1
masthead
16. ledna 1913. číslo 15.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zrušení tarifních výhod na
místních dráhách,
státem na účet vlastníků provozo-
vaných.
Doposud byly tak, jak tomu jest na tratích
ve vlastnictví státu se nalézajících, i na místních
drahách soukromých, státem provozovaných, v tak
zv. přípojkách povolovány tarifní slevy jednak ve
vlastní dopravě na tratích dotyčné místní dráhy
jednak ve styku těchto místních drah s hlavními
tratěmi stát. drah (t. zv. Wechselverkehr). N
rozdil od tarifů „výjimečných“, obsahujících ustálení
a trvalé slevy dopravní, poskytují tyto připojky
tarifní výhody více neb méně dočasné. Kdežto zmí-
něné výjimečné tarify budou platiti i na dále, vy-
dalo ministerstvo železnic publikaci, podle níž zmi-
něné přípojkové slevy pozbudou (až na ne-
patrné výjmky, již nyní označené) dném 23. února
t. r. platnosti. Do doby této budou patrně sazby
tyto podrobeny revisi a sice v tom směru, že se
pomýšlí na jejich ne-li úplné, tedy zajisté velmi
rozsáhlé zrušení. Opatření toto jeví se býti jen
součástí akce, od zavedení reformního tarifu stát-
ních drah důsledně prováděně a směřující k po-
stupnému odstraňování všech t. zv. refakcí a oje-
dinělých tarifních výhod.
Ježto podkladem této akce jest jedině úvah
fiskální (zvýšení dopravních příjmů stát. drah), jest
otázka, zdali v době nynějšího všeobecného ho-
spodářského stísnění jest tak pronikavé opatření.
široký kruh interesentů poškozující, na místě.
5
article
Vzhledem k důležitosti věci uvádíme, aspoň pokud
běží o české trati v Čechách, význačnější z těchto
snížených sazeb, jež podle příslušné vyhlášky po-
zbudou naznačeným dnem (28. únorem) platnosti
Místní dráha Brandýs n. L.—Neratovi-
ce: sníž. sazby na zboží všeho druhu mezi Jiřicemi
a Neratovicemi, Brandýsem městem a Brandýsem
transito.
Místní dráhy skupiny lounsko-
roudnické: zboží všeho druhu mezi Roudnicí
Hracholusky, cihly z Roudníce do Hor. Beřkovic
sazby všech normálních tříd mezi Chrášťany - Kně-
ževsí a Prahou (Fr. Jos.) a Smíchovem, pro cu-
krovou řepu do Loun a Lenešic.
Místní dráhy posázavské: hnojivé
vápno z Ledče do Světlé, sazby všech tříd, resp.
na všechno zboží mezi Kut. Horou městem a Sedl-
cem - Kutnou Horou, mezi Poříčím n. S. a Čerčany —
Pížely, mezi Mnfškem a Dobříší a Nuslemi—Vršn-
vicemi na dříví do Sázavy - Bud, do Bečvár, d
Nusli - Vršovic, na kámen do Prahy. Čerčan Píšel.
Kolína, z Požár do Prahy. Vídně a j., na melasu
Radboře do Kolína, na cihly z Červ. Peček do
Čerčan transito, na cukr z Kutné Hory, Radboře,
Bečvár, Močovic, Vrd, Bučic, na pivo ze Smícho-
va a Plzně do Dobříše, na zboží železné mezi
Dobřiší a Vídní a Prahou, na železnou rudu ze
Zdic do Dobříše, na obilí a obilní výrobky
z Vídně do Dobříše, na kůže, lih. papír do Praby.
resp. Buben.
Místní dráha Chlumec—Král. Městec
nac bilí z Běronic a Lovčic, na čerstvou cukr. řepu
z Běronie do Král. Městce a na řízky v opačné
relaci.
Místní dráha Chrudim—Holice: na zbož
všeho druhu z Holic, Chrástu. Moravan, Chrudimi.
na zboží spec. tarifu 1. (obilí atd.) z Heřma-
nova Městce a Mbravan, melassu z Chrudimi, cihly
z Bylan do Chrudimi a Heřm. Městce.
Nerat
Kut
Buben
Král
Čechy
Jiřice
Neratovice
Brandýs město
Brandýs
Roudnice Hracholusky
Chrášťany
Kn
Praha
Francie . Jos
Smíchov
Louny
Lenešice
Ledeč
Kutná Hora
Čerčany
Pížet
Mnfško
Dobříš
Nusle
Vršn
Sázava
Buda
Bečváry
Vršovice
Kolín
Požár
Vídeň
Pečky
Radbora
Močovice
Vrdy
Bučice
Zdice
Chlumec
Městec
Běronice
Lovčice
Chrudim
Holice
Chrást
Heřma
Mbravany
Bylany
lounský
d Nusnout
Moravan
6
article
Mísní dráha Doudleby—Rokytnice: n
zboží všeho druhu mezi Doudleby a Doudleby míst
dráha, a z Rokytnice do Doudleb, na bavlněné
látky z Vamberku do Kostelce n. O.
Místní dráha Zadní Třebáň—Lochovi-
cet na obilí, krmiva pokrutiny v jednotlivých re-
lacích, na dříví do Z. Třebáně a Lochovic, na váp-
no ze Všeradie, na cihly a drenážní trubky, písek
a kámen.
Místní dráha mětnicko-4ičínsko-4 ur-
novakár na zboží všeho druhu mezi Ml. Boleslaví
m. dr. a Ml. Boleslaví—Čejticemi, na obilí, luště-
niny a olejnatá semena z Bukovna, Kotusic, Lin
Sudoměřic-Skalska, na cihly do Mělníka, na cu-
krovku a odpadky z výroby cukru mezi Dl. Lhotou-
Sukorady a Dol. Bousovem, na kámen z Lomnice
n. P. do Hořic.
Netolická místní dráha: na zboží růz-
ných tarií. tříd mezi Budějovicemi a Netolicemi
na dřiví z Netolic a Kolína.
Místní dráha Strakonice — Blatná—
Březnícet na obilí z Radomyšle a Sedlice u
Blatné do Strakonic, na kámen z Bělčic a Blatné.
Místní dráha Tábor—Bechyně: na brus-
né dříví z Bechyně, Malšic, Slap. Sudoměřic-Černic
do Kájova.
Mistní dráhy pošumavakét na hrubé zbožt
dřevěné do Vodňan- Čičenic, na brambory mezi
Strakonicemi a Volyní, na koně, hovězí a vepřový
dobytek z Volyně do Strakonic, na obilí z Vodňan
města do Protivína, na dříví do Týna n. Vlt.
Místní dráha Vodňany—Týn n. Vlt.: na
zboží tříd I., II. a A. mezi Týnem n. Vlt. a Budě-
jovicemi, na obilí z Týna n. VIt. do Budějovic, na
dříví do Týna n. Vlt.
Místní dráha Votico—Selčany: na kámen
ze Selčan do Votic-Veselky transito.
Doudleba
Loch
doktor
Doudleby
Rokytnice
Vamberk
Kostelec
Lochovice
Boleslav
Čejtice
Bukovno
Kotusice
Skalsko
Mělník
Lhota
Sukorady
Dolo
Bousov
Hořice
Budějovice
Netolice
Kolín
Strakonice
Blatná
Radomyšl
Sedlice
Bělčice
Tábor
Bechyně
Malšice
Sudoměřice
Černice
Kájov
Vodňany
Čičenice
Volyň
Protivín
Vltava
Buda
Votice
Lin Sudoměřice
7
article
Místní dráha Něm. Brod—Humpoleci na
pivo z Humpolce do N. Brodu, skelný písek z N
Brodu do Heralce-P., na petrolej a mazací oleje
z N. Brodu do Humpolce, škrob z Humpolce a He-
ralce do N. Brodu, na cihly a cukr z N. Brodu do
Humpolce, na dříví z Heralce do Jihlavy, na zá-
silky novin z Prahy do Humpolce.
Místní dráha Častolovice—Solnice: na
zboží všech normálních tříd tarifních, dále na váp-
no, petrolej, písek, kámen, cihly, cukrovku a od-
padky z výroby cukerní mezi Častolovicemi a Rych-
novem n. K. a Solnicí
Místní dráha Jilemnice—Roketníce
na zboží všeho druhu mezi Jílemnicí a Jilemnicí-
Martinicemi, na dřevovinu z Jilemnice-M. do Ro-
ketnice, na dříví z Hrabačova do Semil-Podmoklie
na buničinu dřevitou ze stanice Sitová-Háje do
Jilemnice-Martinic.
Míst. dr. Svitavy—Polička—Skuteč
na příze ze Svitav do Borové, na bavlněné látky
v relaci opačné, na zboží tříd A, B. C. zvl. tarifu
1. a 2. mezi Rychmburkem a Skutčí transito, na
zboží drobné mezi Skutěí městem a Skutčí tran-
sitem, na zboží výjim. tarifu 1. mezi Rychmburkem
a Skutčí trans. a Skutčí městem a Skutčí trans.
na dříví ze Svitav do Svitav transito, na štěrk ze
Skutče města do Svitav, na kámen ze Skutče
města do Skutče trans., na obilní výrobky, hrách
a proso z Březové-Brněnce do Poličky, kámen
štěrk ze Skutče do Vys. Mýta.
Z obchodní komory Ivovské.
Ze Lvova, 15. ledna. (K. k.) V dnešní
schůzi zdejší obchodní a živnostenské komory
byli opět zvoleni kom. rada šl. Horowitz
presidentem, kom. rada šl. Baczew s k
vicepresidentem a cís. r. Gubryno wi cz
zatímným předsedou.
Martinic
doktor
Horowitz
Gubren
Německo
Brod
Humpolece
Humpolec
N Brod
HeralkaP
He
Heralka
Jihlava
Praha
Častolovice
Jilemnice
Martinice
ro
Hrabačov
Semily
Podmoklie
Sitová
Svitava
Skuteč
Borová
Rychmburk
Brněnec
Polička
Vys
Mýto
Lvov
8
article
Chystaný prodej petroleje pomoci kotlových
vozů. V č. 11. ze dne 12. t. m. citovali jsme orgán
Zemské jednoty českých obchodních gremší v krá
Českém „Obchodní listy“, které přinesly
zprávu, že domácí rafinerie petroleje dohodnuvšes
prostřednictvím vlády s Vacuum Oil Comp., zamý-
šlejí zavésti prodej petroleje pomocí kotlových
vozů. Vzhledem k této zprávě žádá nás p. c. r
Hugo Schick, jakožto zástupce Akciové spo-
lečnosti pro průmysl minerálních
olejů dříve David Fanto a spol. ve
Hugo Schick
Fanta
Vacuum Oil
9
article
Vídni (rafinerie x Pardublcích), abychom koa-
statovali, že pokud běží o rafinerii pardubickou
dotyčná zpráva „Obch. listů“ nezakládá se na sku-
tečnosti, neboť právě firma Fantova, json
rozhodnou odpůrkyní prodeje petro-
leje v kotlových vozech, hájí stano-
visko obchodnictva a vzpírá se všemi pro-
středky proti zavedení tohoto způsobu prodeje
jaký skutečně zamýšlejí jiné velké ralinerle r-
kouské. — Dále se nám sděluje ze Svazu praž-
ského obchodnictva: Po několik dnů se
již vyskytující pověsti ohledně zavedení kotlových
vozů v obchodě s petrolejem, se ku politování již
oliciálně potvrdily. Sama vláda nepopírá, že z-
mýšlí uděliti několik koncesí pro prodej kotlovým
vozy. Potěšitelně nachází se však celá záležitost
ještě v začátcích, takže energická akce všech i-
teresentů proti tomuto systému, jenž by nejen po-
škodil průmysl petrolejový, nýbrž téměř úplně zni-
čil obchod vůbec, ještě včas a s nadějí na úspěch
zavedena býti mohla. Svaz pražského obchod-
nietva, který již před 3 roky vedení a organisování
boje k obraně proti koncesi kotlovými vozy a nej-
lepším úspěchem převzal, postavil se i tentokráte
do služeb věci té a pozval veškeré interesenty ku
poradě v této záležitosti, jež se konala 13. t. m
v místnostech pražské bursy pro zboží a cenné
papíry. Ve schůzi, ke které se dostavili velkoob-
chodníci a nejpřednější detailisté též z venkova
četným počtem, vyskytla se úplná dohoda všecl
názorů o nutnosti a způsobu provedení obrany.
Pardublce
Fantův
Vídeň
svaz pražský obchod
10
article
která má býti společnou akcí všech rakouských i-
teresentů a také bezpochyby nalezne nejvydatnějaí
podpory a sympatie rakouškých rafinerií již
ohledu na jich vlastní zájem. Zároveň bylo nsne-
seno, aby Svaz požádal význačné a obchodu přá-
telsky nskloněné poslance, kteří přináležejí finan-
čnímu výboru, o intorvenci se zvláštním poukazem
na to, že finanční výbor právě zamýšlí usněstí s
o některých zostřeních daňových, která těžce do-
lehnou na stísněný stav obchodní, a na druhé stra-
ně vláda opětně projektuje opatření, která jsou
s to, aby celá obchodní odvětví, která rakouský
obchod s petrolejem vlastním kapitálem a pilnou
prací organisoval a vybudoval, byla vydána n
pospas úplné zkáze.
Z trhu cukerního. V Praze, 15. ledna. Su-
rovina. Jelikož vybídka zboží hledaného k na-
léhavějším úhradám nestačila, doznaly jak večerí
trhy zahraniční, tak dnešní první depeše hlavních
trhů německých zotavení. Při zahájení našeho trhu
kladeno při ustáleném smýšlení za pohotové K
21.70 z Ústí a bylo lze za vyskytnuvší se zboží po-
zději i o 10 h více docíliti. Londýn vykazoval ješte
důvěrnější směr, odpolední Hamburk byl klidný.
ale v záznamech zachoval vzestup o 5 a 21/4 fen
Naše bursa končí proto tendencí ustálenou a ce-
namí zotavenýmá za promptní na K 21.75 a n
říjen-prosinec na K 22.60 franko Ústí
Praha
Ústí
Londýn
Hamburk
11
article
Na trhu a bílým zbožím se základhní cene
K 76.— ze etanic továrních nemění
Statistika Německa jeví se koncem pro-
since taktor Řepy zpracováno 3,894.470 (loní
865.615 t). výroba 630.076 4 (loni 188.479 t), výnoba
v řepy 15.22 Gleni 15.09), dovoz 95 t floni 67 t)
vývoz 153.176 t f ni 25.901 1). spotřeba 114.190
(loni 93.977 4). (d 1. září do konce prosincea
Řepy zpracováno 16,068.790 4 floni 9,051.407 tl. vý.
roba 2,475.471 t (loni 11,382.617 t). výroba v
řepy 15.40 (loni 15.28), dovoz 1299 t floní 592 t).
vývoz 416.540 t (loni 101.942 t). spotřeba 526.774
Gloni 413.124 4). Zásoby koncem prosince čin
1.681.293 t floni 1,041.897 t) proti listopadu
1,318.583 (loní 973.229 t). Přibylo zásob 362.710
proti 68.668 t loni.
Nové prodejní podmínky pro obchod s něme-
ckým řepným semenem. Dne 14. a 15. t. m. konaly
se v Ústředním spolku pro průmysl řepového cu-
kru v Rakousku a v Uhrách schůze komisí, jme-
novaných ku projednání nových prodejních pod-
mínek pro německé řepné semeno, při kterých
byly zastoupeny všechny zúčastněné korporace
svými delegáty. Předseda Svazu pro řepové semeno
p. Kühle předložil nejprve autentické znění obchod-
ních přednisů Společnosti k zvelebení německého
pěstování rostlin pro obchod s německým řepo-
vým semenem ze dne 5. června 1912, které stanovia
1. Ručí se za čistotu, kličitelnost a obsah vody
dle...... předpisů, 2. Zjistí-li agrikulturně che-
mická dozorčí stanice v Halle, že semeno neod-
povídá smlouvě, jest povinen prodavač k žádosti
kupcově semeno na svůj náklad vzíti zpět. Kupe
má se o tom vysloviti ihned po obdržení vysvěd-
čení. K náhradní dodávce neb k náhradě škody
pro nedodržení předpisů prodavač není povinen.
Řepa
Německo
Rakousko
Uhry
Halle
Glen
Gloni 413.124 4
12
article
Při jinakých odchylkách ručí prodavač jen do vý-
še účtovaného obnosu. 3. K zmenšení dodávky pro
neúrodu jest prodavatel oprávněn jen tenkráte,
když sklídí v dotvčném sklizňovém roce průměrně
méně než 1800 kg z hektaru. V tomto připadě mož-
no dodávku zmenšiti v poměru na hektaru skutečně
dosažené sklizně ke sklizní 1800 kg. 4. Místem
splnění a soudní příslušnosti pro dodávku a pla-
cení jest místo, kde jest usazen prodavač. Ostatní
právní poměry této smlouvy dlužno posuzovati dle
némeckého práva. Předseda Kühle vysvětlil pak
podrobně, z kterých důvodů němečtí pěstitelé řep-
ného semene přijali tyto obchodní předpisy. Na to
zástupci cukerního průmyslu přednesli své námitky
proti jednotlivým ustanovením. O bodě 1. a 4. do-
sažena byla úplná dohoda, když se ukázalo, že
při smlouvách může býti vymíněna též platnost
rakouského a uherského práva. O bodě třetím při-
pravena dohoda v tom smyslu, aby množství
oprávňující ke zmenšení uzávěrky, bylo stanoveno
níže než na 1800 kd, ovšem rozhodnouti možno te-
prve, až se vysloví svaz pro řepné semeno. Nel-
ostřeji průmyslem potíraný 2. bod asi odpadne
vzhledem k připravovaným předpisům pro obcho
s řepným semenem. Ve včerejší schůzi bylo jed-
náno léž o těchto předpisech, jež jsou v podstatě
již stanoveny. Dle včerejšího „Prager Zuckermark-
tu“ rozhodně možno vítati, že tuzemský cukerní
průmysl a němečtí pěstitelé řepového semene na-
vzájem vstoupili v přímé spojení, a lze prý doufati
že to oběma stranám prospěje.
Prager Zuckermark
kg
13
article
„Obchodně-politickým iantasiím“ uznal z
vhodné věnovati oclý úvodník „Prag. Tag-
blatt“ dne 14. t. m. Název článku je skutečně
přiléhavý, ovšem zrovna v opačném smyslu než
jak se domnívá autor článku. Vyhlašuje totiž z
obchodně politické „sny“, za pouhá prázdná hesla
snáby našich průmyslových kruhů o hospodářské
opanování Balkánu, poukazuje jednak k tarifním
překážkám v obchodních stycích se Srbskem atd.
jednak k poměrně malému celkovému konsumu
cizího zboží v Srbsku, jehož celkový dovoz činí
prý jen asi 100 mil. K. Chceme-li prý přinésti ně-
jakou oběť pro průmyslový vývoz, musíly by se
tyto oběti daleko lépe rentovati v Rusku. Ame-
řice. Kanadě, Argentině. Vých. Indií než v Srbsku.
Ve skutečnosti jsou ovšem pouhé „fantasie“ to,
co opovažuje se předložiti svému čtenářstvu „Prag-
Tadbl.“, o němž se tak rádo tvrdívá, že výborně
dovede hověti véžným zájmům hospodářskýma
průmyslovým! Methoda, pomocí které dospívá nyní
ke svým sensačním objevům, je ovšem velmi jedno-
duchá, ale také tendeněně jednostranná: béře z
základ svých výpočtů dnešní stav Srbska bez ohle-
du na ostatní Balkán, nota bene stav, jaký vy-
volán byl známou nešťastnou naší politikou vůči
Balkán
Srbsko
Rusko
Kanada
Argentina
Indie
Praga
PragaTadblishing
14
article
Srbsku. Oficiální kruhy rakouské přece snažily se
ze všech sil, aby výhodnou geografickou polobu
halkánského odbytistě pro naše tovary co nejdů-
kladněji paralysovaly. Nedávno bylo v našem listě
vypočteno, že zahraničný obchod balkánských stá-
tů — a při nynějších úvahách o přiští úpravu ob-
chodně-politických styků nelze se přece obmezo-
vati jen na dosavadní Srbska — lze páčití pří nej-
menším na 1 miliardu korun. A ciíra ta jistě
značně vzroste, až území přírozenými hospodář-
skými podmínkami tak bohatě nadané. Turky dosud
tak naprosto zanedbávané a zubožené octne se
pod kulturní a moderní správou vítězů, dovedou-
cích dobře ceniti význam hospodářského povzne-
sení těchto rozsáhlých krajů. Tato cifra musí s
tedy bráti za základ pro posuzování odbytových
možností rakouských a nikoli oněch 45 mil. K, na
jaké se pověstné taktice našich vlád podařilo stla-
čiti nál vývoz do dosavadního Srbska. Je však
také naprosto nepřípustným srovnávali tuto číslici
čistě průmyslového exportu našeho s celkovým na-
ším zahraničným vývozem 2.4 miliard, z nichž té-
měř 30 proc. připadá na vývoz výrobků zeměděl-
ských, resp. více než třetina na pouhé suroviny.
Béřeme-li však zřetel pouze ku průmyslovému vý-
vozu, není podíl vývozu našeho na Balkán na něm
takovou quantité négligeable (ani pokud jde o sa-
motné Srbsko), za jakou se ji snaží vyhlásiti
Turek
Srbsko
Balkán
miliarda
15
article
„P. T.“ Dlužno také dobře rozeznávati mezi růz-
nými druhy zboží, jež do jednotlivých zemí vyvá-
žíme. Zbožím, které dodáváme a v daleko větším
množství bychom mohli dodávati na Balkán, ne-
můžeme přece konkurovati v Americe, kde — jak
snad i „Tagbl.“ bude známo — dovedou daleko
lépe a úspěšněji chrániti zájmy domácího průmyelu
a kam proniknouti můžeme jen zvlášť kvalitativaí-
mi výrobky, nikoli však hromadnou výrobou stro-
jovou. O tom, co znamená již za dosavadních ne-
utěšených poměrů balkánský odbyt pro náš prů-
mysl textilní, o tom se přesvědčiti mohl „Tagbl.“
sám z vlastních zpráv z různých průmyslových kor-
porací o nynějším obmezování výroby v prům
textilním atd., snadno se může zeptati kteréhokoli
praktika-průmyslníka. Ale konečně dnes nejedná
se o udržení dosavadního stavu, notoricky neuspo-
kojivého a našeho vyspělého průmyslu i obchodu
nedůstojného, dnes jde o překonání překá-
žek, jež nám byly dosud stavěny v cestu v našich
přirozených stycích s balkánskými zeměmí. A jistě
také o súčtování a tou nešťastnou tariíní politi-
kou, která nás uměle oddaluje od tak blízkého Srb-
ska, jal toho drastické doklady uvádí sám
„Tagbl.“ Historie s jaderským přístavem ukazuje
nejlépe, jak nedovedeme ani nyní ježtě dělat tro-
chu proziravou politiku hospodářskou. Tedyí jen
žádnou umělou ekvilibristiku s velkými ciírami.
které imponovati mohou snad jen těm, kdo ne-
znaji konkretní podklad jejich, a pak také nebude
možno problašovati za pouhé „fantasování“ to, o
usllují a čeho se jednosvorně domáhají všecky naše
průmyslové i obchodní kruhy bez rozdílu národ-
nosti.
Srb
Balkán
Amerika
16
article
Z trhů peněžních 15. ledna. Dle mezitímníhe
výkazu Říšské banky německé k 11. t. m.
byl obnos kovem nekrytých bankovek ještě
220 mil. marek vyšší než v soudobí loňském. Návral
hotových prostředků do říšské banky měl v po-
slední době rozsah normální.
Praha. Ztráta hodnot průmyslových burs
polední byla opět na dnešní večerní burse vyrov-
nána a placeny akcie Kolinské továrny na kávové
náhražky za 600 K (+ K 10.—), akcie škodových
závodů za K 777.— (+ K 9.—) a akcie Rak. Alpské
báňské spol. za K 1037.— a K 1037.50 (+. K 9. —).
Z hodnot bankovních obchodovány akcie České
banky Union za K 268.50 a akcie Živnost anské
banky za K 266.75.
Kolinský
Praha
Český banka
Union
17
article
Vídeň. Na zhoršení politické situace byly
kursy dnes z počátku sníšeny. Depresse působila
zejména na akcie státní dráhy. Alpinky a Škodov-
ky. Pozoruhodno jest však, že obchod od počátku
byl klidný a že nepříznivá politická konstelace byla
vzata na vědomí bez rozčilení. V dalším průběhu
dospěl trh ke klidnému posuzování situace, v čemž
byl podporován názorem v Berlíně panujícím. Tím
byl dán podnět k pokračujícímu zotavení, vyvola-
nému zpětnými koupěmi, kteréž prospělo zvláště
Aloinkám a škodovkám. Alpinky konečně zname-
naly 1035 po 10251/2. Škodovky 7761/2 po 766
tím se opět přiblížily včerejšímu závěrečnému
kursu. Zotavení týkalo se též jednotlivýchi hodnot
ve šraňku. Tak Pražské železářské odčinily ztrálu
30 K. Renty zlaciněly o 15—20 h. Devisy a valuty
byly pevnější. Z našich papírů obchodovány akcie
Živnobanky za 266.75 K. České cukerní placeny
366.— K. Chorvatské 1567 K. Kolbenky umístěny
za 436.50 K a Daňkovky za 445 K. Na trbu
eskomptním stav peněz nezměněn, sazby za první
bankovní akcepty 57/2a 95.
Petrohrad. Vzhledem k neuspokojivým
zprávám zahraničním převládala na dnešní burse
snaha realisační a kursy většiny hodnot tísněny
Ruská státní banka. Dle týdenního výkazu z
dne 5. ledna t. r. činil zlatý poklad státní banky
celkem 1539 mil. rublů proti 1553 mil. rubl. týder
před tím; z toho bylo 222.2 mil. (proti 225.6 mil.)
rublů v clzině. Oběh bankovek v uvedeném týdnu
stoupl se 1499 mil. rublů na 1546.4 mil. rublů.
Zásoby zlata a stříbra u velíkých cedulových
bank. Londýnské „Times“ přinesly přehled zá-
sob zlata a stříbra u nejdůležitějších ú-
středních cedulových bank svrop-
ských na konci rolu 1911 a 1912, jejž pro zají-
mavost otiskujeme:
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Živnobanka
Daňkovka
Times
Škodovka
Kolbenka
18
article
Zlato
Stříbro
koncem prosince koncem prosine
1911 1912 1911 1912
Cedulové
v 1000 liber šterlinků
banky
Anglie . . . . 32.438 31.300
Německo. . . 36.388 38.832 14.003 13.019
Francie . . . 128.257 127.784 32.165 26.831
cizoz. směnky. 393
132.738
. 127.154
6.319 6.69
Rusko . . .
zlato v cizině . 15.826
22.556
Rakousko-
50.409
Uhersko . 53.827
cizí směnky . 2.500
2 500
48. 640
Italie . . . . 50.160
5.040 5.880
2.760
cizí směnky . 2.922
Nizozemsko . . 11.696 13.481
cizí směnky . 1.355 1.533
2.403 3.006
Belgie . . . . 7.563 8.559
cizí směnky . 5.825 6.337
Španělsko . . 16.729 17.499 30.074 29.498
cizí směnky . 5.707 8.175
Koncem prosince 1912 disponovaly tudíž větším
zásobami zlata než koncem r. 1911: Říšská banka
německá, Ruská státní banka, Nizozemská banka.
Národní belgická banka a Španělská banka. Nižší
zásoby zlata vykazovaly Francouzská banka a Ra-
kousko-uherská banka, jež obě měly též menší zá-
soby stříbra, a italské cedulové banky.
„Hospodářská situace Haliče a politická kri-
se,“ znělo thema nedávně přednášky prof. dra.
Otty Neuratha ve spolku vídeňských obchod-
níků. Prof. Neurath vytkl s důrazem, že balkán-
ská válkaměla v Srbsku a v Bulharsku
za následek daleko menší hospodář-
ské poruchy, než obava před válkouv
Haličt, což se vysvětluje tím, že Halič trpěla
již před válkou téžkými hospodářskými poruchami.
profesor
doktor
Ott Neurath
Neurath
Anglie
Německo
Rusko
Rakousko
50.409 Uhersko
Nizozemsko
Španělsko
Halič
Srbsko
Bulharsko
státní banka
nizozemský banka
španělský banka
spolek vídeňský obchod
14.003
Francie
Italia
5.880
Belgie
Rakouskýuherský banka
19
article
Již přes rok ozývají se hlasy, jež označovaly situaci
v Haliči jako hrozivou. Tato okolnost nutila banky
k obmezování úvěru, jež těžce postihlo obchod.
průmysl i zemědělství, Částečně nepříznivá sklizei
situaci ještě zhoršila. Kdyby bylo došlo k válce
a k vyhlášení moratoria, byly by prý škody pro
naše narodní hospodářství v mnohém ohledu menší
Příročí má velký význam v případě pouhé insuí-
fience (na rozdíl od insolvence), t. j. v případě ne-
dostatku likvidních prostředků k vyrovnání zá-
vazků. Řečník líčil pak známé účinky válečného
poplachu (vybírání vkladů, thesauraci). Krise vy-
světluje se též národnostními a náboženskými po-
měry haličskými. Zlepšení poměrů jest již pozoro-
vati, což jest důsledkem sanační akce bank. Krisí
možno nyní považovati již za překonanou. Bude
míti také za následek nesporně mnoho dobrého.
Dala totiž podnět k četným reformám. Lze doufati
že politická situace se brzy uklidní. Ještě ně-
kolik takových měsíců, jako byly minulé
vedlo by v Haliči k hospodářské ka-
tastrofě.
žádná uherská půjčka. K pověstem, že uher-
ská vláda vyjednává s Rothschildovou skupinou
o větší uherské půjčce, které jsme včera zazname-
nali, dovidá se „N. Fr. Presse“ z kompetentní stra-
ny, že uherská vláda nyní o uherské státní půjčce
nevyjednává.
O chystané dani ze zápalek obdržel „N. W
Tagblatt“ z kruhů rakouských továrníků zápalek
fento posudek: Pro průmysl zápalkový znamená
tento projekt v nynější době neočekávané pře-
kvapení, tím nevítanější, ježto sanační akce
ještě nebyla provedena a chystané zdanění zápa-
lek k překáží. Daň nutně bude míti za následel
obmezení spotřeby, čímž posune se výnosová zá-
kladna, na které společnost „Helios“ byla zřízena.
Rothschildův
N W
Halič
Helios
20
article
Vědělo se ovšem, že dojde k zdanění, soudilo se
však, že nová organisace nechá se dříve aspoň
úplně vžíti. Z toho důvodu musí průmysl pro pří-
pad, že by mělo dojiti v Rakousku k zdanění zá-
palek, postaviti se na stanovisko, aby daň byla
vyměřena co možná nízko a stanovila se
asi na 1 h zbalíčku. Při nejmenším nutno však
žádati, aby daň nebyla zavedena pře
1. lednem 1914, pokud možno však teprve od 1.
ledna 1915 a nikoliv již od 1. června 1913, jak se
pomýšlí. Celková rakouská výroba zápalek má
hodnotu asi 19 mil. K, z čehož připadá asi 14 mil
korun na tuzemskou epotřebu. Ačkoliv dle posled-
ního vyrovnání s Uhrami jest možné jednostranné
zavedení nepřímých daní, přece dosud nenastal
precedenění případ. Soudí se, že stane se polu
o dohodu s Uhrami, ježto jinak sotva bylo by mož-
no zabrániti vnikání uherských zápalek do Ra-
kouska.
Rakousko
Uhry
Ra
21
article
—. Dopravní potíže košicko-bohumínské drá-
hy. Ředitelství pruských drah v Katovicích
(Pruské Slezsko) poukázalo veškeré správy dolů
hornoslezských, by obmezily uhelné zásilky do
Uher přes košicko-bohumínskou dráhu neb přejí-
mající stanice Bohumín této dráhy jest zatara-
sena několika tísíci vagony uhlí a koksu, takže
bude nejspíše co nejdříve nucena přijímání dalších
zásilek zastaviti. Takové opatření by zejména nyní
postihlo velmi těžce konsumenty uhlí ostravského
a hornoslezského v Uhrách, neb jich zásoby jsou
následlem nedostatečné dodávky v posledních
třech měsících značně vyčerpány. Avšak i uher-
ské státní dráhy mají zájem na bezvadném provozu
uhlí, jelikož zakoupily, jak jsme již sdělili, pro první
čtvrtletí tohoto roku větší mimořádné množství cl-
zozemského ublí k doplnění svých skladišť. V Pe-
šti byl již v polovici prosince velký rozruch, neb
se roznesla zpráva, že zásoby uhlí pro město jsou
vyčerpány. Obchodníci byli skutečně nucení uhli
ze všech možných revírů objednati, by nastalo u-
klidnění. I severozápadočeská pánev zúčastnila se
výpomocné dodávky, ačkoliv dopravné činí as K
240.— za 10 tun. Košicko-bohumínská dráha, která
je, jak známo, jednokolejná, selhává několikrát do
roka a používá se pak jako výpomocné routy trati
c. k. severní dráhy, která vede transporty přes
GInserndori do Marcheddu. Při dnešním sil-
ném zatížení severní dráhy vlastními zásilkami bu-
de as provoz pro Uhersko určených vagonů touto
tratí pouze na nejnutnější zásilky — tedy v první
řadě na ony pro uherské dráhy — obmezen. Sou-
kromí konsumenti budou míti i na dále starosti
potíže s dodávkou uhlí.
Katovice
Slezsko
Uhry
Bohumín
22
article
Národohospodářská sekce Svazu osvětového
pořádá cyklus populárních přednášek tímto pro-
gramem: JUDr. Josef Drachovský, prof. české
university v Praze: Účinky finančních poměrů stát-
ních na hospodářství soukromá, zejména živnosti (i
přednáška). JUDr. Emanuel Grégr, prokurista
Ústřední banky českých spořitelen a redaktor He-
rolda českoslov. peněžnictví: Podilníci peněžních
ústavů; ručení, vliv na správu atd. (3 přednáškyli
Alois Jirák, profesor Českoslov. obchodní akade-
mie v Praze: Jak si uspořádá obchodník a živnost-
ník své účtování? (1 přednáška): JUDr. Karel
Polák, instruktor živnostenských společenstev
v král. Českém: O maloživnostenském úvěru (i
přednáška): Jan Pokorný, ředitel Hypoteční
banky král. Českého: Úvěry hypoteční se zřetelem
na vydávání zástavních listů; Hypoteční banka
král. Českého (2 přednášky): Karel Karáse k,
úřadník Zemské banky král. Českého a redaktor
„Národní Politsky“. Otázky dne z oboru pe-
něžnictví (2 přednášky): Čeněk Vrabec, profesor
Obchodní akademie v Karlině: Jak čísti a rozumě-
ti novinářským zprávám z národního hospodář-
ství? (3 přednášky). Přednášky konají se vždy ve
středu a v sobotu počinaje dnem 22. ledna
přednáškové síni školy u Trojice ve Vladislavově
ulici v Praze-II. Začátek všech těchto jednohodino-
vých přednášek je vždy přesně v 71/4 hod. večer.
Vstupné 20 h, pro studenty, dělníky a členy živ-
nostenských společenstev na legitimaci 10 h. —
Šatna zdarma.
JUDr
Josef drachovský
profesor
Grégr
Jirák
Českoslov
Karel Polák
Pokorná
Karás
Vrabec
Praha
Karlin
Vladislavův ulice
český univerzita
hypoteční banka král
hypoteční banka
národní Politsky
obchodní akademie
23
article
Další vzestup cen surového petroleje. Cen
surového petroleje stále stoupají a 14. t. m. bylo
Drohobyči dosaženo již ceny 8 K 25 h za únorové
zboží. Vzhledem k méně příznivému posuzování
mezinárodní politické situace, byli však kupci tro-
chu zdrželivější, což mělo za následek ochabnutí
6—7 h. Příčinou stálého stoupání zůstává jako dří-
ve čilá poptávka rafinerií. Odůvodňování stoupán
cen opětným poklesem těžby není oprávněno, ježto
prosincový schodek vysvětluje se několikadenním
zastavením těžby o svátcích. Denní těžba vyvrtá-
ním dolu „Marta“, patřícího hanoverskému konsor-
ciu, dokonce stoupla o 11 cisteren.
Německá statistika lihu. Dle výkazu německé-
ho říš. statist, úřadu činila v Německu v prosin-
ci 1912 výroba lihu 579.348 hl (v prosinci 1911.
477.701 hl), spotřeba pitná 172.658 (184.229) hl. spo-
třeba živnostenská 152.752 (131.094) hl. vývoz 430
(1802) hl. Zásoby koncem r. 1912 činily 683.719 bl
proti 528.174 hl před rokem. Ze statistiky této vid-
no, že poměry výroby a ukládání zásob staly se
opět normálními; odběr ku potřebě pitné je pro
příliš vysoké ceny jen mírný, pro účely průmyslové
velmi značný, ovšem nelze z toho seznati, kolik
z toho určeno ku prodeji a kolik pro zásoby. Za 3
dosavadní měsíce běžné kampaně (řijen až prosine
1912) jsou číslice tyto: výroba 1.245.249 (936.816 h
v kampani předehozí), spotřeba pitná 504.940
(523.343), spotřeba živnostenská 454.465 (364.041)
vývoz 1077 (5019) hl.
Živnostenská výstava ve Slezsku odložena.
Opavy, 14. ledna. Velká výstava všech českých
živnostníků z obojího Slezska, která se měla ko-
nati t. r. ve Svinově, byla odložena na příští rok.
Usnesení toto bylo učiněno va schůzi výstavního
výboru, kde bylo poukazováno na nepříznivou do-
bu a všeobecnou finanční tíseň.
Drohobyč
Mars
Německo
Slezsko
Opava
Svinov
24
article
Zaměstnanost rakouského železářského prů-
myslu. Průběh obchodu tuzemského železářského
průmyslu jest dle „Fremdenblattu“ stále uspo
kojivý. Všeobecná hospodářská deprese dosu
neměla vlivu na tuzemský železdářský průmysl.
jen haličské závody ji snad poněkud pociťovaly
Všechny železářské podniky jsou stále plně zaměst-
nány. Jakou měrou rok vysoké konjunktury čini
nezbytnými dovozy, o tom svědčí tyto čislice: Do-
voz surového železa činil v 11 měsících 2,211.00
(v soudobí r. 1911 978.000) a. dovoz polotovare
102.000 (20.000) q. Pozoruhodný jest též vzestup do-
vozu kokau, jehož dovezeno bylo 8.260.000 (r. 191í
6,325.000) q. Také dovoz kamenného uhlí opět
stoupl, což svědčí o správnosti tvrzení a stoupají-
cím deficitu hořlavin v Rakousku. Činil totiž dovoz
kamenného uhlí 107 mil. q oproti 98 mil. a v ro-
ce 1911.
Rakousko
25
article
Ceny zinku v Německu nezměněny. Dne 14
t. m. konala se v Berlíně schůze svazu zinko-
vých hutí, ve které bylo usneseno, aby ceny
zinku nebyly změněny. Prodej na duben
byl uvolněn s příplatkem 25 fen. k dosavadní ceně.
Londýnská sukce vlny zahájila 14. t. m. při
čilé účasti tuzemských reflektantů, jakož i inter-
esentů z pevniny. Naproti tomu američtí kupi
zachovali se dosud zdrželivě. Poptávka jest vše-
obecně velmi uspokojivá. Merinos jsou velmi hle-
dány tuzemskem i pevninou a znamenaly beze změ-
ny až 5% výše. Crosbredy nezměněny, hrubé dru-
hy byly až o 5% nižší, kapská vlna nezměněna.
Vývoz českého hnždého uhlí po stát. saských
drahách. Od 5.—11. t. m. dopraveno po stát. dra-
hách saských 78.648 q českého hnědého uhlí (na-
proti loňským 72.526 c).
Nový konkursní řád. V ministerstvu spravedl-
nosti pokračuje se ve studiích a poradách o novém
vyrovnávacím a konkursním řádu. Jakmile bude
předběžná osnova hotova, svolá ministr práv kon-
ferenci znalců, ke které budou přibrány zá-
Německo
Berlín
svaz zinkovýchod huť
27
article
986 67
986 67
častněné hospodářské kruhy průmyslu, Hívnosti.
obchodnictva, bankovních odborníků, Se zřetelem
na výsledky této porady bude pak vypracována
vládní předloha pro parlament.
Ze zápisů do obchodního rejstříku. (Úřadní list
z 15. ledna.) Změny a dodatkyt u fy. „Erste
Pilsner Actien-Brauerei“ zvolení členy správní ra-
dy: Josef Spitzer, dirigent banky v. v. v Plzni,
Andreáš Ziegler, statkář v Plzni. Vilém Kux, ře-
ditel Dolnorakouské eskontní společnosti ve Vídni.
Ze správní rady vystoupil Alexander Selfert. —
U fy. „První český akcijní pivovarv
Bohušovicích“ vymazán Jan Borecký jako
znamenatel firmy. — Ú fy. „Bohumil Pick a
spol.“ na Král. Vinohradech zapsány svatební
smlouvy mezi Josefem Pickem a jeho chotí Eugenlí“
roz. Pollakovou. — U iy. „Montánní akciová
společnost v Praze“ vymazán člen správní
rady JUDr. Vladimír Škarda. — U fy. „A. E. C.
Union Elektricität. Gesellschaft“v
Praze, odštěpný závod hlavního závodu ve Vídni,
zapsána byla schválená změna stanov. — U fy.
Spitzer
Andreáš Ziegler
Kux
Alexander Selfert
Borecká
Král
Picek
Eugenlit
Pollakův
JUDr
Škarda
A E C
Plzeň
Vídeň
Bohušovice
Vinohrady
Praha
Brauerei
Bohumil Pick a společenský
Erste Pilsner Actien
28
article
„Akeiová společnost pro průmys
mléčný v Praze zapsáno zvýšení kapitálu o l
mil. na 3,500.000 K. — Firma „Arnošt Katz“, ka-
mnářství a výroba prádla ve Slaném, změněna ve
Hrmu „Arnošt Katz nást.“, obchod se smí-
šeným zbožím dle § 33. ž. ř. a výroba prádla pán-
ského a dámského. Vymazán Arnošt Katz, přistou-
pili Mořic Beneš a Vilém Beneš, obchodníci ve
Slaném. — U fy. „Živnostenská banka.
filiálka v Klatovech“ a u fy. „Živno-
stenská banka, filiálka v Plzni“ zapsá-
na byla schválená změna stanov. — U fy. „Ško-
dovy závody, akc. spol. v Plzni,“ zapsáno zvýšení
kapitálu na 40 mil. K. — Vymazána byla firma:
Josef Stahl,“ obchod s kupeckým zbožím
drobný prodej lihovin v Horšově Týně.
Trhy. Výroční trh a trh na dobytek v Při-
byslavi konati se bude v pondělí, 20. ledna
t. r. — V Heřmanově Městci koná se vý-
roční trh na hovězí dobytek a zboží dne 20. ledna.
— Výnoční trh na hovězí dobytek konati se bude
v král. městě Čáslavi dne 24. února. — Příšti
výroční trh na zboží v Sedlčanech konati se
bude ve středu dne 22. ledna; dobytčí trh byl za-
kázán.
Insolvence. Přádelnická a běličská firma Jo-
seí Antonín Wondrak v Č. Cvikově za-
stavila platy. Pasíva činí asi 180.000 K. Věřitelé
jsou pozvání ke schůzi do kanceláře advokáta dra.
Ludvíka Zinnera ve Varnsdorfu. Zúčastněny jsou
většinou přádelny. — Vídeňský zemský soud uvali
konkurs na jmění krejčovského mistra Antonína
Floriana ve Vídni XV. — Děčínský obchods
čokoládou a cukrovím Adolf Röber jest insol-
ventní. Pasiva jsou značná. Zúčastněny jsou pražské
a vídeňské firmy. — Rukodílná firma Vincae,
Bruckner Čo. v Pešti zastavila platy: dluhy
za zboží 245.000 K, peněžní dluhy asi 40.000 K.
Katz
Beneš
Stahl
Wondrak
Zinner
Antonín Florian
Röber
Bruckner Čo
Praha
Slaný
Klatovy
Plzeň
Horšův
Heřmanův Městec
Čáslav
Sedlčany
Č . Cvikov
Varnsdorf
Vídeň
Pešť
živnostenský banka
akciový . společenský
Vincae
Živnostenská banka
29
article
Věstník živnostenský.
Věstník živnostenský.
Z Řemeslnicko-živnostenské besedy v Praze.
V poslední schůzi správního výboru přijat byl za
člena pan Emanuel Michalovič, mistr čalounický
v Michalské ulici čís. 14. Upozorňují se řemesl.-
živnostenská společenstva pražská, že mohou své
schůze, valné hromady a poradní schůze bezplatně
konati v místnostech besedních, třeba jen v čas
oznámiti den a dobu, kdy schůze ta konati se
bude, aby místnost besední mohla býti připra-
vena.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 15. ledna. Oficiální záznamy znějí:
Zástavní listy čes, hyp. banky 5
Zást. listy čes, hyp. banky (v zl.) 49
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 4
Zástavní listy čes. hyp. banky 31/49
Zákl. úpisy čes. zem. banky 49
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (vK) 42%
Mel. úp. č. zem. Banky (ve zl.) 49%
Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 4
Žel. úpisy čes. zemské banky 45
Zákl. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 49%
Dlužní úpisy Živnost. banky 43/42
Dluž. úpisy Čes. prům. banky 432?
Michalovič
řemeslnickýživnostenský beseda
Praha
Michalský ulice
5 Zást
30
article
Dlužní úpísy Ústřední banky
českých spořitelen . . . 49
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské . . 4
Zást. listy mor. hyp. banky 5
Zást. listy mor. hyp. banky 49
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 492
Žel. úpisy mor. zeměd. banky 4
Zást. listy I. mor. spořitelny 41/4 6
Zást. listy I. mor. spořitelny 49
Zást. listy hal. zemské banky 43/2 0
Zást. listy hal. zemské banky 49
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 45
Železnič. úp. hal. zem. banky 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/4
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 45%
Zást. listy Rak.-uherské banky 422
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49%
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 31/2 9
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 495
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 31/2 9
Zást. listy Rak. hyp. banky 49
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 412
Únorová společ. renta (v pap.) 4.295
Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.2
Květnová spol. renta (v pap.) 49%
Červencová spol. renta (ve stř.) 49
Rakouská zlatá renta . . . 492
korunová renta . 4
investiční renta . . 31/29
5 Zást
město
4 Zást
Zást
Hal
Zást
Dubnová společenský
květnový společenský
31
article
Česká banka Union . . . . . .
Česká banka . . . . . . . . .
Česká průmyslová banka . . . .
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Chorvatská zemská banka . . . .
Jadranská banka . . . . . ..
Lublaňská úvěrní banka . . . . .
Úvěrná banka úč. spol. v Růžome
berku (Rószahegy) . . . . .
Moravská agrární a prům. banka.
Pozemková banka . . . . . .
Pražská úvěrní banka . . . .
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . ..
Zál. dvěrní dstav v Hradcí Král. ..
Živnostenská banka . . . . . .
Haličská akc. hypoteční banka ..
Rakousko-uherská banka . . . .
Buštěhradská dráha (lit. A) . .
Buštěhradská dráha (lit. B) . . .
Pražská paropl. po Vltavě a Labí.
Kolínská továrna chemická . . .
Alpinská montanní společnost .
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . .
Česká společnost cukerní . . ..
Český pivovar v Čes. Budějovicích,
El.-tech, akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . . .
Daňkova strojírna . . . . . ..
Poldina huť . . . . . . . . a
Pražská železářská společnost . .
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . . a
Chorvatská cukerní . . . . . .
Škodovy závody . . . . . . .
První česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot. . .
Kolben
Daňkův
Rustonův
Škodův
Hradce Královský
Rakousko
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
zemský banka
jadranský banka
pozemkový banka
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
El
Poldin huť