Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX.

2

V Praze, v úterý dne 5. června 1900

Praha

3

Číslo 153.

4 article

Na ranní a odpol. list přsdplácí ne- v Praze v sdministrn a čr l. . . a měro rojí donájko na Eivrt leta . na něso ... 2 K 9 na vrt iea rojí slsi kei ::1ei

Praha

5 article NARO

NARO v arobném prodejí

Nara

6 title

NIi

7 article

raní číelo o sobě . . . pa z e

8 article

od pola tr n s ve allalkách na venkov Pnola. . . . . . . . S

9 article

Inserat, platí se ko tov é vppře dplacení a ineerty přijíne. etrace v Marias lici čzinl- prislosra- Bokojisy ar nevraeeii

10 article Dnešní číslo pro Prahu je o B stranách.

Dnešní číslo pro Prahu je o B stranách. Telefonické zprávy „Nár. Listů. Zase »kritický« týden. Z Vídně, 5. června. Nadešel opět jeden z týdnů, kterým ve trojleté nynější krisi cis- lajtánské dáno jmeno »kritický«. Kolik jich tu bylo již! O každém se předpovídalo- že přinese rozhodnutí dalekosáhlé, obra pronikavý. Ve skutečnosti ho nepřines žádný. Nestalo se nic jiného, leč že k ně- kolika kapitolám, zasluhujícím společně jmen »Následky německé revoluce«, přibylo nové pokračování. Vláda dra. Körbra mohla — dle jedno- myslného svědectví — přivoditi malou změnu. Avšak neměla energie čeliti zpupnosti ně- mecké levice. Naopak stupňovala ji. J dnes nepopíratelným faktem, z bylo s několika stran konse- vativních, any delegace zase daly v Pešti, naleháno na vládu, by zrušením intimátu Kindingerova. který dr. Ebenhoch nazval »nej- nešťastnějším politickým čine poslední doby«, hodným mini- sterské obžaloby, dala se cesto zpáteční a zahájila usmířen

Kindingerův doktor Ebenhoch Praha Vídeň Pešť J dnes

11 article Čechů.

Čechů. Ordonance Kindingerova byla činem ju- stiční správy, nad nímž dr. Körber spráskl rukama, který sama byrokracie vídeňská po- kládá za největší přehmat nejneschopněj- šího ministra, jakého kdy Rakousko mělo. po kterém Němci nevolali, který jest ještě superplus ke smazání jazykových výnosů, k této památné kapitulaci před násilíma svévolí. Co však učinil p. dr. Körber ? Místo aby resolutně uklidil odkaz svého kollegy šel se ptát vůdců levice, zdali svolují Není-liž taková slabost chefa exekutivy po silou Němců? Není-liž takový dotaz po- výšením sboru pohlavárů německé obstrukce na nejvyšší tribunál veškeré politiky cis- lajtánské, vyšší nežli všichni, opakujeme všichni činitelové ve státě? Byly ojedinělé hlasy, by se vyžádan consens udělil. Avšak umikly, když učitei Kaiser, který je dnes pánem v parlamentě houkl svoje: Quod nonl

Čecho Körber Němec doktor Kaiser Rakousko

12 article

Pozdě a marně naříká p. Körber v »Mon- tagsrevue«, která jako za Taaffa zase do- stává inspirace z ministerstva vnitra nad ne- povolností levice. »Němci postavili se na iso- lující stoličku Clarových zrušovacích nařízení a ukolébají se sami v bezpečnost, která je takořka bezstarostností. Zda-li je politika ta- ková správnou, dlužno pochybovati. Hov sice úplně tužbám strany Schönererovy, ale nedá se srovnati s přáním po konečném za- stavení zmatků a po obnově dělnosti parla- mentu. Ještě méně lze ji uvésti v soulad vedoucí rolí, kterou si Němci osobují a které by pravděpodobně ny ni mohli nabyti, kdyby se povol- ností legitimovali opětně jako pravá strana státní.« Slovo »opětně je tu patrně přebytečným, neboť státní stra nou nebyla levice nikdy. Vedoucí role jí tedy kynula, dle »Montagsrevue« ještě prý více snad v nové majoritě. Ale nepostihli příležitosti. Nechtěli. A protože nechtěli oni nechce p. dr. Körber. Neboť jeho vláda je vládou nad stranami a jen utrhační jazykové tvrdí, že je p. dr. Körber pod pantoflem sl. konference předsedů levice. Neměl odhodl- nosti obnoviti vniterní češtinu ani podle svatodušního programu levice a neměl od- vahy proti interdiktu levice sprovoditi Kin- dingertadu pouhým přípisem presidentu Máli vinu levice, ze ztroskotal pokus vlády, zjednati jakési polepšení poměrů poslanecké sněmovně — a v »Reichswehru« je tato vina pragmaticky dokázána, má mini- sterstvo vinu ještě větší. K tomu jest ono vládou, by rozhodovalo a neponižovalo s na výkonný výbor výkonného výboru levice.

Körber Taaff Němec Clarův doktor Mona Reichswehr

13 article

Ono mělo povinnost, jakmil dospělo ke přesvědčení, že ordo- nance Kindingerova je bezprá- vím a překážkou, že její zrušení může býti počátkem satisfakce pro Čechy, ne satisfakcí, jak se nalhává s české strany pseudoradikální, a že český postulát po zru šení tom, který se stal v posledních dnech postulátem všech konservativců na pravici. je spravedlivým, oprávněný m a splnitelným — baron Dipauli to veřejně a hlasitě řekl delegátům všech stran — jednati bez souhlasu levice. Věc byla by stála za zkoušku, zdali by si tato troufala, pro vyhlazení přečinu Kindingerova přejíti do obstrukce. Pan Körber však nio nedbal toho, co chtěli důvěrníci majority — dbal a dbá jen toho, co chtěli důvěrníci levice a to v záležitosti, po které jim není pranie Ptal se kdo, zdali Čechové půjdou do obstrukce, když bylo rozhodnuto, nařízení Gautschova zrušiti »schlankwegs«, nařízení, která byla přikrojením Badenových podle vzorku německého? Nikoli. S bezohlednou brutálností šlo se přes uznané právo če- ského jazyka. Nebylo-li ani Badenim ani Gautschem porušeno žádné právo Němců, ne bylo Kindingerem žádné proklamováno. Ale Clarym a Kindingerem bylo porušeno a po- šlapáno právo českého národa, tento sám uražen a ponížen. Při zrušení Kindingrova intimatu jde o nápravu části tohoto příkoří Levice mu nechce. A co levice nechce, ne- smí se státi. Jansovi.

Dipaout Kindingerův Körber Čecho Gautschův Badenův Badeni Gautsch Němec Jans Čechy český národ

14 article

Proto byla dosazena vláda nad stranami a sám český ministr dr. Rezek v rozmluvě s redaktorem »Neues Wiener Journalu« mu- sil doznati, že ke zrušení tomu nedošlo z motivů politických, t. j. ze strachu před levicí. Než strach je špatným rádcem, v po- litice nejhorším. Pan dr. Körber nebude se moci diviti, provedou-li Čechové důsledk jeho nejnovějšího, snad ještě nikoli posled ního ústupu jeho vůči levici ne proti této ale proti němu. Nechť nedá si nikým na mluviti, že, v české delegaci jest omrzelos anebo nechuť k obstrukci. Naopak odhodla nost k ní je neumenšena, ba stupňována jeho právě vylíčeným couvnutím před lidmi. kteří mu stojí o život a kteří sosnoval proti němu v Pešti komplot. Má- ministr vnitra dobré zpravodaje, ví zajist již, kdo je v něm a pro koho je. Pan hrabě Strürgkh, po Plenerovi sy u věčný ministerský kandidát, ve své »Mon tagspresse« horlí pro svojí »majoritu jedna cího pořadu« alias »majoritu parlamentn práce« a míní, že má v parlamentě převáz nou většinu a že jest »jednomyslnou v po pírání morální oprávněnosti nynějsí ob strukce«. Člověku kypí zluč při čelbě tétc nestoudnosti. Pro štyrského velkostatkáře za kterým stojí hrstka majitelů několika po sad a holubníků, jak nebožtík Hohenwart pravil o velkostatkářích druhu páně Stürg- khova, byla tedy zlosynná německá obstrukce jím a jeho soudruhy aktivně podporovaná morálně oprávněnou! Tak vždycky bylov dějinách. Každá revoluce, třeba-li vzešlaz motivů nejzvrhlejších, nabyla posvěcení byla-li vítěznou. My se alliance, ktere »má převážnou většinu ve sn movně«, věru neděsíme, ale p Körber, Rezek a Jaworski mohl by prohlédnout, aby viděli, ž se tato majorita nestrojí an pro vládu a její úkoly, ani pr Poláky, alebrž proti nim a pr levici a její nedočkavé a netr pě livé čekatele ministerský l porteřeuillů

Rezek Wiener doktor Körber Čecho Strürgkh Plener Hohenwart Stürg Jaworský Polák Pešť

15 article

Čechové vídeňští v Brně. Z Brna, 4. června. V neděli dopo ledne přijeli sem do Brna naši mili bratři Vídně. Po jásavém uvítání na nádraží, v mo hutném průvodu ubírali se městem za hla holu písní národních do besedního domu, něhož pak po společném banketu o 2. hod odpolední šlo se v průvodu na stavenist besedního domu v Královém Poli. V pondělí dopoledne konala se četně navštívená mani festační schůze ve velkém sále besedního domu, na níž promluvili J Stříbrnýz Vídně a redaktor Šafr z Brna. Čechové vídeňští byli tu předmětem nadšených ovací Slovinský školní dozorce pro Štyrsko. Z Vídně, 5. června. V posledních dnech strašila opět systemisace místa slovin ského dozorce pro Slovince dolního Štvrska Se jmenováním jeho byl uváděn v souvis lost pobyt poslance dvorního rady Šu klje v Mariboru. Věc se vysvětluje nyní ná- ramně jednoduše. V nedělním čísle mariborské »Südsteierische Poste čteme, že poslanec Šuklje meškal ve jmenovaném městě za příčinou vydání nových knih pro slovinské školní obce, o čemž rokoval s ředitelem tamějšího paeda gogia Schreiner em.

Čecho Šafr Slovinec Šu Šuklj Schreiner Brno Vídeň Králové Maribor Stříbrnýz Vídeň

16 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Z Pešti, 4. června. (C.-B.) Cís a odjel o půl 9. hodině večerní z Jedlové do Vídně- Z Berlína, 4. června. (C.-B.) »Wol- fova kancelář« oznamuje z Peking uze dne včerejšího: Přibyl sem také již oddí německého vojska, čítající 50 mužů námořního praporu. Velí mu jeden důstojník Z Berlína, 4. června. (C.-B.) Říšský kancléř kn. Hohenlohe sem dnes večer opět přibyl. Z Kodaně, 4. června. (C.-B.) Krá odjel dnes večer do Wiesbadenu. Z Paříže, 4. června. (C.-B.) Presiden Loubet odjel dnes odpoledne do Vincen- nes, aby se zúčastnil cvičení sdruženýcl jednot tělocvičných ve Francii. Presidení byl jak členy jednot tak i obecenstvem hlučn pozdraven. Ze Saonu sur Marne, 4. června (C.-B.) Dnes je v městě zase klid. Zdá se, že nastalo všeobecné uklidnění Praví se, ze četnictvo včera dostalo se do tísně. Manifestanti poranili několik četníků vrženými střelami; také bylo na četníky ně kolik ran vypáleno. Četníci užili zbraně te- prve, když byl jich velitel poraněn. Vyšetřo- váním zjištěno prý, že byly první rány na četnictvo vystřeleny v sobotu večer odkudsi z okna. Z Říma, 4. června. (C.-B.) Úřadní statistika podává tento výsledek voleb: Bylo zvoleno 360 konstitučních, z nichž 271 mi- nisterských a 39 opposičních kandidátů, dál 68 členů nejkrajnější levice a 8 neodvislých. V 39 volebních okresích jsou nutny užší volby; 33 volební výsledky jsou ještě ne- jisté.

Přibyl Hohenlohe Pešť Vídeň Berlín Peking Kodaň Wiesbaden Paříž Vincen Francie Saona Marna Řím Wol

17 article

— »Popolo Romano« píše, že majorita vyšla z volebního zápasu sesílena. Nejkraj- nější levice dobyla z 20 mandátů, které ztra- tila konstituční opposice, 5. Dle »Aranti vyhrává nejkrajnější levice 17 mandátů. Z Říma, 4. června. (C.-B.) Včerejš volby do sněmovny poslanců vy- konány všude klidně. V Římě byli zvolen ministerští kandidáti Baccelli, Torlo- nia a Santini; dále byli opětně zvoleni republikáni Barzilai a Ma zz a. V Pa- lermě byl opětně zvolen Crispi. — Dle dalších neúřadních zpráv je do- sud známo 475 volebních výsledků. Zvoleno bylo 363 konstitučních, mezi nimi 284 mini sterských, dále 27 radikálů a 59 republi kánů a socialistů. Užších voleb je po třebí 26. Z Říma, 4. června. (C-B.) Úřadní stati stika oznamuje následující výsledek voleb: zvo leno bylo 360 poslanc ů konstitucionálních z nichž jest 271 přívrženc ů ministerstva. Ze Sofle, 4. června. (C.-B.) Bulharsk protestuje proti differeněním clům tureckým. Žádá v souhlase s Rumunskem a se Srb skem, aby otázka ta přidělena byla smíšené komisi. Z Bělehradu, 4. června. (C. - B Král Alexandr odejel včera ráno se svým otcem Milanem, jakož i s minister- ským předsedou Dorděvičem a ministrem vnitra Genčičem na parníku »Car Miku láš II.« srbské paroplavební společnosti do Kladova a Kragujevce. Král chce za 13 dn navštívit nejdůležitější města ve východn části Srbska a vrátit se pak přes Niš do Bělehradu. Z Londýna, 4. června. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« sděluje ze dneška z Tjen- cina: Oddíl kozáků, kteří vyjeli hledat uprchlíky, měl ostrou bitku s Boxery a způ- sobil jim těžké ztráty. Z Rusů zraněn byl důstojník a tři mužové. Došly znepokojují í zprávy z Paotingfu o postavení amerických a anglických misionářů.

Baccelli Torlo Santini Barzilai Crispi Srb Milan Mika Došla Řím Rumunsko Bělehrad Kladovo Kragujevac Srbsko Niš Londýn Tjen Popolo Romana Ma zz a

18 article

Z Londýna, 4. června. (C.-B.) Dl zprávy »Reuterovy kanceláře« z Tientsinu ze dneška sdělují kozáci, kteří se tam vrátili, že usmrtili 16 Boxerů a mnoho jiných zranili. Táž kancelář oznamuje rovněž ze dneška z Tientsinu, že britský misionář Robinson, člen severočínské missie, byl s pěti domorodými křesťany usmrcen a že Norman, téže missii náležející, dostal se ve Vuchiayungu, dvě míle od Yenchingu, do zajetí a že mu hrozí velké nebezpečí. Z Petrohradu, 4. června. (C.-B.) Ku získání místa pro ubelné skladiště u přístavu masampského ruskou vládou podotýká »No voje Vremja«: Korejská vláda usnesla se, že neuděli žádným cizincům žádných koncessí na ostrově. Kojedu, na sousedních malých ostrovech anebo na protéjší, k přístavu ma- sampskému přimykající pevnině. Z Londýna, 4. června. (C.-B.) Reute- rova kancelář oznamuje z Pekingu ze vče rejška, že tam odpoledne přibyla rakouská posádka. Z Cařihradu, 4. června. (C.-B.) Krá lovna řecká Olga přibyla dnes na cestě do Ruska do Bosporu. Sultán vzkázal královně po svém generálním adjutantovi pozdrav. Z Nového Yorku, 4. června. (C. B. Dle telegramu z Kingstonu oznamuje parník »Orinoko« z Kolumbie ze dne 31. m. m. Povstalci byli vzdáleni šest mil od Panamy Americká vojenská loď »Machias« jest v Co lonu. Má rozkaz, vysaditi na břeh mužstvo kdyby bylo město ohroženo. Proslýchá se že povstalci potopili kolumbijský dělový člun »Cordovu«,

Reuterův Norman Olga Cordův Londýn Tientsin Yenching Petrohrad Reut Peking Cařihrad Rusko Bospor Nový York Kolumbie Panama

19 title

Politické zprávy zahraničné.

20 title

V Praze, dne 4. června.

Praha

21 article Rusko na Balkánském poloostrově

Rusko na Balkánském poloostrově Rakouská politika na Balkáně má v ru- ském časopisectvu jediného, ale za to věrného obhájce: »Hoocr« páně Notovičovy. Cokoli Rakousko na Balkáně dělá , podle tohoto časopisu je dobré a dobře dopadne. Rusko dle » HoBecrei nabylo dohodou s Rakouskem z roku 1897 tal spolehlivého spojence, že mu s klidným svědo- mím může odevzdati do rukou osud všech bal- kánských národů, jejichž ochranu dosud pova- žovalo za čásť svého dějinného poslání. Rakou- sko v té úloze Rusko úplně zastane, Rusko o r. 1897 nemusí mít o věci balkánské žádných starostí. V »Hoo Bpe« v č. ze dne 31. května vyšel pod hořejším záhlavím pozoru- hodný článek, jenž s »Honocr« polemisuje. Dobromyslnosti »Hoocre« bylo již trochu příliš, když tvrdily, že »Rakousko, když loni na podzim odřeklo, jsoue vyzváno, aby se zúčastnilo protestu velmocí proti milanovskému soudu, jednalo k obapolné spokojenosti obou smluvných stran«, tedy i Ruska. »Hooe Bpena« praví, že »HonoCru- úplně zapomněly historie rakouské politikyn Balkáně v posledních letech. Dohoda s Ra kouskem uzavřena byla na jaře roku 1897. Tehdáž byli v Srbsku při vesle radikálové, již dle možnosti snažili se zlepšiti státní hospodář- ství země a v poměrech k Bulharsku zahladi všechny stopy z r. 1885.

Notovičův Bpe Rusko Balkán Rakousko Srbsko Bulharsko Hooe Bpen

22 article

Toto sblížení mezi dvěma slovanskými ná- rody jakožto prvý následek smíření Ruska' s Bul- harskem bylo zajisté v zájmu míru na Balkán- ském poloostrově. »Následkem sblížení nabývalo i soupeření Srbův a Bulharů v Makedonii měk- čích forem a obě strany byly přístupnější smí- nému vlivu Ruska. Bylo by třeba veliké neši- kovnosti s naší strany, kdybychom někdy z svých rukou pustili morálné i faktické vedení na Balkánském poloostrově. V r. 1897 začal se do srbské politiky míchati Milan a zrušiv dané slovo přijel do Bělehradu, kde se trvale usadil. Radikálné ministerstvo muselo odstou- piti. Co dále bylo, netřeba připomínati. Žádný Srb neřekne, že nynější stav věcí v Srbsku je týž, jako byl r. 1897, před dohodou rusko rakouskou, jež si vzala za úkol zachovati status quo. Naopak, právě od toho roku za- čaly nejen v Srbsku, nýbrž i na celém Balkán spěšné a radikálné změny v příčinách, kter tvoři základy národního bytí balkánskýeh Slovanů. Rakousko naproti Rusku není totéž, co Rakousko naproti balkánským národům. Naprot nim je Rakousko velkou silou. Vitězstvi kato- licismu a prvenství německé krvo vždycky tvo- řily hlavní úlohy rakouské politiky.

Srbův Bulhar Milan Srb Ruska Rusko Balkán Makedonie Bělehrad Srbsko Rakousko Slovan

23 article

Kromě toho Rakousko zasahiuje do život balkánských Slovanů svým obchodem a svým tihnutím k Solunu. Rusko na Balkánském polo- ostrově realně je nepřítomno, ale má tam vliv mravný. A tu se stane mezi Rakouskem Ruskem dohoda o Balkáně na zásndě status guc a sotva se stane, hned agenti rakouské politiky začnou rozšiřovati pověsti, že Rusko vzdalo se i svého mravného vlivu na Balkán a docela je přepustilo Rakousku. Pro balkánské Slovanstv Rusko realně mizí, Rakousko pak před nimi vzrůstá do hrozebné výše. Ale z balkánských Slovanů nikdo nemysli aby se bezvolně vlivu rakouskému poddal. Mysl jejich se jitří a pořádok začíná záviseti od náhou Proto žádná dohoda Ruska s Ra- kouskem o balkánských věcec není v zájmu míru na Balkánskén poloostrově. Nynější stav Srbska, osud Živkovičů, Taušanovičů, všech těch bezpomoc- ných obětí balkánského austrofilství za doby rakouskorruské dohody, není-liž přesvědčujíeím důkazem toho Míru na Balkánském poloostrově z všeho nejlépe může prospěti úplná ne záv i s l o st a samostatnost ruské politiky v věcech balkánských.« Vypovídá Rusko tímto článkem smlouvu

Živkovič Taušanovič Rakousko Rusko Balkán Ra Srbsko

24 article

Žádné návštěvy Viléma II. ve Vídni Včerejší »Nordd. Allg. Ztg.« vyvrací tvrzen listův, že Vilém II. bude 18. srpna t. r. osobně císaři Františku Josefovi k narozeninám blaho přáti. Odpor proti hraničným poplatkům ve Španélsku. Jak z Madridu sdělují, udály se v sobolu bitky mezi dělníky, kteří z práce v Gibraltaru konané se do svého domova spanělského vra- celi a mezi celními strážníky. Četnictvo zakro- čilo. Čtyry osoby byly poraněny a mnoho oso zatčeno. vvsyle o e Nepokoje při stávce. Následkem stávky kovodělníkův v Chalons sur-Saone došlo tam v sobotu odpoledne k ne- pokojům, při nichž devět osob bylo zatčeno Večer srazili se manifestanti, mezi nimiž prý i mnoho cizincůy, opětně s celníky a hlidkou jízdeckou, po nichž házeli kamením. V tom za- rachotilo několik ran, neví prý, se ale odkud. Ctyry osoby byly zraněny, mezi nimiž dvě těžce. Patnáct celníkův a vojáků bylo lehice zrančno. Okna ve vězení byla manifestanty roz- bita. Povolány na to posily celnické i vojenské. Jeden z raněných, 16letý hoch, ranění již pod- lehl. Vyšetřování jest zavedeno. Dělnici učini u prefekta kroky, aby hleděl docíliti narovnán se zaměstnavateli.

Vilém II František Josef Vídeň Madrid Gibraltar Chalon Saone

25 article Válka jihoafrická.

Válka jihoafrická. V Prazo, 5. června. Johannesburg, středisko transvaalských dol zlatonosných, byl teprve, jak také depeše Ro- bertsovy sdělují, ve čtvrtek Angličanům v 11 hod. dopol. formálně předán. Robertsa dopro- vázel při tom malý oddíl vojska. Před předáním města udály se potýčky v okoli města i v něm až konečně velitelům anglickým sděleno,z město jim bude vydáno bez obrany. Okupace města provedla se pak zakroče- ním velitele Krausa zcela klidně. Banky byly obsazeny stráží. Lord Roberts jel pak s velitelem Krausem k vládním osobám, kdež Krause před- stavil jemu úřadnictvo, jež svolilo, prozatímně, než stanou se jiná opatření, zůstati na místech svých. Město bylo ostatně skorem liduprázdno přemnoho lidí bylo z něho uprchlo, nieměne když britská vlajka byla vztýčena a když vojsko anglické před Robertsem defilovalo, shromáždilc se přece hojně lidí na hlavním náměstí. Oby vatelstvo jalo se potom vydávati zbraně i koně Na tvrzích nalezena pouze jedna houfnice a děla 65milimetrová. Den před obsazením Johan nesburgu ukořistilo ale vojsko anglické 1 dělc a 11 vozů se střelivem a zásobami

Angličan Roberts Kraus Johan Johannesburg hlaveň náměstí Ob

26 article

Za bitek kol Johannesburgu zajat dle de peše Robertsovy komandant Botha (bratr vrch ního velitele Ludvíka Bothy ?) a asi 100 jinýeh Burů, však vedle toho i několik cizinců a člen irské dobrovolnické legie. V Johannesburgu po nechána brigáda Nevallova ku střežení pořádku Že však také Bury neopustila ještě veškerá energie vysvítá z toho, že dokonce i v samém Oranžsku ještě útočně vystupují a zvláště spojení Robertsa s operační jeho basí ohroziti se snaži. Tak na- padli na příklad 29. m. m. oddíl jízdní pěchot britské mezi Kronstadem a Lindleyem a způso- bili mu ztráty. Rovněž obsadili Burové znovu po- sice těsně u Lindleve (severovýchodně od Kron- stadu), zahradivše zde 500 Angličanů ústup. Generálu Rundlovi podařilo se sice útokem tyto Brity vyprostiti, ale stálo ho to 37 mrtvých 115 raněných. Také ztráty Burů, kteří stáli na vysokém kopci v krytých postaveních, byly prý veliké. Velitel Villiers byl v boji těžce zraněn. General Clements přitáhl do Senekolu Brabants do Ficksburgu ve východním Oranž- sku. Burové soustředili v tomto koutě Oranž- ska všechno vojsko, jež jim jižně od Vaalu zbylo.

Robertsův Both Bur Kronstad Lindley Burová Kron Angličan Rundl Brito Villiers Johannesburg Bura Oranžsko Vaal General Clement

27 article V portugalské sněmovně prohlásil v sobotu

V portugalské sněmovně prohlásil v sobotu ministr zahraničních záležitosti, že Portugalsko neobdrželo od Transvaalu žádného ultimata a že nebyl také sveden žádný boj na hranici Transvaalu a portugalské državy východo- Jafrické. Telegramy. Z Londýna, 4. června. (C. B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Newcastlu ze dne 1. června: Není žádné známky, že by byl Burové L ai ng s nec k opustili. Jenom málo Burů ze svobodného státu střeží průsmyky Dračích hor- Z Londýna, 4. června. (C.-B.) »Daily Express« oznamuje z Nov. Yorku ze dne vče- rejšího: »Journal« uveřejňuje telegram z Machy, datovaný dne 2. června, ve kterémž president Krüger prohlašuje, že bude bo ostře veden až do konce. Z Londýna, 4. června. (C.-B.) »Daily Express« oznamuje z Laurenco Marquezu ze dne včerejšího: Úřadní telegram z Prelorie oznamuje, že byl dne 31. května s veden týhý boj u lrene, 8 mil na jihu od Pretorie. Burové uhájili svých posic až do slunce západu. Co den odesilá se 15 vlaků se zásobami z Maihadsdorpu do Lydenburgu. Manifestačni sjezd obchodního po- mocnictva z Čech, Moravy a Slezska v Brně o dnech svatodušních.

Burová York Mach Krüger Pretorius Portugalsko Transvaal Londýn Reut Newcastle Laurenco Marquez Čechy Morava Slezsko Brno Daily Express

28 article (Tifgrm. »Nár. Listat .j

(Tifgrm. »Nár. Listat .j Konečně i naše obchodní pomocnictvo, vrstva to našeho národa velmi důležitá, vzcho- pilo se ku prvnímu, samostatnému kroku, aby si povědělo, čeho jest třeba pro rozvoj a zmo- hutnění jeho stavu a jaké prostředky třeba vo- liti, aby požadavků, jež tak jsou pro ně se stanoviska práva, spravedlnosti a lidskosti na- prosto nutně, bylo co možná nejdřive dosaženo aneb aspoň pro dobu přílomnou k nim se při- bliženo: Proto uspořádal místní odbor Česko- slovanské obchodnické besedy pražské v Brně o dnech svatodušních manifestační sjezd pod protektorátem zemského a řišského poslance dra. Václava Šíleného do Brna, na němž by si porokovati mohl o svém bídném postavení tento důležitý, ale dosud neslvšený, nesorganisovaný stav naší společnosti. Již v sobotu dne 2. června v podvečer sjelo se dosti účastníků sjezdu, kteří se shro- máždili v 8 hodin večer v místnostech místního odboru. Českoslovanské obchodnické besedy. V neděli dopoledne byli pak ostatní účast- níci sjezdu místním odborem Českoslovanské obchodnické besedy uvítáni na nádraží, odkudž šlo se ku společnému banketu v Besedním domě, kde odpoledne o 3. hod. započal sjezd obchod- ního pomocnictva ve velké dvoraně za hojné účasti interessentů z král. českého, mark. mo- ravského i vévodství slezského. Sjezdu byli pr- tomni také delegáti z Vídně.

Václav šílený Brno Vídeň besední dům

29 article

Jaký živý zájem vyvolal sjezd tento, bylo viděti na zastoupení všech vrstov českého ná- roda a pak všech odborů Č. O. B. Mimo vzác- ného protektora sjezdu byli přítomni jako čestní členové sjezdu: ředitel ústavů Vesniných pan Frant. Mareš, ředitel obchodního učiliště pan Ziskal, pp. professoři Severa a K on- vička v zastoupení obchodní školy v Prostě- jově, za vyšší obchodní školu v Brně byli přl- tomni pp. professoři Hollmann a Břečka, dále velkoobchodník p. Kordin a, papírník p. Stůna, obchodník p. KlIčník a mlynár p. Lacina ze Židenic Jako delegáti ústřední jednoty pražské byl přítomní starosta p. Václav K ar bus a red. »Věstníku« p. Karel Šimůnek. Z korporací byly zastoupeny: »Slovanský obchodní spolek ve Vídni«, »Obchodní jednota v Brně«, »Spolek moravských živnostníků« svým předsedou p. Faustem, »Zemská jednota ziv- nostenských společenstev« místopředsedou p. Holubičkou, »Obchodnická beseda« z Olo- mouce, z Jihlavy a dále odbory Č. O. B. z těchto měst: Litomyšle, Ústí nad Orlicí, Č. Budějovic, Prostějova, Kroměřiže, Kyjova, Velkého Mezi- říčí, Valašského Meziříči, Místku, Přerova, Tre- bíče, Vyškova, Znojma, Uh. Hradiště, Židlocho- vic, Židenic atd. Sjezd zahájil předseda Č. O. B. p. A da- mec. Pravil mimo jiné

Vesniný František Mareš Ziskal Severa Hollmann Břečka Kličník Lacina Václav Šimůnek Faust Holubička Č . O Brno Židenice Vídeň Ola Jihlava Litomyšl Ústí nad Orlice Č . Budějovice Prostějov Kyjov Meziříč , Místek Přerov Vyškov Znojmo spolek moravský živnostník trebíč

30 article

Dnes sjela se obchodnická omladnina česko- slovanská z čelných měst a míst koruny svato- václavské, aby hromadně vystoupita a žádoucí nápravy neutěšených poměrů svých se dovolávala, aby se uradila, jakých kroků činiti má, by v brzku nějakých úspěchů se dodělala. Leč obchodnický dorost chce také veřejnosti sjezdem svým dokázati, že důležitý stav obchod- nický hrdě se hlásí do řad nadšených bojovníku za právo naší vlasti, že úplně jsou již zažehnán doby, kdy obchodník byl kosmopolitou Kdo zná naše poměry, kdo ví, jak je obchodní příruči mnohdy ve své volnosti obmezován, jak vět- šinou je špatně situován a s jakými obtížemi spo- jeno je získání třeba jednodenní dovolené — ten pochopí, jakých obětí přinesli ti, kleří se k tomuto manifestačnímu sjezdu dostavili a náležitě tu jejich o bětavost ocení. Z těch příčin dvojnásob jste nám všichni vítáni Všichni bez rozdílu, ať z blízka i z dáli jste k nám zavítali, všichni jste nám milými. Oběť Vaše i všecky ostatní, které Českoslovan- ská obchodnická jednota přinésti musila, kéž jsou rychlým splněním aspoň těch nejnalehavějších a do- jista více jak spravedlivých požadavků odměněny. Dejž bůh, aby obchodní dorost došel konečného cíle svých tužebl Jmenem místního odboru Č. O. B. v Brně. i jmenem veškerého českého obchodnického dorostu vítám našeho ojedinělého dosud harcovníka na poli národním i sociálním pro Moravu, našeho pro- tektora sjezdu, zemského a říšského poslance pana dra. Václava Šíleného! S touže svatou a oddanou důvěrou obracím se i k vám, velectění pánové, kteří uvázali jste se v čestné členství sjezdu, jako osob- nosti, jež účelně a platně dovedet. a budete také hájiti a zastávati přírozená a právem lidskostí do- ložená práva a požadavky naše. Vy uvázali jstese v úlohu na oko snad dosti nevděčnou a proto

bůh Václav šílený Č . O Brno Morava