ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c638bb60-8f08-11dd-8401-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 46, work 3, person 59, org 8
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 15.
4 article
Na ranní avečerní llsty předplání se V Praze v administrasli na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškon a měsle. ke na čtvrt leta ! . . : ve fllálkách na měcie . . . . . 1 K s0 Poštout na měslo. na čtvrt ieta : . . . 9 K e0n s dvoji zásilkou na měsle- na rie : : : :kZ Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha Poštout
5 article Obnoví se nepřátelství?
Obnoví se nepřátelství? Do nálady poměrně nadějné, že přece jen se podaří souběžné akci balkánských delegátů a velmocenských poslů v Londý- ně předejíti obnovení války balkánské, zasahuje pesimism posledních dnů, jenž nabývá tím více půdy, čím déle vel- moci příštipkují na společné nótě, v níž se dostane turecké vládě rady, aby Drino- pol postoupila. Znění nóty té se příliš dlou- ho opravuje, doplňuje a rozřeďuje, také se stále oddaluje den, kdy bude v Cařihra- dě doručena, což samo o sobě vydává ne- dobré svědectví o souhlasu velmocí. Zvláště v Anglii se nemile pociťuje. že mírové vyjednávání, jemuž vláda angli- cká ochotně poskytla pohostinství a vzala je takto jaksi pod svůj protektorát, má. nejen skončiti ničím, ale že přispělo spíše k hlubšímu rozladění. Proto prý ještě i nyní by Grey pokusil se o svolání nové schůze delegátů mírové konference, kdyby — páni delegáti mu mohli zabezpečiti, že se dohodnou! Ale čeká asi marně právě tak, jako po celý uplynulý měsíc, v němž delegáti turečtí rozvinuli veškeré své od- ročovací a odkládací umění, a v němž zá- stupcí velmocí sotva pokročili dále než k myšlence svéprávné Albánie, jejíž hranice nedovedou vytýčiti!
Grey Drina Anglie Albánie
6 article
Divno-li tu, že vznikla i pochybnost zda vůbec bude podána společná nóta vel- mocí, kdyžtě turecká vláda předem prý svými velevyslanci dala velmocem věděti že nebude s to říditi se jejich radou. A dále než k radě, jejíž uposlechnutí se nija- kým společným opatřením nestává neod- kladnou nutností — souhlas velmocí ne- pokročil! Bude-li či nebude-li tato společ- ná nóta konečně přece podána Turecku, to na trvající nejistotě mezinárodní situace nic nezmění a uzavření míru neurychlí. Tentokráte roznesly se z Berlína zvě- sti, že tam v rozhodujících kruzích již se rozprchly naděje na obnovení míru, proto- že situace na Balkáně není ještě zralá, tak- že nezbývá než vyčkati ještě výsledků ně- jakého „malého boje“. Veřejné mínění již tak se vpravuje ve fatalism, o němž ve příčině Turků tolík se mluví, že tato zvěst nikde nepřekvapila, a i bursy příjaly ji zdánlivě lhostejně; i jejich čivy jsou jíž otu- peny. „Objektivní“ pozorovatelé průbělu akce mírové se ovšem tváří, jakoby vel- moci se byly dopustily bezpráví na Ture- cku tím, že společnou radu chystají pouze pro ně, a ne také pro spojence. Ale ti a podobní zapomínají, že Turecko i válku tuto, i zdrcující porážky své zavinilo ur- putnou svou neústupností, nedbajíc rady velmoci, aby přikročilo ku provádění oprav. Stavíce se ve zdánlivé své nestran- nosti po bok Turecku, ženou je do nesnází dalších a ještě větších. Podněcujíť takový- mi názory obyvatelstvo turecké proti ne- schopné vládě, a vládě činí nemožným. aby se podrobila spojeneckým podmínkám míru.
Turek Turecko Berlín Balkán
7 article
Než vážnější ještě jest účinek stano- viska rumunského ke spojencům balkán- ským; Rumunsko v očích tureckých se po- važuje přímo za posilu od mocných přátel opatřenou. O postupu vyjednávání mezi Rumun- skem a Bulharskem platí totéž co o míro- vé akci balkánských delegátů a o prostřed- kující akci velmocenských poslů. Nepokro- čilo! Rumunsko hají své požadavky no zaokrouhlení hranic na újmu Bulharska jednak nevyřízenými prý ustanovením berlínského kongresu z r. 1878, jednak vzrůstem vítězného Bulharska, jednak péčí o příbuzné soukmenovce. Tvrdí, že se mu nedostalo celé Dobrudže, jak byla Turky tehdy Rusům postoupena a že částky ne- odevzdané a Ruskem Bulharům ponechané — nikdy se nezřeklo. Nynější jižní hranice dobrudžské prý byly určeny komisí z roku 1879 proti protestujícímu Rumunsku. Vý- sledkem nynější války Rumuni odůvodňuj svůj zájem o Kucovlachy, jakož i předstí- ranou obavou, aby Bulhaři časem neza- brali celou Dobrudžu, ježto posavadní hra- nice prý jsou pro obranu nevhodné. Bulhaři
Rumun Turek Bulhar Rumunsko Bulharsko Rusko
8 article
však odpovídají: Rumunsko vybralo si vel- mi nevhodnou chvíli pro domnělé své nároky, kdy sice jeho podpory nevyhle- dáváme, ale zachování dobrého sousedství mohli jsme se nadíti do něho. Žádati od nás ústupky území, když mír ještě není uza- vřen, to jest vyložená překážka pro tento mír a dodávání kuráže Turkům, aby nepo- volovali. Rumunsko koná takto nejen zlé služby — míru, ale i budoucím stykům ru- munsko-bulharským. Podnícení takovýchto otázek není ani v našem, ani v rumunském prospěchu. Ač názor rumunský na stav ny- nějších hranic není správný, jsou Bulhaři ochotni složiti rozhodnutí do rukou komise odborníků, nechť rozhodnou spravedlivěa dle ustanovení smlouvy berlínské. Ostatně sama dlouhá doba, jež od kongresu berlín- ského uplynula, aniž by Rumuni kdy byli čeho žádali, jest důkazem, že neměli nija- kých nároků. Soukmenovcům rumunským v nově nabytých krajích dostane se týchž práv, jako všem bulharským občanům.
Turek Bulhar Rumun Rumunsko
9 article
Teď může Rumunsko překročiti Duna jen u Černé Vody. Kdyby se však upra- vily hranice, jak toho Rumunsko vyžaduje mohlo by provésti útok s boku proti nám Nechce-li Rumunsko vyčkati uzavření mí- ru, jsme my Bulhaři dosti silni, abychom se ubránili jeho útokům. Tak souvisí tedy požadavky rumunské s neústupností tureckou. Jako se z Cařihradu šíří zprávy o bo- jovné náladě turecké, tak se děje i z Bu- kurešti co do bojovnosti rumunské, ale vznikají pochybnosti o té i o oné. Zvláště o lidu rumunském doznávají i jeho maďar- ští sousedé, že nechápe nikterak, proč by se měl obrátiti proti Bulharům, když od lei jeho pozornost se soustavně řídila směrem západním a ne jižním. Naprosto si však nepřeje války. Svolávají se sice shromáž- dění, v nichž se vykládá o válce, ale lid do nich nejde a nedbá jich. Hospodářská si- tuace v Rumunsku jest bez tak těžká a obnovený válečný poplach hrozí způsobiti úplnou katastrofu. Obnoví-li se válka na Balkáně octnou se Rumuni v týlu bulharském jako pomoc- níci Turků. To by ovšem znamenalo, žez „malého boje“, o němž se mluví v Berlíně byl by pouze velmi krátký krok k veliké nové, mimobalkánské válce.
Duna Bulhar Rumun Turek Rumunsko Cařihrad Balkán Berlín
10 article Finanční plán.
Finanční plán. Z Vídně, 15. ledna.
Vídeň
11 article
(Zvl. telef. zpr. „Nár. L.) Ve včerejší poradě členů finančního vý- boru předložil posl. dr. Funk podrobně vy- pracovaný návrh, kterým se zcela přetvořuje dosavadní řízení ukládací př- osobní dani z příjmu. Návrhy tyto jsou výsledkem směrnice českých poslanců strany svobodomyslné dra. Funka a dra. Rašína. kteří neopomíjejíce zásadního a důvodního
Funk Rašín
12 article
stanoviska, že nemají se knihy předkládati vůbec, žádají celou reformu řízení ukládacího tak, aby zamezeno bylo chikanování poplatni- ctva, jež dosavadní řízení připouští. Dle těch- to návrhů má zejména zabráněno býti chika- nování dekrety, jež dnes namnoze tak dlouho se opakuje, až poplatník podlehne v zákoně nařízeným účinkům kontribučním. Dává se poplatníkovi zákonný nárok, kterého dnes ne- má, na výslech jím jmenovaných svědků znalců a na jeho osobní výslech. Vyslovuje se že poplatníkovi musí dána býti možnost na- hlédnouti do celého materiálu důkazního, kte- rého proti němu se používá a zaručuje se mu konírontace s osobami, jež proti němu vypo- vídají. Vedle toho stanoví se v návrzích dra Funka, že vylučují se z řízení t. zv. osoby pře- zvědné t. j. důvěrníci a omezuje se právo fi- nančních úřadů na používání znalců, takže možno povolávat pouze jako znalce osoby od- borné k hájení hospodářských a stavovských zájmů povolanými korporacemi.
doktor Funk
13 article
Zřízení komisí a volby do nich se pod- statně zjednodušuje. Návrhy způsobily všeobecnou pozornos a uvádějí se dnes téměř veškerými listy vi- deňskými. Vedle toho podají posl. dr. Funk a dr Rašín pro případ eventnálního přijetí zá- sady povinného předkládání knih čelné ná- vrhy, jimiž omezuje se zneužívání knih, ome- zuje se důkaz ten na případy nejnutnější, sta- novi se zásadní kautely, že v knihách uvede- né skutečnosti budou plným důkazem a nikol dle pouhého dobrého zdání komise, dále žádá se, aby zamezeno bylo porušení tajemství ob- chodního, jakož aby poplatník chráněn byl před náklady, spojenými s předkládáním knih. Následkem odporu obou jmenovaných poslanců jeví se ve většině stran sněmovních, zastoupených na konferencích, které se tu právě konají, nálada, by zvolena byla středn cesta, tak aby důkazu knihami obchodními nebylo používáno již v prvě instanci, nýbrž te- prve v řízení odvolacím, čímž by podstatně počet povinného předkládání knih byl ome- zen.
Funk Rašín
14 article
Z Vídně, 15. ledna. („Zeit“.) Velmi pozoru- hodný je obrat, který ve příčině finanční re- formy stal se v postupu Čechů a Němců z Čech a který pro situaci na sněmu král. Če- ského stane se snad velmi pozoruhodným. Kdyby nové daně se uskutečnily, posilnily by se podstatně finance král. Českého. Z tohoje patrno, že umírněné české strany podporují finanční plán. Němci z Čech, kteří následkem své obstrukce, čelící k vyhladovění zemských iinancí král. Českého, dosud vzpírali se bern reformě v parlamentě, ocitli se v situaci nad míru svízelné. Nemohou provedení finančního plánu zabrániti, poněvadž nechtějí způsobiti potíže opatření úhrady pro služební pragma- tiku, musí však ve příčině údělů zemím opero- vati společně s Čechy, jelikož zájem něme- ckého obyvatelstva na těchto údělech v krá- lovství Českém je stejný, jako zájem Čechů poněvadž jde o to, zjednati prostředky pro pilné zlepšení platů učitelských. Němci z Čech ocitají se vůči nezbytnosti podrobiti svou do- savadní taktiku na sněmu zemském revisi, po- něvadž ukázalo se věcí nemožnou pokračovati v politice vyhladovění obstrukci na sněmu zemském. Skutečně množí se hlasy v něme- ckém táboře z království Českého, které se vyslovují pro krátkou sessí zemského sněmu. ve které by se nanejméně projednala zatímní záležitost učitelů. Proniknou-li smířlivé prou- dy, byl by zjednán předpoklad pro nepokryté sblížení Němců a Čechů v Praze a ve Vídni. Z Vídně, 15. ledna. Parlamentní komise klubu českých agrárníků na říšské radě ko- nala dnes odpoledne poradu, věnovanou fi- nančnímu plánu a vodocestné předloze, toli- kéž pak celkové situaci politické. Porady účastnili se poslanci: Udržal, Staněk
Čecho Němec Udržal Staněk Vídeň Čechy Praha
15 article
Švejk, Dürich, Kotlář, dr. Viškov- ský, kteří všichni zasáhli do rozhovoru. Čle- nům klubu v příslušných výborech dána ná- ležitá direktiva. Zejtra bude odpoledne o2. hod. v poradě pokračováno. Z Vídně, 15. ledna. V dnešní poradě členů finančního výboru poslanecké sněmovny, jak stručně již sděleno, projednán způsob rozdě- lení výtěžku zvýšené daně z osobního příjmu mezi stát a země. Ministr financí ryt. Za- leski navrhl, jak oznamuje „Zeit“, aby 15 milionů z výnosu zvýšené daně připadlo státu; ostatní výnos po srážce 10% pro stát rozdělil by se tak, že 4 by dostal stát a /4 země. Tento návrh narazil na velký odpor stran. Zaujato stanovisko, že stát dostati má z vý- nosu daně z osobního příjmu 15 mil., co však přesahuje cifru tu, nechať se rozdělí mezi stat a země rovným dílem. Křesťansko-sociální po- slanec Miklas naposled učinil návrh, aby stát, vyjma precipuum (výhradu) 15 mil., do- stal 55% a země 45% výtěžku ze zvýšené daně z osobního příjmu. Tento návrh došel u četných stran souhlasu, byli však také po- slanci, zejména Čechové, kteří návrhu tomu odpírali. Vláda si vyhradila zaujmouti své de- finitivní stanovisko k návrhu Miklasovu.
Švejk Dürich kotlář doktor Viškov Čecho Miklasův Vídeň poslanecký sněmovna
16 article
Z Vídně, 15. ledna. 9. hod. 30 min. O půl 10. hod. dopolední do 9. hodiny večerní pracovalo se v parlamentní budově a mimo ni o finančním plánu. Koference šest členů finančního výboru poslanecké sně- movny se 6 členy finanční komise panské sněmovny trvala od. 4. hod. odpolední do půl 7. hod. večerní. Berní komise panské sněmovny vyložila své stanovisko k celému finančnímu plánu malému, zvláště pak ke zvýšení osobní daně z příjmu. Zásadně sou- hlasí panská sněmovna se zvýšením daně té. žádá však, aby zvýšení nezačínalo teprve při důchodu přes 10.000 K, nýbrž aby sáhlo se hlouběji, docela dolů až ku příjmu 1200 korun ročně. Panská sněmovna je také roz- hodně proti prohlídce knih. Navzájem vylo- žili své stanovisko zástupcí sněmovny po- slanecké. Stanoviska zástupců obou sněmo- ven rozcházela se také v otázce zásadní. takže tou dobou nebylo možno zahájit ani pokus o nějaký kompromis. Pokračování po- rady té nebylo smluveno a stanoveno. O 5. hod. odpolední konala se porada čtyř vládních zástupců: odborného chefa Ba- recka, ministerských radů dra. Gottlieba dra. Bugna a odborného rady Luxarda s reí drem. Funkem o jeho návrzích stran uklá- dacího řízení. Projednány toliko některá ustanovení. V zásadách je ještě podstatný rozpor mezi stanoviskem vládních zástupeů a stanoviskem dra. Funka. V této poradě bude pokračováno. Od 7. do 9. hod. večerní trvala po- rada užší komise členů finančního vý- boru poslanecké sněmovny, ve které jednalo se o předpis stran řízení ukládacího, zejména o vymýtění osob tak zv. předzvědných obecně důvěrníky zvaných. Projednána pouze nepatrná část předpisů.
Gottlieb doktor Bugna Funk Vídeň poslanecký snít panská sněmovna zástupce sněmovna poslanecký sněmovna
17 title
Mezinárodní situace.
18 article Nota velmocí.
Nota velmocí. Z Vídně, 15. ledna. „W. Allg. Ztg.“ ozna muje: Jak se dovídáme, obsahuje nota vel- moci, která bude předložena Portě, kategori- ckou radu, aby Turecko vzdalo se Drino pole. Nevyhoví-li této výzvě Evropy, připo- jena je v notě poznámka, že bude Turecko po- tom beze vší podpory (concours) Evro- py a nemůže také na její dobré služby (bons offices) počítat. Tato poslední poznámka zna- mená, že zůstane Turecko také bez finan- ční podpory Evropy. Turecké vládní kruhy nejsou však přes tyto důležité vyhrůžky ochot- ny vzdát se Drinopole, aspoň v tom směru ne-
Noto W Allg Drina polo Evra Vídeň Turecko Evropa Drinopol
19 article
V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za sk večerni . . . . . . . na č h Ve fliálkách na venkověi ranní čislo . . . . . . . 10 k vočerní . . . . . . . . 5h Inserátv platí so hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá sdministrace v Marianské ul., s. Tam nacházeji se těž redakce, tiskárna a ezpedice „Národnich Llstů“ Rukopisy se nevraceji
Národnich Llstus
20 article
sou se veškeré projevy tureckých vlivných osob. Z Londýna, 15. ledna. („Zeit“.) Nota velmocí bude podána v Cařihradě zejtra. Ku přání německé vlády vypuštěna z ní každá hrozba. Nový text byl již oznámen velevyslancům v Cařihradě, Z velevyslanecké konference. Z Londýna, 15. ledna. („Zeit“.) Situace v konferenci vyslanců způsobuje tady veliké obavy. Včerejší zpráva jednoho listu zdejšího, že jedna z velmocí, náležejících trojdohodě, žádá, aby, než se počne jednati o záložítostech albánských, jak Ra- kousko tak Rusko zastavilo vo- jenská opatření svoje, přes vše- chno popírání je pravdivá. Žádost tu, jak vyšlo na jevo, vznesla Francie. Pozoruhodno je, že ministr námořnictví Chur- chill od soboty do pondělka meškal v Paříží. Měl tam rozmluvy e ruským ministrem vojen- ství Suchomlinovem a m.-p. Poincarém. Nespokojenost s německým postupem Z Berlína, 15. ledna, („Zeit“.) Ve zdejších politických kruzích roste nespokojenost s akcí velmocí proti Turecku. Neschvaluje se postup německé diplomacie a její solidarita s akcí velmocí. Noviny všech stran projevují nevůli po té stránce. Také v kuloáru říšského sněmu posuzována byla příkře činnost německé vlá- dy a vysloveno mínění, kdyby nebožtík Mars- hal1 ještě byl velevyslancem v Caříhradě, že německá vláda zajisté chovala by se jinak. Praví se, že velmoci nemohou postupovati jednostranně, naopak musí prováděti nátlak také na státy balkánské, má-li dojíti k míru. kdežto dosud vykonáván byl jednostranný tlak toliko v Cařihradě, kde způsobil rozla- dění a způsobiti může ještě nepokoje. Něme- cká vláda postihnuvši, že byla příliš ochotnou ke státům trojdohody, chystá se postup svji změniti.
Poincaré Londýn Cařihrad Rusko Francie Chur Paříž Berlín Turecko
21 article
Válečná rada v Lozengradu. Ze Sofije, 15. ledna. Dnes koná se v Lo- zengradu veliká válečná rada, které předsedá král Ferdinand a které účastni se všichni ministři a velitelé obou bulharských armád. Na této válečné radě bude rozhodnuto, bude-li se ve válce pokračovati a proto seji přisuzuje v politických kruzích veliký význam. Německo proti námořní demonstraci u Caři- hradu. Z Paříže, 15. ledna. („Zeit“.) Německo sem oznámilo jménem trojspolku, že demon- strace vojenských lodí před Cařihradem ve chvíli nynější nepokládá nezbytnou. Rakousko-srbské jednání. Slk. Z Bělehradu, 15. ledna. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Dovídám se, že vídeňský vyslanec Jovanovič přijede co nejdříve do Bělehradu referovat vládě o postupu svého vyjedná- vání. Myslí se, že jeho referát bude příznivý v mnohém ohledu. Nejedná se ovšem pouze o albánské hranice, tu byla by do- hoda na půl cestě. Jisto je, že poplašné zprávy bělehradské, jakoby Rakousko-Uhersko chtělo dáti také Prizren, jsou bezpod- statné. Srbsku přiznány kromě Prizrenu i Dakovica a Dibra. Ohledně Skadru a Peči jest otázka sporu otevřena. Dosud jisto jest, že další vyjednávání je v proudu, třeba že zvolna postupuje. Ještě schůzka hr. Berchtolda s m.-p. Pašíčem. Sl-k. Z Bělehradu, 15. ledna. (Zvl. telg. »N. L.«) Na vídeňské úřadní vyvrácení po- věsti o vyjednávání mezi hr. Berchtoldema m.-p. Pašičem srbská vláda neodpověděla, avšak den na to ve svém orgánu »Samo- upravě« otiskla stručný obsah článku vašeho
Ferdinand Peč Berchtold Pašíč Lo Německo Paříž Cařihrad Rakousko Bělehrad Uhersko Srbsko carhrad Berchtoldema m
22 title
FEUILLETON.
23 article Brandliana.
Brandliana. Kroužek přátel umění malířského šťast- nou rukou podal nám tři výstavy, z nichž každá přinesla mnohé podněty. Není divu, když konec konců to byly tři objevy, ne sice neznámých, přece však dosud nezbádaných zjevů starého umění malířského, ať se jme- nují Škreta, Navrátil nebo Brandl. Malá společnost pravých milovníků starého umění, z níž každý člen je zálibným sběratelem stále jako na výzvědách a lovu, věnovala práci i náklad k tomu, abychom všichni mohli jistěji a bezpečněji pohlédnouti na tři místa ve vývoji české malby a slabá tušení dosavadní a matné představy mohli si na- hraditi portréty určitějších a plastičtějších rysů. Opatřila materiál k historickému bá- dání. Nejprve arci místo školených historiků usedli k hostině jen estetští spekulanti nebo chvatní referenti a sdělovali nám své okamžité dojmy a náhlé nápady, pohybu- jíce se sami na půdě nejisté a jim málo známé. Poněvadž však »Kroužek« ve své práci pokračuje a právě nyní zase k nové výstavě se chystá, v níž chce dvě další umě- lecké pověsti. J. Kupeckého a V. V. Rei- nera předvésti ke konkretnějšímu poznání, smíme se nadíti, že výtěžky poznávací po- rostou časem v dobrém poměru a historická práce z rukou ochotnických přejde k lidem vědecké přípravy a methody. Šírší vrstvy inteligence pro umění zau- jaté si arci stále přejí nějaké přehlednéa souborné historie českého umění. Pochopi- telno, že by rády měly po ruce orientující kompendium, světlé a populární jako v jiných
Navrátil Brandl V V
24 article
oborech a disciplinách. Třeba jim však míti strpení. Nelze stavěti krásné a pevné bu- dovy bez pevných základů, dobře zpracova- ného materiálu a velkých technických uměleckých zkušeností. Není jich dosud s dostatek. Ba mnohem méně nežli se obecně předpokládá. Skoro všechen program nej- blíže příští práce leží v monografických studiích, v probádání soustředěných otázek a problémů, ve všestranném vyšetření jednot- livých zjevů uměleckých individualit, proudů. skupinových spojek, hlavních bodů a uzlů vývojové linie, o němž s různým vě- deckým zdarem pracují v naší látce také naši němečtí krajané. Naše umělecko-hi- storická věda je v samých počátcích, což je pochopitelno, když teprve nedávno její universitní stolice byla řádně obsazena a teprve takořka tyto dny počaly při ní práce seminární, které přírozeným postupem a danými poměry asi nejspíše a nejdříve zabaví se problemy domácími. Z téhož ústředi vyjde záhy podnět a výzva k utvoření spo- lečnosti velmi důležité a prospěšné, společ- nosti pro vědecké bádání umělecko-histo- rické mimo vysoké školy, sdružení přísně vědeckých snah a zájmů. Material, rozsah a rozlehlost umělecko- historického bádání roste v rozměry úžasné a už dávno pro jednotlivce stěží přehledné na druhé straně však vystupuje vždy dů- tklivější žádostivost přijmouti, poznati vý- sledky přesného a zevrubného šetření v kru- zích mimo cech vědecký stojících, kde však je živá potřeba intimních styků s uměním. Také vědecké poznatky umělecko-historické slušno rozváděti zúrodňujícími kanálky po půdě kultury dychtivé a celé serie populár- ních a popularisujících monografií nejrůzněj- ších cílů a programů v dnešní ovropské li- teratuře odpovídají této žádosti a potřebě.
25 article
Monografie jednotlivých umělců stojí v po- předí. Miním ovšem jakostné, solidní a bez- pečně ovládnuté, ne pouhé nakladatelské spekulace, Míním, že jejich poslání je správné a zvláště užitečné. Mnohem prospěšnější je věnovat soustředěnou a pronikavou pozor- nost půl hodiny jedinému uměleckému dílu nežli projit za půl dne celou galerii a laik uměleckého citu a žádostivý uměleckého poznání a rozhledu vytěží z dobré mono- grafie a historicko-uměleckého portretu jed- noho výrazného zjevu nepoměrně víc nežli z objemných dějin, držících v sobě armádly jmen a spousty letmých poznámek a po- všechných spojek. Výstavy »Kroužku«, od nichž jsem vy- šel, byly způsobilé vyvolati monografické památky po sobě a vskutku také zanechaly v literatuře nějakou stopu. Nejširší výstava Brandlova. Přírozeně, poněvadž byla po- slední a objevila se hned po vydání knihy Hejnicovy o Brandlovi, kdy také Umělecká beseda vydala první díl Brandlova Alba. Druhý vyšel letos jako členská premie a celek obsahuje čtrnáct reprodukcí vybraných obrazů, černých i barevných autotypií. pečlivě provedených a v dostatečných roz- měrech. Arciť výběr řídil se možností a ne historickou nutností nebo umělecko-evoluč- ním příkazem. Víc, v takových případech. rozhoduje fotograf nežli vědecký redak tor K druhému dílu připojen anonymní úvod za doplněk k orientující črtě Kamperově v dílu prvním. Psal jej očividně malíř a je zají- mavo položiti jej vedle poznámek E. Fillyo Brandlově výstavě v Měsíčníku skupiny vý- tvarných umělců. Oba snaží se vyšetřiti malířské kvality díla Brandlova a dokonce i jejich vývojový postup. Přichází-li každý
Brandlův Hejnicův Brandl Kamperův E Brandlův
26 article
k jiným poznáním a jinému řetězci, není divu. Každý přikládá k. Brandlově malbě měřítko svých vlastních malířských cílů programů a problémů a tak se spíše dovídáme, v jakém poměru malířští autoři stojí k malbě Brandlově nežli — a o to jde — na kterém místě, v jakých stycích. pod kterými vlivy a s jakými osobními znaky objevuje se Petr Brandl v malířství své doby v Čechách a ve spojení a poměru k směrodatným živým proudům v Evropě. Starý umělec musí býti v uměleckých a kulturních svých hodnotách zkoumán na- šimi nejlepšími vědeckými prostředky a me- thodami, pochopen a odvažován však po- měry své doby a co jí předcházelo. Jeť on historický fakt a činitel v první řadě a jeho tvar, objem a váhu nutno dějezpytnými ná- stroji vyzkoumati. Subjektivný odhad bez základů takto nabytých nese v sobě vždy nebezpečí, že zjev jeho znejasní a na ne- pravé místo pošine. Přes to nikterak ne- míním podceňovati umělecko-malířské vyše- tření Fillovo, v němž Brandl jeví naprostý sklon k valeuru a světlu jako prostorové výraznosti, třeba že toto poznání není zcela z brusu nové, ale poznámky o jeho temném tonu k manýře vedoucímu, o spojení kresby s barvou a jejím odstínem zůstávají ve své trefnosti spíše nežli o malátnosti a těžkosti Brandlova stylu a všeobecné zběžnosti a po- vrchnosti jeho práce. Rozdělení ve čtyry oddíly vývojné, jak jsou vypsány v premii Umělecké besedy, v nichž hrají velkou úlohu nejprve »italští koloristé« potom Rubensa Benátčané a na konec Rembrandt, je má- tožné a nepodepřené, proti chronologiia tudíž možnosti, a bylo by těžkou prací opříti je detailním šetřením. Jedno je správné a leží v dobových poměrech našeho baroku
Brandlův Brandl Fillův Rembrandt Čechy Evropa Ithody
27 article
vůbec: italské podněty, poučky a vlivy v Brandlových začátcích, na linii, běžící od Tintoretta přes eklektiky k naturalistůma tenebristům, v komposici i barvě a světle. Flámské a holandské vlivy ve velké malbě historické se u nás téměř neuplatňují; jejich sféra nalezá se v krajině, genru a zátiší. I k malým sešitkovým monografiím o Petru Brandlovi došlo, Jednu napsal Joseí Marek (vydal »Nový Směr« v Brně) a dru- hou Emil Pacovský (vlastním nákladem), než právě na nich lze demoustrovati k jakým koncům vedou všeliký nedostatek methody, mezery ve věďomostech povšechných i de- tailních, nejistota v historických základech a modní záliba v napjatém krasořečněnía násilné ideologii a psychologii. Ne opatrně, nýbrž velmi směle postupují oba autořía pak není divu, že se na obrat stává jim ro- bustní a krevnatý Brandl vyděšeným tragi- kem a malířem smrti nebo ponurou duší a hned zase střízlivým, přirozeně, logicky mysli- cím a s týmž zrakem vidí v něm sentimen- talitu české duše umělecké. Mnoho známých i méně známých Vlachů a Flámů proplé tá se svými jmény tímto ličením a všichni při tom falešnou notou, čemu se nelze diviti, když i jen materialná část umění Brandlova vykazuje v obou knižkách mnohé zmatkya frase. Nic tu nezakryje rektifikovaný seznam prací Brandlových u J. Marka. Není v něm ani systemu, ani kritiky a je-li bohatší nežli Benešův, vykupuje tuto zdánlivou přednost obrazy, jež ani neexistují a jinými, jež ne- jsou Brandlovy. Ať vědecké a historické, ať populární nebo estetisující monografie uměleckých zjevů nevystačí ani s dobrou vůlí, ani s nadšením. Mnoho trpělivé a bádavé práce je k nim Karel B. Mádl třebá.
Tintoretto Brandl Marek Pacovský Vlach Brandlův Benešův Mádl Brandlův Brno