ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5e2d330-8f08-11dd-9100-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 87, person 105, org 16, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 13. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 12.
4 article
V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . na dh Va sliálkách na venkový: ranní člslo . . . . .-3- 10 večerní . . . . . - Inseráty platí se hotově nuispřed- Přednlacení a jesertv vdinna admnistrace v Marlanskául,k Tam nacházejí sel tee redakce. tiskárna av čekped „Národních L.tstů- Rukoplsy se nevráceší.
Marlanskául
5 article Demise Millerandova
Demise Millerandova změny ve francouzském ministerstvu Vyšetřující soudce z procesu Drey- fusova podplukovník Paty de Clam který v roce 1900 byl disciplinárně potre- stán vyloučením z vojska, rozhodnutím mi- nistra vojenství Milleranda v minulých dnech byl rehabilitován a zařaděn v hodnosti plukovníka opět do zeměbrany. Rozhodnutí Millerandovo vyvolalo v celé veřejnosti francouzské nesmírné vzrušení a způsobilo vzhledem ke kandidatuře Poicaréově na presidentství republiky krisi kabinetu do té míry, že Millerand podal včera svoji demisi, která také Fallirem byla přija ta. Novým ministrem vojenství jmenován byl dosavadní ministr osad Lebrun a na místo tohoto povolán podtajemník v ministerstvu financí Besnard. Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) V notě Ag Havas se praví: Můžeme tvrditi, že včera od- poledne a večer se konaly rozmluvy mezi čle- ny parlamentu a předsedou ministerstva a mi- nistrem záležitostí zahraničních Poincaréem a ministrem vojenství Millerandem. Za roz- mluvy nabídl Millerand opět de- misi. Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Přes to, že už včera kolovala pověst, že ministr vojenstv Millerand hodlá odstoupiti, a přes to, že radikálové jednání v záležitosti Paty de Cla- ma neobyčejně ostře odsuzují, vyvolalo odstoupení Millerandovo, které se už pova- žuje za hotovou událost, veliké překvapení.
Millerandův Millerand Lebrun Besnard Havas Paříž
6 article
Jak se proslýchá, vyslovili už ve včerejší mi- nisterské radě někteří ministři, mezi nimi mi- nistr orby Pams, který je jedním z kandidátů presideniství, nepokrytě nelibost nad opatře- ním Millerandovým a uvažovali o možnosti krise kabinetu. Ministr spravedlnosti Briand prohlásil, že za poměrů nynějších zvláště pro situaci zahralniční je povinností ministrů, zvláště mi- nistra vojenství, zůstati na svých místech. Ministerská rada se pak usnesla vydati onu notu, v níž se prohlašuje, že Mille- rand přejímá všecku zodpovědnost za rozhodnutí, které učinil. Tato nota nebere však ohledu na prohlášení radi- kálů. President demokratické levice senátor Čohbes svolává na pohdělí schůzi, na kte- ré má býti usneseno dáti ještě před versaill- ským kongresem podnět k debatě o záležito- s Paty de Clatn5. Vláda je si vědoma že Mi- lerand nemůže v této otázce počítati na větši- nu ryze republikánskou a že situace kabinetu by se mohla státi velice obtížnou. Kromě toho prohlásila řada vlivných radikálních parla- mentárníků předsedovi ministerstva, jestliže se prohlásí s Millerandem solidárním, že by nemohli se zasazovati na prospěch jeho kan- didatury na presidentství republiky. Poincaré svolal proto ministerskou konferencí, na kte- ré podal Millerand demisi. Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Demise mini- stra vojenství Milleranda byla přijata. Do- savadní ministr osad Lebrun byl jmeno- ván ministrem vojenství a státn podtajemník v ministerstvu fi- nanci Besnard ministrem osad Státní podsekretariát financé byl zrušen.
Millerandův Briand Mill Čohbes Clatn Millerand Poincaré Lebrun Paříž
7 article
List Millerandův.
Millerandův
8 article
Z Paříže, 12. ledna. (Ag. Havas.) V mini- sterské radě, konané dnes za předsednictví presidenta Falliresa, která trvala od 3. do 145. hod. odpol. a které ministr vojenství Mi- lerand se nezúčastnil, sdělil předséda ministerstva Poincaré tento list Millerandův
Havas Falliresa Poincaré Millerandův Paříž
9 article
Administrativní opatření, které jsem vykonal. abych splnil slíb, daný jedním z mých před- chůdců, kterémuž jsem z loyálnosti se nemohl vyhnouti, bylo vysvětlováno tak, že záležito- sti dává se ráz politický, kterého nikdy ne- měla. Za okolností těch, poradiv se se svými přáteli, považuji za svou povinnost prositi vás. byste dal podnět, aby demise má byla presidentem přijata. Millerand prohlašuje listě, že je hrdým na to, že od roku byl těsně spojen s národním republikánským dílem ka- binetu, a ujišťuje předsedu ministerstva upřím- nou oddanosti. Po přečtení listu prohlásil pre- sident Fallires, že demisi Milleran- dovu přijímá. Millerand navštivil před ministerskou radou presidenta republiky.
Millerand
10 title
Mezinárodní situace.
11 article Rumunsko-bulharské napjetí.
Rumunsko-bulharské napjetí. M. Z Kolína n. R., 12. ledna. (Zvl. telegram „N. L.“) Dle telegramu „Köln. Ztg.“ z Buku- rešti se sděluje, že na rozhodných místech je přesvědčení o klidném a smirném urovná- ní rozporů. Příznivý obrat způso- bilvlivvelmocí, zvláště Ruska. Z Bukurešti, 13. ledna. („Morgen“.) Zdejš ruský vyslanec dostavil se v sobotu k mini- sterskému předsedovi a sdělil mu, že Rusko pokládá nároky Rumunska na Silesii za opráv- něné, že však pokládá věcí žádoucí, aby po- žadavky rumunské byly tlumočeny nejen v So- fiji, ale také v Petrohradě. V zakročení ruském spatřuje se hrozba jeho proti Rumunsku, kdyby toto odhodlalo se k vojenským opatřením proti Bulharsku. Ministerský předseda odebral se neprodleně ke králi, aby mu o tom referoval Kollektivní nota velmocí. Z Berlína, 12. ledna. „Nordd. AlIg- Ztg.“ píše v týdenní hlídce: „Kollektivní nota velmocí, kterou má býti čeleno opět- nému zahájení války, byla v pátek večer v úplném znění sepsána v osnověa očekává se, že bude jednomyslně ka- binety přijata. Jednomyslnost, k níž velmoci dospěly co do formy i obsahu to- hoto společného kroku, nechť je dobrou předzvěstí, že též v nevyřízených dosud otázkách bude možno dosíci evropské do- hody. Poukazování některých listů na ne- shody dosud neodstraněné není vhodnév okamžiku kdy vůle Evropy k míru se osvěd- čuje pro jednotný postup v hlavní otázce.
Köln Rumunsko Kolín Rusko Bukurešť Silesia Petrohrad Bulharsko Berlín Evropa
12 article
Nota, jež bude podána Portě, znamená přátelskou, třeba též vážno radu, která neobsahuje nic, co by bylo proti dobře uváženým zá- jmům Turecka samého, ktere přece očekává pro své příští se- sílení ochotnou pomoc velmocí Též vůči státům balkánským neustala nikdy vyrovnávající, umírňující činnost mocností. Nyní uplatňuje se mezí jinýmv obtížích, vzniknuvších mezi Ru- munskem a Bulharskem, o nichž doufáme, že budou diplomati- ckým vyjednáváním rozřešeny. Z Paříže, 11. ledna. (K. k.) Ag. Havas sděluje: Nota, zredigovaná velevyslanciv Londýně, došla včera do Paříže a byla dnes zaslána do Cařihradu. Francouzský velevysla- nec v Cařihradě dostal pokyn, aby jednal ja- ko jeho kolegové. Z Londýna, 11. ledna. (K. k.) Naproti ji- sté zahraniční zprávě dovídá se Reuterova kancelář, že nebyla ještě podána žádná nota mocností do Cařihra- du. Před několika dny předložili sice velevy- slanci v Cařihradě notu, ta bude však nahra- zena kollektivním sdělením, které
Noto Havas Turecko Bulharsko Paříž Londýn Cařihrad Reuterův kancelář
13 article
bylo sestaveno v pátek na konferenci velevy- slanců v Londýně. Jeho text byl v pátek ve- čer telegrafován do hlavních měst, aby by předložen vládám ke schválení. Protože text musí býti zkoumán a pak předložen velevy- slancům v Londýně, je pravděpodobno, že uplyne jeden nebo dva dny, nežl bude nota v Cařihradě podána Mluva noty je pevná. Třebas Turecku dopo- ručuje, aby úpravu otázky ostrovú Egejskýeh zůstavilo mocnostem, přece Turecku jasně naznačuje, že pro ně nen žádné alternativy a že musí Drinopoi odstoupiti spojencům. Připadné zakročení velmoci po kolektivní nótě. M. Z Kolina nad R., 12. ledna. (Zvl. tel „N. L.“) Dle londýnského telegramu „Köln Ztgu.“ dohodly se velmoci zásadně na tom že, kdyby kolektivní nóta byl Tureckem odmítnuta, uspořádaí před Dardanelami lodní demonstraci. Novému propuknutí války energícky zabrání na vše- chen způsob.
Köln Londýn Cařihrad Turecko Kolina nad R Dardanely
14 article Anglie anektuje Egypt?
Anglie anektuje Egypt? Z Londýna, 13. ledna. [„Sonn- u. Mont Ztg.“) Kabinety velmocí byly přátel- ským způsobem zpraveny o zámyslu a n- glické vlády prohlásiti Egypt an glickým územím koloniálním. Mírová konference. Z Cařihradu, 10. ledna. (K. k.) Turečtí plnomocníci navštíví dnes delegáty bal- kánské a otáží se jich, jaké je jejich po- slední slovo. Bude-li odpověď uspokojivá, bu- dou práce konference opět zahájeny, jinal delegáti turečtí Londýn opustí. Rumunsko-turecký spolek? Z Berlína, 13. ledna. „Lok. Anz.“ telegra- fují z Cařihradu: Zvláštní poselství rumunské přijato bylo velkým vezírem. Prohlašuje se, ž v nejbližších dnech dojde mezi Tureckem Rumunskem ke spolku na výboj i odboj a že spolek ten bude podepsán. Kdy srbské vojsko bude odvoláno z Albánska? Z Berlína, 13. ledna. „Lok. Anz.“ ozna- muje z Bělehradu: Naproti zprávám, že srbské vojsko hned po uzavření míru s Tureckem ustoupí z celého území albánského, prohla- šují v politických kruzích, že vláda se usnese uveřejniti projev, že odvolání vojska stanes ve chvili, ve které urovnány budo všechny záležitosti sporu strae Albánie v přičine ohraničeni autonomie. Národní shromáždění prý rozhodne o válce nebo míru. Z Cařihradu, 13. ledna. („Localanz.“) N. ministerské radě včera usneseno svolat velké shromáždění národní, na kte- rém se rozhodne, má-li býti pokračo- váno ve válce. Shromáždění toho se zú- častní všichní hodnostové, veškeré duchoven- stvo, generalita a zástupci všech obcí. Pověstí o demisi Pašičově. Z Bělehradu, 12. ledna. (K. k.) Pověstv městě dopoledne rozšířená o domnělé de- misi předsedy ministerstva Paši- če prohlašuje se na kompetentním místě z naprosto bezpodstatnou.
Pašičův Anglie Egypt Londýn Cařihrad Rumunsko Berlín Turecko Bělehrad Albánie Lokomotiva Anza ministerstvo Paša Mont Ztg
15 article K návštěvě rumunského ministra v Caři- hradě.
K návštěvě rumunského ministra v Caři- hradě. Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Rumunský ministr orby Filipescu zmocnil zástupce c. k telegrafní korespondenční kanceláře katego- ricky prohlásiti, že ministr nemá politického poslání a že nemluvil se žádnou politickou
Filipescu Cařihrad
16 article
osobnosti ottomanskou. Ministr vyvrátil též pověst, že měl s velkovezírem dvouhodinnou rozmluvu. Ministr Filipescu odjede odtu Aféra konsulská v Prizrenu a Mitrovici. Z Bělehradu, 12. ledna. (K. k.) Na žádost ra- kousko-uherskéhu vyslance šl. Usrona bylo slav- nostní vztýčení konsulátní vlajky v Prizrenu odl - ženo ze dne 13. na den 15. ledna. V Mitrovici s bude lato slavnosi konati dne 16. ledna. Protože stav místokonsula Tahyho ve Skoplii onemocnivšíh se nezlepšil, a místokensul tedy nemůže odcesto- vati, deledoval vyslanec šl. Ugron rakousko-uher- ského konsula v Bělehradě dra. Wildnera, aby slavnostní vztýčení vlajky v Mitrovici se konal- za jeho přitomnosti. Konsul dr. Wildner odjede zitra dne 13. t. m. do Mitrovice.
Filipescu Mitrovic Wildner doktor Prizren Bělehrad Mitrovice
17 article
Pütky s Albánci.
Albánec
18 article
Z Bělehradu, 12. ledna. (K. k.) S úřadní srbsk strany vyvrací se kategoricky solunská zpráva, že u Dibry byly dvě srbské setniny, odzbrojujíci Ai- bánce, zničeny Albánci. Ve skutečnosti jde o jed- nollivé čety, které se dostaly do konfliktu s oddíly vejska srbského. Povstalci byli jednak zajati, jed- nak zahájeno jich stihání
Albánec Bělehrad Dibry
19 article U Dardanel
U Dardanel Z Athén, 11. ledna. (K. k.) (Ag. d'Ath.) Z řeckých torpedoborců, křížujících před D ar- danelami, bylo o 9. hod. 20 min. ráno te- legrafováno, že lodstvo turecké vy- jiždi zúžiny. Loďstvo řecké ihned tam odplulo, aby napadlo loďstvo turecké. Toto vrátilo se však do úžiny, ne- odpověděvší na vyzvání řecké eskadry Z Caříhradu, 11. ledna. (K. k.) Velitel lod- stva dardanelského kapitán Ramsi podal de- misi, protože, jak se proslýchá, nechce pře- vzíti zodpovědnost za další akci prot loďstvu řeckému. Za jeho nástupce byl vyhlédnut kontreadmirál Halil paša. Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Jak se pro- slýchá, vyplulo loďstvo turecke dnes ráno z Dardanel. Dosud nedošla zpráva o boji s loďstvem řeckým
Rasi Dardanely Atény Cařihrad Aga . d ' Ath
20 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
21 article Schůze sociálně politického výboru.
Schůze sociálně politického výboru. Z Vídně, 13. ledna. Byli jsme požádáni abychom uveřejnili tuto zpravu: 52členný se- ciálně politický výbor poslanecké sněmovny koná schůze ve středu, ve čtvrtek a v pátel o půl 10. hod. dopolední. Na prvém místě jed- nacího pořadu nalézají se návrhy o prostřed- cích proti odlidňování venkova. Poněvadž sou- časně zasedati budou také výbor vodocestný a výbor finanční čítající tolikéž po 52 členech bude ve Vídni koncem tohoto týdne přes 15e poslanců. Heinoldova audience. Z Vídně, 13. ledna. Cisař přijal včera v dlouhém slyšení ministra vnitra svobodného pána Heinolda, který referoval mu jednak krisi v místodržitelství tyrolském, jednak česko-německé akci vyrovnací. Suchomlínov v Paříži. Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Ministr vojen- ství Millerand přijal dopoledne ruského mini stra vojenství Suchomlinova. Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) President F al lieres přijal o 5. hod. odp. ruského ministr vojenství Suchomlinova. Jubilej 70leté služby. Z Petrohradu, 12. ledna. (Spb. Ag.) Admi rál Pilkin, jenž organisoval kladení min, ob držel k jubileu 70leté služby carský vlastno ruční list, v němž se mu propůjčuje řád sv Ondřeje.
Heinoldův Heinold Millerand Ondřej Vídeň Paříž Petrohrad poslanecký sněmovna Aga
22 article
Na ranni a večerní listy předplácí sui v Praze v adinínistract na měsle. . . . . . 2 K — h a čter leta . . . . 6 k — s dvojí donas kou ná měsie. . . . . . 2 K MÍ ctvrt leta. . . . 7 K 6l ve nlialkách: ca měsíe . . . . . 2 K t0mn Toštous nrěsle rtjota! . . . K e0 dvnji zásílko na nžsje B K 80 evre lena Hka
Toštous Praha
23 title
Politický přehled.
24 article Země české.
Země české. Kníže Thun o vyrovnání Místodržitel kníže Thun byl v sobotu po- dle „Bohemie“ tak „roztomilý“, podle „Neue Freie Presse“ tak „přívětivý“, že přijal jich spolupracovníka i vyslovil se k němu o vy- rovnání takto: Posouditi vyhlídky obnovení vyrovnací práce přislušelo by spíše zúčastněným stra- nám než mně. Mohu říci jenom tolik, že po- dle mého vědomí disposice k uzavření dohody v Čechách na obou stranách jsou velmi do- bré. V obou táborech přejí si míru co nej- toužebněji, jak obyvatelstvo tak i strany. Do- savadních průtahů příčina nevězí ani tak přechodném rozladění jako spíše ve všeobec- ném politickém položení, jakéž tak obtížné a choulostivé práci až dosud nebylo zvlášť při- znivo. Zájem politiků byl přece v poslednich měsících vyčerpáván téměř úplně událostmi na Balkáně. Mimo to měla vláda zjednáním pořádku na říšské radě plné ruce práce, i ne- mohla se dostatečně zaměstnávati také zauje- tím stanoviska k záležitostem, týkajícím se vyrovnání. Stanovisko vlády týká se, jak známo, jed- notlivých kusů zákona o užívání jazyků v ze- měpanských úřadech a vnitřni úřadni řeči. Bylo požadavkem nč- meckých politiků, aby vláda, kte- ráž, jak známo, na výměru těcht ustanovení má podstatný společ- ný zájem. před dalším vedením jednání se o tom zřetelně vyslo- vila. To se nyní stane, jakmile skončí se ministerské konference o tomto předmětu. před nedávnem zahájené. Porady zástupců stran o vyrovnání nepochybně hned potom budou následovati.
Thun Neue Frei Čechy Balkán Bohemia
25 article
Nálada, jak řečeno, jest nyní na obou stranách velmi dobrá a tak lze říci, že se vyskytuje jakási naděje, že vyrov- nání bude uskutečněno. Ovšem bu- de nezbytno, aby s obou stran byla osvěd- čována všemožná ochota. Již v samém slově „vyrovnání“ leží, že se musí ústupky žádati a poskytovati. Bude ovšem nutno jednotlivé obtížné body překonati, při nichž protivy sku- tečných anebo domnělých politických zájmů těžko bude vyrovnávati. V mnohých bodech bude podle mého názoru záviseti jenom na dobré vůli, neboť zájmy, v potaz při tom při- cházející, zdají se mi do jisté míry přeceňová- ny, i mají sotva věcný význam, který se jim přikládá. K vyrovnání dojiti může jenom na základě úplné rovnoprávnosti, při čemž ovšem jistá reservátní práva státu musí dojíti zřetele. Bylo by zajisté nejvýš přáti, aby vyrov- nání bylo uskutečněno. Hospodářské nutnosti země a mnohých vrstev obyvatelstva k tomu nuti. Mám za to, že otázku učitel- skýchplatůbudesotvalzedůklad- ně řešiti, nebude-li dříve pořádek v zem- ských financích tak nutný zjednán. Obdivo- val bych se odvaze poslanců, kte- říbybezvydatnésanacezemskéh rozpočtu chtěli zjednati úhradu 22—28 milionů nutných k úpravě učitelských platů a kromě toho ještě 30 milionů deficitu. Aby vyrov- nání brzy bylo uzavřeno, jest nutností politi- ckou, hospodářskou a kulturní. Jednání budou v nejbližší době vedena dle všeho střídavě v Praze a ve Vídni. O zprávách, týkajících se jeho o d- stoupení, vyslovil se kníže Thun takto: „Pověsti, že bych byl prací nabažen, aneb že bych z důvodů zdravotních o dstoupiti hodlal, jsou naprosto bezdůvodny. Jest ovšem pravda, že jsem se loňského leta poně-
jít nezbytný Thun Praha Vídeň
26 title
FEUILLETON.
27 article Balkánský svět v české literatuře.
Balkánský svět v české literatuře. Ke spisům, jednajícím o Bosně a Hercegovině buďtež dodatkem uvedeny: Ferdinanda Vele Průvodce Bosnou a Hercegovinou“, Jana Třeštík Národopisné rozhledy o mohamedánech bosensko- hercegovských (Česká Revne III. 1900) a Komuni kace a obchod v Bosně a Hercegovině (tamže) Z četných spisů Jos. Zd. Raušara náleží sem brolu ra Čechové mezi Jihoslovany a v Srbsku (189 Deset let spolkové činnosti Lumíra v srbském B lehradě (v Praze 1895), dále Životopis generála A. Zacha (v Pr. 1898). denník „Ze srbských hor (v Pr. 1905) a zvláště črty z Balkánu Na sopečné půdě (Mat. Lidu 1903). Z literatury o Bulharsku dlužno ještě uvěst článek dra. Josefa Karáska „O bulharské žurnali- stice“ (Česká Revue 1900): dále rozpravy „ Politicko frakce a společenský život v Bulharsku“ (Naše D - ba 1907) a „Osvětové hnutí v Bulharsku“ (t. 1900 jež napsal Al. Nedělkov, učitel sofijské I. gymnasie O Makedonii jedná Knotkův spis „Balkán? (1912), dále profesor Niederle v knížce „Makedon- ská otázka“ (Bursík 8. Kohout 1903) a Václav če- chov ve spise nazvaném „Macedonie a válka slo vansko-turecká (v Třebiči 1903). Jaká jest podsta- ta otázky, zvané makedonské a kdo o ní důležité- ho něco napsal. o tom se lze dočísti v pojednání dra. Jos. Karáska „K otázce a literaluře Macedon- ské, Starosrbské a Albánské“. (Naše Doba 1903.) André Chéradame, autor díla o Rakousku, na- psal, že má otázka makedonská tři stránky: míst- ní, balkánskou a evropskou. Statistika obyvatel- stva jest, praví dr. J. Karásek. zcela nespolehlivá protože strannická. Tim vznikají obtíže místní národnostní. Obyvatelé Makedonie jsou dle Ka- ráskova výkladu předně Slované, pak Turci, ře- kové, Rumuní, Albánci, španělští židé, cikáni. Čer- kesi a konečně různí cizinci, „Nemci“. Slovanů jest
Vele Třeštík Zdeněk Raušar Čecho Jihoslovan A Zach Karásek Knotkův Niederle Bursík če Chéradam doktor J Karásek Slovan Turek Albánec Cikán Boseň a Hercegovina Bosna a Hercegovina Srbsko Praha srbský hora Balkán Bulharsko Makedonie Rakousko Ka Český Revne Lido Makedon
28 article
dobrá polovice, t. j. 1.180.000, kdežto všech oby- vatel Makedonie jest půl třetího milionu. Na seve- ru jsou Srbově, na jih a na východ Bulhaři. Turků jest půl milionu. A přece jsou to páni všeho obyva- telstva i země. Rumuni makedonští jsou tak zva- ní Cincaři nebo Kucovalaši. Cikánů jest přes 50.000 a jsou většinou pravoslavní. Čerkesi, počtem asi 4000, se přistěhovali do Makedonie z Kavkazu p válce rusko-lurecké. Ale nijak se jim v Makedoni nelibí a stěhují se zase jinam. Další obtíže olázky makedonské jsou poměry náboženské a sociální. Majetníkem půdy jest mo- hamedán. Chudý křesťan si půdu jen najímá a plat z ní třetinu výtěžku. Turek je pánem. Slovan je otrokem, jen v městech se mu při obchodě lépe daří. Chudoba vyhání Makedonce do ciziny. do Rumunska, Bulharska, do Italie i k nám na sever Na leto jsou celé vesnice prázdny, doma zbudou jen ženy a starci. A to si Makedonec musí peníze na cestu vypůjčit od Řeka nebo Valacha a dát do zá- stavy celou domácnost. Věřitel je obyčejně lichvár a vždycky nemilosrdný. Zábaví dům a ženu dlužni- kovu se stařečky vyžene na holou zem. A kdyžs Makedonec v cizině vydělá peníze a vrací se domů, počíhá si naň Albánec a všecko mu vezme. Albá- nec, vždy po zuby ozbrojený, je pravou metlou Ma- kedonie, druhou metlou jsou turecké úřady.
Srbův Bulhar Turek Rumun Cikán Čerkes Makedonec Řek Albánec Makedonie Kavkaz Rumunsko Bulharsko Slovan
29 article
Bulhaži, Srbově, Řekové, Rumuni, všichni bo- juji o Makedonil, všichni usilují, aby se pomo školy, cískve a politiky zmocnili co největšího kusu země. Největší nároky si arci dělají Bulhařl Heslem jejich jest „Makedonie Makedoncům!““ Ja- ko leží Bulharům na srdci osud Makedonie, tak Srbům osud Starého Srbska, oně části země, náž jsou nejdůležitější města Prizren, Djakovo, Pea a krajina kosovopolská. Tu jsou poměry skoro ještě horší. Vlastně do opravdy zoufalé. Proto zde živlu srhského ubývá. Před desiti lety tu bý- vale 350.000 Szbů a 150.000 Albánců. Vyní je tomre naopak. Srbově mohou volati s Kollárem: . . .. ko- lébka kdysi, nyní národa měho rakeví Tak a podobně ličí dr. Jos. Karásek, doklá da- je své vypravování hojnou literaturou. V „Nár Listech“ ze dne 22. ledna 1911 vyšla dobrá roz prava „Arnauté a Mladoturci“, kterou pro „Nár Listy napsal dle zpráv arnautských emigrantů F Wimmer. Ke spisům jednajícím o Řecku náleží, krom svrchu uvedených, pojednání dra. Em. Peroutky „Archaelogie v dnešních Athěnách“ (Naše Doba 1903). dra. Lad. Brtnického „Dvanáci dní na moři Egejském“ (Melicharova bibl. 1910). Jos. J. Svátk spis „Helladou, letní toulka po starém a novém Řecku“ 1910, dra. Jiřího Gutha „Olympiakoi ago- nes“, volné listy o hrách olympijských (Světozo- 1896) a „Průplav korinthský“ (Světozor 1895). oboru lázeňského světa řeckého přináší poučení popis dr. Hynek Vysoký ve spisce „Epidauros tamní léčení“ (Otto 1905).
Bulhaž Srbův Řek Rumun Makedonec Bulhar Srba Albánec Kollár doktor Jos Karásek Wimmer Peroutka Archaelogie Melicharův J Svátk Guth Vysoká Otta Makedonie Srbsko Prizren Djakovo Pea Řecko Athěny Hellas Světozor Olympiakoi aga
30 article
Příspěvkem k poznání věcí tureckých jest ce- stovní causerie J. J. Svátka „V zemí půlměsíce Cařihrad vyličuje Fr. Klement (Quido Mansvet) knize nádherně ilustrované „Z ovzduší harémů poušti“ (Otto 1909). Z prací po časopisech roz troušených důležito jest poukázati na studii dra Josefa Krále „Dojmy z cesty po Řecku a Turecku (Zvon 1906). Autor se zúčastnil prvního archeo- logického sjezdu v Athénách a cest s ním spoje- ných, i vyličuje své dojmy, aby české obecenstv povzbudil k hojnější návštěvě těch krajin. Krása Řecka — praví — je velkolepější než Italie. Zvlá- ště poukazuje na krajinu divoce romantickouv bývalých Delfech pod Parnassem a na idyllickou krajinu v Olympii. Při všech přírodních krásách jest Řecko země málo vzdělaná. Od konce staro- věku honily se po ní hordy cizích dobyvatelů, ze- mě byla vyssávána, spustla a vylidnila se, až byla napolo obrácena v poušť. Národ řecký nemá jednotného typu, má pouze všeobecný ráz jižni Evropský kroj městského obyvatelstva všední ráz ještě zvyšuje. Ctností má národ řecký dosti mno. ho. Vyniká pohostinnosti. Cizinec není obtěžován žebrotou. Zprávy o nebezpečí na cestách řecký- mi krajinami jsou tendenční a vylhané. Krásnou
Svátek Klement Mansvet Otta Král Krása Cařihrad Francie Řecko Turecko Atény Olympie
31 article
einosti národa řeckého jest hrdost na svůj pův ze starých slavných Řeků. Řekové nechtějí an slyšeti o tom, že by měli v sobě krev také jinýci národů, zvláště slovanských. Jazyk mají Řekov, dvojí, starořecký a novořecký. Novořečtina jest jazyk živý, vlastně prary jejich jazyk moderní a národní, jenž se vyvinul z staré řečtiny, ale změnil výslovnost a převzal době úpadku něco slov cizích. Po době osvobozen 1830 potřebovali Řekové jazyka vzdělaného, a k tomu se jim novořečtina nehodila. Neměli trpěll. vosti, aby si ji byli vzdělali. Sáhli tedy pro řeč- tinu starou. Od té doby maji Řekové dvojí řeč skutečnou řeč lidovou a vyšší řeč umělou. Tat- vyšší řeč jest jim něčím posvátným a váží si j více, nežli své řečtiny živé. Ostatně se duch tét řeči živé příčiněním belletristů stále síli a vzmáhá. Kromě řečtiny panuje v Řecku francouzština, tu a tam vlaština a nyní začíná se vzmáhati němčina.
Řek Řekov Tata Řecko
32 article
Zvláštní jest, že je v Řecku málo zlatých a stři- brných peněz domácích. Kolují více jen papírové bankovky. V obchodech se uživá namnoze franků Nejzajímavější partií Královy studie jest vyličen divadelního představení Sofokleovy Antigony Athénách. Konalo se na počest shromážděných archaeologů v starém stadiu, v němž se konaj také hry olympijské. Představení bylo uspořádáne od ochotníků. Mělo účel nejen zábavný, ale tak vědecký; měla se jím dokázati správnost theorie Dörpfeldovy, že herci starodávní nehráli na jevišti nýbrž dole na zemi v orkestře. Dojem účastníko byl. že se tím představením stran učených theorií nedokázalo zoela nic. Představení mělo několi stinných stránek; na přiklad divácí na obou krai- ních stranách polokruhu neviděli hercům do očí. nýbrž skoro do zad. Diváci na hořejších řadách sedadel hleděli přes divadlo daleko do kraje, čím se jejich pozornost roztříšťovala. Herci hráli“ dobře meli bezvadnou souhru a správně charakterisoval osoby tragedic. Text starořecký vyslovovali novo- řecky, ale tak pěkně, že to nevadilo. Úprava kroji nebyla přílis zdařilá a celku provedení se nedo- stávalo illuse. Nás autor nabyl názoru, že předsta- vování antických dramat způsobem starověkým jehož beztoho jen málo známe, dramatům těm ne- prospívá, nýbrž spíše škodi. Obecenstvo se ne- chovalo příliš slavnostně; nepřišlo v čas, nýbrž trousilo se pozdě a způsobovalo hluk, že nebylo herců slyšeti. Mnoho času bylo archaeologickém sjezdu vynaložiti na prohlidky výkopů, jichž jesl na půdě řecké více, než kde jinde na světě. Evrop- ské lidstvo pochopilo, že jest poznání starořecké kuliury nadmíru dýležito. O nejdůležitějších výko- pech podává autor stručné zprávy, pokud se v naší literatuře cestopisné takových zpráv nedo- stává. Nejdůležitější výkopy se týkají Troje
Sofokleův Dörpfeldův Řecko Evropa Trója Antigona Athéna
33 article
Pergama. Potom navštívil autor Cařihrad, a tu si všímá zvláště pilně zbytků středověkého řeckého Byzantia, jehož popis podává. Nezapomíná rozumí se ani na věž, v které byi uvězněn Vratislav z Mi- trovic v XV. století. Týž autor vydal u Olty ve Sbirce přednášek a rozprav“ následujicí studie clánky: „Nálezy Schliemannovy v Tiryntě a My- kenách“ 1880. „Archaeologické nálezy na ostrové Kypru.“ 1881. „O tanci antickém“. 1884. „O scene- rii řeckého divadla.“ 1888. Tuto literaturu popisnou a zábavně-naučnou. částečně i vědeckou, jsme uvedli na předním místě proto, že představuje vzájemnost slovanskou nej- lépe, totiž reálně a prakticky. Skoro všichni spiso- vatelé uvedených knih a článků poznali balkánský svět bezprostředně z vlastního názoru a osobně zemích balkánských pobyli. Literatura ta předsta- vuje soubor českého myšlení, citění a chtění o ná- rodech balkánských. Rozumí se, že jest těch spisů tím více, čím jsou země v nich popisované bližší jako Bosna a Hercegovina. Pochopitelno jest, ž o Řecku psali hlavně učenci a to filologové, kdežto věcech bosenských psalo už také dosti národ- ních hospodářů a statistiků. O Rumunsku se na- šinci ku podivu málo starali, vedle Jirečka skoro jen prof. dr. Urban Jarnik. Vbk.
Vratislav Schliemannův Jireček profesor doktor Urban Perg Cařihrad Tirynta Kypr Bosna a Hercegovina Řecko Rumunsko u Olt