ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c64b8010-8f08-11dd-ab44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 57 celkem · entity: person 63, place 187, org 44, work 19
1 masthead
16. ledna 1913. číslo 15.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Zrušení tarifních výhod na místních dráhách, státem na účet vlastníků provozo- vaných. Doposud byly tak, jak tomu jest na tratích ve vlastnictví státu se nalézajících, i na místních drahách soukromých, státem provozovaných, v tak zv. přípojkách povolovány tarifní slevy jednak ve vlastní dopravě na tratích dotyčné místní dráhy jednak ve styku těchto místních drah s hlavními tratěmi stát. drah (t. zv. Wechselverkehr). N rozdil od tarifů „výjimečných“, obsahujících ustálení a trvalé slevy dopravní, poskytují tyto připojky tarifní výhody více neb méně dočasné. Kdežto zmí- něné výjimečné tarify budou platiti i na dále, vy- dalo ministerstvo železnic publikaci, podle níž zmi- něné přípojkové slevy pozbudou (až na ne- patrné výjmky, již nyní označené) dném 23. února t. r. platnosti. Do doby této budou patrně sazby tyto podrobeny revisi a sice v tom směru, že se pomýšlí na jejich ne-li úplné, tedy zajisté velmi rozsáhlé zrušení. Opatření toto jeví se býti jen součástí akce, od zavedení reformního tarifu stát- ních drah důsledně prováděně a směřující k po- stupnému odstraňování všech t. zv. refakcí a oje- dinělých tarifních výhod. Ježto podkladem této akce jest jedině úvah fiskální (zvýšení dopravních příjmů stát. drah), jest otázka, zdali v době nynějšího všeobecného ho- spodářského stísnění jest tak pronikavé opatření. široký kruh interesentů poškozující, na místě.
5 article
Vzhledem k důležitosti věci uvádíme, aspoň pokud běží o české trati v Čechách, význačnější z těchto snížených sazeb, jež podle příslušné vyhlášky po- zbudou naznačeným dnem (28. únorem) platnosti Místní dráha Brandýs n. L.—Neratovi- ce: sníž. sazby na zboží všeho druhu mezi Jiřicemi a Neratovicemi, Brandýsem městem a Brandýsem transito. Místní dráhy skupiny lounsko- roudnické: zboží všeho druhu mezi Roudnicí Hracholusky, cihly z Roudníce do Hor. Beřkovic sazby všech normálních tříd mezi Chrášťany - Kně- ževsí a Prahou (Fr. Jos.) a Smíchovem, pro cu- krovou řepu do Loun a Lenešic. Místní dráhy posázavské: hnojivé vápno z Ledče do Světlé, sazby všech tříd, resp. na všechno zboží mezi Kut. Horou městem a Sedl- cem - Kutnou Horou, mezi Poříčím n. S. a Čerčany — Pížely, mezi Mnfškem a Dobříší a Nuslemi—Vršn- vicemi na dříví do Sázavy - Bud, do Bečvár, d Nusli - Vršovic, na kámen do Prahy. Čerčan Píšel. Kolína, z Požár do Prahy. Vídně a j., na melasu Radboře do Kolína, na cihly z Červ. Peček do Čerčan transito, na cukr z Kutné Hory, Radboře, Bečvár, Močovic, Vrd, Bučic, na pivo ze Smícho- va a Plzně do Dobříše, na zboží železné mezi Dobřiší a Vídní a Prahou, na železnou rudu ze Zdic do Dobříše, na obilí a obilní výrobky z Vídně do Dobříše, na kůže, lih. papír do Praby. resp. Buben. Místní dráha Chlumec—Král. Městec nac bilí z Běronic a Lovčic, na čerstvou cukr. řepu z Běronie do Král. Městce a na řízky v opačné relaci. Místní dráha Chrudim—Holice: na zbož všeho druhu z Holic, Chrástu. Moravan, Chrudimi. na zboží spec. tarifu 1. (obilí atd.) z Heřma- nova Městce a Mbravan, melassu z Chrudimi, cihly z Bylan do Chrudimi a Heřm. Městce.
Nerat Kut Buben Král Čechy Jiřice Neratovice Brandýs město Brandýs Roudnice Hracholusky Chrášťany Kn Praha Francie . Jos Smíchov Louny Lenešice Ledeč Kutná Hora Čerčany Pížet Mnfško Dobříš Nusle Vršn Sázava Buda Bečváry Vršovice Kolín Požár Vídeň Pečky Radbora Močovice Vrdy Bučice Zdice Chlumec Městec Běronice Lovčice Chrudim Holice Chrást Heřma Mbravany Bylany lounský d Nusnout Moravan
6 article
Mísní dráha Doudleby—Rokytnice: n zboží všeho druhu mezi Doudleby a Doudleby míst dráha, a z Rokytnice do Doudleb, na bavlněné látky z Vamberku do Kostelce n. O. Místní dráha Zadní Třebáň—Lochovi- cet na obilí, krmiva pokrutiny v jednotlivých re- lacích, na dříví do Z. Třebáně a Lochovic, na váp- no ze Všeradie, na cihly a drenážní trubky, písek a kámen. Místní dráha mětnicko-4ičínsko-4 ur- novakár na zboží všeho druhu mezi Ml. Boleslaví m. dr. a Ml. Boleslaví—Čejticemi, na obilí, luště- niny a olejnatá semena z Bukovna, Kotusic, Lin Sudoměřic-Skalska, na cihly do Mělníka, na cu- krovku a odpadky z výroby cukru mezi Dl. Lhotou- Sukorady a Dol. Bousovem, na kámen z Lomnice n. P. do Hořic. Netolická místní dráha: na zboží růz- ných tarií. tříd mezi Budějovicemi a Netolicemi na dřiví z Netolic a Kolína. Místní dráha Strakonice — Blatná— Březnícet na obilí z Radomyšle a Sedlice u Blatné do Strakonic, na kámen z Bělčic a Blatné. Místní dráha Tábor—Bechyně: na brus- né dříví z Bechyně, Malšic, Slap. Sudoměřic-Černic do Kájova. Mistní dráhy pošumavakét na hrubé zbožt dřevěné do Vodňan- Čičenic, na brambory mezi Strakonicemi a Volyní, na koně, hovězí a vepřový dobytek z Volyně do Strakonic, na obilí z Vodňan města do Protivína, na dříví do Týna n. Vlt. Místní dráha Vodňany—Týn n. Vlt.: na zboží tříd I., II. a A. mezi Týnem n. Vlt. a Budě- jovicemi, na obilí z Týna n. VIt. do Budějovic, na dříví do Týna n. Vlt. Místní dráha Votico—Selčany: na kámen ze Selčan do Votic-Veselky transito.
Doudleba Loch doktor Doudleby Rokytnice Vamberk Kostelec Lochovice Boleslav Čejtice Bukovno Kotusice Skalsko Mělník Lhota Sukorady Dolo Bousov Hořice Budějovice Netolice Kolín Strakonice Blatná Radomyšl Sedlice Bělčice Tábor Bechyně Malšice Sudoměřice Černice Kájov Vodňany Čičenice Volyň Protivín Vltava Buda Votice Lin Sudoměřice
7 article
Místní dráha Něm. Brod—Humpoleci na pivo z Humpolce do N. Brodu, skelný písek z N Brodu do Heralce-P., na petrolej a mazací oleje z N. Brodu do Humpolce, škrob z Humpolce a He- ralce do N. Brodu, na cihly a cukr z N. Brodu do Humpolce, na dříví z Heralce do Jihlavy, na zá- silky novin z Prahy do Humpolce. Místní dráha Častolovice—Solnice: na zboží všech normálních tříd tarifních, dále na váp- no, petrolej, písek, kámen, cihly, cukrovku a od- padky z výroby cukerní mezi Častolovicemi a Rych- novem n. K. a Solnicí Místní dráha Jilemnice—Roketníce na zboží všeho druhu mezi Jílemnicí a Jilemnicí- Martinicemi, na dřevovinu z Jilemnice-M. do Ro- ketnice, na dříví z Hrabačova do Semil-Podmoklie na buničinu dřevitou ze stanice Sitová-Háje do Jilemnice-Martinic. Míst. dr. Svitavy—Polička—Skuteč na příze ze Svitav do Borové, na bavlněné látky v relaci opačné, na zboží tříd A, B. C. zvl. tarifu 1. a 2. mezi Rychmburkem a Skutčí transito, na zboží drobné mezi Skutěí městem a Skutčí tran- sitem, na zboží výjim. tarifu 1. mezi Rychmburkem a Skutčí trans. a Skutčí městem a Skutčí trans. na dříví ze Svitav do Svitav transito, na štěrk ze Skutče města do Svitav, na kámen ze Skutče města do Skutče trans., na obilní výrobky, hrách a proso z Březové-Brněnce do Poličky, kámen štěrk ze Skutče do Vys. Mýta. Z obchodní komory Ivovské. Ze Lvova, 15. ledna. (K. k.) V dnešní schůzi zdejší obchodní a živnostenské komory byli opět zvoleni kom. rada šl. Horowitz presidentem, kom. rada šl. Baczew s k vicepresidentem a cís. r. Gubryno wi cz zatímným předsedou.
Martinic doktor Horowitz Gubren Německo Brod Humpolece Humpolec N Brod HeralkaP He Heralka Jihlava Praha Častolovice Jilemnice Martinice ro Hrabačov Semily Podmoklie Sitová Svitava Skuteč Borová Rychmburk Brněnec Polička Vys Mýto Lvov
8 article
Chystaný prodej petroleje pomoci kotlových vozů. V č. 11. ze dne 12. t. m. citovali jsme orgán Zemské jednoty českých obchodních gremší v krá Českém „Obchodní listy“, které přinesly zprávu, že domácí rafinerie petroleje dohodnuvšes prostřednictvím vlády s Vacuum Oil Comp., zamý- šlejí zavésti prodej petroleje pomocí kotlových vozů. Vzhledem k této zprávě žádá nás p. c. r Hugo Schick, jakožto zástupce Akciové spo- lečnosti pro průmysl minerálních olejů dříve David Fanto a spol. ve
Hugo Schick Fanta Vacuum Oil
9 article
Vídni (rafinerie x Pardublcích), abychom koa- statovali, že pokud běží o rafinerii pardubickou dotyčná zpráva „Obch. listů“ nezakládá se na sku- tečnosti, neboť právě firma Fantova, json rozhodnou odpůrkyní prodeje petro- leje v kotlových vozech, hájí stano- visko obchodnictva a vzpírá se všemi pro- středky proti zavedení tohoto způsobu prodeje jaký skutečně zamýšlejí jiné velké ralinerle r- kouské. — Dále se nám sděluje ze Svazu praž- ského obchodnictva: Po několik dnů se již vyskytující pověsti ohledně zavedení kotlových vozů v obchodě s petrolejem, se ku politování již oliciálně potvrdily. Sama vláda nepopírá, že z- mýšlí uděliti několik koncesí pro prodej kotlovým vozy. Potěšitelně nachází se však celá záležitost ještě v začátcích, takže energická akce všech i- teresentů proti tomuto systému, jenž by nejen po- škodil průmysl petrolejový, nýbrž téměř úplně zni- čil obchod vůbec, ještě včas a s nadějí na úspěch zavedena býti mohla. Svaz pražského obchod- nietva, který již před 3 roky vedení a organisování boje k obraně proti koncesi kotlovými vozy a nej- lepším úspěchem převzal, postavil se i tentokráte do služeb věci té a pozval veškeré interesenty ku poradě v této záležitosti, jež se konala 13. t. m v místnostech pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Ve schůzi, ke které se dostavili velkoob- chodníci a nejpřednější detailisté též z venkova četným počtem, vyskytla se úplná dohoda všecl názorů o nutnosti a způsobu provedení obrany.
Pardublce Fantův Vídeň svaz pražský obchod
10 article
která má býti společnou akcí všech rakouských i- teresentů a také bezpochyby nalezne nejvydatnějaí podpory a sympatie rakouškých rafinerií již ohledu na jich vlastní zájem. Zároveň bylo nsne- seno, aby Svaz požádal význačné a obchodu přá- telsky nskloněné poslance, kteří přináležejí finan- čnímu výboru, o intorvenci se zvláštním poukazem na to, že finanční výbor právě zamýšlí usněstí s o některých zostřeních daňových, která těžce do- lehnou na stísněný stav obchodní, a na druhé stra- ně vláda opětně projektuje opatření, která jsou s to, aby celá obchodní odvětví, která rakouský obchod s petrolejem vlastním kapitálem a pilnou prací organisoval a vybudoval, byla vydána n pospas úplné zkáze. Z trhu cukerního. V Praze, 15. ledna. Su- rovina. Jelikož vybídka zboží hledaného k na- léhavějším úhradám nestačila, doznaly jak večerí trhy zahraniční, tak dnešní první depeše hlavních trhů německých zotavení. Při zahájení našeho trhu kladeno při ustáleném smýšlení za pohotové K 21.70 z Ústí a bylo lze za vyskytnuvší se zboží po- zději i o 10 h více docíliti. Londýn vykazoval ješte důvěrnější směr, odpolední Hamburk byl klidný. ale v záznamech zachoval vzestup o 5 a 21/4 fen Naše bursa končí proto tendencí ustálenou a ce- namí zotavenýmá za promptní na K 21.75 a n říjen-prosinec na K 22.60 franko Ústí
Praha Ústí Londýn Hamburk
11 article
Na trhu a bílým zbožím se základhní cene K 76.— ze etanic továrních nemění Statistika Německa jeví se koncem pro- since taktor Řepy zpracováno 3,894.470 (loní 865.615 t). výroba 630.076 4 (loni 188.479 t), výnoba v řepy 15.22 Gleni 15.09), dovoz 95 t floni 67 t) vývoz 153.176 t f ni 25.901 1). spotřeba 114.190 (loni 93.977 4). (d 1. září do konce prosincea Řepy zpracováno 16,068.790 4 floni 9,051.407 tl. vý. roba 2,475.471 t (loni 11,382.617 t). výroba v řepy 15.40 (loni 15.28), dovoz 1299 t floní 592 t). vývoz 416.540 t (loni 101.942 t). spotřeba 526.774 Gloni 413.124 4). Zásoby koncem prosince čin 1.681.293 t floni 1,041.897 t) proti listopadu 1,318.583 (loní 973.229 t). Přibylo zásob 362.710 proti 68.668 t loni. Nové prodejní podmínky pro obchod s něme- ckým řepným semenem. Dne 14. a 15. t. m. konaly se v Ústředním spolku pro průmysl řepového cu- kru v Rakousku a v Uhrách schůze komisí, jme- novaných ku projednání nových prodejních pod- mínek pro německé řepné semeno, při kterých byly zastoupeny všechny zúčastněné korporace svými delegáty. Předseda Svazu pro řepové semeno p. Kühle předložil nejprve autentické znění obchod- ních přednisů Společnosti k zvelebení německého pěstování rostlin pro obchod s německým řepo- vým semenem ze dne 5. června 1912, které stanovia 1. Ručí se za čistotu, kličitelnost a obsah vody dle...... předpisů, 2. Zjistí-li agrikulturně che- mická dozorčí stanice v Halle, že semeno neod- povídá smlouvě, jest povinen prodavač k žádosti kupcově semeno na svůj náklad vzíti zpět. Kupe má se o tom vysloviti ihned po obdržení vysvěd- čení. K náhradní dodávce neb k náhradě škody pro nedodržení předpisů prodavač není povinen.
Řepa Německo Rakousko Uhry Halle Glen Gloni 413.124 4
12 article
Při jinakých odchylkách ručí prodavač jen do vý- še účtovaného obnosu. 3. K zmenšení dodávky pro neúrodu jest prodavatel oprávněn jen tenkráte, když sklídí v dotvčném sklizňovém roce průměrně méně než 1800 kg z hektaru. V tomto připadě mož- no dodávku zmenšiti v poměru na hektaru skutečně dosažené sklizně ke sklizní 1800 kg. 4. Místem splnění a soudní příslušnosti pro dodávku a pla- cení jest místo, kde jest usazen prodavač. Ostatní právní poměry této smlouvy dlužno posuzovati dle némeckého práva. Předseda Kühle vysvětlil pak podrobně, z kterých důvodů němečtí pěstitelé řep- ného semene přijali tyto obchodní předpisy. Na to zástupci cukerního průmyslu přednesli své námitky proti jednotlivým ustanovením. O bodě 1. a 4. do- sažena byla úplná dohoda, když se ukázalo, že při smlouvách může býti vymíněna též platnost rakouského a uherského práva. O bodě třetím při- pravena dohoda v tom smyslu, aby množství oprávňující ke zmenšení uzávěrky, bylo stanoveno níže než na 1800 kd, ovšem rozhodnouti možno te- prve, až se vysloví svaz pro řepné semeno. Nel- ostřeji průmyslem potíraný 2. bod asi odpadne vzhledem k připravovaným předpisům pro obcho s řepným semenem. Ve včerejší schůzi bylo jed- náno léž o těchto předpisech, jež jsou v podstatě již stanoveny. Dle včerejšího „Prager Zuckermark- tu“ rozhodně možno vítati, že tuzemský cukerní průmysl a němečtí pěstitelé řepového semene na- vzájem vstoupili v přímé spojení, a lze prý doufati že to oběma stranám prospěje.
Prager Zuckermark kg
13 article
„Obchodně-politickým iantasiím“ uznal z vhodné věnovati oclý úvodník „Prag. Tag- blatt“ dne 14. t. m. Název článku je skutečně přiléhavý, ovšem zrovna v opačném smyslu než jak se domnívá autor článku. Vyhlašuje totiž z obchodně politické „sny“, za pouhá prázdná hesla snáby našich průmyslových kruhů o hospodářské opanování Balkánu, poukazuje jednak k tarifním překážkám v obchodních stycích se Srbskem atd. jednak k poměrně malému celkovému konsumu cizího zboží v Srbsku, jehož celkový dovoz činí prý jen asi 100 mil. K. Chceme-li prý přinésti ně- jakou oběť pro průmyslový vývoz, musíly by se tyto oběti daleko lépe rentovati v Rusku. Ame- řice. Kanadě, Argentině. Vých. Indií než v Srbsku. Ve skutečnosti jsou ovšem pouhé „fantasie“ to, co opovažuje se předložiti svému čtenářstvu „Prag- Tadbl.“, o němž se tak rádo tvrdívá, že výborně dovede hověti véžným zájmům hospodářskýma průmyslovým! Methoda, pomocí které dospívá nyní ke svým sensačním objevům, je ovšem velmi jedno- duchá, ale také tendeněně jednostranná: béře z základ svých výpočtů dnešní stav Srbska bez ohle- du na ostatní Balkán, nota bene stav, jaký vy- volán byl známou nešťastnou naší politikou vůči
Balkán Srbsko Rusko Kanada Argentina Indie Praga PragaTadblishing
14 article
Srbsku. Oficiální kruhy rakouské přece snažily se ze všech sil, aby výhodnou geografickou polobu halkánského odbytistě pro naše tovary co nejdů- kladněji paralysovaly. Nedávno bylo v našem listě vypočteno, že zahraničný obchod balkánských stá- tů — a při nynějších úvahách o přiští úpravu ob- chodně-politických styků nelze se přece obmezo- vati jen na dosavadní Srbska — lze páčití pří nej- menším na 1 miliardu korun. A ciíra ta jistě značně vzroste, až území přírozenými hospodář- skými podmínkami tak bohatě nadané. Turky dosud tak naprosto zanedbávané a zubožené octne se pod kulturní a moderní správou vítězů, dovedou- cích dobře ceniti význam hospodářského povzne- sení těchto rozsáhlých krajů. Tato cifra musí s tedy bráti za základ pro posuzování odbytových možností rakouských a nikoli oněch 45 mil. K, na jaké se pověstné taktice našich vlád podařilo stla- čiti nál vývoz do dosavadního Srbska. Je však také naprosto nepřípustným srovnávali tuto číslici čistě průmyslového exportu našeho s celkovým na- ším zahraničným vývozem 2.4 miliard, z nichž té- měř 30 proc. připadá na vývoz výrobků zeměděl- ských, resp. více než třetina na pouhé suroviny. Béřeme-li však zřetel pouze ku průmyslovému vý- vozu, není podíl vývozu našeho na Balkán na něm takovou quantité négligeable (ani pokud jde o sa- motné Srbsko), za jakou se ji snaží vyhlásiti
Turek Srbsko Balkán miliarda
15 article
„P. T.“ Dlužno také dobře rozeznávati mezi růz- nými druhy zboží, jež do jednotlivých zemí vyvá- žíme. Zbožím, které dodáváme a v daleko větším množství bychom mohli dodávati na Balkán, ne- můžeme přece konkurovati v Americe, kde — jak snad i „Tagbl.“ bude známo — dovedou daleko lépe a úspěšněji chrániti zájmy domácího průmyelu a kam proniknouti můžeme jen zvlášť kvalitativaí- mi výrobky, nikoli však hromadnou výrobou stro- jovou. O tom, co znamená již za dosavadních ne- utěšených poměrů balkánský odbyt pro náš prů- mysl textilní, o tom se přesvědčiti mohl „Tagbl.“ sám z vlastních zpráv z různých průmyslových kor- porací o nynějším obmezování výroby v prům textilním atd., snadno se může zeptati kteréhokoli praktika-průmyslníka. Ale konečně dnes nejedná se o udržení dosavadního stavu, notoricky neuspo- kojivého a našeho vyspělého průmyslu i obchodu nedůstojného, dnes jde o překonání překá- žek, jež nám byly dosud stavěny v cestu v našich přirozených stycích s balkánskými zeměmí. A jistě také o súčtování a tou nešťastnou tariíní politi- kou, která nás uměle oddaluje od tak blízkého Srb- ska, jal toho drastické doklady uvádí sám „Tagbl.“ Historie s jaderským přístavem ukazuje nejlépe, jak nedovedeme ani nyní ježtě dělat tro- chu proziravou politiku hospodářskou. Tedyí jen žádnou umělou ekvilibristiku s velkými ciírami. které imponovati mohou snad jen těm, kdo ne- znaji konkretní podklad jejich, a pak také nebude možno problašovati za pouhé „fantasování“ to, o usllují a čeho se jednosvorně domáhají všecky naše průmyslové i obchodní kruhy bez rozdílu národ- nosti.
Srb Balkán Amerika
16 article
Z trhů peněžních 15. ledna. Dle mezitímníhe výkazu Říšské banky německé k 11. t. m. byl obnos kovem nekrytých bankovek ještě 220 mil. marek vyšší než v soudobí loňském. Návral hotových prostředků do říšské banky měl v po- slední době rozsah normální. Praha. Ztráta hodnot průmyslových burs polední byla opět na dnešní večerní burse vyrov- nána a placeny akcie Kolinské továrny na kávové náhražky za 600 K (+ K 10.—), akcie škodových závodů za K 777.— (+ K 9.—) a akcie Rak. Alpské báňské spol. za K 1037.— a K 1037.50 (+. K 9. —). Z hodnot bankovních obchodovány akcie České banky Union za K 268.50 a akcie Živnost anské banky za K 266.75.
Kolinský Praha Český banka Union
17 article
Vídeň. Na zhoršení politické situace byly kursy dnes z počátku sníšeny. Depresse působila zejména na akcie státní dráhy. Alpinky a Škodov- ky. Pozoruhodno jest však, že obchod od počátku byl klidný a že nepříznivá politická konstelace byla vzata na vědomí bez rozčilení. V dalším průběhu dospěl trh ke klidnému posuzování situace, v čemž byl podporován názorem v Berlíně panujícím. Tím byl dán podnět k pokračujícímu zotavení, vyvola- nému zpětnými koupěmi, kteréž prospělo zvláště Aloinkám a škodovkám. Alpinky konečně zname- naly 1035 po 10251/2. Škodovky 7761/2 po 766 tím se opět přiblížily včerejšímu závěrečnému kursu. Zotavení týkalo se též jednotlivýchi hodnot ve šraňku. Tak Pražské železářské odčinily ztrálu 30 K. Renty zlaciněly o 15—20 h. Devisy a valuty byly pevnější. Z našich papírů obchodovány akcie Živnobanky za 266.75 K. České cukerní placeny 366.— K. Chorvatské 1567 K. Kolbenky umístěny za 436.50 K a Daňkovky za 445 K. Na trbu eskomptním stav peněz nezměněn, sazby za první bankovní akcepty 57/2a 95. Petrohrad. Vzhledem k neuspokojivým zprávám zahraničním převládala na dnešní burse snaha realisační a kursy většiny hodnot tísněny Ruská státní banka. Dle týdenního výkazu z dne 5. ledna t. r. činil zlatý poklad státní banky celkem 1539 mil. rublů proti 1553 mil. rubl. týder před tím; z toho bylo 222.2 mil. (proti 225.6 mil.) rublů v clzině. Oběh bankovek v uvedeném týdnu stoupl se 1499 mil. rublů na 1546.4 mil. rublů. Zásoby zlata a stříbra u velíkých cedulových bank. Londýnské „Times“ přinesly přehled zá- sob zlata a stříbra u nejdůležitějších ú- středních cedulových bank svrop- ských na konci rolu 1911 a 1912, jejž pro zají- mavost otiskujeme:
Vídeň Berlín Petrohrad Živnobanka Daňkovka Times Škodovka Kolbenka
18 article
Zlato Stříbro koncem prosince koncem prosine 1911 1912 1911 1912 Cedulové v 1000 liber šterlinků banky Anglie . . . . 32.438 31.300 Německo. . . 36.388 38.832 14.003 13.019 Francie . . . 128.257 127.784 32.165 26.831 cizoz. směnky. 393 132.738 . 127.154 6.319 6.69 Rusko . . . zlato v cizině . 15.826 22.556 Rakousko- 50.409 Uhersko . 53.827 cizí směnky . 2.500 2 500 48. 640 Italie . . . . 50.160 5.040 5.880 2.760 cizí směnky . 2.922 Nizozemsko . . 11.696 13.481 cizí směnky . 1.355 1.533 2.403 3.006 Belgie . . . . 7.563 8.559 cizí směnky . 5.825 6.337 Španělsko . . 16.729 17.499 30.074 29.498 cizí směnky . 5.707 8.175 Koncem prosince 1912 disponovaly tudíž větším zásobami zlata než koncem r. 1911: Říšská banka německá, Ruská státní banka, Nizozemská banka. Národní belgická banka a Španělská banka. Nižší zásoby zlata vykazovaly Francouzská banka a Ra- kousko-uherská banka, jež obě měly též menší zá- soby stříbra, a italské cedulové banky. „Hospodářská situace Haliče a politická kri- se,“ znělo thema nedávně přednášky prof. dra. Otty Neuratha ve spolku vídeňských obchod- níků. Prof. Neurath vytkl s důrazem, že balkán- ská válkaměla v Srbsku a v Bulharsku za následek daleko menší hospodář- ské poruchy, než obava před válkouv Haličt, což se vysvětluje tím, že Halič trpěla již před válkou téžkými hospodářskými poruchami.
profesor doktor Ott Neurath Neurath Anglie Německo Rusko Rakousko 50.409 Uhersko Nizozemsko Španělsko Halič Srbsko Bulharsko státní banka nizozemský banka španělský banka spolek vídeňský obchod 14.003 Francie Italia 5.880 Belgie Rakouskýuherský banka
19 article
Již přes rok ozývají se hlasy, jež označovaly situaci v Haliči jako hrozivou. Tato okolnost nutila banky k obmezování úvěru, jež těžce postihlo obchod. průmysl i zemědělství, Částečně nepříznivá sklizei situaci ještě zhoršila. Kdyby bylo došlo k válce a k vyhlášení moratoria, byly by prý škody pro naše narodní hospodářství v mnohém ohledu menší Příročí má velký význam v případě pouhé insuí- fience (na rozdíl od insolvence), t. j. v případě ne- dostatku likvidních prostředků k vyrovnání zá- vazků. Řečník líčil pak známé účinky válečného poplachu (vybírání vkladů, thesauraci). Krise vy- světluje se též národnostními a náboženskými po- měry haličskými. Zlepšení poměrů jest již pozoro- vati, což jest důsledkem sanační akce bank. Krisí možno nyní považovati již za překonanou. Bude míti také za následek nesporně mnoho dobrého. Dala totiž podnět k četným reformám. Lze doufati že politická situace se brzy uklidní. Ještě ně- kolik takových měsíců, jako byly minulé vedlo by v Haliči k hospodářské ka- tastrofě. žádná uherská půjčka. K pověstem, že uher- ská vláda vyjednává s Rothschildovou skupinou o větší uherské půjčce, které jsme včera zazname- nali, dovidá se „N. Fr. Presse“ z kompetentní stra- ny, že uherská vláda nyní o uherské státní půjčce nevyjednává. O chystané dani ze zápalek obdržel „N. W Tagblatt“ z kruhů rakouských továrníků zápalek fento posudek: Pro průmysl zápalkový znamená tento projekt v nynější době neočekávané pře- kvapení, tím nevítanější, ježto sanační akce ještě nebyla provedena a chystané zdanění zápa- lek k překáží. Daň nutně bude míti za následel obmezení spotřeby, čímž posune se výnosová zá- kladna, na které společnost „Helios“ byla zřízena.
Rothschildův N W Halič Helios
20 article
Vědělo se ovšem, že dojde k zdanění, soudilo se však, že nová organisace nechá se dříve aspoň úplně vžíti. Z toho důvodu musí průmysl pro pří- pad, že by mělo dojiti v Rakousku k zdanění zá- palek, postaviti se na stanovisko, aby daň byla vyměřena co možná nízko a stanovila se asi na 1 h zbalíčku. Při nejmenším nutno však žádati, aby daň nebyla zavedena pře 1. lednem 1914, pokud možno však teprve od 1. ledna 1915 a nikoliv již od 1. června 1913, jak se pomýšlí. Celková rakouská výroba zápalek má hodnotu asi 19 mil. K, z čehož připadá asi 14 mil korun na tuzemskou epotřebu. Ačkoliv dle posled- ního vyrovnání s Uhrami jest možné jednostranné zavedení nepřímých daní, přece dosud nenastal precedenění případ. Soudí se, že stane se polu o dohodu s Uhrami, ježto jinak sotva bylo by mož- no zabrániti vnikání uherských zápalek do Ra- kouska.
Rakousko Uhry Ra
21 article
—. Dopravní potíže košicko-bohumínské drá- hy. Ředitelství pruských drah v Katovicích (Pruské Slezsko) poukázalo veškeré správy dolů hornoslezských, by obmezily uhelné zásilky do Uher přes košicko-bohumínskou dráhu neb přejí- mající stanice Bohumín této dráhy jest zatara- sena několika tísíci vagony uhlí a koksu, takže bude nejspíše co nejdříve nucena přijímání dalších zásilek zastaviti. Takové opatření by zejména nyní postihlo velmi těžce konsumenty uhlí ostravského a hornoslezského v Uhrách, neb jich zásoby jsou následlem nedostatečné dodávky v posledních třech měsících značně vyčerpány. Avšak i uher- ské státní dráhy mají zájem na bezvadném provozu uhlí, jelikož zakoupily, jak jsme již sdělili, pro první čtvrtletí tohoto roku větší mimořádné množství cl- zozemského ublí k doplnění svých skladišť. V Pe- šti byl již v polovici prosince velký rozruch, neb se roznesla zpráva, že zásoby uhlí pro město jsou vyčerpány. Obchodníci byli skutečně nucení uhli ze všech možných revírů objednati, by nastalo u- klidnění. I severozápadočeská pánev zúčastnila se výpomocné dodávky, ačkoliv dopravné činí as K 240.— za 10 tun. Košicko-bohumínská dráha, která je, jak známo, jednokolejná, selhává několikrát do roka a používá se pak jako výpomocné routy trati c. k. severní dráhy, která vede transporty přes GInserndori do Marcheddu. Při dnešním sil- ném zatížení severní dráhy vlastními zásilkami bu- de as provoz pro Uhersko určených vagonů touto tratí pouze na nejnutnější zásilky — tedy v první řadě na ony pro uherské dráhy — obmezen. Sou- kromí konsumenti budou míti i na dále starosti potíže s dodávkou uhlí.
Katovice Slezsko Uhry Bohumín
22 article
Národohospodářská sekce Svazu osvětového pořádá cyklus populárních přednášek tímto pro- gramem: JUDr. Josef Drachovský, prof. české university v Praze: Účinky finančních poměrů stát- ních na hospodářství soukromá, zejména živnosti (i přednáška). JUDr. Emanuel Grégr, prokurista Ústřední banky českých spořitelen a redaktor He- rolda českoslov. peněžnictví: Podilníci peněžních ústavů; ručení, vliv na správu atd. (3 přednáškyli Alois Jirák, profesor Českoslov. obchodní akade- mie v Praze: Jak si uspořádá obchodník a živnost- ník své účtování? (1 přednáška): JUDr. Karel Polák, instruktor živnostenských společenstev v král. Českém: O maloživnostenském úvěru (i přednáška): Jan Pokorný, ředitel Hypoteční banky král. Českého: Úvěry hypoteční se zřetelem na vydávání zástavních listů; Hypoteční banka král. Českého (2 přednášky): Karel Karáse k, úřadník Zemské banky král. Českého a redaktor „Národní Politsky“. Otázky dne z oboru pe- něžnictví (2 přednášky): Čeněk Vrabec, profesor Obchodní akademie v Karlině: Jak čísti a rozumě- ti novinářským zprávám z národního hospodář- ství? (3 přednášky). Přednášky konají se vždy ve středu a v sobotu počinaje dnem 22. ledna přednáškové síni školy u Trojice ve Vladislavově ulici v Praze-II. Začátek všech těchto jednohodino- vých přednášek je vždy přesně v 71/4 hod. večer. Vstupné 20 h, pro studenty, dělníky a členy živ- nostenských společenstev na legitimaci 10 h. — Šatna zdarma.
JUDr Josef drachovský profesor Grégr Jirák Českoslov Karel Polák Pokorná Karás Vrabec Praha Karlin Vladislavův ulice český univerzita hypoteční banka král hypoteční banka národní Politsky obchodní akademie
23 article
Další vzestup cen surového petroleje. Cen surového petroleje stále stoupají a 14. t. m. bylo Drohobyči dosaženo již ceny 8 K 25 h za únorové zboží. Vzhledem k méně příznivému posuzování mezinárodní politické situace, byli však kupci tro- chu zdrželivější, což mělo za následek ochabnutí 6—7 h. Příčinou stálého stoupání zůstává jako dří- ve čilá poptávka rafinerií. Odůvodňování stoupán cen opětným poklesem těžby není oprávněno, ježto prosincový schodek vysvětluje se několikadenním zastavením těžby o svátcích. Denní těžba vyvrtá- ním dolu „Marta“, patřícího hanoverskému konsor- ciu, dokonce stoupla o 11 cisteren. Německá statistika lihu. Dle výkazu německé- ho říš. statist, úřadu činila v Německu v prosin- ci 1912 výroba lihu 579.348 hl (v prosinci 1911. 477.701 hl), spotřeba pitná 172.658 (184.229) hl. spo- třeba živnostenská 152.752 (131.094) hl. vývoz 430 (1802) hl. Zásoby koncem r. 1912 činily 683.719 bl proti 528.174 hl před rokem. Ze statistiky této vid- no, že poměry výroby a ukládání zásob staly se opět normálními; odběr ku potřebě pitné je pro příliš vysoké ceny jen mírný, pro účely průmyslové velmi značný, ovšem nelze z toho seznati, kolik z toho určeno ku prodeji a kolik pro zásoby. Za 3 dosavadní měsíce běžné kampaně (řijen až prosine 1912) jsou číslice tyto: výroba 1.245.249 (936.816 h v kampani předehozí), spotřeba pitná 504.940 (523.343), spotřeba živnostenská 454.465 (364.041) vývoz 1077 (5019) hl. Živnostenská výstava ve Slezsku odložena. Opavy, 14. ledna. Velká výstava všech českých živnostníků z obojího Slezska, která se měla ko- nati t. r. ve Svinově, byla odložena na příští rok. Usnesení toto bylo učiněno va schůzi výstavního výboru, kde bylo poukazováno na nepříznivou do- bu a všeobecnou finanční tíseň.
Drohobyč Mars Německo Slezsko Opava Svinov
24 article
Zaměstnanost rakouského železářského prů- myslu. Průběh obchodu tuzemského železářského průmyslu jest dle „Fremdenblattu“ stále uspo kojivý. Všeobecná hospodářská deprese dosu neměla vlivu na tuzemský železdářský průmysl. jen haličské závody ji snad poněkud pociťovaly Všechny železářské podniky jsou stále plně zaměst- nány. Jakou měrou rok vysoké konjunktury čini nezbytnými dovozy, o tom svědčí tyto čislice: Do- voz surového železa činil v 11 měsících 2,211.00 (v soudobí r. 1911 978.000) a. dovoz polotovare 102.000 (20.000) q. Pozoruhodný jest též vzestup do- vozu kokau, jehož dovezeno bylo 8.260.000 (r. 191í 6,325.000) q. Také dovoz kamenného uhlí opět stoupl, což svědčí o správnosti tvrzení a stoupají- cím deficitu hořlavin v Rakousku. Činil totiž dovoz kamenného uhlí 107 mil. q oproti 98 mil. a v ro- ce 1911.
Rakousko
25 article
Ceny zinku v Německu nezměněny. Dne 14 t. m. konala se v Berlíně schůze svazu zinko- vých hutí, ve které bylo usneseno, aby ceny zinku nebyly změněny. Prodej na duben byl uvolněn s příplatkem 25 fen. k dosavadní ceně. Londýnská sukce vlny zahájila 14. t. m. při čilé účasti tuzemských reflektantů, jakož i inter- esentů z pevniny. Naproti tomu američtí kupi zachovali se dosud zdrželivě. Poptávka jest vše- obecně velmi uspokojivá. Merinos jsou velmi hle- dány tuzemskem i pevninou a znamenaly beze změ- ny až 5% výše. Crosbredy nezměněny, hrubé dru- hy byly až o 5% nižší, kapská vlna nezměněna. Vývoz českého hnždého uhlí po stát. saských drahách. Od 5.—11. t. m. dopraveno po stát. dra- hách saských 78.648 q českého hnědého uhlí (na- proti loňským 72.526 c). Nový konkursní řád. V ministerstvu spravedl- nosti pokračuje se ve studiích a poradách o novém vyrovnávacím a konkursním řádu. Jakmile bude předběžná osnova hotova, svolá ministr práv kon- ferenci znalců, ke které budou přibrány zá-
Německo Berlín svaz zinkovýchod huť
26 title
11.826 9.905
27 article 986 67
986 67 častněné hospodářské kruhy průmyslu, Hívnosti. obchodnictva, bankovních odborníků, Se zřetelem na výsledky této porady bude pak vypracována vládní předloha pro parlament. Ze zápisů do obchodního rejstříku. (Úřadní list z 15. ledna.) Změny a dodatkyt u fy. „Erste Pilsner Actien-Brauerei“ zvolení členy správní ra- dy: Josef Spitzer, dirigent banky v. v. v Plzni, Andreáš Ziegler, statkář v Plzni. Vilém Kux, ře- ditel Dolnorakouské eskontní společnosti ve Vídni. Ze správní rady vystoupil Alexander Selfert. — U fy. „První český akcijní pivovarv Bohušovicích“ vymazán Jan Borecký jako znamenatel firmy. — Ú fy. „Bohumil Pick a spol.“ na Král. Vinohradech zapsány svatební smlouvy mezi Josefem Pickem a jeho chotí Eugenlí“ roz. Pollakovou. — U iy. „Montánní akciová společnost v Praze“ vymazán člen správní rady JUDr. Vladimír Škarda. — U fy. „A. E. C. Union Elektricität. Gesellschaft“v Praze, odštěpný závod hlavního závodu ve Vídni, zapsána byla schválená změna stanov. — U fy.
Spitzer Andreáš Ziegler Kux Alexander Selfert Borecká Král Picek Eugenlit Pollakův JUDr Škarda A E C Plzeň Vídeň Bohušovice Vinohrady Praha Brauerei Bohumil Pick a společenský Erste Pilsner Actien
28 article
„Akeiová společnost pro průmys mléčný v Praze zapsáno zvýšení kapitálu o l mil. na 3,500.000 K. — Firma „Arnošt Katz“, ka- mnářství a výroba prádla ve Slaném, změněna ve Hrmu „Arnošt Katz nást.“, obchod se smí- šeným zbožím dle § 33. ž. ř. a výroba prádla pán- ského a dámského. Vymazán Arnošt Katz, přistou- pili Mořic Beneš a Vilém Beneš, obchodníci ve Slaném. — U fy. „Živnostenská banka. filiálka v Klatovech“ a u fy. „Živno- stenská banka, filiálka v Plzni“ zapsá- na byla schválená změna stanov. — U fy. „Ško- dovy závody, akc. spol. v Plzni,“ zapsáno zvýšení kapitálu na 40 mil. K. — Vymazána byla firma: Josef Stahl,“ obchod s kupeckým zbožím drobný prodej lihovin v Horšově Týně. Trhy. Výroční trh a trh na dobytek v Při- byslavi konati se bude v pondělí, 20. ledna t. r. — V Heřmanově Městci koná se vý- roční trh na hovězí dobytek a zboží dne 20. ledna. — Výnoční trh na hovězí dobytek konati se bude v král. městě Čáslavi dne 24. února. — Příšti výroční trh na zboží v Sedlčanech konati se bude ve středu dne 22. ledna; dobytčí trh byl za- kázán. Insolvence. Přádelnická a běličská firma Jo- seí Antonín Wondrak v Č. Cvikově za- stavila platy. Pasíva činí asi 180.000 K. Věřitelé jsou pozvání ke schůzi do kanceláře advokáta dra. Ludvíka Zinnera ve Varnsdorfu. Zúčastněny jsou většinou přádelny. — Vídeňský zemský soud uvali konkurs na jmění krejčovského mistra Antonína Floriana ve Vídni XV. — Děčínský obchods čokoládou a cukrovím Adolf Röber jest insol- ventní. Pasiva jsou značná. Zúčastněny jsou pražské a vídeňské firmy. — Rukodílná firma Vincae, Bruckner Čo. v Pešti zastavila platy: dluhy za zboží 245.000 K, peněžní dluhy asi 40.000 K.
Katz Beneš Stahl Wondrak Zinner Antonín Florian Röber Bruckner Čo Praha Slaný Klatovy Plzeň Horšův Heřmanův Městec Čáslav Sedlčany Č . Cvikov Varnsdorf Vídeň Pešť živnostenský banka akciový . společenský Vincae Živnostenská banka
29 article Věstník živnostenský.
Věstník živnostenský. Z Řemeslnicko-živnostenské besedy v Praze. V poslední schůzi správního výboru přijat byl za člena pan Emanuel Michalovič, mistr čalounický v Michalské ulici čís. 14. Upozorňují se řemesl.- živnostenská společenstva pražská, že mohou své schůze, valné hromady a poradní schůze bezplatně konati v místnostech besedních, třeba jen v čas oznámiti den a dobu, kdy schůze ta konati se bude, aby místnost besední mohla býti připra- vena. Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 15. ledna. Oficiální záznamy znějí: Zástavní listy čes, hyp. banky 5 Zást. listy čes, hyp. banky (v zl.) 49 Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 4 Zástavní listy čes. hyp. banky 31/49 Zákl. úpisy čes. zem. banky 49 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (vK) 42% Mel. úp. č. zem. Banky (ve zl.) 49% Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 4 Žel. úpisy čes. zemské banky 45 Zákl. dlužní úpisy bukovin- ské zemské banky . . . . 49% Dlužní úpisy Živnost. banky 43/42 Dluž. úpisy Čes. prům. banky 432?
Michalovič řemeslnickýživnostenský beseda Praha Michalský ulice 5 Zást
30 article
Dlužní úpísy Ústřední banky českých spořitelen . . . 49 Zást. listy Hyp. ústavu Měst- ské spořitelny pražské . . 4 Zást. listy mor. hyp. banky 5 Zást. listy mor. hyp. banky 49 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 492 Žel. úpisy mor. zeměd. banky 4 Zást. listy I. mor. spořitelny 41/4 6 Zást. listy I. mor. spořitelny 49 Zást. listy hal. zemské banky 43/2 0 Zást. listy hal. zemské banky 49 Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 45 Železnič. úp. hal. zem. banky 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/4 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 45% Zást. listy Rak.-uherské banky 422 Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49% Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/2 9 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 495 Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 31/2 9 Zást. listy Rak. hyp. banky 49 Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 Bulharská stát. půjčka z r. 1909 412 Únorová společ. renta (v pap.) 4.295 Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.2 Květnová spol. renta (v pap.) 49% Červencová spol. renta (ve stř.) 49 Rakouská zlatá renta . . . 492 korunová renta . 4 investiční renta . . 31/29
5 Zást město 4 Zást Zást Hal Zást Dubnová společenský květnový společenský
31 article
Česká banka Union . . . . . . Česká banka . . . . . . . . . Česká průmyslová banka . . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Chorvatská zemská banka . . . . Jadranská banka . . . . . .. Lublaňská úvěrní banka . . . . . Úvěrná banka úč. spol. v Růžome berku (Rószahegy) . . . . . Moravská agrární a prům. banka. Pozemková banka . . . . . . Pražská úvěrní banka . . . . První čes. akc. pojišťovna na život První pražská zastavárna . . .. Zál. dvěrní dstav v Hradcí Král. .. Živnostenská banka . . . . . . Haličská akc. hypoteční banka .. Rakousko-uherská banka . . . . Buštěhradská dráha (lit. A) . . Buštěhradská dráha (lit. B) . . . Pražská paropl. po Vltavě a Labí. Kolínská továrna chemická . . . Alpinská montanní společnost . Kolínská továrna na káv. náhražky Podolská cementárna . . . . Česká společnost cukerní . . .. Český pivovar v Čes. Budějovicích, El.-tech, akc. spol. dř. Kolben a sp. První česká raffinerie v Modřanech Českomoravská strojírna . . . . Daňkova strojírna . . . . . .. Poldina huť . . . . . . . . a Pražská železářská společnost . . Rustonova strojírna . . . . . Pražské papírny, akc. spol. . . a Chorvatská cukerní . . . . . . Škodovy závody . . . . . . . První česká továrna orient. cukrov. Záp.-české tov. kaol. a šamot. . .
Kolben Daňkův Rustonův Škodův Hradce Královský Rakousko Vltava Čes . Budějovice Modřany Zápy Český banka Union Český banka Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka zemský banka jadranský banka pozemkový banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka El Poldin huť