3
masthead
13. ledna 1913. Číslo 12.
4
article
kud přepracoval. Den ze dne býval jsem již
o sedmé hodině ranní ve své úřadovně i opou-
štél jsem ji teprve v hodinách večerních. T
ovšem nezůstalo bez účinku na můj stav. Nyní
však mi lékař můj vážně domluvil i popřávám
si aspoň v poledne přestávku dvou hodin.
abych doma poobědval a vydal se na krátkou
procházku. Poslanci, vedením vyrovnacích jed-
nání pověření, budou ostatně docela spokojen
nutnosti mého odhodlání, zkrátiti svou pra
covní dobu. Bylt jsem to já, který je v letě za-
časté po celý den zdržoval. Doufám, že tehdo
ši namáhavá práce ponese také v brzku ký
žené plody.
Potud místodržitel k zpravodaji „Bohe
mie“ a „N. Fr. Presse“
S české strany pondělník „Českého Slo
va“ přinesl již poznámku k tomuto projevu
knižete Thuna a čtenáře zajisté překvapí, že
ústřední orgán národně-sociální nazývá slova
vyrovnacího místodržitele, že vyrov nán
může býti uskutečněno přiroz-
ně jenom na základě úplné rovno-
právnosti, projevem osudným. Což
jest ovšem bezpříkladno a novým dokladem
radikální zásady, že nutno proti vyrovnání
štváti stůj co stůj, i když bude uzavřeno na
základě úplné rovnoprávnosti.
Thun
5
article
když místodržitel tuto zásadu
prohlásí za svou a vezme tudíž za
ni záruku formou tak výslovnou,
jako se to dosud sotva stalo. Orgán dissidentů
vyrovnacích vzal si k tomu důvod z dodatku
místodržitelovy věty, že při tom bude nutno
dbáti jistých reservátů státu. Aby z tohoto
dodatku učinil slovo osudné, připial k nim
výklad „Bohemie“, že ke konferencími mini-
sterským o jazycích v zeměpanských úřadech
došle na zakročení německých poslanců, kteří
předsedovi ministerstva prohlásili, že na pří-
ště nebudou s to, aby sami převzali hájen
státního požadavku, jakým jest německá
vnitřní řeč služební. Jest jasno, kam poslan i
němečtí míří a že požadavek vyloučení vnitř-
ního českého jazyka úřadního nemůže býti
srovnatelným s přirozeným, úplně rovnopráv-
ným vyrovnáním knížete Thuna a že nemůže
býti tudíž reservátem státu, o jakém kníže
Thun mluví. Je jisto ovšem, že úprava vnitř-
ního úřadního jazyka českého za úplné rovno-
právnosti s německým v Čechách musí býti
předmětem zákona. že „České Slovo“ při
pondělku z toho ve spojení s projevem „Bo-
hemie“ činí hned dokonce uznáni státn
němčiny, o tom zbytečně ztráceti slov. T
jest zase jenom nový demagogický útok, na
jakém bude předena dále nit na lapání nemy-
slicích. Horendní pak jest názor „Čes. Slova “
že místodržitel, který se postavil na stanovi-
sko české úplně v tom, že bez sanace zem-
ských financí a bez krvtu příslušných nákladů
nelze pomýšleti na úpravu učitelských platů
pomohl Němcům.
Thun
Bo
Němec
Čechy
Bohemia
6
article
K jubileu Louise Legera,
K jubileu Louise Legera,
(Pův. dopis „N. L..
V Paříží. 10. ledna 1913.
Leger
Paříž
7
article
Třináctý leden je předvečerem nového roku
slovanského kalendáře. Náhodou, řeknete snad
Ale ve chvíli, když doznívají písně vánoční a tři-
králové, před 70 lety narodil se muž (1843). Mter
život svůj a práci svou posvetil slovanským náro
dům: Louis Leger, prvý slavista francouzský
který je vlastním tvůrcem dnešního přátelství fran
conzsko-slovanského. Nedlouho po tom my v Pra
ze proživali jsme krátké štěstí prvého slovanské-
ho sbratření, nezapomenutelně dny prvého slovan
ského sjezdu. Leč z tohoto krásného snu byli jsmé
drsně násilně vyrušeni
Sjezd následkem revolučních bouří násiln
přerušen. Nastává doba reakce. Havlíček jat a o-
vezen do Brixenu.
Mine deseliletí a prosincový dekret zaručuje
nám právo národního života. Volnější pohyb poli-
lický dává vznik „Národním Listám (1860). Umě-
lecké besedě, Hlaholu. Svatoboru a r. 1862 mateř
ské jednolě sokolské
1 za hranicemi naši vlasti ruch tento nachá
ozveny. V témže roku Frič dává základy prvém
spolku pařížskému „Česko-mor. besedé“ a n
přednášce polského básníka Chodzko Frič selkává
se poprvé 1863 s mladým Legerem a nalézá v něm
oddaného spolupracovníka. Leger, jež zatím styky
s polskými emigranty naučil se polsky, seznamu-
je se se základy české mluvnice. Leger sám o tom-
to setkání napsal zajimavou vzreominku do jub
Almanachu Národních Listů“ (1910.
Roku 1864 podnikl mladý slavista první cestu
do Prahy a pod svěžími dojmy překládá „Ruk -
pis Královědyorský“ do frančiny (1860
ke kterému se dnes po půl století znova vrátil.
aby jej znovu přehlédl a opravil.
Leger
Havlíček
Frič
Chodzko Frič
Brixen
Uma
Svatobor
Česko
Praha
národní lista
Hlahol
8
article
Leta prchla, pochybnosti mnoho setřely snad
z tehdejšího nadšeni, ale ta láska velikého siaree
zůstává. Rukopisy následovaly knihu „L.B2 t at
Autriche“. Nedlouho potom za spolupracov-
nictví Fričova vydávají pomocí subskripce „Narod-
ních Listů I a Bohéme Historique Pito-
resque et litteraire“ a Francie dostává tak
prvé knihy o nás v pravý čas. kdy znalost o eri-
stenci našeho národa byla pranepatrná. Vedle ně-
kolika článků St. Rene Taillandiera (
1843 v „Revue des denx mondes“. právě v rol-
narození Légeral byl tedy prvý průkopník Slovan-
ství ve Francii.
Z jeho děl zvláštní zminky zasluhují Ději n
rak-uherského mocnářstyí: Sl. Cyri
tMethode: Lemondslave: Les Etude
slavesi Nouvelles čtudes slave; Con-
tes slave Mylhologie slaves Prague-
Les Slaves au XIX. siecle: Souvenir
dun slavophile et La renaisane
tehěque au XIXme. sičcle a j. al
Po odjezdu nestálého, těkavého Frice stává s
Leger i dopisovatelem „Národních Listů“ (znač-
ka l).
Po Legerovi přicházi Denis, historik-básník
který dává dílu Legerově novou formu, a v ste
žejních, podmaňujících dějinách otevírá nám slibné
perspektivy. Leger obracel se k francouzskémn
národu a k širším vrstvám, kterým ovšem jsou
díla Denisova nedostupná. Leger a Deni s z -
stanou pro nás vždycky dvě jmé ne
která budeme vyslovovati s úctou
neskonalou vděčností, dvě jména ná
stejně milé a drahá.
Stařičkému slavistovi, který dodnes je stálo
činným profesorem slovanských jazyků a pisem
Fričův
Ren Taillandier
Fric
Leger
Denis
Legerův
Denisův
Dit
Francie
Con
Slovan
Mylhologie slaves Prague
Les Slaves
Les Etude
9
article
nictví na Cellege de France v Pařiží, dostalo se za-
slouženého uznání. Byl zvolen presidentem Acade-
mie des ineriptions des belles fettres, je členem
Institutu de France, Královské společnosti navk
české akademie a celé řady akademit slovanskýel
majitel zlaté medaile král. hlav. města Prahy
atd. atd.
Také Národní rada česká uznala jeho veliko
zásluhu o český národ a celé Slovanstvo a v rol
1911 věnovala mu panoráma Hradčan od mistra
Engelmüllera a město Praha Suchardovu plaketi
Libuše věšlí slavu Prahy. (Viz „Nár. Listy“ ze dno
15. dubna a 12. dubna 1911.)
Jak vážen je i v jiných slovanských zemích
svědčí nejlépe telegrafický dotaz bulharského cara
Ferdinanda a j. po jeho zdravi, v dny, kdy jsn
již již začínali pochybovati, zdali únava po le-
tošní cestě po slovanském jihu a po účasti n
sletu sokolském a slavnosti Palackého nám jej -
našeho středu neurve.
Však dnes začíná býti zas tak svěží a čilý, jak
před lety, v den, kdy jsem jej ponejprve poznal
je z těch, o nichž platí, ze vystihli pařížské ta
jemství: býti „věčně mladým“, a na dnešní jeho
přednášce o „Královodvorském rukopisu“ Joved
nám vkouzliti představu svého mládí, svých dva-
cetí jar.
V ponděli 13. ledna sejdou se v známém salono
četní jeho přátelé a útulná villa v rue Boulnin
villers, kde prožili jsme, všechni, jež osud do
veleměsta nad Sekvanou zavál, tolik krásných, n
zapomenotelných chvil ve společnosti našeho pa
na profesora, vždy mládeží slovanskou obklopené
ho, stíží je všechny pojme.
V pondělí přijedeme všichni stisknouti mu r
ku a srdečně přáti mu ještě „Mnogaj a lje tal
A Praha i Paříž projeví důstojně vděčnost i o
danost našemu stařičkému i věrnému přiteli
Franc
Acade
Engelmüller
Suchardův
Ferdinand
Palacký
Praha
Hradčany
Libuš
Sekvana
Paříž
institut jít Franca
10
article
Schůze pražského učitelstva.
Schůze pražského učitelstva.
Učitelstvo Malé strany a Hradčan konalo za
veliké účasti dne 11. 1. m. večer v restauraci „U
Petzoldů“ na Malé straně schůzi, kde odb. učitele
Jar. Svoboda a Jan Velický pojednali o sta-
novisku pražského učitelstva k zákonným osnovám
o právních a hmotných poměrech učitelstva, kte-
rými právě se zabývá školská komise sněmu král
Českého. Zdůrazněno, že referentský komitét škol.
ské komise sněmovní nezachoval se ku pražskému
učitelstvu s touže blahovůlí jako k uěitelstvu ven-
kovskému, nevzav za podklad jednání při stylisaci
osnovy zákona petie pražských učitelských spolků.
Tak dosud pohliží pražské učitelstvo s velikou o-
bavou do budoucna, že zase bude ve svých nadě-
jich na vyproštění z právní i hmotné bídy hrubě
zklamáno. Pražské učitelstvo upřímně přejíc ven-
kovskému učitelstvu, aby dosáhlo, čeho se právem
domáhá, ohražuje se s největším důrazem, aby
předpojaté živly pražskému učitelstvu zahrazovaly
cestu k nabytí takových existenčních podmínek
bez nichž je vydáno hladovění a pokořujícímu zne-
hodnocení práce. Neupřílišňuje svých nároků, po-
žaduje-li, aby příjem jeho upraven byl ve výší
přjjmů úřadnictva se středoškolským vzděláním
působícího v Praze o možno zajisté tomuto opráv-
něnému nároku vyhověti, uváží-li se, že Praha ven-
kovu milionovými obnosy na školství přispívá. Jev
se tedy v tomto připadě podpora požadavků praž-
ského učitelstva aerárními poslanci, jak v komis
Petzold
Velická
Hradčany
Praha
11
article
školské, tak na sněmu, skutkem uznání prospěchu
který plyne tak bohatě z rukou poplatnictva praž-
ského školství venkovskému a dílem lidskosti vůč
pražskému učitelstvu, jehož přislušníci z valné čá-
sti doplňují se z českého venkova a v agrárnicl
kruzich na venkově dosud nacházejí své otce
bratry. Zvláště trpce pociťují pražští učitelé, ze
agrární poslanci stavi se proli zvláštnímu zákonu
pro Prahu, ač jiná říšská hlavní města, i menši Pra-
hy, zvláštních zákonů dávno dosáhla. Vznesen ape
ku přítomným pánům poslancům, p. JUDru. Lad-
Pinkasovi, p. JUDru. Vilému Funkovi, p. JUDru-
Luboši Jeřábkovi, aby za požadavky pražského u-
čitelstva, obsažené v petici sl. zastupitelstva král
hlav, města Prahy a předložené sněmu král. če-
ského, s celou rozhodností se postavili a vynaložil
všeho svého vlivu k tomu, aby tato osnova stala
se v brzku zákonem.
Pan poslanec JUDr. Lad. Pinkas. ujavs
slova, doložil, že nejen on, nýbrž i všichni pání po-
slancové za Prahu v tomto zápase učitelstva jsou
odhodláni vykonati povinnost svou ze všech sil
nebof k tomu váže je již usnesení sl. sboru obee-
ních starších král. hl. města Prahy, jehož jsou čle-
ny.-
Na to dal popud. aby akční výbor národní
strany svobodomyslné svolal veškeré poslance za
Prahu ku poradě, na níž by se stalo rozhodautí
krocích k uzákonění petice sl. sboru obecních star
šich král. hlav, města Prahy o právních a hmol.
ných poměrech pražského učitelstva.
JUDr
Pinkas
Funk
Jeřábek
Lada
Praha
Lada
akční výbor národní strana
obecní star
12
article
Pan poslanec JUDr. Vilém Funk uznal, že
svou těžkou kulturni práci zasluhuje pražské uči
telstvo náležité odměny a předložil výsledky do-
savadního jednání o malém finaněním plánu na řš
ské radě. Nabádal k luhé organisaci učitelstva,
níž může vzejíti žádoucí úspěch.
Pan poslanec JUDr. Luboš Jeřábek radi
získati venkovského učitelstva a agrárních poslan-
cu učitelské otázce pražské, aby tak usnadněna
byla akce poslanců za Prahu.
JUDr
Funk
Jeřábek
Praha
13
article
V debaté poukázáno zvláště na zatímnost. zno
va pro učitelstvo projektovanou zákonem zdrcujíc
měrou, jaká v žádném již stavu neexistuje. S roz
hořčením konstatováno, že zákon o zatímnosti uči-
telské vlastně se má proti dosavadnímu stavu ve
mnohém ještě zhoršiti. Tak ohromná, dosud netu-
šená pohroma zasáhne pražské učitele měšť. škol
nebude-li přece ještě změněn sněmovní komisí jii
přijatý § 17. Dosud bývali tito učitelé chránění
tím, že v době zatímnosti na měšť, škole zachová-
vána jim byla definitiva na škole obecné, kam s
mohli v případě zrušení paralelky nebo v jiněm
připadě vrátiti. Nyni, kdo bude chtít nastoupiti
misto na měšť. škole, musí se vzdáti své definiti-
vy na škole obecné a vydat se na pět let v nov
nebeznečí zatimnosti, z níž kyne učiteli i jeho ro-
dině, stane-li se neschopným ke službě, nebo
umře-li, ztráta pense. Na př.: Učitel v Praze na
obecné škole (dle nového zákona) bude sloužit za-
tímně 8 let (3 před zkouškou způsob. a 5 po zkouš-
cel. načež se stane zde dofinitivním. Složí-li zkou-
šky pro měšť. školy, někdy ke čtyřicátému roku
věku jeho dojde na něho, aby převzal zatímní mi-
slo na měšť. škole, Dostane se na paralelku, jejiž
trvání neni zaručeno. Může se státi, že za tři roky
zruší-li se paralelka pro nedostatek žactva, bude
bez mista, protože misto jeho na obecné škole dá-
no již bylo jinému. Zákon však učitele přece jen
tak zhola neopoušti: dá ho buď na dočasnou pensi.
Praha
14
article
nebo ho přeloží někam jinám. A zde právě je t
hořké jádro, jehož by málo kdo pozřel. Pražský
učitel, který dvacet let věnoval sily své pražslé
mládeži, který v Praze zřídil si domov, založil s
rodinu a uvykl tu, bude podle § 17. škol. zákona
nucen, aby šel kosti složit někam do městečka na
venkov. To že si zaslouží? — Neotevrou se tu
dokořán dvéře zvůli, proti níž z důvodů lidskosti
bojuje se na všech stranách? Kéž si toho také po-
všímnou páni poslancové za Prahu! — Pak. při-
čte-li se ve šťastném případě ještě 5 let zatímnost
na měšť. škole, bude celkem učitel sloužit 13 le
zatímněl
Po jednomyslném schválení resoluce ve smy
slu přednesených vývodů pp. řečníků poděkova
předsedající p. Ant. Mráček, ředitel Deylovy vý-
chovny nevidomých, všem účastníkům schůze, zvlá-
ště pak pánům poslancům, zástupci Občanského
klubu malostranského, p. městskému radnímu D-
castellovi, zástupcům malostranské organisace ná-
rodní strany svobodomyslné, p. stavebnímu rado-
vi Ant. Matějovskému a panu J. Nevařilovi, úřad-
níku Zemského výboru, načež zdařilá schůze skon
čena.
Antonín
Mráček
Deylův
Matějovský
J Nevařil
Praha
15
article
Ještě o služební pragmatice
státního učitelstva.
Ještě o služební pragmatice
státního učitelstva.
(Z kruhů profesorských.)
Že úřadnické organisace, provedše ve svýc
řadách písemné hlasováni, vyslovily se většinou
pro přijetí služební pragmatiky i ve zněni, jak j
oklestila panská sněmovna, tomu nikdo věci znalý
se nediví. Úřadnictvo tou pragmatikou hmotně vel
mi mnoho získá a dočká se úpravy platů, kterés
po léta marně domáhalo. Za tu výhodu mičky při-
jalo obmezení svých práv občanských a zejměna
koaličního, vzdalo se především možnosti pusivn
resistence, která právě způsobila budouci uzákoně
ně obmození občanské svobody rakouského úřad
nictva. Naproti tomu státní učitelstvo pragmati
kou svou hmotně nezíská téměř ničeho, neboť pří
davek 200 K. i když by úsilím subkomitétu by
přesunut v první dobu služby, je holé nic napro
zisku, jejž úřadnictvu přinese časový postup. Stát-
ni učiteistvo nikdy a nikde nemohlo a nechtěle
prováděti pasivní resistenci, nyní však, ač se m
nepodává hmotná kompensace téměř žádná a mo-
rální pranepatrná, má dobrovolně přijmouti ne
čestné a nedůstojné obmezení práv občanskýchí
16
article
Proč se profesorstýo — a zvláště profesorstv
české — vyslovovalo tak důtklivě proti navrho-
vané pragmatice? Proč prohlásili delegáti vešker
organisace Ú. S. Č. P. dne 2. listopadu m.
jednomyslně: „Nežli takovou pragmatiku, raděj
židnou?“ — Proto, poněvadž si správně uvědomo-
vali, jaké důsledky bude miti uzákouěná pragma-
tika pro všecku veřejnou, vzdělá vae l
vůbee národní činnost našeho profesor-
stva. Byli to zvláště profesoři z Moravy a Sle
ska, kteří ukazovali, jaké důsledky bude míti pro
všecku jejich činnost ve spoleích, v lidových před-
náškách, v ziskávání neuvědomělých vrstev v mě-
stech i na venkově atd. bude-li představený mi
právo zakázali profesoru všeliké působení, jež se
podle jeho mínění nebude srovnávati s úřaden
uěitelským. Ale také kolegové z Čech připomínal
jak již leckde se čeká na to, aby svobodomysln
profesoři byli z veřejné činnosti odkázání jen z
kathedru anebo aby „ze služebních důvodů“ byl-
odstraněni. V takovém nebezpečí byla jen ne-
patrná část úřadnictva, neboť z některých katege-
rii úřadníckých v místech, kde jde o dobyti půdu
nebo osvícení lidu, projevuje se účast na této čin-
nosti leda tichým, opatrným členství v některém
spolku. V tom nebezpečí ovšem nejsou také pro
fesoři němečtí — o tom snad není třeba zvlášté
mluviti — jich tedy také hned s počátku ob-
mezení na př. koaličního práva valně netísnilo
Morava
Čechy
organizace Ú . S . Č . P
17
article
Proto je vysvětlitelné, že se Němci po usnesení
panské sněmovny o služebni pragmatice úřadnick
pojednou rozehřáli pro nějaký kompromis, jeia
hleděli uplatnili u poslanců na řišské radě-
Avšak české profesorstvo, jsouc si vědom
dalekosáhlých důsledků, jež může navržená
pragmatika miti nejen pro ně, ale i pro všecku naš
veřejnost zejména v budoucnosti, za které by s
dostaly k vládě živly reakční, vším právem vyslo-
vilo se předem proti nynějšímu znění jejímu
Nepochybuji také ani okamžik, že převážná větší-
na jeho, vědoma si stavovské cti, setrvá na tom
stanovisku, že nebude počítati, co by mu pragma-
tika pro první okamžik vynesla a že se také nebu-
de bojšeně ohližeti již nyní na to, co se vládo
libí, či nelibí, co si proti němu dovoli. či nedovol
České profesorstvo zamítajíc pragmatiku podáva-
nou, chce miti volnou cestu, aby se všemí pro-
středky domáhalo pragmatiky Iepší, ale nechce i
samo tu cestu na všecky časy zavřiti, jak nyní na-
vrhují kompromisté rázu p. Lsr. (Več. „N. L.“ č. 7.
Chce se uvarovati toho, aby budoucí generace mu
vytýkaly, že pomáhalo na ně uvaliti perpetuum si-
lentium — to navrhovaná pragmatika vskutku zna-
mená. Neoddaluje tím úpravy hmotných poměrů
svých na dlouhou dobu, neboť jen z aslepený
optimisla může tvrditi, že nynějš
pragmatíka. ať by vyšla ze subkomitétu jak-
koli upravena, vůbec znamená nějakou
úpravu jeho hmotných poměrů.
České profesorstvo je si vědomo, že v tomt
konání může býti majorisováno, ale chce si při tom
zachovati čest svou neporušenu. č
by bylo čestnejednáni, hodné vzdělavate-
lů budoucí jnteligence národa, dnes za nepa-
trný groš zahazovati, co jsme ješt
před několika týdny rozhlašo val
urbi et orbi za své neochvějné pře-
Vil.
svědče riz
Němec
panská sněmovna
Český profesorstvo
18
title
Finanční plán a reforma dan
20
article
Byla nám poslána lato zpráva
Ústřední sbor spolků majiteiů domů pro země
koruny české, společně se Svazem českých majitelů
domů v král. Českém požádal minulý týden české
poslanecké kluby, ve kterých soustředění jsou ob-
čanští poslanci měsl, aby vyslaly své zástupce d
zvláštní konierence řečených organisací českých
majitelů domů, a to k vůli rozhovoru o t. zv. ma-
lém finančním plánu vládním a o reformě dani do-
movnich. Za Český klub přišel člen berního vy-
boru poslanecké sněmovny posl. JUDr. Al. Rašín
Předseda Ústředního sboru dr. Jos. Truhlá
který též konferenci, konané 10. t. m., předsedal
poukázal na nastávající parlamentní řešení ma-
lého finaněního plánu a sdělil, že Ústřední sbon
spolků majitelů domů se usnesl žádati, by při zmé-
ně zákona o přímých daních osobních byla slev
na dani činžovní, dosud 12)4procentní, zvýšena
na 15 proceni, a aby byla na pevno uzákoněna
i aby byla sprostěna dosavadní odvislosti na usne-
sení snémů způsobem dosavadním, dále aby př
osobní dani z příjmu byla stanovena pevná odpo-
četní položka na udržování domu v náležitém sta-
vu a další adpočejní položka na úbytek stavební
hodnoty domu, mimo to, aby amnestie při změně
zákona o osobní dani z příjmu projektovaná, byla
úplná a aby se vztahovala na všechny daně, pr
jichž předpis základem jest vlastní příznání po-
platníkovo, a konečně, aby i malým finaněním plá-
nem bylo vydatně přispěno financím zemským,
to se zvláštním zřetelem na fakt, že zvýšení zem-
ských přirážek v král. Českém by mělo pro celou
zemi následky neblahé.
JUDr
Al
doktor
Jos
spolek majiteia dom pro země
poslanecký sněmovna
21
article
Poslanec dr. Rašin zevrubným výkladem, pře
hodinu trvavším, vysvětlil situaci malého finaně-
ního plánu na říšské radě a vůdčí myšlenky pr
jeho vyřízení: požadavky českých majitelá domů
přednesené drem. Truhlářem, uznal správnými
spravedlivými a také provednými, i slíbil, žes
všemožně přičiní o jich uplatnění
Ježio předseda Ústředního sboru dr. Truhlá
poukázal též na vládní předlchu o snížení domovní
daně třídní, dodav, že oprávněnost osnovy té nelze
uznati, a poněvadž současně obnovil požadavek
aby čeští poslanci pracovali pro reformu a pre
snížení daně činžovní, promluvil posl. dr. Raši
i o těchto záležitostecht přiznal, že snižení daně
třídní není nutno, dodav, že předloha sama je
sociálně-politicky vadná. V oboru reformy dan
činžovní prohlásil posl. dr. Rašin, že nutnost jei
se téměř všeobecně uznává: projevil pak naději
že bude možno dosici reformy řízení při dani čin-
žovní a změny předpisů o amortisační kvotě,
že bude jednáno i o snížení daně činžovní.
V rozpravě, jež pak následovala, položil před-
seda Ústředního sboru dr. Truhlář důraz na nut-
nost úlev při dani činžovní, ale jak pro majitei
domů ve velkých městech, tak pro majitele domů
v městech krajinských, upozorniv, že úlevy ty by
měly velký význam i pro nájemníky
Předseda Svazu českých majitelů domů v král
Českém JUDr. Fr. Lokav poukázal na velikou
újmu, jež byla učiněna majitelům domů do konce
1911 zbudovaných, když pro domy od počátku
1912 vystavěné byly zavedeny nižší sazby berní.
žádal, aby příslušný zákon o dani činžovní by
změněn také v tom smyslu, aby pro všechny domo
vůbec byly zavedeny stejné sazby daně činžovn
jaké platí pro domy od r. 1912 postavené, odůvod
niv zevrubně tento požadavek.
doktor
Rašin
Truhlář
Truhlý
Raš
Lokav
Francie
svaz český majitel
Český JUDr
22
article
Jednatel Ústředního sboru Václav Kubeš po
ukázal na nebezpečí, že budou zvýšeny zemsko
přirážky v král. českém a číselně dovodil, že by
tento čín znamenal pro většinu majitelů domů
celé zemi, zejména však v Praze přímo hospodár-
skou pohromu.
Na základě tohoto podnětu promluvil posl. d
Rašín o krisi financí zemských v (král. Českém
v markrabství Moravském a o jich sanaci v obou
zemích. Také o těchto otázkách se věcné rokovalo
debaty této účastnili se předseda spolku majitel
domů v Chrudimi JUC. K. Khom. jednatel Spolku
majitelů domů v Dejvicích R. Schwarz, jednate
Ústředního sboru spolků majitelů domů V. Kubeš
posl. dr. Rašín; zástupci jmenovaných spolků do-
vozovali zejména, že zvýšeni přirážek zemskýh
by bylo nad míru povážlivé, zejména též se zřete-
lem na finance českých měst.
Schůze byla skončena po informativním závě-
rečném projevu posl. dra. Rašína, jemuž předse
da Ústředního sboru dr. Truhlář za souhlasu všecl
přítomných srdečně a upřímně poděkoval za jeho
poučné a otevřené výklady, požádav jej zároveř
aby v jich smyslu dále energicky pracoval
Kubeš
K Khom
R Schwarz
V Kubeš
doktor
Rašín
Truhlář
Praha
Chrudim
Dejvice
23
article
Pohřeb zesnulého vinohrad-
ského náměstka p. M. Bílka
Pohřeb zesnulého vinohrad-
ského náměstka p. M. Bílka
Za převelikého a nesmirného účastenství všecl
kruhů obyvatelstva Král. Vinohradů byl včera po
hřben populární a na všech stranách sympatií poží
vající náměstek starosty města a majitel závodu te-
sařského, pan Matěj Bílek, jehož náhlá smr
vzbudila hlubokou soustrast. Chrám sv. Ludmily
rozsáhlé náměstí Purkyňovo a veškeré ulice a tři
dy, kterými se průvod pohřební ubíral, byly obe-
censtvem přeplněny. Takového imposantního úča
stenství na pohřbu Král. Vinohrady dávno nevi-
děly. Pohřeb ustanoven byl na včerejší třetí ho-
dinu odpolední, ale už hodinu před tím byl koste
naplněn. Pro veliký nával obecenstva dal vrchn
dozorce dopravy p. Mašek zastaviti dopravu n
tratích elektrických drah. křižujících na Purky-
ňově náměstí. Službu bezpečnostní za hojného počtu
stráže obstaral revírní inspektor Linhart
Před hlavním oltářem chrámu sv. Ludmily vy
stavena byla rakev s tělesnou schránkou zesnu-
lého p. náměstka V. Bílka na katafalku, ozdo-
beném hájem exotických květin a ozářeném něko
lika řadami planoucích voskovic. Čestnou strái
obstarali členové vinohradské tělocvičné jednoty
Sokol s tasenými rapíry. K rakvi bylo položene
množství nádherných věnců a palmových kytie
Věnovali je zejména
M Bílek
Král
Bílek
svatý . Ludmila
Purkyňův
Mašek
Linhart
Ludmila ty
V Bílek
Sokol
24
article
Odbory Ústřední Matice školské na Král. Vino
hradech. Dělnický zřízenecký odbor národní strany
svobodomýslné na Kr. Vinohr., „Prvnímu náměstku
starosty města Král. Vinohradů“ zástupitelstv
na Král. Vinohradech, rodina Mokrých. Politický
spolek (Zasloužilému svému předsedovi]. Dr. Ul-
rych, městské divadlo Král. Vinohradů. Rodina
Baumgartlova. Sokol pražský, Josei a Maruška
Holtznerovi. Svému zasloužilému členu okresní
výbor na Kr. Vinohradech. Měšťanská beseda na
Kr. Vinohradech, vděční synovci Rudolf a Václav
Joseí a Bohumil, rodina Gustava Vitilera. Spolel
mistrů tesařských, rodina M. Novotného. Václa
Vápenka, sbor měst. dobrovol. hasičů. Dr. Josei
Broumovský, rodina Ponrepova aj-
O třeti hodině odpolední vykonal pohřební o
řady farář msgre. Lehner za asistence farního du-
chovenstva. Vinohradský Hlahol řízením sbormi
stra p. Trunečka zapěl při nich sbory „Již dříme
tichý sen“ a Salve. Po obřadech byla kovová rake
s katafalku snesena do šestispřežního zlatého voze
pohřebního, poděl něhož tvořili pohyblivý špalí-
Sokolové s rapíry, vinohradští hasiči, tesaři a ofici
anti městského vinohradského pohřebního ústavu
Mezitím seřadil se průvod. Zahájen byl po-
četně velmi silným sborem hasičů župy Žižka z
velení p. Pozděny a župního velitele p. Kocourka
Následovaly všechny spolky vinohradské s prapory
zejména Sokolové. Společenstvo mistrů tesařských
Řemeslnicko-živnostenská beseda, majitelé domů
domovníci, spolky dobročinné atd.
Král
Kristus
Vinohr
doktor
Ula
Sokol
Maruška Holtzner
Rudolf
Václav Joseum
Bohumil
Vitiler
M Novotný
Václ
Josei
Ponrepův
Lehner
Truneček
Salve
Žižek
Pozděna
Kocourek
Mokrá
městský divadlo Královský
Josei
Sokol s rapír
tesařský řemeslnickýživnostenský beseda
25
article
Veškeré kruhy byly zastoupeny na pohřbu ze
snulého vynikajícího pracovníka na poli samo-
správy a místního spolkového života. Národní stra-
nu svobodomyslnou, pro jejiž cíle M. Bílek ne-
únavně pracoval, zastupoval na pohřbu zesnulého
říšský a zemský poslanec dr. K. Kromář, akční vý-
bor Národní strany svobodomyslné dr. JJ. J. Vejvaí
a Keclik, správní radu Pražské akciové tiskárny
dr. J. Lucek. dále doprovodili tělesné ostatky ze-
snuléhol předseda Národní rady české dr. J. Pod-
lipný, předseda Ústřední Matice školské poslane
vládní rada dr. Metelka, dvorní rada prof. dr.
Čelakovský, poslanci Kratochvil, dr. Hübschmann
proí. dr. Velich, president obchodní a živnosten-
ské komory poslanec V. Němec. primátor měs
pražských poslanec dr. K. Groš, náměstek cís. rad
J. Schrötter, členové rady městské a sboru obecníeh
starších cís. rada Červený, řed. Kreutzer, stav. rad
Vlček. Koubek. Novotný, bývalý náměstek Seiferi
Siřiště, posl. Jirousek. praesidiální sekretář dr. So-
botka.
M Bílek
doktor
K Kromář
Keclik
J Lucek
Metelka
profesor
Čelakovský
Kratochvil
Hübschmann
Velich
K Groš
J Schrötter
Červená
Kreutzer
Koubek
Novotná
Jirousek
so
národní rada český doktor
Seiferi Siřiště
Jj
26
article
Velmi četně byla zastoupena místní organisac
Národní strany svobodomyslné na Král. Vinohra-
dech se svým předsedou p. V. Karbusem. za žen-
skou organisac: dámy pí. Karbusová. Zvolská
Reichlová, za Politický spolek na Král. Vinohra
dech dr. Havelka, za organisaci ve Vršovicích uči
tel Merhout, četní členové organisace v Nuslích
V zastoupení okresu žižkovského doprovodil
zesnulého na poslední cestě starosta okresní Win-
ter a náměstek dr. Černý, za město Žižkov starosta
G. Žák, náměstek Kotland a městský radní Tybl
za město Karlin dr. Lokay. členové městského za-
stupitelstva ve Vršovicích se starostou p. B. He-
roldem a ředitelem městských úřadů p. Řezníč-
kem, za město Nusle starosta Veselik, náměstel
Mužik a všichni členové zastupitelstva, úředniciv
s ředitelem Kurkou, starosta města Břevnova Ko-
látor. za město Bubeneč prof. dr. Houdek, za Po-
radní sbor českých okresů dr. F. Lokay a tajem-
nik dr. Z. Mach.
Král
V Karbus
Karbusová
doktor
Havelka
Merhout
Černá
Karlin
Lokay
profesor
Houdek
F Lokay
Mach
Vršovice
Nusle
Žižkov
Veselik
Břevnov
Bubeneč
okresní Win
27
article
Dále zúčastnili se pohřbu pp. starosta Česk
obce Sokolské dr. J. Scheiner, veškeré úřednietv
okresního hejtmanství v čele s mistodrž. radou Pro-
cházkou, za okresní soud na Král. Vinohradech
přednosta rada z. s. V. Hollmann, přednosta okres
soudu ve Vršovicích rada z. s. Zima, vrchní rad
dr. Hlaváček, dvorní rada Havelka, vrchní rada
dr. Chlumecký, prof. dr. Slavik, prof. dr. Jarník
v plném počtu členové výboru Ústřední Matice
školské a místního odboru, ředitel zemského nale
zince dvorní rada dr. Dvořák, předseda Společ
nosti městského divadla Král. Vinohradů dr. M -
rek. ředitel divadla, spisovatel V. Štech, notář dr
J. Štolba, ředitel reálky vládní rada dr. Starý, čle-
nové Podpůrného spolku železničních zřízenco
stav rada Čížek, spisovatel F. S. Procházka, kom
radové J. Papež a Macháček, velkoobchodnik Be
ránek. stav. rada Polivka, kom. rada Treybal. stav
rada Rosenberg, dr. Miřička, za Občanskou záložn
ve Vršovicích starosta M. Zimmermann s chotí, ko-
morní rada A. Šimáček, zástupcové místní židov
doktor
J Scheiner
Král
V Hollmann
Hlaváček
Chlumecký
profesor
Slavik
Jarník
Dvořák
V Štech
J Štolba
Stará
F S Procházka
J Papež
Macháček
Be
ránek
Treybal
Rosenberg
M Zimmermann
A Šimáček
Vršovice
rada z . s
Společ nost městský divadlo Královský
28
article
ské náboženské obce, jnž . dr. Bureš, členové spolku
pro městské záležitosti vinohradské, pol. rada Fa-
houn, kom, rada Šťastný, za organisaci mládeže
nár. strany svobodomyslné předseda Jirsák, vrchní
stav, rada Wolf, přednosta kanceláři Hrdlička.
dvorní rada Olič, předsedkyně Spolku pro ošacen
chudé mládeže pi. Víšková, členové Spolku domov-
niků, ředitel městské pojišťovny R. Heřmánek.
hotelier Lisý, dr. Kurz s chotí, odborný učitel V -
verka, v zastoupení cizineckého svazu Vojta, zem-
ský inspektor Setunský. V. Brož. arch. Schlaffer
ředitel Pražského měšťanského pivovaru cís. rad
Vendulák, za okresní nemocenskou pokladnu na Kr
Vinohr. ředitel Vejdovský, za Českou obec střele
Novák. starosta Záběhlie Švchla, ředitel Vinohrad-
ské záležny cís. rada Kavka s vešker. úřednictvem
ředitel dr. Pražák a prof. Voska za reálné gymna-
sium vinohradské, prof, techniky Hása, ředite
Hendrych, architekt Nekvasil, prof. dr. Weigner
ředitel Petrák a učitel Vlach za německou škol
vinohradskou. Papoušek ze Stodůlek, ředitel Til-
šer, stavitel Fídler, ředitel J. Skuhravý, dr. Půlkrá-
bek. Švagrovský, členové pražského Sokola, spolk
majitelů domů na Král. Vinohradech. Řemeslnicko-
živnostenské besedy a j.v
Korporativně zúčastnili se pohřbu zesnuléh
druha svého členové městského a okresního z-
stupilelstva vinohradského v čele se starosty p
Al. Burešem a inž. F. Prokopcem. úřad-
nictvo města s ředitelem p. drem. Fuksou.
doktor
Bureš
Jirsák
Hrdlička
Olič
Víšková
R Heřmánek
Lisá
Kurz
V verek
Vojta
Setunský
V Brož
Schlaffer
Vinohr
Vejdovský
Novák
Švchl
Kavka
Pražák
profesor
Voska
Hás
Hendry
Nekvasil
Weigner
Petrák
Vlach
Papoušek
Fídler
J Skuhravá
Půlkrá
Král
Ing
F Prokopec
Fuksa
cizinecký svaz
Stodůlky
spolek pro městský záležitost
rada Wolf
spolek domov
městský pojišťovna
rada Vendulák
Sokol
29
article
Průvod pohřební ubíral se hustým špalíreu
obecenstva po náměstí Purkyňově na nároží Ko-
menského ulice, kde zahnul k radnici vinohradské.
Před radnicí zastavil pohřebni vůz a zde sbo
Městského divadla Král. Vinohradů zapěl sma-
teční skladbu na rozloučenou, s doprovodem les-
ních rohů. Zde byli také shromážděni veškeří čle-
nové divadla.
Jměnem měsiského zastupitelstva, v jehto
středu p. Bilek po drahnou řadu let působil,
jménem města Král. Vinohradů, pro jehož blaho
zesnulý vždy nadšeně pracoval, rozloučil se s nim
starosta města p. Al. Bureš těmito slovy-
„Drahý příteli, odešel Jsi náhle a na vždy
Do posledního svého dechu věnoval Jsi své síly
a své nadání obci, činil Jsi tak s pilností a vy-
trvalostí neúmornou a obdivuhodnou, dávaje své
bohaté a vzácné životní zkušenosti rád a nezištn
k disposici obcí, kterou Jsi nade vše cenil a mi-
loval. Vyslovuji Ti za to nejen jménem svým, al
jménem vší obee upřímný a neličený díl
Matěj Bílek byl tvpickým dokladem, že je
počestná a vytrvalá práce přináší odměnu a p-
žehnání. Přišel mezi nás jako prostý, jednoduchý
muž, bez známostí a prostředků a jen svým přiči
něním dospěl k největším hodnostem občanským
Jest to veliká zásluha a přál bych si. aby mšl
hojně následníků.
Naleznuv v městě našem své občanské posta-
vení, přilnul k němu se zvláštní oddanosti a vždy
a všude prospěch jeho vyhledával a zájmy jeh
hájil.
Rozvoj obce a dobrá její pověst byly mu vždy
velkou radostí. Byl to občan vzorný, muž mírn
a dobrý, přítel upřímný a věrný.
Purkyňův
Král
Bureš
Bílek
ko
menský ulice
městský divadlo Královský
30
article
Loučím se s Tebou, drahý příteli a dlouholeiý
spolupracovníku, loučím se s Tebou jménem mě-
sta a všeho jeho obyvatelstva a po zdárně vyko
nané práci živolní přeji Ti lehké odpočinuti.
Za zvuků dojemné písně průvod hnul se ope
ku předu Palackého třídou a Skrétovou ulicí
Jungmannově třídě. Ve všech ulicích shromážděne
bylo množství obecenstva a rozžaty byly svitilne.
Po opětném obřadu výkropu byla rakev s těles-
nou schránkou zesnulého odvezena na vinohrad-
ský hřbitov. Než byl p. Matěj Bílek pochován d
hrobky, rozloučil se s ním jménem okresu Krá.
vinohradského starosta p. inž. K. Prokopec t-
mito slovy:
„Stojíme nad otevřeným rovem muže, který
celý svůj život věnoval práci. — Ve svém obor
zaujal místo prvního, v samosprávě byl pak před-
ním činitelem nad jiné povolaným, který zejmén
poslední leta svůj celý čas věnoval zájmům našeho
města, byl nejen výborný hospodář, byl tvořitelem
nových podniků městských. Jemu nebylo nikds
za těžko, ať v kterýkoliv čas, věnovati se úpln
práci na prospěch našeho města, nebylo v městě
našem korporace, ve které by přítel náš nebyl
vším úsilím pracoval. V dobách sporů hleděl vždy
háje při tom zájmy strany národně-svobodomyslne
pro mír. by město naše ztrát nemělo. Jemu byl
Král. Vinohrady vším, miloval je více, jak sebe
ve prospěch jich byl by obětoval vše
Odešel, jako vojin zemřel ve službách města
Ztrátu jeho citíme všichni a v dějinách Král. Vino-
hradů bude jeho jméno zapsáno písmem zlatým
Drahý příteli, loučím se jménem všech s Te-
bou, odpočivej v pokoji, nechť je Ti ta zem, kterou
Palacký
Bílek
Ing
K Prokopec
Král
Skrétova ulice
Jungmannův třída
31
article
Jsi tak miloval, lehkoul
Člen městského zastupitelstva na Král. Vino-
hradech, jednatel politického spolku vinohradské-
ho a místostarosta vinohradského Sokola p. dr
Havelka takto promluvil: „Tělo v prach se obra-
ci, ale zářná památka občanských cností zůstává
a přetrvá věky. Osvědčila-li se kdy pravdivos
těchto slov, jest to právě v okamžiku nynějším
kdy na poslední cestě doprovázímne jednoho z nej-
více vynikajících spoluobčanů svých. JJest řad
mužů, jichž jména písmem zlatým, písmem nesma-
zatelným jsou přeno vryta do historie města Král
Vinohradů. A jedním z těchto jmen jest jméno Bi-
kovo, které skutečně srostlo s rozvojem moder-
ních Král. Vinohradů. Zasloužilým občanům stavěji
se pomniky, leč drahý náš zesnulý budoval si po-
mník nad jiné vzácnější a drahocennější, vždyt
celé Král. Vinohrady, moderní, jsou pomníkem jeho
neúmorné píle, nikdy neutuchající a neochabujíc
práce ve prospěch našeho krásného města, jeh
rozvoje a zdaru.
Ne poslední občanskou cností jeho byla hrdost
se kterou se hlásil k svému životnímu povolání
kteréžto brdosti není u nás nazbyt. Bylo to cos
podmaňujícího, když zesnulý se vždycky uváde
na prvním místě jako mistr tesařský a pak teprv
hodnosti ostatní
Král
Sokol p
město Královský vinohrad
32
article
Zesnulý byl mužem práce v pravém slov
smyslu. Svou prací domohl se postavení, jež ve
veřejném životě zaujímal, svou prací a vlastní silo
dospěl k té výši a vážnosti. o niž nejlepší důka
podává chromná účast na jeho pohřbu. Zesnulý
byl věrným příslušníkem národní strany svobodo-
myslné a byl povoláván pro své vzácné vlastnosii
na čelná místa jejích organisaci. Tak zvláště p
smrti nezapomenutelného dra, Herolda pověřen byl
vedením politického spolku vinohradského, jehož
jménem mu za vše, co pro něj učinil, vzdávám ve-
řejně zde upřímný a zasloužený dík, a jehož jmé-
nem se s ním jako se starostou jeho loučím. Než.
bratře, loučím se s Tebou též jménem zdejšího
Sokola. Opouštíš nás příliš záhy, opouštiš nás v
době, kdy my Sokolové postaveni jsme před ži-
votní otázku a podmínku dalšího rozkvětu naší
jednoty — před stavbu vlastní tělocvičny, je
bude korunou národního vývoje našich Král. Vino-
hradů, nejpokročilejšího a nejpokrokovějšího mě-
sta českého. Právě Tobě, bratře, tvému odborné-
mu bystrozraku, tvé živolní zkušenosti měl při-
padnouti lví podíl na tomto zodpovědném díle
Ty bys býval pomoci té neodepřel, jako jsi ji ne-
odepřel nikdy, kdy jednalo se o věc dobrou. D-
kuji Ti za vše, co Jsi pro jednotu jako bratr i jako
čelný činovník našeho veřejného vinohradského ži-
vota učinil a přináším Ti od ní, bratře drahý, po-
sledni pozdrav hratrský.
Za hlubokého, všeobecného pohnutí, pří zpěvu
smuteční písně, byla tělesná schránka Matěje Bílk
spuštěna do hrobly
Herold
Sokol
Král
Bílk
Toba
národní strana svoboda
smuteční píseň
33
article
V kanceláři notáře p. dra. J. Štolby na Král
Vinohradech byla včera dopoledne prohlážena po-
slední vůle M. Bílka, v níž veškeré jmění sv
odkazuje členům své rodiny
Na stupňované utiskování českého živl
v Dolnich Rakousích odpovi český náro
zvýšenou podporu spolku „Komenský“. v
Vídní, který pečuje o české školy pro české děti
dolnorakouské
J Štolba
M Bílek
Komenský
Královský Vinohrady
Dolnich Rakousy
Vídeň