1
masthead
Ročnik padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 7. srpna 1913.
Praha
4
article
Naranni a večerní liety
Naranni a večerní liety
předpláci se
v Praze v administenctn
na mésie. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta. . . S K — b
s dvoji donáškou
ně-
n vri iots . 7 R ez
ve úliálkách-
na mésíe. . .l. 2 R. 30 h
na mante Pošton.
na tvrt jeta. 9 K ao
s dvoji zásilkou
na maaěsle.
. . . J K 8O
na čtvrt leta . . . 1i K e0 h
kvosllinánei
ašsa tolibu
lešvollékevoe
nlm -
Praha
R Tropez
R . 30 h
6
article
odsnsvoha stovil o
amí
7
article
pla sfovriž offš nje
itnbálnlo
vsv
jřeti
9
article
V drobném prodejir
zanní čislo o sobě za h
večern
za 4
Ve Hliálkách na venkova
ranni čislo
večerníP jmnsli- . . i
olšta —nbo.z
lnseráty sj
platí se hotové napřen
Předplasoni a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., B
Tam nacházoji se tet
redakce, tiskárna a expedine
„Národnich Listi
Eukopiay se nevraesn
snal
del
Národnich List
10
article
V Praze, 7. srpna.
Praha
11
article
Mír uzavřen! Tato zpráva, na kterou dnea
reaguje většina listú vídeňských radostnými
úvodníky a nadějemi v obnovení klidu v ho-
spodářském i politickém životě Evropy a ze-
jměna naši monarchie, je přese všechno uspo-
kojení, které vzbuzuje zejména ve Slovanstvu
nad skončením bratrovražedných bojů, kalene
několika momenty. Nehledě k tomu, že u nás
současně s předběžným skončením balkán-
ských konfliktů, přicházi vojenská správa s
novými požadavky a břemeny po hospodář-
ském vyčerpání, které stihlo naši říši násled-
kem naší zahraniční politiky, musíme s jisteu
opatrnosli přijímati zprávu o uzavření míru.
která nepřichází sama: „Reichspost“il al „N. W.
Tagbl.“ ve svých článcích ohlašují totiž revisi
bukureštské smlouvy mírově velmocemi a háji
stanovisko Rakouska, které hned na začátku
prvé války balkánské hlásilo, že Evropa má
nejen právo, ale i povinnost přezkoumati změ-
ny balkánské mapy, usnesené kongresem ber-
linským. Vyjednávající strany v Bukurešti do-
hodly se prý tak rychle o hlavních podmín-
kách míru, protože cítily samy, že není v jejích
moci dílo míru dokonati a že velmoci jejich
dílo přezkoumají a pozmění. Proto prý pova-
žovaly zbytečné jednání déle protahovati.
Tagbl
Evropa
Rakousko
Bukurešť
12
article
Dosud nedošla zpráva o tom, že by Bulharsko
samo formálně v protokole mírovém se odvo-
lávalo k velmocem, ale z Bukurešti docház
zpráva, že již dnes před podepsáním mírového
protokolu bylo přečteno sdělení Rakousko-
Uherska a Ruska, že o bě velmoci si v příčině
Kavaly vyhražují revisi mírové smlouvy.
Zdá se tudíž, že dnešním podepsáním míro-
vého protokolu je sice dokončeno nepřátelství
mezi balkánskými státy, které budou nyní moci
odzbrojiti a v zemích svých nově nabytých
uváděti pomalu život do normálních kolejí, ale
že tím není ještě definitivně balkánská krise
skončena. Zbývá fu ještě nerozřešena otázka
Drinopole, v níž se dnešní mírová konference
dovolává sama zakročeni velmocí, a otevřena
zůstává otázka Kavaly, která uvedla v na-
prostý nesoulad evropský koncert. Všechny
velmoci ovšem uznávají velmi ochotně zásadun
balkánské země národům balkánským, ale
ovšem nemohou zapříti, že jim neni lhostejno,
jak mnoho dostane který z balkánských států
a jaký prospěch by z toho měla která velmo
sama. Francie přeje si rozhodně rozšíření Ře-
cka, přeje si řecké Kavaly, Pierre Loti nabízí
se dokonce v Cařihradě sám do služeb turecké
politiky proti balkánským státům, a oprávně-
ného požadavku Bulharska po Kavale ujímá se
Loti
Kavale
Bulharsko
Bukurešť
RakouskoUhersko
Rusko
Drinopol
Francie
Cařihrad
13
article
Rakousko-Uhersko i Rusko. I kdyby bylo
pravda vše, co „Zeit“ dnes píše o okamžitém
větším významu přístavu Dedeagače pro Bul-
harsko a jeho hospodářský a obchodní rozvoh
a o nutnosti, aby bez revise platilo to, co dnes
bude v Bukurešti podepsáno, a to s ohledem
na definitivní odstranění veškerých krisí na
Balkáně i v Evropě, a i když naprosto souhla-
síme s ním ve vřelém přání, aby hlášená re-
vise velmocí neznamenala nová nebezpečí pro
mír Evropy a zejména naší monarchie, přece
je třeba míti na paměti také, že dnešní řešení
otázky přístavu kavalského není také bez ne-
bezpečí. Scotus Viator, jenž před druhou
válkou navštívil sporná území a hájil opráv-
něné požadavky srbské, napsal v „The Specta-
toru“ 26. července tato slova, která vystihuj
nebezpečí dnešního řešení. Píše tam: „Také ře-
šení, které by ponechalo Seres, Kavalu a Dra-
mu v rukách Řecka, by nikdy nemohlo býti
trvalé, neboť hospodářské zájmy Bulharska vy-
žadují svobodný východ k Egejskému moři, což
znamená nejen Dedeagač, jakožto přístav Dri-
nopolu a východní Rumelie, ale i Kavalu, ja-
kožto přístav západního Bulharska spojený se
Sofijí železnou drahou dolů úvalem řeky Stru-
my. Oloupit Bulharako o tento při-
stav by nebylo nic jiné ho, neží síti
Scotus Viator
Bulharako
Rakousko
Uhersko
Rusko
Bukurešť
Balkán
Evropa
Řecko
Bulharsko
východní Rumelie
the Specta
14
article
semenobudoucívojny.“ Zdá se, že re-
vise mírové smlouvy velmocemi je neodvratna,
třebas z Francie ozývaly se hlasy, že smlouva
dnešní je naprosto spravedlivá pro všechny
balkánské státy. V ohlášené revisi smlouvy je
tedy skryto nové bezpečí, ale také, což nesm
se přehližet, možnost trvalé nápravy a míru n
Balkáně, odstranění všech příčin a zárodků
k nepřátelství mezi balkánskými státy do bu-
doucnosti. Jestli Řecko odpíralo Kavalu Bul-
harsku na konec z toho důvodu, že by se vy-
jednávači řečtí nesměli vrátiti bez Kavaly do
Řecka, byl počhopitelný tento důvod, který
zdůrazňoval právo vítěze proti přemoženému
nepříteli. A není pochyby, že tento důvod by
při revisi smlouvy velmocemi odpadl.
pšvo
Mr uzavřen.
Z Bukureští, 7. srpna. Smlouva o míru
byla podepsána po dlouhých poradách, které
trvaly celé odpoledne. Zejména rumunský min.
předseda Majorescu všemožně se namá-
hal. aby docílil dohody. Oficielní schůze byla
velice krátká. Zhotoven byl prozatí mn
protokolopohraniční čáře. Ostat-
ni otázky nejsou ještě vyřízeny a
projednány budou dnes, rovněž i otázka od-
zbrojení, načež podepsán bude bficiel-
ni protokol p míru. Práce týto trvati
budou 2 nebo 3 dny. Bulhaři nepodali žádného
oficielního protestu, protože by byli ostatn
delegáti protokolu nepodepsali. Bulharští
delegáti spokojís e vyslovlením
přání nebo naděj'e. JJsou velice sklíčeni
a jeden z nich prohlásil. „Je to veliké neštěstí
pro násl“
Z Bukurešti, 7. srpna. (K. k.) Veškere
rumunský tisk oslavuje uzavření míru a zdů-
razňuje významnou úlohu, jakou hrálo
Bulhar
Francie
Balkán
Řecko
Bukurešť
15
article
Rumunsko při skončení balkánské krise. Li-
sty vyslovují všeobecně naději, že buk u-
reštský mir nebude míti osu
smlouvy svaltoštěpáns ké. V Dnešním
dnem byla nařízena demobilisace rumunské
armády. Propuštění vojáků, zaměstnaných při
zemědělství, pokud nenáležejí vojsku, které
se musí podrobiti karanténě, má býti prove-
deno co nejrychlejí, poněvadž se již počíná
při žních jeviti nedostatek pracovních
sil. Všechny vojenské sbory, u kterých se
vyskytly podezřelé případy onemocnění, bu-
dou na Dunaji podrobeny karan-
téně.
Z Paříže, 7. srpna. (K. k.) Všechny časo-
písy projevují uspokojení a flamočí pocit uleh-
čení následkem uzavření míru.
Z Bukurešti, 7. srpna. Oticielně bude mi-
rová smlouva podepsána dnes v poledne, na-
čež bude zahájeno vyjednávání v příčině sta-
novení hranic, kompensací a jiných záležito-
stí. Tato práce potrvá po celý tento týden.
Vyjednavači míru přijati budou pak králem
Karlem v hudienci. Odvolání rumunského
vojska z Bulharska nařízeno bude ještě tento
týden.
Z Bělehradu, 7. srpna. Zpráva o uzavřent
bukureštského míru vyvolala zde velké nadše-
ní, zejména však také z té příčiny, že hlav-
nímu požadavku spojenců bylo naprosto vy-
hověno. Pokud jde o revisi bukureštské mí-
rové smlouvy velmocemi, jsou považovány
podstatné modífikace za naprosto vy-
loučené. Bulharsko musí uznati, že spo-
jenci nevyužili své vojenské převahy a jinak
také jest třeba, aby Bulharsko pocítilo dů-
sledky bratrovražedné války, kterou samo
Karel
Rumunsko
Dunaj
Paříž
Bukurešť
Bulharsko
Bělehrad
16
article
A lebslni
vyprovokovalo.
Z Paříže, 7. srpna. „Echo de Paris“
oznamuje k uzavření bukureštského míru-
Smlouva, která podepsána byla mezi Bulhar-
skem, Srbakem a Řeckem, dopřává všem ze-
mím téměř stejný počet obyvatelstva, což jes
důkazem, že smlouva jest spravedlivá, d-
Z velevyslanecké konference londýnské.
Z Říma, 7. srpna. Italské stanovisko v al-
banské pohraniční záležitosti a v otázce Egej-
ských ostrovů bylo, jak se zde ujišťuje, v lon-
dýnské elevyslanecké konferenci schváleno
Pouze francouzský velevyslanec prohlásil, že
musí si v této záležitosti vyžádatí názor své
te-
obe
vlády« měn a
Z Bukurešti, 6. srpnav (K. k.) Uzavřen
míru, jak bylo vdnešní večerní schůzl konfe-
rence provedeno nle sice podpisý, ale
souhlasem Bulharů spožadal v ky
na ně vznesenými, bylo ve městě
pozdních večerních hodinách oznámeno zvlášt-
ními vydáními listů a vyvolalo všeobeeně vel-
ké uspokojení, vyjímaje bulharské krühy. Spo-
kojenost rumunského obyvatelstva s bukurešt-
ským dílem, jehož formální zkončování oče-
kává se zítra nebo pozítří, zakládá se zvláště
na přání, aby jak z hospodářskýchoa důvodů,
tak i pro choleru v armádě řádící co možná
brzy se navrátily normální poměry, při čemž
se zejména zdůrazňuje, že bylo dosaženo hlav-
ních cilů rumunské politiky, získání nového
území a definitivní zastavení války, ěabe
Paris
Bulhar
Paříž
Řecko
Řím
Bukurešť
spo
17
article
O Drinopol. návonsm
O Drinopol. návonsm
Z Petrohradu, 7. srpna. „Byrž. Vědomo-
sti“ se dovídají z dobrého pramene, že v otáz-
ce drinopolské nastal obrat a že Ture-
cko bylo by ochotno proti kompensacím Dri-
nopol vykliditi. Tyto kompensace mají být
jednak territoriální, jednak finanční. Prvně
má býti způsobeno příznivé rozhodnutí v otáz-
ce Egejských ostrovů, jakož i zlepšení pohra.
niční čáry Enos-Midia. Ve finančním ohledu
domáhá se Turecko zvýšení cel o 4.
Z Cařihradu, 6. srpna. (K. k.) Dnes odpo-
ledne konala se u rakousko-uherského velvy-
slance markraběte Pallavicina schůzks
velvyslanců. Proslýchá se, že byla po výměně
názorů zjištěna naprostá shoda a usneseno
zakročiti pro Drinopol, což stane se pravdě-
podobně zítra.
davaha ud
Bulharsko popírá odstoupení Drinopole.
Ze Sofíje, 7. srpna. (K. k.) Bulharská te-
legrafní agentura vyvrací rozhodně z Caři-
hradu rozšířené pověsti o domnělém vyjedná-
vání mezi Portou a bulharským vyslancem
Načevičem o uzavření turecko-
bulharské aliance za odstoupen
Drinopole. ses e
sg datálatn
Rozloha balkánských států dle mírové
9s
ades olenl
smlouvy.
o-lesbavo
Po uzavření míru v Bukurešti lze již pře-
hlednouti rozlohu balkánských států, jakou
budou míti po novém ohraničení.
Bulharsko přenechá Rumunsku územ
Dobrudže až ka čáře Turtukaj-Balčik v roz-
měru asi 7000 čtver. kilometrů se 260.000 oby-
vateli a získá za to část vílajetů solunskéhc
(12.000 čtv. km. se 260.000 ohyv.), vilajetu
kosovského (5000 čtv. km. se 150.000 obyv.
a část vilajetu drinopolského (23.500 čty. km
se 650.000 obyv.), což dlužno podotknouti, že
osud města Drinopole není ještě rozhodnuí,
takže získá 33.000 čtv. km. s 800.000 obyv.
Drinopol
Petrohrad
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
Sofíje
Bukurešť
Rumunsko
Dobrudža
EnoMidium
TurtukajBalčik
km
18
article
Srbsko obdrží větší část vilajetu ko-
sovského (18.000 čtv. km. se 620.000 obyv.).
část vilajetu bitoljského (9000 čtv. km. se
320.000 obyv.) a část vilajetu solunského (5000
čtv. km. se 170.000 obyv.), v celku asi. 7000
čtv. km. s 230.000 obyv. pinbs
Černá Hora podrží čásť sandžaku no-
vopazarského, území u Plav a Gusině, Peč
Djakovou, jakož i část území u Skadru, cel-
kem asi 700 čtv. km se 230.000 obvy.
Řecku případne ostrov Kréta, Epiru
část jižní Makedonie, Solun se sousedním úze-
mím, kraje kolem Sěra, Dramy a Kavaly, ma-
jící v celku 45.000 čtv. km. s 1,520.000 obyv
K Albanii náležeti bude větší část do-
savadního vilajetu skaderského, sev. čásť vi-
lajetu janinského a části vilaictu bitoljskéhoa
kosovského v rozloze 32.000 km' s 880.000
obyvateli,nibod 1 o sanl lb ne n
Zvětšené balkánské státy budou míti tudí
tuto úhrnnou rozlohu a počet obyvatelů- Ru-
munsko 138.000 km a 6,260.000 obyv. (do-
sud 131.000 km' a 6,000.000 obyv.). Bulhar-
sko 139.000 km“ a 4.600.000 obyv. (dosud
96.000 km a 3.8 mil. obyv.). Srbsko 80.00
km2 a 3,600.000 obyv. (dosud 48.000 kme a
2,500.000 obýv.). Řecko 110.000 kme a více
než 4 mil. obyv. (dosud 65.000 km' a 2.5 mi
obyv.), černá Hora 16.000 km' a 480.00
obyv. (dosud 9000 km* a 250.000 obyv.).
eoJak již podotčeno, výpočet u Bulharsk
není ještě definitivní, poněvadž otázka Drino-
pole a pohraniční čára s Tureckem nejsou ješte
vyřízeny.
išranlilol inn odloži ia vd ban
Djaková
Drama
Bulhar
Srbsko
Plav
Gusina
Peč
Skadr
Kréta
Epirus
Makedonie
Albánie
Řecko
Drina
Turecko
km
km ' s 880.000
km ' a 6,000
km 2
černat Hora
km ' a 480.00
19
article
Rakousko-Uhersko a Rusko vyhražují s
dvbai právo revise mírové smlouvy. vden
lavu Z Bukurešti, 7. srpna. Před podepsá
ním míru bylo dnes přečteno sdělení Ra-
kousko-Uherska a Ruska, že obě vel-
mociv příčině Kavaly vyhražu-
jísiprávorevise mirové smlou-
vy. Bulharsko pak prohlásilo, že se po-
drobuje usnesení mírové konference z nut-
nosti a že se tudíž dovolává zakročení vel-
moci. Nyní zbývá ještě konferenci učiniti
jednomyslné usnesení, ve kterém se dovo-
lává zakročení velmocí v příčině Dri-
nopoleaTrakie.
nboněn v oerenlm
áhroq Události ve Staré Zagoře. ono
Z Caříhradu, 6. srpna. (K. k.) Drinopolský
vali oznámil Portě telegraficky výpovědí tř
tureckých zajatců, kteří unikli pří události ve
Staré Zagoře dne 25. července. Vali navrhuje
zahájiti diplomatické vyšetřování.
Ze Sofije, 6. srpna. (K. k.) „Ag. tel. bulg.
prohlašuje: Turecké kruhy cařihradské na-
douvajíce bezmezně událost ve Staré Zagoře
rozšiřují v cizině zprávy o domnělém zavra-
ždění 3000 válečných zajatců v tomto městě
Tato zpráva, jakož i ostatní podobné zprávy
z Cařihradu jsou bezpodstatné a rozšířují s
jenom za tím očivídným účelem, aby veřejné
mínění clzozemské bylo připraveno na případ-
ný vpád turecké armády do jižního Bulharska.
který Turcí chystají, aby trvale nabytí Drino-
pole si usnadnili tím, že později svolí k vykli-
zení starobulharského území, šol
„lašv
Vali
Rakousko
Uhersko
Rusko
Bukurešť
Bulharsko
Stará Zagora
Cařihrad
RakouskýUhersko
20
article
těmoq oTurecké stížnosti. lanavola
Ze Solíje, 6. srpna. (K. k.) (B. t. a.) Včera
bylo slyšeti směrem od Drinopole a Kučuka-
vaku výstřely. Turci změnili svou posici
východně od Svilenu, což patrně souvisí s po-
hybem, jejž provedli proti bulharskému sboru
u Gymildžiny. Přibyvší sem uprchlíci vypra-
vují, že Turci a Řekové ustavičně páší strašli-
vé ukrutnosti na bulharském obyvatelstvu
Thrakie odoniešsk odej zliahou za ano
nožiTurek o chování se Bulharů. oe olnt
Ze Sofije, 7. srpna. (K. k.) B. k. a. sděluje
Dle došlých sem zpráv pronesl mufti po
vtažení tureckého vojska do Drinopole k vo-
jákům řeč, v níž dovozoval m. ja že Bulha
řichovali se k musulmanům vždy-
cky přátelsky, kdežto od Řeků, zejmén
v prvních dnech po pádu pevnosti mohamedá-
ni mnoho vytrpěli. Muftivyzvalyojs ko,
aby se zachovalo stejně k bulhar-
skému obyvatelstvu, jako Bulha-
ři se chovali k mohamedánům.
MiliA Řecké poselstvo ut ruského cara, nba
i Z Petěrhofu, 6. srpna. (K. k.) „Petrohrad-
ská tel. agentura“ sděluje: Dnes bylo c ar em
příjato v audienci zvláštní řecké poselstvo
k notifikaci nastoletní krále Konstanti-
na Po slyšení uspořádána byla hostina, jíž
se zúčastnili členové poselstva, řecký vysla-
nec, ministerský předseda Kokovco v, mi-
nistr zahraničních záležitosti Sazonov,a
jeho příručí Neratov. suonk inanho la
95 z nobeř pře raněngy Salg banoq a
Ze Sofije, 6. srpna. (K, k.) „Bulh, tel. ag.
sděluje: Slovanská dobročinná společnost
Petrohradě věnovala 10.000 rublů. z čehož
Turek
Řek
Bulhar
Sazonov
Drinopol
Turec
Petrohrad
Neratov
rubl
21
article
5000 je určeno na bulharské raněné a 5000 pr
uprchlíky.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“,
šy Zvýšení kontingentu nováčků, islni
Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) V odůvodné
zvýšeného kontingentu novváčku
prohlaštje Militärische Rundschau!i oo pě-
chotě: Jakkoli bylo by nutno, aby jak v sa-
naci počtu vojska v době miru, tak takév
rozmnožení vojska, jež má býti udržovánov na
zvýšeném stavup byl odstraněn příkrýt rozpor
mežilostatními státy a mocnářstvím, nutí, bo-
hužel, kontingent nováčků i po dalším z výšení
036.000 až 40.000 mužů k ne jkrajněj ší-
mu obmezenínejnalěha vějších a
nejvitálnějších polžadavků. Vzhle-
dem k dlouholeté stagnaci ve vnitřním vybudo-
vání všech druhů vojskah prospěje zvýšený
kontingent nováčků jednotlivým kategorifm
branné moci jenom velmi skrovnými kvotami.
Bude možno ve zdokonalení vojska vykonati
jenom to, co jest nejnutnější a co absolutně
nelze více odkládati. Bezpodmínečným poža-
davkem jest stabilisování zvýšené-
ho stavu mužsbva v době mírlu, aby
u pěších praporů, dislokovaných v pohraniě-
ních územích, čítala setnina v době míru nej-
méně 130 mužů, dále aby u ostatních pěších
praporů zvýšen byl stav mužstva nejméně na
100 až 120 mu žů ujedné setniny a aby nutně
bylo rozmnoženo můžstvo u oddíbů s troj-
žnoboq mlši
nich pušek.
Konference italského zahraničného ministra
s rakousko-uherským velevyslancem.
9z pím 7 srpna. JN. F. P.“. Markýz di
San Giuliano přibyl z letního sídla dne 4.
t. m. do Říma a po dlouhé rozmluvě s rak.-
uherským velevyslancem Mereyem zase
ečo bt
se do něho vrátil.
zlnoxuvl olol sbel
San
Vídeň
pit 7
Řím
22
article
Vojenský zákon francouzský v senátě.
Z Paříže, 6. srpna. (K. k.) Senát projednával
dnes odpoledne čl. 12. vojenského zákona o pe-
něžních podporáchy r odinám povo-
laných branců. Milliěs La-Croix návrhl jmé-
nem finanční komise snížení navržených obnosu
a počet těch, kterým se má této podpory dostati
Dumont odůvodňovals zo finančního stanoviskan člá-
nek sněmovnou schválený. Ministerský předsed
Bartkou žádal senát,aby ve jménu vyššího
zájmu zákona zamífl doplněk Milkiésa La Crolx
přijal článek ve znění sněmovny. Kdyby senát
schválil dodatek, zmařil by tím celý zákon. Klad
osud zákona do rukou senátu. Senát usnesli se pak
246 proti 45 hlasům na škrtnutí dodatku Milliésa
La-Croix z článku 12. Článek byl pak přijata
schůze skončena-
el
Dumont
Paříž
Milkiésa Le Crolx
Milliésa LeCroix
23
article
Politicka hakae
Politicka hakae
Volební oprava v popředí příští úprav
věcí v Čechách.slko lval
vas Včerejší vládní projev ve „Fremdenblattu“
o podstatě poslání zemské správní komise ao
přiští úpravě poměrů v Čechách je přirozeně
předmětem dnešních úvah v tísku pražském.
Jejich registrování předesíláme, že vládní vý-
klad o nepolitickěm poslání zem-
ské správní komise a o vládnim úsil
o nové českoněmecké vyrovnán
nedošel pozornosti pražského tisku, jakoby
byl — ač není — méně důležitý; za to se více
uvažuje o vládním projektu volební opravy pro
sněm český.o
V popředí úvah v tomto směru stoji úvaha
sociálně-demokratického „Práva Lidu“, jež
označuje včerejší vládní projev o volební opra-
vě proti projevu prvnímu za podrobnější, urči-
tější, konkrétnější a to proto, že „vláda pro-
hlašuje, že za minimum foho, co státi se musí
Čechy
24
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
Styl“ (V., č. 7) podává řadu ukázek mo.
derního uměleckého knihtisku, jež doprovází ve
stati „Úkol typografie“ stručným, všeobec-
ným výkladem o umělecké stránce kuihtiskařství
Jaroslav Benda. Ukazuje, s jakou uměleckou
vážností byly vypravovány knihy v prvých do-
bách Guttenbergova vynálezu. „Přešla doba ba-
roku, rokoka a měšťanské střízlivosti, jež mnoho
přinesly a mnoho porušily, a typografie se zmoc-
nila dravost století devatenáctého, století párya
elektřiny. Tak se zve, chce-li říci, že ustanovilo
člověka otrokem, sloužícím stroji, že vytvořilo děl-
bou výkonů dělníka, jenž nezná radostí z vlastní
práce, nezná radostného tepotu srdce z dokona-
ného činu. Lidstvo se nově rozvrstvilo a vykrysta
lisovaly dva nebývalé stavy: proletář, jenž obslu-
huje úžasný běh strojů, a kapitalista, jenž shledal
zájem svého života v produkci peněz a odvažuje
věci dle procent výnosu. Výsledků lidské práce
se zmocnil kapitalistický obchodník, neúmornýa
krutý v tom, jak změlčuje a profanuje vše, čeho
dozáhla jeho ruka. Efemerní tisk upoutal jeho po-
zornost a on ho získal i k odporným službám.
Benda
Guttenbergův
25
article
Knihtiskařství učiněno služebným lidstvu, aby se
stalo rychlým poslem lidského slova. Znamenitým
objevy urychlili a ulehčili jeho těžký a pomalý
krok. V konečném stadiu vývoje postaveno do
jedné řady s telegrafem a telefonem ke stejným
službám, kdyžtě na místo sazeče nastupuje sázecí
stroj, na místo dřevěného lisu rychlolis a mohutná
rofačka.“ Hlavní snahou velkého moderního nakla-
datele je proniknouti a získati co nejširší kruh
odběratelů knihy její lácí, ne pečlivě voleným ob-
sahem a umělecky vkusnou výpravou díla. Proto
jde mu o fo aby snížil co nejvíce náklady výrobní,
aby tiskl nejlaciněji. Při tom musí dbáti o to, aby
rozvětvený aparát zavedeného velkozávodu ne-
zůstal bez čerstvých záseb zboží, aby nezdržel se
v chodu, aby si zachoval rentabilitu setrvačností
obratu. Nemá proto ani času ani chuti starati se
o úměrnost knihy, o vhodné a pěkné její vypra-
vení. S tím spolěhá úplně na tiskárnu. Ale tím se
26
article
omyl dovršuje: jako nadvýroba vzala nakladatelům
možnost řízení, stejně a více ještě rozrušila tiská-
renské továrny, jichž správcové a personál stavění
před nové stroje a objevy k spěšným výkonům
dříve, než byli orientování v jejich technice. Vše-
cky složky chřadly k bídnému živoření. Jak dlouhá
cesta a kolik lidských mozků, rukou a strojů pra-
cuje celé dny, aby se rukopás proměnil v knihu,
a v celé té řadě nebylo, komu by připadla starost.
27
article
najíti formu, resonanční formu k smyslu díla. Ber
chuti, bez plánu a zkoušek slepovaly se rozdělené
výkony dělnické až do konce. Industrialismus vy-
stavil knihu na hrozný pranýř. Jak zjednati ná-
pravu? Postupu industrialisace nelze zabrániti ná-
sílím a vzdorem, ale není také třeba s litostřa
zoufale věšeti hlavu Považme, že prudký rozvoj
typografie uvedl ji v chaos proto, že jsme se ne-
dovedli nebo nechtěli postaviti pevně na půdu no-
vých technik, že se jím dávalo sloužiti v marných
službách nevědomého pána. Možnosti výborných
výkonů však jim nemohou býti upírány. Technické
objevy a novoty jsou krisemi typografické práce
ale všecko technické nemůže býti ničím více, ne
nástrojem. Nebezpečným přestává býti nástroj
kterým jsmé se naučili vládnout. Pokud pak jde
o konkrétní cestu nápravnou, Benda uvádí. „Ne-
zapomeňme, že se typografové kdysi učili v díl-
nách, kde bylo lze přehlédnouti pracovní postup
až k výsledku — dnes se před nimí objevují zlom-
ky bez logické sduvislosti. V tom přinesou ná-
pravu jen poctivé školy, málé, spravedlivé dílny
kde žák, veden grafickými umělci a mistry knih-
tiskařskými, projde vývojem typografie od primiti-
vismu počátku k dnešnímu stavu, kde začne doko-
nalou sazbou a skončí hotovou knihou, kde v něm
buude buzena ctižádost za radostnou harmonií vý-
konu stálým příkladem nejlepších prrací všech dob.
Benda
28
article
Pak teprv, znalý cile může bbýti uveden i ke stro-
jům sázecim, aby jich užíval jako velikého nástroje
k výkonům stejné plnosti, kde jsou ná místě. Až se
zlepší základy, dostane se uvědomělý tvpografk
budování: takovi z nich, kdo se poučí školou mi-
nulostí a pochopi úkol přítomnosti, dají výraza
smysl typografické tvorbě, povedou pevnou rukou
tiskárenské ddny, plni ctižádosti a sbále se Nrace-
jíce pro obnovu její k pramenům živého primiti-
vismu, jenž počíná psaním písma, alfou typografle
Pak dovedou vybírati z typů, předložených písmo-
Minami, takové, jež spojují krásný tvar a čitelnost.
dostanou od svých dělníků a strojů přesně praco-
vanou sazbu, neroztrhanou k únavě oka, a tisk
syté černí. Jimi se vrátí tiskárny svému poslání
budou schopny pracovati knihu, která nebude han-
bou současné práce a hnusem kulturnímu člověku
knihu, jež bude dílem veliké svědomitosti, vyjádře-
né v prosté organické harmonil vnějšku i vnitřku.
Výklad doprovázejí reprodukce typografických
dprav Jaroslava Bendy. V. K. Brunnera. A. Chvály
a M. Kalába. Část illustrační doplňují reprodukc
některých prací českých architektů zájmu časo-
vého (K. Faulhammera, E. Vabaly. J. Rosipala
VI. Fultnera) a část texlovou nekrolog M. Alšův
a Kroníka
nmsi
vd l Různé zprávy
= Nejnovější román. Maxima Gorkého. Jak
Benda
V K Brunner
A Chvál
M Kaláb
K Faulhammer
E Vabala
Fultner
M Alšův
Kroník
Gorký
Rosipal VI
29
article
se oznamuje z Capri, dokončil právě Maxim Gor-
kij nový román, který je především složením holdu
krásnému ostrovu, který už je básníku několik let
domovem. Román neodehrává se na Capri mo-
derních hotelů a paláců, ale na onom malém char-
akteristickém Capri ostrovanů, kteří se živí rybář-
stvím a na Capři Rusů, kteří tu v klidu sludují
myslí a píší. Tento malý ruský svěl, v němž také
Gorkij žil, znovu ožíje v jeho románu; bude to
prostá, ale jemná historie lásky, fouhy po vlastl
a smutku a středem bude krásný ostrov a moře,
které jej omývá; vystupují lu prostí lidé a jsou po-
pisovány obřady jejich náboženského a občanské-
ho života, zvláště zajímavá, malebná slavnost San
Constanzo. Dle dobrozdání Gorkého přátel, jimž
bylo dovoleno nahlédnouti do díla, ukázal prý v
něm Gorkij novou stránku svého umění.
— Aforismy Etienne Reye jsou uveřejněny
v „Revue de Paris“. Vyjímáme z ních některé:
Velký zákon srdce je touha po neznámém. — Hi-
storická pravda spočívá na mlčení mrtvých.
Dobré knihy dají na vše zapomenouti, ale nena-
hradí níčeho. — Čtenáři jsou obyčejně přísnější ke
Rus
Gorkij
Gorký
Etienne Rey
Paris
Capri
Sana Constanzo
30
article
spisovateli, který je baví, nežli k fomu, který je
nudí. — Je těžko zachovati v štěstí své duševn
požadavky. — Bohatí se často pozastavují nad tím
že chudí vydávají peníze za zábavu. — Chudoba
byla by roztomilou věcí, kdyby nebylo na světě
žen. — Bolestněji, nežli nevěra žen, dotkne se
nevěra přátel, protože je nečekanější. — Jsou že-
ny, jež možno milovati jen, jsou-li nepřítomny. —
Samota je vlastí velkých duší.
= Herec zabil svého soka na jevišti. V. Ta-
škentu (Turkestan) byl hrán divadelní kus, v něm
je hrdina odsouzen k smrti provazem. Poprava je
prováděna na otevřené scéně do nejmenších po-
drobností, ale jsou učiněna dostatečná opatření
aby se nestalo neštěstí. Kat i delikvent hráli věr-
ně a obecenstvo sledovalo hru s velkým napětím.
Bohatý
Chudoba
Turkestán
31
article
Náhle však obecenstvo ztraulo hrůzou! Seznalo
že se nedívá na hru, ale na skutečnost. Herec byl
skutečně popraven. Z počátku se věřilo, že jde o
nešťastnou náhodu, ale vyšetřováním vyšlo na je-
vo, že jde o úkladnou vraždu. Herec popravil své-
ho kolegu, soka v láscé, aby se mu pomstil
Soudní komise v operačním sále. V jedné z
petrohradských nemocnic se odehrála v těchto
dnech vzrušující scéna. Na operačním stole ležel
narkose nemocný, na němž byla prováděna ope-
race slepého střeva. Náhle vešel do síně policej-
ní úřadník s vyšetřující komiší a chtěl nemoe-
néhovyslýchati. Lékař žádal komisi, aby
odešla, což lato odepřela učiniti, naopak, ještě vy-
zvala lékaře, aby nemocného uměle zbavil narko-
sy, protože prý nemá času, aby přišla jindy a ne-
mocný prý by mohl zatím zemříti. Policejní úřad-
ník třásl ramenem nemocného. Tu se lékař roz-
hněval a dal komisi ze síně vyvésti. Pak pokračo-
val v operování, ale druhého dne byl předvolán
proto, že překazil úřadní výkon.
— Nález antické bronzové sochy. Z Řima se
oznamuje: U Šutria našel jistý sedlák v zemi krás-
nou bronzovou sochu, dvě stopy vysokou, skvostně
provedenou a zachovanou. Představuje mladého
muže athlefického těla. Jednu ruku má za hlavou,
druhá je tak ohnuta, jakoby držela zrcadlo před
obličejem. Při nálezu poprvé se uplatníl nový zá-
kon o náhodných archaeologických objevech. Se-
dlák už ohtěl prodsti sochu nesvědomitému ob-
33
article
vobi
ola
ovloínle
35
article
chodniku za několik set lir, ale policie se o tom
včas dověděla a poznámila objev ministerstvu.
Cena sochy byla odhadnuta na 30.000 lir. Polovina
ceny připadla šťastnému nálezci
— Jazyky jako meč. „Nejbližší vlak přijede za
hodinu a dvacet minut,“ zněla odpověď železnič-
ního úřadníka na malé stanici. Muž, který tuto
odpověď dostal. s klidem filosofa usadil se na
jedné z dřevěných lavic, pohodlně se rozložil a pro
ukrácení chvíle si zapálil dýmku. Asi za čtvrt ho-
diny přišla malá, neposedná panička a rozložila
sebe a své balíky na druhém konci dosti dlouhé
lavice. Chvíli bylo ticho. Špičatý nosík paničky
vtáhl do sebe několikrát hustý kouř, valící sez
dýmky sousedovy, panička se několikrát zavrtěla
a pak řekla s výčitkou: „Pane, kdybyste byl gen-
tleman, nekouřil byste tady.“ „Kdybyste byla sku-
tečná dáma, sedla byste si dále,“ zabručel kuřák.
Nastalo trapné ticho, jež nevěštilo nic dobrého.
36
article
Obláčky hustého kouře valily se čekárnou a náhle
jako zasvištění blesku jimi projel ostrý hlas pa-
ničky: „Kdybyste byl mým mužem, otrávila bych
vás!“ Úkosem se na ni podíval, zadýmal a řekl:
„Kdybyste vy byla mou ženou, otrávil bych s
sáml
— Dražba děl Segantiního. Dne 23. srpna bud
ve Sv. Mořicí (Švýcarsko) uspořádána, v radničním
sále výstavka a dražba 23 obrazů Giovanna Segan-
tiniho, jež byly dosud majetkem Alberta Grubica.
mecenáše a přítele Segantiniho. Musen a galerie
použijí asi této vzácné příležitosti k získání někte-
rého díla pro své sbírky. Mezi obrazy, jež budou
vydraženy, třeba jmenovati některé známé z re-
produkcí v našich uměleckých revuích, jako „Dvě
matky“. „Bohyně lásky“. „Sv. Moříc za noci“ a
„V ranních hodinách“. Také jsou v kolekcí skizr
k obrazům „Smrt“. „Život“ a „Dva milenci“
= Dlažební kámen ze smotí. Velký Berlin měl
stále větší a větší starosti, kam ukládati smetí.
kterého rok od roku přibývá. Nyní je jim pomo-
ženo. Ustavila se totiž akciová společnost, která
zřídí továrnu na tavení smetí a z takto nabyté
hmoty bude vyráběti dlažební kámen. Vzorky ka-
mene ze smetí prý jsou výborné jakosti.
e nld
M vě vi
oilotal mozsibotle lžáta zldom oa vd hnal
Segantiní
Grubica
Švýcarsko
Berlín
Giovanna Segan