ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c679cf90-75e3-11dc-a123-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 101, person 71, work 6, org 8
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 13. dubna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 101.
4 article
Na ranní a odpol. listy předp lácí sas v Praze v administraci na ms. . . . . . 5 R — na čtrrt leta s drojí čenáškou na něste nart 1ata . . . . 7 K nok va úlialkách: na něiíe . . . . . . 2 K 30 h Peštou: ua něsl nttrrt lela . . . . 9 K ao s dvají zásilkon o vařeí nčtvrt nta . . . . 11 K co
Pešta Praha
5 article Velcí navštěvují malé.
Velcí navštěvují malé. Dva panovníci přispíšili si letos se svými návštěvami, davše tím spolu hojný podnět ku předpokladům o významu schůzí panov- nických. Jsou to král anglický, jenž se vy- pravil do Kartageny ve Španělsku a král italský, kterýž skoro současně zavítal do Recka. Za to se suše popírá pověst, že by se vydal letos německý císař do Anglie, ne- podnikne prý žádné jiné cesty než svůj ob- vyklý námořní výlet severní. Jak návštěva ve Španělsku, tak v Řecku navazují se na základní myšlenku: rozšířiti a doplniti sblížení, kteréž za vedení Anglie se uskutečňuje mezi mocnostmi západnímia středozemními. S hlediska tohoto pokládají se za další kroky diplomatické proti zá- měrům politiky středoevropské. Kdežto pobyt krále anglického v Kartageně a předpoklá- dané dohodnutí anglicko-španělské hledí více k záměrům politiky německé, připadá v se- tkání králů italského a řeckého sesílený zřetel otázkám balkánským.
Španělsko Anglie Řecko
6 article
Návštěvu krále italského v Athénách nelze považovati za pouhou výměnu dvor- nosti loňské návštěvy řeckého krále, protože král italský přibyl v průvodu několika mi- nistrů, zejména ministra zahraničných zále- žitostí Tittona a ministra námořnictví s im- posantním loďstvem válečným. Ministři italšti pak měli dlouhé porady s ministry řeckými Toto přátelské setkání králův italského a řeckého jest spolu známkou obratu v posa- vadních stycích obou panovníků, neboť se nesetkali nikdy před minulým podzimem, ač panovník řecký před tím častěji přes území ifalské se ubiral — k návštěvám jinam. Za významnou se pokládala svého času na př. jeho cesta do Vídně. Má-li se dále na mysli, že příbuzenské svazky pojí italského krále s vladaři zemí slovanských na Balkáně a že Řecko hledalo oporu na jiných stranách, bylo vysvětlitelno, že se do nedávna králové italský a řecký sobě vyhýbali. Také posta- vení obou zemí k otázce albanské nepod- porovalo nijak sblížení jejich.
Atény Vídeň Balkán Řecko
7 article
První krok, jimž se připravoval nynější obrat, učinila svého času Italie, odvolavši svou posádku na ostrově Krétě, čímž dala na jevo, že se smířila s postavením, jakéhož tam dosáhlo Řecko. Proto se soudí, že na obou stranách již dříve klíčily podmínky sblížení a žesi ho přali jak v Římě tak v Athénách. Řecko asi nebylo uspokojeno ve svých nadějích, jež navazovalo na cestu svého krále na Dunaj, a Italie, sledujíc důsledně politiku sesílení svého postavení na středozemním moři, z níž vzešla »srdečná shoda« její na před s Francií a potom s Anglií — snažila se zavděčiti se i Řecku — odvoláním po sádky krétské. Dále prý ve příčině Albanie přesvědčila Italie Řecko, že pokud se týče Bal kánu sleduje politiku zachování »danébo stavu« a že zamítá snahy, směřující k ovlád- nutí pobřeží albánského. Ježto zachování »daného stavu« víže i spojence trojspolkové- uvolnilo se tím nadějím Řecka Dále se předpokládá, že Italie přispěje i k ná pravě napjatého poměru mezi Řeckem a Ru- munskem pro makedonské Kucovlachy. Takto by Italie se stala jaksi rozhodčím mezi balkánskými státy, s nimiž je nyní se všemi ve stycích přátelských. Prostřednictvím Italie jakožto nejbližšího souseda by ovšem značně vzrostl vliv politiky západních velmocí na země balkánské ve směru odstra- nění sporů, dosud mezi nimi pa nujících. A že této politiky není daleka Anglie, toho nejnovějším dokladem jest ob novený odpor anglický proti zvýšení ture- ckých cel z toho důvodů, že nebyly slyšeny v záležitosti této malé státy balkánské.a zvýšením oněch cel má se předce zjednati finanční podklad reformám v Makedonii .
Kréta Řecko Řím Atény Dunaj Francie Anglie Albánie Bala Makedonie Italia
8 article
Řecké časopisy zvláště si zakládají na větě, obsažené ve připitku italského krále že národ řecký jde vstříc šťastné budouc nosti! Přípomenouti dlužno, že řecké vá lečné loďstvo se pokládá za velmi zdatné lepší tureckého. Zavdává-li návštěva v Athénách podně k takovým zajímavým dohadům, pojí se k ce stě anglického krale do Karlageny výklady ještě významnější, ba říšské časopisý něme cké sledují ji přímo rozčileně Španělské i anglické časopisy označuj- setkání králů obou států za formální po tvrzení uzavřeného spojenectví, kterýmž se má jednak sesíliti převaha Anglie na Středo zemním moři, jednak dokonati — osamocen Německa na budouc: konferenci míru v Haagu. kdež Anglie chce hnouti otázkou odzbrojení na tom základě, aby se přiznalo Anglii pravo míti válečné loďstvo, jež by se vyrovnalo spojeným válečným loďstvům dvou velmocí. Vedle toho se má za to, že získáním Španělska Anglie zamýšlí odstraniti i tak nevalné úspěchy německé z algecirasské kon- ference a vymknouti otázku marockou z do- sahu politiky německé vůbec. Dále se sdě luje, že Anglie přislíbila Španělsku podporu svou ke znovuzbudování válečného loďstva a k zabezpečení jeho pobřeží. Toto ujednání, stalo li se, pokládá se za událost politickou největšího dosahu. Berlínské listy zlobně do- dávají, že by tím Anglie vedle vasala portu- galského získala ještě vasala španělského. Nejvíce rozčiluje říšské listy německé nezahalená mluva španělských časopisů, kteréž praví, že návštěva v Kartageně znamená »ve- řejné, slavnostní a dokonalé schválení zá- vazků, iiž dříve převzatých« a prozrazují, že
Přípomenouť Atény Anglie Německo Haag Španělsko
9 article
v záležitosti Marokka ujednány byly po kon- ferenci v Algecirasu mezi Francií, Španěl- skem a Anglií další úmluvy, jimiž bylo »vše vyřízeno«, tak že na příklad Francie, obsa- zujíc Udždu, zjednala si souhlas Angliea Španěl, kdežto ostatním velmocem podala o tom pouze zprávu. Tyto zvěsti jsou dle říšských německých časopisů s to, vzbuditi ve veřejném mínění Německa těžké znepokojení co do dalšího vývoje otázky marocké. I dovolávají se říš- ského sněmu, aby žádal od kancléře Bülowa vysvětlení, na čem zprávy španělských časo- pisů se zakládají. Tolik prý jest jisto, že nové úspěchy politiky anglické ve Španělsku jsou dalším dokladem, kterak nechuť proti Němcům u všech národů se vzmáhá. Rovněž prý jest stručné vyvrácení zpráv o návštěvě císaře Viléma v Anglii důkazem, že sotva polepšené styky mezi oběma státy opět — ochladly. Všecky známky doby prý tomu nasvěd- čují, že Německo musí státi na stráži, a že se nesmí pustiti na mírové konferenci v Haagu do nijakého jednání o odzbrojení, nechce-li dáti otřásti svým mocenským postavením . . O dojmu schůze kartagenské v Berlíně telegrafuje se »Daily Mailu«: »Schůze vzbu dila vlnu mocného znepokojení, jež propuká ve všeobecný výbuch anglofobský.« Lze pak již nyní pozorovati též snahy Německa zjednati si nové opory proti prou dům anglické politiky: pro konferenci míro- vou v Haagu německá diplomacie připravuje souhlasný postup tří císařských velmocí; co pak se týče otázky marocké, dává se na jevo novému francouzskému vyslanci v Berlíně. že postup francouzský v Marokku může býti úspěšným, jen když Francie si získá zdrže- livosti německého vlivu, jenž by ji mohl tam způsobiti nesnáze. Oběma návštěvami panovníkův, italského a anglického, rozvířil se tedy shluk velice důležitých politických otázek.
Španěl Němec Vilém Maroko Algeciras Francie Anglie Německo Španělsko Haag Berlín Daily Maila
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. dubna. (Minister ské konferenee.) Vídeňské porady o nové vy- rovnání byly dnes ukončeny a pokračovati se v nich bude v Pešti prý v posledním týdnu t - hote měsice. Vyjednavači jsou prý s výsledkem své práce spokojeni; jaký jest ten výsledek o tom bude vydána zpráva teprve z Pešti. Dnesního vyjednávání účastnili se kromě ministrů také ministeršti úřadníci, kteří v minu- lých dnech sestavovali výsledky dosavadního jednání. Souhrn výsledků ukázal, že dohody skutečně docíleno v některých zásadních otáz- kách, hlavně prý, pokud jde o konversi t. zv uherského bloku společného státníhe dluhu. Také prý již rozřešena otázka s po- třebních daní pro připad, splní-li se při konečném vyrovnání některé předpoklady. Bude prý tím vyhověno uherské vládě, která pro příšt rozpočet potřebuje většího výnosu spotřebníeh- daní a rakouskému průmyslu se neublíží.
Praha Pešť
11 article
O nové úpravě spotřcbních danís má určitější zprávy „N. P. Journ“. Dle tohoto, z pravidla dobře zpraveného listu uherská vláda chce použiti samostatného zdanění spotřeby už od 1. ledna 1908. Jest k tomu nucena z důvodů finančně politických, poněvadž slátní výdaje uherské se příštim rokem značně zvýší. Úprava platů učitelů národních škol a zlepšení platů železničních zřízenců budou vyžadovati asi 30 milionů korun, jež se mají uhraditi z výnosu spotřební daně. Mimo to má se najíti také úhrada šesti milionů, o něž se zmenší výnos telefonů. poněvadž užívání telefonů bude v Uhrách zlev- néno. Vláda doufá, že se její příjmy zvýší zvlá- ště úpravou lihového kontingentu a zdaněním petrolejářského kartelu. Liho- vý kontingent se upraví tím způsobem, že se za spravedlivou náhradu odejme továr níkům a roz- dělí mezi zemědělce. Otázka lihového konti- gentu i zdanění petroleje jest už v ministerstvé úplně vypracována, takže reforma se dá během tohoto roku snadno provésti, připustí-li rakouská vláda vyloučení spotřebních daní z komplex- věcí společných.
Journ Uhry učitel národní škola a zlepšený
12 article
Z Lublaně, 11. dubna. (Z volcbn' h ruchu.) Včera měli důvěrníci slovinských obe terstského území ve dvoraně terstského „So- kola“ velmi četně navštívenou schůzi, v níž jednáno o kandidátech pro přiští říšské volby Důvěrníci shodli se, aby kandidátem byl terstský advokát dr. Rybář, který nabídnutou mu kan didaturu také přijal. Dr. Rybář jest smýšlení po krokového; klerikálové podporují však v akol terstském kandidaturu svého přivržence, dra. Gregorina. Slovinští sociálové vyhlásil v témž volebním okrese kandidaturu Ant. Je nejčiče. Z Pešti, 10. dubna. (Připojení D a macic.) Dr. Havas, známý šířitel myšlenky že Uhry se musejí domáhati brzkého připojen Dalmacie ke koruně sv. Štěpána, podal v téže věci sněmu petici. Dr. Havas líčí ve své žádosti. jakým způsobem byla Dalmacie po míru campo formijském spojena s Rakouskem a poukazuje na to, že v době, kdy ce Uhry snaží c své samo- statné celní území, jest pro ně zvláště důležit otázka mořského pobřeži. Jiné země obětují mi liony, aby nabyly mořského břehu; Uhry potře- bují užiti jen svého práva, aby získaly 526 km. mořského břehu. Dalmatské přístavy jsou brány balkánského polnostrova a hodí se k obchodu světovému. Také se strany Chorvatska a Dalma- cie jest doba příhodná. Obě země se shodujt v tom, že jest v jich vlastním zájmu, aby Dal- macie, po celé století Rakouskem zanedbávaná byla připojena k Chorvatsku. Rakousko nečinilo pro Dalmacii pranic; nyní však, kdy se v Dal- macii ozývají hlasy pro sloučení s Chorvatskem uveřejňuje náhle plány, jak prý chce zvelebi
doktor Rybář Antonín Havas Uher Štěpán Dalmo Dal Lublaň Pešť Dalmacie Rakousko Chorvatsko Dal km
13 article
dalmatské zemědělství, průmysl a zlepšiti spo- jení se zemí. Nerozřeší-li Uhry tuto otázku nyní. když se jedná o nové vyrovnání, Rakousko může Dalmatince svými sliby navnaditi a celý plán zmařiti, poněvadž sloučení s Chorvatskem závisí také od svolení sněmu dalmatského. Dle dra. Ha- vase připojení Dalmacic bylo by nejkrásnějši vslavou 40letého jubilca korunovace královy.
Uher Rakousko Chorvatsko Dalmacic
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 12. dubna.
Praha
16 article
Zesílení obranné sily ruské. Hrabě Richard Pfeil píše do berlínského listu „Tágl. Rundsch.“, ž: Rusko pilně zlep- šuje své pevnosti na hranicích, zvláště na zá- padní. Činí to na žádost svého francouzského spojence. Důstojnický sbor pevnostníhc dělostře- lectva jest obnovcván. Ve velkých pevnostech vislanských, Varšavě a Novo-Georgievsku, dejí se významné opravy. Kdyby byla válka na zá- padní straně, četné ruské pevnosti na západní okrajině hrály by velkou úlohu, a co ruský voják v obraně dokáže, ukázal Portartur. Veliteli pev- nosti jsou jmenováni mladí a nadaní generálové. Po dobu války s Japonskem Rusko pevnostem na západě nevěnovalo pozornosti, jisto si neutra- lity Německa. Nyní jest jinak. Rusové již se zhostili nesoudné sebedůvěry, s kterou šli do války s Japonci, a pIipravují se.
Pfeil Rus Japonec Rusko Varšava Japonsko Německo NovaGeorgievsko
17 article Zprávy z Ruska.
Zprávy z Ruska. O volbách do městské dumy v Odesse zvítězila na celé čáře strana protirevolu- ční. Protože Odessa plná dvě léta byla v moei revolucionářů a teroristů, má toto vítězství ne- malý význam. Mezi ubitými v Lodi je také sazeč listu „Rozvoj“ Za bilého dne přistoupili k němu na ulici tři neznámí, s revolvery v rukou; dva ho popadli za ruce a dřetí mu střílel do obličeje- Zavražděný byl národovec; mysli se tedy, že ho zavraždili sociální revolucionáři. Celkem ubito v posledních dnech v Lodi 6 lidí a 46 ra- něno. Obrázek současných mravů. — Ruské po- krokové ženy od počátku těchto pohnutých dob bojují mezi jiným také za „právo na matěrin- stvo“. V boji tom zvláště se vyznamenala M.
Odessa Rusko Odessa
18 article
Filosofova články, uveřejněnými roku 1905 v „Rusi“. Šlechtična M. P., dvaadvacetiletá stu- deníka petrohradské university, svěřila se matee s jistým tajemstvím. Matka a dcera sepsaly ža lobu na studenta, s kterým M. P. více než kole- giálně se zblížila, r žalobu podaly čestnému soudu studentskému, jenž je součástkou student- ské autonomie. Zalobkyním bylo oznámeno, kdy čestný soud bude o záležilostech rokovati. Matk i dcera e dostavily do university, ale do síně. kde čestný soud zasedal, vpuštěny nebyly. Čest- ný soud soudil při zavřených dveřích. Konečně se dvéře otevřely a dámy pobídnuty do síně, kde jim přečten rozsudek. Rozsudek zněl, že kolega N. N. jest úplně nevinen; koleginí M. P. stalo se čie „préva a matěrinstvo“ po právu, pročež obžaloba byla bezdůvodna. Deera jako šilená běžela z university. Když matka přišla domů. dcera byla nebožkou. Zastřelila se z revolveru. Vůbec tragediemi je nynější doba v Rusku nesmírně bohata. Svědčí to o chorobném stavu společenské duše. Sebevraždy jako vraždy dějí se náhle, že by často sebevrah ani času neměl, aby odřikal sebevražedný monolog staromodního divadelního kusu. V Petrohradě známý lékal operoval mladou ženskou osobu; operace se ne- zdarila, nemocná vypustila duši pod nožem ope- raterovým; lékař se obrátil, chopil revolvera prorazil si spánek. — Syn známého spisovatele Glěba Uspenského, 25letý inženýr, dal se opero- vati na zánět slepého střeva. Žena jeho čekala doma zprávu. Zpráva oznámila, že se operace nezdařila. Paní Uspenská vyňala revolver a za- střelila se.
Rus M P N N Glěba Uspenskij Rusko Petrohrad
19 article Italský král v Alhénách a balkánská otázka.
Italský král v Alhénách a balkánská otázka. Řacký premier T heotokis a ministr vněj ších věcí Skuzes měli rozhovor s athénským dopisovatelem »Tribuny« a prohlásili, že Řecko má v Makedonii jen jeden (?) eil: ochranu ře- ckého živlu proti bulharským vražedným četim S Italil udržuje Řecko nejlepš styky, neboť ví, že italská vláda nepodporuje albánské agitace v Epiru. Pověsti, že Viktor Emanuel III. zjednati hledí vyrovnání mezi Řeckem a Rumunskem, ministři nepotvrdili, ani ne po přeli. Ovšem také tento krok manžel černo horské Heleny nepodporoval by, nýbrž přímo rušil pikle německé a rakouské na Balkáně. Devět milionů Pin X. od vlády italské. (K sbližení vatikánsko-italské mu. Velikou sensaci působí v Italii zpřáva, že italská vláda vydala papeži tyto dny 3 mil. li na hotovosti a 6 mil. lir v státních papírech Devět milionů těchto představuje majetek někte rých náboženských ústavů, jež vláda italská r. 1870 sekvestrovala. Papež děkoval vládě ital ské za péči jeji osvědčenou při této příležitosti Listy italské vidí v krocích těchto obapolnou snahu o smír s novým papežem a se starou Italií
Viktor Emanuel Helena Řecko Makedonie Epirus Rumunsko Balkán
20 article
Ministerská krise v Belgií. Belgické ministersivo hr. Smet de Nayera, kteréž jest od 5. srpna r. 1899 v úřadě, opětné krise prodělalo, podalo včera demissi králi, jelikož byl přijat ve sněmovně poslanců návrh bývalého ministra Beernakyho, vládou odmítnutý, aby pracovní doba v dolech stano- vena byla král. nařízením dle dobrozdání hán- ské a pracovní rady. Hr. Smet de Nayer za- stupoval umírněnou politiku klarikální a byl také u liberálů a socialistů osobně oblíben Ovšem v otázce ochranného cla a berní reformy činili mu veliké potíže. A také roku 1905 byl by požadavek ministerský 300 milionů) na antverpský přístav a opevnění vedl málem k pádu ministerstva pro prudký odpor oposice Hr. Smet de Nayer provedl konversi belgické 319 renty, nový zákon o dani z lihu. Od r. 1894 byl Smet de Nayer ministrem financi a 5. srpna 1899, jak již řečeno, přejal předsednictvo mini- sterstva po Vandenpeere Coomsovi.
Nayer Beernaky Belgie Hradec
21 article
Kdo otřásá trojspolkem? »Tribuna« polemisuje proti komentárům německého a německo-rakouského tisku o cestě krále italského do Athén. Nanejvýše ne- obratné vystupování těch to listů nemohlo by míti nic jiného v zá- pětí, nežli že by v Italii otřáslo trojspolkem. Listy ony troufají si nejen zakazovati Italii každou samostatnou akci, nýbrž pošklebují se i tomu, když král italský a vláda jeho provedou nějaký akt zdvořilosti. Při blíz- kosti listu toho vládním kruhům itelským jest hlas »Tribuny« dvojnásob zajímavým. Dátka kancláři Bülowu. Verifikační komise řišského sněmu něme- ckého zrušila včera 7 hlasy proti 6 mandát konservativního vůdce svobod. p. Richthofena. Richthofen ocitl se při říšských volbách v vol. okrese svidnickém v užší vobě se sociál- ním demokratem Feldmannem; svobodomyslný kandidát vnedostal se ale ani do užší volby Před užší volbou zaslal ale kaneléř Bülow do volebního okresu telegram, vyzý vající veškeré měšťacké strany, by volily svorně proti sociál- nímu demokratu. Odevzdali tedy i — liberálové hlasy své konservativci a tento byl zvolen pře- vážnou většinou. Komise prohlásila telegram kaneléře za neoprávněné vměšován se vlády do voleb a volbu Richthofenovu zrušila. Tedy důtka pro kancléře nemůže být ani — říznější.
Bülow Richthofen Feldmann Richthofenův Ted důtka Atény
22 article
Odstoupení lorda Cromera. S jevišté veřejné činnosti odchází významný muž anglické politiky. »Zakladatel moderního Egypla«, lord Cromer, zakončuje svou činnost. jejíž výsledkem je hospodářský i civilisační roz květ Egypta. Anglie louči se s jedním z největ šich tvůrců své moci nynější, s mužem mocné iniciativy a energie, který pomáhal budovat vel kost Velké Britanie za vlády královny Viktorie Přes 20 let stál lord Cromer v čelo správy Egypla a zachránil tuto zemi před úplným úpad kem. Za jeho vlády byly provedeny velkolepé stavby na úpravu Nilu a zchátralá finanční správe země byla uvedena do pořádku. Ohromný po krok byl učiněn v organisaci dopravních pro- středků v Egyptě, kde nyní, po dokončení dráhy do Chartumu obnáší siť železničních kolejí přes 1000 anglických mil. Barbarská země, před lety ještě nebezpečná pro turisty, je teď otevřena volně a bezpečné mocnému přilivu cestujících, kteři obohacují stále vice Egypt. Krajiny, o nichž dříve kolovaly fantastické pověsti, kam proniknouti mohl jen odvážný cestovatel s ozbrojeným prů- vodem, jsou teď lehce přístupny turistům. T vše je dílem lorda Cromera.
Cromer Egypl Egypt Anglie Velká Británie Nil Viktoria
23 article
Podobně jako lord Goschen a Milner, je též lord Cromer německého původu. Pochází z rodu pastorského syna z Brém, který se usadil na po čátku XVIII. století v Anglii a založil světoznámý bankovní závod Baringův. Evelin Baring, taks jmenoval lord Cromer původně, narodil s roku 1841 jako syn poslance Henry Baringa a dcery admirála Windhama. Mládí prožil v Cro- mer-Hallu, v starobylém sídle rodinném. Jeho otec a děd hráli velkou roli ve finančním a po- litckém světě, byli ministry a vůdčími faktory bursy i parlamentu. Byl vychován v ovzduší politiky a obchodu a rychle spěl k vyšinám veřejné moci. Jako zá stupce vítězné Anglie, ač měl i vojenské vy chování a dosáhl hodnosti majora, nezakročoval v podrobené zemi s vojenskou řízností a bez ohlednosti. Nebyl tak brutální jako slavný Waren Hartings, ani jako méně slavný, ale splše pověstný Cecil Rhodes. Dosáhl všeho, co chtěl, svou trpělivostí pevnosti, a svou pronikavou znalostí věcí a lidi Obdivuhodná byla jeho bystrost a obratnost s jakou urovnal zmatené a korumpované po měry v egyptské správě. Jméno Cromerovo je milováno všemi Angličany, kteří jsou mu vděčni že přes největší obtíže upevnil jejich panstv v Egyptě. Ve včerejší schůzi dolní sněmovny prones státní sekretář pro zahraničné věci E. G ree- nadšenou řeč o Cromerově činnosti a prohlásil že vláda bude pokračovati v je h díle i jeho politice.
Goschen Milner Baringův Evelína Baringo Henry Baringo Windham Cecil Rhodes Angličan Brémy Anglie Egypt dolní sněmovna Waren Harting
24 article
Nástupce lorda Cromera. Sir John Eldon Gorst je synem známého anglického politika Sira Johna Eldona Gorsta. narodil se roku 1861 a byl zaměstnán v státní službě země, jejiž obtížnou správu nyní přejímá po slavném lordu Cromerovi. Sir Eldon Gorst studoval v Etonu a na universitě cambridgské věnoval se diplomacii. Roku 1890 byl jmeno- ván celním kontrolbrem při egyptské vládě roku 1894 přišel do ministerstva vnitra, o r. 1890 do r. 1904 byl finančním rádcem při egyptské vládě. Od roku 1904 žije sir Eldon Gorst opět v Londýně. Jeho otec je jednou z předních osobností anglické politiky. Je nyní 72 let stár. Patřil mezi nejvlivnější politiky ve straně konservativeů. Nebezpečí pro evropský mir M. Archibald Colghoun, jeden z nejlepších znalců mezinárodní evropské poliliky v Anglii, rozebírá v »Morning Postu« nebezpečí nynější situace. V drobném proucjir ranní čísla o sols odpeledni nlh Ve flialkách na vonkově ranní číslo. . . . . . . . odpolední . . . . . . . . 4h Inserál v plati se hotově nnpře Předplacení a inserty přijimá sdmínl- strace v Marlanské ulici č.s. Tum nncházelí se též redakce tiskirna a ezpedisu „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevracsji. 10h
Cromer Eldon Eldon Gorsta Eldon Gorst M Colghoun Eton Londýn Anglie Marlanský ulice Gorst
25 article
Soudí především, že Německo s ohromným roz- machem svého průmyslu a stálým vzrůstem svého obyvatelstva jest nuceno hledati rozpjetí na venek. Jest hnáno »pinou parou ku předu«, k většímu Ně- mecku a méně těsné říši. Proto musí stále zbrojitia sice jak na zemi, tak na moři, neboť jest nuceno dobývati. I kdyby všechny ostatní velmoci souhla- sily v požndávku všeobecného odzbrojení, Německo by souhlasiti nemohlo, poněvadž posud nedosáhlo vzenithu své moci« a ocitlo by se takto ve stavu ne- poměrné inferiority. Pohlédneme-li na Východ, spatříme jitření, které jest předzvěstí vážných změn. Uzkoprsý chauvinis- mus Maďarů hrozi záhy přerušiti jednotu s Rakou- skem, Rumunsko jest zachváceno agrární revolucí, Srbsko a Bulharsko obnovují svůj dávný antago- nism a první z obou zemí staví se zároveň proti Rakousku, hledajic oporu jinde, v Makedonii panuje úplný zmatek a současně jsou Řecko a Ital e silně pobouřeny iredentismem. Po dlouhou dobu byly všechny tyto sporné živly udržovány v klidu pří- tomností Ruska a převahou, již měla tato velká říše v evropském koncertu. Nyní, kdy posice Ruska jest oslabena, strachují se malé státy o svou ne- odvislost.
Maďar Ital Německo Rumunsko Srbsko Bulharsko Rakousko Makedonie Řecko Rusko
26 article
Soupeřství, které dělí Evropu, přeneslo se do Malé Asie, Mesopotamie a částečně i do Persie. Na jihu Středozemního moře opakuje se situace v Ma- rokku. Nesmi se mysliti, že algecirasská konference učinila konec choutkám Německa a může sloužiti za zaklad mezinárodních poměrů. Kromě toho ještě postavení Turecka v Evropě tvoří přední nebezpečí pro evropský mír. V po- měru k Turecku má Německo velkou výhodu proti Anglii, Francii a Rusku, totiž, že nemá žádných musuímanských poddaných. Proto může pomíjeti různé stránky turecké politiky, jež mají velkou dů- ležitost pro ostatní tři velmoci. Přišedše pozdě a nevitáni, na venek jako prostí obchodníci, nabyti Němci půdy v Malé Asii, manevrujíce obratně proti všem ostatním státům, jež mají v onom kraji zájmy. Na to se prohlásili protektory a nezištnými přateli Turecka, stavíce svoje smýšlení humanní a prosté politických zámyslů naproti chování se velmocí. Na Balkáně jest postavení Německa choulosti- vější. Zde musilo svůj turkofilský směr uvésti v sou- lad se svým spojenstvím italským a rakousko-uher- ským. Ale němečtí politikové nevzdávaji se naděje. založiti něsdy na troskách monarchie rakouské velkou ř.ši. Chtěji se dostati až k Adrii a otevříti si cestu k Solunu. Za této nejistoty vzhledem k evropskému míru jest patrno, jak nesnadno by bylo velmocím jednati vážně na haagské konferenci o obmezení zbrojení. Zvláště Německo položí rozhodné veto.
Němec Adrie Evropa Asie Mesopotamia Persie Ma Německo Turecko Anglie Francie Rusko Balkán
27 article Volební ruch.
Volební ruch. Užší volební výbor národní strany svobodo- myslné měl včera velmi četně navštivenou schůzi. Byly v ní vyřízeny přečetné záležitosti; proje - nána řada volebních skupin, přijaty na věc om referáty o kandidaturách v nich a připraveny práce pro schůze důvěrníků, jakož i ve pra- spěch kandidatur strany vůbec, jak v okrezech městských tak i ve skupinách venkovských. Bylo pak usneseno vzdáti srdečný dik dlouho- letému důvěrníku strany panu Vojlěchu Jírů, statkáři v Jičíně, že dobrovolně vzdal se ve prospěch pana Josefa Doležala z Lomnice kandidatury za volební skupinu 40., ačkoli sa prvotně na něm důvěrníci usnesli. Rovněž usne- seno poděkovati panu Janu Matouškovi, důvěrníku strany na Mělníce, za jeho snahu, směřující ke zdárnému uspořádáni otázky kan- didatury za volební skupinu 20 Dále usnesl se volební výbor navrhnouti ke schválení kandida- turu pana Viktorina Zouly, poštovního oficrála, ve volebním okrese 12. (v hořejší části města Žižkova), kandidaturu pana Františka Pri- bila, adjunkta státních drah v Plzni, za ven- kovské obce plzeňské a blovické a JUDra. Olakara Havelky, advokáta na Král. Vino- hradech, za venkovské obce čáslavské a chru dimské.
Jíra Doležal Matoušek Viktorin Zoul Pri Král Jičín Lomnica Mělník Žižkov Plzeň národní strana svoboda
28 article
Důvěrníci národní strany svobodomyslné, zástupeové městských rad a živnostnictva vo- lební skupiny 20. (lounské), měli včera v Praze za předsednietví poslance dra. Herolda velmi četně navštivenou schůzi. Porada tato byla nutna, protože dřive navržený kandidát pan Bohumil Fišer, majitel závodu knihařského a člen ob- chodní komory pražské, kandidatury se vzdal. Na schůzi této bylo žádáno, aby pan Fišer kan- didaturu podržel. Ačkoli pan Fíšer prohlásil, že kandidovati nebude, přece byl opět za kandidáta navržen. Když však i potom setrval na své resignaci na kandidaturu, navržen byl za kan- didáta p. Františak Kratoch víl, zámečník zem. poslanec v Žižkově, jehož kandidatura byla zástupci všech měst jmenovitým hlasováním jednomyslně přijata. Pan poslanec Kratochvíl prohlásil, že kandidaturu přijímá. Z klubu voličů novoměstských. Včerejší zprávu dlužno opraviti v ten smysl, že dosa- vadní zemský a býv. říšský poslanec Václ av Březnovský navržen byl za kandidáta říšského poslanectví za král. město Prahu v okresu druhém, kdežto v okresu třetím kandidovati bude dr. S rb.
Fišer Kratochvíl Václ Březnovská Praha Žižkov
29 article
Schůze voličská čtvrtého okresu pražského, svolaná drem. K. Černohorským, koná se dnes v sobotu v 8 hod. večer ve velkém sále »na Slovanech«. Z Chotěboře. Dne 11. t. m. konala se zde četně navštivená důvěrná schůze příslušníků národní strany svobodomyslné, v níž jednomyslně schválena a velice sympaticky přijata kandidatura pana dra. F. Malinského, statkáře z Ro- nova u Přibyslavi, za venkovský volební okres skupiny chotébořské. Z Turnova. Kandidát národní straty svo- bodomyslné pan univ. prof. dr. Jaromie Čelakovský představí se v sobotu dne 13. dubna v 8 hodin večer voličům našeho města a rozvine svůj politický program. Z Krče. Politický spolek pro politi- cký okres král-vinohradský uspořádal u nás v neděli dne 7. t. m. odpoledne veřejnou schůzi voličů, k níž pozval kandidáta nár. strany svobodo- myslné p. dra. Eduarda Koernera z Prahy Schůzi, navštívenou asi 250 voliči, zahájil a předsedal jmě- nem Politického spolku p. stavitel Holcček, načež jednatel jeho p. dr. Havelka věnoval vřelou vzpomínku památce dra. Ed. Grégra, kterou shro- máždění vyslechlo s pietou stojíc. Na to p. Holeček pojednal o významu nastávajících voleb a představil
K Černohorský F Malinský profesor doktor Čelakovský Koerner Havelka Grégr Holeček Chotěboř Turnov Krč Praha Slovan strana svoboda Ronova u Přibyslav