Periodikum ALTO Viewer

1

5. června 1900

2

Příloha „Národnich Listů

3

K číslu 153.

4

Strana 5.

5 article Druhý sjezd poštovních expeditorů v Praze.

Druhý sjezd poštovních expeditorů v Praze. Půl roku uplynulo od té doby, kdy zubožen příslašníci stavu »manipulačních diurnstů« pozvedl otevřeně svého hlasu za účelem zlepšení svého po stavení. Tenkrát veřejnost byla překvapena jejich výkřikem bolesti, neboť neměla příležitost nahléd nouti do běď a strastí těchto uniformovaných úřad níků, jimž stát dává přezdívati diurnistů. Veřejnos zřejmě postavila se na stanovisko utlačovaného to hoto proletariátu a právem očekávala, že oprávně- ným a odůvodněným požadavkům expeditorů bude vyhověno. Skutečnost však očekávání to zklamala. A tak po půlletém úsilovném a bezvýsledném nama- hání ve prospěch splnění svých tužeb pořádali expe- ditoři včera opět sjezd, aby pro požadavky své mani festovali. Zástupcové klubů poslaneckých, poku byli přítomni, vyslovili expeditorům vřelé sympatie uznávajíce bědný jejich stav a slíbili, že o usku tečnění oprávněných požadavků se zasadí. Sjezd, konaný včera odpoledne v sále »u Štajgrů« zabájil předseda spolku c. k. poštovních expeditort pan V. Zedník vřelým uvítáním všech přítomných kollegů, zejmena z Vídně, Brna, Opavy a Olomouce kteří zastupovali tamní spolky expeditorů, dále říšské poslance pp. cís. rady Fořta a Procházku zástupca spolku výkonných úřadníků poštovníchp Felixe, deputaci z Moravské Ostravy aj.

V Zedník Felix Praha Vídeň Brno Opava Olomouc Ostrava spolek c

6 article

Předsednictvo sjezdu takto bylo sestaveno předseda p. Rudolí Maver z Prahy, místopředsedové pp. Karel Kos z Teplic a Haas Frant. z Prahy zapisovatelé pp. J. Moudrý z Prahy a Kare Baumgartel z Teplice, pořadatelé pp. Viktorin Matějka a Fr. Czapek. O poštovním expeditoru ve službě úřadustátního promluvil p. Rudolf Maye z Prahy. Při druhém tomto sjezdu, ku kterému následkem stálého otálení s úpravou našeho stavu donuceni jsme byli, připadl mně opět úkol promluviti o našem neutěšeném postavení při úřadech erárních. Posta- vení poštovního expeditora, zaměstnaného u úřadu erárního — v úřadní mluvě manipulačního diurnisty — jest pri naše poměry křiklavým bezprávím, pá- chaným na nejmenšící ze služebníků toho velkého tělesa, jež se nazývá stát. Když před krátkou dobou v boji mzdovém hornictva volalo se po sestátnění dolů v našem mocnářství, je záhodno ukázati také. jak vypadá jeden stav, ne sice sestátněný, ale ve službé státní stojící, který povinován jest nositi ve službě uniformu, čímž celou veřejností za definitiv. ního státního úřadníka považován jest. Tento klamný omyl byl také příčinou toho, že veřejnost dlouhou dobu byla chladnou k našemu existenčnímu boji Nyní však víme a jsme přesvědčeni o tom, že hrá ona je protržena, že sympatie celé veřejnosti jsou na straně naší. Mladý muž v nynějším velkém zá- pase intelligence o existenci vrhá se bez zralého uvážení tam, kde myslí, že nalezl konečně svého žádoucího štěsti.

Maver Kos Haas František J Moudrá Kare Baumgartel Viktorin Matějek Czapek Rudolf May Praha Teplice Francie

7 article

Od prvního našeho sjezdu, konaného 26. listo- padu 1899, nezlepšily se poměry naše o nic, vzdo tomu, že vyslány byly čtyři deputace do Vídně, kter se domáhaly úpravy. Přes veškeré snahy, dosíci na šeho definitivního ustanovení, vzdor všem peticím dotazům i usnešením říšské rady, přes veškeré uji- šťování blahovůle našich nejvyšších představených t. j. mnohých ministrů obchodu, která však pro nás pražádné ceny nemá, můžeme býti bez každé pří- činy dle libovůle poštovního ředitelství každým dnem propuštění i kdybychom naši službu sebe vzorněji a sebe delší leta vykonávali. Má-li poštovní ředitel- ství z jara nedostatek úřadnictva, to jsou mu poštovní expeditoři dobři, tu nás povolává i telegraficky do služby, ochabne-li však na podzim služba a je-li po lázeňské saisoně a nepotřebují-li nás více tak nutně. tu nás bez výpovědi a bez citu vyhodí. Takové po- činání si ze strany státu nelze jinak nazvati, než hanebným vykořisťováním nynější sociální bídy, tak nešlechetně nejedná ten nejposlednější židovský kra mář. Naše platy zůstávají stále tytéž: 1 zl. 25 kr nejmehší a 2 zl. největší denní plat a to po ne přetržité sedmileté službě, větší služby pro nás vůbec není. Všem kategoriím státního úřadnictva i služeb nictva upraveny byly příjmy, jen naše zůstávaj stejné, ačkoliv ceny veškerých potřeb během posled ních let se málem zdvojnásobily.

Vídeň

8 article

Každý zkušený dozná, že musí býti člověk pra vým kouzelníkem, má-li vyjíti i s naším nejvyšším platem 60 zl. na měsíc, kterého ještě při dočasných našich službách málokdy po 10letém; putování po různých úřadech dosáhne. Míti rodinu, slušný byt posluhu, oděv, prádlo, obuv, representovat státníh úřádníka, kupovati si uniformu, která ve službě přede psána jest, na niž však nedostaneme ani krejcaru — to vše za měsíčních 60 zl. poříditi a při tom nedě- lati dluhů — nechť nám někdo ukáže, jak se to dělá Kterak má se pak vyjíti s tím menším plafem? Nějakou zábavu, divadlo, výlet — to vůbec znát něsmíme. Povím vám, jak to dělají vídenští kolegové Při jedné deputaci prohodil jsem ke kolegům z Vídně že zůstává mi hádankou, kterak při tamní drahotě s tak skrovným platem vystačiti mohou a tu dostalo se mi následujícího vysvětlení: Máme-li službu do- poledne a odpůldne volno, tu jdeme k obědu, pro jdeme se, ulehneme a zaspíme večeři. Podruhé máme li službu odpůldne a dopoledne volno, tus po snídaní lehneme a spíme do jedné hodiny, kdy musíme nastoupiti službu a zaspíme oběd. Vyjíti si někam, na to nám nezbývá. Snad to bude někdo pokládati za žert, jest to však skutečná pravda. Kdo nemá kromě své služby ještě příjmů jiných, tomu jiného nezbývá. To není ovšem žádný život, to jest bídné živoření. Je-li však někdo tak šťasten, že má příjmy vedlejši, má je snad k tomu, aby dosa- zoval z nich na své živobytí? Není to povinností státu, nás za naše namáhavé a zodpovědné služby slušné odměňovati? Chce nás zůmyslně dohnati k nepoctivým skutkům a takto se nás zbaviti?

Míťa Vídeň

9 article

Nechcí uváděti výhody pošt. služebnictva defini- livního oproti stavu našemu, by se to nepovažovalo za závisť, to však každý nestranný člověk doznat musí, že to není nijak logické titulovati lidí, ze kte- rých mnozí dle doznání vlastních jich soudruhů ani kvitance na služné řádně napsati nedovedou, »pod- úřadníci« a nám přezdívati manipulační diurnisté Nelpíme na nějakém zvučném pojmenování, při kte rém bychom trpěli hlad, ale myslím, že tento ne šťastně volený a zcela nesprávný název byl příčinou, že náš stav dosud upraven nebyl, poněvadž v roz- hodujících kruzích považování jsme byli za obyčejné kancelářské písaře. Tak jen lze vysvětliti, že my intelligentní proletáři jsme dnes mnohem hůře na tom než jiné stavy, které se nám vzděláním a služ- bou naprosto rovnati nemohou. Vyhlídky naše do budoucnosti jsou velmi smutné. Co se týká nároků na místa assistentů, jsme my nejposlednější. Přední nárok na tyto mají vojenští aspiranti se vzděláním z pravidla mnohem nižším než my. Bez přijímací zkoušky do služby státní t. zv. intelhigentní mají nad to ještě tu výhodu, že jmenováni jsou bez konkursu tři měslce po složení u nich čistě formální zkoušky z dopravy, assistenty, kdežto žadatelé z řad našich po jmenování vojenských aspirantů v řadě prvé poštovních praktikantů v řadě druhé čekají po slo- žení přísné zkoušky z dopravy několik let na jmeno- vání, až pro ně několik míst jednou zbude. Vojen- ským aspírantům se léta ve vojště ztrávená počílají do výslužby. Nám se ani nepočítají léta, která jsme sloužili jako poštovní expeditoři. Započítání těchte lét domáhati se musíme teprve cestou milosti. Tež z nás je většina poddůstojníků, ano někteří jsou důstojníky — ovšem ne se službou 12letou — m též sloužili ve vojště, však jak jsme za to o měňováni?

10 article

Za cvičení vojenské strhuje se nám plat, z kte rého se nám teprve na podanou žádost jedna čás vyplatí. Doba tato nevpočitává se nám do služby postoupíme následkem toho později do vyššíh stupně platu. Jsme za konání branné povinnost dvojnásobně a citelně trestáni. V obvodu brněnského a vídeňského ředitelství se dle zdělení tamějších kollegů úplný plat za dobu vojenského cvičení po nechává. Tam asi mají jiné předpisy! Jaký zřetel béře se na nás při zadávání mís poštmistrovských? Na malé poště bychom si příjmy své ještě zhoršili. Pošty větší však jsou následkem nároků, jež mají na ně členové rodiny dotyčných pánů poštmistrů a poštmistrové menších úřadů, v tak pevných rukou, že jest to vzácností, obdrží-li někde z nás po 12—20leté službě lepší místo poštmistra.

11 article

Přejdeme ku zaopatření našemu v nemocia invaliditě a zaopatření rodiny. V případě nemoci dostaneme na základě minist. výnosu ze dne 15. září 1899 plný plat po dobu tří měsíců. Zaopatření ve stáří a zaopatření rodiny v případě úmrtí živitele naprosto neexistuje. Tuto nutnost a nejpalčivější sociální otázku nynější doby v ministerstvu obchodu patrně ještě neznají. Největší vinu na našich nentěšených poměrech mají však naší nejvyšší představení. Následkem častých změn ministerstva stane se zpravidla ministrem obchodu muž, který o našem stavu nemá ani poněti. Jakou vám může takový pán dáti odpověď? Ujistí deputanty svou blahovůlí, slíbí, že podrobí celou záležitost důkladnému studiu a vše udělá, co bude v jeho moci. Přesvědčili jsme se již vícekráte o na prosté bezcennosti těchto frásí. Vinou všeho je nyn odborný chef Neubauer. Od muže, který k vůli vyhnutí se nemilým roz hovorům deputaci, na naše poměry velmi nákladnou ani přijati nechce, od muže, který na stesky, že nelze s platem tak nízkým uživiti rodínu, odpoví: »Ale pánové, vždyť vás nikdo nenutí, abyste se ženilie od takového muže marně domáháme se zlepšení na- šeho postavení. Muž, který má více než 10.000 zl ročních příjmů a je svobodný, nechce ovšem po chopiti, že je skoro nemožno vyjíti s rodinou s 700 zl. ročních příjmů a hráti si při tom na státníh úřadnika. Má li kdo býti dobrým představeným, mus míti v sobě především trochu citu. U našich nej vyšších představených vidíme stále naprostý nedo statek dobré vůle.

Neubauer

12 article

Když jednalo se o upravení platů státního úřa nictva, když šlo o zvýšení jich vlastních platů, ten kráte podporovali tužakci, tu nasadili všechny páky by dosáhli cíle svého, tu jednalo se o jejich kapsu Jen když sami mají kapsy naplněný, o nás starati se více nemusejí. Neradi přicházíme s naší bídou na veřejnost, bude se naše vystupování se strany našich představených považovati za výbojnost a od vážlivost. Boj nám však sami vnutili, my jej hrdě přijali a též ho dobojujeme. Jest to výkřik bolesti. jsou to slova rozhořčenosti, která slyšíte. Léta jsme se plazili, léla pokorně prosili, ba přímo žebrali o ten za- sloužený kus práva. A docílili jsme něčeho? Ani toho nejmenšího. Léta nás konejšili a těšili, že se něco pro nás státi musí, ve skutečnosti však nikdo nehnul rukou, by nám byl nápomocen. Tu uzrálo hlavách tak mnohého z nás přesvědčení, že v Ra kousku prosbami nedocílí se ničeho a že sliby našich představených přinesly nám jen zklamání. Nebylo- by toho přesvědčení, byli bychom v tomlo bahně sociální bídy zahynuli. Nevěříme žádnému konejšení více, nelekneme se žádných hrozeb. (Souhlas.) Bojo vati budeme s napjetím všech sil společně jeden za všechny a všichni za jednoho, bojovati nepřestaneme dokud nedosáhneme našeho cíle. Dokud nedosáhneme zaslouženého definitiva, pokoje a míru nebude.

13 article

(Hlučný souhlas a potlesk.) Pan Schneider z Vídně v řeči své přimlouval se za součinnost všech poštovních výpravčích be rozdílu národnosti, poněvadž bídou trpí všichni,a jsou Čechové či Němci. Vznáší žádosť k přítomným říšským poslancům, aby se truchlivého postaven poštovních vypravčí ujali. (Souhlas.) Velmi drastickým způsobem promluvil o posta vení výpravčích p. Arnošt Förchtgott z P'rahy jenž ve vývodech svých byl policejním komisařem vícekráte k pořádku volán. Řečník služné výpravčic. označil jako mizernou denní mzdu, neboť po svém jmenování dostanou 1 zl. 25 kr. Obecenstvo pova žuje je za státní úřadníky, ale stát pro nás má titu jen »manipulačních úřadníků«. V žádném státě ne existuje takový druh zkoušených a přísežných úřad níků, kterým by stát dával titul diurnistů. (Hilučné projevy.) Jmenem všech manipulačních diurnist protestuju proti dalšímu používání tohoto titulu (Hlučný souhlas a potlesk.) Řečník v dalších vývo- dech svých uvedl, že mnohý výpravčí po smrti své ani řádně pochován by nebyl, kdyby mu kollegové na pohřeb nesebrali. A co si má počíti nebohá jeho vdova s pensí 100 korun ročně ? Jsem přesvědčen o tom, že mezi žebračkami, které v ulicích vidíme doprošovati se milosrdenství obecenstva, jest mnohá vdova — po manipulačním diurnistovi, čili poštov ním výpravčím! (Souhlas.) To je odměna od státu za věrné služby !

Schneider Čecho Němec Förchtgott Vídeň

14 article

Řečník žádá poslance a zástupce tisku, aby požadavky expeditorů co nejrozhodněji se zasadili My si neodpočineme dříve, dokud se nám nestane po právu a spravedlnosti! (Hlučný souhlas a potlesk. Po krátké přestávce p. Felix, poštovní oficiál, pravil, že praktikanti poštovní jsou na tom mnohem hůře, neboť jsou mezi nimi mnozí, kteři teprve po celé řadě let se stávají asistenty. Poměry expeditora, zaměstnaného u pošty sou- kromé, jsou neméně bídně a vylíčení jeho existenc bylo by opakováním vývodů dřívějších. Proto tak nikdo nepřihlásil se ku slovu o dalším obsahu jednacího pořadu: poštovní expeditor, zaměsinaný u c. k. pošty soukromé a jeho existence. Rovnět i rozprava o reorganisaci venkovského poštovnictv odpadla, poněvadž se k tomuto odstavci nikdo k slovu nepřihlásil. O řádné organisaci stavu expeditorského pro- mluvil p. Leki z Opavy, který dovozoval nutnost organisace stavu v celém předlitavsku, doporučova spojení v jeden celek všech nynějších sdružení a na vrhoval zvolení zvláštního komité ku vypracování příslušných kroků.

Felix Leki Opava

15 article

Ríšský poslanec p. Prochaska vyslovil se proti tomuto návrhu a sice z toho důvodu, poněvad se jedná o to, aby instituce manipulantů do tří lee byla zrušena, akce tato jeví se proto bezpředmětnou. Říšský poslanec p. cís. rada dr. Fořt doporu čoval přikázání návrhu výboru spolku expeditorů, sice hlavně z toho důvodu, poněvadž by při podobne organisaci staly se rozhodujícími také okolnosti po- vahy národní a politické. (Souhlas.) Vyslovil dale poděkování za pozvání k tomuto sjezdu a vyhově mu milerád tím ochotněji, poněvadž při návštěvě de- putace expeditorů ve Vídni seznal oprávněné a spra- vedlivé jejich požadavky. Akce ezpeditorů potvrzuje faktum, že otázka sociální zásahuje do vrstev intel ligence (Souhlas.) a že expeditoři jsou oním proto typem oněch vrstev, kterými otázka sociální lom cuje. (Výborně!) Mimo vás jsou na stejné výší se svými bolestmi ještě soukromí úřadníci. Řečník sli- buje, že je ochoten požadavků expeditorů se zastati Obrátili jste se několikráte již na poslance o fedro vání vašich požadavků a ujišťuji Vás, že můžete po čitati na jejich ochotu. Jestliže tu a tam pronesena je výtka, že nepracuje se s náležitou vehemencí, ne divte se tomu. Český národ po tři léta již nalézá se v těžkém boji a jest pochopitelno, že v takovém zá- pase musí leckdo přinésti oběti na prospěch celku Nepřičítejte to tudíž na vrub nedostatku dobré vůle nýbrž na vrub onoho těžkého zápasu, který česky národ prodělává v nynější době. Ku konci chváli řečník dosavadní postup v otázce této a přeje dalšlu snahám expeditorů zdaru co největsího s připomenu- tím, že v Rakousku tomu, kdo netluče, nikdy není otevřeno. (Hlučný souhlas a dlouhotrvající potlesk.

doktor Fořt Vídeň Rakousko

16 article

Pak přihlásil se ke slovu říšský poslanec pan Prochaska. Řeč jeho byla bombastem a frásl. Už předem dával prohlašovati, že bude mluvit tai ostře, aby dosáhl rozpuštění sjezdu a tím zjednal větší effekt. Vládní zástupce vývody jeho pilně za- znamenal, začasté jej k pořádku napomenul, ale schůzi nerozpustil. To, co pronesl posl. p. Prochaska dobrého, utrpělo neslušným tonem. Rediteli poštov- ního a telegrafního úřadu dvor. radovi p. Šafaříku- Pštrosovi nemohl přijíti na jmeno. Hleděti docílití effektu koktáním še pčí - pček je neslušností, které se ve vážném hoji nemá používati. Řečník vůbe počítal na zevnější offekt, patrně je zvyklým působii na široké massy lidu. Posl. Prochaska začal projevem potěšení, že nesplnila se domněnka, že při vkročen do Prahy bude uvítán holemi. Pak mluvil o bídě expeditorů, aby dal na jevo, že se o jejich záleží- tosti interessuje. Hřímal na vládu a na odborného přednostu Neubauera i na dvor. radu Šafaříka a vy- zýval mladočeské poslance, aby ho naučili moresům. Vyprávěl, že ve Vídni obecní metař má větší plat než poštovní expeditor a vytýkal, že z cukerní daně, která tolik vynáší, nic nezbude na upravení plato výpravčích. Uváděl, že se stát o zločince v kriminále lépe stará, než o expeditory. Ku konci vyslovil přání, aby se stal parlament dělným a pravil, že ne- přišel dělat propagandu antisemitismu, když vyslo- vuje přesvědčení, že český lid musí se státi antise- mitským, chce-li aby se mu pomohlo.

Prochaska Prochaska dobrý Šafařík Posl Neubauer Praha Vídeň

17 article

Uvádí, že olázka žaludková je přednější než otázka národní a tím chtél působiti na zanechání obstrukce v parlamentě. Slíbil konečně, že ve čtvrtek v otázce expeditorů podá pilný návrh ve sněmovně. (Souhlas.) Na to sděleny byly požadavky, které jsou totož nými s těmi, oznámenými na prvém sjezdu. Pan Žák pojednal o regulování poštmistrů a vy týkal, že nestalo se to, co odborný chef Neubauen deputaci slíbil. Řečník žádal zavedení statutu o jme- nování. Pan Maroušek ze Semil doporučoval, aby požadavky expeditorů u pošt crárních i nserárních splynuly. Pan Štenel z České Třebové pro případ ne vyhovění požadavkům navrhoval zahájení stávky názor ten byl ale zamítnut. Když pak sděleno, že opavští kollegové sebrali 47 K 50 h na prospěch hla dovících soudruhů, bylo usneseno poslati holdovae telegram císaři, dále telegramy ministrovi obchodu sekčnímu chefu dru. Neubauerovi a radovi dru Wagnerovi. Tím sjezd byl ukončen. Ke sjezdu byla zaslána řada pozdravných te legramů od kollegů, kteří se sjezdu nemohli zúčast- niti, ale souhlasili s jeho usnesením. Telegramy za slány: z Jindř. Hradce, Brna, Hlinska, Opavy, Rum- burku, Kaplice, Hrádku, Nového Světa, Krumlova, z Zagoru, Varnsdorfu, Třebíče. Třeboně, Velké Meze- říče, Místku, ze Šluknova, Hodonína, Nýřan, Tan valdu, ze Želetavy, Štyrského Hradce, Duchicova, z Maria-Kulmu, z Chebu města, ze Znojma, Heřm. Sejfů, ze Zvlkova, Uher. Hradiště, ze Žalce, Morav- ské Ostravy, z Liberce, Příbrami. Vildoně (Štyrsko). z Kraslice, Vídně 34. Jihlavy, Podmokel. Českých Budějovic, z Třeboně, z Nového Ercegu (v Bosně) Běláku, Opatije, Ústí, Mostu, Aše, Teplice Šanova. Josefova, Kolína. Vídně (Frendenava), ze Spindel- mühle, Mor. Budějovic, Karlových Varů.

Žák Maroušek Štenel Neubauer Wagner Mor Semily Český Třebová Jindřichův Hradec Brno Hlinsko Opava Rumo Kaplice Krumlov Zagora Varnsdorf Třebíč Třeboň Velká Mega Místek Šluknov Hodonín Nýřany Želetava Duchicov Marius Cheb Znojmo Zvlkov Uhry Morava Ostrava Liberec Příbram Vídeň Jihlava Podmokly Český Budějovice Nový Erceg Boseň Bělák Opatije Ústí Most Aš Teplice Šanov Josefov Kolín Budějovice Karlová Vary Tana vald Štyrský Hradec

20 article

Klub českých turistů s četnými odbory venkov skými zjednává si neustále větších sympatií u obe- censtva: ruch cestovatelský, snaha po seznání kri naší vlasti, vyplnění těch několikráte projevených tužeb, aby se každý dříve snažil důkladně poznati velikolepé roztomilé partie české země, aby pak př cestování krajinami cizími naučil se tím vice vlnst svou milovati, to vše budí plné uznání u všech po kroku národnímu přejících lidi. Turistické spolky české vystihly šťastně úlohu tu, že vedle požitků zdravotních, zábavných a po- učných mají také význam čisté vlastenecký v pře svědčení, že směr ten třeba i nepřímo, má nezměr- nou důležitost v životě našem kulturním. Není již téměř význačnějších míst království našeho, jež by přičiněním spolků těchto nebyly buď přístupným učiněny anebo obecenstvu pilně doporučovány. Šumivé hvozdy Šumavy, luzné krásy českého Středohoří a stěn děčínských, mohutnost vysokých Krkonoš, břehy Vltavy, Lužnice, Sázavy. Orlice Jizery, vše to nyní mnohem více než jindy českými turisty navštěvováno. Mnoho ovšem zbývá ještě učiniti, překážky veliké odstraniti, netečnost Čech k cestování po Čechách přelomiti, chválu ciziny nu úkor vlasti v opovržení uvěsti, než se u nás koneč- ného cíle turistiky dosáhne. Šestý sjezd klobu českých turistů v královském městě Čáslavi spojen byl s výlety do Žleb, na Licbnici, do Vápenného Podola, na Rabštejn a do Slatinan, odkudž drá- hou do Prahy.

Šumava Krkonoše Vltava Lužnice Sázava Orlice Jizera Čechy Čáslav vápenný Podol Rabštejn Slatinany Praha

21 article

Zajímavý to pruh horský středem zlatého pasu vlasti české se táhnoucí, ty naše Železné hory. Z úrodných, bohatou vegetací slynoucích nížin vchá- zíme do hornatiny jako do země pohádek. Kdo někdy jel odbočkou z Přelouče přes Heřmanův Mě stec do Vápenného Podola, zajisté seznal, jak taju plně naň působil vstup do hornatiny ku Vápennému Podolu se táhnouci. Z krajiny choltických a heř- manoměsteckých sadů vnikneš v několika minutáci v divokou, ale zajímavou lesnatou a hornatou úžinu kde končí u vysoké stráno podolské dráha od- bočná. Rovněž tak zajímavý jest vstup do kotliny žleb ské a po překročení rozkošného údolí ronovského, do hor Železných u Lichnice. V nádherném zámku Auersperkovském ve Žlebích, jehož sbírky jsou vždy turistům a výletníkům k pronlédnutí otevřeny, po bavili se navštěvovatelé zajímavými uměleckým a archneologickými sbírkami, jež tu v několika dvo ranách vkusně a účelně rozloženy, hlavně v rytířské síni, obraz Žižky, korunovační meč Ferdinanda I. z stříbra a zlata v ceně 10000 dukátů, kabát, klobouk a kord Albrechta z Valdštýna, ktíč hradu Lichnice a Ohebu, džbán havířů kutnohorských.

Heřmanův Žižek Albrecht Přelouč vápenný Podol Lichnice Valdštýn Oheb

22 article

Památný, bohatým pletivem pověstí obestřený hrad Lichnice, vévodí zde celé krajině; krásuo údolí Hedvičino a zajímavá zřícenina hradu, s něhož krásná podivaná na dalekou nížinu čáslavskou a ko linskou. Sám hrad má ještě několik zdí větších. hlodá na něm čas a ještě více maří lidská ruka - používali dlouho okolní obyvatelé trosek na stavivo Na úpatí leží Závratec, odkudž počíná z- jímavá dráha lanová, po níž dopravuje se vápene z Prachovce, dále Vilémov, kdež u vsi Ouhrova lou pežný Matyáš Korvín stisknut byl od Jiřího lo- děbradského, takže vyváznouti nemohl, na obzoru Jeníkov. Čáslav. Kaňk a za jasna Kolín. Ve Vápenném Podolu mohutná ložiska výbor- ného šedého vápence, jenž jest předmětem čilého vývozu; v četných slujích zhusta nalezeny zde bý- vají kosti zvířat diluviálních.

Hedvičin Ouhrův Korvín Jiří t Lichnice Závratec Vilémov Jeníkov Čáslav Kaňk Kolín vápenný Podol

23 article

Sobotní nálada dešťová, kdy každou chvíli spustil se liják vydatný a vůbec počasí dní minulýchn bylo příčinou, že přihlášky nebyly tak četné, jak by se dalo očekávati, ale přece přes 40 pražských členů přijelo již do Čáslavi odpoledními vlaky a to o 1 hod 44 min. a ve 4 hod. 9 m. vedením p. dra Ladislava Valenty, místopředsedy ústředního výböru klubu českých turistů. Na nádraží očekávání byli odborem turistickým v Čáslavi, jakož i zástupcem městské rady drem. Tesařem. V místnostech be- sedních, a v útulném i nádherném divadle Dusíkově soustředil se sjezdový život; účastníci z měst cizích přicházeli a se přihlašovali. Místní odbor turistů za- stoupen při obslarávání bytů a všech potřeb pány Vrat. Šťastným, obchodníkem s vinem, drem Merkrem, c. k. finančním koncipistou a p. Čer- mákem. Po společném obědě a odpočinku odebrali se účastníci sjezdu ku prohlídce znamenitostí města. předem zajímavého a bohatého musea Včely čáslav- ské a musea Kaunického. Průvodcem a vysvětlovate- lem byl zde neunavný, v kruzích odborných proslule pan Klement Čermák, ředitel obecné i měšťan ské školy a c. k. konservator, tvůrce musea »Včely čáslavské, a přední znatel archaeologických památek celého okolí čáslavského. V museu Kaunického před- stavil se zakladatel a pořadatel musea sám, stařtěký 82letý p. Kaunický. Sbírky musea tohoto v 50 skří- ních v ceně as 80.000 zl. pořídil jediný milovník starožitností Kaunický sám a daroval je městu. Dárce pak neslynul snad bohatstvím, ale upřímnou pílí na svých cestách po vlasti a cizině obrátil vše ve pro spěch musea čáslavského. Jest nyní starcem 80letým byl stavitelem pian a ladičem. Zjev to zvláštní obě- tavosti.

Valent Dusíkův Šťastná Merkr Kaunický Čermák Čáslav

24 article

Po prohlídce radnice, chrámu, sadů, odebrali se účastníci opět do místností besedních a Dusíkova di- vadla, kdež po zahájení schůze místopředsedou drem. Valentou a po přivítání hostí purkmistrem p. Ig Fialou, měl konservalor Klement Čermák zajl- mavou a poučnou přednášku o místech, kudy výle turistů se bude ubírati, o významu jejich historickém a archaeologickém. Večer rozproudila se utěšená zábava za spolu- účinkování čtenářské besedy čáslavské, proslulé pěv- kyně paní Sazimové, p. J. Pecky, salonního oktetta zpěváckého spolku »Hlahol« a jednoty divadelních ochotníků, při níž se prokázala pokročilá výše umě lecká všech těch korporaci, z nichž zvláště jednot divadelních ochotníků a Hlahol výkony svými známy jsou. Hudbu obstarala kapela hudební jednoty osob- ním řízením p. Ullmanna. Při jednání spolkověm vzato na vědomí ustavení nového odboru čáslav- ského se starostou p. drem. Zimrem, jehož hlavním působištěm budou půvabné Železné Hory V neděli ráno dne 3. června za krásného počaní a jasného nebe odjelo se z Čáslavi o 6. hod. ranní

Dusíkův Valenta Ig Fiala Čermák Sazima J Peck Ullmann Čáslav

25 article

do Žleb a to dráhou do Skovic, někteří povozy. Z stanice Skovic 20 minut pěšky do Žleb. Dopoledne prohlidka zámku a parku, společný oběd v hostine Pfeifrově. Odpoledne ve 2 hod. 52 min. odjezd do Žleb, společně s výletníky čtenářské besedy čáslav. ské do Závratce Třemošnice, odtud výstup na sříce- niny hradu Lichnice (2 km.), z Lichnice pochod po- dél lanové dráhy k Prachovicům a na Vápenný Po- dol (6 km.). Ve Vápeném Podole společná večeře a nocleh V pondělí svatodušní dne 4. června z Vápeného Po- dola odchod v 7 hodin ráno přes Pohled na hra Rabštejn (8 km.) pochod lesem a oborou do Sla- tiňan (5 km.) Příchod do Slatiňan ve 12 hodin, kdež společný oběď; prohlídka města i obory. Návrat do Prahy vlakem v 6 hod. 46 m. večer přes Pardubice. Koncertu a zábavy v Třemošnici, jejž pořádala Čtenářská beseda v Čáslavi zúčastnili se též okolní odbory turistické a cyklistické. Tak kutnohorský od- bor vyslal deputaci jíž do Žleb a členstvo přijelo na výlet do Třemošnice. Též z Německého Brodu, Golě. Jenikova, Vysokého Mýta, Chrudimi atd. brali účas depntace na velezdařilém výletu tom.

Skovice Závratec Třemošnice Lichnice Prachovice Vápený Podol Vápený Sl Slatiňany Praha Pardubice Čáslav německý Brod Jenikov Vysoký Mýto Chrudim km Rabštejn

29 article Divadlo ,Uranla“ na výstavlšti v Kr. Oboře Ředitel V. Suk.

Divadlo ,Uranla“ na výstavlšti v Kr. Oboře Ředitel V. Suk. Začátek o 1/27. hodině V úterý 5. června. Po druhé: Zlatý důl. Veselohra o 3 jedn. Napsali Laufs a Jacobi. Zčešti Jaroslav Pulda. Vypravil B. Kovář. Denní předprodej lístků v hlavní trafice na Příkopě proti »Spinkům« do 4. hod. odpol. Arena na Smíchově. Začátek o 1/27. hodině V úterý 5. června. Po desáté: „U bílého koníčka“, Fraška o třech jednáních. Napsali G. Blumenthal a G. Kadelburg, přeložil Pavel Nebeský. Hraje se za každého počasí.

V Suk Laufs Jacobi Pulda B Kovář Fraško G Blumenthal Kadelburg Pavel Nebeský Smíchov Králové

33 article Pomeky na vystávu parizskoui

Pomeky na vystávu parizskoui Slovník česko-francouzský (kapesní) od K špara Fastera. Druhé vydání. 4 K 80 h., váz. 6 Slovník francouzsko-český (kapesni) od K špara Fastera. 5 K 60 h., váz. 6 K 80 h Grammatika francouzská pro střední školy Sepsal gymn. ředitel Jakub Skoda. Třetí, pozmi- něné vydání prací prof. Čeňka Ibla z r. 1900 2 K, váz. 2 K 30 h. Rozmluvy francouzské pro měšťanské školy dívči. Sestavila Ant. Jelenová. 80 ha, váz. 1 K. Ukázka synonymiky a fraseologie fran- couzské, kterou pro střední školy sepsal prof J. E. Hulako vský. Druhé, opravené vydání 1149 1 K 20 h. Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec v Praze, vedle Národního divadla.

Faster Grammaticus Skoda profesor Ibl Jelenová Hulako A Urbánek Francie Praha národní divadlo

35 article Weinfurtra

Weinfurtra v Praze (Vodičkova ulice č. 37) lze dostati následující svobodomyslné spisy: Pláč koruny české neboli Persekuce lidu českého v letech 1868—1873. Napsal J. Ar- bes. Cena 14 K 40 h — Dějiny řádu Tovaryš- stva Ježíšova a působení jeho vůbec a v zemích král. českého zvláště. Napsal T. V. Bílek. Cena 9 k 20 h — Reformace katolická neboli obnove- ní náboženství katolického v kr. českém p bitvé bělohorské. Napsal T. V. Bílek. Cena 5 K 60h Statky a jmění kollejí jesuitských klášterů, kostelů, bratrstev a j. ústavů v zemích král. českého od cís. Josefa II. zrušených. Napsal. V. Bílek. Cena 8 K — Byl-li Petr apoštolv Římě? Uvažuje A. Adlof. Čena 20 h, poštou 24 h — Zrušte kněžské bezženství! Napsal J. Bab- rovský. Cena 20 h, poštou 24 h — Lež a pravda o „sv.“ Janu Nenomuckém. Cena 30 h poštou 34 h — O svobodě svědomní. Napsal Častelar. Cena 30 h, poštou 34 h — Rozpravy Darvinově theorii. Napsal dr. L.. J. ČCelakovský. Cena 4 K 40h — Tajnosti inkvisice a jiných společností ve Španělích. Napsal K. V. Fe- rešl. Cena váz. 10 K 50 h — Zápas Jesuitů s novověkou osvětou. Napsal A. Sojka. Cena 30 h. poštou 34 h — Některé pověsti. Napsal A. Voltaire. Přeložil Karel Havlíček Borovský Cena 1 K. poštou 1 K 10 h — Odboj Vatikánu.

Tovaryš Ježíšův T V Bílek Josef II V Bílek Petr A Adlof J Bab Nenomucký Darvinův doktor J ČCelakovský Španěl A Sojka A Voltaire Havlíček Praha Vodičkův ulice Ara Řím Vatikán

36 article

Studie o poměrech strany klerikální. Napsal J. J. Benešovský-Veselý. Cena 30 h, poštou 34 h — Apo- štol svobody. Napsal K. Tůma. Cena 1 K 60 V plamenech kostnických. Napsal K Tůma. Čena 30 haléřů, poštou 34 h — Jan Hus. Napsal J. J. Benešovský-Veselý. Cena 30 h, poštou 34 h — Ze života malého národa. Napsal K. Tůma. Cena 1 K 80 h, poštou K 1.90 — Stručný výklad evangelia. Napsal L. N. Tolstoj. Přeložil J. Novák. Cena 1 K 60 h, poštou 1 K 70 h — Kře- stanství a vlastenectví. Napsal L. N. Tolstoj. Přeložil J. Novák. Cena 60 h, poštou 64 h — O ná- boženství a mravnosti. Napsal L. N. Tolstoi- Přeložil Novák. Cena 30 h, poštou 34 h — Enoy- klika a sylabus „otce svatého“. Pia IX. Napsal A. Sťastný. Cena 60 hi, poštou 64 h — Šílení v klášteřích. Cena 30 h, poštou 34 h — Mravo- uka v bibli. Cena 30 h, poštou 34h — Novějá názory o stvoření světa. Napsal dr. F. S Kodym. Cena 30 h, poštou 34 h — Pověra v službě náboženství. Napsal E. Just. Cena 30h. poštou 34 h — Čemu učí Darvín. Napsal dr. F. S. Kodym. Cena 30 h, poštou 34 h — Antonín Marek. Přísp. k pozn. snah a úsilí našich kněži Napsal dr. J. Jakubec. Cena 3 K, pošt. K 3.10.

Benešovský Veselá K Tůma Tůma Hus L N Tolstoj J Novák L N Tolstoi Novák Pius A Sťastný Kodym E Just F S Kodym Antonín Marek doktor J Jakubec Apa Kře štola svoboda

40 article

trlny sestávající z ložnic, jídelen, salonů, jednotlivých přepy- chových kusů pod cenou výrobní z pozůstalosti pí. A. Stříbrné na Malé strané čís. 406, nové 19, proti zbroj- nici (Zeughaus). vždy od 9—12 a od 3—6 hodin. Při c. k. okr. soudu pro Staré město a Josefov, zároveň při exekučním soudu pro obvod král. hl. města Prahy zřízená

A Stříbrná Josefov Praha

58 article

jejíž náklad jest rozpočtěn na 23.295 zl 56 kr. r. č. Plány, rozpočty a podmínky stavební jsou vyloženy k volnému nahlédnutí u místní školní rady a náležitě kolkované oferty buďte zape- četěny podány jí do 30. června 1900 s vadiem 5%, avšak mimo nabídku ponechaným. V Nasevrkách, dne 30. května 1900 Karel Trpkoš, předseda

Trpkoš

65 article 29.481 K 48 h.

29.481 K 48 h. za rozpočtěnou cenu per z níž práce stavitelská per 23.793 K 94h. a práce řemeslné. . . . 5.687 K 54h. obnáší. V plány, rozpočty a podmínky na tuto stavbu nahlédnouti lze v úřadníchi hodinách v starostenské kanceláři. Lhůta k podání ofert do 15. června 1900 do 5 hodin odpoledne. K ofertě přiloženo býti musí vadium 10% z rozpočtěné ceny a to ve zvláštní obálce mimo ofertu.