1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 16. ledna 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní llsty
předplání se
V Praze v administrasli
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškon
a měsle.
ke
na čtvrt leta ! . . :
ve fllálkách
na měcie . . . . . 1 K s0
Poštout
na měslo.
na čtvrt ieta : . . . 9 K e0n
s dvoji zásilkou
na měsle-
na rie : : : :kZ
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
Poštout
5
article
Obnoví se nepřátelství?
Obnoví se nepřátelství?
Do nálady poměrně nadějné, že přece
jen se podaří souběžné akci balkánských
delegátů a velmocenských poslů v Londý-
ně předejíti obnovení války balkánské,
zasahuje pesimism posledních dnů, jenž
nabývá tím více půdy, čím déle vel-
moci příštipkují na společné nótě, v níž
se dostane turecké vládě rady, aby Drino-
pol postoupila. Znění nóty té se příliš dlou-
ho opravuje, doplňuje a rozřeďuje, také
se stále oddaluje den, kdy bude v Cařihra-
dě doručena, což samo o sobě vydává ne-
dobré svědectví o souhlasu velmocí.
Zvláště v Anglii se nemile pociťuje.
že mírové vyjednávání, jemuž vláda angli-
cká ochotně poskytla pohostinství a vzala
je takto jaksi pod svůj protektorát, má.
nejen skončiti ničím, ale že přispělo spíše
k hlubšímu rozladění. Proto prý ještě i
nyní by Grey pokusil se o svolání nové
schůze delegátů mírové konference, kdyby
— páni delegáti mu mohli zabezpečiti, že
se dohodnou! Ale čeká asi marně právě
tak, jako po celý uplynulý měsíc, v němž
delegáti turečtí rozvinuli veškeré své od-
ročovací a odkládací umění, a v němž zá-
stupcí velmocí sotva pokročili dále než k
myšlence svéprávné Albánie, jejíž hranice
nedovedou vytýčiti!
Grey
Drina
Anglie
Albánie
6
article
Divno-li tu, že vznikla i pochybnost
zda vůbec bude podána společná nóta vel-
mocí, kdyžtě turecká vláda předem prý
svými velevyslanci dala velmocem věděti
že nebude s to říditi se jejich radou. A
dále než k radě, jejíž uposlechnutí se nija-
kým společným opatřením nestává neod-
kladnou nutností — souhlas velmocí ne-
pokročil! Bude-li či nebude-li tato společ-
ná nóta konečně přece podána Turecku,
to na trvající nejistotě mezinárodní situace
nic nezmění a uzavření míru neurychlí.
Tentokráte roznesly se z Berlína zvě-
sti, že tam v rozhodujících kruzích již se
rozprchly naděje na obnovení míru, proto-
že situace na Balkáně není ještě zralá, tak-
že nezbývá než vyčkati ještě výsledků ně-
jakého „malého boje“. Veřejné mínění již
tak se vpravuje ve fatalism, o němž ve
příčině Turků tolík se mluví, že tato zvěst
nikde nepřekvapila, a i bursy příjaly ji
zdánlivě lhostejně; i jejich čivy jsou jíž otu-
peny.
„Objektivní“ pozorovatelé průbělu
akce mírové se ovšem tváří, jakoby vel-
moci se byly dopustily bezpráví na Ture-
cku tím, že společnou radu chystají pouze
pro ně, a ne také pro spojence. Ale ti a
podobní zapomínají, že Turecko i válku
tuto, i zdrcující porážky své zavinilo ur-
putnou svou neústupností, nedbajíc rady
velmoci, aby přikročilo ku provádění
oprav. Stavíce se ve zdánlivé své nestran-
nosti po bok Turecku, ženou je do nesnází
dalších a ještě větších. Podněcujíť takový-
mi názory obyvatelstvo turecké proti ne-
schopné vládě, a vládě činí nemožným.
aby se podrobila spojeneckým podmínkám
míru.
Turek
Turecko
Berlín
Balkán
7
article
Než vážnější ještě jest účinek stano-
viska rumunského ke spojencům balkán-
ským; Rumunsko v očích tureckých se po-
važuje přímo za posilu od mocných přátel
opatřenou.
O postupu vyjednávání mezi Rumun-
skem a Bulharskem platí totéž co o míro-
vé akci balkánských delegátů a o prostřed-
kující akci velmocenských poslů. Nepokro-
čilo! Rumunsko hají své požadavky no
zaokrouhlení hranic na újmu Bulharska
jednak nevyřízenými prý ustanovením
berlínského kongresu z r. 1878, jednak
vzrůstem vítězného Bulharska, jednak péčí
o příbuzné soukmenovce. Tvrdí, že se mu
nedostalo celé Dobrudže, jak byla Turky
tehdy Rusům postoupena a že částky ne-
odevzdané a Ruskem Bulharům ponechané
— nikdy se nezřeklo. Nynější jižní hranice
dobrudžské prý byly určeny komisí z roku
1879 proti protestujícímu Rumunsku. Vý-
sledkem nynější války Rumuni odůvodňuj
svůj zájem o Kucovlachy, jakož i předstí-
ranou obavou, aby Bulhaři časem neza-
brali celou Dobrudžu, ježto posavadní hra-
nice prý jsou pro obranu nevhodné. Bulhaři
Rumun
Turek
Bulhar
Rumunsko
Bulharsko
Rusko
8
article
však odpovídají: Rumunsko vybralo si vel-
mi nevhodnou chvíli pro domnělé své
nároky, kdy sice jeho podpory nevyhle-
dáváme, ale zachování dobrého sousedství
mohli jsme se nadíti do něho. Žádati od nás
ústupky území, když mír ještě není uza-
vřen, to jest vyložená překážka pro tento
mír a dodávání kuráže Turkům, aby nepo-
volovali. Rumunsko koná takto nejen zlé
služby — míru, ale i budoucím stykům ru-
munsko-bulharským. Podnícení takovýchto
otázek není ani v našem, ani v rumunském
prospěchu. Ač názor rumunský na stav ny-
nějších hranic není správný, jsou Bulhaři
ochotni složiti rozhodnutí do rukou komise
odborníků, nechť rozhodnou spravedlivěa
dle ustanovení smlouvy berlínské. Ostatně
sama dlouhá doba, jež od kongresu berlín-
ského uplynula, aniž by Rumuni kdy byli
čeho žádali, jest důkazem, že neměli nija-
kých nároků. Soukmenovcům rumunským
v nově nabytých krajích dostane se týchž
práv, jako všem bulharským občanům.
Turek
Bulhar
Rumun
Rumunsko
9
article
Teď může Rumunsko překročiti Duna
jen u Černé Vody. Kdyby se však upra-
vily hranice, jak toho Rumunsko vyžaduje
mohlo by provésti útok s boku proti nám
Nechce-li Rumunsko vyčkati uzavření mí-
ru, jsme my Bulhaři dosti silni, abychom
se ubránili jeho útokům.
Tak souvisí tedy požadavky rumunské
s neústupností tureckou.
Jako se z Cařihradu šíří zprávy o bo-
jovné náladě turecké, tak se děje i z Bu-
kurešti co do bojovnosti rumunské, ale
vznikají pochybnosti o té i o oné. Zvláště
o lidu rumunském doznávají i jeho maďar-
ští sousedé, že nechápe nikterak, proč by
se měl obrátiti proti Bulharům, když od lei
jeho pozornost se soustavně řídila směrem
západním a ne jižním. Naprosto si však
nepřeje války. Svolávají se sice shromáž-
dění, v nichž se vykládá o válce, ale lid do
nich nejde a nedbá jich. Hospodářská si-
tuace v Rumunsku jest bez tak těžká a
obnovený válečný poplach hrozí způsobiti
úplnou katastrofu.
Obnoví-li se válka na Balkáně octnou
se Rumuni v týlu bulharském jako pomoc-
níci Turků. To by ovšem znamenalo, žez
„malého boje“, o němž se mluví v Berlíně
byl by pouze velmi krátký krok k veliké
nové, mimobalkánské válce.
Duna
Bulhar
Rumun
Turek
Rumunsko
Cařihrad
Balkán
Berlín
10
article
Finanční plán.
Finanční plán.
Z Vídně, 15. ledna.
Vídeň
11
article
(Zvl. telef. zpr. „Nár. L.)
Ve včerejší poradě členů finančního vý-
boru předložil posl. dr. Funk podrobně vy-
pracovaný návrh, kterým se zcela přetvořuje
dosavadní řízení ukládací př-
osobní dani z příjmu. Návrhy tyto jsou
výsledkem směrnice českých poslanců strany
svobodomyslné dra. Funka a dra. Rašína.
kteří neopomíjejíce zásadního a důvodního
Funk
Rašín
12
article
stanoviska, že nemají se knihy předkládati
vůbec, žádají celou reformu řízení ukládacího
tak, aby zamezeno bylo chikanování poplatni-
ctva, jež dosavadní řízení připouští. Dle těch-
to návrhů má zejména zabráněno býti chika-
nování dekrety, jež dnes namnoze tak dlouho
se opakuje, až poplatník podlehne v zákoně
nařízeným účinkům kontribučním. Dává se
poplatníkovi zákonný nárok, kterého dnes ne-
má, na výslech jím jmenovaných svědků
znalců a na jeho osobní výslech. Vyslovuje se
že poplatníkovi musí dána býti možnost na-
hlédnouti do celého materiálu důkazního, kte-
rého proti němu se používá a zaručuje se mu
konírontace s osobami, jež proti němu vypo-
vídají.
Vedle toho stanoví se v návrzích dra
Funka, že vylučují se z řízení t. zv. osoby pře-
zvědné t. j. důvěrníci a omezuje se právo fi-
nančních úřadů na používání znalců, takže
možno povolávat pouze jako znalce osoby od-
borné k hájení hospodářských a stavovských
zájmů povolanými korporacemi.
doktor Funk
13
article
Zřízení komisí a volby do nich se pod-
statně zjednodušuje.
Návrhy způsobily všeobecnou pozornos
a uvádějí se dnes téměř veškerými listy vi-
deňskými.
Vedle toho podají posl. dr. Funk a dr
Rašín pro případ eventnálního přijetí zá-
sady povinného předkládání knih čelné ná-
vrhy, jimiž omezuje se zneužívání knih, ome-
zuje se důkaz ten na případy nejnutnější, sta-
novi se zásadní kautely, že v knihách uvede-
né skutečnosti budou plným důkazem a nikol
dle pouhého dobrého zdání komise, dále žádá
se, aby zamezeno bylo porušení tajemství ob-
chodního, jakož aby poplatník chráněn byl
před náklady, spojenými s předkládáním knih.
Následkem odporu obou jmenovaných
poslanců jeví se ve většině stran sněmovních,
zastoupených na konferencích, které se tu
právě konají, nálada, by zvolena byla středn
cesta, tak aby důkazu knihami obchodními
nebylo používáno již v prvě instanci, nýbrž te-
prve v řízení odvolacím, čímž by podstatně
počet povinného předkládání knih byl ome-
zen.
Funk
Rašín
14
article
Z Vídně, 15. ledna. („Zeit“.) Velmi pozoru-
hodný je obrat, který ve příčině finanční re-
formy stal se v postupu Čechů a Němců z
Čech a který pro situaci na sněmu král. Če-
ského stane se snad velmi pozoruhodným.
Kdyby nové daně se uskutečnily, posilnily by
se podstatně finance král. Českého. Z tohoje
patrno, že umírněné české strany podporují
finanční plán. Němci z Čech, kteří následkem
své obstrukce, čelící k vyhladovění zemských
iinancí král. Českého, dosud vzpírali se bern
reformě v parlamentě, ocitli se v situaci nad
míru svízelné. Nemohou provedení finančního
plánu zabrániti, poněvadž nechtějí způsobiti
potíže opatření úhrady pro služební pragma-
tiku, musí však ve příčině údělů zemím opero-
vati společně s Čechy, jelikož zájem něme-
ckého obyvatelstva na těchto údělech v krá-
lovství Českém je stejný, jako zájem Čechů
poněvadž jde o to, zjednati prostředky pro
pilné zlepšení platů učitelských. Němci z Čech
ocitají se vůči nezbytnosti podrobiti svou do-
savadní taktiku na sněmu zemském revisi, po-
něvadž ukázalo se věcí nemožnou pokračovati
v politice vyhladovění obstrukci na sněmu
zemském. Skutečně množí se hlasy v něme-
ckém táboře z království Českého, které se
vyslovují pro krátkou sessí zemského sněmu.
ve které by se nanejméně projednala zatímní
záležitost učitelů. Proniknou-li smířlivé prou-
dy, byl by zjednán předpoklad pro nepokryté
sblížení Němců a Čechů v Praze a ve Vídni.
Z Vídně, 15. ledna. Parlamentní komise
klubu českých agrárníků na říšské radě ko-
nala dnes odpoledne poradu, věnovanou fi-
nančnímu plánu a vodocestné předloze, toli-
kéž pak celkové situaci politické. Porady
účastnili se poslanci: Udržal, Staněk
Čecho
Němec
Udržal
Staněk
Vídeň
Čechy
Praha
15
article
Švejk, Dürich, Kotlář, dr. Viškov-
ský, kteří všichni zasáhli do rozhovoru. Čle-
nům klubu v příslušných výborech dána ná-
ležitá direktiva. Zejtra bude odpoledne o2.
hod. v poradě pokračováno.
Z Vídně, 15. ledna. V dnešní poradě členů
finančního výboru poslanecké sněmovny, jak
stručně již sděleno, projednán způsob rozdě-
lení výtěžku zvýšené daně z osobního příjmu
mezi stát a země. Ministr financí ryt. Za-
leski navrhl, jak oznamuje „Zeit“, aby 15
milionů z výnosu zvýšené daně připadlo státu;
ostatní výnos po srážce 10% pro stát rozdělil
by se tak, že 4 by dostal stát a /4 země.
Tento návrh narazil na velký odpor stran.
Zaujato stanovisko, že stát dostati má z vý-
nosu daně z osobního příjmu 15 mil., co však
přesahuje cifru tu, nechať se rozdělí mezi stat
a země rovným dílem. Křesťansko-sociální po-
slanec Miklas naposled učinil návrh, aby
stát, vyjma precipuum (výhradu) 15 mil., do-
stal 55% a země 45% výtěžku ze zvýšené
daně z osobního příjmu. Tento návrh došel
u četných stran souhlasu, byli však také po-
slanci, zejména Čechové, kteří návrhu tomu
odpírali. Vláda si vyhradila zaujmouti své de-
finitivní stanovisko k návrhu Miklasovu.
Švejk
Dürich
kotlář
doktor
Viškov
Čecho
Miklasův
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
Z Vídně, 15. ledna. 9. hod. 30 min. O
půl 10. hod. dopolední do 9. hodiny večerní
pracovalo se v parlamentní budově a mimo
ni o finančním plánu. Koference šest
členů finančního výboru poslanecké sně-
movny se 6 členy finanční komise panské
sněmovny trvala od. 4. hod. odpolední do
půl 7. hod. večerní. Berní komise panské
sněmovny vyložila své stanovisko k celému
finančnímu plánu malému, zvláště pak ke
zvýšení osobní daně z příjmu. Zásadně sou-
hlasí panská sněmovna se zvýšením daně té.
žádá však, aby zvýšení nezačínalo teprve
při důchodu přes 10.000 K, nýbrž aby sáhlo
se hlouběji, docela dolů až ku příjmu 1200
korun ročně. Panská sněmovna je také roz-
hodně proti prohlídce knih. Navzájem vylo-
žili své stanovisko zástupcí sněmovny po-
slanecké. Stanoviska zástupců obou sněmo-
ven rozcházela se také v otázce zásadní.
takže tou dobou nebylo možno zahájit ani
pokus o nějaký kompromis. Pokračování po-
rady té nebylo smluveno a stanoveno.
O 5. hod. odpolední konala se porada
čtyř vládních zástupců: odborného chefa Ba-
recka, ministerských radů dra. Gottlieba
dra. Bugna a odborného rady Luxarda s reí
drem. Funkem o jeho návrzích stran uklá-
dacího řízení. Projednány toliko některá
ustanovení. V zásadách je ještě podstatný
rozpor mezi stanoviskem vládních zástupeů
a stanoviskem dra. Funka. V této poradě
bude pokračováno.
Od 7. do 9. hod. večerní trvala po-
rada užší komise členů finančního vý-
boru poslanecké sněmovny, ve které jednalo
se o předpis stran řízení ukládacího, zejména
o vymýtění osob tak zv. předzvědných
obecně důvěrníky zvaných. Projednána pouze
nepatrná část předpisů.
Gottlieb doktor
Bugna
Funk
Vídeň
poslanecký snít
panská sněmovna
zástupce sněmovna
poslanecký sněmovna
17
title
Mezinárodní situace.
18
article
Nota velmocí.
Nota velmocí.
Z Vídně, 15. ledna. „W. Allg. Ztg.“ ozna
muje: Jak se dovídáme, obsahuje nota vel-
moci, která bude předložena Portě, kategori-
ckou radu, aby Turecko vzdalo se Drino
pole. Nevyhoví-li této výzvě Evropy, připo-
jena je v notě poznámka, že bude Turecko po-
tom beze vší podpory (concours) Evro-
py a nemůže také na její dobré služby (bons
offices) počítat. Tato poslední poznámka zna-
mená, že zůstane Turecko také bez finan-
ční podpory Evropy. Turecké vládní kruhy
nejsou však přes tyto důležité vyhrůžky ochot-
ny vzdát se Drinopole, aspoň v tom směru ne-
Noto
W Allg
Drina polo
Evra
Vídeň
Turecko
Evropa
Drinopol
19
article
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . . za sk
večerni . . . . . . . na č h
Ve fliálkách na venkověi
ranní čislo . . . . . . . 10 k
vočerní . . . . . . . . 5h
Inserátv
platí so hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
sdministrace v Marianské ul., s.
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a ezpedice
„Národnich Llstů“
Rukopisy se nevraceji
Národnich Llstus
20
article
sou se veškeré projevy tureckých vlivných
osob.
Z Londýna, 15. ledna. („Zeit“.) Nota
velmocí bude podána v Cařihradě zejtra.
Ku přání německé vlády vypuštěna z ní
každá hrozba. Nový text byl již oznámen
velevyslancům v Cařihradě,
Z velevyslanecké konference.
Z Londýna, 15. ledna. („Zeit“.) Situace
v konferenci vyslanců způsobuje tady veliké
obavy. Včerejší zpráva jednoho listu zdejšího,
že jedna z velmocí, náležejících trojdohodě,
žádá, aby, než se počne jednati o
záložítostech albánských, jak Ra-
kousko tak Rusko zastavilo vo-
jenská opatření svoje, přes vše-
chno popírání je pravdivá. Žádost
tu, jak vyšlo na jevo, vznesla Francie.
Pozoruhodno je, že ministr námořnictví Chur-
chill od soboty do pondělka meškal v Paříží.
Měl tam rozmluvy e ruským ministrem vojen-
ství Suchomlinovem a m.-p. Poincarém.
Nespokojenost s německým postupem
Z Berlína, 15. ledna, („Zeit“.) Ve zdejších
politických kruzích roste nespokojenost s akcí
velmocí proti Turecku. Neschvaluje se postup
německé diplomacie a její solidarita s akcí
velmocí. Noviny všech stran projevují nevůli
po té stránce. Také v kuloáru říšského sněmu
posuzována byla příkře činnost německé vlá-
dy a vysloveno mínění, kdyby nebožtík Mars-
hal1 ještě byl velevyslancem v Caříhradě,
že německá vláda zajisté chovala by se jinak.
Praví se, že velmoci nemohou postupovati
jednostranně, naopak musí prováděti nátlak
také na státy balkánské, má-li dojíti k míru.
kdežto dosud vykonáván byl jednostranný
tlak toliko v Cařihradě, kde způsobil rozla-
dění a způsobiti může ještě nepokoje. Něme-
cká vláda postihnuvši, že byla příliš ochotnou
ke státům trojdohody, chystá se postup svji
změniti.
Poincaré
Londýn
Cařihrad
Rusko
Francie
Chur
Paříž
Berlín
Turecko
21
article
Válečná rada v Lozengradu.
Ze Sofije, 15. ledna. Dnes koná se v Lo-
zengradu veliká válečná rada, které
předsedá král Ferdinand a které účastni se
všichni ministři a velitelé obou bulharských
armád. Na této válečné radě bude rozhodnuto,
bude-li se ve válce pokračovati a proto seji
přisuzuje v politických kruzích veliký význam.
Německo proti námořní demonstraci u Caři-
hradu.
Z Paříže, 15. ledna. („Zeit“.) Německo
sem oznámilo jménem trojspolku, že demon-
strace vojenských lodí před Cařihradem ve
chvíli nynější nepokládá nezbytnou.
Rakousko-srbské jednání.
Slk. Z Bělehradu, 15. ledna. (Zvl. tel.
»Nár. L.«) Dovídám se, že vídeňský vyslanec
Jovanovič přijede co nejdříve do Bělehradu
referovat vládě o postupu svého vyjedná-
vání. Myslí se, že jeho referát bude příznivý
v mnohém ohledu. Nejedná se ovšem pouze
o albánské hranice, tu byla by do-
hoda na půl cestě. Jisto je, že poplašné
zprávy bělehradské, jakoby Rakousko-Uhersko
chtělo dáti také Prizren, jsou bezpod-
statné. Srbsku přiznány kromě Prizrenu
i Dakovica a Dibra. Ohledně Skadru
a Peči jest otázka sporu otevřena. Dosud
jisto jest, že další vyjednávání je v proudu,
třeba že zvolna postupuje.
Ještě schůzka hr. Berchtolda s m.-p. Pašíčem.
Sl-k. Z Bělehradu, 15. ledna. (Zvl. telg.
»N. L.«) Na vídeňské úřadní vyvrácení po-
věsti o vyjednávání mezi hr. Berchtoldema
m.-p. Pašičem srbská vláda neodpověděla,
avšak den na to ve svém orgánu »Samo-
upravě« otiskla stručný obsah článku vašeho
Ferdinand
Peč
Berchtold
Pašíč
Lo
Německo
Paříž
Cařihrad
Rakousko
Bělehrad
Uhersko
Srbsko
carhrad
Berchtoldema m
23
article
Brandliana.
Brandliana.
Kroužek přátel umění malířského šťast-
nou rukou podal nám tři výstavy, z nichž
každá přinesla mnohé podněty. Není divu,
když konec konců to byly tři objevy, ne sice
neznámých, přece však dosud nezbádaných
zjevů starého umění malířského, ať se jme-
nují Škreta, Navrátil nebo Brandl. Malá
společnost pravých milovníků starého umění,
z níž každý člen je zálibným sběratelem
stále jako na výzvědách a lovu, věnovala
práci i náklad k tomu, abychom všichni
mohli jistěji a bezpečněji pohlédnouti na tři
místa ve vývoji české malby a slabá tušení
dosavadní a matné představy mohli si na-
hraditi portréty určitějších a plastičtějších
rysů. Opatřila materiál k historickému bá-
dání. Nejprve arci místo školených historiků
usedli k hostině jen estetští spekulanti
nebo chvatní referenti a sdělovali nám své
okamžité dojmy a náhlé nápady, pohybu-
jíce se sami na půdě nejisté a jim málo
známé. Poněvadž však »Kroužek« ve své
práci pokračuje a právě nyní zase k nové
výstavě se chystá, v níž chce dvě další umě-
lecké pověsti. J. Kupeckého a V. V. Rei-
nera předvésti ke konkretnějšímu poznání,
smíme se nadíti, že výtěžky poznávací po-
rostou časem v dobrém poměru a historická
práce z rukou ochotnických přejde k lidem
vědecké přípravy a methody.
Šírší vrstvy inteligence pro umění zau-
jaté si arci stále přejí nějaké přehlednéa
souborné historie českého umění. Pochopi-
telno, že by rády měly po ruce orientující
kompendium, světlé a populární jako v jiných
Navrátil
Brandl
V V
24
article
oborech a disciplinách. Třeba jim však míti
strpení. Nelze stavěti krásné a pevné bu-
dovy bez pevných základů, dobře zpracova-
ného materiálu a velkých technických
uměleckých zkušeností. Není jich dosud
s dostatek. Ba mnohem méně nežli se obecně
předpokládá. Skoro všechen program nej-
blíže příští práce leží v monografických
studiích, v probádání soustředěných otázek
a problémů, ve všestranném vyšetření jednot-
livých zjevů uměleckých individualit, proudů.
skupinových spojek, hlavních bodů a
uzlů vývojové linie, o němž s různým vě-
deckým zdarem pracují v naší látce také
naši němečtí krajané. Naše umělecko-hi-
storická věda je v samých počátcích,
což je pochopitelno, když teprve nedávno
její universitní stolice byla řádně obsazena
a teprve takořka tyto dny počaly při ní
práce seminární, které přírozeným postupem
a danými poměry asi nejspíše a nejdříve
zabaví se problemy domácími. Z téhož ústředi
vyjde záhy podnět a výzva k utvoření spo-
lečnosti velmi důležité a prospěšné, společ-
nosti pro vědecké bádání umělecko-histo-
rické mimo vysoké školy, sdružení přísně
vědeckých snah a zájmů.
Material, rozsah a rozlehlost umělecko-
historického bádání roste v rozměry úžasné
a už dávno pro jednotlivce stěží přehledné
na druhé straně však vystupuje vždy dů-
tklivější žádostivost přijmouti, poznati vý-
sledky přesného a zevrubného šetření v kru-
zích mimo cech vědecký stojících, kde však
je živá potřeba intimních styků s uměním.
Také vědecké poznatky umělecko-historické
slušno rozváděti zúrodňujícími kanálky po
půdě kultury dychtivé a celé serie populár-
ních a popularisujících monografií nejrůzněj-
ších cílů a programů v dnešní ovropské li-
teratuře odpovídají této žádosti a potřebě.
25
article
Monografie jednotlivých umělců stojí v po-
předí. Miním ovšem jakostné, solidní a bez-
pečně ovládnuté, ne pouhé nakladatelské
spekulace, Míním, že jejich poslání je správné
a zvláště užitečné. Mnohem prospěšnější je
věnovat soustředěnou a pronikavou pozor-
nost půl hodiny jedinému uměleckému dílu
nežli projit za půl dne celou galerii a laik
uměleckého citu a žádostivý uměleckého
poznání a rozhledu vytěží z dobré mono-
grafie a historicko-uměleckého portretu jed-
noho výrazného zjevu nepoměrně víc nežli
z objemných dějin, držících v sobě armádly
jmen a spousty letmých poznámek a po-
všechných spojek.
Výstavy »Kroužku«, od nichž jsem vy-
šel, byly způsobilé vyvolati monografické
památky po sobě a vskutku také zanechaly
v literatuře nějakou stopu. Nejširší výstava
Brandlova. Přírozeně, poněvadž byla po-
slední a objevila se hned po vydání knihy
Hejnicovy o Brandlovi, kdy také Umělecká
beseda vydala první díl Brandlova Alba.
Druhý vyšel letos jako členská premie a
celek obsahuje čtrnáct reprodukcí vybraných
obrazů, černých i barevných autotypií.
pečlivě provedených a v dostatečných roz-
měrech. Arciť výběr řídil se možností a ne
historickou nutností nebo umělecko-evoluč-
ním příkazem. Víc, v takových případech.
rozhoduje fotograf nežli vědecký redak tor
K druhému dílu připojen anonymní úvod za
doplněk k orientující črtě Kamperově v dílu
prvním. Psal jej očividně malíř a je zají-
mavo položiti jej vedle poznámek E. Fillyo
Brandlově výstavě v Měsíčníku skupiny vý-
tvarných umělců. Oba snaží se vyšetřiti
malířské kvality díla Brandlova a dokonce
i jejich vývojový postup. Přichází-li každý
Brandlův
Hejnicův
Brandl
Kamperův
E Brandlův
26
article
k jiným poznáním a jinému řetězci, není
divu. Každý přikládá k. Brandlově malbě
měřítko svých vlastních malířských cílů
programů a problémů a tak se spíše
dovídáme, v jakém poměru malířští autoři
stojí k malbě Brandlově nežli — a o to
jde — na kterém místě, v jakých stycích.
pod kterými vlivy a s jakými osobními znaky
objevuje se Petr Brandl v malířství své
doby v Čechách a ve spojení a poměru
k směrodatným živým proudům v Evropě.
Starý umělec musí býti v uměleckých
a kulturních svých hodnotách zkoumán na-
šimi nejlepšími vědeckými prostředky a me-
thodami, pochopen a odvažován však po-
měry své doby a co jí předcházelo. Jeť on
historický fakt a činitel v první řadě a jeho
tvar, objem a váhu nutno dějezpytnými ná-
stroji vyzkoumati. Subjektivný odhad bez
základů takto nabytých nese v sobě vždy
nebezpečí, že zjev jeho znejasní a na ne-
pravé místo pošine. Přes to nikterak ne-
míním podceňovati umělecko-malířské vyše-
tření Fillovo, v němž Brandl jeví naprostý
sklon k valeuru a světlu jako prostorové
výraznosti, třeba že toto poznání není zcela
z brusu nové, ale poznámky o jeho temném
tonu k manýře vedoucímu, o spojení kresby
s barvou a jejím odstínem zůstávají ve své
trefnosti spíše nežli o malátnosti a těžkosti
Brandlova stylu a všeobecné zběžnosti a po-
vrchnosti jeho práce. Rozdělení ve čtyry
oddíly vývojné, jak jsou vypsány v premii
Umělecké besedy, v nichž hrají velkou úlohu
nejprve »italští koloristé« potom Rubensa
Benátčané a na konec Rembrandt, je má-
tožné a nepodepřené, proti chronologiia
tudíž možnosti, a bylo by těžkou prací opříti
je detailním šetřením. Jedno je správné a
leží v dobových poměrech našeho baroku
Brandlův
Brandl
Fillův
Rembrandt
Čechy
Evropa
Ithody
27
article
vůbec: italské podněty, poučky a vlivy
v Brandlových začátcích, na linii, běžící od
Tintoretta přes eklektiky k naturalistůma
tenebristům, v komposici i barvě a světle.
Flámské a holandské vlivy ve velké malbě
historické se u nás téměř neuplatňují; jejich
sféra nalezá se v krajině, genru a zátiší.
I k malým sešitkovým monografiím
o Petru Brandlovi došlo, Jednu napsal Joseí
Marek (vydal »Nový Směr« v Brně) a dru-
hou Emil Pacovský (vlastním nákladem), než
právě na nich lze demoustrovati k jakým
koncům vedou všeliký nedostatek methody,
mezery ve věďomostech povšechných i de-
tailních, nejistota v historických základech
a modní záliba v napjatém krasořečněnía
násilné ideologii a psychologii. Ne opatrně,
nýbrž velmi směle postupují oba autořía
pak není divu, že se na obrat stává jim ro-
bustní a krevnatý Brandl vyděšeným tragi-
kem a malířem smrti nebo ponurou duší a
hned zase střízlivým, přirozeně, logicky mysli-
cím a s týmž zrakem vidí v něm sentimen-
talitu české duše umělecké. Mnoho známých
i méně známých Vlachů a Flámů proplé tá
se svými jmény tímto ličením a všichni při
tom falešnou notou, čemu se nelze diviti,
když i jen materialná část umění Brandlova
vykazuje v obou knižkách mnohé zmatkya
frase. Nic tu nezakryje rektifikovaný seznam
prací Brandlových u J. Marka. Není v něm
ani systemu, ani kritiky a je-li bohatší nežli
Benešův, vykupuje tuto zdánlivou přednost
obrazy, jež ani neexistují a jinými, jež ne-
jsou Brandlovy.
Ať vědecké a historické, ať populární
nebo estetisující monografie uměleckých zjevů
nevystačí ani s dobrou vůlí, ani s nadšením.
Mnoho trpělivé a bádavé práce je k nim
Karel B. Mádl
třebá.
Tintoretto
Brandl
Marek
Pacovský
Vlach
Brandlův
Benešův
Mádl
Brandlův
Brno