ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 c6836c80-75e3-11dc-a354-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 40 celkem · entity: person 106, place 66, org 9, work 9
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
13. dubna 1907. Číslo 101.
4 article
Eary Bral. Za takového stavu věci uznáte, že synově dra. Eduarda Grégra nemohli takovou urážku nechat lpěti na cti svého otce. A kdo byl jen na chvíli v po- chybnostech o vlastním smyslu slov p. Ždárského tomu to zřejmě doplnily a vysvětlily orgány strany agrárnI. Smrt dra. Eduarda Grégra nemůže zabránit aby se celá věc náležitě nevyjasnila. Pan dr. Eduard Grégr musí býti očišíěn, zármutek rodiny nechť nám nebrání v projednání žaloby. Pan Ždárský: Na sněmu pronesl jsem obha- jovací svou řeč, poněvadž jsem před tim p. 4 ne- děle byl napadán. Řeč ta nesměřovala prot dru. Grégrovi, nýbrž proti nynějším pp. pří- sedicím zemského výboru, zejména dru. Škardovi. Neměl jsem teho nejmenšího úmyslu uraziti dra. Eduarda Grégra! Ovšem jsem ho do řeči vtáhl, ale nikoli v úmyslu, abych jej urazil. Naopak vždy dbal jsem toho, aby se dru. Grégrovi nestala žádná příhana. Když bylo zavedeno vyšetřování v ústavu pro choromyslné, nařidil jsem, aby jměno dra. Ed. Grégra v žádném případě nebylo přivedeno do spojilosti s timto vyšetřoránim. Z toho je patrno, že jsem neměl v úmyslu dra. Ed. Grégra uraziti Rečník dovozuje, že na sněmu přečetl jen to, co mu v dopise sděleno a tento přípis (jímž byl dar provázen) ukazuje dru. Scheinerovi. Pan dr. Scheiner: Nezbude nic jiného, než aby pisatel byl předvolán k výslechu a vysvětlil, koho tím mínil, když píše o tom, že se díive dary po- sílaly. Pan dr. Švehla: Proč to ale kdo vztahoval na dra. Ed. Grégra? Vždyť se to mohlo týkat také ře- ditelů zemských ústavů nebo úřadníků atd.? Za t nemůže pan Ždárský, že jeho řeč noviny zkroutily. Podkladem. jest jedině stenografický protokol a v tom o obviňování dra. Ed. Grégra nikde není ani zmínky.
Grégr Ždárský doktor Škarda Rečník Scheiner Švehla
5 article
Pan dr. Scheiner: Pan Zďárský mluvil stálo o svém předchůdci, tím byl dr. Ed. Grégr a potom přešel ke sdělení o darech s dodalkem, že se to tak dříve dělo. Každý vykládal to tak, že Ždárský mínil dra. Ed. Grégra a že ho vinil z úplatků. Byle povinnosti p. Zdárského, aby výroky své objasnil a na pravou míru uvedl. když viděl, jak se řeč jeho vykládá že sa dru. Grégrovi na cti velice ubli- žuje. A to p. Žďárský dosud nikde neučinil až zde, když prohlásil, že tím nemínil dra. Eduarda Grégral Pan dr. Švehla: Ve „Venkově“ to několikráte stálo, že nevinil dra. Grěgra z úplatků. Posl. p. Žďárský: Měl jsem v úmyslu v plněm sněmu příslušné prohlášení učinil, ale v tom mně bylo zabráněno výstupem synů Grégrových v ku loárech. Učinil jsem sobě málo kdy takovou reservu, jako tehdy, když jsem nereagoval na dosti příkro slova dra. Ed. Grégra. Soudce činí následující návrh smíru: Žalobce p. Žďárský prohlašuje, že nemínil dra. Eduarda Grégra urazit a že nemínil jej z úplatků vinit; pan Bř. Grégr prohlašuje, že kdyby to byl věděl, že p. Ždárský dra. Eduarda Grégra nechtěl urazit, že ne- bylo by došlo k výstupu ve sněmovně. Pan Břel. Grégr s tímto návrhem souhlasí podotýká, že se ocůl ve spravedlivém rozčilení, když se v novinách dočetl a od poslanců slyšel, jak byl otec jeho uražen. Dr. Scheiner: Jak se vysvětlovala řeč pan Ždárského, patrno z toho, že dr. Eduard Grégr dru- hého dne byl z úplatků přímo obviňován. Soudee: To je volební agitace. Dr. Švehla: Co je nám do fantasie žurnalistůl Dr. Scheiner: Názor o urážce dra. Ed. Grégr převládal nejen u žurnalistů, ale i v kruzích posla- neckých. Dr. Pippích dotvrdí, že měl dojem, že řeč Ždárského se vztahuje na dra. Grégra.
doktor Scheiner Zďárský Ed Grégr Grégral Švehla Posl Grégrův Bř Břít Pippe
6 article
Posl. Ždárský: Opakuji, že jsem ve své obha- jovací řeči mluvil o dnešních přísedících zemského výboru. Ale Mladočeši to vhodili všechno na bedra toho starého pána dra. Ed. Grégra! Měli odpovídat na všechny výtky a ne ponechat to všechno na dru. Ed Grégrovil Dr. Scheiner sděluje, že obžalovaný nemůže dáti takové čestné prohlášení, které by jej desauvo valo. Co p. Břetislav Grégr učinil, stalo se v plněm přesvědčení, že bylo otci jeho ublíženo. Pan Břet. Grégr: Dnes, když vím, že pan Žďárský mého otce nechtěl urazili, mohu říci, že bych výstup neučinil, kdybych sdělení ono vědě tehdá. Posl. Ždárský trvá na tom, aby se mu dostalo zadostiučinění, poněvadž byl uražen. Když se pan Břet. Grěgr zdráhal dáti projev, v němž měl vyslo- viti politování nad svým počinem, přikročeno k jed nání vlastnímu.
Posl Grégr Ed Grégrovit doktor Scheiner Břet Ždárský
7 article
Obžalovaný p. Břetislav Grégr, narozený v roce 1872, vyprávěl, že se svým bratrem Zdislavem přišai dne 22. března do budovy sněmovny a žádal od posl Ždárského vysvětlení a zadostučiněn vzhledem k obviňování z úplatnosti dra. Eduana Grégra, jako přísedícího zemského výboru a referentn zdravotnictví. Přistoupili jsme k posl. Ždárskému, náhodou kuloárem se ubírajícímu, a tázal jsem se ho: „Račte být pann posl. Žďárský? Já jsem Grégri A když dal kladnou odpověď, pravil jsem dále: „Žáda bych vás o vysvětlení v příčině vaší včerejší řeči v sněmovně, pokud se týkalo mého otce, jakožto vašeho předchůdce v zemském výboru.“ Posl. Ždárský na to odpověděl: „Zde mne nenapadejte a já vám nejsem žádným způsobem zedpověden, dávat zde vysvětleni!“ Pravil jsem dále: „Dle všeho, jak v no- vinách je uvedeno, je to lživě na řčení a žádám proto. abytte je vysvětlil a odvolal!“ Zďárský: „Já vám zde žádné vysvětlení nebudu dávati!“ Já: Pak to není nic jiného, než měho otce na cti utrhačství!“ Můj bratr Zdislav rovněž žádal vysvětlení, načež posl.
Grégr Eduan Grégr Ždárský Posl Zdislav Zdislav sněmovna
8 article
Ždárský: „Já vám budu dávat vysvětlení, než“ Ke konci jsem pravil: „Kdybych nerespektoval po- svátná místa české sněmovny, pak bych mnohem důraznějším způsobem žádal na vás zadostiučinění!“ Že bych řekl, že jej ztluku, je vyloučeno, nadávky vůbec jsem nepronesl. Posl. Ždárský pravil: „Vy mě zde napadáte před tolika pány neslušně!“ A na t já: „A to není neslušné, když jste se neostýchal včer před celou sněmovnou napadnouti mého otce? Potom byl vyslýchán žalobce p. poslanec Jose Žďárský, 54 roky starý. Pravil, že nadávky, ani vyhrožování bitím vůbec neslyšel z úst žalovaného. nýbrž dověděl se o tom od jiných, zejména posl Dvořáka a J. Práška. Výstup v kuloáru ličí podobně jako žalovaný Svědek p posl. Jan Dvořák (agrárník). 37 roků starý, evangelík, po složení přisahy pravil, že viděí v kuloáru shluk. Jaká slova padla, nemůže se upa matovati, ale když posl. Žďárský odešel do sně movny, řekl obžalovaný: »Jest-li do 24 hodin nedá satisfakci, tak ho spráskám!« Na blízku stáli poslanei pp. Josef Prášek a Josef Anýž. Pan dr. Scheiner: Vzbledem k tomu, že s jedná o odůvodnění rozčilení obžalovaného, navrhuji předvolání poslanců pp. dra. K. Pippicha a Šubrta o té okolnosti, že řeč posl. Žďárského vyznívala v ten smysl, jakoby se týkala dra. Ed. Grěgra a že tedy rozčilení p. Břetistava Grégra bylo odůvodněné. Soudce návrh tento zamitl jakožto okolnost nerozhodnou pro posuzování činu obžalovaného. Rozhodl však soudce, aby předvoláni byli za svědky pp. poslanci Josef Anýž a Jos. Prášek z Kralovie. Na to zástupce žalobce p. dr. Švehla prohlá- sil, že žalobu v příčině nadávek bere zpět vzhle- dem ku prohlášení žalovaného, že nadávek neužil setrvává na žalobě v příčině vyhrožování bitím. Potom líčení o 2. hod. odpol. odročeno.
Ždárský Posl Jose Žďárský Dvořák J Prášek Prášek Anýž doktor Scheiner Vzbled K Pippich Šubrt Břetistava Grégr Kralovie Švehla Jos
9 article Události na Rusi.
Události na Rusi. Z říšské dumy.
Rus
10 article
Z Potrohradu, 12. dubna. (K. k.) Po dalším roko- vání bylo usnéseno zabajovati plenární schůze 2. hod. odpol. (místo o 11. hod. dopol.) a zatím pře- něsti těžiště zákonodárné práce do výborů, jimá dosud nedostává se potřebného času ku poradám. Návrh ministra spravedinosti na vyloučení ně- kolika poslanců, kteří jsou obžalování ze zlo- činu dle § 126. tr. zák. (účastenství na spolcích, jež směřují ke svržení nynějšího režimu) zavdal podnět k hlučné debatě. Posl. Gessen trval na tom, že duma má právo obírati se také meritem otázky a navrhl přikázati záležitost výboru. Ministr spravedlnosti se tomu opřel. Duma je povinna držeti se prostě rozhodnutí vyše- třujícího soudce; jinak jest se obávati pomíšení moci zákonodárné a soudcovské. Ministr nabádá sněmovnu. aby respektovala spravedlnost. Za rokování několik členů strany kadetů na padlo ostře ministra a prohlásili, že v Rusku není pravé spravedlnosti. Posl. Adjemov [kadet] vyřítil se na ministra se zaťatými pěstmí a zvolal: »Máme samovládu anebo ústavu?« Za hluku, který povstal, vyskočil poslanci pravice ze svých sedadel tloukli na pulty a křičeli: Samovlád není odstraněnal Ministr spravedlnosti vstoupil po druhé na tribunu. Mluvil podrážděným hlasem a prohlásil. že jeho možno napadnouti, ale ne spravedlnost soudce. Po delším rokování usnesla se duma 197 proti 175 hlasům vrátiti návrh výboru, čímž schůze byla skončena.
Posl Gessen Potrohrad Rusko
11 article
Spor mezi presidenly ministerstva a říšské dumy? Z Petrohradu, 12. dubna. (Spb. Ag.) Odpově ministerského přadsedy Stolypina na přípis předsedy říšské dumy Golovina je známa nyní v plném znění. Prohlašuje v ní, že stav věcí mu ukládá učiniti neprodleně opatření, aby porušen zákonného pořádku se snad neopako- valo. Měl při tom volbu mezi cestou formální, zá- konem vytčenou a mezi cestou předepsanou zdvořilostí t. j. obrátiti se především na předsedu říšské dumá emířlivě s prosbou, by mu sdělil, jaká opatření hodlá učiniti, by zamezeno bylo porušení pořádku. Tuto cestu zdvořilosti nastoupil přec Golovin a jeho příkladu následoval on. Stolypin. Avšak. není li vám libo — končí list min, přednedy — zůstati na této cestě přejete li si jiti jedině a pouze cestou formální, mu- sím i já upustit od všelikého pokusu, aby různosti názorů mezi námi byly smírně odstraněny, musím použiti svého práva a dáti stráži taurickéh paláce na základě zákona rozkaz, ab do budovy nepouštěla vůbec žádnýc o sob soukromých, mimo ty, jež jsou jmeno- vány v nařízení ze dne 3. března, carem potvr- zeném. Telegrafní úřadník v Gačině zatčen. Z Petrohradu, 12. dubna. (K. k.) »Birževyja Vě- domosti« sdělují, že byl v Gačině zatčen telegralní úřadník Berges, u něhož byl nalezen revolver, ši- frovaný lelegram a jízdní řád carských vlaků. Stěhování se na Sibiř a do východní Asie. Z Petrohradu, 12. dubna. (K. k.) Ministr orby podal předlohu, již usnadňuje se vystěho- valectví do východní Asie. Vystěhovalectví z evropského Rusku na Sibíř vzmáhá se tak, že denně odjíždí ze Sizraně na výcihod 10 zvláštních vlaků a že třeba omeziti dopravu nákladů.
Stolypin Golovin Petrohrad Golovin Sibiř Asie Rusko Sizrana Aga Birževyja V
12 article
Blokáda Finska. Z Petrohradu, 12. dubna (K. k.) Ve vládních kruzích kolují pověsti o brzké blokadě Fin- ska, aby bylo odstraněno zmábající se pod- loudné dopravování zb raní pro revoluci onářr. Odvolané návzhy pro dumu. Z Petrohradu, 12. dubna. (Spb. Ag.) Na schůz zástupců oposičních stran bylo usneseno, odvo- lati sjednacího pořadu levicí po- dané předlohy oudělení amnestie zrušení vyjímečného stavu a všeobecné školní ná- vštěvy. Krvavé srážky v Lodi. Z Lodi, 12. dubna. (Spb. Ag.) Včerejší krvavé srážky trvaly od poledne až po zdě do noci, zvlášte v předměstí Balutách 4 osoby byly usmrcenn a 12 poraněno. V Alexandrovské ulici vystřelil neznámý člověk na hlídku, načež tato vypálila salvu z pušek. Kolemjdoucí mladý židovský obuvník b y usmrcen. Zaslřelení člyži dělníci. Z Lodi, 12. dubna. (K. k.) Dnes byli zde za- střeleni čtyří dělníci. Policmistr ujistil depulaci židovského obyvatelstva, že provedení po- gromu je nemožným, avšak policie je bezmocnou vůči atentům na jednotlivé osoby.
Finsko Petrohrad Baluty Aga
13 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Proti provádění Perkova zákona na Moravě. Z Brna, 12. dubna. Obecní výbor města N. Jičína usnesl se vzhledem na akci českých poslanců, naléhajících na vládu, aby vydala v duchu Perkova zákona prováděc nařízení, na resoluci, ve které se ně- mečtí poslanci důrazně vyzývají, aby trvali na sebeurčovacim právu rodičů, anebo aby aspoň uhájili požadavek národno stn autonomie školního úřadu.
Perkův Morava Brno obecní výbor město N . Jičín
14 article Rakousko-uherské vyrovnáni.
Rakousko-uherské vyrovnáni. Z Vídně, 12. dubna. Konferenee ministrů, zúčastněných při rakousko-uherském vyrovnáni a vládních zástupců trvaly také dnes cely den. Přiznává se nyni, že se daři a nožno dou- fati ve zkoncováni jejich věcné formální, buďsi za 2 neděle v Pešti, nebo potom zase ve Vídni. Ve vládních kruzích uher- ských přaví se dnes, že cesta císaře do P rahy byla odložena jedině proto na 15. dubna, že pano vník chtěl vyčkati rozhodnutí nynější vídeňsk konference. Uherský min. orby Daranyi měl dne dlouhou poradu s min. zahraničních záležitosti sv. p. Aehrenihalem, dr. Wekerle pak meškal ve vojenské kanceláři. Odpoledne o 4. hodině navštivil v t. zv. uherském domě m.-p bar. Beck dra. Wekerla a rozmlouval s ním o vyrovnací otázee. Z Vidně, 12. dubua. (K. k.) Porady o hiospo dářských stycích obou státních území dospěly ku předběžné dohodě. Předmětem jieb bylo zevrubné projednání veškerých otázek o nichž jednáno býti má, při čemž ve mnob směrech dospělcse opětksbl' ženi Při tom objevilo se nutným nejdřive formulovati přesně za účelem konečného ujasnění body. o nichž mínění se rozchází, pak ale jednotlivé předměty, jako na př. železniční tarif, záležitost veterinářské projednati ve zvláštních od- borných komisích. Tyto komise sestoupí se ve Vídni počátkem příštiho ty- dne. Až tyto porady skončí, budou vyjednáván ministrů v Pešti opět zahájena. Z Vidně, 12. dubna. (K. k.) M.-p. dr. We- kerle odjel o 10. hod. več. do Pešti.
Daranyi Aehrenihal doktor Wekerle Beck Rakousko Vídeň Pešť uherský dům m
15 article
Ke jmenování soudcovských úřadníků v Čechách. Z Vidně, 12. dubna. Námi ohlášená míni- sterská porada o jmenováni soudeo v král. českém koná se zejtra o 11. hod. dopol. v ministerském předsednictvu. Zúčastn se jí bar. Beck, min. spravedlnosti dr. K lej a min. dr. Pacák a Prade. Německo-nacionálni korespondence oznamuje ke konforenci té: „Jedná se o české soudcovské úřad níky pro německě jazykové územ v k álovstvi českěm. Jak známo, soud covský stav v Čechách jest přeplněn českým čekateli do té míry, že jest naprostou ne- možností vyhověti požadavku německého obyvatelstva, zvláště proto nemožno, že něme- čtí úřadníci maji málo ochoty na stoupiti uprázdněná místa. Účelem zejtřejší porady jest holá možnost vyrovnati po- měry skutečné a požadavky národní. Kdyby t nebylo možno v poradě zejtřejší, bude se konati ještě jedna porada v neděli, protože za všech okolností má býti věc vyřízena ješté. než císař přibude do Prahy. Zprávy, že roz- hodnutí se stalo již, jsou bezpodstatny.
Beck doktor Pacák Prade Čechy Praha
16 article
Zbrojmistr Horsetzky. Z Vídně, 12. dubna. Velitel 1. armádního sboru, zbrojmistr šl. Horsetzky nevráti se již z dovolené do služby. Jeho nástupcem stane se velitel 24. pěší divíse v Subotiči šl. Steins- berg- Rušli studenti vysokých škol ve Lvově. Ze Lvova, 12. dubna. Rektorát polytechniky zavedl disciplinární vyšetřo ván proti ruským technikům, kteří se zů- častnili na universitě v lednu demonstrací. Na den 15. t. m., kdy počíná na universitě zápi svelal svaz ruských akademiků všeobecný sjezd akademický, na kterém se má jed nati o stanovisku ruských studentů k zápisu. V provolání se praví, že ruští posluchači, kteři se na schůzi nedostaví, budou vyloučeni z ru- ské společnosti. Poslanec uherského sněmu Vajda. Z Pošti, 12. dubna. „Magyar Hirlap“ ozna muje, že posl. Vajda chce se zejtra zase do- staviti do poslanecké sněmovny a že mladí čle- nové strany 184Sníků chtějí ho ze zasedací síně vypuditi. Tajná prý politická schůze v Berlíně. Z Berlina, 12. dubna. Zde rozšířeny byly pověsti a rozeslány o tom také telegramy za hranice, že kniže Ferdinand bulharský meškal před několika dny na zapřenou jako comte Sarbov v Berlíně a že měl tu několika- hodinnou poradu s ruským velkým knižetem Vladimirem. Odebral prý se potom na krá- lovský zámek, kdež měl zase rozmluvu s něme- ckým císařem, načež vrátil se k velkému knížet Vladimírovi. Tento odjel prý pak do Petrohradu. kdežto kníže Ferdinand vyčkával jeho de- peše z carské residence. Když tyto došly, kniže Ferdinand prý uspokojen Berlín opustil.
Vajda Magyar Hirlap Ferdinand bulharský Vladimir Ferdinand Vídeň Lvov Pošť Berlín Petrohrad poslanecký sněmovna
17 article
H. Z Berlina, 12. dubna. Zpráva, jakohy byl kníže bulharský meškal před několika dny na zapřenou v Berlíně a jakoby byl měl roz- mluvy s císařem německým a velkým knížetem Vladimírem, spočívá částečně na záměne e sob, částečně na smyšlence. Pravdou je toliko, že kníže bulharský ubytoval se před tře- mi nedělemi na zapřenou v hotelu Bristol v Ber- lině, že však neměl žádnérezmluvy s vel- kým knížetem Vladimírem, který v Berlíně vů- bec nebyl a že také nebyl u císaře něme- ckého. Jeho úloha byla povahy přísně soukromé. tukže ani diplomatické zastupitelství bulharské v Berlíně nebylo o jeho návštěvě zpraveno. O té doby kníže Ferdinand v Berlíně nebyl. Francie a chystaná světová výslava v Berlině. H. Z Berlina, 12. dubna. „Berl. Tagbl.“ uveřejňuje projev francouzského ministra zahra- ničních záležitosti o chystané světo v výstavě berlínské. Pichon pravil mezi jiným: „Tato myšlenka může býti Francil jenom sympaticky pozdravena a vyblídky na výsledek tohoto podniku nejsou po- cbybny. Jest nepochybno, že průmysl a uměni Francie budou považovati za čest, zúčastniti s v této slavnosti práce. Francie vyslala již své umělce nejednou na výstavy německé. Můžesi tedy jenom gratulovati k této příležitosti, která se ji nabízí Německem, aby nyní ukázala na německé půdě také vývoj svého průmyslu a ob chodu. Lord Kitchener zůslane vrchnim velilelem indi cké armády. H. Z Londýna, 12. dubna. Lord Kitche- ner projevil ochotu vésti dále vrchní velitelství nad indickou armádou.
Vladimír Ferdinand Berl Pichon Kitch Berlín Francie Německo Kitchener Londýn Bristol
18 title
Telegramy korresp. kanceláře.
19 article Z uherského říšského sněmu.
Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 12. dubna. (K. k.) Poslanecká sně movna pokračovala v povšechném rokování obecních školách mimo státní správu. Posl. Melczer (Sasík, str. ústavní) dovozoval že Sasíci zasazovali se vždy o osvětový rozvoj své národnosti, avšak byli a jsou vždy také dobrovolně stoupenci státní myšlénky, protože spatřují v sesílení uherského státu nejjistější záruku zvelebení svých vlastních zájmů národních. Sasíci spatřují v nedotče- ném zachování své školní samosprávy nezbytnou záruku svého školství a vynasnaží se s největším napjetím svých hmotných sil zachovati samosprávu svých škol a nepoužiji státní pomoci. Disciplinární právo státu, pojaté do předloby, je nespravedlivým zasahováním do náboženské samosprávy. Zamitá předlohu. Ministr hr. Apponyi prohlašuje, že z hlavních zásad předlohy nelze ničeho obětovati; je vša ochoten k změnám, v nichž jeví se přesněji skutečné úmysly předlohy. (Souhlas.) Účelem jejím je přede vším, aby zlepšeny byly hmotné poměry učitelů avšak také aby byly úplně zabezpečeny záruky slátn a národní. Ozývají-li se ještě dnes hlasy, jež nejso spokojeny s předlohou, třeba přičísti to na vrub agi- taci, jež je zanašena do učitelstva z venku.
Posl Sasík Pešť
20 article
Újali jsme se vlády v době — pokračoval — kdy nevíme, co přinese nám národohospodářská budou cnost; podaří-li se uskutečniti mírnou dohodou nároky země na národohospodářskou samostatnost anebo n bude-li země nocena, utkali se k dobytí své samo- statnosti v bospodářském boji v době, kdy nevíme bude-li možná vyhnouti se jeho nebezpečí. Vlád snaží se vyhnouti tomu nebezpečí, nevím však určitě zda se to zdaří. Vůči této perspektivě musí země za- hajující boj za svou hospodářskou samostatnost mít mohutnou finanční oporu, musí míti plné státní po kladny, jež mohou národní hospodářství podporovati Jak lze za takých okolností — chceme-li býti svědo mití — žádati, bychom vyprázdnili státní pokladny oslabili a vyčerpali finanční sitnaci země, vyhověli všem nárokům. (Hlučná pochvala.) Pokud jde o vy hovění nárokům, šli jsme až k nejkrajnějším mezim možnosti a kdo soudí nepředpojatě, nebude to moci popříti. (Hlučná pochvala.) Ministr reflektoval potom na námitky pronesené za rozpravy a prohlásil, že je přesvědčen, že bude-li předloha uzákoněna, bude učitelstvo s povděkem po- žívati ovoce tohoto zákona. Tato osnova liší se, jak jest její účelem, právě tím od dosavadních zákonů, že rozšiřuje státní dozor na všechny ústavy vyučovaci bez ohledu na to, požívá-li některá škola státní pod- pory nebo ne. Námitky ve příčině porušení samo správy jsou úplně bezdůvodny. (Poslanec Buzath fstrana lidová] volá: My katolici nemáme přece žádne samosprávy!) Ministr hr. Apponyi: Dá-li bůh a zůstanu-li na tomto místě, provede se i katolická samospráva.
Buzath
21 article
Samosprávou nesmí se rozuměti, aby uplatňování státních hledisk se znemožnilo. Rečník zabýval se potom obšírně námitkami proti jednotlivým ustano- vením předlohy zástupci národností a prohlásil, že zástupci ti vyhlašovali za nezvratnou zásadu, že v školách obecných nesmí se vyučovali jinému jazyku nežli jazyku mateřskému. Nesvědčí to o velikém vla- stenectví, chtějí-li zástupci národností ponechati své soukmenovce ve stavu osamocenosti a nechtějí, aby osvojili si jistý stupeň vzdělání. Kdyby to slát při pustil, padla by na něj zodpovědnost, že širok vrstvy lidu zůstávají ve své omezenosti. Proto koná vláda touto předlohou sociální úkol a sociální po vinnost. Jádro předlohy nespočívá ostatně ve zvele bení vyučování maďarskému jazyku, nýbrž v tom. aby státu nepřátelské rejdy ve školách obecných byly znemožněny.
22 article
Přeje samosprávě, avšak nelze žádati, by stá nebyl oprávněn působiti na učebnou osnovu školní Zkoumámeli nepředpojatě předlohu, nemůže říci nikdo, že se zasahuje do samosprávy konfesí. Pokud na mně jest, chci, aby mir mezi konfesemi byl za- bezpečen, madarská kultura byla upev- něna, bylo podporováno státní národní sloučení, aby všichni obyvatelé v zemi čelili v pevném šiku všem náhodám budoucností. S mnoha stran doporučuje se postátnění obecných škol. Jsem zásadně proti tomu. Neboť postátněním obecných škol vrhla by se mezi maďarské a nemaďarské ob- čany v zemi pochodeň nesváru a agitace stala by se mnohem prudší. Nynější předloha je dílem kompromisu a trvá na tradicích velikánů naší vlasti. Těmito tradicemi řídil jsem se při vypracování tohoto zákona a jmé- nem těchto tradicí prosím za jeho schválení. (Hlučná trvalá pochvala, potlesk a provolávání: Eljen! Mi nistru se blahopřeje.) Po řeči poslance Aurela Novaka (Rumuna bylo rokování přerušeno a odročeno na zejtřak Imunitní výbor usnesl se zahájiti šetření o záležitosti posl. Madarasze ml. a Nagye.
Novak Rumun Nagy
23 article
Z Balkánu.
Balkán
24 article
Ze Sofije, 12. dubna. (K. k.) V úřadních kruzích ujišťují, že bulharská vláda vyzvala své zahraniční zástupce, aby upozornili velmocenské vlády na zlo- řád srbských a řeckých čet, jenž se v poslední době zmáhá. Z prnského sněmu. Z Berlína, 12. dubna. (K, k.) Rozpočtov výbor poslanecké sněmovny rokoval dnes o roz- počtu osídlovací komise a spolu o pamětním spisu ve příčině provedení zákona ze dne 26. dubna 1886 o podporování německé kolonisace v Západních Prusích a v Poznaňsku. Pokud jde o otázku, že ná- rodní zájem žádá zachování německého velkostatku v Poznani, uváděl ministr orby, že osídlovae komíse zakupuje velkostatky téměř jen z donucení aby neoctly se v polských rukou. Vláda přeje si, by zbývající statky byly zachovány. To je však obtižno poněvadž především třeba tvořiti rozvoje schopné obce. V posledních letech bylo prodáno Polákům v provincí poznaňské o 60.000 ha více, než Němcům přes působnost osídlovací komise. O úmyslech vlády, pokud jde o další polskou politiku, prohlásil ministr: Postředky osadnického fondu budou brzo vyčerpány. Ale vláda je pevně rozhodnuta pokračovati v osadní poli tice. K tomu potřebuje nejen rozmnožení foudu, nýbrž také další zákonné oprávněnosti. Předloha nebude bezpochyby v tomto zasedán předložena zemskému sněmu pro právnické, hospo- dářské a technické obtíže, ač bylo to slíbeno trůnní řeči. Pamětní spis byl vzat na vědomí a rozpočet schválen. Příští schůze bude 16. t. m.
Polák Němec Sofijá Berlín Poznaňsko Poznaň poslanecký sněmovna ha
25 article
Říšský sněm německý. Z Berlína, 12. dubna. (K. k.) V debatě o rozpo čtu říšského úřadu vnitra posl. Brejski (Polák“ kritisoval politiku pruské vlády v polských krajích Zákonodárství i správa usilují o zkrácení polských práv. Byrokratická vláda ve východních krajích ne- prospívá ani Němcům ani Polákům, jak zřejmo jes z velkého vystěhovalectví. Poláci domáhají se shro mažďovací svobody pro zemědělské dělníky. Vypoví dání klidných cizích dělníků odporuje zájmům jejich i hospodářů. Odsuzuje protikulturní školskou politiku pruskou a žádá, by Polákům bylo dovoleno zřizovati neodvislé vyšší a nižší školy. (Souhlas mezi
Polák Němec Berlín
26 article Poláky.)
Poláky.) Prelekt, klerý doporučuje rudý prapora internacionálu. Z Paříže, 12. dubna. (K. k.) Min. předs. Clémen ceau povolal do Paříže prefekta horno-pyrenejského kraje Dautresma, aby si vyžádal od něho vy- světlení o listu, v němž jistému starostovi do po ručil, aby dělníkům dovolil při po uličním projevu rozvinouti rudý pra por a zpívati internacionálu. Církev a stát ve Francii. Z Paříže, 12. dubna. (K. k.) »Fig.« sděluje z Říma že nizský biskup Chapon měl s papežem dlouhou rozmluvu, v níž si stěžoval, že kato- líci francouzští poskytují jenom nepatrnou pomoc bi- skupům a kleru vůbec. Papež se zármutkem a s po- divením zvěděl, že i v některých bohatých diecesíck bude třeba zrušiti jednotlivé farní ob- vodv. Z Říma, 12. dubna. (K. k.) »Osservatore Ro- mano« prohlašuje v úřadní notě, nehodlaje se za- bývati mnohými jinými nepravdivými zprávami, že musí co nejrozhodněji vyvrátiti telegrafickou zprávu. že státní zástupce přečeti v přelíčení s Jouinem ně- kolik listů kardinála-st. tajemníka Merria del Val. z nichž prý vysvítá, že Vatikán snažil se prostřed nictvím jiných francouzských katolíků zabrániti cestě španělského krále Alfonsa do Paříže. Poněvadž v Vatikáně myslí, že telegrafická zpráva je pravdiva vyzývá státního zástupce, aby uveřejnil slovně cito- vané jím dopisy a dokázal jejich pravost.
Polák Prelekt Chapon Alfonso Paříž Francie Řím Vatikán Merria del Val Osservatore Ro
27 article
Papíry Montagninovy. Z Pařiže, 12. dubna. (K. k.) V nacionalistických kruzích byla včera večer opět rozšířena pověst, že vláda hodlá po ukončení přelíčení s knězem Jouinem ve kterémž bude rozsudek zejtra vynesen, zahá- jiti soudní vyšetřování proti posl Piouovi a j. osobám, kompromitovaným uveřej- něním papírů Montagninových. »Petit Parisien« pro- hlašuje pověst tu za bezpodstatnou. H. Z Paříže, 12. dubna. Různé listy sdělují, že vláda jest odhodlána, zahájiti soudní vyšetřován protí řadě politických osobností, které byly kompro- mitovány v Montagninově aféře. Nová orpanisace švýcarského vojska. Z Beznu, 12. dubna. (K. k.) Stavovská rada schválila 40 hlasy — jeden člen zdržel se hlaso-
Montagninův Montagninový Petit Parisien Pařiže Paříž Bezno
28 title
Pozvání
29 title
P. T. pánů členů Ohčanské záložny v Přeloučl
30 article
zapsaného společenstva s ručením obmezeným
31 article
ku XLIV. výroční řádné valné hromad , v neděli dne 21. dubna 1907 o 10. hodině dopoledne v záloženské budově- 1. Čtení protokolu poslední valné hromady 2. Zpráva o činnosti výboru, ředitelstva a o účtech. 3. Změna stanov.*) 4. Zpráva revisní komise ústavu za rok 1906. 5. Zpráva revisní jednoty záložen dle § 6. revisního zákona 6. Návrh výboru na rozdělení čistého zisku. 7. Volba 6 členů výboru na 3 roky.*9) 8. Volba tříčlenné revisní komise na 3 roky.*9) 9. Volné návrhy. V Přelouči, dne 27. března 1907. Legitimací k valné hromadě jest členská knížka. Kdyby se k platnému usnášení potřebný počet členů nesešel, konána bude dle § 27. stanov druhá valná hromada téhož dne o hodinu později v téže místnosti s tímtéž programem, nehledě ku počtu shromážděného členstva. *) Dle nařízení c. k. krajského soudu v Chrudimi nutno provésti následující změnu stanov: V § 21. odpadniž poslední odstavec: „Kdyby tato část podílů závodních byla odepsána, jsou čle- nové povinni je doplniti.“ V § 26. budtež v 1. odstavci vynechána slova: „jestliže nejméně tři měsíce před valnou hromadou za člena zapsán.“ Dle navrhovaného v poslední valné hromadě roku 1906 nutno změniti: V § 3. odst.2. nechť v 2. a 3. řádku z dola odpadnou slova: „rukou společnou a nerozdílnou. **) Dle § 29. stanov vystupují pp.: Blažek Václav, Dítě Jan, Nerad Alois, Slavík Josef. Fuchs Bernard, Košťál Josef; z revisní komise vystupují pp.: Bouček František, Naňka Václav, Vávra Jan, kteří opět voleni býti mohou. vání — a národní rada 127 proti 3 hlasům (6 členů nehlasovalo) novou organisaci vojska. Jejím účelem je reformovat vojenství důkladně náležitým výcvikem kádrů i vojska tím, že větší část činné služby od- bude se v mladších ročnících. Zákon podlébá refe- rendu a bude odhlasován snad až pozdě n podzim.
Dítě Nerad Alois Slavík Josef Fuchs Košťál Naňka Václav Vávra Jan Přelouč Chrudim Blažek Václav Jan Bouček František
32 article
Z anglického parlamentu. Z Londýna, 12. dubna. (K. k.) Dolní sněmovna rokovala o návrhu m.-p. Bannermana na některé zmény jednacího řádu. Rokování pokročilo málo, protože oposice pro- váděla obstrukei. Zákon o zavedení osmihodinné práce pro horníky, podaný zástupcem dělnictva Walshem byl přijat ve 2. čtení. Vláda v zásadě se zákonem souhlasila a slíbila, že podá předlohu o témž před- mětu, jakmile bude předložena výborová zpráva o této záležitosti. Po athenské návštěvě italského krále. Z Říma, 12. dubna. (K. k.) Zmiňujíc se o po známkách německých novin o návštěvě krále Viktora Emanneia v Athénách »Tribuna« prohlašujea Vládám, německé, i rakousko-uherské, byl znám úmysl italského krále, oplatiti návštěvu králi Jiřímu. Tím méně mohlo je to zarážeti, neboť věděli, že italská vláda byla by posílila Řecko ve sledování umírně- ných rad, jež vždy udilela jak jemu, tak také ostat- ním státům balkánským. Vývody oněch časopisů jsou tedy nepochopitelny a svědcí, že noviny sledují jiný směr než jejich vlády. Mimo to je chování oněch ča- sopisů neobratným a mohlo by pouze otřásti troj- spolkem, kdyby neměl tak pevných základů, protože kladou překážky neodvislosti a svobodě italské poli- tiky, ano dokonce aktu, vzájemné slušnosti královy.
Bannerman Walsh Viktor Emanneia Jiří Londýn Řím Atény Řecko
33 article
Záležilosti marocké.
34 article
Z Paříže, 12. dubna. (K. k.) Dle novinových zpráv křižák »Loire« přistane v různých pří- stavních městech marockých, jmenovitě v Casablance a zůstane tu spolu s křizákem »Lalande«, který již tam kotví, dokud pokoj v Marokku nebude úplně zajištěn. Z Tangeru oznamují, že také křižák »Forbine na zpáteční cestě z francouzského Senegalu zdrží sejist ou dobu v casabl anckém přístavu. Válka ve střední Americe. Z New Orlesnu, 12. dubna. (Assoc. Press.) Zdejší dovozní firmy dostaly dnes z Managuy depeši, pode- psanou: »Zeava, president nicaragnajský«, v níž se praví, že hondurasský president, Bonilla, v zdal se včera vojsku nicaraguajskému.
Bonillo Paříž Casablanca Maroko Tanger Senegal střední Amerika New Orlesna Managua Press
35 article
Z Vídně, 12. dubna. (K. k.) Dle telegrafické zprávy připlula rakouská loď »Szigetvár« 12. t. m. na dvoudenní pobyt do Colomba. Posádkaje zdráva. Z Brisbana, 12. dubna. (Něm. kab.) Parla- ment queenslandský byl včera roz- puštěn. Z Dortmundu, 12. dubna, (K. k.) Rodína horníka Gläsera v Ivingu u Dortmundu, od ponděli pohřešo- vaná, nalezena byla dnes v hrozném stavu policií, jež násilně otevřela byt jmenované rodiny. Muž, žena a 5 dětí byli mrtvi. Na dětech jsou známky uškrcení; jedno z nich mělo šňůru kolem krku. Všechny mrtvoly byly v pokročilém stavu rozkladu a ležely ve velkých kalužích krve. Z Pešti, 12. dubna. (K. k. uher.) Dle sdělení ředitelství státních drah uherských bylo pravdě- pudobně příčinou železničního neštěstí ve stanici Kis-Kun-Dorošma, že výhybka čís. 5 přesmekla se z neznámé dosud příčiny pod vlakem. Tím byl vlak roztržen ve dva díly a octi se na dvojích kolejích. Spací vůz, zařaděný na třetím místě ve vlaku, vjel na 5 nákladních vozů, jež stály na koleji. Vůz prd- vodčího vlaku, vůz pro zavazadla, spací a restau- rační vagony a šest osobních vyjelo z kolejí a bylo většinou značně poroucháno. Tři cestují c byli zabiti a tostarší setník z Ru- munska, jeho paní a jeden z průvod- čích, zaměstnaný u společno st spacích vagonů; dva utrpěli zlome- ninu nohy a jeden popáleniny. 30 cestujících, jichž jména teprve později bude možno zjistiti, bylo lehce zraněno. Uvolnění koleje lze očekávati teprve dnes v noci.
Vídeň Colombo Brisban Německo Dortmund Pešť Kiso
36 article Meteorolopická pozerováni na rozhladně na Patřini
Meteorolopická pozerováni na rozhladně na Patřini 325 metrů nad mořem. Dne 11./12. dubna 1907. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr.. 729.5 728.9 728.4 Teploměr C. + 3.6 + 2.6 + 91 Vihko. . . 87 pod- zamra. pod- Obloha . . . mrakem čená mrakem Síla větru . stahý slabý slabý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 7 Teplota nejvyšší na slunci . + 14.6 Teplota nejnižší ve stínu . . + Oe Teplota nejnižší při zemi . . — 1. Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km za hod. 11.2. Srážky v mm 0.0.
+ 91 Vihko
37 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na sobotu, 13. dubna. Den od začátku roku 103 do konce roku 263. Východ slunce o 5. hod. 15 min- ráno, západ slunce v 6 hod. 47 min. večer. — Vý- chod měsíce o 6. hod. 02 m. ráno, západ měsíc o 7. hod. 29 min. večer. Katolíků svátky: Hermenegildy. Evangelíků: Justina Pravoslavných (31.): Jonáše Kiev
Hermenegild Justin Jonáš Kyjev
38 article
kteráž konati se bude ředitel.
39 title
PROGRAM
40 title
Ditě,
Dita