ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5bf80d0-8f15-11dd-a86b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 77, work 17, org 4, person 41
1 masthead
Ročnik padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 7. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 215.
4 article Naranni a večerní liety
Naranni a večerní liety předpláci se v Praze v administenctn na mésie. . . . . . 2 K — na čtvrt leta. . . S K — b s dvoji donáškou ně- n vri iots . 7 R ez ve úliálkách- na mésíe. . .l. 2 R. 30 h na mante Pošton. na tvrt jeta. 9 K ao s dvoji zásilkou na maaěsle. . . . J K 8O na čtvrt leta . . . 1i K e0 h kvosllinánei ašsa tolibu lešvollékevoe nlm -
Praha R Tropez R . 30 h
5 article
žz obud la zrn
6 article
odsnsvoha stovil o amí
7 article
pla sfovriž offš nje itnbálnlo vsv jřeti
8 article
onles za
9 article
V drobném prodejir zanní čislo o sobě za h večern za 4 Ve Hliálkách na venkova ranni čislo večerníP jmnsli- . . i olšta —nbo.z lnseráty sj platí se hotové napřen Předplasoni a inserty příjíma administrace v Marianské ul., B Tam nacházoji se tet redakce, tiskárna a expedine „Národnich Listi Eukopiay se nevraesn snal del
Národnich List
10 article
V Praze, 7. srpna.
Praha
11 article
Mír uzavřen! Tato zpráva, na kterou dnea reaguje většina listú vídeňských radostnými úvodníky a nadějemi v obnovení klidu v ho- spodářském i politickém životě Evropy a ze- jměna naši monarchie, je přese všechno uspo- kojení, které vzbuzuje zejména ve Slovanstvu nad skončením bratrovražedných bojů, kalene několika momenty. Nehledě k tomu, že u nás současně s předběžným skončením balkán- ských konfliktů, přicházi vojenská správa s novými požadavky a břemeny po hospodář- ském vyčerpání, které stihlo naši říši násled- kem naší zahraniční politiky, musíme s jisteu opatrnosli přijímati zprávu o uzavření míru. která nepřichází sama: „Reichspost“il al „N. W. Tagbl.“ ve svých článcích ohlašují totiž revisi bukureštské smlouvy mírově velmocemi a háji stanovisko Rakouska, které hned na začátku prvé války balkánské hlásilo, že Evropa má nejen právo, ale i povinnost přezkoumati změ- ny balkánské mapy, usnesené kongresem ber- linským. Vyjednávající strany v Bukurešti do- hodly se prý tak rychle o hlavních podmín- kách míru, protože cítily samy, že není v jejích moci dílo míru dokonati a že velmoci jejich dílo přezkoumají a pozmění. Proto prý pova- žovaly zbytečné jednání déle protahovati.
Tagbl Evropa Rakousko Bukurešť
12 article
Dosud nedošla zpráva o tom, že by Bulharsko samo formálně v protokole mírovém se odvo- lávalo k velmocem, ale z Bukurešti docház zpráva, že již dnes před podepsáním mírového protokolu bylo přečteno sdělení Rakousko- Uherska a Ruska, že o bě velmoci si v příčině Kavaly vyhražují revisi mírové smlouvy. Zdá se tudíž, že dnešním podepsáním míro- vého protokolu je sice dokončeno nepřátelství mezi balkánskými státy, které budou nyní moci odzbrojiti a v zemích svých nově nabytých uváděti pomalu život do normálních kolejí, ale že tím není ještě definitivně balkánská krise skončena. Zbývá fu ještě nerozřešena otázka Drinopole, v níž se dnešní mírová konference dovolává sama zakročeni velmocí, a otevřena zůstává otázka Kavaly, která uvedla v na- prostý nesoulad evropský koncert. Všechny velmoci ovšem uznávají velmi ochotně zásadun balkánské země národům balkánským, ale ovšem nemohou zapříti, že jim neni lhostejno, jak mnoho dostane který z balkánských států a jaký prospěch by z toho měla která velmo sama. Francie přeje si rozhodně rozšíření Ře- cka, přeje si řecké Kavaly, Pierre Loti nabízí se dokonce v Cařihradě sám do služeb turecké politiky proti balkánským státům, a oprávně- ného požadavku Bulharska po Kavale ujímá se
Loti Kavale Bulharsko Bukurešť RakouskoUhersko Rusko Drinopol Francie Cařihrad
13 article
Rakousko-Uhersko i Rusko. I kdyby bylo pravda vše, co „Zeit“ dnes píše o okamžitém větším významu přístavu Dedeagače pro Bul- harsko a jeho hospodářský a obchodní rozvoh a o nutnosti, aby bez revise platilo to, co dnes bude v Bukurešti podepsáno, a to s ohledem na definitivní odstranění veškerých krisí na Balkáně i v Evropě, a i když naprosto souhla- síme s ním ve vřelém přání, aby hlášená re- vise velmocí neznamenala nová nebezpečí pro mír Evropy a zejména naší monarchie, přece je třeba míti na paměti také, že dnešní řešení otázky přístavu kavalského není také bez ne- bezpečí. Scotus Viator, jenž před druhou válkou navštívil sporná území a hájil opráv- něné požadavky srbské, napsal v „The Specta- toru“ 26. července tato slova, která vystihuj nebezpečí dnešního řešení. Píše tam: „Také ře- šení, které by ponechalo Seres, Kavalu a Dra- mu v rukách Řecka, by nikdy nemohlo býti trvalé, neboť hospodářské zájmy Bulharska vy- žadují svobodný východ k Egejskému moři, což znamená nejen Dedeagač, jakožto přístav Dri- nopolu a východní Rumelie, ale i Kavalu, ja- kožto přístav západního Bulharska spojený se Sofijí železnou drahou dolů úvalem řeky Stru- my. Oloupit Bulharako o tento při- stav by nebylo nic jiné ho, neží síti
Scotus Viator Bulharako Rakousko Uhersko Rusko Bukurešť Balkán Evropa Řecko Bulharsko východní Rumelie the Specta
14 article
semenobudoucívojny.“ Zdá se, že re- vise mírové smlouvy velmocemi je neodvratna, třebas z Francie ozývaly se hlasy, že smlouva dnešní je naprosto spravedlivá pro všechny balkánské státy. V ohlášené revisi smlouvy je tedy skryto nové bezpečí, ale také, což nesm se přehližet, možnost trvalé nápravy a míru n Balkáně, odstranění všech příčin a zárodků k nepřátelství mezi balkánskými státy do bu- doucnosti. Jestli Řecko odpíralo Kavalu Bul- harsku na konec z toho důvodu, že by se vy- jednávači řečtí nesměli vrátiti bez Kavaly do Řecka, byl počhopitelný tento důvod, který zdůrazňoval právo vítěze proti přemoženému nepříteli. A není pochyby, že tento důvod by při revisi smlouvy velmocemi odpadl. pšvo Mr uzavřen. Z Bukureští, 7. srpna. Smlouva o míru byla podepsána po dlouhých poradách, které trvaly celé odpoledne. Zejména rumunský min. předseda Majorescu všemožně se namá- hal. aby docílil dohody. Oficielní schůze byla velice krátká. Zhotoven byl prozatí mn protokolopohraniční čáře. Ostat- ni otázky nejsou ještě vyřízeny a projednány budou dnes, rovněž i otázka od- zbrojení, načež podepsán bude bficiel- ni protokol p míru. Práce týto trvati budou 2 nebo 3 dny. Bulhaři nepodali žádného oficielního protestu, protože by byli ostatn delegáti protokolu nepodepsali. Bulharští delegáti spokojís e vyslovlením přání nebo naděj'e. JJsou velice sklíčeni a jeden z nich prohlásil. „Je to veliké neštěstí pro násl“ Z Bukurešti, 7. srpna. (K. k.) Veškere rumunský tisk oslavuje uzavření míru a zdů- razňuje významnou úlohu, jakou hrálo
Bulhar Francie Balkán Řecko Bukurešť
15 article
Rumunsko při skončení balkánské krise. Li- sty vyslovují všeobecně naději, že buk u- reštský mir nebude míti osu smlouvy svaltoštěpáns ké. V Dnešním dnem byla nařízena demobilisace rumunské armády. Propuštění vojáků, zaměstnaných při zemědělství, pokud nenáležejí vojsku, které se musí podrobiti karanténě, má býti prove- deno co nejrychlejí, poněvadž se již počíná při žních jeviti nedostatek pracovních sil. Všechny vojenské sbory, u kterých se vyskytly podezřelé případy onemocnění, bu- dou na Dunaji podrobeny karan- téně. Z Paříže, 7. srpna. (K. k.) Všechny časo- písy projevují uspokojení a flamočí pocit uleh- čení následkem uzavření míru. Z Bukurešti, 7. srpna. Oticielně bude mi- rová smlouva podepsána dnes v poledne, na- čež bude zahájeno vyjednávání v příčině sta- novení hranic, kompensací a jiných záležito- stí. Tato práce potrvá po celý tento týden. Vyjednavači míru přijati budou pak králem Karlem v hudienci. Odvolání rumunského vojska z Bulharska nařízeno bude ještě tento týden. Z Bělehradu, 7. srpna. Zpráva o uzavřent bukureštského míru vyvolala zde velké nadše- ní, zejména však také z té příčiny, že hlav- nímu požadavku spojenců bylo naprosto vy- hověno. Pokud jde o revisi bukureštské mí- rové smlouvy velmocemi, jsou považovány podstatné modífikace za naprosto vy- loučené. Bulharsko musí uznati, že spo- jenci nevyužili své vojenské převahy a jinak také jest třeba, aby Bulharsko pocítilo dů- sledky bratrovražedné války, kterou samo
Karel Rumunsko Dunaj Paříž Bukurešť Bulharsko Bělehrad
16 article
A lebslni vyprovokovalo. Z Paříže, 7. srpna. „Echo de Paris“ oznamuje k uzavření bukureštského míru- Smlouva, která podepsána byla mezi Bulhar- skem, Srbakem a Řeckem, dopřává všem ze- mím téměř stejný počet obyvatelstva, což jes důkazem, že smlouva jest spravedlivá, d- Z velevyslanecké konference londýnské. Z Říma, 7. srpna. Italské stanovisko v al- banské pohraniční záležitosti a v otázce Egej- ských ostrovů bylo, jak se zde ujišťuje, v lon- dýnské elevyslanecké konferenci schváleno Pouze francouzský velevyslanec prohlásil, že musí si v této záležitosti vyžádatí názor své te- obe vlády« měn a Z Bukurešti, 6. srpnav (K. k.) Uzavřen míru, jak bylo vdnešní večerní schůzl konfe- rence provedeno nle sice podpisý, ale souhlasem Bulharů spožadal v ky na ně vznesenými, bylo ve městě pozdních večerních hodinách oznámeno zvlášt- ními vydáními listů a vyvolalo všeobeeně vel- ké uspokojení, vyjímaje bulharské krühy. Spo- kojenost rumunského obyvatelstva s bukurešt- ským dílem, jehož formální zkončování oče- kává se zítra nebo pozítří, zakládá se zvláště na přání, aby jak z hospodářskýchoa důvodů, tak i pro choleru v armádě řádící co možná brzy se navrátily normální poměry, při čemž se zejména zdůrazňuje, že bylo dosaženo hlav- ních cilů rumunské politiky, získání nového území a definitivní zastavení války, ěabe
Paris Bulhar Paříž Řecko Řím Bukurešť spo
17 article O Drinopol. návonsm
O Drinopol. návonsm Z Petrohradu, 7. srpna. „Byrž. Vědomo- sti“ se dovídají z dobrého pramene, že v otáz- ce drinopolské nastal obrat a že Ture- cko bylo by ochotno proti kompensacím Dri- nopol vykliditi. Tyto kompensace mají být jednak territoriální, jednak finanční. Prvně má býti způsobeno příznivé rozhodnutí v otáz- ce Egejských ostrovů, jakož i zlepšení pohra. niční čáry Enos-Midia. Ve finančním ohledu domáhá se Turecko zvýšení cel o 4. Z Cařihradu, 6. srpna. (K. k.) Dnes odpo- ledne konala se u rakousko-uherského velvy- slance markraběte Pallavicina schůzks velvyslanců. Proslýchá se, že byla po výměně názorů zjištěna naprostá shoda a usneseno zakročiti pro Drinopol, což stane se pravdě- podobně zítra. davaha ud Bulharsko popírá odstoupení Drinopole. Ze Sofíje, 7. srpna. (K. k.) Bulharská te- legrafní agentura vyvrací rozhodně z Caři- hradu rozšířené pověsti o domnělém vyjedná- vání mezi Portou a bulharským vyslancem Načevičem o uzavření turecko- bulharské aliance za odstoupen Drinopole. ses e sg datálatn Rozloha balkánských států dle mírové 9s ades olenl smlouvy. o-lesbavo Po uzavření míru v Bukurešti lze již pře- hlednouti rozlohu balkánských států, jakou budou míti po novém ohraničení. Bulharsko přenechá Rumunsku územ Dobrudže až ka čáře Turtukaj-Balčik v roz- měru asi 7000 čtver. kilometrů se 260.000 oby- vateli a získá za to část vílajetů solunskéhc (12.000 čtv. km. se 260.000 ohyv.), vilajetu kosovského (5000 čtv. km. se 150.000 obyv. a část vilajetu drinopolského (23.500 čty. km se 650.000 obyv.), což dlužno podotknouti, že osud města Drinopole není ještě rozhodnuí, takže získá 33.000 čtv. km. s 800.000 obyv.
Drinopol Petrohrad Turecko Cařihrad Bulharsko Sofíje Bukurešť Rumunsko Dobrudža EnoMidium TurtukajBalčik km
18 article
Srbsko obdrží větší část vilajetu ko- sovského (18.000 čtv. km. se 620.000 obyv.). část vilajetu bitoljského (9000 čtv. km. se 320.000 obyv.) a část vilajetu solunského (5000 čtv. km. se 170.000 obyv.), v celku asi. 7000 čtv. km. s 230.000 obyv. pinbs Černá Hora podrží čásť sandžaku no- vopazarského, území u Plav a Gusině, Peč Djakovou, jakož i část území u Skadru, cel- kem asi 700 čtv. km se 230.000 obvy. Řecku případne ostrov Kréta, Epiru část jižní Makedonie, Solun se sousedním úze- mím, kraje kolem Sěra, Dramy a Kavaly, ma- jící v celku 45.000 čtv. km. s 1,520.000 obyv K Albanii náležeti bude větší část do- savadního vilajetu skaderského, sev. čásť vi- lajetu janinského a části vilaictu bitoljskéhoa kosovského v rozloze 32.000 km' s 880.000 obyvateli,nibod 1 o sanl lb ne n Zvětšené balkánské státy budou míti tudí tuto úhrnnou rozlohu a počet obyvatelů- Ru- munsko 138.000 km a 6,260.000 obyv. (do- sud 131.000 km' a 6,000.000 obyv.). Bulhar- sko 139.000 km“ a 4.600.000 obyv. (dosud 96.000 km a 3.8 mil. obyv.). Srbsko 80.00 km2 a 3,600.000 obyv. (dosud 48.000 kme a 2,500.000 obýv.). Řecko 110.000 kme a více než 4 mil. obyv. (dosud 65.000 km' a 2.5 mi obyv.), černá Hora 16.000 km' a 480.00 obyv. (dosud 9000 km* a 250.000 obyv.). eoJak již podotčeno, výpočet u Bulharsk není ještě definitivní, poněvadž otázka Drino- pole a pohraniční čára s Tureckem nejsou ješte vyřízeny. išranlilol inn odloži ia vd ban
Djaková Drama Bulhar Srbsko Plav Gusina Peč Skadr Kréta Epirus Makedonie Albánie Řecko Drina Turecko km km ' s 880.000 km ' a 6,000 km 2 černat Hora km ' a 480.00
19 article
Rakousko-Uhersko a Rusko vyhražují s dvbai právo revise mírové smlouvy. vden lavu Z Bukurešti, 7. srpna. Před podepsá ním míru bylo dnes přečteno sdělení Ra- kousko-Uherska a Ruska, že obě vel- mociv příčině Kavaly vyhražu- jísiprávorevise mirové smlou- vy. Bulharsko pak prohlásilo, že se po- drobuje usnesení mírové konference z nut- nosti a že se tudíž dovolává zakročení vel- moci. Nyní zbývá ještě konferenci učiniti jednomyslné usnesení, ve kterém se dovo- lává zakročení velmocí v příčině Dri- nopoleaTrakie. nboněn v oerenlm áhroq Události ve Staré Zagoře. ono Z Caříhradu, 6. srpna. (K. k.) Drinopolský vali oznámil Portě telegraficky výpovědí tř tureckých zajatců, kteří unikli pří události ve Staré Zagoře dne 25. července. Vali navrhuje zahájiti diplomatické vyšetřování. Ze Sofije, 6. srpna. (K. k.) „Ag. tel. bulg. prohlašuje: Turecké kruhy cařihradské na- douvajíce bezmezně událost ve Staré Zagoře rozšiřují v cizině zprávy o domnělém zavra- ždění 3000 válečných zajatců v tomto městě Tato zpráva, jakož i ostatní podobné zprávy z Cařihradu jsou bezpodstatné a rozšířují s jenom za tím očivídným účelem, aby veřejné mínění clzozemské bylo připraveno na případ- ný vpád turecké armády do jižního Bulharska. který Turcí chystají, aby trvale nabytí Drino- pole si usnadnili tím, že později svolí k vykli- zení starobulharského území, šol „lašv
Vali Rakousko Uhersko Rusko Bukurešť Bulharsko Stará Zagora Cařihrad RakouskýUhersko
20 article
těmoq oTurecké stížnosti. lanavola Ze Solíje, 6. srpna. (K. k.) (B. t. a.) Včera bylo slyšeti směrem od Drinopole a Kučuka- vaku výstřely. Turci změnili svou posici východně od Svilenu, což patrně souvisí s po- hybem, jejž provedli proti bulharskému sboru u Gymildžiny. Přibyvší sem uprchlíci vypra- vují, že Turci a Řekové ustavičně páší strašli- vé ukrutnosti na bulharském obyvatelstvu Thrakie odoniešsk odej zliahou za ano nožiTurek o chování se Bulharů. oe olnt Ze Sofije, 7. srpna. (K. k.) B. k. a. sděluje Dle došlých sem zpráv pronesl mufti po vtažení tureckého vojska do Drinopole k vo- jákům řeč, v níž dovozoval m. ja že Bulha řichovali se k musulmanům vždy- cky přátelsky, kdežto od Řeků, zejmén v prvních dnech po pádu pevnosti mohamedá- ni mnoho vytrpěli. Muftivyzvalyojs ko, aby se zachovalo stejně k bulhar- skému obyvatelstvu, jako Bulha- ři se chovali k mohamedánům. MiliA Řecké poselstvo ut ruského cara, nba i Z Petěrhofu, 6. srpna. (K. k.) „Petrohrad- ská tel. agentura“ sděluje: Dnes bylo c ar em příjato v audienci zvláštní řecké poselstvo k notifikaci nastoletní krále Konstanti- na Po slyšení uspořádána byla hostina, jíž se zúčastnili členové poselstva, řecký vysla- nec, ministerský předseda Kokovco v, mi- nistr zahraničních záležitosti Sazonov,a jeho příručí Neratov. suonk inanho la 95 z nobeř pře raněngy Salg banoq a Ze Sofije, 6. srpna. (K, k.) „Bulh, tel. ag. sděluje: Slovanská dobročinná společnost Petrohradě věnovala 10.000 rublů. z čehož
Turek Řek Bulhar Sazonov Drinopol Turec Petrohrad Neratov rubl
21 article
5000 je určeno na bulharské raněné a 5000 pr uprchlíky. Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“, šy Zvýšení kontingentu nováčků, islni Z Vídně, 7. srpna. (K. k.) V odůvodné zvýšeného kontingentu novváčku prohlaštje Militärische Rundschau!i oo pě- chotě: Jakkoli bylo by nutno, aby jak v sa- naci počtu vojska v době miru, tak takév rozmnožení vojska, jež má býti udržovánov na zvýšeném stavup byl odstraněn příkrýt rozpor mežilostatními státy a mocnářstvím, nutí, bo- hužel, kontingent nováčků i po dalším z výšení 036.000 až 40.000 mužů k ne jkrajněj ší- mu obmezenínejnalěha vějších a nejvitálnějších polžadavků. Vzhle- dem k dlouholeté stagnaci ve vnitřním vybudo- vání všech druhů vojskah prospěje zvýšený kontingent nováčků jednotlivým kategorifm branné moci jenom velmi skrovnými kvotami. Bude možno ve zdokonalení vojska vykonati jenom to, co jest nejnutnější a co absolutně nelze více odkládati. Bezpodmínečným poža- davkem jest stabilisování zvýšené- ho stavu mužsbva v době mírlu, aby u pěších praporů, dislokovaných v pohraniě- ních územích, čítala setnina v době míru nej- méně 130 mužů, dále aby u ostatních pěších praporů zvýšen byl stav mužstva nejméně na 100 až 120 mu žů ujedné setniny a aby nutně bylo rozmnoženo můžstvo u oddíbů s troj- žnoboq mlši nich pušek. Konference italského zahraničného ministra s rakousko-uherským velevyslancem. 9z pím 7 srpna. JN. F. P.“. Markýz di San Giuliano přibyl z letního sídla dne 4. t. m. do Říma a po dlouhé rozmluvě s rak.- uherským velevyslancem Mereyem zase ečo bt se do něho vrátil. zlnoxuvl olol sbel
San Vídeň pit 7 Řím
22 article
Vojenský zákon francouzský v senátě. Z Paříže, 6. srpna. (K. k.) Senát projednával dnes odpoledne čl. 12. vojenského zákona o pe- něžních podporáchy r odinám povo- laných branců. Milliěs La-Croix návrhl jmé- nem finanční komise snížení navržených obnosu a počet těch, kterým se má této podpory dostati Dumont odůvodňovals zo finančního stanoviskan člá- nek sněmovnou schválený. Ministerský předsed Bartkou žádal senát,aby ve jménu vyššího zájmu zákona zamífl doplněk Milkiésa La Crolx přijal článek ve znění sněmovny. Kdyby senát schválil dodatek, zmařil by tím celý zákon. Klad osud zákona do rukou senátu. Senát usnesli se pak 246 proti 45 hlasům na škrtnutí dodatku Milliésa La-Croix z článku 12. Článek byl pak přijata schůze skončena- el
Dumont Paříž Milkiésa Le Crolx Milliésa LeCroix
23 article Politicka hakae
Politicka hakae Volební oprava v popředí příští úprav věcí v Čechách.slko lval vas Včerejší vládní projev ve „Fremdenblattu“ o podstatě poslání zemské správní komise ao přiští úpravě poměrů v Čechách je přirozeně předmětem dnešních úvah v tísku pražském. Jejich registrování předesíláme, že vládní vý- klad o nepolitickěm poslání zem- ské správní komise a o vládnim úsil o nové českoněmecké vyrovnán nedošel pozornosti pražského tisku, jakoby byl — ač není — méně důležitý; za to se více uvažuje o vládním projektu volební opravy pro sněm český.o V popředí úvah v tomto směru stoji úvaha sociálně-demokratického „Práva Lidu“, jež označuje včerejší vládní projev o volební opra- vě proti projevu prvnímu za podrobnější, urči- tější, konkrétnější a to proto, že „vláda pro- hlašuje, že za minimum foho, co státi se musí
Čechy
24 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. Styl“ (V., č. 7) podává řadu ukázek mo. derního uměleckého knihtisku, jež doprovází ve stati „Úkol typografie“ stručným, všeobec- ným výkladem o umělecké stránce kuihtiskařství Jaroslav Benda. Ukazuje, s jakou uměleckou vážností byly vypravovány knihy v prvých do- bách Guttenbergova vynálezu. „Přešla doba ba- roku, rokoka a měšťanské střízlivosti, jež mnoho přinesly a mnoho porušily, a typografie se zmoc- nila dravost století devatenáctého, století párya elektřiny. Tak se zve, chce-li říci, že ustanovilo člověka otrokem, sloužícím stroji, že vytvořilo děl- bou výkonů dělníka, jenž nezná radostí z vlastní práce, nezná radostného tepotu srdce z dokona- ného činu. Lidstvo se nově rozvrstvilo a vykrysta lisovaly dva nebývalé stavy: proletář, jenž obslu- huje úžasný běh strojů, a kapitalista, jenž shledal zájem svého života v produkci peněz a odvažuje věci dle procent výnosu. Výsledků lidské práce se zmocnil kapitalistický obchodník, neúmornýa krutý v tom, jak změlčuje a profanuje vše, čeho dozáhla jeho ruka. Efemerní tisk upoutal jeho po- zornost a on ho získal i k odporným službám.
Benda Guttenbergův
25 article
Knihtiskařství učiněno služebným lidstvu, aby se stalo rychlým poslem lidského slova. Znamenitým objevy urychlili a ulehčili jeho těžký a pomalý krok. V konečném stadiu vývoje postaveno do jedné řady s telegrafem a telefonem ke stejným službám, kdyžtě na místo sazeče nastupuje sázecí stroj, na místo dřevěného lisu rychlolis a mohutná rofačka.“ Hlavní snahou velkého moderního nakla- datele je proniknouti a získati co nejširší kruh odběratelů knihy její lácí, ne pečlivě voleným ob- sahem a umělecky vkusnou výpravou díla. Proto jde mu o fo aby snížil co nejvíce náklady výrobní, aby tiskl nejlaciněji. Při tom musí dbáti o to, aby rozvětvený aparát zavedeného velkozávodu ne- zůstal bez čerstvých záseb zboží, aby nezdržel se v chodu, aby si zachoval rentabilitu setrvačností obratu. Nemá proto ani času ani chuti starati se o úměrnost knihy, o vhodné a pěkné její vypra- vení. S tím spolěhá úplně na tiskárnu. Ale tím se
26 article
omyl dovršuje: jako nadvýroba vzala nakladatelům možnost řízení, stejně a více ještě rozrušila tiská- renské továrny, jichž správcové a personál stavění před nové stroje a objevy k spěšným výkonům dříve, než byli orientování v jejich technice. Vše- cky složky chřadly k bídnému živoření. Jak dlouhá cesta a kolik lidských mozků, rukou a strojů pra- cuje celé dny, aby se rukopás proměnil v knihu, a v celé té řadě nebylo, komu by připadla starost.
27 article
najíti formu, resonanční formu k smyslu díla. Ber chuti, bez plánu a zkoušek slepovaly se rozdělené výkony dělnické až do konce. Industrialismus vy- stavil knihu na hrozný pranýř. Jak zjednati ná- pravu? Postupu industrialisace nelze zabrániti ná- sílím a vzdorem, ale není také třeba s litostřa zoufale věšeti hlavu Považme, že prudký rozvoj typografie uvedl ji v chaos proto, že jsme se ne- dovedli nebo nechtěli postaviti pevně na půdu no- vých technik, že se jím dávalo sloužiti v marných službách nevědomého pána. Možnosti výborných výkonů však jim nemohou býti upírány. Technické objevy a novoty jsou krisemi typografické práce ale všecko technické nemůže býti ničím více, ne nástrojem. Nebezpečným přestává býti nástroj kterým jsmé se naučili vládnout. Pokud pak jde o konkrétní cestu nápravnou, Benda uvádí. „Ne- zapomeňme, že se typografové kdysi učili v díl- nách, kde bylo lze přehlédnouti pracovní postup až k výsledku — dnes se před nimí objevují zlom- ky bez logické sduvislosti. V tom přinesou ná- pravu jen poctivé školy, málé, spravedlivé dílny kde žák, veden grafickými umělci a mistry knih- tiskařskými, projde vývojem typografie od primiti- vismu počátku k dnešnímu stavu, kde začne doko- nalou sazbou a skončí hotovou knihou, kde v něm buude buzena ctižádost za radostnou harmonií vý- konu stálým příkladem nejlepších prrací všech dob.
Benda
28 article
Pak teprv, znalý cile může bbýti uveden i ke stro- jům sázecim, aby jich užíval jako velikého nástroje k výkonům stejné plnosti, kde jsou ná místě. Až se zlepší základy, dostane se uvědomělý tvpografk budování: takovi z nich, kdo se poučí školou mi- nulostí a pochopi úkol přítomnosti, dají výraza smysl typografické tvorbě, povedou pevnou rukou tiskárenské ddny, plni ctižádosti a sbále se Nrace- jíce pro obnovu její k pramenům živého primiti- vismu, jenž počíná psaním písma, alfou typografle Pak dovedou vybírati z typů, předložených písmo- Minami, takové, jež spojují krásný tvar a čitelnost. dostanou od svých dělníků a strojů přesně praco- vanou sazbu, neroztrhanou k únavě oka, a tisk syté černí. Jimi se vrátí tiskárny svému poslání budou schopny pracovati knihu, která nebude han- bou současné práce a hnusem kulturnímu člověku knihu, jež bude dílem veliké svědomitosti, vyjádře- né v prosté organické harmonil vnějšku i vnitřku. Výklad doprovázejí reprodukce typografických dprav Jaroslava Bendy. V. K. Brunnera. A. Chvály a M. Kalába. Část illustrační doplňují reprodukc některých prací českých architektů zájmu časo- vého (K. Faulhammera, E. Vabaly. J. Rosipala VI. Fultnera) a část texlovou nekrolog M. Alšův a Kroníka nmsi vd l Různé zprávy = Nejnovější román. Maxima Gorkého. Jak
Benda V K Brunner A Chvál M Kaláb K Faulhammer E Vabala Fultner M Alšův Kroník Gorký Rosipal VI
29 article
se oznamuje z Capri, dokončil právě Maxim Gor- kij nový román, který je především složením holdu krásnému ostrovu, který už je básníku několik let domovem. Román neodehrává se na Capri mo- derních hotelů a paláců, ale na onom malém char- akteristickém Capri ostrovanů, kteří se živí rybář- stvím a na Capři Rusů, kteří tu v klidu sludují myslí a píší. Tento malý ruský svěl, v němž také Gorkij žil, znovu ožíje v jeho románu; bude to prostá, ale jemná historie lásky, fouhy po vlastl a smutku a středem bude krásný ostrov a moře, které jej omývá; vystupují lu prostí lidé a jsou po- pisovány obřady jejich náboženského a občanské- ho života, zvláště zajímavá, malebná slavnost San Constanzo. Dle dobrozdání Gorkého přátel, jimž bylo dovoleno nahlédnouti do díla, ukázal prý v něm Gorkij novou stránku svého umění. — Aforismy Etienne Reye jsou uveřejněny v „Revue de Paris“. Vyjímáme z ních některé: Velký zákon srdce je touha po neznámém. — Hi- storická pravda spočívá na mlčení mrtvých. Dobré knihy dají na vše zapomenouti, ale nena- hradí níčeho. — Čtenáři jsou obyčejně přísnější ke
Rus Gorkij Gorký Etienne Rey Paris Capri Sana Constanzo
30 article
spisovateli, který je baví, nežli k fomu, který je nudí. — Je těžko zachovati v štěstí své duševn požadavky. — Bohatí se často pozastavují nad tím že chudí vydávají peníze za zábavu. — Chudoba byla by roztomilou věcí, kdyby nebylo na světě žen. — Bolestněji, nežli nevěra žen, dotkne se nevěra přátel, protože je nečekanější. — Jsou že- ny, jež možno milovati jen, jsou-li nepřítomny. — Samota je vlastí velkých duší. = Herec zabil svého soka na jevišti. V. Ta- škentu (Turkestan) byl hrán divadelní kus, v něm je hrdina odsouzen k smrti provazem. Poprava je prováděna na otevřené scéně do nejmenších po- drobností, ale jsou učiněna dostatečná opatření aby se nestalo neštěstí. Kat i delikvent hráli věr- ně a obecenstvo sledovalo hru s velkým napětím.
Bohatý Chudoba Turkestán
31 article
Náhle však obecenstvo ztraulo hrůzou! Seznalo že se nedívá na hru, ale na skutečnost. Herec byl skutečně popraven. Z počátku se věřilo, že jde o nešťastnou náhodu, ale vyšetřováním vyšlo na je- vo, že jde o úkladnou vraždu. Herec popravil své- ho kolegu, soka v láscé, aby se mu pomstil Soudní komise v operačním sále. V jedné z petrohradských nemocnic se odehrála v těchto dnech vzrušující scéna. Na operačním stole ležel narkose nemocný, na němž byla prováděna ope- race slepého střeva. Náhle vešel do síně policej- ní úřadník s vyšetřující komiší a chtěl nemoe- néhovyslýchati. Lékař žádal komisi, aby odešla, což lato odepřela učiniti, naopak, ještě vy- zvala lékaře, aby nemocného uměle zbavil narko- sy, protože prý nemá času, aby přišla jindy a ne- mocný prý by mohl zatím zemříti. Policejní úřad- ník třásl ramenem nemocného. Tu se lékař roz- hněval a dal komisi ze síně vyvésti. Pak pokračo- val v operování, ale druhého dne byl předvolán proto, že překazil úřadní výkon. — Nález antické bronzové sochy. Z Řima se oznamuje: U Šutria našel jistý sedlák v zemi krás- nou bronzovou sochu, dvě stopy vysokou, skvostně provedenou a zachovanou. Představuje mladého muže athlefického těla. Jednu ruku má za hlavou, druhá je tak ohnuta, jakoby držela zrcadlo před obličejem. Při nálezu poprvé se uplatníl nový zá- kon o náhodných archaeologických objevech. Se- dlák už ohtěl prodsti sochu nesvědomitému ob-
33 article
vobi ola ovloínle
35 article
chodniku za několik set lir, ale policie se o tom včas dověděla a poznámila objev ministerstvu. Cena sochy byla odhadnuta na 30.000 lir. Polovina ceny připadla šťastnému nálezci — Jazyky jako meč. „Nejbližší vlak přijede za hodinu a dvacet minut,“ zněla odpověď železnič- ního úřadníka na malé stanici. Muž, který tuto odpověď dostal. s klidem filosofa usadil se na jedné z dřevěných lavic, pohodlně se rozložil a pro ukrácení chvíle si zapálil dýmku. Asi za čtvrt ho- diny přišla malá, neposedná panička a rozložila sebe a své balíky na druhém konci dosti dlouhé lavice. Chvíli bylo ticho. Špičatý nosík paničky vtáhl do sebe několikrát hustý kouř, valící sez dýmky sousedovy, panička se několikrát zavrtěla a pak řekla s výčitkou: „Pane, kdybyste byl gen- tleman, nekouřil byste tady.“ „Kdybyste byla sku- tečná dáma, sedla byste si dále,“ zabručel kuřák. Nastalo trapné ticho, jež nevěštilo nic dobrého.
36 article
Obláčky hustého kouře valily se čekárnou a náhle jako zasvištění blesku jimi projel ostrý hlas pa- ničky: „Kdybyste byl mým mužem, otrávila bych vás!“ Úkosem se na ni podíval, zadýmal a řekl: „Kdybyste vy byla mou ženou, otrávil bych s sáml — Dražba děl Segantiního. Dne 23. srpna bud ve Sv. Mořicí (Švýcarsko) uspořádána, v radničním sále výstavka a dražba 23 obrazů Giovanna Segan- tiniho, jež byly dosud majetkem Alberta Grubica. mecenáše a přítele Segantiniho. Musen a galerie použijí asi této vzácné příležitosti k získání někte- rého díla pro své sbírky. Mezi obrazy, jež budou vydraženy, třeba jmenovati některé známé z re- produkcí v našich uměleckých revuích, jako „Dvě matky“. „Bohyně lásky“. „Sv. Moříc za noci“ a „V ranních hodinách“. Také jsou v kolekcí skizr k obrazům „Smrt“. „Život“ a „Dva milenci“ = Dlažební kámen ze smotí. Velký Berlin měl stále větší a větší starosti, kam ukládati smetí. kterého rok od roku přibývá. Nyní je jim pomo- ženo. Ustavila se totiž akciová společnost, která zřídí továrnu na tavení smetí a z takto nabyté hmoty bude vyráběti dlažební kámen. Vzorky ka- mene ze smetí prý jsou výborné jakosti. e nld M vě vi oilotal mozsibotle lžáta zldom oa vd hnal
Segantiní Grubica Švýcarsko Berlín Giovanna Segan