1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 59. ze dne 28. února 1905.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Visitky z ryziho zlata. Známá francouzská
heračka stala se zvláštním způsobem dědičkou znač-
ného jmění. Před několika měsíci odevzdala jednomu
ze svých přátel, bohatému příslušníku brazilského
světa větší množství skvostů v uschování. Šperky
deponovány byly v bance, kdež měl brasilský občan
uloženou všechnu hotovost. Avšak před týdnem roz-
loučil se Američan náhle se životem, právě když
podnikal větší cestu světem. Herečka zvěděvši o jeho
úmrtí, jala se pátrati po osudu svých démantů a sa-
fírů. Po splnění nekonečné řady různých formalit
otevřena byla přihrada skříně dotyčné banky, kde
šperky byly uschovány a při každém skvostu nale-
zena visitka z ryzího zlata, na níž vyryto bylo —
jméno herečky. Každá visitka opatřena byla hedváb-
nou šňůrkou, zavěšenou v drobném otvoru zahnu-
tého rohu a na hedvábí pak visel drahocenný,
skvostný drahokam, dar to gentlemanského Brasiliána
Celkem měly visitky i s drahokamy cenu 180.000 K
zdejší měny, jichž se spanilá herečka stala maji-
telkou.
Šperk
Američan
4
article
= Továrna na bankovky v Americe. Pětatřiceti-
letý Antonín Tome, poslední dobou v Pennsylvanii
usedlý, odsouzen byl před třemi dny porotním sou-
dem v Celji pro zločinnou účasť na padělání úvěr-
ních papírů do těžkého žaláře na tři roky. Tome,
jenž se zanášel úmyslem odcestovati z Ameriky do
Evropy k návštěvě příbuzenstva v Celji, seznámil se
za oceánem s agentem Janem Nemaněm, jenž mu
sdělil, že od jakéhosi Jana Kakoviče, celjským sou-
dem rovněž pro padělání bankovek odsouzeného,
obdržel značný počet dokonale padělaných rakou-
ských dvacetikorun, jež prý jsou od pravých napro-
sto nerozeznatelny. Když se Tome přesvědčil, že
skutečně tomu tak, zakoupil od Nemáně 50 falešných
dvacetikorun za sto dollarů a vydal se na cestu do-
mů. Zde však uváděl nepravé peníze do oběhu je-
nom kratičký čas, neboť brzy byl postižen a v akci
přerušen tím, že vzat do vazby a konečně odsouzen.
Antonín Tom
Tom
Nemaň
Kakovič
Amerika
Pennsylvanie
Evropa
5
article
Při líčení uváděl, že prý se v Americe zabývají pa-
děláním cizích peněz celé kolonie a že s výrobky
obchodují prý — po továrnicku
= Banket na paměť rozloučení svého manželství
pořádal minulého pátku pan Roumaine Pierson, je-
den z chicagských boháčů. Bylo tomu 25. t. m. právě
deset roků, kdy sňatek jeho byl rozloučen, kterýžto
den asi utkvěl Piersonovi navždy v paměti. K tabuli
sezval hostitel celou řadu dam chicagské společnosti,
ve kteréž před desíti roky hrála jeho bývalá chot
přední úlohu. Zábava při banketu byla prý — dle
londýnských časopisů — nemálo animovaná. Každá z
pozvaných dam obdařena byla zlatým přívěskem,
znázorňujícím zlomené lidské srdce.
= Chicagský vrah žen Jan Hoch, jenž, jak známo,
téměř ve všech dílech Ameriky uzavíral sňatkya
ženy své po svatbě vraždil a olupoval, načež beze
stopy zmizel, žalován jest, dle londýnských zpráv,z
několika zločinů bigamie a vraždy. Dle dobrozdání
soudních lékařů zemřela poslední jeho žena otravou
otrušíkem. Chicagské úřady zastavily další pá-
trání po drobnostech z dřívějšího života Hochova,
neboť k odsouzení jeho úplně stačí dosavadní prů-
vodní materiál. Hoch popírá, že by byl vrahema
tvrdí, že se dávka otrušíku do těla jeho ženy dostala
při balsamování její mrtvoly.
Roumaine
Pierson
Jan hoch
Amerika
6
article
= Zoufalý čin krásné zpěvačky. Operní pěvkyně
Jadviga Lewingova z Berlína skončila před několika
dny ve Rěce sebevraždou. Po dobu několika týdnů
byla angažována na rěckém »Variété«, načež odjela
do Záhřeba, kdež vystupovala pohostinsku v měst
ském divadle. Přede dvěma dny vrátila se do Rěky
a usídlila se v hotelu »Hungaria«. Ještě téhož dne
požila roztoku kyseliny karbolové a pak v krutých
bolestech vrhla se s okna na ulici. Pádem rozbila
si lebku a s přetlučenými údy zůstala ležeti na dláž-
dění. Polomrtvá dopravena byla do nemocnice, kdež
prohlásili lékaři její stav za beznadějný. V dopisech,
jež před zoufalým činem napsala, prohlašovala, že
ji život omrzel a že k sebevraždě donucena byla
z nešťastné lásky. Zahořela celým srdcem k mla-
dému muži, s nímž se ve Rěce seznámila a jenž
vroucích citů jí nesplácel. Slečna Lewingova byla
známou divadelní kráskou.
= Půjčka za oplátku. V Antwerpách zemřel
známý flámský spisovatel a ředitel zástavního ústavu
Julius de Geyter. Jeden z flámských listů vypra-
vuje o něm tuto veselou episodku: Ferina, jenž byl
s Geyterem dobře znám, volal ho jednou telefonem
v pokročilé době, kdy ředitel již spal. Sluha ústavu
byl nucen pana Geytera vzbuditi. Ředitel objeviv se
při apparátu, jal se volati na desku: »Zde jsem.
Lewingův
Julius Geyter
Ferina
Geyter
Berlín
Záhřeb
Antverpy
7
article
Čeho si přejete?« »Rád bych věděl, kolik jest ho-
din« . . . zněla odpověď. »U všech všudy, kdybyste,
pane, vytáhl z kapsy své hodinky, nemusil jste — —
»Dovolte, pane«, přerušoval hovor opět prvý mluvčí,
»jest to čirou nemožností, mé hodinky jsou u vás
zastaveny.« — Geyter nehlesl více a trpělivě vy-
slechl pokračování a zbytek rozhovoru. Druhého
dne časně z rána dal si Geyter telefonní centrálou
zazvoniti na adresu známého, jenž si den před tím
z něho udělal tak dobrý den. A když se jej ko-
nečně dovolal ohlušujícím cinkotem, oznamoval mu
chladně: »Přál jste si včera věděti, kolik jest hodin.
Právě sedm z rána.« — Geyter se totiž náhodou do-
věděl, že dobíravý přítel ztrávil noc ve veselé spo-
lečnosti do samého kuropění a že si před chvílí šel
na hodinu schrupnout.
= Největší bible na světě jest majetkem pape-
žovým a tvoří příslušenství římské knihovny. Se-
psána hebrejštinou, jest bible tato neobyčejně ob-
jemnou knihou, vážíc 320 liber, tak že sotva tři lidé
by ji unesli. V roce 1572 nabídl papeži Juliu II. syn-
dikát benátských israelitů za neobyčejně cennou
knihu tu stejnou váhu zlata, nicméně však papež za-
mítl tuto nabídku, prohlásiv, že se s historickou pa-
mátkou onou nikdy rozloučiti nemíní. Dle dnešní
měny měla by kniha, kdyby za ni nabízena byla
stejná váha zlata, ceny 2 millionů korun. Jest tudíž
hebrejská bible římská nejdražší a nejcennější knihou
světa vůbec.
Geyter
Julius II
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý dne 28. února.
128. hra v předpl
(4. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Marie Drozenova.
Postillon z Lonjumeau.
Komická opera o třech dějstvích. Složil Adolf Adam
Text od Louvena Brunsvicka přeložil Em. Züngel.
Dirigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
Začátek o 7. hod.
Král
Pohostinsko
Drozenův
Postillon
Adolf Adam
Louven
em
Züngel
Anger
Krössing
Praha
Lonjumeau
národní divadlo
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Začátek o 3/48. hod.
V úterý 28. února.
12. hra organisace národ.sociální v Praze-VIII.
Po 5.: Veliká nula.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal G. Schafranek, Pře-
ložil K. L. Macháč. Režisér Fr. Hlavatý.
G Schafranek
Macháč
Hlavatá
Praha
Francie
lidový divadlo
Praba
10
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V úterý 28. února.
Začátek o 7. hod.
58. hra v předplacení (úterní).
Novinka: Modrovous.
Velká komická operetta o 4 jednáních. Slova napsali
A. Mailhac a L. Halévy. Přeložil E. Züngel. Hudbu
složil J. Offenbach. Režisér Josef Kubík
(blíže Palackého
Mailhac
L Halévy
E Züngel
J Offenbach
Kubík
Palacký
Smíchov
Švandův divadlo
11
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
V úterý dne 28. února.
Začátek o půl 8. hod.
Za účinkování klubu přátel dělnictva v Praze. Jako
hosté vystoupí sl. M. Sturzova a p. J. Vedral.
Se svolením sl. správy Nár. divadla.
Maryša.
Drama o 5 jednáních. Napsali A. V. Mrštíkové. Re-
žisér Boh. Vilím.
M Sturzův
J Vedral
Maryša
A V Mrštík
Vilím
Smíchov
Praha
Re
národní
22
article
»Provedly výpad! Vystřelil jsem nejprv obě hlavně.
»Vy jste opustil Flacka?«
»Hnaly se k nám.«
»Pojďte!« děl Cossar. »Půjdete s námi! Kde jest
? Veďte nás.«
Celá společnost vyrazila v před.
Další podrobnosti o utkání soukaly se úryvkovitě
z retů muže, kterýž byl odběhl.
Flack
Cossar
24
article
Ostatní kupili se kol něho, jen Cossar kráčel v čele.
Ostatní kupili se kol něho, jen Cossar kráčel v čele.
»Kde jsou ?«
»Snad se vrátily do svých děr. Hnaly se k otvorům!«
»Co míníte? Vy za nimi . . .«
»Kráčeli jsme dolů podle jich děr. Viděli jsme,
víte, že vycházely a pokusili jsme se zameziti jim návrat.
Vykukovaly jako králíci. Seběhli jsme a vystřelili. Po
prvém výstřelu běhaly divoce sem tam a vrhly se náhle
proti nám. Na nás.«
»Kolik ?«
»Šest nebo sedm.«
Cossar odvedl společnost na kraj lesa smrkovéhoa
»Míníte, že dostaly Flacka?« tázal se jeden ze
společnosti.
Cossar
Flack
26
article
V krysím doupětí.
V krysím doupětí.
Mezitím, když společnost se byla posílila, nastala
úplná noc.
Hvězdy zazářily jasně a bělavé světlo, směrem
k Hankeyi stále se sesilující, ohlašovalo měsíc.
Stráž u děr krysích byla udržována na dále, ale
strážcové byli se uchýlili na svah nad otvory, neboť zde
cítili se k výstřelu bezpečnými.
Seděli tam na hromadě lanoví, až nadbytečně hoj-
ného a posilovali se pálenkou whisky.
Ostatní odpočívali v domě a tři vůdcové rozmlouvali
s lidmi svými o díle, jež kyne v noci.
Měsíc vznesl se k půlnoci nad obzor a jakmile
stanul zářivý nad náspy písečnými, vyrazili všichni kromě
stráže u děr krysích a za vedení Cossara po jednom
v řadě k hnízdu vosímu.
Pokud o vosí hnízdo běželo, shledali práci svou vý-
minečně snadnou, úžasně snadnou.
Nehledě k tomu, že trvala poměrně dosti dlouho,
nebyl to vlastně ani vážnější úkol, než jakým by byl
býval u každého obyčejného hnízda vosího.
„Zápas a obry“.
Cossar