjetí, s nímž všechna Evropa zvláště od nedávné
objíždky ministra ruského po Srbsku, po Bul-
harsku a po Rakousku pozoruje nové kvasení
otázky východní, zpravodaj vídeňský měl rozho-
vořiti se o názorech hr. Goluchowského poněkud
určitěji. Bylo by věru značně přispělo k uklid-
nění mysli na mnoha místech, kdyby na ve-
řejnost byla bývala vydána zpráva, že hr. Golu-
chowski bere na sebe zodpovědnos
za zachování věcí balkánských aspoň ve stavu.
v němž té chvílé jsou, aspoň na tolik a tolik
let! Ale oznámit světu, že pan hrabě pokládá
vážné události v otázce makedonské za vylou-
čeny naprosto, nemá pro soudného pozorovatele
všeobecné politiky evropské naprosto žádné ceny,
ať už si přeje války na jihovýchodě evropském,
nebo ať si jí nepřeje. Pouhé chlácholení v tom
směru má cenu tím menší, na dobu čím větší
s vr
jest vypočtěno.
Gola
Goluchowský
Dunaj
Evropa
Srbsko
Rakousko
6
article
Diplomatické kruhy vídeňské, z nichž te-
legram ve včerejším odpoledním čísle listu na-
šeho byl vyslán, ovšem společně s ministrem
Goluchowským utěšují se nadějí, že návrhy, jež
učiní Rakousko a Rusko na opravu turecké
správy v Makedonii, a s nimiž ostatní velmoci
evropské prý už vyslovily souhlas svůj, uahned
zažehnají všechny mraky nejen v Makedonii,
ale ve všech končinách balkánských, jakmile
jen obsah jejich se dostane na veřejnost. To
prý se stane ve dnech najbliže příšlích. Proto
prý není ani nejmenší obavy, že v Makedonii
by mohlo vypuknouti povstání, jež by uvedlo
do proudu celou jihovýchodní otázku evropskou,
zůstavenou mírem berlínským nevyřízenu.
Jak sypký písek má býti základem dalšího
neobmezeného, téměř věčného míru a pokoje
na Balkáně! Jak bláhové jsou sny diplomatův
vídeňských o »naprosté vyloučenosti vážných
událostí v Makedonii !«
Což lze zapomenouti, jaký osud potkal
posud vždy všechny návrhy, jež dobrá polovice
velmocí evropských učinila vládě turecké na
opravu její v zemích slovanských a křesťan-
ských? Není diplomatům vídeňským a peštským
už povědomo, jak skončily i rady, i přímluvy.
i hrozby, zasilané i z Vídně do Cařihradu v le-
tech 1860—70 na prospěch národův a zemí,
úpějicích pod barbarstvím tureckým?
Jestliže někdo v Evropě upřimně se namá-
hal, aby zachoval evropské Turecko a pomohl
mu na nohy, vedle Anglie bylo to v celé druhé
polovině století minulého — Rakousko ! Jednalo
tak ovšem ze žárlivosti proti Rusku a ze špalně
pochopeného prospěchu vlastního. Však nejpřá-
telštější politika jeho nebyla Turecku zhola nic
plalna. Naopak. Turecko vždy jen tím více hře-
šilo na přízeň rakouskou a zabořovalo se do
barbarství k Slovanům a křesťanům, poddaným
jeho moci, tím hlouběji.
Goluchowský
Rakousko
Rusko
Makedonie
Balkán
Vídeň
Cařihrad
letechnický
Evropa
Turecko
Anglie
7
article
Rakousko má na svědomí velikou čás
otázky východní, jež posud jest v popředí pal
čivých otázek evropských. Nikdy upřímně ne-
pohlíželo ke slovanským národům a ke křesťan-
skému obyvatelstvu v říši turecké; nikdy ne-
ujalo se jich, aby je osvobodilo z poroby tu-
recké; nikdy nepodalo jim ruky pomocné, kdy-
koliv nemohouce děle snášeti nevýslovné útrapy
katanské vlády cařihradské, pokusili se, setřásti
se sebe jařmo otrokův. Při všech svých návr
zích a radách, jež Rakousko ve století minulém
kdy dalo Turecku evropskému na zlepšení jeho
vlády nad národy slovanskými a křesťanskými,
vždy mělo na mysli jen, aby toto Turecko samo
v Evropě i na dále bylo vůbec možno, a aby
Slované a křesťaně pod jeho avrchovanou moci
i na dále zůstali. Rakousko vždy mělo větší
strach o Turecko, než toto o sebe samo. Proto
vždy s velikým důrazem vychvalovalo nejmenší
opravu, již Turecko ve slovanských a křesťan
ských zemích svých kdy oblásilo, třeba jaktě
živo nepodniklo a neprovedlo. Ale jen když ta
ková oprava byla na papíře; diplomacie rakou-
ská už se posťarala, aby z ní udělala velikou
neocenitelnou zásluhu vlády turecké, již prý jen
třeba popřáti času, aby mohla pokojně prověst
všechny své humanní opravy ve správě svých
»provincii« evropských.
Slovan
Rakousko
Turecko
Evropa
8
article
Válka rusko-turecká udělala těmto tureckým
praktikám diplomacie rakouské konec. Však
aby Rusko nemohlo provésti osvobozovací dío
své na Balkáně, jak k tomu mělo i vůli i pro
středky, Rakousko ve spojení s Pruskem ve
smlouvách berlínských zaskočilo i zadrželo na-
přažené rámě jeho, a otázka východní, otázka
dalšího trvání panství tureckého v Evropě byla
před třicíti lety vyřizena jen z pola, a ještě ta-
kovým způsobem, že převzavši na sebe úkol
obsaditi Bosnu a Hercegovinu, Rakousko z vl
tézství ruských proti Turecku mělo užitek větší
než Rusko samol
Odtud vznikla mezi Rakouskem a Ruskem
řevnivosl, jež aspoň na veněk urovnána byla roku
1897 smlouvou, vyhrazující i Rusku i Rakousku
na Balkáně zvláštní okres interesů v.
Makedonie byla zůstavena i touto smlouvou
úplné líbovůli a neobmezené pravomoci, totiž
tyranii turecké. V Makedonii východní otázka
evropská žije dále a nyní nutká také k svému
vyřízení. Počiná se opět tím, čím posud se po-
čalo vůči Turecku všude a vždycky. Dávajíse
mu rady, činí še mu návrhy, jak má svou vládu
v Makedonii zlepšit, jen aby ji neztratilo.
Hrabě Goluchowski praví, že tyto návrhy
vyšly ze společné dohody mezi Ruskem a Ra
kouskem a že i ostalní velmoci evropské, patrn
ony, které podepsaly protiruské úmluvy berlinské
s nimi souhlasí. Vláda cařihradská prý co nej
dříve je dostane do rukou Diplomacie vídeňská
doufá, že otázka makedonská tím bude vyřízena
v míru. Strach o Turecko evropské opět v n
propukl. Však Turecko samo tenkrále zase mař
politiku vídeňskou. Z Cařihradu v těchto dnech
už rozšiřena byla zpráva, že povstání v Ma-
kedonii vypukne v první polovic
měsíce března, aže zemská obran
turecká (redif) už se svolává do
zbraně ..
A v takové chvíli pan hr. Goluchowsk
praví, že »vážné události v Makedonii jsou v
loučeny naprosto«.
Prusek
Ruska
Goluchowský
Rusko
Balkán
Rakousko
Evropa
Bosna a Hercegovina
Turecko
Makedonie
Cařihrad
Ma
9
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Senůze 200
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.)
poslanecký sněmovna
10
article
Z Vídně, 10. února.
Vídeň
11
article
Po čtyřhodinném prvním čtení byla osnova
zákona o konversi obligací společného státního
dluhu přikázána rozpočtovému výboru. Tento
jest na zejtří svolán a vyřídí celou tuto záleži-
tost s největším urychlením tak, aby druhé a
třetí čtení v plenu se vykonalo ve čtvrtek.
Reči, dnes promluvené, sledovány byly s ve-
likou pozorností. Byly vesměs zajímavy. Nejer
pokud jednaly o meritu předlohy samé, také po
kud opuštěno bylo thema rozpravy a diskusse
přesunuta na úkoly jiné, Absolutní velikost akce
její dosah pro finance státní a pro všeobecný úvě-
a fiduciární ráz její — všechny tyto momenty
dodaly rokování zvláštního, neobyčejného rázu
Pro konversi tu žádá vláda plnou moc o
parlamentu. Jí má býti zůstaveno, kdy, jak a př
které míře úrokové má býti provedena. Udělen
takovéto moci jest projevem důvěry k ministe
stvu. Jest zřejmo, že stanovisko českého posel
stva může býti a jest po této stránce jen roz
hodně zamítavé.
Tomuto stanovisku pak dali výraz oba řeč
níci čeští. Napřed prof. dr. Fiedler, kter
zároveň prollásil, že poslanci češti nepokládaj
dílo to za část vyrovnání s Uhrami a že tedy po-
stup poslanců českých při této určité předloze
není praejudiciální pro jich postup naprotí před
lohám vyrovnacím.
profesor
doktor
Fiedler
Reč
Uhry
12
article
Zástupce za Karlín a Smíchov vyslovil na-
ději, že velikou konversí tou bude ztlačena úro
ková míra obligací a vzejde z toho prospěch ná
rodnímu hospodářství. Současně pak projevi
očekávání, že bude užito úspor, kterých docíli se
konversí, k účelům produktivním. Máme dů-
vodnou obavu, že se tak nestane a že opak bude
skutkem.
Inž. Kaftan vytkl nejasnosti operacet
— největší to konverse, jaká kdy v Rakousku
byla — tolikéž neurčitost v celém souboru vy
rovnacích předloh, na př. v příčině terminu, ve
kterém má býti zahájeno placení hotovými. Posl.
za Menší město pražské trpce si stěžoval, že sně-
movna již rok trvá v úplné nečinnosti ohledně
postátnění dráh, vedoucích zeměmi českými, na-
léhaje na vyřizení otázek příslušných, než se
začne jednati o předlohách vyrovnacích a že take
vládní osnova v příčině assanace pražské nevy-
řizuje se následkem odporu Němců, ke kterému
se pan dr. Zdenko Sehückero tvrdě a hlasitě
přiznal.
Ministr financí dr. Böhm- Bawerk
omlouval tajemství, kterým zastřel tento podnik,
ohledy a zřetely obchodními. Majitele renty,
kterou jde, upokojil, ujišťuje co nejurčitěji a nej-
důtklivěji, že vláda jest úplně daleka všelikého
úmyslu, provádět konversi tu způsobem, který
by měl v zápěti velké a podstatné převraty ma-
jetkové. Na příslušné dotazy, k němu vznesené
a čelné výtky činěné, neodpověděl, poukazuje
k tomu, že o těch věcech lze mluviti nikoliv ve
schůzi veřejné, nýbrž teprve v rokování výbo-
rovém.
Kaftan
Němec
doktor
Zdenko Sehückero
Böhm
Bawerk
Karlín
Smíchov
Rakousko
13
article
Dvorní rada Ploj vykládal známý svůj pro
jekt na sestupnou arolovou míru až na 3 1/2
Pan Prade, jenž chce miti konvertováno celýeh
5 milliard společného dluhu, nikoliv pouze tan-
gentu 3600 mill. K, horlil pro úrokovou míru
31/4%, ale smiřil by se také se 4%. Posl. Ber-
ger četl podmínky Všeněmců a dr. Mengen
překvapil krátkostí svého řečnění, ve kterém
děl, že nemá ku panu Böhm-Bawerkovi tolik dů
věry jako vicepresident liberecký Prade. Kře-
sťanský sociál Axmann kladl podmínku: nic
s bankami, p. Ploj: nic bez bank. Ovšem slo-
vinský poslanec dodal, že by vídeňské banky
měly se spojiti ku provedení konverse a zkonco
vati je s vlastenectvím. Vídeňští bankéři moho.
odpověděti: patriotism není na denním po-
řadu našem. Vlastenectví bank vídeňských jme-
nuje se: zisk
Z Vídně, 10. února. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 11.25
hod. dopol
Mezi došlými spisy je návch lposlanee
Kliemanna a sp. za svobodnou dopravu vojen-
ských dopisů, balíčků a jiných zásilek.
Dotazy podali poslanci dr. Dyk a sp. po úpravě
pensí podůředníků a sluhů státních dráh, pensiono
vaných před 1. listopadem 1899; — po vyřízení ža-
dosti L. Hanzlika za politickou exekuci: — F or
mánka a sp. po škodách, jež trpí obyvatelstv
venkovské splátkovou koupí losův od holandsko
Prade
Posl
doktor
Mengen
Böhm
Bawerk
Axmann
Vetter
Dyk
L Hanzlik
Kře
Vídeň
Ploj
14
article
úvěrní banky: — Kliemanna a spol. po snížení
ekvivalentního poplatku pro vzájemnou pojišťovnu
v Dörnsdorfu; — Haucka a spol. po opatřeních
proti cikánům; — Scbücker a sp. po zlýrání ně-
meckého bankovního úřadníka v Praze adv. úřad-
níkem Anderem: — Schreiter a sp. po podpoře
dvou mosteckých horníků Habela a Schmidta a po
anonymních udáních v disciplinárním řízení.
Min. předseda dr. Körber odpověděl na Schöne
rerův dotaz, jak vláda může ospravedlniti císařské
nařízení ze dne 30. prosince 1902. Vláda nechce ni-
kterak zaujati stanovisko formální, neboť prohlásila
sama opětně a výslovně, jak zavrhuje všeliké uží-
vání čl. 14., jež příčí se doslovnému znění a smyslu
státního základního zákona. Tentokrát říšská rada
byla shromážděna a neměla dle úmyslu vlády své
práce ani přerušovati, vyjímajíc krátké potřebné za-
sedání několika sněmů zemských. Neměli jsme tedy
nejmenší touhy hospodařiti pomocí čl. 14., kdyby
říšská rada byla vykonala svou povinnost a vyřídila
úkoly, k nimž náleží především vyřízení státního
rozpočtu na rok 1903 a zatímný rozpočet námi
předložený.
To se nestalo. Nechci se zmiňovati o souvislost
událostí, poněvadž sněmovna počala tou dobou jedna
o velmi důležitých zákonech. Ale stav věcí na konei
roku nedopouštěl jiného východiště k zajištění spo-
řádané správy, než jehož jsme užili. Přijímáme tudíz
plnou zodpovědnost za své jednání a budeme hájit
císařské nařízení ze dne 30 prosince 1902 před říš-
skou radou dle čl. 14. st. z. z. ze dne 21. prosinc
1867 a čl. 2. a 3. zákona z 25. července 1867 o zod-
povědnosti ministrů.
Cikán
Ander
Schreiter
Habel
Schmidt
doktor
Körber
Schön
Dörnsdorf
Praha
15
article
Na dotaz posl. Schönerera, je-li vláda ochotna
ujistiti se, lze-li doufati v řádně vyřízení rozpočtu
poslaneckou sněmovnou či nelze a v případě zápor
ném hodlá-li odvolati vládní předlohu o rozpočtu
podali ji panské sněmovně, aby přece jedna z obou
sněmoven říšské rady mohla vyřiditi zavčas tak dů-
ležitou předlohu: prohlašuje předseda ministerstva
že dle čl. 5. zákona o jednacím řádu říšské rady
z 1. května 1873 všechny finanční předlohy, k nimž
patří v první řadě státní rozpočet, mají býti podány
napřed v poslanecké sněmovně. Vláda nemůže vyklá-
dati toto ustanovení tak, že takové předlohy, v da-
ném případě rozpočet, musí podati nejdříve jen po-
slanecké sněmovně, aby mohla je potom, když tam
projednání se opozdí, odvolati a předložiti sněmovně
panské. Žádné ustanovení zákoha neumnožňuje ta-
kové jednání. Nemělo by ani ceny, poněvadž dle
ústavy rozůmí se schválením říšské rady jen souhlas
obou jejích sněmoven. Dokonce však není úmyslem
vlády způsobiti takovým jednáním vážný spor mezi
oběma sněmovnami, jenž by nezbylně nastal. Vláda
má k tomu tím měně příčin, poněvadž opozděné po-
volení rozpočtu stalo se — pravím, bohuže! —— mno
hými poměry téměř pravidlem. Přijmeme rádi pod-
poru všech stran, abychom dospěli k odstranění to-
hoto nepopíralelně politováníhodného stavu.
poslanecký sněmovna
16
article
— na Pernerstorferův po domnělých přehmatech
advokáta Bachracha, že při jednom z případů v inter
pellaci uvedených, v nichž jmenovaný advokát za
kročil prý nezákonitým způsobem, jednalo se od po-
čálku až do konce o záležitost ryze soukromou, při
které předseda ministerstva beze všeho veřejného
materiálu mohl by jednat jen na základě soukromých
výpovědí, k čemuž necití se povoána, zejmena když
osoby především interesované mohly by se obrátiti
na příslušné úřady. Idruhý uvedený případ je, pokud
zaměstnával advokáta Bachracha, věcí soukromou, tak
že zmíněný advokát neměl nikdy jiné plné moci, net
soukromé a nebyla a — jak se rozumi sama sebou
— nebude nikdy s to vykonávati vliv na státní správu
a užívali jí proli zákonu k účelům soukromým. Před-
seda ministerstva dokládá, že oznámil interpellaci ad-
vokátní komoře
Pernerstorferův návrh, aby o této odpovědi byl
zahájena debata, se odmítá.
Na Mallikův dotaz po rozpuštění spolku k právn
ochraně vojenských certilikatistův odpovědě! minister
ský předseda, že zpráva ta je bezpodstatna
Ministr železnic dr. Witlek odpověděl na Dobe
nigův dolaz po zavedení elektrického pohonu na alp
ských železnicích, jak to bude možná, že projekt taký
provede se a sněmovně budou k tomu cíli podány
příslušně předlohy
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a proto
že pilné návrhy byly odstaveny, rokuje se
o konversi renty.
Bachrach
Witlek
17
article
Posl. Schönerer volal opětně: Pilné návrh
nesmějí se odstavovati. (Všeněmci křičí: Odvolat !)
Posl. dr. Fiedler (I. řečník proti předloze) odů-
vodňuje, proč jeho strana propustila tuto vládn
přediohu k 1. čtení. Předloha má velký politický
význam, neboť u stran, jež schváliti jí mají beze
změny, předpokládá se veliká důvěra k vládě. O
nás — praví řečník — vláda jí očekávati nemůže.
Nečiníme-li námitek, aby předloha přikázala se vý-
boru, nesmí se z toho vyvozovati, že bychom chtěli
osvědčiti vládě důvěru a stavíme se tím již také
vyrovnacím předlohám. Posuzujeme tuto předlohu
čístě s hospodářského stanoviště a tu si musíme říci,
že hlavní účel předlohy, snížení úroku společného
státního dluhu, je nám vhod. Dříve než se začalo
V drobném prodeji
raní číslo o sobě . . . za 8h
. za 2h
odpoladdní
Ve slialkách za veskově
ranní číele
odpoledsí
Inserá ty
platí se hotově rapře
Přadplacení a inserty přijímá sdnin-
strnce v Marlanské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redskpe
tiskárna n ezpelice „Nárednich Listů“
Bskopiny se nsvraesji
Posl
doktor
Fiedler
Marlanský ulice
18
article
o ní rokovati, pozorovali jsme účinek zamýšlent
konverso na kurs státních papírů. Také zemské pa
píry včera stoupaly. Konverse společného státního
dluhu bude míti za následek snížení úrokové míry.
Hypoteční zadlnžení našich statků, stav průmyslu.
zemědělství vyžadují přijímati s povděkem každě
opatření k zlevnění úvěru. Také naše zemské ústavy
budou moci dobrodiní toho použiti. Doufáme, že zí
skaných peněz použije se k užitečným hospodářským
inveslicím a ne k vojenským účelům.
Má-li se konverse podařiti, musí se provésti
rychle, neboť nevíme, jaká bude na jaře politická
situace a co se bude díti na Balkáně. Při tom všem
máme také některé námitky proti předloze. Jedná s
o více než 3500 mill. a proto neměla býti předloha
tak obecna, měla obsahovati víc positivních údaja.
Troufám, že ministr financí podá bližší vysvětlení
ve výboru. Jiný rozpak týká se valutní operac
K opravě valuly přiměla nás druhá polovice říše
Máme přistoupiti k poslednímu činu: placení hoto
vými, k čemuž nynější situace vzhledem k nepří-
znivé obchodní bilanci málo se hodí. Účel jest jasný
až obnoví se platy hotovými a valutní operace hud
ukončena, Uhry budou vynasnažovati se o samo
statnou cedulovou banku.
Chtějíce, aby v tak důležité věci, jakou je kon
verse, také parlament promluvil, nebudeme odporo
vat, aby předloha přikázala se rozpočtovému výboru
(Pochvala mezi Čechy.)
Posl. Ploj považuje konversi za důvodné opa-
tření, lituje však, že nekonvertuje se celá suma—
asi 5 milliard — nýbrž jen čásť a že Rakousko právě
v této otázce, kde mělo právo na své straně, pod-
volilo se Uhrám na újmu našich financí a rozpočtu.
Uher
Posl
Ploj
Balkán
Čechy
Rakousko
Uhry
19
article
Očekává, že výboru dostane se dalších vysvětlivek
ujištění, že vyloučení 1400 mill. z konversní operae
nebude této na škodu. 4.2% renta že dospěla ke
konversi a doba k ní je přízniva. Poukazuje na cize
konverse poslední doby a konstatuje, že v přede-
šlých zákonech byla vytčena úroková míra zamýšlené
konverse. Řečník uvažuje o konversním úroku a pří-
padném zisku. Byl by pro automatickou redukciz
4 na 354%. Konečně opřel se alternativní kopverši
a vyslovil přání, by všecky vídeňské banky zúčast-
nily se vlastenecky a společné velkého díla.
Posl. Kaftan p se, co stane se se zbývajícími
1400 milliony společného dluhu. Byli bychom v právu
konvertovati celých pět milliard. Uhry tají své plány.
aby v danou chvili vyziskali pro sebe co nejvíce.
Posl
Kaftan
Uher
20
article
Uvažuje o úrokové míře soudí, že by prospělo a vše-
obecně uspokojilo, kdyby konversní úroková míra
byla stanovena zákonem, 31/% konverse nebyla by
tuze přiměřená. Rad by věděl, co se ujednalo mezi
vládami stran obnovení platů hotovými. Tato otázka
je důležita pro dobu konverse. Také to třeba uvážiti.
jak bude působiti konverse na investiční rentu dosud
nezadanou. Uhry nalehají, jak se samo sebou roz-
umí, na obnovení platů hotovými, aby mohly dostati
své investiční papíry výhodněji na trh. Avšak mají
snad míti Maďaři vždy zisk a my škodu z takých
smluv? Ministr financi odhodlal se ke konversi pro
hojnost peněz, avšak tato hojnost je následkem váz-
nutí průmyslu, řemesel, zemětělstva a nikdo nemůže
věděti, jak dlouho tento abnormální stav potrvá. Jak
snadno mohla by nás na příklad překvapiti bouř
na Balkáně? Chce-li ministr, aby se věc odbyla
kvapně, třeba zodpověděti otázku, možná-li provésti
tak velkou finanční operaci v několika dnech
Uvažuje o postátnění železnic a soudí, že vláda
neměla jednati s Uhrami o vyrovnání, dokud společ-
nost stální drahy nebyla postátněna, neboť jen tak
bylo možná odvrátit, aby se sazby nediktovaly
z Uher. Tato otázka měla se rozřešiti před parlament-
ním vyřízením vyrovnání; jinak budeme vydání Ma-
darům na milost i nemilost
Přímlouvá se za tuto konversi se zřetelem kt
sícům spořitelův a mnoha millionům sirotčích peněz.
Uher
Maďar
Balkán
Uhry
Ma
21
article
Rakousko není tak zámožným, aby si mohlo po-
přáti stálou úrokovou míru pod 4 proc. Předloha na-
bude jakéhosi politického významu. Z těchto příčin
však jeho strana k 1. čtení nesvolila, nýbrž proto
že konverse poskytuje státu jisté výhody.
Řečník přechází k událostem v poradním sboru
pro vodní stavby a lituje, že místo 42 užije se jen
32 proc. investičního úvěru, jenž připadá na Čechy.
Konečně protestoval, že nejednalo se o předloz
stran pražské assanace pro Schückrův odpor a od-
mítl výtku, že jedná se tu o nějaký dar pro král. hl.
město Prahu. (Pochvala mezi českými poslanci.)
Ministr dr. Böhm-Bawerk mysli, že konverse
dělá se, kdy je zralá, ale není vinen, že tenkráte
jedná se jinak. Odmítá výčitku, že vláda byla
tuze zamiklá a poznamenává, že obrazem nynější
byly konverse dřívější. Je dobře nevážou-li se ruce,
než se přistoupí k dílu. Na předběžných informacích
nemohl založiti do podrobnosti promýšlený kon-
versní plán. Nebylo jeho úmyslem provésti konvers
tak, aby způsobila veliký převrat v majetku a titrech
jednotného státního dluhu a v příjmových poměrech
majitelů těchto papírů. Hospodářské poměry ne-
jsou teď zrovna ustáleny a nebylo by dobře způso-
bovati ještě větší nejistotu. Rozčilení majitelů rent
nebylo oprávněno. Chce-li stát, aby se kouverse
zdařila, musí jim nabídnouti podmínky, jež by mohli
doktor
Böhm
Bawerk
Rakousko
Čechy
Praha
Schückrův
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z dějin ruského tisku,
Novinářstvo ruské oslavovalo minulého mě
síce památný den dvěstěletého trvání svého.
Rozhližejíc se po skrovných začátcích a celko-
vém vývoji, zpytovalo své svědomí. Dnes je
pravda velikánem vyspělým a zkušeným, jehož
význam a moc sahá široko daleko. Mělo však
své doby, kdy bývalo malinkým klučikem, kte-
rého musili přiučovat chůzi a vodit za ruce
jako neohrabaného světoobčánka.
Základ k ruskému časopisectvu položil cai
Petr úkazem, vydaným dne 16. prosince 1702
První číslo vyšlo v Moskvě 2. ledna roku ná-
sledujícího. Časopis nazýval se »Petrovské
Vědomosti« a velký jeho zakladatel byl zároven
prvním redaktorem. Car opravář uznával za
poslání státu a vládní povinnost šířiti časopisem
vzdělání v lidu a zjednávati mu jakýsi přehled
o událostech. Dbal toho pilně, aby v tom duchu
časopis se rozvijel. »Petrovské Vědomosti«
prarodiče všeho ruského novinářstva, byly
skrovňoučký lístek. Obsahovaly jen zprávy
officiální, líčení bitev, popisy ohňostrojů, illumi
naci, slavnostních obřadů a vedly kroniku ne-
šťastných připadů. Vycházely všeho všudy jed
nou za týden. Uplynulo celé čtvrtstoleti, než
k »Petrovským Vědomostem« přidružilse
nový společník. Byly to »Petrobradské Vědo
mosti«, vydávané dvakrát za týden nákladem
akademie. Redaktorem stal se nějaký gospodi
Müiler, člověk učený, jenž se snažil časopis
pozvednout a zdokonalit. K textu, nebyl-li jasný
neb obsahoval-li neznámá jména, přidával vy
světlivky, glossy. Tím nabylo čtení jakés rozma
nitosti a zajímavosti. Po Müllerovi vystřídala se
řada redaktorů, mezi nimi Štělin, Lomonosov
Petr úkaz
Müller
Lomonosov
Moskva
Petrobradský věda
23
article
Bogdanovič. Ale změny osob neměly valného
Bogdanovič. Ale změny osob neměly valného
vlivu na úřadně zkovaný směr, jenž nevynesl
na povrch nijakou snahu po rozkvětu. Ide
časopisecká musila suma proklestiti si dráhu.
Zajímavé vysvětlivky, přecházející namnozev
samostatné statě, nalezly takové obliby u čte
nářstva, že objevena potřeba, spořádati je v
zvláštní přilohy a odděliti od ostatní zamrzle
úřadnosti. Tyto zkušenosti nezůstaly nevyužit-
kovány od vtipných redaktorů. Obratný a vní
mavý Novikov, nabádán úspěchem, začal takové
přílohy pod různými názvy vydávati, Obsahem
jejich byly různé fantasie, obrazy ve snách,
rozhovory z říše duchů, podobenství a jině
a jiné.
Bogdanovič
Novikov
24
article
Tím způsobem vzniklo záhy několik no-
vých časopisů, zvláště v periodě 1759—1765.
Stačí uvésti názvy v českém překladu, aby z
titulu již napadl čtenáři obsah. Vznikly tak ča-
sopisy »Volný čas k zábavě«, »Pracovitá včela«,
»Veselé pobaveni«, »Sebrané lepší události pr
vědomost a zábavu«, »Nevinná cvičení«, » Volné
chvile«, »Dobrá předsevzetí« atd. Později přišla
již perioda časopisů humoristicko-satyrických
Ty ryehle si osvojily vynikající roli v živote
společenském. Z nenadání jako kroupy rozsy
paly se na hlavy udiveného ruského obecenstva
První nesl poťouchlý jaksi název »Všelijaké vše-
licos« s přezdívkou tety klepny. Záštitou jeho
byla sama cařice Kateřina. Následovaly »Čertova
pošta«, »To a ono«, »Zábavné s příjemným«.
»Směs«, »Parnasský kramář«, »Cancálek« a j
Uvedenými není ovšem počet daleko vyčerpán
Všechny nadělaly mnoho hluku, pleskaly, žva-
staly, posmivaly se současným mravům, vypíraly
špinavé prádlo bližního a škorpily se mezi
sebou. Zvláštní vycepovaností lišil se od ostat-
ních toliko Novikův »Trubec«. Novikov nedo-
vedl se povrchně ani zasmát. Případnou satyrou
strhl mnohou škrabošku licoměrnosti, stavě co
patřilo do pravého světla. Znal potřebu doby
dovedl svými slehy dotýkati se nejnalehavějšich
Kateřina
Novikov
čertův pošta
Parnasský kramář
25
article
otázek, o něž by jinak za okolností danýeh
sotva bylo bývalo lze zavaditi
Než i tato perioda »sršánů« minula. P
několika marných pokusech, založiti řádný ča-
sopis, odebral se Novikov do Moskvy, kdež za-
světil svou práci svobodnému zednářstvu. Sta
se duší časopisů naučných zde vydávaných,s
obsahem z pola filosofickým, z pola nábožen-
ským. V Moskvě konečně vlivem jeho vystupuje
na jeviště Karamzin, jako vydavatel »Moskev-
ského žurnálu« v roce 1791. A hned na to
razi si cestu k oblibě obecenstva jiný časopis,
jenž chápe svůj úkol způsobem odlišným o
všech posavadních. Začíná pěstovat — politiku.
látku docela novou, doposud netknutou. Nazýval
se »Politickým žurnálem« a vedl si statečně
přinášel i obšírné zprávy o francouzské revo-
luci. Jest tedy prvním vážným pokusem novi
nářským.
Do té doby spadá také větší rozmach ča-
sopisectva literárního. Tak založen kněžnou
Daškovou »Besedník ctitelů ruského jazyka«a
»Petrohradský žurnál« Panina a Bestuževa, vy
dávaný na útraty velkoknížete Alexandra Pa
vloviče.
»Moskevským Vědomostem« podařilo se
zatím upoutati Novikova, jenž přejal na dese
let nájmem tiskárnu universitní. Časopis získal
tím nesmírně. Novikov, nadaný žurnalista
člověk velmi vzdělaný, vložil do mrtvých liten
nový život a zvelebil všechny rubriky. Maje
rozsáhlé styky se svobodnými zednáři a před
nimi osobnostmi vůbec, měl s důstatek mate
riálu, jejž zajímavě dovedl zpracovávati. A když
noviny nestačovaly obsáhnouti všechnu látku
zakládal přílohy. Vycházelo »Dětské čtenl«.
»Hospodářská spíže«, »Městská a vesnick
knihovna« a »Věstník přírodovědný«. Tím způ
sobem dodělaly se »Mosk. Vědomosti« takového
úspěchu, že počet odběratelů ze 600 stoupl na
4000! Číslo na tu dobu neslýchané, překva
pujícl.
Novikov
Karamzin
Daškův
Moskva
Maja
26
article
Desítiletí minulo, Novikovu došel nájem
tiskárny a nedostalo se mu již obnovení. Nad
hlavou muže stahovala se bouře. Upadl v ne
milost. Ba i na pevnosti se octl. »Mosk. Vědo
mosti« dostaly svoji dřívější tvářnost. Zanikly
staré přílohy a nahraženy novými »Čtením dle
vkusu, pochopení a cítění«, »Příjemným a zá
bavným k ukrácení chvile« atd. Hlavní roli př
těch hráli opět už jen — sazeči.
Nové století počalo za příznaků utěšeněj
ších. Časopisectvo rozdělilo se na dvé skupin.
úřadní a poloúřadní. Rozdělení mělo blahodárný
vliv. Pozorovati jest všeobecné oživení. Jakás
jarost a životnost projela tělesem časopisectva.
Přestávalo být »suchým čtením« a jak staré
názvy často prozrazovaly pouhým prostředkem
k okrádání pána Boha o čas! Věnována věts
pozornost obsahu. Novou dobu zahajuje Karam-
zin svým »Věstníkem evropským« (1802), prv-
ním ruským časopisem po způsobu západnickém
Greč vydává »Syna vlasti«. Národní směr doby
obrážel se mimo to v »Patriotu« a ve »Vlaste
neckých zápiskách«. Předbojníkem směru vla
steneckého v době války s Francouzi byl »Ruský
věstník« S. Glinky, jenž těšil se všeobecnému
vlivu a přízni.
V letech dvacátých sledovati lze v časopi
sectvu tehdejší zápas ruského romantismu s ru-
ským klassicismem, v třicátých mají převahu
otázky filosofické, léta čtyřicátá jsou vyplněna
úvahami o zápasu západoevropí se Slovanstvem
Také censura jeví činnost zvýšenou. Zastaven
na př. r. 1834 »Moskevský telegrafe, ale hned
nahražen »Teleskopem« a když tomu přestříženn
nit života v r. 1836, naskočil za něj do řady
Puškinův »Co« (Současník). K němu
druží se v letech šedesátých »Ruské Slovo«
jako nositel jarého, svobodomyslnějšího mínění.
Oba dva v nastalém zápasu starších přívrženců
pokroku ruského s mladšími kráčejí statně
čele poslednějších. Vítězství kloní se už n
Novikov
Francouz
S Glinka
Puškinův
27
article
stranu jejich. Však tu pojednou stihne oba stejný
ortel, Přestanou vycházeti.
Skutečná doba rozkvětu tisku periodickému
nadešla s válkou krymskou. Od té chvíle časo-
pisectvo jako by se rojilo. Rozmohlo se nejen
množstvím, ale zdokonalilo též valně svoji cenu
vniternou. Blahodárným vlivem na veřejný život
a mínění dopracovalo se úsilovně a vytrvale až
na stupeň skutečně »šesté velmoci«. Tehdy v
Moskvě v dobách svobodomyslného nadšení nabyl
populárnosti Katkov, přívrženec oprav, obdivovatel
anglických zřizení. Svěmu přesvědčení dával vý-
razu v »Ruském Věstníku«, jenž byl nejbližším
následovníkem »Sovremeniku«. Později znameni-
tou svoji činnost věnoval Katkov, jak známo,
»Moskevským Vědomostem«, Z ostatních publi-
cistů vynikl nejvíce J. S. Aksakov, stav se p
smrti svého bratra hlavou směru všeslovan-
ského.
Také illustrované týdenníky docházely ob-
liby. Hlavní z nich, »Niva«, za spolupracovnietví
Turgeněva a Dostojevského došel rozšíření neo-
čekávaného,
Po roce 1861 vznikaly časopisy, jež p
většině vycházejí až do dneška. Založeny:
»Birževyja Vědomosti« Trubnikova, 1862 pro-
měnil se na noviny »Syn otěčestva«, 1863 vyšel
»Golos« Krajewského, 1864 »Ruské Vědomosti«
N. Pavlova, 1866 »Neděla«, 1868 »Nové
Vremě«, 1869 »Pravitělstvený Věstník«, 1871
»Novosti«, malý časopisek »krále reportéru
Schreiera, jenž záhy vyšvihl se na velký časo-
pis prvého řádu, 1871 »Ruský mír« V. V. K -
márova, 1872 »Graždanin« atd. Rovněž těšily
se vývoji v posledním člvrtstoletí i časopisy ven-
kovské, z nichž některé zaujaly postavení pevn
vynikající.
Všech periodiekých vydání ruským jazykem
počátkem XX. století bylo v Petrohradě 375,
v Moskvě 125, po venkově 450, dohromad
950. Za 200 let vzniklo jich okolo 2800, udr-
žela se tedy celá třetina.
J. R
Katkov
Aksakov
Turgeněv
Dostojevský
Trubnikov
Krajewský
N Pavlův
Neděla
Schreier
V V K márův
Moskva
Nová Vrema
Petrohrad