1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 13. dubna 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předp lácí sas
v Praze v administraci
na ms. . . . . . 5 R —
na čtrrt leta
s drojí čenáškou
na něste
nart 1ata . . . . 7 K nok
va úlialkách:
na něiíe . . . . . . 2 K 30 h
Peštou:
ua něsl
nttrrt lela . . . . 9 K ao
s dvají zásilkon
o vařeí
nčtvrt nta . . . . 11 K co
Pešta
Praha
5
article
Velcí navštěvují malé.
Velcí navštěvují malé.
Dva panovníci přispíšili si letos se svými
návštěvami, davše tím spolu hojný podnět
ku předpokladům o významu schůzí panov-
nických. Jsou to král anglický, jenž se vy-
pravil do Kartageny ve Španělsku a král
italský, kterýž skoro současně zavítal do
Recka. Za to se suše popírá pověst, že by
se vydal letos německý císař do Anglie, ne-
podnikne prý žádné jiné cesty než svůj ob-
vyklý námořní výlet severní.
Jak návštěva ve Španělsku, tak v Řecku
navazují se na základní myšlenku: rozšířiti
a doplniti sblížení, kteréž za vedení Anglie
se uskutečňuje mezi mocnostmi západnímia
středozemními. S hlediska tohoto pokládají
se za další kroky diplomatické proti zá-
měrům politiky středoevropské. Kdežto pobyt
krále anglického v Kartageně a předpoklá-
dané dohodnutí anglicko-španělské hledí více
k záměrům politiky německé, připadá v se-
tkání králů italského a řeckého sesílený zřetel
otázkám balkánským.
Španělsko
Anglie
Řecko
6
article
Návštěvu krále italského v Athénách
nelze považovati za pouhou výměnu dvor-
nosti loňské návštěvy řeckého krále, protože
král italský přibyl v průvodu několika mi-
nistrů, zejména ministra zahraničných zále-
žitostí Tittona a ministra námořnictví s im-
posantním loďstvem válečným. Ministři italšti
pak měli dlouhé porady s ministry řeckými
Toto přátelské setkání králův italského a
řeckého jest spolu známkou obratu v posa-
vadních stycích obou panovníků, neboť se
nesetkali nikdy před minulým podzimem, ač
panovník řecký před tím častěji přes území
ifalské se ubiral — k návštěvám jinam. Za
významnou se pokládala svého času na př.
jeho cesta do Vídně. Má-li se dále na mysli,
že příbuzenské svazky pojí italského krále
s vladaři zemí slovanských na Balkáně a
že Řecko hledalo oporu na jiných stranách,
bylo vysvětlitelno, že se do nedávna králové
italský a řecký sobě vyhýbali. Také posta-
vení obou zemí k otázce albanské nepod-
porovalo nijak sblížení jejich.
Atény
Vídeň
Balkán
Řecko
7
article
První krok, jimž se připravoval nynější
obrat, učinila svého času Italie, odvolavši
svou posádku na ostrově Krétě, čímž dala
na jevo, že se smířila s postavením, jakéhož
tam dosáhlo Řecko.
Proto se soudí, že na obou stranách
již dříve klíčily podmínky sblížení a žesi
ho přali jak v Římě tak v Athénách.
Řecko asi nebylo uspokojeno ve svých
nadějích, jež navazovalo na cestu svého krále
na Dunaj, a Italie, sledujíc důsledně politiku
sesílení svého postavení na středozemním
moři, z níž vzešla »srdečná shoda« její na
před s Francií a potom s Anglií — snažila
se zavděčiti se i Řecku — odvoláním po
sádky krétské. Dále prý ve příčině Albanie
přesvědčila Italie Řecko, že pokud se týče Bal
kánu sleduje politiku zachování »danébo
stavu« a že zamítá snahy, směřující k ovlád-
nutí pobřeží albánského. Ježto zachování
»daného stavu« víže i spojence trojspolkové-
uvolnilo se tím nadějím Řecka
Dále se předpokládá, že Italie přispěje i k ná
pravě napjatého poměru mezi Řeckem a Ru-
munskem pro makedonské Kucovlachy.
Takto by Italie se stala jaksi rozhodčím
mezi balkánskými státy, s nimiž je nyní se
všemi ve stycích přátelských. Prostřednictvím
Italie jakožto nejbližšího souseda by ovšem
značně vzrostl vliv politiky západních velmocí
na země balkánské ve směru odstra-
nění sporů, dosud mezi nimi pa
nujících. A že této politiky není daleka
Anglie, toho nejnovějším dokladem jest ob
novený odpor anglický proti zvýšení ture-
ckých cel z toho důvodů, že nebyly slyšeny
v záležitosti této malé státy balkánské.a
zvýšením oněch cel má se předce zjednati
finanční podklad reformám v Makedonii .
Kréta
Řecko
Řím
Atény
Dunaj
Francie
Anglie
Albánie
Bala
Makedonie
Italia
8
article
Řecké časopisy zvláště si zakládají na
větě, obsažené ve připitku italského krále
že národ řecký jde vstříc šťastné budouc
nosti! Přípomenouti dlužno, že řecké vá
lečné loďstvo se pokládá za velmi zdatné
lepší tureckého.
Zavdává-li návštěva v Athénách podně
k takovým zajímavým dohadům, pojí se k ce
stě anglického krale do Karlageny výklady
ještě významnější, ba říšské časopisý něme
cké sledují ji přímo rozčileně
Španělské i anglické časopisy označuj-
setkání králů obou států za formální po
tvrzení uzavřeného spojenectví, kterýmž se
má jednak sesíliti převaha Anglie na Středo
zemním moři, jednak dokonati — osamocen
Německa na budouc: konferenci míru v Haagu.
kdež Anglie chce hnouti otázkou odzbrojení
na tom základě, aby se přiznalo Anglii pravo
míti válečné loďstvo, jež by se vyrovnalo
spojeným válečným loďstvům dvou velmocí.
Vedle toho se má za to, že získáním
Španělska Anglie zamýšlí odstraniti i tak
nevalné úspěchy německé z algecirasské kon-
ference a vymknouti otázku marockou z do-
sahu politiky německé vůbec. Dále se sdě
luje, že Anglie přislíbila Španělsku podporu
svou ke znovuzbudování válečného loďstva
a k zabezpečení jeho pobřeží. Toto ujednání,
stalo li se, pokládá se za událost politickou
největšího dosahu. Berlínské listy zlobně do-
dávají, že by tím Anglie vedle vasala portu-
galského získala ještě vasala španělského.
Nejvíce rozčiluje říšské listy německé
nezahalená mluva španělských časopisů, kteréž
praví, že návštěva v Kartageně znamená »ve-
řejné, slavnostní a dokonalé schválení zá-
vazků, iiž dříve převzatých« a prozrazují, že
Přípomenouť
Atény
Anglie
Německo
Haag
Španělsko
9
article
v záležitosti Marokka ujednány byly po kon-
ferenci v Algecirasu mezi Francií, Španěl-
skem a Anglií další úmluvy, jimiž bylo »vše
vyřízeno«, tak že na příklad Francie, obsa-
zujíc Udždu, zjednala si souhlas Angliea
Španěl, kdežto ostatním velmocem podala
o tom pouze zprávu.
Tyto zvěsti jsou dle říšských německých
časopisů s to, vzbuditi ve veřejném mínění
Německa těžké znepokojení co do dalšího
vývoje otázky marocké. I dovolávají se říš-
ského sněmu, aby žádal od kancléře Bülowa
vysvětlení, na čem zprávy španělských časo-
pisů se zakládají. Tolik prý jest jisto, že
nové úspěchy politiky anglické ve Španělsku
jsou dalším dokladem, kterak nechuť proti
Němcům u všech národů se vzmáhá. Rovněž
prý jest stručné vyvrácení zpráv o návštěvě
císaře Viléma v Anglii důkazem, že sotva
polepšené styky mezi oběma státy opět —
ochladly.
Všecky známky doby prý tomu nasvěd-
čují, že Německo musí státi na stráži, a že
se nesmí pustiti na mírové konferenci v Haagu
do nijakého jednání o odzbrojení, nechce-li
dáti otřásti svým mocenským postavením . .
O dojmu schůze kartagenské v Berlíně
telegrafuje se »Daily Mailu«: »Schůze vzbu
dila vlnu mocného znepokojení, jež propuká
ve všeobecný výbuch anglofobský.«
Lze pak již nyní pozorovati též snahy
Německa zjednati si nové opory proti prou
dům anglické politiky: pro konferenci míro-
vou v Haagu německá diplomacie připravuje
souhlasný postup tří císařských velmocí; co
pak se týče otázky marocké, dává se na jevo
novému francouzskému vyslanci v Berlíně.
že postup francouzský v Marokku může býti
úspěšným, jen když Francie si získá zdrže-
livosti německého vlivu, jenž by ji mohl tam
způsobiti nesnáze.
Oběma návštěvami panovníkův, italského
a anglického, rozvířil se tedy shluk velice
důležitých politických otázek.
Španěl
Němec
Vilém
Maroko
Algeciras
Francie
Anglie
Německo
Španělsko
Haag
Berlín
Daily Maila
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. dubna. (Minister ské
konferenee.) Vídeňské porady o nové vy-
rovnání byly dnes ukončeny a pokračovati se
v nich bude v Pešti prý v posledním týdnu t -
hote měsice. Vyjednavači jsou prý s výsledkem
své práce spokojeni; jaký jest ten výsledek
o tom bude vydána zpráva teprve z Pešti.
Dnesního vyjednávání účastnili se kromě
ministrů také ministeršti úřadníci, kteří v minu-
lých dnech sestavovali výsledky dosavadního
jednání. Souhrn výsledků ukázal, že dohody
skutečně docíleno v některých zásadních otáz-
kách, hlavně prý, pokud jde o konversi t. zv
uherského bloku společného státníhe
dluhu. Také prý již rozřešena otázka s po-
třebních daní pro připad, splní-li se při
konečném vyrovnání některé předpoklady. Bude
prý tím vyhověno uherské vládě, která pro příšt
rozpočet potřebuje většího výnosu spotřebníeh-
daní a rakouskému průmyslu se neublíží.
Praha
Pešť
11
article
O nové úpravě spotřcbních danís má
určitější zprávy „N. P. Journ“. Dle tohoto,
z pravidla dobře zpraveného listu uherská vláda
chce použiti samostatného zdanění spotřeby už
od 1. ledna 1908. Jest k tomu nucena z důvodů
finančně politických, poněvadž slátní výdaje
uherské se příštim rokem značně zvýší. Úprava
platů učitelů národních škol a zlepšení platů
železničních zřízenců budou vyžadovati asi 30
milionů korun, jež se mají uhraditi z výnosu
spotřební daně. Mimo to má se najíti také úhrada
šesti milionů, o něž se zmenší výnos telefonů.
poněvadž užívání telefonů bude v Uhrách zlev-
néno. Vláda doufá, že se její příjmy zvýší zvlá-
ště úpravou lihového kontingentu a
zdaněním petrolejářského kartelu. Liho-
vý kontingent se upraví tím způsobem, že se za
spravedlivou náhradu odejme továr níkům a roz-
dělí mezi zemědělce. Otázka lihového konti-
gentu i zdanění petroleje jest už v ministerstvé
úplně vypracována, takže reforma se dá během
tohoto roku snadno provésti, připustí-li rakouská
vláda vyloučení spotřebních daní z komplex-
věcí společných.
Journ
Uhry
učitel národní škola a zlepšený
12
article
Z Lublaně, 11. dubna. (Z volcbn' h
ruchu.) Včera měli důvěrníci slovinských obe
terstského území ve dvoraně terstského „So-
kola“ velmi četně navštívenou schůzi, v níž
jednáno o kandidátech pro přiští říšské volby
Důvěrníci shodli se, aby kandidátem byl terstský
advokát dr. Rybář, který nabídnutou mu kan
didaturu také přijal. Dr. Rybář jest smýšlení po
krokového; klerikálové podporují však v akol
terstském kandidaturu svého přivržence, dra.
Gregorina. Slovinští sociálové vyhlásil
v témž volebním okrese kandidaturu Ant. Je
nejčiče.
Z Pešti, 10. dubna. (Připojení D a
macic.) Dr. Havas, známý šířitel myšlenky
že Uhry se musejí domáhati brzkého připojen
Dalmacie ke koruně sv. Štěpána, podal v téže
věci sněmu petici. Dr. Havas líčí ve své žádosti.
jakým způsobem byla Dalmacie po míru campo
formijském spojena s Rakouskem a poukazuje
na to, že v době, kdy ce Uhry snaží c své samo-
statné celní území, jest pro ně zvláště důležit
otázka mořského pobřeži. Jiné země obětují mi
liony, aby nabyly mořského břehu; Uhry potře-
bují užiti jen svého práva, aby získaly 526 km.
mořského břehu. Dalmatské přístavy jsou brány
balkánského polnostrova a hodí se k obchodu
světovému. Také se strany Chorvatska a Dalma-
cie jest doba příhodná. Obě země se shodujt
v tom, že jest v jich vlastním zájmu, aby Dal-
macie, po celé století Rakouskem zanedbávaná
byla připojena k Chorvatsku. Rakousko nečinilo
pro Dalmacii pranic; nyní však, kdy se v Dal-
macii ozývají hlasy pro sloučení s Chorvatskem
uveřejňuje náhle plány, jak prý chce zvelebi
doktor
Rybář
Antonín
Havas
Uher
Štěpán
Dalmo
Dal
Lublaň
Pešť
Dalmacie
Rakousko
Chorvatsko
Dal
km
13
article
dalmatské zemědělství, průmysl a zlepšiti spo-
jení se zemí. Nerozřeší-li Uhry tuto otázku nyní.
když se jedná o nové vyrovnání, Rakousko může
Dalmatince svými sliby navnaditi a celý plán
zmařiti, poněvadž sloučení s Chorvatskem závisí
také od svolení sněmu dalmatského. Dle dra. Ha-
vase připojení Dalmacic bylo by nejkrásnějši
vslavou 40letého jubilca korunovace královy.
Uher
Rakousko
Chorvatsko
Dalmacic
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 12. dubna.
Praha
16
article
Zesílení obranné sily ruské.
Hrabě Richard Pfeil píše do berlínského
listu „Tágl. Rundsch.“, ž: Rusko pilně zlep-
šuje své pevnosti na hranicích, zvláště na zá-
padní. Činí to na žádost svého francouzského
spojence. Důstojnický sbor pevnostníhc dělostře-
lectva jest obnovcván. Ve velkých pevnostech
vislanských, Varšavě a Novo-Georgievsku, dejí
se významné opravy. Kdyby byla válka na zá-
padní straně, četné ruské pevnosti na západní
okrajině hrály by velkou úlohu, a co ruský voják
v obraně dokáže, ukázal Portartur. Veliteli pev-
nosti jsou jmenováni mladí a nadaní generálové.
Po dobu války s Japonskem Rusko pevnostem
na západě nevěnovalo pozornosti, jisto si neutra-
lity Německa. Nyní jest jinak. Rusové již se
zhostili nesoudné sebedůvěry, s kterou šli do
války s Japonci, a pIipravují se.
Pfeil
Rus
Japonec
Rusko
Varšava
Japonsko
Německo
NovaGeorgievsko
17
article
Zprávy z Ruska.
Zprávy z Ruska.
O volbách do městské dumy v Odesse
zvítězila na celé čáře strana protirevolu-
ční. Protože Odessa plná dvě léta byla v moei
revolucionářů a teroristů, má toto vítězství ne-
malý význam.
Mezi ubitými v Lodi je také sazeč
listu „Rozvoj“ Za bilého dne přistoupili k němu
na ulici tři neznámí, s revolvery v rukou; dva
ho popadli za ruce a dřetí mu střílel do obličeje-
Zavražděný byl národovec; mysli se tedy, že
ho zavraždili sociální revolucionáři. Celkem
ubito v posledních dnech v Lodi 6 lidí a 46 ra-
něno.
Obrázek současných mravů. — Ruské po-
krokové ženy od počátku těchto pohnutých dob
bojují mezi jiným také za „právo na matěrin-
stvo“. V boji tom zvláště se vyznamenala M.
Odessa
Rusko
Odessa
18
article
Filosofova články, uveřejněnými roku 1905
v „Rusi“. Šlechtična M. P., dvaadvacetiletá stu-
deníka petrohradské university, svěřila se matee
s jistým tajemstvím. Matka a dcera sepsaly ža
lobu na studenta, s kterým M. P. více než kole-
giálně se zblížila, r žalobu podaly čestnému
soudu studentskému, jenž je součástkou student-
ské autonomie. Zalobkyním bylo oznámeno, kdy
čestný soud bude o záležilostech rokovati. Matk
i dcera e dostavily do university, ale do síně.
kde čestný soud zasedal, vpuštěny nebyly. Čest-
ný soud soudil při zavřených dveřích. Konečně
se dvéře otevřely a dámy pobídnuty do síně, kde
jim přečten rozsudek. Rozsudek zněl, že kolega
N. N. jest úplně nevinen; koleginí M. P. stalo se
čie „préva a matěrinstvo“ po právu, pročež
obžaloba byla bezdůvodna. Deera jako šilená
běžela z university. Když matka přišla domů.
dcera byla nebožkou. Zastřelila se z revolveru.
Vůbec tragediemi je nynější doba v Rusku
nesmírně bohata. Svědčí to o chorobném stavu
společenské duše. Sebevraždy jako vraždy dějí
se náhle, že by často sebevrah ani času neměl,
aby odřikal sebevražedný monolog staromodního
divadelního kusu. V Petrohradě známý lékal
operoval mladou ženskou osobu; operace se ne-
zdarila, nemocná vypustila duši pod nožem ope-
raterovým; lékař se obrátil, chopil revolvera
prorazil si spánek. — Syn známého spisovatele
Glěba Uspenského, 25letý inženýr, dal se opero-
vati na zánět slepého střeva. Žena jeho čekala
doma zprávu. Zpráva oznámila, že se operace
nezdařila. Paní Uspenská vyňala revolver a za-
střelila se.
Rus
M P
N N
Glěba Uspenskij
Rusko
Petrohrad
19
article
Italský král v Alhénách a balkánská otázka.
Italský král v Alhénách a balkánská otázka.
Řacký premier T heotokis a ministr vněj
ších věcí Skuzes měli rozhovor s athénským
dopisovatelem »Tribuny« a prohlásili, že Řecko
má v Makedonii jen jeden (?) eil: ochranu ře-
ckého živlu proti bulharským vražedným četim
S Italil udržuje Řecko nejlepš
styky, neboť ví, že italská vláda nepodporuje
albánské agitace v Epiru. Pověsti, že Viktor
Emanuel III. zjednati hledí vyrovnání mezi Řeckem
a Rumunskem, ministři nepotvrdili, ani ne po
přeli. Ovšem také tento krok manžel černo
horské Heleny nepodporoval by, nýbrž přímo
rušil pikle německé a rakouské na Balkáně.
Devět milionů Pin X. od vlády italské.
(K sbližení vatikánsko-italské mu.
Velikou sensaci působí v Italii zpřáva, že
italská vláda vydala papeži tyto dny 3 mil. li
na hotovosti a 6 mil. lir v státních papírech
Devět milionů těchto představuje majetek někte
rých náboženských ústavů, jež vláda italská
r. 1870 sekvestrovala. Papež děkoval vládě ital
ské za péči jeji osvědčenou při této příležitosti
Listy italské vidí v krocích těchto obapolnou
snahu o smír s novým papežem a se starou Italií
Viktor
Emanuel
Helena
Řecko
Makedonie
Epirus
Rumunsko
Balkán
20
article
Ministerská krise v Belgií.
Belgické ministersivo hr. Smet de Nayera,
kteréž jest od 5. srpna r. 1899 v úřadě,
opětné krise prodělalo, podalo včera demissi
králi, jelikož byl přijat ve sněmovně poslanců
návrh bývalého ministra Beernakyho, vládou
odmítnutý, aby pracovní doba v dolech stano-
vena byla král. nařízením dle dobrozdání hán-
ské a pracovní rady. Hr. Smet de Nayer za-
stupoval umírněnou politiku klarikální a byl
také u liberálů a socialistů osobně oblíben
Ovšem v otázce ochranného cla a berní reformy
činili mu veliké potíže. A také roku 1905 byl
by požadavek ministerský 300 milionů) na
antverpský přístav a opevnění vedl málem
k pádu ministerstva pro prudký odpor oposice
Hr. Smet de Nayer provedl konversi belgické 319
renty, nový zákon o dani z lihu. Od r. 1894
byl Smet de Nayer ministrem financi a 5. srpna
1899, jak již řečeno, přejal předsednictvo mini-
sterstva po Vandenpeere Coomsovi.
Nayer
Beernaky
Belgie
Hradec
21
article
Kdo otřásá trojspolkem?
»Tribuna« polemisuje proti komentárům
německého a německo-rakouského tisku o cestě
krále italského do Athén. Nanejvýše ne-
obratné vystupování těch to listů
nemohlo by míti nic jiného v zá-
pětí, nežli že by v Italii otřáslo
trojspolkem. Listy ony troufají si nejen
zakazovati Italii každou samostatnou akci, nýbrž
pošklebují se i tomu, když král italský a vláda
jeho provedou nějaký akt zdvořilosti. Při blíz-
kosti listu toho vládním kruhům itelským jest
hlas »Tribuny« dvojnásob zajímavým.
Dátka kancláři Bülowu.
Verifikační komise řišského sněmu něme-
ckého zrušila včera 7 hlasy proti 6 mandát
konservativního vůdce svobod. p. Richthofena.
Richthofen ocitl se při říšských volbách v
vol. okrese svidnickém v užší vobě se sociál-
ním demokratem Feldmannem; svobodomyslný
kandidát vnedostal se ale ani do užší volby
Před užší volbou zaslal ale kaneléř Bülow do
volebního okresu telegram, vyzý vající veškeré
měšťacké strany, by volily svorně proti sociál-
nímu demokratu. Odevzdali tedy i — liberálové
hlasy své konservativci a tento byl zvolen pře-
vážnou většinou. Komise prohlásila telegram
kaneléře za neoprávněné vměšován
se vlády do voleb a volbu Richthofenovu
zrušila. Tedy důtka pro kancléře nemůže být
ani — říznější.
Bülow
Richthofen
Feldmann
Richthofenův
Ted důtka
Atény
22
article
Odstoupení lorda Cromera.
S jevišté veřejné činnosti odchází významný
muž anglické politiky. »Zakladatel moderního
Egypla«, lord Cromer, zakončuje svou činnost.
jejíž výsledkem je hospodářský i civilisační roz
květ Egypta. Anglie louči se s jedním z největ
šich tvůrců své moci nynější, s mužem mocné
iniciativy a energie, který pomáhal budovat vel
kost Velké Britanie za vlády královny Viktorie
Přes 20 let stál lord Cromer v čelo správy
Egypla a zachránil tuto zemi před úplným úpad
kem. Za jeho vlády byly provedeny velkolepé
stavby na úpravu Nilu a zchátralá finanční správe
země byla uvedena do pořádku. Ohromný po
krok byl učiněn v organisaci dopravních pro-
středků v Egyptě, kde nyní, po dokončení dráhy
do Chartumu obnáší siť železničních kolejí přes
1000 anglických mil. Barbarská země, před lety
ještě nebezpečná pro turisty, je teď otevřena volně
a bezpečné mocnému přilivu cestujících, kteři
obohacují stále vice Egypt. Krajiny, o nichž dříve
kolovaly fantastické pověsti, kam proniknouti
mohl jen odvážný cestovatel s ozbrojeným prů-
vodem, jsou teď lehce přístupny turistům. T
vše je dílem lorda Cromera.
Cromer
Egypl
Egypt
Anglie
Velká Británie
Nil
Viktoria
23
article
Podobně jako lord Goschen a Milner, je též
lord Cromer německého původu. Pochází z rodu
pastorského syna z Brém, který se usadil na po
čátku XVIII. století v Anglii a založil světoznámý
bankovní závod Baringův. Evelin Baring, taks
jmenoval lord Cromer původně, narodil s
roku 1841 jako syn poslance Henry Baringa
a dcery admirála Windhama. Mládí prožil v Cro-
mer-Hallu, v starobylém sídle rodinném. Jeho
otec a děd hráli velkou roli ve finančním a po-
litckém světě, byli ministry a vůdčími faktory
bursy i parlamentu.
Byl vychován v ovzduší politiky a obchodu
a rychle spěl k vyšinám veřejné moci. Jako zá
stupce vítězné Anglie, ač měl i vojenské vy
chování a dosáhl hodnosti majora, nezakročoval
v podrobené zemi s vojenskou řízností a bez
ohlednosti. Nebyl tak brutální jako slavný
Waren Hartings, ani jako méně slavný, ale splše
pověstný Cecil Rhodes.
Dosáhl všeho, co chtěl, svou trpělivostí
pevnosti, a svou pronikavou znalostí věcí a lidi
Obdivuhodná byla jeho bystrost a obratnost
s jakou urovnal zmatené a korumpované po
měry v egyptské správě. Jméno Cromerovo je
milováno všemi Angličany, kteří jsou mu vděčni
že přes největší obtíže upevnil jejich panstv
v Egyptě.
Ve včerejší schůzi dolní sněmovny prones
státní sekretář pro zahraničné věci E. G ree-
nadšenou řeč o Cromerově činnosti a prohlásil
že vláda bude pokračovati v je h
díle i jeho politice.
Goschen
Milner
Baringův
Evelína Baringo
Henry Baringo
Windham
Cecil Rhodes
Angličan
Brémy
Anglie
Egypt
dolní sněmovna
Waren Harting
24
article
Nástupce lorda Cromera.
Sir John Eldon Gorst je synem známého
anglického politika Sira Johna Eldona Gorsta.
narodil se roku 1861 a byl zaměstnán v státní
službě země, jejiž obtížnou správu nyní přejímá
po slavném lordu Cromerovi. Sir Eldon Gorst
studoval v Etonu a na universitě cambridgské
věnoval se diplomacii. Roku 1890 byl jmeno-
ván celním kontrolbrem při egyptské vládě
roku 1894 přišel do ministerstva vnitra, o
r. 1890 do r. 1904 byl finančním rádcem při
egyptské vládě. Od roku 1904 žije sir Eldon
Gorst opět v Londýně. Jeho otec je jednou
z předních osobností anglické politiky. Je nyní
72 let stár. Patřil mezi nejvlivnější politiky ve
straně konservativeů.
Nebezpečí pro evropský mir
M. Archibald Colghoun, jeden z nejlepších znalců
mezinárodní evropské poliliky v Anglii, rozebírá
v »Morning Postu« nebezpečí nynější situace.
V drobném proucjir
ranní čísla o sols
odpeledni
nlh
Ve flialkách na vonkově
ranní číslo. . . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 4h
Inserál v
plati se hotově nnpře
Předplacení a inserty přijimá sdmínl-
strace v Marlanské ulici č.s.
Tum nncházelí se též redakce
tiskirna a ezpedisu „Národnich Listů“
Rukoplsy se nevracsji.
10h
Cromer
Eldon
Eldon Gorsta
Eldon Gorst
M Colghoun
Eton
Londýn
Anglie
Marlanský ulice
Gorst
25
article
Soudí především, že Německo s ohromným roz-
machem svého průmyslu a stálým vzrůstem svého
obyvatelstva jest nuceno hledati rozpjetí na venek.
Jest hnáno »pinou parou ku předu«, k většímu Ně-
mecku a méně těsné říši. Proto musí stále zbrojitia
sice jak na zemi, tak na moři, neboť jest nuceno
dobývati. I kdyby všechny ostatní velmoci souhla-
sily v požndávku všeobecného odzbrojení, Německo
by souhlasiti nemohlo, poněvadž posud nedosáhlo
vzenithu své moci« a ocitlo by se takto ve stavu ne-
poměrné inferiority.
Pohlédneme-li na Východ, spatříme jitření, které
jest předzvěstí vážných změn. Uzkoprsý chauvinis-
mus Maďarů hrozi záhy přerušiti jednotu s Rakou-
skem, Rumunsko jest zachváceno agrární revolucí,
Srbsko a Bulharsko obnovují svůj dávný antago-
nism a první z obou zemí staví se zároveň proti
Rakousku, hledajic oporu jinde, v Makedonii panuje
úplný zmatek a současně jsou Řecko a Ital e silně
pobouřeny iredentismem. Po dlouhou dobu byly
všechny tyto sporné živly udržovány v klidu pří-
tomností Ruska a převahou, již měla tato velká
říše v evropském koncertu. Nyní, kdy posice Ruska
jest oslabena, strachují se malé státy o svou ne-
odvislost.
Maďar
Ital
Německo
Rumunsko
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Makedonie
Řecko
Rusko
26
article
Soupeřství, které dělí Evropu, přeneslo se do
Malé Asie, Mesopotamie a částečně i do Persie. Na
jihu Středozemního moře opakuje se situace v Ma-
rokku. Nesmi se mysliti, že algecirasská konference
učinila konec choutkám Německa a může sloužiti za
zaklad mezinárodních poměrů.
Kromě toho ještě postavení Turecka v Evropě
tvoří přední nebezpečí pro evropský mír. V po-
měru k Turecku má Německo velkou výhodu proti
Anglii, Francii a Rusku, totiž, že nemá žádných
musuímanských poddaných. Proto může pomíjeti
různé stránky turecké politiky, jež mají velkou dů-
ležitost pro ostatní tři velmoci. Přišedše pozdě a
nevitáni, na venek jako prostí obchodníci, nabyti
Němci půdy v Malé Asii, manevrujíce obratně proti
všem ostatním státům, jež mají v onom kraji zájmy.
Na to se prohlásili protektory a nezištnými přateli
Turecka, stavíce svoje smýšlení humanní a prosté
politických zámyslů naproti chování se velmocí.
Na Balkáně jest postavení Německa choulosti-
vější. Zde musilo svůj turkofilský směr uvésti v sou-
lad se svým spojenstvím italským a rakousko-uher-
ským. Ale němečtí politikové nevzdávaji se naděje.
založiti něsdy na troskách monarchie rakouské velkou
ř.ši. Chtěji se dostati až k Adrii a otevříti si cestu
k Solunu.
Za této nejistoty vzhledem k evropskému míru
jest patrno, jak nesnadno by bylo velmocím jednati
vážně na haagské konferenci o obmezení zbrojení.
Zvláště Německo položí rozhodné veto.
Němec
Adrie
Evropa
Asie
Mesopotamia
Persie
Ma
Německo
Turecko
Anglie
Francie
Rusko
Balkán
27
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Užší volební výbor národní strany svobodo-
myslné měl včera velmi četně navštivenou schůzi.
Byly v ní vyřízeny přečetné záležitosti; proje -
nána řada volebních skupin, přijaty na věc om
referáty o kandidaturách v nich a připraveny
práce pro schůze důvěrníků, jakož i ve pra-
spěch kandidatur strany vůbec, jak v okrezech
městských tak i ve skupinách venkovských.
Bylo pak usneseno vzdáti srdečný dik dlouho-
letému důvěrníku strany panu Vojlěchu Jírů,
statkáři v Jičíně, že dobrovolně vzdal se ve
prospěch pana Josefa Doležala z Lomnice
kandidatury za volební skupinu 40., ačkoli sa
prvotně na něm důvěrníci usnesli. Rovněž usne-
seno poděkovati panu Janu Matouškovi,
důvěrníku strany na Mělníce, za jeho snahu,
směřující ke zdárnému uspořádáni otázky kan-
didatury za volební skupinu 20 Dále usnesl se
volební výbor navrhnouti ke schválení kandida-
turu pana Viktorina Zouly, poštovního oficrála,
ve volebním okrese 12. (v hořejší části města
Žižkova), kandidaturu pana Františka Pri-
bila, adjunkta státních drah v Plzni, za ven-
kovské obce plzeňské a blovické a JUDra.
Olakara Havelky, advokáta na Král. Vino-
hradech, za venkovské obce čáslavské a chru
dimské.
Jíra
Doležal
Matoušek
Viktorin Zoul
Pri
Král
Jičín
Lomnica
Mělník
Žižkov
Plzeň
národní strana svoboda
28
article
Důvěrníci národní strany svobodomyslné,
zástupeové městských rad a živnostnictva vo-
lební skupiny 20. (lounské), měli včera v Praze
za předsednietví poslance dra. Herolda velmi
četně navštivenou schůzi. Porada tato byla nutna,
protože dřive navržený kandidát pan Bohumil
Fišer, majitel závodu knihařského a člen ob-
chodní komory pražské, kandidatury se vzdal.
Na schůzi této bylo žádáno, aby pan Fišer kan-
didaturu podržel. Ačkoli pan Fíšer prohlásil, že
kandidovati nebude, přece byl opět za kandidáta
navržen. Když však i potom setrval na své
resignaci na kandidaturu, navržen byl za kan-
didáta p. Františak Kratoch víl, zámečník
zem. poslanec v Žižkově, jehož kandidatura byla
zástupci všech měst jmenovitým hlasováním
jednomyslně přijata. Pan poslanec Kratochvíl
prohlásil, že kandidaturu přijímá.
Z klubu voličů novoměstských. Včerejší
zprávu dlužno opraviti v ten smysl, že dosa-
vadní zemský a býv. říšský poslanec Václ av
Březnovský navržen byl za kandidáta
říšského poslanectví za král. město Prahu v okresu
druhém, kdežto v okresu třetím kandidovati
bude dr. S rb.
Fišer
Kratochvíl
Václ
Březnovská
Praha
Žižkov
29
article
Schůze voličská čtvrtého okresu pražského,
svolaná drem. K. Černohorským, koná
se dnes v sobotu v 8 hod. večer ve velkém
sále »na Slovanech«.
Z Chotěboře. Dne 11. t. m. konala se zde
četně navštivená důvěrná schůze příslušníků
národní strany svobodomyslné, v níž jednomyslně
schválena a velice sympaticky přijata kandidatura
pana dra. F. Malinského, statkáře z Ro-
nova u Přibyslavi, za venkovský volební okres
skupiny chotébořské.
Z Turnova. Kandidát národní straty svo-
bodomyslné pan univ. prof. dr. Jaromie
Čelakovský představí se v sobotu dne 13.
dubna v 8 hodin večer voličům našeho města
a rozvine svůj politický program.
Z Krče. Politický spolek pro politi-
cký okres král-vinohradský uspořádal u
nás v neděli dne 7. t. m. odpoledne veřejnou schůzi
voličů, k níž pozval kandidáta nár. strany svobodo-
myslné p. dra. Eduarda Koernera z Prahy Schůzi,
navštívenou asi 250 voliči, zahájil a předsedal jmě-
nem Politického spolku p. stavitel Holcček, načež
jednatel jeho p. dr. Havelka věnoval vřelou
vzpomínku památce dra. Ed. Grégra, kterou shro-
máždění vyslechlo s pietou stojíc. Na to p. Holeček
pojednal o významu nastávajících voleb a představil
K Černohorský
F Malinský
profesor
doktor
Čelakovský
Koerner
Havelka
Grégr
Holeček
Chotěboř
Turnov
Krč
Praha
Slovan
strana svoboda
Ronova u Přibyslav