2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
13. dubna 1907. Číslo 101.
4
article
Eary Bral. Za takového stavu věci uznáte, že synově
dra. Eduarda Grégra nemohli takovou urážku nechat
lpěti na cti svého otce. A kdo byl jen na chvíli v po-
chybnostech o vlastním smyslu slov p. Ždárského
tomu to zřejmě doplnily a vysvětlily orgány strany
agrárnI. Smrt dra. Eduarda Grégra nemůže zabránit
aby se celá věc náležitě nevyjasnila. Pan dr. Eduard
Grégr musí býti očišíěn, zármutek rodiny nechť nám
nebrání v projednání žaloby.
Pan Ždárský: Na sněmu pronesl jsem obha-
jovací svou řeč, poněvadž jsem před tim p. 4 ne-
děle byl napadán. Řeč ta nesměřovala prot
dru. Grégrovi, nýbrž proti nynějším pp. pří-
sedicím zemského výboru, zejména dru. Škardovi.
Neměl jsem teho nejmenšího úmyslu
uraziti dra. Eduarda Grégra! Ovšem jsem ho do řeči
vtáhl, ale nikoli v úmyslu, abych jej urazil. Naopak
vždy dbal jsem toho, aby se dru. Grégrovi nestala
žádná příhana. Když bylo zavedeno vyšetřování
v ústavu pro choromyslné, nařidil jsem, aby jměno
dra. Ed. Grégra v žádném případě nebylo přivedeno
do spojilosti s timto vyšetřoránim. Z toho je patrno,
že jsem neměl v úmyslu dra. Ed. Grégra uraziti
Rečník dovozuje, že na sněmu přečetl jen to, co
mu v dopise sděleno a tento přípis (jímž byl dar
provázen) ukazuje dru. Scheinerovi.
Pan dr. Scheiner: Nezbude nic jiného, než
aby pisatel byl předvolán k výslechu a vysvětlil, koho
tím mínil, když píše o tom, že se díive dary po-
sílaly.
Pan dr. Švehla: Proč to ale kdo vztahoval na
dra. Ed. Grégra? Vždyť se to mohlo týkat také ře-
ditelů zemských ústavů nebo úřadníků atd.? Za t
nemůže pan Ždárský, že jeho řeč noviny zkroutily.
Podkladem. jest jedině stenografický protokol a v tom
o obviňování dra. Ed. Grégra nikde není ani zmínky.
Grégr
Ždárský
doktor
Škarda
Rečník
Scheiner
Švehla
5
article
Pan dr. Scheiner: Pan Zďárský mluvil stálo
o svém předchůdci, tím byl dr. Ed. Grégr a potom
přešel ke sdělení o darech s dodalkem, že se to
tak dříve dělo. Každý vykládal to tak, že Ždárský
mínil dra. Ed. Grégra a že ho vinil z úplatků. Byle
povinnosti p. Zdárského, aby výroky
své objasnil a na pravou míru uvedl.
když viděl, jak se řeč jeho vykládá
že sa dru. Grégrovi na cti velice ubli-
žuje. A to p. Žďárský dosud nikde neučinil až zde,
když prohlásil, že tím nemínil dra. Eduarda Grégral
Pan dr. Švehla: Ve „Venkově“ to několikráte
stálo, že nevinil dra. Grěgra z úplatků.
Posl. p. Žďárský: Měl jsem v úmyslu v plněm
sněmu příslušné prohlášení učinil, ale v tom mně
bylo zabráněno výstupem synů Grégrových v ku
loárech. Učinil jsem sobě málo kdy takovou reservu,
jako tehdy, když jsem nereagoval na dosti příkro
slova dra. Ed. Grégra.
Soudce činí následující návrh smíru: Žalobce
p. Žďárský prohlašuje, že nemínil dra. Eduarda
Grégra urazit a že nemínil jej z úplatků vinit; pan
Bř. Grégr prohlašuje, že kdyby to byl věděl, že p.
Ždárský dra. Eduarda Grégra nechtěl urazit, že ne-
bylo by došlo k výstupu ve sněmovně.
Pan Břel. Grégr s tímto návrhem souhlasí
podotýká, že se ocůl ve spravedlivém rozčilení, když
se v novinách dočetl a od poslanců slyšel, jak byl
otec jeho uražen.
Dr. Scheiner: Jak se vysvětlovala řeč pan
Ždárského, patrno z toho, že dr. Eduard Grégr dru-
hého dne byl z úplatků přímo obviňován.
Soudee: To je volební agitace.
Dr. Švehla: Co je nám do fantasie žurnalistůl
Dr. Scheiner: Názor o urážce dra. Ed. Grégr
převládal nejen u žurnalistů, ale i v kruzích posla-
neckých. Dr. Pippích dotvrdí, že měl dojem, že řeč
Ždárského se vztahuje na dra. Grégra.
doktor
Scheiner
Zďárský
Ed
Grégr
Grégral
Švehla
Posl
Grégrův
Bř
Břít
Pippe
6
article
Posl. Ždárský: Opakuji, že jsem ve své obha-
jovací řeči mluvil o dnešních přísedících zemského
výboru. Ale Mladočeši to vhodili všechno na bedra
toho starého pána dra. Ed. Grégra! Měli odpovídat na
všechny výtky a ne ponechat to všechno na dru. Ed
Grégrovil
Dr. Scheiner sděluje, že obžalovaný nemůže
dáti takové čestné prohlášení, které by jej desauvo
valo. Co p. Břetislav Grégr učinil, stalo se v plněm
přesvědčení, že bylo otci jeho ublíženo.
Pan Břet. Grégr: Dnes, když vím, že pan
Žďárský mého otce nechtěl urazili, mohu říci, že
bych výstup neučinil, kdybych sdělení ono vědě
tehdá.
Posl. Ždárský trvá na tom, aby se mu dostalo
zadostiučinění, poněvadž byl uražen. Když se pan
Břet. Grěgr zdráhal dáti projev, v němž měl vyslo-
viti politování nad svým počinem, přikročeno k jed
nání vlastnímu.
Posl
Grégr
Ed Grégrovit
doktor
Scheiner
Břet
Ždárský
7
article
Obžalovaný p. Břetislav Grégr, narozený v roce
1872, vyprávěl, že se svým bratrem Zdislavem přišai
dne 22. března do budovy sněmovny a žádal od posl
Ždárského vysvětlení a zadostučiněn
vzhledem k obviňování z úplatnosti dra. Eduana
Grégra, jako přísedícího zemského výboru a referentn
zdravotnictví. Přistoupili jsme k posl. Ždárskému,
náhodou kuloárem se ubírajícímu, a tázal jsem se
ho: „Račte být pann posl. Žďárský? Já jsem Grégri
A když dal kladnou odpověď, pravil jsem dále: „Žáda
bych vás o vysvětlení v příčině vaší včerejší řeči v
sněmovně, pokud se týkalo mého otce, jakožto vašeho
předchůdce v zemském výboru.“ Posl. Ždárský
na to odpověděl: „Zde mne nenapadejte a já vám
nejsem žádným způsobem zedpověden, dávat zde
vysvětleni!“ Pravil jsem dále: „Dle všeho, jak v no-
vinách je uvedeno, je to lživě na řčení a žádám proto.
abytte je vysvětlil a odvolal!“ Zďárský: „Já vám
zde žádné vysvětlení nebudu dávati!“ Já: Pak to
není nic jiného, než měho otce na cti utrhačství!“
Můj bratr Zdislav rovněž žádal vysvětlení, načež posl.
Grégr
Eduan Grégr
Ždárský
Posl
Zdislav
Zdislav
sněmovna
8
article
Ždárský: „Já vám budu dávat vysvětlení, než“
Ke konci jsem pravil: „Kdybych nerespektoval po-
svátná místa české sněmovny, pak bych mnohem
důraznějším způsobem žádal na vás zadostiučinění!“
Že bych řekl, že jej ztluku, je vyloučeno, nadávky
vůbec jsem nepronesl. Posl. Ždárský pravil: „Vy
mě zde napadáte před tolika pány neslušně!“ A na t
já: „A to není neslušné, když jste se neostýchal včer
před celou sněmovnou napadnouti mého otce?
Potom byl vyslýchán žalobce p. poslanec Jose
Žďárský, 54 roky starý. Pravil, že nadávky, ani
vyhrožování bitím vůbec neslyšel z úst žalovaného.
nýbrž dověděl se o tom od jiných, zejména posl
Dvořáka a J. Práška. Výstup v kuloáru ličí podobně
jako žalovaný
Svědek p posl. Jan Dvořák (agrárník). 37 roků
starý, evangelík, po složení přisahy pravil, že viděí
v kuloáru shluk. Jaká slova padla, nemůže se upa
matovati, ale když posl. Žďárský odešel do sně
movny, řekl obžalovaný: »Jest-li do 24 hodin nedá
satisfakci, tak ho spráskám!« Na blízku stáli poslanei
pp. Josef Prášek a Josef Anýž.
Pan dr. Scheiner: Vzbledem k tomu, že s
jedná o odůvodnění rozčilení obžalovaného, navrhuji
předvolání poslanců pp. dra. K. Pippicha a Šubrta
o té okolnosti, že řeč posl. Žďárského vyznívala
v ten smysl, jakoby se týkala dra. Ed. Grěgra a že
tedy rozčilení p. Břetistava Grégra bylo odůvodněné.
Soudce návrh tento zamitl jakožto okolnost
nerozhodnou pro posuzování činu obžalovaného.
Rozhodl však soudce, aby předvoláni byli za svědky
pp. poslanci Josef Anýž a Jos. Prášek z Kralovie.
Na to zástupce žalobce p. dr. Švehla prohlá-
sil, že žalobu v příčině nadávek bere zpět vzhle-
dem ku prohlášení žalovaného, že nadávek neužil
setrvává na žalobě v příčině vyhrožování bitím.
Potom líčení o 2. hod. odpol. odročeno.
Ždárský
Posl
Jose Žďárský
Dvořák
J Prášek
Prášek
Anýž
doktor
Scheiner
Vzbled
K Pippich
Šubrt
Břetistava Grégr
Kralovie
Švehla
Jos
9
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Z říšské dumy.
Rus
10
article
Z Potrohradu, 12. dubna. (K. k.) Po dalším roko-
vání bylo usnéseno zabajovati plenární schůze
2. hod. odpol. (místo o 11. hod. dopol.) a zatím pře-
něsti těžiště zákonodárné práce do výborů, jimá
dosud nedostává se potřebného času ku poradám.
Návrh ministra spravedinosti na vyloučení ně-
kolika poslanců, kteří jsou obžalování ze zlo-
činu dle § 126. tr. zák. (účastenství na spolcích, jež
směřují ke svržení nynějšího režimu) zavdal podnět
k hlučné debatě.
Posl. Gessen trval na tom, že duma má právo
obírati se také meritem otázky a navrhl přikázati
záležitost výboru.
Ministr spravedlnosti se tomu opřel.
Duma je povinna držeti se prostě rozhodnutí vyše-
třujícího soudce; jinak jest se obávati pomíšení moci
zákonodárné a soudcovské. Ministr nabádá sněmovnu.
aby respektovala spravedlnost.
Za rokování několik členů strany kadetů na
padlo ostře ministra a prohlásili, že v Rusku není
pravé spravedlnosti.
Posl. Adjemov [kadet] vyřítil se na ministra
se zaťatými pěstmí a zvolal: »Máme samovládu
anebo ústavu?« Za hluku, který povstal, vyskočil
poslanci pravice ze svých sedadel
tloukli na pulty a křičeli: Samovlád
není odstraněnal
Ministr spravedlnosti vstoupil po druhé
na tribunu. Mluvil podrážděným hlasem a prohlásil.
že jeho možno napadnouti, ale ne spravedlnost
soudce.
Po delším rokování usnesla se duma 197 proti
175 hlasům vrátiti návrh výboru, čímž schůze byla
skončena.
Posl
Gessen
Potrohrad
Rusko
11
article
Spor mezi presidenly ministerstva a říšské dumy?
Z Petrohradu, 12. dubna. (Spb. Ag.) Odpově
ministerského přadsedy Stolypina na
přípis předsedy říšské dumy Golovina je známa nyní
v plném znění. Prohlašuje v ní, že stav věcí mu
ukládá učiniti neprodleně opatření, aby porušen
zákonného pořádku se snad neopako-
valo. Měl při tom volbu mezi cestou formální, zá-
konem vytčenou a mezi cestou předepsanou zdvořilostí
t. j. obrátiti se především na předsedu říšské dumá
emířlivě s prosbou, by mu sdělil, jaká opatření hodlá
učiniti, by zamezeno bylo porušení pořádku. Tuto cestu
zdvořilosti nastoupil přec Golovin a jeho příkladu
následoval on. Stolypin. Avšak. není li vám libo —
končí list min, přednedy — zůstati na této cestě
přejete li si jiti jedině a pouze cestou formální, mu-
sím i já upustit od všelikého pokusu, aby různosti
názorů mezi námi byly smírně odstraněny, musím
použiti svého práva a dáti stráži taurickéh
paláce na základě zákona rozkaz, ab
do budovy nepouštěla vůbec žádnýc
o sob soukromých, mimo ty, jež jsou jmeno-
vány v nařízení ze dne 3. března, carem potvr-
zeném.
Telegrafní úřadník v Gačině zatčen.
Z Petrohradu, 12. dubna. (K. k.) »Birževyja Vě-
domosti« sdělují, že byl v Gačině zatčen telegralní
úřadník Berges, u něhož byl nalezen revolver, ši-
frovaný lelegram a jízdní řád carských vlaků.
Stěhování se na Sibiř a do východní Asie.
Z Petrohradu, 12. dubna. (K. k.) Ministr orby
podal předlohu, již usnadňuje se vystěho-
valectví do východní Asie. Vystěhovalectví
z evropského Rusku na Sibíř vzmáhá se tak, že
denně odjíždí ze Sizraně na výcihod 10
zvláštních vlaků a že třeba omeziti dopravu
nákladů.
Stolypin
Golovin
Petrohrad
Golovin
Sibiř
Asie
Rusko
Sizrana
Aga
Birževyja V
12
article
Blokáda Finska.
Z Petrohradu, 12. dubna (K. k.) Ve vládních
kruzích kolují pověsti o brzké blokadě Fin-
ska, aby bylo odstraněno zmábající se pod-
loudné dopravování zb raní pro revoluci
onářr.
Odvolané návzhy pro dumu.
Z Petrohradu, 12. dubna. (Spb. Ag.) Na schůz
zástupců oposičních stran bylo usneseno, odvo-
lati sjednacího pořadu levicí po-
dané předlohy oudělení amnestie
zrušení vyjímečného stavu a všeobecné školní ná-
vštěvy.
Krvavé srážky v Lodi.
Z Lodi, 12. dubna. (Spb. Ag.) Včerejší krvavé
srážky trvaly od poledne až po zdě do noci, zvlášte
v předměstí Balutách 4 osoby byly usmrcenn
a 12 poraněno. V Alexandrovské ulici vystřelil
neznámý člověk na hlídku, načež tato vypálila salvu
z pušek. Kolemjdoucí mladý židovský obuvník b y
usmrcen.
Zaslřelení člyži dělníci.
Z Lodi, 12. dubna. (K. k.) Dnes byli zde za-
střeleni čtyří dělníci. Policmistr ujistil
depulaci židovského obyvatelstva, že provedení po-
gromu je nemožným, avšak policie je bezmocnou
vůči atentům na jednotlivé osoby.
Finsko
Petrohrad
Baluty
Aga
13
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Proti provádění Perkova zákona na Moravě.
Z Brna, 12. dubna. Obecní výbor města N.
Jičína usnesl se vzhledem na akci českých
poslanců, naléhajících na vládu, aby vydala
v duchu Perkova zákona prováděc
nařízení, na resoluci, ve které se ně-
mečtí poslanci důrazně vyzývají, aby trvali na
sebeurčovacim právu rodičů, anebo
aby aspoň uhájili požadavek národno stn
autonomie školního úřadu.
Perkův
Morava
Brno
obecní výbor město N . Jičín
14
article
Rakousko-uherské vyrovnáni.
Rakousko-uherské vyrovnáni.
Z Vídně, 12. dubna. Konferenee ministrů,
zúčastněných při rakousko-uherském vyrovnáni
a vládních zástupců trvaly také dnes cely den.
Přiznává se nyni, že se daři a nožno dou-
fati ve zkoncováni jejich věcné
formální, buďsi za 2 neděle v Pešti, nebo
potom zase ve Vídni. Ve vládních kruzích uher-
ských přaví se dnes, že cesta císaře do P rahy
byla odložena jedině proto na 15. dubna, že pano
vník chtěl vyčkati rozhodnutí nynější vídeňsk
konference.
Uherský min. orby Daranyi měl dne
dlouhou poradu s min. zahraničních záležitosti
sv. p. Aehrenihalem, dr. Wekerle pak
meškal ve vojenské kanceláři. Odpoledne o 4.
hodině navštivil v t. zv. uherském domě m.-p
bar. Beck dra. Wekerla a rozmlouval s ním
o vyrovnací otázee.
Z Vidně, 12. dubua. (K. k.) Porady o hiospo
dářských stycích obou státních území dospěly
ku předběžné dohodě. Předmětem jieb
bylo zevrubné projednání veškerých otázek
o nichž jednáno býti má, při čemž ve mnob
směrech dospělcse opětksbl' ženi
Při tom objevilo se nutným nejdřive formulovati
přesně za účelem konečného ujasnění body.
o nichž mínění se rozchází, pak ale jednotlivé
předměty, jako na př. železniční tarif, záležitost
veterinářské projednati ve zvláštních od-
borných komisích. Tyto komise sestoupí
se ve Vídni počátkem příštiho ty-
dne. Až tyto porady skončí, budou vyjednáván
ministrů v Pešti opět zahájena.
Z Vidně, 12. dubna. (K. k.) M.-p. dr. We-
kerle odjel o 10. hod. več. do Pešti.
Daranyi
Aehrenihal
doktor
Wekerle
Beck
Rakousko
Vídeň
Pešť
uherský dům m
15
article
Ke jmenování soudcovských úřadníků v Čechách.
Z Vidně, 12. dubna. Námi ohlášená míni-
sterská porada o jmenováni soudeo
v král. českém koná se zejtra o 11. hod.
dopol. v ministerském předsednictvu. Zúčastn
se jí bar. Beck, min. spravedlnosti dr. K lej
a min. dr. Pacák a Prade.
Německo-nacionálni korespondence oznamuje
ke konforenci té:
„Jedná se o české soudcovské úřad
níky pro německě jazykové územ
v k álovstvi českěm. Jak známo, soud
covský stav v Čechách jest přeplněn českým
čekateli do té míry, že jest naprostou ne-
možností vyhověti požadavku německého
obyvatelstva, zvláště proto nemožno, že něme-
čtí úřadníci maji málo ochoty na
stoupiti uprázdněná místa. Účelem
zejtřejší porady jest holá možnost vyrovnati po-
měry skutečné a požadavky národní. Kdyby t
nebylo možno v poradě zejtřejší, bude se konati
ještě jedna porada v neděli, protože
za všech okolností má býti věc vyřízena ješté.
než císař přibude do Prahy. Zprávy, že roz-
hodnutí se stalo již, jsou bezpodstatny.
Beck
doktor
Pacák
Prade
Čechy
Praha
16
article
Zbrojmistr Horsetzky.
Z Vídně, 12. dubna. Velitel 1. armádního
sboru, zbrojmistr šl. Horsetzky nevráti se
již z dovolené do služby. Jeho nástupcem stane
se velitel 24. pěší divíse v Subotiči šl. Steins-
berg-
Rušli studenti vysokých škol ve Lvově.
Ze Lvova, 12. dubna. Rektorát polytechniky
zavedl disciplinární vyšetřo ván
proti ruským technikům, kteří se zů-
častnili na universitě v lednu demonstrací. Na
den 15. t. m., kdy počíná na universitě zápi
svelal svaz ruských akademiků všeobecný
sjezd akademický, na kterém se má jed
nati o stanovisku ruských studentů k zápisu.
V provolání se praví, že ruští posluchači, kteři
se na schůzi nedostaví, budou vyloučeni z ru-
ské společnosti.
Poslanec uherského sněmu Vajda.
Z Pošti, 12. dubna. „Magyar Hirlap“ ozna
muje, že posl. Vajda chce se zejtra zase do-
staviti do poslanecké sněmovny a že mladí čle-
nové strany 184Sníků chtějí ho ze zasedací síně
vypuditi.
Tajná prý politická schůze v Berlíně.
Z Berlina, 12. dubna. Zde rozšířeny byly
pověsti a rozeslány o tom také telegramy za
hranice, že kniže Ferdinand bulharský
meškal před několika dny na zapřenou jako
comte Sarbov v Berlíně a že měl tu několika-
hodinnou poradu s ruským velkým knižetem
Vladimirem. Odebral prý se potom na krá-
lovský zámek, kdež měl zase rozmluvu s něme-
ckým císařem, načež vrátil se k velkému knížet
Vladimírovi. Tento odjel prý pak do Petrohradu.
kdežto kníže Ferdinand vyčkával jeho de-
peše z carské residence. Když tyto došly, kniže
Ferdinand prý uspokojen Berlín opustil.
Vajda
Magyar Hirlap
Ferdinand bulharský
Vladimir
Ferdinand
Vídeň
Lvov
Pošť
Berlín
Petrohrad
poslanecký sněmovna
17
article
H. Z Berlina, 12. dubna. Zpráva, jakohy
byl kníže bulharský meškal před několika dny
na zapřenou v Berlíně a jakoby byl měl roz-
mluvy s císařem německým a velkým knížetem
Vladimírem, spočívá částečně na záměne
e sob, částečně na smyšlence. Pravdou je
toliko, že kníže bulharský ubytoval se před tře-
mi nedělemi na zapřenou v hotelu Bristol v Ber-
lině, že však neměl žádnérezmluvy s vel-
kým knížetem Vladimírem, který v Berlíně vů-
bec nebyl a že také nebyl u císaře něme-
ckého. Jeho úloha byla povahy přísně soukromé.
tukže ani diplomatické zastupitelství bulharské
v Berlíně nebylo o jeho návštěvě zpraveno. O
té doby kníže Ferdinand v Berlíně nebyl.
Francie a chystaná světová výslava v Berlině.
H. Z Berlina, 12. dubna. „Berl. Tagbl.“
uveřejňuje projev francouzského ministra zahra-
ničních záležitosti o chystané světo v
výstavě berlínské. Pichon pravil
mezi jiným: „Tato myšlenka může býti Francil
jenom sympaticky pozdravena a
vyblídky na výsledek tohoto podniku nejsou po-
cbybny. Jest nepochybno, že průmysl a uměni
Francie budou považovati za čest, zúčastniti s
v této slavnosti práce. Francie vyslala již své
umělce nejednou na výstavy německé. Můžesi
tedy jenom gratulovati k této příležitosti, která
se ji nabízí Německem, aby nyní ukázala na
německé půdě také vývoj svého průmyslu a ob
chodu.
Lord Kitchener zůslane vrchnim velilelem indi
cké armády.
H. Z Londýna, 12. dubna. Lord Kitche-
ner projevil ochotu vésti dále vrchní velitelství
nad indickou armádou.
Vladimír
Ferdinand
Berl
Pichon
Kitch
Berlín
Francie
Německo
Kitchener
Londýn
Bristol
18
title
Telegramy korresp. kanceláře.
19
article
Z uherského říšského sněmu.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 12. dubna. (K. k.) Poslanecká sně
movna pokračovala v povšechném rokování
obecních školách mimo státní správu.
Posl. Melczer (Sasík, str. ústavní) dovozoval
že Sasíci zasazovali se vždy o osvětový rozvoj své
národnosti, avšak byli a jsou vždy také dobrovolně
stoupenci státní myšlénky, protože spatřují v sesílení
uherského státu nejjistější záruku zvelebení svých
vlastních zájmů národních. Sasíci spatřují v nedotče-
ném zachování své školní samosprávy nezbytnou
záruku svého školství a vynasnaží se s největším
napjetím svých hmotných sil zachovati samosprávu
svých škol a nepoužiji státní pomoci. Disciplinární
právo státu, pojaté do předloby, je nespravedlivým
zasahováním do náboženské samosprávy. Zamitá
předlohu.
Ministr hr. Apponyi prohlašuje, že z hlavních
zásad předlohy nelze ničeho obětovati; je vša
ochoten k změnám, v nichž jeví se přesněji skutečné
úmysly předlohy. (Souhlas.) Účelem jejím je přede
vším, aby zlepšeny byly hmotné poměry učitelů
avšak také aby byly úplně zabezpečeny záruky slátn
a národní. Ozývají-li se ještě dnes hlasy, jež nejso
spokojeny s předlohou, třeba přičísti to na vrub agi-
taci, jež je zanašena do učitelstva z venku.
Posl
Sasík
Pešť
20
article
Újali jsme se vlády v době — pokračoval — kdy
nevíme, co přinese nám národohospodářská budou
cnost; podaří-li se uskutečniti mírnou dohodou nároky
země na národohospodářskou samostatnost anebo n
bude-li země nocena, utkali se k dobytí své samo-
statnosti v bospodářském boji v době, kdy nevíme
bude-li možná vyhnouti se jeho nebezpečí. Vlád
snaží se vyhnouti tomu nebezpečí, nevím však určitě
zda se to zdaří. Vůči této perspektivě musí země za-
hajující boj za svou hospodářskou samostatnost mít
mohutnou finanční oporu, musí míti plné státní po
kladny, jež mohou národní hospodářství podporovati
Jak lze za takých okolností — chceme-li býti svědo
mití — žádati, bychom vyprázdnili státní pokladny
oslabili a vyčerpali finanční sitnaci země, vyhověli
všem nárokům. (Hlučná pochvala.) Pokud jde o vy
hovění nárokům, šli jsme až k nejkrajnějším mezim
možnosti a kdo soudí nepředpojatě, nebude to moci
popříti. (Hlučná pochvala.)
Ministr reflektoval potom na námitky pronesené
za rozpravy a prohlásil, že je přesvědčen, že bude-li
předloha uzákoněna, bude učitelstvo s povděkem po-
žívati ovoce tohoto zákona. Tato osnova liší se, jak
jest její účelem, právě tím od dosavadních zákonů, že
rozšiřuje státní dozor na všechny ústavy vyučovaci
bez ohledu na to, požívá-li některá škola státní pod-
pory nebo ne. Námitky ve příčině porušení samo
správy jsou úplně bezdůvodny. (Poslanec Buzath
fstrana lidová] volá: My katolici nemáme přece žádne
samosprávy!)
Ministr hr. Apponyi: Dá-li bůh a zůstanu-li
na tomto místě, provede se i katolická samospráva.
Buzath
21
article
Samosprávou nesmí se rozuměti, aby uplatňování
státních hledisk se znemožnilo. Rečník zabýval se
potom obšírně námitkami proti jednotlivým ustano-
vením předlohy zástupci národností a prohlásil, že
zástupci ti vyhlašovali za nezvratnou zásadu, že v
školách obecných nesmí se vyučovali jinému jazyku
nežli jazyku mateřskému. Nesvědčí to o velikém vla-
stenectví, chtějí-li zástupci národností ponechati své
soukmenovce ve stavu osamocenosti a nechtějí, aby
osvojili si jistý stupeň vzdělání. Kdyby to slát při
pustil, padla by na něj zodpovědnost, že širok
vrstvy lidu zůstávají ve své omezenosti. Proto koná
vláda touto předlohou sociální úkol a sociální po
vinnost. Jádro předlohy nespočívá ostatně ve zvele
bení vyučování maďarskému jazyku, nýbrž v tom.
aby státu nepřátelské rejdy ve školách obecných byly
znemožněny.
22
article
Přeje samosprávě, avšak nelze žádati, by stá
nebyl oprávněn působiti na učebnou osnovu školní
Zkoumámeli nepředpojatě předlohu, nemůže říci
nikdo, že se zasahuje do samosprávy konfesí. Pokud
na mně jest, chci, aby mir mezi konfesemi byl za-
bezpečen, madarská kultura byla upev-
něna, bylo podporováno státní národní
sloučení, aby všichni obyvatelé v zemi čelili
v pevném šiku všem náhodám budoucností. S mnoha
stran doporučuje se postátnění obecných škol. Jsem
zásadně proti tomu. Neboť postátněním obecných
škol vrhla by se mezi maďarské a nemaďarské ob-
čany v zemi pochodeň nesváru a agitace stala by
se mnohem prudší.
Nynější předloha je dílem kompromisu a trvá
na tradicích velikánů naší vlasti. Těmito tradicemi
řídil jsem se při vypracování tohoto zákona a jmé-
nem těchto tradicí prosím za jeho schválení. (Hlučná
trvalá pochvala, potlesk a provolávání: Eljen! Mi
nistru se blahopřeje.)
Po řeči poslance Aurela Novaka (Rumuna
bylo rokování přerušeno a odročeno na zejtřak
Imunitní výbor usnesl se zahájiti šetření
o záležitosti posl. Madarasze ml. a Nagye.
Novak
Rumun
Nagy
23
article
Z Balkánu.
Balkán
24
article
Ze Sofije, 12. dubna. (K. k.) V úřadních kruzích
ujišťují, že bulharská vláda vyzvala své zahraniční
zástupce, aby upozornili velmocenské vlády na zlo-
řád srbských a řeckých čet, jenž se v poslední době
zmáhá.
Z prnského sněmu.
Z Berlína, 12. dubna. (K, k.) Rozpočtov
výbor poslanecké sněmovny rokoval dnes o roz-
počtu osídlovací komise a spolu o pamětním
spisu ve příčině provedení zákona ze dne 26. dubna
1886 o podporování německé kolonisace v Západních
Prusích a v Poznaňsku. Pokud jde o otázku, že ná-
rodní zájem žádá zachování německého velkostatku
v Poznani, uváděl ministr orby, že osídlovae
komíse zakupuje velkostatky téměř jen z donucení
aby neoctly se v polských rukou. Vláda přeje si, by
zbývající statky byly zachovány. To je však obtižno
poněvadž především třeba tvořiti rozvoje schopné
obce. V posledních letech bylo prodáno Polákům
v provincí poznaňské o 60.000 ha více, než Němcům
přes působnost osídlovací komise.
O úmyslech vlády, pokud jde o další polskou
politiku, prohlásil ministr: Postředky osadnického
fondu budou brzo vyčerpány. Ale vláda je pevně
rozhodnuta pokračovati v osadní poli
tice. K tomu potřebuje nejen rozmnožení foudu,
nýbrž také další zákonné oprávněnosti.
Předloha nebude bezpochyby v tomto zasedán
předložena zemskému sněmu pro právnické, hospo-
dářské a technické obtíže, ač bylo to slíbeno
trůnní řeči.
Pamětní spis byl vzat na vědomí a rozpočet
schválen. Příští schůze bude 16. t. m.
Polák
Němec
Sofijá
Berlín
Poznaňsko
Poznaň
poslanecký sněmovna
ha
25
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 12. dubna. (K. k.) V debatě o rozpo
čtu říšského úřadu vnitra posl. Brejski (Polák“
kritisoval politiku pruské vlády v polských krajích
Zákonodárství i správa usilují o zkrácení polských
práv. Byrokratická vláda ve východních krajích ne-
prospívá ani Němcům ani Polákům, jak zřejmo jes
z velkého vystěhovalectví. Poláci domáhají se shro
mažďovací svobody pro zemědělské dělníky. Vypoví
dání klidných cizích dělníků odporuje zájmům
jejich i hospodářů. Odsuzuje protikulturní školskou
politiku pruskou a žádá, by Polákům bylo dovoleno
zřizovati neodvislé vyšší a nižší školy. (Souhlas mezi
Polák
Němec
Berlín
26
article
Poláky.)
Poláky.)
Prelekt, klerý doporučuje rudý prapora
internacionálu.
Z Paříže, 12. dubna. (K. k.) Min. předs. Clémen
ceau povolal do Paříže prefekta horno-pyrenejského
kraje Dautresma, aby si vyžádal od něho vy-
světlení o listu, v němž jistému starostovi do po
ručil, aby dělníkům dovolil při po
uličním projevu rozvinouti rudý pra
por a zpívati internacionálu.
Církev a stát ve Francii.
Z Paříže, 12. dubna. (K. k.) »Fig.« sděluje z Říma
že nizský biskup Chapon měl s papežem
dlouhou rozmluvu, v níž si stěžoval, že kato-
líci francouzští poskytují jenom nepatrnou pomoc bi-
skupům a kleru vůbec. Papež se zármutkem a s po-
divením zvěděl, že i v některých bohatých diecesíck
bude třeba zrušiti jednotlivé farní ob-
vodv.
Z Říma, 12. dubna. (K. k.) »Osservatore Ro-
mano« prohlašuje v úřadní notě, nehodlaje se za-
bývati mnohými jinými nepravdivými zprávami, že
musí co nejrozhodněji vyvrátiti telegrafickou zprávu.
že státní zástupce přečeti v přelíčení s Jouinem ně-
kolik listů kardinála-st. tajemníka Merria del Val.
z nichž prý vysvítá, že Vatikán snažil se prostřed
nictvím jiných francouzských katolíků zabrániti cestě
španělského krále Alfonsa do Paříže. Poněvadž v
Vatikáně myslí, že telegrafická zpráva je pravdiva
vyzývá státního zástupce, aby uveřejnil slovně cito-
vané jím dopisy a dokázal jejich pravost.
Polák
Prelekt
Chapon
Alfonso
Paříž
Francie
Řím
Vatikán
Merria del Val
Osservatore Ro
27
article
Papíry Montagninovy.
Z Pařiže, 12. dubna. (K. k.) V nacionalistických
kruzích byla včera večer opět rozšířena pověst, že
vláda hodlá po ukončení přelíčení s knězem Jouinem
ve kterémž bude rozsudek zejtra vynesen, zahá-
jiti soudní vyšetřování proti posl
Piouovi a j. osobám, kompromitovaným uveřej-
něním papírů Montagninových. »Petit Parisien« pro-
hlašuje pověst tu za bezpodstatnou.
H. Z Paříže, 12. dubna. Různé listy sdělují, že
vláda jest odhodlána, zahájiti soudní vyšetřován
protí řadě politických osobností, které byly kompro-
mitovány v Montagninově aféře.
Nová orpanisace švýcarského vojska.
Z Beznu, 12. dubna. (K. k.) Stavovská rada
schválila 40 hlasy — jeden člen zdržel se hlaso-
Montagninův
Montagninový
Petit Parisien
Pařiže
Paříž
Bezno
29
title
P. T. pánů členů Ohčanské záložny v Přeloučl
30
article
zapsaného společenstva s ručením obmezeným
31
article
ku XLIV. výroční řádné valné hromad ,
v neděli dne 21. dubna 1907 o 10. hodině dopoledne
v záloženské budově-
1. Čtení protokolu poslední valné hromady
2. Zpráva o činnosti výboru, ředitelstva a o účtech.
3. Změna stanov.*)
4. Zpráva revisní komise ústavu za rok 1906.
5. Zpráva revisní jednoty záložen dle § 6. revisního zákona
6. Návrh výboru na rozdělení čistého zisku.
7. Volba 6 členů výboru na 3 roky.*9)
8. Volba tříčlenné revisní komise na 3 roky.*9)
9. Volné návrhy.
V Přelouči, dne 27. března 1907.
Legitimací k valné hromadě jest členská knížka. Kdyby se k platnému usnášení
potřebný počet členů nesešel, konána bude dle § 27. stanov druhá valná hromada téhož dne
o hodinu později v téže místnosti s tímtéž programem, nehledě ku počtu shromážděného členstva.
*) Dle nařízení c. k. krajského soudu v Chrudimi nutno provésti následující změnu stanov:
V § 21. odpadniž poslední odstavec: „Kdyby tato část podílů závodních byla odepsána, jsou čle-
nové povinni je doplniti.“ V § 26. budtež v 1. odstavci vynechána slova: „jestliže nejméně tři
měsíce před valnou hromadou za člena zapsán.“
Dle navrhovaného v poslední valné hromadě roku 1906 nutno změniti: V § 3. odst.2.
nechť v 2. a 3. řádku z dola odpadnou slova: „rukou společnou a nerozdílnou.
**) Dle § 29. stanov vystupují pp.: Blažek Václav, Dítě Jan, Nerad Alois, Slavík Josef.
Fuchs Bernard, Košťál Josef; z revisní komise vystupují pp.: Bouček František, Naňka Václav,
Vávra Jan, kteří opět voleni býti mohou.
vání — a národní rada 127 proti 3 hlasům (6 členů
nehlasovalo) novou organisaci vojska. Jejím účelem
je reformovat vojenství důkladně náležitým výcvikem
kádrů i vojska tím, že větší část činné služby od-
bude se v mladších ročnících. Zákon podlébá refe-
rendu a bude odhlasován snad až pozdě n
podzim.
Dítě
Nerad
Alois
Slavík
Josef
Fuchs
Košťál
Naňka
Václav
Vávra
Jan
Přelouč
Chrudim
Blažek Václav
Jan
Bouček František
32
article
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 12. dubna. (K. k.) Dolní sněmovna
rokovala o návrhu m.-p. Bannermana na některé
zmény jednacího řádu.
Rokování pokročilo málo, protože oposice pro-
váděla obstrukei.
Zákon o zavedení osmihodinné práce
pro horníky, podaný zástupcem dělnictva Walshem
byl přijat ve 2. čtení. Vláda v zásadě se zákonem
souhlasila a slíbila, že podá předlohu o témž před-
mětu, jakmile bude předložena výborová zpráva o této
záležitosti.
Po athenské návštěvě italského krále.
Z Říma, 12. dubna. (K. k.) Zmiňujíc se o po
známkách německých novin o návštěvě krále Viktora
Emanneia v Athénách »Tribuna« prohlašujea
Vládám, německé, i rakousko-uherské, byl znám úmysl
italského krále, oplatiti návštěvu králi Jiřímu. Tím
méně mohlo je to zarážeti, neboť věděli, že italská
vláda byla by posílila Řecko ve sledování umírně-
ných rad, jež vždy udilela jak jemu, tak také ostat-
ním státům balkánským. Vývody oněch časopisů jsou
tedy nepochopitelny a svědcí, že noviny sledují jiný
směr než jejich vlády. Mimo to je chování oněch ča-
sopisů neobratným a mohlo by pouze otřásti troj-
spolkem, kdyby neměl tak pevných základů, protože
kladou překážky neodvislosti a svobodě italské poli-
tiky, ano dokonce aktu, vzájemné slušnosti královy.
Bannerman
Walsh
Viktor Emanneia
Jiří
Londýn
Řím
Atény
Řecko
33
article
Záležilosti marocké.
34
article
Z Paříže, 12. dubna. (K. k.) Dle novinových
zpráv křižák »Loire« přistane v různých pří-
stavních městech marockých, jmenovitě v Casablance
a zůstane tu spolu s křizákem »Lalande«, který již
tam kotví, dokud pokoj v Marokku nebude úplně
zajištěn.
Z Tangeru oznamují, že také křižák »Forbine
na zpáteční cestě z francouzského Senegalu zdrží
sejist ou dobu v casabl anckém přístavu.
Válka ve střední Americe.
Z New Orlesnu, 12. dubna. (Assoc. Press.) Zdejší
dovozní firmy dostaly dnes z Managuy depeši, pode-
psanou: »Zeava, president nicaragnajský«, v níž se
praví, že hondurasský president, Bonilla, v zdal
se včera vojsku nicaraguajskému.
Bonillo
Paříž
Casablanca
Maroko
Tanger
Senegal
střední Amerika
New Orlesna
Managua
Press
35
article
Z Vídně, 12. dubna. (K. k.) Dle telegrafické
zprávy připlula rakouská loď »Szigetvár« 12. t. m.
na dvoudenní pobyt do Colomba. Posádkaje
zdráva.
Z Brisbana, 12. dubna. (Něm. kab.) Parla-
ment queenslandský byl včera roz-
puštěn.
Z Dortmundu, 12. dubna, (K. k.) Rodína horníka
Gläsera v Ivingu u Dortmundu, od ponděli pohřešo-
vaná, nalezena byla dnes v hrozném stavu policií,
jež násilně otevřela byt jmenované rodiny. Muž,
žena a 5 dětí byli mrtvi. Na dětech jsou známky
uškrcení; jedno z nich mělo šňůru kolem krku.
Všechny mrtvoly byly v pokročilém stavu rozkladu
a ležely ve velkých kalužích krve.
Z Pešti, 12. dubna. (K. k. uher.) Dle sdělení
ředitelství státních drah uherských bylo pravdě-
pudobně příčinou železničního neštěstí ve stanici
Kis-Kun-Dorošma, že výhybka čís. 5 přesmekla se
z neznámé dosud příčiny pod vlakem. Tím byl vlak
roztržen ve dva díly a octi se na dvojích kolejích.
Spací vůz, zařaděný na třetím místě ve vlaku, vjel
na 5 nákladních vozů, jež stály na koleji. Vůz prd-
vodčího vlaku, vůz pro zavazadla, spací a restau-
rační vagony a šest osobních vyjelo z kolejí a bylo
většinou značně poroucháno. Tři cestují c
byli zabiti a tostarší setník z Ru-
munska, jeho paní a jeden z průvod-
čích, zaměstnaný u společno st
spacích vagonů; dva utrpěli zlome-
ninu nohy a jeden popáleniny. 30
cestujících, jichž jména teprve
později bude možno zjistiti, bylo
lehce zraněno. Uvolnění koleje lze očekávati
teprve dnes v noci.
Vídeň
Colombo
Brisban
Německo
Dortmund
Pešť
Kiso
36
article
Meteorolopická pozerováni na rozhladně na Patřini
Meteorolopická pozerováni na rozhladně na Patřini
325 metrů nad mořem.
Dne 11./12. dubna 1907.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr.. 729.5 728.9 728.4
Teploměr C. + 3.6 + 2.6 + 91
Vihko. . . 87
pod- zamra. pod-
Obloha . . . mrakem čená mrakem
Síla větru . stahý slabý slabý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 7
Teplota nejvyšší na slunci . + 14.6
Teplota nejnižší ve stínu . . + Oe
Teplota nejnižší při zemi . . — 1.
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km za hod. 11.2.
Srážky v mm 0.0.
+ 91 Vihko
37
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na sobotu, 13. dubna. Den od začátku roku 103
do konce roku 263. Východ slunce o 5. hod. 15 min-
ráno, západ slunce v 6 hod. 47 min. večer. — Vý-
chod měsíce o 6. hod. 02 m. ráno, západ měsíc
o 7. hod. 29 min. večer.
Katolíků svátky: Hermenegildy.
Evangelíků: Justina
Pravoslavných (31.): Jonáše Kiev
Hermenegild
Justin
Jonáš Kyjev
38
article
kteráž konati se bude
ředitel.