ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5f597e0-8f08-11dd-8263-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 67, person 65, org 7, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 14. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Čislo 13.
4 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za 8 h vačerni . . . . za s Ve flišlkách na venkově ranní clslo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . b Ineeráty platí se hotově napřed- Předplnceni a inserty přijíma administrace v Marianské ul. , a Tam nacházojí se též redakce, tiskárna a szpedie „Národnich Listů- Rukopisy ze navracejí. Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article Rumunsko-bulharský spor.
Rumunsko-bulharský spor. Jakoby nebylo ještě dosti přestálých těch strastí, obav a škod nesmírných, jež způsobily koncem minulého roku chmůry zdánlivého nebezpečí válečného, vyvstá- vající nad Dunajem, dělícím Rakouskoa Srbsko, jakož i nad Víslou, dělící Rakou- sko a Rusko, — prorokují pověstní mrač- nověstci v Pešti a ve Vídnni opět možné nové nebezpečí války světové, jež prý snadno může se vznítiti od jisker zná- mého sporu rumunsko-bulhar- ského o pruh bulharské oblasti na dol- ním toku Dunaje, kterýžto spor ovšem pro způsob a pro okolnosti, za jakých byl Řu- munskem vyvolán, nemálo roztrpčuje národ bulharský, ale sám o sobě, bohudík posud nedosáhl té příkrosti a toho rázu katastrofálního, aby šla z něho hrůza po- žáru světového. Že od počátků války balkánské Ru- munsko bylo důležitou figurkou na diplo- matické šachovnici, že si je „pro všechny případy“ — navzájem předcházely a nad- cházely tu Rakousko, tu opět Ru- sko, jest obecně známo a nikým netajeno. Obestřeno touto všestrannou přízní Ru- munsko číhalo netrpělivě a ozbrojeno, jak válka slovansko-turecká dopadne, abyi za nového řešení východní otázky bylo tím šťastným muzikantem, který děj se co děj vždy něco si vyhraje. Jedva postřehlo, že
Vísla Rumunsko Dunaj Srbsko Rusko Pešť Rakousko
6 article
Turecko se hrouti, přihlásilo se u vítěz- ného souseda Bulhara o podíl kořistiz velkého honu, ač se ho nezúčastnílo ani je- diným střelcem. Pro dobrou vůli se sou- sedem, který před 35 lety byl přítelema pomocníkem u Plevna, Bulharsko potla- čilo v sobě z počátku hořký úžas nad tím- to náhlým, hamižným vystoupením Ru- munska z reservy, i jalo se s ním o nárok jeho na starou bulharskou pevnost Sili- strii a na pruh pohraničného bulharské- ho území odtud ku pobřeží Černého moře zcela přátelsky vyjednávat. Umírněný státník bulharský Stojan Danev sám vedl toto sousedské vyjednávání, neodmitaje nároků Rumunska z předu a naprosto, ný- brž požaduje toliko, aby vláda Rumunska poshověla, až budou Bulhaři u Čataldže Turky řádně hotovi, pak že nadejde vhod- ný okamžik pro klidné a šťastné vyřízení tak choulostivé otázky, nikoliv ale nyní, za horečky válečné, kde přirozeně cita vášeň nad rozumem přestává. Leč diplo- macie rumunská zrovna naopak dychtila po úlovku ještě předskončením ho- nu, aby nepřišla pozdě. Měla asi za to, že se Bulharsko uvítězilo téměř do mdloby a tak počalo od příměří z 3. pro- since, důtklivěji a důrazněji naléhat na Bulhary, aby povolili, jinak že si půjde Rumunsko pro Silistrii a žádané pohranič- ní území se zbraní v ruce!
Bulhar Danev Turek Turecko Bulharsko Rumunsko Silistrie
7 article
Lze si pomyslit, jak libě zněly tyto zvěsti Turkům za sruby čataldžskými a jak se znovu počal týčit pokořený Cařihrad Válka rumunsko-bulharská v nynější chví- li, toť by byla pro Turky více než vyhraná velká bitva, toť by mohla býti jejich jediná spása. Však právě proto opět rozhořčila tato netrpělivá a příkrá politika bukurešt- ská mysl národa bulharského i srbského tak, že tisk jeho odpovídal do Bukurešti tónem velice hněvivým, poznamenávaje tuto rumunskou proceduru jako čirou ne- mravnost, jako závistné vyděračstvía úkladné přepadení, jinak těžkým životním zápasem zaměstnaného souseda.
Turek Válek Cařihrad Bukurešť
8 article
Nicméně zůstalo posud jen na této polemice časopisecké a nedošlo k žádné- mu skutku nepřátelskému ani z té, aniz oné strany. Rumunsko nenařídilo dosud všeobecnou mobilisaci a Bulharsko nepře- rušilo s ním vyjednávání přátelského ani v Londýně, ani v Sofiji a v Bukurešti, na- opak bulharský vynikající diplomat a před- seda sobrání Stojan Danev do dnes pevně doufá v klidné urovnání a šťastné skon- cování neblahého sporu obapolnou doho- dou samých vlád, i národních zastupitel- stev obou tak na sebe odkázaných zemí. Leč, pohříchu, jsou opět při práci jist tajní, záškodní kazimírové, jimž by tako- véto domácí sousedské uklizení sporu rumunsko-bulharského nebylo po chuti. jimž záleží mnohem více na pokořen Bulharska a s ním celého Slovanstva diktátem většiny velmocí, jemuž by se mu- seli Bulhaři podobně podrobit jako Srbsko. Proto malují již opět nebezpečí možné vál- ky světové k vůli Silistrii na stěnu, vykři- kujíce v svět, že Rakousko jest vo- jenskou smlouvou zavázáno přiskočit Rumunsku ku pomo- ci, jakmile by toto utkalo se s Bulhary. bvajícími na stráži hranic svých, jak je byl vyměřil a stanovil kongres berlínský dne 7. července 1878. Než, včerejší berlínská „Vossisch Zeitung“ rozhodně popírá exi- stenci podobné vojenské smlou- vy rakousko-rumunské i odsu- zuje vůbec to přehánění a dmýchání vídeň- ského a peštského tisku. Nedělní „Neue Freie Presse“ bědova- la, „že velmoci dotírají na ubohého, zdr- ceného Turka společnou notou, aby vydal
Danev Bulhar Turek Rumunsko Bulharsko Londýn Bukurešť Srbsko Silistrie Rakousko Vossisch Zeitung Neue Frei Presse
9 article
Drinopol, ale nedotírají stejně na Bulhary, aby vydali Rumunům Sili- strii — ačkoliv z hrozící války rumun- sko-bulharské o Silistrii by najisto vzplanul požár světový . . K tomu odpovídá vídeňský dopisova- tel „Vossische Zeitung“: Tento poplašný článek „Neue Freie Presse“ vzbudil ve všech politických a finančních kruzích ve- liké a všeobecné podivení. Přes známé a důvěrné styky Rakouska s Rumunskem popíráno až do poslední doby jak ve Vídni, tak i v Bukurešti, že by existovala nějaká podobná alianční smlou- va mezi nimi. Článek „Neue Freie Presse“ by mohl budit domněnku, že je psán na základě úřadních návodů. Než, jak mi bylo na povolaném místě určitě ujištěno, neni tomu tak. Mezi Rumunskem a Bulharskem nastala formální obleva tím, že Bulharsko znovu pokračuje ve vy- jednávání o náhradě Rumunům. Není žád- né příčiny pochybovat, že vyjednávání to povede k výsledku uspokojivému. Tento náhled panuje zvlášť ve zdejších zprave- ných kruzích. Nerozumí se proto, proč spouští řada vídeňských listů s „Neue Freie Presse“ v čele, pojednou takovou hrozivou štvanici proti Bulharsk u, proč dokonce už mluví, že by nadešel ca- sus foederis mezi Rakouskem a Rumun- skem v případě, že by Bulharsko nechtělo postoupit pevnosti Silistrii a Rumunsko proto tasilo meč. Takovou smlouvou se špatně prospívá všem mocnostem, zúčast- něným při klidném vyrovnání sporné otáz- ky rumunsko-bulharské.
Bulhar Rumun Bulharsk Drinopol Silistrie Rakousko Rumunsko Vídeň Bukurešť Bulharsko Vossische Zeitung Neue Frei Presse
10 article Několik poznámek
Několik poznámek ku poslednímu jmenování soudců
11 article
v Čechách.
Čechy
12 article
Poslední jmenování soudcovské, pokud se týče jmenování auskultantů soudci, jest snad nejhorším jmenováním za posledních let v Če- chách provedeným. To osvětli několik násle- dujících čísel. V úřadním statusu na rok 1912 vydaném uvedeno jest 180 auskutantů, z nichž během roku 1912 jeden auskultant zemřel (č. 11), 1 vzdal se úřadu (č. 153) a dva v říjnu 1912 jmenováni byli soudci (č. 2 a 58). Zbylo tudíž celkem 176 auskultantů a to dle národ- nosti 123 Češi a 53 Němci. V řadě zbylých auskultantů první Němec byl 56., další Němci 58., 59., 63., 76., 82., 87., 89, 91, 94, 96. a 99.. ostatní pak němečtí auskultanti měli v se- znamu zadnější čisla nežli 100. Při prosincovém jmenování auskultanto soudci jmenováni byli auskultanti, mající ná- sledující čísla v seznamu (tučně vytištěná čísla značí Němce): 1.—19., 21.—38., 57, 58., 59.. 61., 64., 69., 76., 82., 87., 89., 91., 92., 93., 94.. 95., 96., 98., 99., 101., 103., 104., 106., 107., 109. 111., 115.—117., 120., 121., 123., 127., 129.— 131., 133., 135., 136., 138., 140.—144., 146.— 149., 152., 153., 165.—167., celkem 90 auskul- tantů, z nichž 52 národnosti české a 38 národ- nosti německé. Přeskočeno bylo celkem 77 auskultantů a to 71 národnosti české a 6 ná- rodnosti německé, z nichž však toliko jeden měl vykonanou zkoušku soudcovskou, kdežto z přeskočených 71 českých auskultantů vyko- nali téměř všichni zkoušku soudcovskou.
Čech Němec
13 article
Nejstarší český auskultant soudcem jme- novaný měl vpočítatelnou služební dobu8 let, 9 měsíců a 1 den, druhý následující 8 let a 7 dnů, následujících 28 přes 7 roků, násle- dujících 7 přes 6 roků služby, tudíž všech 37 českých nejstarších auskultantů mělo přes služebních let. Těchto 37 českých auskultantů jmenováno bylo po řadě, kdežto dalších 15 českých auskultantů soudci jmenovaných pře- skakovalo spolu s Němci starší české kolegy. Nejmladší český auskultant, který přeskako- val, měl 4 leta a 14 dní služby. Nejstarší německý auskultant soudcem jmenovaný měl 5 let, 11 měsíců a 2 dny vpo- čítatelné služby (89.), druhý nejstarší 5 let (59.). Žádný z německých auskultantů jme- novaných neměl přes 6 let, neřku-li přes 7 nebo 8 let jako zároveň jmenovaní auskul- tanti čeští, neboť všichní auskultanti se stej- nou nebo i kratší služební dobou jmenován byli v červenci 1911 nebo i dříve již soudci. Z ostatních německých jmenovaných auskul- tantů nemělo 17 ani 5 let, dalších 19 ani4 leta služby, nejmladší z nich měl 3 leta, 2 mě- síce a několik dní, 2 před ním 3 leta, 3 měsíce a několik dní služby.
Němec
14 article
Naproti tomu z 71 českých přeskočených auskultantů, nehledíme-li k auskutantu čís 20., kterýž jako prozatímní úřadník Zemské banky vzal si jednoroční dovolenou, má 1í nuskultantů službu více než šestiletou a 2 službu více než pětiletou a má tudíž těchto 35 přeskočených českých auskultantů vesměs delší službu než jmenovaný německý auskul- tant co do dělky služby druhý. Jest tedy ze 38 jmenovaných Němců 37 služebně mladšich než nejmladší z oněch 35 přeskočených če- ských auskultantů a ovšem i před jednotlivý mi německými auskultanty soudci jmenovaný- mi byli další čeští auskultantí služebně starší Vůbec měl i poslední český auskultant, jenž byl přeskočen (71.) delší služební dobu než poslední povýšení němečtí auskultanti. Při jmenování tomto průměrná délka slu- žební povýšených českých auskultantů činil 6 roků, kdežto povýšených německých aus- kultantů toliko 4 leta 10 dní, takže němečti auskultanti průměrně dosahují 9. třídy hod- nostní o 2 leta dříve nežli spolu s nimi jme- novaní auskultanti čeští. Vůbec vyjmenován byli při tomto jmenování všichni němečtí aus- kultanti, kteří měli zkoušku s jedinou výjim- kou, a to i tí, kteří teprv v prosinci 1912 zkoušku složili. Naproti tomu preterována by- la řada českých auskultantů, kteří zkoušku soudcovskou mají přes 2, ba někteří již skoro 3 leta a vzdor velmi dobré kvalifikaci na po- výšení marně čekají. Následkem jmenování tohoto jest, že v úřadním statusu na rok 1913 objeví se po řadě soudců se služební dobou 3 leta 2 měsíce řada auskultantů se služební dobou 6 let 5 měsíců. 6 let 3 měsíce atd., jak nahoře podrobněji uvedeno.
Němec
15 article
Při posledním jmenování jmenováno bylo toliko 12 Čechů soudci na určitá místa, kdežto 40 českých auskultantů jmenováno bylo soud- ci pro obvod vrchního zemského soudu. Na- proti tomu však všech 38 jmenovaných Něm- ců obdrželo stálá místa soudcovská. Správa justiční často poukazuje k tomu, že špatný postup českých auskultantů zaviněn jest ne- dostatkem uprázdněných míst v českém úze- mi, kdežto v území německém uprázdněno je míst mnohem více. K tomu směru jest však uvésti, že čeští auskultanti trpí nejvíce sy- stémem justiční správou již dříve zavedeným a stále stupňovaným, že totiž ministerstvo spravedlnosti místa uprázdněná v českém území obsazuje soudci české národnosti, kte- ré v cestě povýšení nebo přeložení z něme- ckého území v Čechách odstraňuje a tal „uzavřené územi“ od českého úřadnictva oči- šťuje. Naproti tomu však ani jediného české- ho úřadníka, třeba nejlépe kvalifikovaného pro uzavřené území nejmenuje. V právě zmi- něném směru zejména uvésti jest, že již při řijnovém jmenování 1912 přesazeni byli rada z. s. Fr. Menšík z Nové Bystřice do Strakonie okr. soudci Josef Hudec z Postoloprt do Pra- hy a dr. Boh. Pšenička z Rumburka do Ko- lina. Při prosincovém jmenování odstranění byli z německého území jmenováním rady okr. soudcové dr. Jan Procházka ze Štětí do Holic, dr. Fr. špička z Lanškrouna do Skuče, dr. Jan Knobloch z Hanšpachu, do Prahy dr. Fr. Rous z Plané do Jičína, a dále pře- ložen okr. soudce Cyril Klener z Hor Kašper- ských na Žižkov. Místa tato po českých úřad- nících byla buď již při posledních jmenová- ních obsazena Němci, anebo pro nedostatek kvalifikovaných německých kandidátů zůstala
Čecho Menšík Hudec doktor Boh Pšenička Procházka Knobloch František Rous Klener Kašper Němec Německo Čechy Nová Bystřice Postoloprty Rumburk kolino Štětí Holice Francie Lanškroun Hanšpach Praha Planá Jičín Žižkov
16 article
uprázdněná, až se nějaký německý uchazeč vyskytne. Jen v těchto případech ztraceno pro český soudcovský dorost 8 míst po če- ských předchůdcích v českém území a 8 míst po českých předchůdcích v německém území. Není tudíž divu, že za takových poměrů není dostatek míst stálých pro české auskultanty. ale za to jest povinností správy justiční, která poměry ty pod nátlakem německé národní rady zavinila, aby české auskultanty, kteří slouží dvakrát tak dlouho, jako jmenovaní soudcové němečtí a v mnohých případech jsou mnohem kvalifikovanější, odškodnila jmeno- váním soudci ad personam, aby tak ušetřen byli netoliko velikých ztrát materiálních, ný- brž i duševních strádání následkem nezaslou- ženého preterování, které působí jen postiže- ným naprostou duševní depresi a nechut ku práci, již si vyvolili za své povolání životní. Zároveň nutno ozvati se proti odsouzení hod- nému nešvaru, zaváděnému při posledních jmenováních justiční správou, že totiž k za- slepení veřejnosti a veřejného tisku spolu s kandidáty německými přeskakuje přednější kolegy i několik auskultantů českých, dle tvrzení správy justiční prý lépe jazykově kva- lifikovaných.
17 article
Tento systém justiční správy otvírá úplně dvéře jmenování na kvalifikaci nezávislému. protekcionářskému, neboť pojem „lepší jazy- kové kvalifikace“ jest tak neurčitý, že se může vykládat, jak právě jest justiční správě milo. Že úřadníci s lepší jazykovou kvalifikací vždy jmenováni nejsou, prokázalo se již při posledním jmenování soudců okresními soud- ci, kdy mnozí jazykově úplně kvalifikovaní soudcové byli preterováni. Tak byli soud- cové pro obvod příděleni krajskému soudu v Litoměřicích roku 1907 jmenovaní vesměs povýšeni do 8. hodnostní třídy, kdežto soud- cové téhož roku jmenovaní přidělení krajské- mu soudu v Mostě byli preterováni. Proč se tak stalo, jest záhodno. Že však důvod lepší jazykové kvalifikace tu neplatil, jest nade vši pochybnost jisto. Ale i při posledním jme- nování auskultantů mnozí auskultanti jazy- kově kvalifikovaní jmenováni nebyli, za to však svezl se i auskultant jazykově méně kvalifikovaný z toho důvodu, že zadní Němei musili býti jmenováni, a v partii Čechů meri poslední a předposlední skupinou Němců do- konale kvalilikovaný nalezen býti nemohl
Čecho Němec Litoměřice Most okresní soudce
18 article
Toto přeskakování starších kolegů mladším má na úřadnictvo vliv skutečně demoralisu- jící. Zajímavé však jest, že pokud jdeo uprázdněná místa po soudcích německýchv českém území, tu Němcům taková místa se zachovávají. Tak místa po vrchních radech z. s. dru. Baukalovi a Hallerovi u zemského soudu v Praze obsazena opětně rady německé národnosti z Mostu přeloženými. Také na místo vrchního státního zástupce dra. Berga. který stal se dvorním radou nejvyššího soudu ve Vídni, přišel opět Němec dr. Blaschto- witschka, takže ze tří systemisovaných míst konceptních úřadníků u vrchního státního za- stupitelství v Praze náleží dvě Němcům a to- liko jedno Čechům. Ale i na místo po dru. Blaschtowitschkovi ku pražskému státnímu zastupitelství přišel opět Němec náměstek státního zástupce dr. Kneissl z Liberce. Tak i v Budějovicích místo po zemřelém radovi z. s. Urbanovi, jenž byl národnosti německé. obdržel opět Němec Messner z Litoměřic, dva čeští obecní soudcové u téhož krajského soudu činní, tudíž jazykově úplně kvalifiko- vaní, systemisovaného místa tam neobdržel a spokojiti se musili pouze jmenováním rady ad personam. Z těchto několika příkladů jest vidno, jak ministr spravedlnosti usilovně háji t. zv. německý „Besitzstand“ i v místech, kde naň Němci po právu nároku nemají.
Němec Baukal Haller Berg doktor Blaschto Čecho Kneissl Urban Messner Praha Most Vídeň Liberec Budějovice Litoměřice vysoký soud
19 article
Na rannt avečerní listy předpláci se V Prase v administracln na měsle. na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donáškou: na městc. . . . . nk čtvrt ieta : . . . kE ve dlišlkách na měsic . . . . . 2 K 80h Poštoui na měsic. na čtvrtieta . . . . 8 k eoh s dvoji zásllkou měsie rietk : .
20 title
Politický přehled.
21 article Země české.
Země české. Jednání českých poslanců s ministrem Hochen- burgrem ohledně jmenování soudcovského. „České Slovo“ má naprosto falešnou zprá- vu, že o posledním jmenování čeští poslancí a speciálně p. dr. Koerner jednali s drem. Ho- chenburgrem. Při poměru českých poslanců k ministru Hochenburgrovi je samozřejmo, že s drem. Hochenburgrem nejednají, a veškeren styk děje se prostřednictvím ministerskéh. předsedy. K tomu se také Český klub musí obraceti ohledně úžasné nespravedlivosti při posledním jmenování do IX. třídy — a že tak učinil, není potřebí připomínati, třeba by se o tom nepsalo. Ale jednou pro vždy: Jsou mladočeští poslanci jediní, kteří zodpovidaji za všecko, co je špatné, kdežto ti druzí, ze- jména páni národní sociálové, mají jen právo, velmi ochotně si přisvojovati i zásluhy, kte- rých nemají, když se stane něco dobrého (na př. regulování Labe v Kolíně atd. atd.?) Za to bychom se velmi rozhodně poděkovali. Pánů poslanců národně-sociálních je 14, jsou strašně kurážní a bojovní, pokud se nejedná o jich existenci, která je svázána s trváním říšské rady — tedy proč oni nevymohou spravedlivé jmenování? Jen čekat, jak to dopadne, když dobře, přitočit se k tomu, a když špatně, na- dávat Mladočechům, to je sice velmi pohodlné a příjemné — ale snad přece páni voličovév Čechách mají tolik soudnosti, že tuto ušlechti- lou hru prohlédnou. Anebo snad chtějí při- znati, že vliv může míti jen politika posi- tivní, a že možno ji tudíž kárati, když nemá dost vlivu — kdežto radikální politika vů- bec nemůže nic poříditi, takže žádným způ- sobem nemůže býti činěna zodpovědnou za všecko zlé a nepříjemné, co se stane? Pání jsou sice někdy až naivně upřímní v odhalová- ní svých srdcí, jako pan Lisý ohledně drah.
doktor Koerner Hochenburgr Lisá Kolín Čechy
22 article
Ale tak daleko přece jíti nechtějí, aby veřejně doznali, že jsou se svým radikalismem pro če- ský národ vůbec — zbytečni. Také radikální politika musí míti nějaké výsledky — když nedovede změniti systém, a to nedovede — aspoň zabrániti zlému. A to by se přece mohl i dobrácký čtenář „Českého Slova“ naposled ptáti, jestli snad nedostatek vlivu českých po- slanců nepochází od toho — že nanejvýš 60 če- ských poslanců nemůže mít tolik vlivu jako 100 německých — a jestli by tedy nebylo pro- spěšnější národu, kdyby proti 100 německým bylo přes 80 českých poslanců ochotných pod- porovati vládu, která by měla dobrou vůli po- čítati s českým národem. Také pak by nedo- sáhli všeho — ale přece by jinak byli respekto- váni. To by ovšem bylo méně pohodlné pro psaní v „č. Slovu“, ale daleko prospěšnější če- skému národu, než prohrávat na říšské radě obstrukci, dělat nikomu neimponující oposicia — vysmívat se Mladočechům, že nedovedli zabránit, aby vláda vyhověla Němcům, kteří jí v každém případě dávají v šecky své hlasy k disposici. Jednotné technické museum v Praze. Dne 8. ledna konala se důvěrná porada v Brně, na niž pojednáno o otázce, zda se má pracovati na Moravě ke zřízení technického muse samostatného čili zda se má Morava při- pojiti k pražskému technickému museu jako společnému museu technickému v zemích ko- runy svatováclavské. Porada, v níž zastou- peny byly korporace a úřady: zemský výbor, místodržitelství, technika, zemědělská rada. Česká hospodář. společnost, živnostenská rada a j. po referátu prof. inž. Lista a taj. inž. Veselého z Prahy vyzněla pro jednotné museum v Praze. Ples u brněnského místodržitele. Z Brna se nám sděluje: Moravský místodržitel dával 7. ledna ples. Několik poznámek se k němu vaucuje, jež sdělujeme, ač rubrika naše není pro
Němec profesor Ing List Veselý Brno Morava Praha technický muzeum v Praga
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Svobodomyslný český kněz. (Ke stým narozeninám Boleslava Jablonského.) V ňadrech posvátného Vyšehradu v nej- bližším sousedství svobodomyslného kněze- paedagoga P. škody a národního povídkáře P Beneše-Třebízského slaví dnes své sté naro- zeniny Boleslav Jablonský, pěvec Moudrost otcovské a lásky k vlasti a národu, někdy chlouba mladičkého českého Parnassu a nej- populárnější pěvec z dob našeho probuzení On byl prvním slavikem, jehož tlukot oživil zamlklé nivy v nejodlehlejších českých kra- jích a jemu náleží veliká část zásluhy o ná- rodní probuzení českého lidu v zapadlých mě- stečkách i vesnicích, dalekých Prahy, kterou ze staletého sna probudily sily a talenty, da- leko předčící nad skromnou, ale lidu přístup- nou a srozumitelnou Musu Boleslava Jablon- ského. Kam nenašly cesty učené buditelské práce Jungmannova, Šafařikova a Palackého, kde nebylo ještě porozumění pro znělky Kol- lárovy a Růži stolistou, tam lehko pronikaly prosté, zpěvné verše Jablonského, a jako jeho Tři doby země české byly po celá desetiletí programovým číslem všech národních českých besed po celém našem venkově, tak jeho Písně milosti byly denní četbou k vlastenectví se probouzejících českých žen. V dobách, kdy nebylo ještě politických listů českých, vlaste- necké verše Jablonského, vybízející k lásce mateřského jazyka, k lásce národa a obraně jeho práv, byly náhradou za politické články a měly veliký úspěch, protože se svou uhla- zenou, zpěvnou formou lehko vštěpovaly v pamět čtenářovu.
Boleslav Beneš Jablonski Jungmannův Šafařikův Palacký zenina Boleslav Praha Musa Boleslav Jablon
24 article
Ale Jablonskému nebylo souzeno, aby se ve vlasti dočkal prvého rozmachu probuzené národní síly české. Rok 1848, v němž probu- zený národ mohl již s úspěchem naslouchati plamenné mluvě Havlíčkově, Jablonský dlel již daleko od vlasti, jeho tichý zpěv umlkal. až zanikl úplně v hlučném tlukotu nových sla- víků, kteří se svobodně rozpěli po celé vla- sti. Nucený pobyt v klášteře zvěřineckému Krakova zadrhl mu hrdlo v mladých ještě le- tech a odloučenost od vlasti, s níž srosti vše- mi kořeny svého bytí, od každodenní besedy s přáteli, jež se mu stala nezbytnou potřebou, ladila jeho lyru leda k hořkým steskům a bo- lestným touhám po ztraceném ráji. „Zpívej, zpívejl tak voláte stále, moji přátelé! ..
Jablonski Havlíčkův Krakov
25 article
odpovídal tehda z Krakova svým pražským přátelům, dychtivým nových jeho zpěvů. Ale jemu do zpěvu nebylo. „Vrafte mi otcovské nivy. vraťte mi rodinnou zem . a mé srdce hned své tísně jako kouzlem pozbude, a já budu zpívat písně, jimžto rovných nebude . .. Až mě zas, o vlasti moje ve své přijmeš náručí. až ty písně, žalmy tvoje vůkol mne se rozzvučí: o v té rajské, slastné chvíli, v nadzemské té útěše vyzpívám vše svoje síly a pak umru z rozkošel“ Jablonský žil v Krakově v ústředí pol ském, tak blízko příbuzném, osobně se zpřá-
Krakov
26 article
telil s polskou společností, těšil se neomezené úctě a vážnosti, ale nikdy s touto přibuznou společností nesrostl, po celý svůj život cíti se v ní cizincem. V jedné ze svých posled- ních písní, z r. 1879, prosí oblaky, letící na západ: „O lefte oblaky na západ k horám těm, pozdravte národ můj, pozdravte rodnou zem O. všude, všude tam je moře vzpomínek. tam znal mne každý strom i každý pramínek O. teskno, teskno mi, mé srdce svírá strast. já v cizich svatyních modlím se za svou vlast. O jestli cizí kraj mé kosti pochová. to aspoň srdce mé tam přijmi, vlasti mál škoda bylo Jablonského, že rozhodující vůle řeholního opata mu vykázala působišté v cizím kraji. Pravda, on i v Krakově stal se platnou silou a zanedbané polské školství našlo v něm horlivého pracovníka. Ale spo- lečnosti polské, která byla tehda národně i li- terárně vyspělejší, než naše česká, nového nemohl dáti nic, kdežto u nás v Čechách mohl býti dlouho vítaným pracovnikem. Tím víta- nějším, že Jablonský, ač katolický kněz, byl prost všelikého klerikalismu a zůstal až do smrti věren zásadám svobodomyslným, v nichž vyrostl v Praze v letech třicátých a čtyřicá- tých. On byl liberál a rozhodný odpůrce ja- kéhokoli otroctví. Ve 26. písni své Moudrosti otcovské píše: ...jestli člověk člověka otroctví jal, lehko můž jej k tomu míti, by mu úctu zjevoval: by se strachy před ním třásl, by bič jeho celoval — všeho může do- cíliti, jen ne, by jej miloval.“ Zájmy národa byly mu nade vše: v první řadě znal právo národa a po něm šla teprve
Jablonski Krakov Čechy Praha
27 article
práva jiná. Na námitku Koniášovu v epigra- mu, „kdo má pravdu?“, že je síce rodem Čech, ale především katolík, odpovídá: „Já jsem ta- ké rodem Čech a také katolík, však dří ve jsem se narodil a pak mne teprv křtili. Jablonský nikdy nezapřel své úcty k ve- likému hnutí husitskému a jeho původci, mi- stru Janu Husi. Rok před svou smrtí (1880) zaslal na rakev Karla Sladkovského snad vů- bec poslední své české verše: Ty, jenž spiš v té kostnici i znáš trýzně v trestnici. jenž's byl hotov za svou vlast v každé chvíli život klást — kdo tak pravdu miloval? Kdo tak za ni bojoval? Kdo tak hořel, jako Ty. kdo tak trpěl, jako Ty pro čest svého národu i tu zlatou svobodu? Kdo tak v slzách pochován? Ach, snad jenom — mistr J anl
Koniášův Jablonski Jan Hus Sladkovský Čechy zlatý svoboda
28 article
Není ovšem divu, že Jablonský, katolický kněz, byl až do své smrti ve styku jen se svo- bodomyslnými živly v Čechách, že za svých řídkých návštěv v Praze býval hostem Vojty Náprstka a až do posledních dnů svého života byl odběratelem a pilným čtenářem „Národ- ních Listů“ Pro veliké zásluhy, jichž si Jablonský zí- skal o národní probuzení našeho venkova, pro jeho liberální smýšlení, jež nezatajil ani pod hávem kněžským, náleží mu dnes právem vděčná vzpomínka. Jaromír Hrubý.
Vojta Náprstek Hrubá Čechy Praha