1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 13. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za Sh
večerní . . . . . . . na dh
Va sliálkách na venkový:
ranní člslo . . . . .-3- 10
večerní . . . . . -
Inseráty
platí se hotově nuispřed-
Přednlacení a jesertv vdinna
admnistrace v Marlanskául,k
Tam nacházejí sel tee
redakce. tiskárna av čekped
„Národních L.tstů-
Rukoplsy se nevráceší.
Marlanskául
5
article
Demise Millerandova
Demise Millerandova
změny ve francouzském ministerstvu
Vyšetřující soudce z procesu Drey-
fusova podplukovník Paty de Clam
který v roce 1900 byl disciplinárně potre-
stán vyloučením z vojska, rozhodnutím mi-
nistra vojenství Milleranda v minulých
dnech byl rehabilitován a zařaděn
v hodnosti plukovníka opět do zeměbrany.
Rozhodnutí Millerandovo vyvolalo v celé
veřejnosti francouzské nesmírné vzrušení
a způsobilo vzhledem ke kandidatuře
Poicaréově na presidentství republiky
krisi kabinetu do té míry, že Millerand
podal včera svoji demisi, která
také Fallirem byla přija ta.
Novým ministrem vojenství jmenován byl
dosavadní ministr osad Lebrun a na místo
tohoto povolán podtajemník v ministerstvu
financí Besnard.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) V notě Ag
Havas se praví: Můžeme tvrditi, že včera od-
poledne a večer se konaly rozmluvy mezi čle-
ny parlamentu a předsedou ministerstva a mi-
nistrem záležitostí zahraničních Poincaréem
a ministrem vojenství Millerandem. Za roz-
mluvy nabídl Millerand opět de-
misi.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Přes to, že
už včera kolovala pověst, že ministr vojenstv
Millerand hodlá odstoupiti, a přes to, že
radikálové jednání v záležitosti Paty de Cla-
ma neobyčejně ostře odsuzují, vyvolalo
odstoupení Millerandovo, které se už pova-
žuje za hotovou událost, veliké překvapení.
Millerandův
Millerand
Lebrun
Besnard
Havas
Paříž
6
article
Jak se proslýchá, vyslovili už ve včerejší mi-
nisterské radě někteří ministři, mezi nimi mi-
nistr orby Pams, který je jedním z kandidátů
presideniství, nepokrytě nelibost nad opatře-
ním Millerandovým a uvažovali o možnosti
krise kabinetu. Ministr spravedlnosti Briand
prohlásil, že za poměrů nynějších
zvláště pro situaci zahralniční je
povinností ministrů, zvláště mi-
nistra vojenství, zůstati na svých
místech. Ministerská rada se pak usnesla
vydati onu notu, v níž se prohlašuje, že Mille-
rand přejímá všecku zodpovědnost
za rozhodnutí, které učinil. Tato
nota nebere však ohledu na prohlášení radi-
kálů. President demokratické levice senátor
Čohbes svolává na pohdělí schůzi, na kte-
ré má býti usneseno dáti ještě před versaill-
ským kongresem podnět k debatě o záležito-
s Paty de Clatn5. Vláda je si vědoma že Mi-
lerand nemůže v této otázce počítati na větši-
nu ryze republikánskou a že situace kabinetu
by se mohla státi velice obtížnou. Kromě toho
prohlásila řada vlivných radikálních parla-
mentárníků předsedovi ministerstva, jestliže
se prohlásí s Millerandem solidárním, že by
nemohli se zasazovati na prospěch jeho kan-
didatury na presidentství republiky. Poincaré
svolal proto ministerskou konferencí, na kte-
ré podal Millerand demisi.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Demise mini-
stra vojenství Milleranda byla přijata. Do-
savadní ministr osad Lebrun byl jmeno-
ván ministrem vojenství a státn
podtajemník v ministerstvu fi-
nanci Besnard ministrem osad
Státní podsekretariát financé byl zrušen.
Millerandův
Briand
Mill
Čohbes
Clatn
Millerand
Poincaré
Lebrun
Paříž
7
article
List Millerandův.
Millerandův
8
article
Z Paříže, 12. ledna. (Ag. Havas.) V mini-
sterské radě, konané dnes za předsednictví
presidenta Falliresa, která trvala od 3. do
145. hod. odpol. a které ministr vojenství Mi-
lerand se nezúčastnil, sdělil předséda
ministerstva Poincaré tento list Millerandův
Havas
Falliresa
Poincaré
Millerandův
Paříž
9
article
Administrativní opatření, které jsem vykonal.
abych splnil slíb, daný jedním z mých před-
chůdců, kterémuž jsem z loyálnosti se nemohl
vyhnouti, bylo vysvětlováno tak, že záležito-
sti dává se ráz politický, kterého nikdy ne-
měla. Za okolností těch, poradiv se se svými
přáteli, považuji za svou povinnost prositi
vás. byste dal podnět, aby demise má byla
presidentem přijata. Millerand prohlašuje
listě, že je hrdým na to, že od roku byl těsně
spojen s národním republikánským dílem ka-
binetu, a ujišťuje předsedu ministerstva upřím-
nou oddanosti. Po přečtení listu prohlásil pre-
sident Fallires, že demisi Milleran-
dovu přijímá. Millerand navštivil před
ministerskou radou presidenta republiky.
Millerand
10
title
Mezinárodní situace.
11
article
Rumunsko-bulharské napjetí.
Rumunsko-bulharské napjetí.
M. Z Kolína n. R., 12. ledna. (Zvl. telegram
„N. L.“) Dle telegramu „Köln. Ztg.“ z Buku-
rešti se sděluje, že na rozhodných místech
je přesvědčení o klidném a smirném urovná-
ní rozporů. Příznivý obrat způso-
bilvlivvelmocí, zvláště Ruska.
Z Bukurešti, 13. ledna. („Morgen“.) Zdejš
ruský vyslanec dostavil se v sobotu k mini-
sterskému předsedovi a sdělil mu, že Rusko
pokládá nároky Rumunska na Silesii za opráv-
něné, že však pokládá věcí žádoucí, aby po-
žadavky rumunské byly tlumočeny nejen v So-
fiji, ale také v Petrohradě. V zakročení ruském
spatřuje se hrozba jeho proti Rumunsku, kdyby
toto odhodlalo se k vojenským opatřením proti
Bulharsku. Ministerský předseda odebral se
neprodleně ke králi, aby mu o tom referoval
Kollektivní nota velmocí.
Z Berlína, 12. ledna. „Nordd. AlIg-
Ztg.“ píše v týdenní hlídce: „Kollektivní
nota velmocí, kterou má býti čeleno opět-
nému zahájení války, byla v pátek
večer v úplném znění sepsána v osnověa
očekává se, že bude jednomyslně ka-
binety přijata. Jednomyslnost, k níž
velmoci dospěly co do formy i obsahu to-
hoto společného kroku, nechť je dobrou
předzvěstí, že též v nevyřízených dosud
otázkách bude možno dosíci evropské do-
hody. Poukazování některých listů na ne-
shody dosud neodstraněné není vhodnév
okamžiku kdy vůle Evropy k míru se osvěd-
čuje pro jednotný postup v hlavní otázce.
Köln
Rumunsko
Kolín
Rusko
Bukurešť
Silesia
Petrohrad
Bulharsko
Berlín
Evropa
12
article
Nota, jež bude podána Portě, znamená
přátelskou, třeba též vážno
radu, která neobsahuje nic, co by
bylo proti dobře uváženým zá-
jmům Turecka samého, ktere
přece očekává pro své příští se-
sílení ochotnou pomoc velmocí
Též vůči státům balkánským neustala nikdy
vyrovnávající, umírňující činnost mocností.
Nyní uplatňuje se mezí jinýmv
obtížích, vzniknuvších mezi Ru-
munskem a Bulharskem, o nichž
doufáme, že budou diplomati-
ckým vyjednáváním rozřešeny.
Z Paříže, 11. ledna. (K. k.) Ag. Havas
sděluje: Nota, zredigovaná velevyslanciv
Londýně, došla včera do Paříže a byla dnes
zaslána do Cařihradu. Francouzský velevysla-
nec v Cařihradě dostal pokyn, aby jednal ja-
ko jeho kolegové.
Z Londýna, 11. ledna. (K. k.) Naproti ji-
sté zahraniční zprávě dovídá se Reuterova
kancelář, že nebyla ještě podána
žádná nota mocností do Cařihra-
du. Před několika dny předložili sice velevy-
slanci v Cařihradě notu, ta bude však nahra-
zena kollektivním sdělením, které
Noto
Havas
Turecko
Bulharsko
Paříž
Londýn
Cařihrad
Reuterův kancelář
13
article
bylo sestaveno v pátek na konferenci velevy-
slanců v Londýně. Jeho text byl v pátek ve-
čer telegrafován do hlavních měst, aby by
předložen vládám ke schválení. Protože text
musí býti zkoumán a pak předložen velevy-
slancům v Londýně, je pravděpodobno, že
uplyne jeden nebo dva dny, nežl
bude nota v Cařihradě podána
Mluva noty je pevná. Třebas Turecku dopo-
ručuje, aby úpravu otázky ostrovú Egejskýeh
zůstavilo mocnostem, přece Turecku
jasně naznačuje, že pro ně nen
žádné alternativy a že musí Drinopoi
odstoupiti spojencům.
Připadné zakročení velmoci po kolektivní
nótě.
M. Z Kolina nad R., 12. ledna. (Zvl. tel
„N. L.“) Dle londýnského telegramu „Köln
Ztgu.“ dohodly se velmoci zásadně na tom
že, kdyby kolektivní nóta byl
Tureckem odmítnuta, uspořádaí
před Dardanelami lodní demonstraci. Novému
propuknutí války energícky zabrání na vše-
chen způsob.
Köln
Londýn
Cařihrad
Turecko
Kolina nad R
Dardanely
14
article
Anglie anektuje Egypt?
Anglie anektuje Egypt?
Z Londýna, 13. ledna. [„Sonn- u. Mont
Ztg.“) Kabinety velmocí byly přátel-
ským způsobem zpraveny o zámyslu a n-
glické vlády prohlásiti Egypt an
glickým územím koloniálním.
Mírová konference.
Z Cařihradu, 10. ledna. (K. k.) Turečtí
plnomocníci navštíví dnes delegáty bal-
kánské a otáží se jich, jaké je jejich po-
slední slovo. Bude-li odpověď uspokojivá, bu-
dou práce konference opět zahájeny, jinal
delegáti turečtí Londýn opustí.
Rumunsko-turecký spolek?
Z Berlína, 13. ledna. „Lok. Anz.“ telegra-
fují z Cařihradu: Zvláštní poselství rumunské
přijato bylo velkým vezírem. Prohlašuje se, ž
v nejbližších dnech dojde mezi Tureckem
Rumunskem ke spolku na výboj i odboj a že
spolek ten bude podepsán.
Kdy srbské vojsko bude odvoláno z Albánska?
Z Berlína, 13. ledna. „Lok. Anz.“ ozna-
muje z Bělehradu: Naproti zprávám, že srbské
vojsko hned po uzavření míru s Tureckem
ustoupí z celého území albánského, prohla-
šují v politických kruzích, že vláda se usnese
uveřejniti projev, že odvolání vojska stanes
ve chvili, ve které urovnány budo
všechny záležitosti sporu strae
Albánie v přičine ohraničeni
autonomie.
Národní shromáždění prý rozhodne o válce
nebo míru.
Z Cařihradu, 13. ledna. („Localanz.“) N.
ministerské radě včera usneseno svolat
velké shromáždění národní, na kte-
rém se rozhodne, má-li býti pokračo-
váno ve válce. Shromáždění toho se zú-
častní všichní hodnostové, veškeré duchoven-
stvo, generalita a zástupci všech obcí.
Pověstí o demisi Pašičově.
Z Bělehradu, 12. ledna. (K. k.) Pověstv
městě dopoledne rozšířená o domnělé de-
misi předsedy ministerstva Paši-
če prohlašuje se na kompetentním místě z
naprosto bezpodstatnou.
Pašičův
Anglie
Egypt
Londýn
Cařihrad
Rumunsko
Berlín
Turecko
Bělehrad
Albánie
Lokomotiva
Anza
ministerstvo Paša
Mont Ztg
15
article
K návštěvě rumunského ministra v Caři-
hradě.
K návštěvě rumunského ministra v Caři-
hradě.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Rumunský
ministr orby Filipescu zmocnil zástupce c. k
telegrafní korespondenční kanceláře katego-
ricky prohlásiti, že ministr nemá politického
poslání a že nemluvil se žádnou politickou
Filipescu
Cařihrad
16
article
osobnosti ottomanskou. Ministr vyvrátil též
pověst, že měl s velkovezírem dvouhodinnou
rozmluvu. Ministr Filipescu odjede odtu
Aféra konsulská v Prizrenu a Mitrovici.
Z Bělehradu, 12. ledna. (K. k.) Na žádost ra-
kousko-uherskéhu vyslance šl. Usrona bylo slav-
nostní vztýčení konsulátní vlajky v Prizrenu odl -
ženo ze dne 13. na den 15. ledna. V Mitrovici s
bude lato slavnosi konati dne 16. ledna. Protože
stav místokonsula Tahyho ve Skoplii onemocnivšíh
se nezlepšil, a místokensul tedy nemůže odcesto-
vati, deledoval vyslanec šl. Ugron rakousko-uher-
ského konsula v Bělehradě dra. Wildnera, aby
slavnostní vztýčení vlajky v Mitrovici se konal-
za jeho přitomnosti. Konsul dr. Wildner odjede
zitra dne 13. t. m. do Mitrovice.
Filipescu
Mitrovic
Wildner
doktor
Prizren
Bělehrad
Mitrovice
17
article
Pütky s Albánci.
Albánec
18
article
Z Bělehradu, 12. ledna. (K. k.) S úřadní srbsk
strany vyvrací se kategoricky solunská zpráva, že
u Dibry byly dvě srbské setniny, odzbrojujíci Ai-
bánce, zničeny Albánci. Ve skutečnosti jde o jed-
nollivé čety, které se dostaly do konfliktu s oddíly
vejska srbského. Povstalci byli jednak zajati, jed-
nak zahájeno jich stihání
Albánec
Bělehrad
Dibry
19
article
U Dardanel
U Dardanel
Z Athén, 11. ledna. (K. k.) (Ag. d'Ath.)
Z řeckých torpedoborců, křížujících před D ar-
danelami, bylo o 9. hod. 20 min. ráno te-
legrafováno, že lodstvo turecké vy-
jiždi zúžiny. Loďstvo řecké ihned
tam odplulo, aby napadlo loďstvo
turecké. Toto vrátilo se však do úžiny, ne-
odpověděvší na vyzvání řecké
eskadry
Z Caříhradu, 11. ledna. (K. k.) Velitel lod-
stva dardanelského kapitán Ramsi podal de-
misi, protože, jak se proslýchá, nechce pře-
vzíti zodpovědnost za další akci prot
loďstvu řeckému. Za jeho nástupce byl
vyhlédnut kontreadmirál Halil paša.
Z Cařihradu, 11. ledna. (K. k.) Jak se pro-
slýchá, vyplulo loďstvo turecke
dnes ráno z Dardanel. Dosud nedošla
zpráva o boji s loďstvem řeckým
Rasi
Dardanely
Atény
Cařihrad
Aga . d ' Ath
20
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
21
article
Schůze sociálně politického výboru.
Schůze sociálně politického výboru.
Z Vídně, 13. ledna. Byli jsme požádáni
abychom uveřejnili tuto zpravu: 52členný se-
ciálně politický výbor poslanecké sněmovny
koná schůze ve středu, ve čtvrtek a v pátel
o půl 10. hod. dopolední. Na prvém místě jed-
nacího pořadu nalézají se návrhy o prostřed-
cích proti odlidňování venkova. Poněvadž sou-
časně zasedati budou také výbor vodocestný
a výbor finanční čítající tolikéž po 52 členech
bude ve Vídni koncem tohoto týdne přes 15e
poslanců.
Heinoldova audience.
Z Vídně, 13. ledna. Cisař přijal včera v
dlouhém slyšení ministra vnitra svobodného
pána Heinolda, který referoval mu jednak
krisi v místodržitelství tyrolském, jednak
česko-německé akci vyrovnací.
Suchomlínov v Paříži.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) Ministr vojen-
ství Millerand přijal dopoledne ruského mini
stra vojenství Suchomlinova.
Z Paříže, 12. ledna. (K. k.) President F al
lieres přijal o 5. hod. odp. ruského ministr
vojenství Suchomlinova.
Jubilej 70leté služby.
Z Petrohradu, 12. ledna. (Spb. Ag.) Admi
rál Pilkin, jenž organisoval kladení min, ob
držel k jubileu 70leté služby carský vlastno
ruční list, v němž se mu propůjčuje řád sv
Ondřeje.
Heinoldův
Heinold
Millerand
Ondřej
Vídeň
Paříž
Petrohrad
poslanecký sněmovna
Aga
22
article
Na ranni a večerní listy
předplácí sui
v Praze v adinínistract
na měsle. . . . . . 2 K — h
a čter leta . . . . 6 k —
s dvojí donas kou
ná měsie. . . . . . 2 K MÍ
ctvrt leta. . . . 7 K 6l
ve nlialkách:
ca měsíe . . . . . 2 K t0mn
Toštous
nrěsle
rtjota! . . . K e0
dvnji zásílko
na nžsje
B K 80
evre lena
Hka
Toštous
Praha
23
title
Politický přehled.
24
article
Země české.
Země české.
Kníže Thun o vyrovnání
Místodržitel kníže Thun byl v sobotu po-
dle „Bohemie“ tak „roztomilý“, podle „Neue
Freie Presse“ tak „přívětivý“, že přijal jich
spolupracovníka i vyslovil se k němu o vy-
rovnání takto:
Posouditi vyhlídky obnovení vyrovnací
práce přislušelo by spíše zúčastněným stra-
nám než mně. Mohu říci jenom tolik, že po-
dle mého vědomí disposice k uzavření dohody
v Čechách na obou stranách jsou velmi do-
bré. V obou táborech přejí si míru co nej-
toužebněji, jak obyvatelstvo tak i strany. Do-
savadních průtahů příčina nevězí ani tak
přechodném rozladění jako spíše ve všeobec-
ném politickém položení, jakéž tak obtížné a
choulostivé práci až dosud nebylo zvlášť při-
znivo. Zájem politiků byl přece v poslednich
měsících vyčerpáván téměř úplně událostmi
na Balkáně. Mimo to měla vláda zjednáním
pořádku na říšské radě plné ruce práce, i ne-
mohla se dostatečně zaměstnávati také zauje-
tím stanoviska k záležitostem, týkajícím se
vyrovnání.
Stanovisko vlády týká se, jak známo, jed-
notlivých kusů zákona o užívání jazyků v ze-
měpanských úřadech a vnitřni
úřadni řeči. Bylo požadavkem nč-
meckých politiků, aby vláda, kte-
ráž, jak známo, na výměru těcht
ustanovení má podstatný společ-
ný zájem. před dalším vedením
jednání se o tom zřetelně vyslo-
vila. To se nyní stane, jakmile skončí se
ministerské konference o tomto předmětu.
před nedávnem zahájené. Porady zástupců
stran o vyrovnání nepochybně hned potom
budou následovati.
Thun
Neue Frei
Čechy
Balkán
Bohemia
25
article
Nálada, jak řečeno, jest nyní na obou
stranách velmi dobrá a tak lze říci, že se
vyskytuje jakási naděje, že vyrov-
nání bude uskutečněno. Ovšem bu-
de nezbytno, aby s obou stran byla osvěd-
čována všemožná ochota. Již v samém slově
„vyrovnání“ leží, že se musí ústupky žádati
a poskytovati. Bude ovšem nutno jednotlivé
obtížné body překonati, při nichž protivy sku-
tečných anebo domnělých politických zájmů
těžko bude vyrovnávati. V mnohých bodech
bude podle mého názoru záviseti jenom na
dobré vůli, neboť zájmy, v potaz při tom při-
cházející, zdají se mi do jisté míry přeceňová-
ny, i mají sotva věcný význam, který se jim
přikládá. K vyrovnání dojiti může jenom na
základě úplné rovnoprávnosti, při čemž ovšem
jistá reservátní práva státu musí dojíti zřetele.
Bylo by zajisté nejvýš přáti, aby vyrov-
nání bylo uskutečněno. Hospodářské nutnosti
země a mnohých vrstev obyvatelstva k tomu
nuti. Mám za to, že otázku učitel-
skýchplatůbudesotvalzedůklad-
ně řešiti, nebude-li dříve pořádek v zem-
ských financích tak nutný zjednán. Obdivo-
val bych se odvaze poslanců, kte-
říbybezvydatnésanacezemskéh
rozpočtu chtěli zjednati úhradu
22—28 milionů nutných k úpravě
učitelských platů a kromě toho
ještě 30 milionů deficitu. Aby vyrov-
nání brzy bylo uzavřeno, jest nutností politi-
ckou, hospodářskou a kulturní.
Jednání budou v nejbližší době vedena
dle všeho střídavě v Praze a ve Vídni.
O zprávách, týkajících se jeho o d-
stoupení, vyslovil se kníže Thun takto:
„Pověsti, že bych byl prací nabažen, aneb
že bych z důvodů zdravotních o dstoupiti
hodlal, jsou naprosto bezdůvodny. Jest
ovšem pravda, že jsem se loňského leta poně-
jít nezbytný
Thun
Praha
Vídeň
27
article
Balkánský svět v české literatuře.
Balkánský svět v české literatuře.
Ke spisům, jednajícím o Bosně a Hercegovině
buďtež dodatkem uvedeny: Ferdinanda Vele
Průvodce Bosnou a Hercegovinou“, Jana Třeštík
Národopisné rozhledy o mohamedánech bosensko-
hercegovských (Česká Revne III. 1900) a Komuni
kace a obchod v Bosně a Hercegovině (tamže)
Z četných spisů Jos. Zd. Raušara náleží sem brolu
ra Čechové mezi Jihoslovany a v Srbsku (189
Deset let spolkové činnosti Lumíra v srbském B
lehradě (v Praze 1895), dále Životopis generála
A. Zacha (v Pr. 1898). denník „Ze srbských hor
(v Pr. 1905) a zvláště črty z Balkánu Na sopečné
půdě (Mat. Lidu 1903).
Z literatury o Bulharsku dlužno ještě uvěst
článek dra. Josefa Karáska „O bulharské žurnali-
stice“ (Česká Revue 1900): dále rozpravy „ Politicko
frakce a společenský život v Bulharsku“ (Naše D -
ba 1907) a „Osvětové hnutí v Bulharsku“ (t. 1900
jež napsal Al. Nedělkov, učitel sofijské I. gymnasie
O Makedonii jedná Knotkův spis „Balkán?
(1912), dále profesor Niederle v knížce „Makedon-
ská otázka“ (Bursík 8. Kohout 1903) a Václav če-
chov ve spise nazvaném „Macedonie a válka slo
vansko-turecká (v Třebiči 1903). Jaká jest podsta-
ta otázky, zvané makedonské a kdo o ní důležité-
ho něco napsal. o tom se lze dočísti v pojednání
dra. Jos. Karáska „K otázce a literaluře Macedon-
ské, Starosrbské a Albánské“. (Naše Doba 1903.)
André Chéradame, autor díla o Rakousku, na-
psal, že má otázka makedonská tři stránky: míst-
ní, balkánskou a evropskou. Statistika obyvatel-
stva jest, praví dr. J. Karásek. zcela nespolehlivá
protože strannická. Tim vznikají obtíže místní
národnostní. Obyvatelé Makedonie jsou dle Ka-
ráskova výkladu předně Slované, pak Turci, ře-
kové, Rumuní, Albánci, španělští židé, cikáni. Čer-
kesi a konečně různí cizinci, „Nemci“. Slovanů jest
Vele
Třeštík
Zdeněk
Raušar
Čecho
Jihoslovan
A Zach
Karásek
Knotkův
Niederle
Bursík
če
Chéradam
doktor
J Karásek
Slovan
Turek
Albánec
Cikán
Boseň a Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Praha
srbský hora
Balkán
Bulharsko
Makedonie
Rakousko
Ka
Český Revne
Lido
Makedon
28
article
dobrá polovice, t. j. 1.180.000, kdežto všech oby-
vatel Makedonie jest půl třetího milionu. Na seve-
ru jsou Srbově, na jih a na východ Bulhaři. Turků
jest půl milionu. A přece jsou to páni všeho obyva-
telstva i země. Rumuni makedonští jsou tak zva-
ní Cincaři nebo Kucovalaši. Cikánů jest přes 50.000
a jsou většinou pravoslavní. Čerkesi, počtem asi
4000, se přistěhovali do Makedonie z Kavkazu p
válce rusko-lurecké. Ale nijak se jim v Makedoni
nelibí a stěhují se zase jinam.
Další obtíže olázky makedonské jsou poměry
náboženské a sociální. Majetníkem půdy jest mo-
hamedán. Chudý křesťan si půdu jen najímá a plat
z ní třetinu výtěžku. Turek je pánem. Slovan je
otrokem, jen v městech se mu při obchodě lépe
daří. Chudoba vyhání Makedonce do ciziny. do
Rumunska, Bulharska, do Italie i k nám na sever
Na leto jsou celé vesnice prázdny, doma zbudou
jen ženy a starci. A to si Makedonec musí peníze na
cestu vypůjčit od Řeka nebo Valacha a dát do zá-
stavy celou domácnost. Věřitel je obyčejně lichvár
a vždycky nemilosrdný. Zábaví dům a ženu dlužni-
kovu se stařečky vyžene na holou zem. A kdyžs
Makedonec v cizině vydělá peníze a vrací se domů,
počíhá si naň Albánec a všecko mu vezme. Albá-
nec, vždy po zuby ozbrojený, je pravou metlou Ma-
kedonie, druhou metlou jsou turecké úřady.
Srbův
Bulhar
Turek
Rumun
Cikán
Čerkes
Makedonec
Řek
Albánec
Makedonie
Kavkaz
Rumunsko
Bulharsko
Slovan
29
article
Bulhaži, Srbově, Řekové, Rumuni, všichni bo-
juji o Makedonil, všichni usilují, aby se pomo
školy, cískve a politiky zmocnili co největšího
kusu země. Největší nároky si arci dělají Bulhařl
Heslem jejich jest „Makedonie Makedoncům!““ Ja-
ko leží Bulharům na srdci osud Makedonie, tak
Srbům osud Starého Srbska, oně části země,
náž jsou nejdůležitější města Prizren, Djakovo, Pea
a krajina kosovopolská. Tu jsou poměry skoro
ještě horší. Vlastně do opravdy zoufalé. Proto
zde živlu srhského ubývá. Před desiti lety tu bý-
vale 350.000 Szbů a 150.000 Albánců. Vyní je tomre
naopak. Srbově mohou volati s Kollárem: . . .. ko-
lébka kdysi, nyní národa měho rakeví
Tak a podobně ličí dr. Jos. Karásek, doklá da-
je své vypravování hojnou literaturou. V
„Nár
Listech“ ze dne 22. ledna 1911 vyšla dobrá roz
prava „Arnauté a Mladoturci“, kterou pro „Nár
Listy napsal dle zpráv arnautských emigrantů F
Wimmer.
Ke spisům jednajícím o Řecku náleží, krom
svrchu uvedených, pojednání dra. Em. Peroutky
„Archaelogie v dnešních Athěnách“ (Naše Doba
1903). dra. Lad. Brtnického „Dvanáci dní na moři
Egejském“ (Melicharova bibl. 1910). Jos. J. Svátk
spis „Helladou, letní toulka po starém a novém
Řecku“ 1910, dra. Jiřího Gutha „Olympiakoi ago-
nes“, volné listy o hrách olympijských (Světozo-
1896) a „Průplav korinthský“ (Světozor 1895).
oboru lázeňského světa řeckého přináší poučení
popis dr. Hynek Vysoký ve spisce „Epidauros
tamní léčení“ (Otto 1905).
Bulhaž
Srbův
Řek
Rumun
Makedonec
Bulhar
Srba
Albánec
Kollár
doktor
Jos
Karásek
Wimmer
Peroutka
Archaelogie
Melicharův
J Svátk
Guth
Vysoká
Otta
Makedonie
Srbsko
Prizren
Djakovo
Pea
Řecko
Athěny
Hellas
Světozor
Olympiakoi aga
30
article
Příspěvkem k poznání věcí tureckých jest ce-
stovní causerie J. J. Svátka „V zemí půlměsíce
Cařihrad vyličuje Fr. Klement (Quido Mansvet)
knize nádherně ilustrované „Z ovzduší harémů
poušti“ (Otto 1909). Z prací po časopisech roz
troušených důležito jest poukázati na studii dra
Josefa Krále „Dojmy z cesty po Řecku a Turecku
(Zvon 1906). Autor se zúčastnil prvního archeo-
logického sjezdu v Athénách a cest s ním spoje-
ných, i vyličuje své dojmy, aby české obecenstv
povzbudil k hojnější návštěvě těch krajin. Krása
Řecka — praví — je velkolepější než Italie. Zvlá-
ště poukazuje na krajinu divoce romantickouv
bývalých Delfech pod Parnassem a na idyllickou
krajinu v Olympii. Při všech přírodních krásách
jest Řecko země málo vzdělaná. Od konce staro-
věku honily se po ní hordy cizích dobyvatelů, ze-
mě byla vyssávána, spustla a vylidnila se, až byla
napolo obrácena v poušť. Národ řecký nemá
jednotného typu, má pouze všeobecný ráz jižni
Evropský kroj městského obyvatelstva všední ráz
ještě zvyšuje. Ctností má národ řecký dosti mno.
ho. Vyniká pohostinnosti. Cizinec není obtěžován
žebrotou. Zprávy o nebezpečí na cestách řecký-
mi krajinami jsou tendenční a vylhané. Krásnou
Svátek
Klement
Mansvet
Otta
Král
Krása
Cařihrad
Francie
Řecko
Turecko
Atény
Olympie
31
article
einosti národa řeckého jest hrdost na svůj pův
ze starých slavných Řeků. Řekové nechtějí an
slyšeti o tom, že by měli v sobě krev také jinýci
národů, zvláště slovanských. Jazyk mají Řekov,
dvojí, starořecký a novořecký.
Novořečtina jest jazyk živý, vlastně prary
jejich jazyk moderní a národní, jenž se vyvinul z
staré řečtiny, ale změnil výslovnost a převzal
době úpadku něco slov cizích. Po době osvobozen
1830 potřebovali Řekové jazyka vzdělaného, a k
tomu se jim novořečtina nehodila. Neměli trpěll.
vosti, aby si ji byli vzdělali. Sáhli tedy pro řeč-
tinu starou. Od té doby maji Řekové dvojí řeč
skutečnou řeč lidovou a vyšší řeč umělou. Tat-
vyšší řeč jest jim něčím posvátným a váží si j
více, nežli své řečtiny živé. Ostatně se duch tét
řeči živé příčiněním belletristů stále síli a vzmáhá.
Kromě řečtiny panuje v Řecku francouzština, tu
a tam vlaština a nyní začíná se vzmáhati němčina.
Řek
Řekov
Tata
Řecko
32
article
Zvláštní jest, že je v Řecku málo zlatých a stři-
brných peněz domácích. Kolují více jen papírové
bankovky. V obchodech se uživá namnoze franků
Nejzajímavější partií Královy studie jest vyličen
divadelního představení Sofokleovy Antigony
Athénách. Konalo se na počest shromážděných
archaeologů v starém stadiu, v němž se konaj
také hry olympijské. Představení bylo uspořádáne
od ochotníků. Mělo účel nejen zábavný, ale tak
vědecký; měla se jím dokázati správnost theorie
Dörpfeldovy, že herci starodávní nehráli na jevišti
nýbrž dole na zemi v orkestře. Dojem účastníko
byl. že se tím představením stran učených theorií
nedokázalo zoela nic. Představení mělo několi
stinných stránek; na přiklad divácí na obou krai-
ních stranách polokruhu neviděli hercům do očí.
nýbrž skoro do zad. Diváci na hořejších řadách
sedadel hleděli přes divadlo daleko do kraje, čím
se jejich pozornost roztříšťovala. Herci hráli“ dobře
meli bezvadnou souhru a správně charakterisoval
osoby tragedic. Text starořecký vyslovovali novo-
řecky, ale tak pěkně, že to nevadilo. Úprava kroji
nebyla přílis zdařilá a celku provedení se nedo-
stávalo illuse. Nás autor nabyl názoru, že předsta-
vování antických dramat způsobem starověkým
jehož beztoho jen málo známe, dramatům těm ne-
prospívá, nýbrž spíše škodi. Obecenstvo se ne-
chovalo příliš slavnostně; nepřišlo v čas, nýbrž
trousilo se pozdě a způsobovalo hluk, že nebylo
herců slyšeti. Mnoho času bylo archaeologickém
sjezdu vynaložiti na prohlidky výkopů, jichž jesl
na půdě řecké více, než kde jinde na světě. Evrop-
ské lidstvo pochopilo, že jest poznání starořecké
kuliury nadmíru dýležito. O nejdůležitějších výko-
pech podává autor stručné zprávy, pokud se v
naší literatuře cestopisné takových zpráv nedo-
stává. Nejdůležitější výkopy se týkají Troje
Sofokleův
Dörpfeldův
Řecko
Evropa
Trója
Antigona Athéna
33
article
Pergama. Potom navštívil autor Cařihrad, a tu si
všímá zvláště pilně zbytků středověkého řeckého
Byzantia, jehož popis podává. Nezapomíná rozumí
se ani na věž, v které byi uvězněn Vratislav z Mi-
trovic v XV. století. Týž autor vydal u Olty ve
Sbirce přednášek a rozprav“ následujicí studie
clánky: „Nálezy Schliemannovy v Tiryntě a My-
kenách“ 1880. „Archaeologické nálezy na ostrové
Kypru.“ 1881. „O tanci antickém“. 1884. „O scene-
rii řeckého divadla.“ 1888.
Tuto literaturu popisnou a zábavně-naučnou.
částečně i vědeckou, jsme uvedli na předním místě
proto, že představuje vzájemnost slovanskou nej-
lépe, totiž reálně a prakticky. Skoro všichni spiso-
vatelé uvedených knih a článků poznali balkánský
svět bezprostředně z vlastního názoru a osobně
zemích balkánských pobyli. Literatura ta předsta-
vuje soubor českého myšlení, citění a chtění o ná-
rodech balkánských. Rozumí se, že jest těch spisů
tím více, čím jsou země v nich popisované bližší
jako Bosna a Hercegovina. Pochopitelno jest, ž
o Řecku psali hlavně učenci a to filologové, kdežto
věcech bosenských psalo už také dosti národ-
ních hospodářů a statistiků. O Rumunsku se na-
šinci ku podivu málo starali, vedle Jirečka skoro
jen prof. dr. Urban Jarnik.
Vbk.
Vratislav
Schliemannův
Jireček
profesor
doktor
Urban
Perg
Cařihrad
Tirynta
Kypr
Bosna a Hercegovina
Řecko
Rumunsko
u Olt