2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
14. ledna 1913. Číslo 13.
4
article
plesy. Předně bylo nápadným, že přijel na ples
bývalý mistodržitel ministr Heinold se štábem ně-
meckých úřadníků ministerských. To je věc, která
ještě tu nebyla, a je to snad odměna za dobré ně-
mecké chování se místodržitele Blevlebena, jenž
se těší veliké přízní orgánu z Rudolíské ulíce
který nemá nikdy ostrého slova pro němectví jeho
ačkoliv každou lapálií zem. hejtmana Serenviho
vždycky pořádně zkritisuje. Bleyleben také zářil.
přes to, že mu před tím den pochovali velkého
přitele mladého Rohrera. Dále byl ples pozoru-
hodný tím, že tam byla sotva 3/2, českých hostí.
Ostatní byli Němci a židí. Na místodržitelství asi
Čechy nemají rádi a tedy je nechtějí ani na plese.
A ještě jedna zajímavost. Na ples se dostavil říš-
ský poslanee sociálně demokraticky
Tusar. Poprvé příšli tedy, aby pozvání vyhověli
Jindy jemu nevyhovovali. Potřebuje snad pro příšt
volby vláda sociální demokraty či onl vládu?
Blevleben
Němec
Čecho
Tusar
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Madarská rytířskost.
Jest tomu asi týden, čtli jsme v „Slo-
vensk. Den.“ stručnou zprávu, že turčanský
slážný odsoudil redaktora „Národních Novin““
Svet. Hurbana-Vajanského k 200 K
pokuty za to, že ve svém listě vykazoval pří-
spěvky na raněné Jihoslovany a nařídil z kau-
ce „Národn. Novin“ strhnouti více než 6000
K, jež byly prostřednictvím redakce zaslány
na Balkán. Nezaznamenali jsme té zprávy, po-
nevadž se nám její obsah zdál tak neboráz-
ným, že ani Maďar by nemohl něco takového
provésti.
A provedl přec. V nedělním čísle vypra-
vují o tom podrobně samy „Národ. Noviny“
V Uhrách není novinám dovoleno samovolně
bez vyššího svolení vyzývati ke sbír-
kám. Když na počátku balkánské války do
redakce „Nár. Novin“ počaly přícházeti pří-
spěvky na raněné Jihoslovany, redaktor po-
dal dne 30. října 1912 ministerstvu vnitra žá-
dost, aby směl vyzvati své čtenáře ke sbír-
kám na bulharský, srbský a černohorský Čer-
vený kříž. Žádost není vyřízena po
dnes a proto redakce nijakého vyzvání k
sbírkám neotiskla. Ale příspěvky dochazely
dále a proto redakce je přímo zasílala tam
kam byly určeny. Sprostředkovala tak zaslár
6754 K 38 h. Seznam příspěvků a dárců pra-
vídelně otiskovala a také vždy poznamenala
kam peníze byly zaslány.
Svet
Hurban
Vajanský
Jihoslovan
Maďar
RakouskoUhersko
Balkán
Uhry
6
article
Za tuto ochotu furčanský podžupan za-
hájil proti redaktoru Hurbanu-Vajanskému vy
šetřování, vině jej, že bez dovolení s bíra
milodary a odsoudil jej k 200 K pokuty neb
desetí dnům vězení. Zároveň se v rozsudku
ukládá Svetoz. Hurbanovi, aby všecky došlé
milodary v částce 6754 K 38 h, které zaslal
do Sofije na adresu S. Zacheje, a tím zne-
možniljich konfiskaci, kterážto kon-
fískace má býti provedena do 15 dní u slúž-
ného, pod následky exekuce zaplatil. Kdyby
nebylo možno pro nemajetnost odsouzeného
peníze ty u něho sehnati, nařizuje se, aby se
strhly s kauce „Národn. Novin.“ Konečně s
redaktoru nařizuje, aby peněz dále nesbíral
dokud neobdrží k tomu dovolení od vlády.
Rozumí se, že jak redaktor „Národn. No-
vin“, tak i družstvo, které je majetníkem ča-
sopisu a jeho kauce, podali proti rozhodnut
slůžného odvolání. Ale ať již rozsudek vyšš
instance vypadne jakkoli, tolik možno už dne
říci, že takové surovosti, jaké se dopustil ma-
ďarský politický úřad v Turč. sv. Martině
nebyl by v Evropě schopen žádný politický
úřadník, ani Turek. V Haliči sice trestal
staroruské sedláky, kteří poslalí několik ko-
run na Balkán, ale ne noviny, v nichž příspě-
vek byl vykázán.
Hurban
Vajanský
S Zachej
svatý . Martina
Turek
Evropa
Halič
Balkán
7
article
Velkongrárníci proti Balkánu.
Velkongrárníci proti Balkánu.
* Maďarští i rakouští velkoagrárníci pro-
hlašují už dnes, že se vší mocí oprou jakému-
koli ústupku, jejž by Rakousko-Uhersko při
uzavírání nových obchodních smluv chtělo po-
voliti zemědělským balkánským státům. Proti
agrárníkům ohražují se zavčas listy uherské
i rakouské. „N. P. Journal“ píše v té věci:
Není pochybnosti, že trapný stav, v němžs
octla naše balkánská politika, zavinila vý-
střední agrární politika. K vůli nim přerušili
jsme přátelské styky s balkánskými národy.
zvláště se Srby a nadělali jsme si z nich ne-
přátel. Nikdy by se náš poměr k Srbsku ne-
byl stal tak nesnesítelným, kdybychom jim ne-
bylí nadělali množství hospodářských ško
uzavřením našich hranic. Také nynělší situaci
zavinila neblahá agrární politika. Nebýti této
politiky, Srbsko netoužilo by tak po mořském
přístavu, který se následkem rakousko-uher-
ské politiky stal pro ně životní potřebou. Ale
— dodává „N. P. Journ.“ — marně se nyí
maďarští agrárníci puntují s rakouskými. Ni-
kdo se jich už nebojí, nikdo se nedá svěsti
jejich hesly. Jsou odhalení a celý svět ví, že
za celou vysokou agrární politikou nevězí nic
jiného, než hmotné zájmy několika držitelů
latifundií. A na těchto několik lidí musila ro-
botovat celá říše.
V podobném smyslu píše „Slowo pol.“
fež sděluje, že rakouská i vídeňská vláda jsou
velice rozmrzené nad novou agitací ryt. Ho-
henbluma, jenž pro několik vepřů a volů chce
uvésti do rozpaků celou rakouskou zahraniční
politiku právě v nejživotnějších bodech. Z-
hraničná politika rakouská potřebuje nyní c
nejpřátelštějších styků s balkánskými státy
zvláště se Srbskem a Bulharskem. To je ne-
možno bez ústupků ve prospěch jejich vý-
vozu. Krajní agrárníci rakouští i uherští bu-
dou tedy nuceni mírniti se trochu ve svých
přemrštěných požadavcích.
Srba
Journ
Balkán
RakouskoUhersko
Srbsko
Bulharsko
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ruský novinář a rak-uherský vyslanee
v Bělehradě.
Pan Dmitrij Jančevecký, podle něhož jsme
onehdy podali profil ruského vyslance v Bě-
lehradě Nikolaje Genrykoviče Hartviga, na-
vštívil také rak.-uh. vyslance p. Ugrona. Roz-
mluva s ním je zajímavá a důležitá tím, žep
Ugron před ruským novinářem prohlásil aféru
konsula Prochasky za nicotnou a dal srbské
vládě vysvědčení, že se naproti Rakousko-
Uhersku chová pokojně a přímo vzorně.
Na aféře Prochaskově nebylo nic víc
než toto: Když Srbové obsadili Prizren, rak.-
uher. konsul poslal svého ozbrojeného sluhu
s úřadní korespondencí na poštu. Srbské vo-
jenské úřady korespondenci otevřely, k če-
muž neměly práva, a když nenalezly ničeho
závadného, poslaly ji, kam byla určena. Min
předseda Pašič dostavil se k p. Ugronovi
vyslovil mu politování nad tímto malým pře-
hmatem, „čimž pokládán případ za ukon-
čený“.
O úmyslech Rakousko-Uherska naproti
Srbsku se vyslanec vyjádřil: „Rakousko i
přeje pouze míru a pevného přátelského po-
měru k Srbsku. Máme spolu tolik důležitých
hospodářských zájmů, že bychom mohli jeden
druhému prokazovati navzájem největší úslu-
hy na poli obchodu a průmyslu. Rakousko-
Uhersku je všeho výhodnější žiti se Srbskem
v úplném pokoji a shodě.“
Obyvatelstvo habsburského mocnářstv
vezme s potěšením na vědomí toto prohlášení
rak.-uh. diplomata, ale nelze potlačiti po-
známku, když rak.-uh. zahraničná politika
přeje si upřímně nejpřátelštějšího poměru
k Srbsku, proč se nestará, aby jí v tom ne-
bylo překáženo na území vlastního státu. Opa-
tření, v té příčině nutná, spadají sice do ji-
ných ministerských resortů, ale snad bysi
páni kolegové hraběte Berchtolda dali řící
odstranili by ten uši rvoucí zlozvuk v děj-
stvích Rakousko-Uherska.
Jančevecký
Genrykovič Hartvig
Prochaskův
Srba
Pašič
Berchtold
Bělehrad
Prochaska
Rakousko
Uhersko
Prizren
Srbsko
RakouskoUhersko
9
article
Ačkoli je v Srbsku válečný stav, Srbsko
nežádá pasů od osob, přicházejících na jeho
území. Uhry ale kontrolují všecky, kdo do
Srbska odjíždějí nebo odtud přijíždějí. Srb-
ským občanům, přicházejícím za obchodem
do Zemuna nebo jiných blízkých měst zadu-
najských, uherské úřady činí všemožné
překážky a nepříjemnosti: prohledávají, zaví-
rají bez udání důvodu a beze všech ceremoni
vypovídají z Uher do Srbska.
V den sv. Sávy, srbského národního svět
ce, vojenské úřady v Zemunu držely králov-
ský palác v Bělehradě po několik hodin pod
osvětlením reilektoru. Obyvatelstvo běle
hradské si to nikterak nevykládalo jako
známku přátelské pozornosti.
Vyslanec Ugron, jak píše p. Jančevecký
protestoval u své vlády proti všem zbyteč-
ným vyzývavostem z Uher.
Svaz slovanských akademií.
»Puské Slovo« oznamuje: Poslední valné
shromáždění ruské Akademie v Petrohradě
bylo věnováno otázce o utvoření svazu slo-
vanských akademií a učených společnosti.
Myšlenka utvořiti takový svaz vyšla z pře-
svědčení, že na některé vědecké otázky
musí se soustředit úsilí všech učených spe-
cialistů všech slovanských národů, aby mohly
býti rozřešeny. K takovým otázkám náleži
na př. slovanská dohistorie, slovanský pra-
jazyk a pod.
Účelem svazu bude: 1. konati společ-
nými sílami a prostředky bádání v oboru
slavistiky a výsledky jeho uveřejňovati; 2.
napomáhati a spolupůsobiti při řešení věde-
ckých otázek téhož oboru, předsevzatých
jedním členem svazu, když o to požádá
členy ostatní.
Členy svazu budou: imperatorská Ala-
demie nauk v Petrohradě; Jihoslovanská
Akademie v Záhřebě; Česká Akademie cís
Františka Josefa v Praze, resp. její III. třída
Srbská kr. Akademie v Bělehradě; Bulharská
Akademie nauk v Sofiji.
Srb
svatý . Sáva
Ugron
Jančevecký
Srbsko
Uhry
Bělehrad
Petrohrad
Záhřeb
srbský národní svět
svaz slovanský akademie
Český akademie cís František Josef v Praga
10
article
Ostatní podobné ústavy mohou se ke
svazu ještě přihlásiti. Každá akademiea
každá učená společnost budou míti právo
vysílatí do valného shromáždění svazu tolik
členů, kolik uznají za dobré; ale při hlaso-
vání nebudou míti platnosti hlasy jednotlivců,
nýbrž jen ústavů ve svazu spojených.
Změna ve francouzském mínisterstvu.
Aféra Dreyfusova, která způsobila tak hlubok
rozvraty ve francouzské veřejnosti, že její následky
nevymizí s jedním lidským věkem, zvířila opěí
prach právě ve vzrušené době před volbou nového
presidenta republiky a obětujejí stal se zatím mí-
nistr vojenství Millerand. Zůstane-li obětí sám
uvidí se teprve 17. ledna.
Sociélní demokraté a radikální socialisté cho-
pili se proti Millerandovi a nepřímo proti Poln-
caréovi fakta, že bývalý podplukovník Mercier du
Paty de Clam, jenž dne 2. listopadu 1894 dal set
níka Dreyfusa zalknouti a nařídil mu poátí diktáí
kterým měl býti usvědčen z vlastlzrady, pak prot
němu v prvním procesu svědčil, když však mu př
revisi Dreyfusova procesu byly dokázány různé
přehmaty, byl r. 1900 sesazen, nyní byl dekretem
ministra vojenství jmenován podplukovníkem
zeměbraně a přidělen k železniční a etapní službě
pařížské vojenské správy.
Dreyfusův
Millerand
Poln
Mercier
Pat
ústav v svaz spojený
11
article
Du Paty de Clam po svém sesazení se odvola
ke státní radě, jež však odvolání zamítla teprve
r. 1907, když již vypršela lhůta, do které mohl zá-
dati, aby byl zařaděn ve své hodnosti do reservy
Potom podal žalobu na ministerstvo vojenství pro
falšování listin, v niž dovozoval, že jeho soudcům
byla předložena listina, ve které bylo falšováno
datum jeho vstupu do vojska, aby se zdálo, ž
slouží děle než 30 let. Když r. 1911 pro případ aga-
dirský hrozila válka s Německem, žádal du Paty
de Clam tehdejšího ministra vojenství Messímyho.
aby byl zařaděn ve své hodnosti do zeměbrany
bylo mu odpověděno, že ministr nařídil, aby se jeho
žádosti vyhovělo. Později jej ministr Messímy
sobě povolal a připomněl mu, že podal žalobu n
ministerstvo, při čemž mu dal na srozuměnou, že
jeho žádost bude příznivě vyřízena, odvolá-li ž -
lobu. Potom hned žalobu odvolal, ale jmenován ne-
byl. Loni v dubnu hlásil se opět u ministerstva v-
jenství, na rozkaz Millerandův byl mu dán opi
jeho výkazu, v němž zjištěna nesprávnost, načež
Millerand nařídil vyšetřování a rozhodl se p k
splniti slib svého předchůdce Messimyho, což mí
prakticky jen ten význam, že by du Paty do Glam
byl v případě války povolán ke službě v země-
braně.
Pat
Messímy
Millerandův
Millerand
Glam
Německo
12
article
Velký rozruch způsobila zejména okolnost, ž
dekret byl ohlášen v oficiálním listě právě nyní
před volbou presidenta, čímž dána odpůrcům Poin-
carčovým přdležitost k bouřlivé agitaci. Milleran
tvrdí ovšem, že záležitost pokládal pouze za vě
správní, nepolitickou a proto ji ani nepředloži
ministerské radě, i přejal sám úplnou zodpověd-
Poincaré s obvyklou obratností zabráníl další
mu rozsahu krise, prohlásiv v ministerské radě, že
by byl nikdy nesvolil k opatření Millerandovu, kdy-
by o něm byl dříve zvěděl. Podobně vyslovili se
jiní ministři, mínistr orby Pams pak přímo útoči
nost.
na Millsranda, že proxedl politiský čin. talže
Poincaré
Millerandův
13
article
Briand, jenž varoval před změnou v ministerstvu
vojenství za nynější naplatě mezinárodní situace.
zůstal osamocen. Kabinet musil Milleranda hoditi
před palubu, neboť Combes již ohlásil, že bude
vládu interpelovati. Ježto pak soclální demokraté
a combisté také zpravili Poincaréa, že pro případ.
kdyby Milleranda nedonutil k demisi, nebudou př
volbě presidenta hlasovati pro něj, anl pro jiného
člena kabinetu, octl se Polncaré rázem v nebezpeči.
že ztratí všechnu nadějí, stáší se nástupcem Fal-
ličresovým.
Sociální demokraté a radikální socialisté
Combesem vyvíjeli vůbec velikou čínnost, Ježto se
jim naskytla dávno čekaná příležitost. povaliti Mi-
leranda, jenž je protí sobě popudil různými opatře-
ními ve svém resortu, zejména tím, že dal antíml-
litaristické agítátory, odsouzeně pro činnost, směřu-
jící protí armádě, kteří byli povinní vojenskou služ-
bou, vyloučíti z pluků dislokovaných ve Francil
zařaditi do pluků afrických. Millerand prostě sna-
žil se s velkým úspěchem zabrániti hrozivé anar-
chli a desorganisaci v armádě, ohrožené propa-
gandou hervéšstů, a obnoviti starou vážnost armá-
dy jako naděje vlasti v očích veřejnosti. Veliká
většina Francouzů přece ještě dnes smeká pře
trojbarevným praporem, jejž hervélsté házejí a
hnojiště.
Briand
Millerand
Francouz
14
article
Alexandre Millerand, narozen r. 1859, byť ad-
vokátem a žurnalistou, r. 1835 zvolen do sněmovny
jako socialista a r. 1899 stal se jako první soclalista
ministrem obchodu v občanském kabinetě Wal-
deck-Rousseauově. Jako ministr provedl nové zá-
konodárství tovární, stanovtcí 10hodinovou pra-
covní dobu. V boji proti vládě Combesově rozešel
se se socšálně demokratickou stranou a byl zní
vyloučen. V kabinetě Briandově byl rovněž mi-
nistrem veřejných prací a v lednu r. 1912 stal se
mínistrem vojenství v kabinetě Polncaréově.
Nový ministr vojenství Lebrun, jenž v posa-
vadním úřadě jako mínistr osad osvědčíl velký
správní talent, je 45letý a stejně jako Polncaré
Lotrinčan. Všem francouzským srdeím stal se ml-
lým, když ve schůzí minísterské rady, která rozho-
dovala o postupu části francouzského Konga Ně-
mecku, vytryskly mu z oči slzy. Pro aynější jeho
resort se mu hodí, že byl nějakou dobu aktivnín
důstolníkem.
Millerand
Rousseauův
Briandův
Lebrun
Waldeck
15
article
Sbor obecních starších král.
Sbor obecních starších král.
hl. města Prahy
konal včera orvní letošní řádnou schůzi, na jejímž
denním pořádku nalézalo se 38 záležitostí. Někter
z nich, zejména návrhy na zavedení nových dávek
a poplatků ze zábav a hudebních nástrojů, vzbu-
zovaly zájem obecenstva. Galerie byla hustě ob-
sazena již dlouho před zahájením schůze. Po 3. hod.
odpolední konaly se porady jednotlivých klubů
sdružení ohecních starších, Měšťanské společen-
stvo hostinských a výčepníků v Praze v poslední
chvíli podalo obšírný protest proti zavedení no-
vých dávek. A uvádí ve spise onom
Nedosti na tom, že na živnosti hostínské a vý-
čopnické v Praze byl znova uvalen zvláštní pří-
spěvek k policejnímu fondu, pokud se týče plvní
krejcar, má býti nyní zavedena zase obecní dávk
z hudebních nástrojů a ze zábav, kterou by opět
hostinští byli nejvíce postiženi.
Někter
Praha
sdružený ohecne starý
16
article
Nebudeme poukazovati na to, že výdělkov
poměry hostinských se čím dále tím více zhoršují
ježto následkem stagnace průmyslu a obchodu, ve-
liké nezaměstnanosti dělnictva a neslýchané dra-
hoty všech potřeb životních, nezbývá obyvatelstvu
ani na to, čeho k živobytí nezbytně má potřebí
lím méně na návětěvu hostinců, bez které se může
ohejíti. Tyto poměry jsou všeobecně známy, pročei
spíše by bylo na místě pomýšleti na poskytnut
úlev těmto, tak těžce o existenci zápasícím živ-
nostníkům, a ne uvalovati na ně nová břemena
Dostalo-li by se předloze řečené schválení, či-
nily by poplatky z koncertu při vstupnémi na žá-
dost za povolení a na kolky 4 K. chudinský po-
platek nejméně 2 K 10 h, dávka obecní (paušalo-
vaná) 1 K 20 h (po případě místo této poplatek
ze vstupenek]. Celkem tedy by musel hostinský
zaplatit nejméně 7 K 30 h na poplatcích z kon-
certu, dříve ještě, než jediný haléř strží. Z taneč-
ních zábav se vstupným platí se za kolky 4 K
chudinský poplatek nejméně 4 K 20 h, dále zvláštní
hudebné za každého hudebníka 1 K 20 h. K tomu
má nyní přistoupiti ještě obecní dávka buď 10
ze vstupného nebo pnušál 4 K 50 h. I při koncer-
tech i při tanečních zábavách přičistí jest k tomu
dále odměnu hudebníkům, kteří rovněž činí nyní
zvýšené požadavky, takže sečte-lí všechny výdaje,
dojde hostinský až příiš často k smutnému resul-
tátu, že nejen ničeho nevyziská, nýbrž naopak pro-
dělá. Ale o debicit se s ním nechce nikdo děliti.
17
article
Poněvadž již přispěvek k chudinskému fondu jest
dávkou obecní, má se příště z koncertů a zábav
tanečních platití dvojí dávka obecnil Při žádné
jině živnosti neshledáváme, aby kromě daní a při-
rážek, vyměřovaných ze živnosti jako celku, také
ještě jednotlivé zdroje výdělku byly zvláštními
dávkami zatěžovány, jako při živnosti hostinské.
A přece se ještě nové a nové dávky na ni vy-
mýšlejí.“
Kluby a sdružení projednaly toto podání. Usne-
seno, aby vzhledem ke značnému rozruchu obe-
censtva byl vzat z denního pořadu návrh na za-
vedení dávek z hudebních nástrofů. Rokování
klubech prodloužilo se až do 5. hod. odpolední.
kdy teprve zahájena schůze sboru obecních star-
Na křeslech praesidia primátor p. dr. K. Gro
a náměstkové pp. prímář dr. F. Kašpar a cís. r.
JJ. Schrötter.
Lože a galerie značně naplněny.
Primátor p. dr. K. Grož věnoval vřelou po-
smrtnou vzpomínku zesnulému členu sboru obec-
ních starších a rady městské p. tnž. Fr. Zvěřino
a projevil čest jeho památce. Projev ten členové
sboru vyslechli stojíce.
ších.
K Gro
doktor
F Kašpar
František
Zvěřina
obecní star
Jj
18
article
Události v sylvestrovské noci.
Události v sylvestrovské noci.
V interpelaci p. ob. sl. Boháč (nár. soc.] zmíni
se o surovostech, provedených v sylvestrovsko-
novoroční noci na Příkopě a žádal, aby praesidium
intervenovalo u policejního ředitelství k tomu cíli.
aby na příště toto srocování surových oslavovatelo
Nového roku byla zamezeno. Návrh byl přikázán
radě městské.
19
article
Vyřízení stavebních záležitostí.
Vyřízení stavebních záležitostí.
Zamítnuty byly stížnosti: zástupce pozů-
stalostí Emila bar. z Kubinzkých do nařízení, aby
firemní tabule na č. 574-I. na Příkopě byly odstra-
něny: Jany Dlouhé ve příčině přístavby a staveb-
ních změn v čís. 558-I.; Fr. Vydry, majitele továrn
č. 94-VIII., proti nepovolenému užívání novostavel
v této tovární realitě; Fr. Schlaříra proti nepovo-
lení novostavby za Bruskou branou; Fr. Štorkána
do předpisu poplatku za použití uliční plochyv
ulici Schnirchově VII.: Fr. a Berty Lukešových
proti povolení stavebních změn v čís. 471-II., v ulici
Lipové: Fr. Štorkána proti odepřenému vydání cer-
tifikátu o dokončení stavby a povolení k obývání
domu čp. 267-II. na Zderaze: stižnost proti povo-
lení dvorní budovy na č. 1267-II. v ulici Školské.
Vyhověno stížnosti M. Kindermannové-Amle-
rové ve příčině přístavby v domě čp. 98-III.; Boh
a Jany Libánských v příčině bytu pro domovník
v novostavbě v Podskali (po připadě pp. Hodka.
Doležala a Kasslického 38 hlasy proti 23).
bar
Dlouhý
Štorkán
Lukešův
M Kindermann
Amle
Libánský
Hodek
Doležal
Kasslický
Francie
Schnirchův VII
Zderaz
20
article
Volby.
Volby.
De dozorčí rady společné vodárny zvoleni pp.
Baštecký E., Cizler J. c. r., Deyl J. dr., Fiala J.
Funk V. dr., Hodek F., Jirousek J., Kovařovič B.
hž., Maděra T.. e. r. Macháček J., Mattuš J.. Pa-
sovský V.. Peterka Josef. Pínz Al., Souček O., dr.
Šule J., Urban J., c. r., Židlický K., JUC
Do správní rady elektrických podniků zvoleni
Fr. Soukup a inž. Rotnágl. Po referátu p. presi-
denta cís. r. Varvažovského bylo usneseno
aby počet členů správní rady ze 14 byl rozmnožen
na 15. Zvolen byl p. J. Fiala (do konce r. 1916
Pan Březnovský přimlouval se za to, aby členové
správní rady pilně docházeli do schůzí. Pan Štěpá-
nek zmínil se o štědrovečerním výnosu správn
rady elektrických podniků o „ochraně“ domácích
výrobků elektrotechnických a poukazoval k tomu,
že „Národní Listy“ samy výnos ten rozhodně od-
soudily. Řečník táže se p. starosty, zda výnos by
vydán s jeho souhlasem.
Baštecký
Deyl
doktor
Fiala
J Funk
Hodek
Jirousek
Maděra
Macháček
Mattuš
Josef
Souček O
Urban
Židlický
Soukup
Ing
Rotnágl
J Fiala
Březnovská
Štěpý
Francie
Zvolen
Cizler J . c
Kovařovič B
Pínz Al
21
article
Starosta p. dr. Groš: Prosil bych pana kolegu
aby při projednávání návrhu na doplňovací volbu
do správní rady elektr. podniků nejednal o této
věcí, poněvadž není po ruce znalecký posudek
technické kanceláře elektrických podniků, jehož ku
posouzení celé věcí jest třeba. Nejednalo se
o žádný boykot, nýbrž zmíněný oběžník byl
vydán z důvodů technických; neboť stroje.
jež mají býti připojovány na proud našich elektr.
podniků, nevyhovují. Příčinou vydání oběžníku byla
ludíž nezpůsobilost strojů. Boykot nějaký jsem
v této věci neshledal a také k mému dotazu ze
správní rady elektrických podniků nic podobného
potvrzeno nebylo. Nemohl jsem také o věci ni
více věděti, než co mně bylo sděleno se strany
technické správy elektr. podniků.
Do správní rady úistředních jatek a trha do-
bytěího zvoleni pp. V. Novotný a A. Wildmann.
Magistrátními rady v VII. třídě hodnostní zvo-
leni pp. Frant. Boháček a JUDr, Františel
Horák
Výpůjčka pro společnou vodárnu.
Po referátu p. ob. st. dra. Růžičky byl schvá-
len návrh, aby prostřednictvím Pozemkové banky
v Praze uzavřena byla k účelům společné vodárny
obcemi Prahou, Smíchovem. Král. Vinchrady
Žižkovem půjčka do výše 2.000.000 K (z které na
Prahu vyjde 58.4?%) a to na úrok o 1% vyšší na
sazbu Rakousko-uherské banky a za prolongjační
provisi, a aby správní rada společné vodárny byla
zmocněna ku provedení půjčky a přijetí valuty.
Proti návrhu hlasoval pouze p. V. Štěpánek.
doktor
Groš
V Novotná
A Wildmann
František
Boháček
Frantijít
Horák
Růžička
Král
V Štěpánek
Praha
Smíchov
Žižkov
Rakousko
22
article
Různé záležitosti.
23
article
Odvolání Josefa Rouska a Anny Jirochové d
rozhodnutí rady městské, kterým zamítnuta byla
žádost jeho manželky za udělení stálé chudinské
podpory, zamitnuto.
Odvolání Viktora Jelínka do rozhodnutí rady
městské, kterým zamítnuta byla jeho žádost z
bezplatné pěijetí do městské chorobnice na Kar-
lově, zamitnuto.
Schválen návrh na zřízení dalšího definřtivníhe
místa vychovatelky pro městské úlulky české škol-
ní mládeže.
Schválen návrh, aby zamyšlená změna pláne
polohy pro bezejmennou ulici, souběžnou a ulicí Je
ronýmovou podle továrny Pražských papíren č
516-VII. byla veřejně vyložena.
Obci střešovické povoleno bylo zaústiti je
stoky do soustavné kanalisace pražské a obcí sou-
sedních a do čistící stanice kanalisační v Bubenči
Po referátu p. dra. Píka schválen dodatek § 3
stanov Pražské městské pojišťovny životní a dů-
chodové: „Ústav jest oprávněn provozovati též ne-
přímě pojišťování životní a důchodové“
Nadace areh. Jana Novotného byly
uděleny: Nadace pro pěstování vědy a umění dílu
z oboru budby (722 K) Gustavu Roobovi. — Pr
služebné (5 míst po 64 K) Anně Valentové, Jindřiš.
ce Hladké, Anně Lochové, Barboře Humlové
Anně Eimové. — Pro tovaryše a pomocníky (287
85 h) Antoninu Kadlecovl. — Pro zedníky a tenař
(5 míst po 66 K 15 h) Josefu Diviškovi, Frant. Raj-
nyšovi, Josefu Řápkovi, Joselu Čadskému a Váel
Zimovi. Pro sirotka mužského poblaví (831 K 32
Karlu Hofímannovi.
Rousek
Jirochová
Jelínek
Píka
Novotný
Roob
Valent
Loch
Huml
Eim
Antoninus Kadlecovl
Divišk
František
Řápek
Josela
Váel Zima
Hofímann
Kara
Bubeneč
Raj
24
article
Schválen návrh na zvýšení drabotního přídav
ku ze základního služného úřadníků a podářad-
níků pražských obocních plynáren a úřadník
obecních, agendou plynárenskou pověřených, o 49
a počítání téhož i ze služebních přídavků. Dále
schválen návrh na úpravu platu stálých výpomon-
ných úřadníků plynárenských z týdenních 20 K n
100 K měsíčně.
Udělen osobní přídavek ročních 2000 K ře-
ditcli pražských obecních plynáren p. P. Baušovi
Fondu pro splavnění Vltavy uvnitř Prahy pro-
dána vodní síla býv, vodárny malostranské na Petr-
žilkovském ostrově s částmi parcel č. kat. 23 a 2
na Smíchově za kupní cenu 60.000 K
Schválen návrh, aby se zřetelem k pravidlům
o postupu časovém na příště magistrátní a stavebn
radově, kteří již sborem obecních starších na mi-
sta radovská (v VII. tř. hodn.), sborem obecních
starších zřízená, jmenováni byli, zabírali postupn
bez zvláštního (druhého) jmenování místa, zřízená
též v VI. Hřídě hodnostní, jakmile se tato uprázdní
a to dle dosavadního pořadí služebního, jakého na
základě jmenování sborem obecních starších v
statu dosáhli. Návrh, aby zmocněna byla rada měst-
ská uděliti těm úřadníkům konceptním a techni-
ckým, kteří dosáhli VII. třídy hodnostní postupem
časovým, k jich žádostem též příslušný títul magi-
strátních neb stavebních radů.
Bauš
Petr
Vltava
Praha
Smíchov
25
article
Koupě a prodej nemovitostí.
Schváleny byly následující návrhy: Zakoupeny
byly masné krámy na Starém městě, a to: a) č. 35
od paní Julie a Pavly Zikových za 13.400 K, b) č.
11 od paní Boženy Pelikánové a paní Marie Ma-
chulkové za 6700 K. c) č. 31 od pp. manželů Josefa
šešína a Barbory šešinové, p. Julia Feigla a p. Ja-
na Feigla za 6700 K. Od p. Františka Sudy zakou-
pena pozemková parcela č. kat. 778 v Praze-II. v
výměře 22 čtv, sáhů za 4000 K. Staveniště č. X.
skupiny C rozdělených pozemků u Bruské brány
ve výměře 131 čtv, sáhů bylo prodáno manželům
pp. Jaroslavu Englerovi, úřadníku Zemské banky,
choti téhož pani Josefé Englerové za 108 K sáh.
Obci vršovické byly prodány dílce pozemkových
parcel č. kat. 339/2, 340/1, 341, 342/1 v Michli ve
výměře 479 čty. sáhů k účelům regulace potoka
Botiče za cenu 15 K za sáh. Ředitelství c. k. stát-
ních drah v Praze prodány: a) dílce pozemkových
parcel v Michli ve výměře 12.291 čtv. sáhů za cenu
8 K 28 h za sáh, b) dílce pozemku v Michli ve vý-
měře 2412 čtv, sáhů za jednotkovou cenu 24 K
hal. za 1 čtv. sáh.
Nájem Obecního domu u Prašné brány p. Opploví
vypovězen.
Julie
Pavel Zikův
Pelikán
šešín
Barbora
Feigl
Sud
Bruská
Engler
Praha
Michle
Botič
II
Josefé Engler
a paní Marie Ma
obecní dom
26
article
Referent p. mag. kom. Kreuz přednesl návr
rady městské, aby p. Emanuelu Opplovi byla vy-
povězena smlouva o pronájmu mist-
ností se vším přislušenstvím v Obec-
ním domě o termínu únorovém 1913 na
půl roku. V odůvodnění sděleno, že po dlouhou
dobu objevovaly se stížnosti, které nájemee
dplně lgnoroval a také ignoroval veškoré
podmínky smlouvy. Dozorstvo domu dospělo ku
přesvědčení, že nápravy nelze jinak zjednati nel
výpovědí z nájmů. S tímto stanoviskem rada měst-
ská souhlasí. Referent sdělil, že včera po 2. hod.
odpolední zaslal p. Oppel dopis, v němž uvádí, že
se z novin dověděl o tom, že má dostati výpověd.
Žádá, aby se směl nájem Obecního domu přerušít
již ke konci měsíce dubna, poněvadž do srpnav
letních, mrtvých měsících utrpěl by značnou škodu
Uvádí také, že učinil v Obecním domě četné, ná-
kladné investice. (Hlučná veselost a odpor.)
Pan ob. st. Mattuš uvedl, že se již ve schůzi
sdružení tázal po důvodech výpovědí z nájmu
byl odkázán na zprávu referenta. Ale z této zprá-
vy se opět ničeho nedověděl. (Hlast To si nepřejte
vědětl)
Pan ob. st. Maděra tvrdil, že se p. Oppel jako
nájemce Obecního domu velmi dobře osvědčil.
Kreuz
Oppl
Oppel
Mattuš
Hlast
Maděra
rada město
obecní dům
obecní dom
27
article
Pan ob. st. Boháč vítá velmi vřele návrh rady
městské a lituje, že nebyl podán před sokolským
sletem, nebo před masopustem. Doporučuje zříze-
ní tržnic v jednotlivých sálech Obecního domu.
Při hlasování byl návrh rady městské na vý-
pověď z nájmu p. Opplovi sehválen skor
jednomyslně. Dopis p. Oppla odkázán rad
městské.
Pan Kasalícký vyslovil přání, aby nové zadání
Obecního domu stalo se cestou veřejného konkur-
su. [Souhlas.)
Dlužno podotknouti, že zpráva nedělního „Ča-
su“ o tom, že o Obecní dům ucházeti se bude sou-
kromá konsorcium, v jehož čele prý stojí dr. Pik.
dr. Štych, c. r. Červený, jest ohledně p. cís. r. Čer-
veného úplně bezpodstatnou.
Boháč
Oppl
Kasalícký
doktor
Štych
Červená
obecní dom
28
article
Nové obecní dávky.
29
article
Pan mag, rada dr. Pavlanský přednesl návrh.
aby v Praze zavedena byla dávka ze zábav a před-
stavení. (Návrh byl v listě našem uveřejněn.)
Pan ob. st. Kreibích stěžoval si, že stav ho-
stinských je na dále zatěžován novými dávkami
Navrhoval zamitnutí návrhu.
Také pan ob. st. Simonides doporučoval zamít-
nutí návrhu, pokud se týká zábav z přednášek
dělnických a živnostenských korporací.
Pan ob. st. Březnovský diví se, proč není za-
vedena dávka ze zápasů a z kopané — „z této
užlechtilé hry, kteráž ušlechtilost se jeví v tom.
že jeden druhému vyrazí střeva z těla“ (pravil
řečník). Dále vyslovil se proti zdanění divadelních
listků. Tím se vyhání obecenstvo z pražských di-
vadel do předměstí. Navrhuje vrácení návrhu radě
městské. Pan Kreibích si stěžoval, že se hostin-
ským špatně vede. Ale dlužno konstatovati, že se
vede všem ostatním živnostem špatně. Když se
hostinským vede špatně, tak si to vynahradí jinak
Jiné stavy toho činiti nemohou. Bolí mne — po-
kračuje řečník — že se společenstvo hostinských
usneslo vrátit účtenky Národní radě. To je nevla-
stenecké, hostinského stavu nedůstojné.
doktor
Pavlanský
Kreibe
Simonides
Březnovská
Praha
30
article
Pan Krelbích vysvětloval, že hosté sami s
vyslovili proti účtenkám Národní rady
Pan ob. st. Štěpánek dovozoval, že předloha
může se uplatnit jen schválením zemského sněmu
král. Českého a vytkl nutnost spojitosti mezi témito
předlohami a reformou obecního řádu. Zmínil se
o zřízení čtvrtého sboru volebního, aby také děl-
nietvo mělo právo zúčastnít se rozhodování o vě-
cech obecních. Doporučoval zřízení obecního ústa-
vu návěštního (Dr. Baštýř: Vše je připravenol).
vykoupení soukromých pohřebních ústavů. Promlu-
vil o stále rostoucích schodcích obecních a končil
výtkou, že deficit Obecního domu obnáší ročně
400.000 K a nikoliv 11.000 K, jak projektanti před-
vídali. Řečník navrhoval vrácení návrhu radě měst-
ské a vypracování návrhu změny obecního řádu.
Pan m. r. dr. Baštýř upozorňuje, že jsou mno-
hé podníky dosud nezdaněné. Na př. kinematodrafy
dosud zdaněny nejsou. Výtky p. Simonidesa a jeho
rozrušení pro zdanění řemeslnických a dělnických
představení a přednášek jsou bezpředmětné, nebot
takové věci jsou ze zdanění vyňaty. Spojitost vy-
hledávat mezi předlohou a změnou obecního řádu
nedoporučuje, poněvadž řád obecní jest mnohem
důležitější. Poukazuje, aby o obecním řádu byly
slyšeny také obce budoucí. Velké Prahy.
Mezi tím, o půl 8. hod. večerní, prořidly řady
zasedací síně tak, že nebyla přítomna kvalifikovaná
většina, a primátor p. dr. K. Groš schůzi u kon-
čil.
O nových dávkách nebylo tedy vůbec roz-
hodnuto.
Krelbe
Štěpánek
doktor
Baštýř
K Groš
Velká Praha
31
article
Ze strany.
Ze strany.
Řečnícký kurs národní strany svobodomyslné.
Organisační odbor chtěje vyhověti stále četnějším
přáním organisací za vyslání řečníků, rozhodl se
uspořádati kurs řečnícký, na kterém stanova-
ná théma byla by přednesena. Kurs zahájen bude
ve čtvrtek 16. t. m. přednáškou pana prof. dra.
Václava Ansbergra „O technice žečnické“ a po-
kračovati bude každý čtvrtek a pondělí. Před-
nášky konati ze budou v sekretarlstu strany (Ma-
rlanská 3 II. p.) vždy v 8 hodin večer. Zúčastaltl
mohou se všichni organisovaní stoupenci strany.
kteří mají schopnost a dobrou vůli konatí před-
náčky v organisacích.
Úpozornění organísacím místním. Organisační
výbor žádá veškeré organisace, aby své valné hro-
mady oznamovali sekretariátu strany, aby případně
delegát organisačního výboru vyslán býti mohl.
Ústřední výbor odboru státních úřadníků kona
svou schůzi dne 10. t. m. Předseda pan president
Kraus vzpomněl na začátku schůze vřelými slovy
úmrtí člena odboru p. účetního rady Františka
Zemka, upřímného příslušníka naší strany a osvěd-
čeného pracovníka odboru, kterého tento v milé
paměti zachová. Usneseno bylo, projeviti p. říš-
skému poslanci Čechovi za jeho působení při jed-
nání o služební pragmatice dík odboru. Jednáno
bylo o otázce úřadnických konsumů, ve kteréžto
záležitosti odbor se dohodl s ostatnímí odbory.
pak o stížnosti, vedená jislým členem odboru do
odepření ražijního železníčního lístku a probrána
řada záležitostí rázu organisačního a osobního. Při-
jaty byly nové přihlášky k odboru. Příští schůze
koná se 24. ledna t. r.
profesor
doktor
Ansbergr
Kraus
Zemek
Čecho
Ma
32
article
Krajský sjezd národní strany svobodomyslné
v Nymburce. Krajský výbor volební a místní orga-
nisace nár, strany svobodomyslné pořádají v neděli
19. ledna krajský sjezd národní strany svobodo-
myslné v král. městě Nymburce. Pořadí 1. O 10. ho-
dině dopolední: Důvěrná schůze organisační v sále
hotelu „U města Prahy“. Referují: J. Sochor, ná-
městek starosty města Pardubic „O živnostnictvu
ve straně svobodomyslné“, odborný učitel Gustav
Hořman z Přelouče: „O další organisaci strany“a
pnol. Em. Hlavatý z Pardubic: „O naší straně v sa-
mosprávě“. 2. O půl 2. hod. odpol. společný oběd
v rest. „U Douděrů“. 3. O 3. hod, odpolední veřejná
schůze v Sokolovně. Říšský a zemský poslanec dr.
Karel Kramáři „Referát politický“. Žemský po-
slanec Leopold Weigner, inspektor ústavu ku po-
vznesení malých živnosti: „Požadavky živnost-
nictva k zemskému sněmu“. Říšský poslanec dv.
rada J. V. Hráský: „O státním hospodářství rakou-
ském“
Místní organisace národní strany svobodomy-
slné ve IV. volebním okresu (Praha, horní Nové
město u Karlova, Moráň-Podskalí a král. Vyše-
hrad) pořádají ve středu 15. t. m. o 8. hod. večerní
v sále „u Němečků“ ve Vyšehradské třídě před-
nášku člena permanentního výboru pojišťovacího
říšské rady, poslance p. Fr. Kratoch vílat
„O nynějším stavu otázky sociálního
pojišťování.“ Pp. členové místních organisací,
zejména z řad živnostnictva se na tuto, pro ně
velice důležitou časovou přednášku upozorňují
žádají, aby se jí v četném počtu záíčastnili. Hosté
vítáni.
J Sochor
Hořman
Douděra
doktor
Kramář
Weigner
Hráská
Němeček
Nymburk
U město
Praha
Pardubice
Přelouč
Nová město u Karlov
Vyš
národní strana svoboda
organizace národní strana svobodom
MoráňPodskalí
33
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Osudné« slovo knížete Thuna. Ke
včerejším poznámkám o interviewu kn. Thuna
s referentem »Bohemie« a k nářku »č.
Slova«, že místodržitel pronesl slovo »osudné«,
jsme zmocněni prohlásiti, že se strany české
už před delší dobou byla vláda žádána,
mají-li býti porady opět zahájeny, aby do-
cela určitě a jasně vyjádřila se ohledně t. zv.
reservátů, t. j. ohledně těch náležitostí, kde
má zůstati při dosavadní jazykové praxi,
jinými slovy, při němčině. To bylo v naří-
zeních Badenových i Gautschových, jakož
i ve všech posavadních návrzích zákonaa
také budoucně tak bude. V tom není tudíž
pranic »osudného«, nýbrž je to prostý dů-
sledek na ten čas nezměnitelných poměrů.
Čeští poslanci vždy jen s největší rozhod-
ností bránili se proti tomu, aby v zákoně
nebylo užíváno výrazu, že se v pří-
padech těch má uživati jazyka ně-
meckého, jak bylo v předloze Koerbrově,
a žádali, aby zůstalo při termino-
logii nařízení Badenový chi
Gautschových, totiž aby se řeklo v zá-
koně, že zůstává »při dosavadní zvyk-
losti«. A na tom ovšem nedstup n
Thun
Badenův
Gautschův
Bohemia