ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c5b20e90-7108-11dc-8acb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 84, person 182, org 17, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. února 1904.
4 masthead
Císlo 32.
5 article
pohledávky, vnitřní úřadní řeč a českou univer situ na Moravě, a stojíce v bojovné posici, vy- čkávali jsme, že rozhodující kruhy ve svém vlastním zájmu, českému požadavku učiní za- dost. Nesčislněkráte jednáno českými zástupe s ministerským předsedou Körbrem, nesčislně krále vyloženy do detailu oba požadavky a ne sčíslněkráte slibovány hory, doly, které pak nedodrženy. A jest-li nyní jest takový odpou proti veškerému jednání, a jest li výkonný výboí na tom se usnesl, že s vládou Körbrovou jed nati se nemá — příčina toho jest zvláště v tom, že každému jednání následovalo zklamání a že také jednání byla zahajována jen z taktických důvodů, aby se řeklo, že se jedná, jako na př- bylo v listopadu, kdy na 17. listopadu svolána říšská rada a na 16. listopadu na 3. hod. odp. porada s námi.
Morava
6 article
Jestli vláda Körbrova nazývána byla p svém nastoupení neutrální, přestala jí býti, jak mile prohlásila, že splnění veškerých požadavk našich činí závislým na souhlasu Němců. Tou chvili bylo jasno, že její úloha jest dohrána, po něvadž násilnická politika německá vylučuje spra vedlnost. Touto zásadou přijatou dal ministerský předseda smrtelnou ránu celé své politice. Nej- lépe mohl viděti co učinil, když svolal dvakrále českoněmecké konference, kam také my se do stavili a kteréž Němci svými nemožnými a pro nás nepřijatelnými podminkami rozbili. Körber a Němci byli tedy vinníky zde, že nemohlo do jíti k žádné konsolidaci a kdo čte řeči Grossa, D'Elverta, Prada a Schückra, ten musí věděli že tito lidé mají zcela jiný cil, než smír s naším národem. My postavili své požadavky a klidně bychom je byli hájili na cestě parlamentní, kdyby se nebylo ukázalo submissí na německou ob strukci, že tu vystupuje nová, nejúčinnější zbran parlamentní a že nesmí zůstati bez odvety. Mluv se zase o novém vyjednávání. Nechci upříti, že k tomu dala první podnět tak zv. moravská vyrovnávací komise. Měl jsem osobně ustaven té komise za politiekou chybu, klerá je s t v kruzích vládních vzbudit neodůvodněné naděje- Ustavení tohoto výboru nestalo se z dohodnut českých a moravských poslanců, nýbrž samo statně.
Němec Körber D Elvert Schücker Prado
7 article
Nebudu činit žádných rekriminací morav- ským kollegům, přeji jim nejlepšího zdaru ale když čtu řeči Grossovy a d'Elvertovy, ne mám nejmenší naděje nějakého zdaru, ač bych si ho přál. Tento vyrovnávací výbor moravský byl také příčinou, že děly se rozhovory mezi poslancem Žáčkem a vládou, jež daly podněo zprávám, že dějí se jednání mezi českým po- selstvem a vládními kruby. Mohu zcela určitě prohlásiti, že takováto jednání se nedějí a nedála, poněvadž dosud jes zde usnesení výkonného výboru, že s vládou Körbrovou se jednat nemá, k čemuž nejvíce podnětu dalo ono famosní pozvání na den 16. listopadu na 3. hod. odpolední, když na 17. li- slopad byla svolána říšská rada. Jsem po- slední, který by radil, vyhýbati se jednáním neb konferencím, ale musím vidět, že to má naděj úspěchu, což ale, bohužel, zde nevidím. V nej novější době vyskytl se projev p prof. Bráfem ventilovaný, aby na české universitě v Praze zřízeny byly dvojité stolice, které by pak event. do Brna mobly být přeneseny. Pan prof. Brát vůči námitkám, proti plánu tomu pronášeným praví, že každý má právo svůj názor pronést.
Grossův profesor Bráf Praha Brno d ' Elvertův
8 article
To jest pravda. Na druhé straně ale vůč tomu návrhu praví se, žádný nesmí ale svým návrhem poškozovat postup zástupcův svého ná- roda. A to jest také pravda. Tento návrh, který p. prof. Bráf na veřejnost přinesl, není novýa již před rokem byl ve vlád. kruzích ventilován. ještě také v té době, kdy Rezek byl ministrem. A jaký měl účel? Dvojí: 1. aby dva požadavky a) za vypravení nedostatečné české univer sity v Praze, b) za zřízení české university v Brně- spojil v jeden požadaveka 2. aby domáhání se české university n Moravě odsunul na jinou koleji. Já musím totiž zde konstalovat, že již tehda, když jednalos o dočasné vypuštění obstrukce a připuštění pro jednání kanalisační a regulační předlohy, již tehda vyjednali jsme s vládou, jednak že ona s největším urychlením učiní opatření ohledně české university v Praze a dá prohlášení př znivé ohledně university brněnské. Jak posled- nější prohlášení dopadlo, jest známo. Co učinila o druhém, rovněž.
profesor Bráf Rezek Praha český univerzita v Brno český univerzita můj Morava
9 article
A nyní navrhuje p. prof. Bráf dvojité ob sazení stolic a vypravení české universitya z jiné strany se dodává, »se současným vypra- vením university německé«. Když vláda pře rokem s tímto plánem přišla, řeklo se, že my jsme pro to, aby vláda vypravení české univer- sity, připadně zřízením dvojitých stolic učinila. že to však nemůže měnit ničeho na našem po- žadavku university v Brně, poněvadž ona se k tomu při jednáních o regulační předloze za vázala. Co by se nyní stalo, kdyby Bráfův návrh byl návrhem vedení? Záležilost moravské uni- versity odsunuta byla by na zcela jinou kolej Universita německá vypravena by byla s ve- škerou nádherností, jako definitivní, česká uni versita a zejmena její dvojité stolice, jako pro- visorní, také jen s provisorními nedostatečnými prostředky a za několik desíliletí bychoms mohli plát, kdy ty stolice přijdou na Moravua kam. Nesmí se zapomenout, že by to všecko zřízení nových stolic aid. projednávání vyžado- valo času; mezi tím bychom my ve Vídní k všemu klidně přihliželi — a po odsunutí ny- nější těžké doby nedosáhnuli ani toho ani onoho.
profesor Bráf Bráfův Vídeň univerzita v Brno
10 article
Ostatně takový postup, jaký navrhuje professor Bráf, by musila stíhnout výtka kolísavosti a ústupnosti, jež tak často hází se nám ve tvář- Jsem přesvědčen, že návrh prof. Bráfa nenalezne ohlasu. Dovolte mně, abych ještě jedné věci se zmínil. Jest to odpověď ministra Körbra na telegramy agrárních poslanců v zá- ležitosti nouze. Neprozradím žádné tajemstvi, že v tak zv. 9. čl. koncentrovaných stran, když agrárníci se svým návrhem přišli, hylo jim zrazováno s toho, poněvadž jsme se domnivali, že dává se Körbrovi trumt. To jsme věděli, že toho Körber využije, ale toho se nenadál nikdo. že se tak smrtelně blamuje, jak se blamoval. Neboť užívat nouze jako politického prostředku, t ještě v Rakousku nebylo. Tím více to vyráží, když on na můj list, který jsem mu psalv červenci m. r. a ve kterém jsem mu pravil
Bráf profesor Rakousko
11 article
»Doufám, že nouzi na jihu českém nebudele považovat se stránky politické« — odpově děl, abych byl ubezpečen, že nikdy a nikde nouzových poměrů k svým politickým cilům neužije. A jeho prohlášení ve »Wr. Abendpostu« pravý opak jeví. To charakterisuje nejlépe jeho jednání v tomto případě, ale také veškeré jeho jednání s námi. A nyní ke konci pravím: My nejsme za každou cenu pro boj, my byli do této posice zatlačeni. Naše dva požadavky byly postaveny jasně a určitě a jsou známy. T není žádného dlouhého jednání zapotřebí. Na- jednali jsme se již dost. Rozhodující kruhově mají to v rukou, jich splněním vrátit českému národu urvané právo a sobě normální poměry Oni to maji v rukou, má-li býti mír, neb válka — ne my. Po řeči dra. Pacáka ujímá se slova pan Crkal, rolník ze Starkoče, promlouvaje k otázee cukerní a pan Jan Procházka z Čáslavi, klerý kritisuje jednání vlády a poukazuje k pychu německých zástupců a spolu k tomu, že z těchto projevů jest smír s ními velice nesnadný a nemožný. Když byl dr. Pacák k těmto oběma přá ním k jich spokojenosti odpověděl, navrhl pai Hanuš Milinovský následující resoluci: Dnešní shromáždění vyslovuje plnou dů- věru svým poslancům, schvaluje rozhodně je jich postup a kroky a žádá, aby tak dlouh setrvali v nynějším postavení vůči vládě, poku by tato neučinila zadost našim právům, dl práva přirozeného i psaného nám náležejícím aby užili těch nejúčinnějších třeba i nejostřej ších prostředků, které by vedly nás k vítězstvi Předseda dr. Věšin dává hlasovat o tomi návrhu, který přijímá se jednohlasně. Tím tatc zdařilá schůze po 12. hodině předsedou drem. Věšínem příslušným proslovem skončena.
Pacák Crkal Procházka doktor Milinovský Věšin Starkoč Čáslav Věšín
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 31. ledna. (Dr. Derschatta na útěku.) Nejen z Tyrolska, i ze Štyrsku dostalo se jíž dru. Derschattoví za jeho pověst- nou resoluci projevu nedůvěry. „Německý spo- lek“ štyrsko-hradecký, jehož členy jsou většinou veliči do říšské rady, vyslovil ve své včerejš schůzi dru. Derschattovi nedůvěru za resoluci týkající se výsostných práv. Vzhledem k odporu s jakým se resoluce setkala i v kruzích nacio- nálních Němců a vzhledem k tomu, že žádný z četných otcův této resoluce nechce se nyni k svému dílu znáti, jest už jisto, že na rakouské delegaci nebude se vůbec žádati, aby unáhlené mínění většiny rozpočtového výboru přijala zn své. „Budap. Hirlapu“ sděluje se z Vídně, že o Derschattově návrhu v plenární schůzi dele gační nebude se hlasovati a že zpravodaj se ji dotkne jako pouhého právnického názoru. Pešt- ský list dodává ke své zprávě, že i v Rakousku nabyli již přesvědčení, že resoluce Derschattova mohla by ztenčiti jedině vliv rakouské říšské rady, nikterak by se však nemohla dotknouti práv Uher, proti nimž byla hlavně namířena. Též
Němec Derschattův Praha Tyrolsko Štyrsko Vídeň Rakousko Uhry
13 article
Derschattův orgán, „Gr. Tagbl.“ potvrzuje, že „delegační plenum nebude se touto resoluci za- bývati, jakož bylo ustanoveno ještě před podá- ním návrhu.“ Této poslední vytáčky chápe se „Arb. Ztg.“, jež právem poznamenává: „O které doby omezují se resoluce veřejnosti nepři- stupným výborem, zejmena resoluce takového dosahu, jímž nejde o nic menšího než o ztenčen. rakouské i uherské ústavnosti? O něčem takovén nebylo ovšem ani řeči, jak vysvitá ze samého textu resoluce. Vždyť zpravodaj bar. Walters- kirchen, chtěje Derschatfovu návrhu dopomoc ke zmizení, byl nucen dopustiti se porušen textu, schváleného většinou rozpočtové ko- mise. V textu, výborem schváleném, praví s totiž: „Delegace říšské rady vy- jadřuje své právní přesvědčení v ten smysl, že“ atd., kdežto ve zprávě Walterskirchenově se pravi: „Rozpočtový výbor vyjadřuje své právní přesvědčení“ atd. Mluví-li se v původním textu o právním přesvědčení „delegace říšské rady“, je to důkazem, že resoluce byla určena pro celou delegaci a ne pouze pro rozpočtový vý bor. „Je-li dr. Derschatta — dodává „Arb.
Derschattův Gr Walters Derschatfův doktor Derschatt
14 article
Ztg.“ — srozuměn, aby jeho resoluce padla poo stůl, dopouští se zbabělosti. Pokud pak se týče klamu zravodajova, delegace jistě si o něm pro mluví.“ V Praze, 30. ledna. (Smiřovací ake se hatí.) Celý téměř měsíc krakovský „Czas ubezpečuje své členářstvo, že se mezi českým a německými politiky prostřednictvím „muže dobré vůle“ vyjednává o smír česko-německý a že vyjednávání tak utěšeně pokračuje, že jes naděje na brzké dorozumění; a tu na konec mě síce přichází se zprávou, že vlastně není s kým vyjednávati, protože mezi německými vůdci nen ani jednoho, jehož autorita by Němcům něce platila, tak že z německých vůdců není nikde ani oprávněn, aby za „národ německý“ přijíma jaké závazky. K takovému pozdnímu pozná dospěl na konec i „Czas“ následkem blamáže již si dr. Derschatta utržil svou známou resolueí které se odříkají i nejbližší spojenci navrhovate lovi. A něco takového může se dle slov víden ského zpravodaje „Czasu“ přihoditi i úmluvě o smír česko-německý. „Svolí-li Stürgkh — prav — nesvolí Derschatta; přemluvíte-li Derschattu vystoupí s klackem Gross; přesvědčíte-li Grossa vypadne Lueger, po něm vyhoukne Schönerer a kdyby se podařilo přesvědčiti i tohoto, pal uslyšíte, že „národ německý“ neuznává žádného z nich a vysměje se každé jimi přijaté dohodě.“ Divíme se vytrvalosti „Czasu“, že i po takových zkušenostech oddává se ještě naději, že schůze české parlamentní komise, svolaná na 3. února způsobí želaný obrat v akci smiřovací. Obra jest ovšem možný, ale musí vyjíti z onoho místa jež násilným zrušením jazykových nařízen r. 1899 způsobilo nynější chaos ve vnitřní po- litice.
Czas Němec doktor Derschatt Stürgkh Gross Lueger Schönerer Obr Praha
15 article
V Praze, 30. ledna. (K situaci Uhrách.) Liberální strana uherská zamítla ve včerejší konferenci, jak sděleno již telegraficky návrh posl. Smialovszkého, aby se svolali na poradu zástupci všech stran a dohodli se o roz- uzlení parlamentní krise. Návrh Smialovszkého zamitnut bez debaty po řeči Tiszově. Předseda ministerstva dovozoval, že jest nepřípustno, aby se o usnesení sněmovním rozhodovalo ve stra- nách. O tom, co má sněmovna přijati neb zamít- nouti, nesmí rozhodovati jednotlivé strany, nýbrž jedině sněmovní většina. Svolání komise, na- vržené Smialovszkým, má i za zbytečné, poně- vadž o řízení parlamentních věcí mohou rozhodo- vati jen činitelé, k tomu zřízení a zodpovědní. Hr. Tisza na to oznámil, že má již dopodrobna propracovaný plán, jak by se dalo odpomoci ny- nějším žalostným poměrům parlamentním. Jeho akce vstoupí do posledního stadia hned po de- Jegacích. Pak zasvětí liberální stranu do všech podrobností svého plánu, o němž je přesvědčen. že se nemine cíle. Vláda poskytla obstrukčníkům více příležitosti, než třeba, aby změnili taktiku a nemařili vlasteneckou práci sněmovní většiny. Návrh Smialovszkého má za marný i proto, že obě velké opposiční strany mají další boj za národní požadavky na ten čas za bezúčelný, oni poslanci však, kteří pokračuji v zápase za ma- ďarské velení, nedají se přesvědčiti usnesením nijaké konference. Po télo řeči, jak již sděleno liberální strana se usnesla, že ve sněmovně návrh Smialovszkého zamitne, což dnes skutečně provedla.
jítJegace Praha Uhry Hradec
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Hohenzollerové a Cumberland. Některé listy německé zaznamenávají pře Kodaň zprávy, že králi dánskému Kristiánu jenž prý jest velikým obdivovatelem (?) Viléma podařilo se zelě svého, vévodu Cumberland ského, jenž ještě nedávno přímo před příjezdem Viléma II. do Kodaně ostentativně odtamtu odjel, přiměti, aby se smířil s Hohenzollery kteři, jak známo, odňsli otci jeho, králi hanno verskému tento trůn jeho v roce 1866 a kleř dokonce nedovolují mu vsloupiti na trůn brun švický, ač jinak aspoň tam legitimní jeho průkaz uznávají. Smíření ono osvědčeno bude prý účasti Viléma II., při sňatku velkovévody meklenbur ského s princeznou Alexandrou, kdež ovšem vévoda Arnošt August přítomen býti musí. Přes tyto podrobnosti dlužno i na dále ale splše věřil, že se tu jedná opět jen o zbožné přání něme- ckých kruhů. Aspoň zcela nedávno ještě vévoda Cumberlandský jim podobné zprávy o jeho smíru s Holenzollery rozhodně dementoval.
Kristián Vilém Vilém II Alexandra Arnošt August Cumberland Kodaň Cumberland ský
17 article
Belgie a IIčmecko. Jak londýnský »Standard« tvrdí, opusti belgický král Leopold Berlín, aniž dosáhl tam jakýchkoli praktických výsledků. Německo zů- stane prý i na dále odpůrcem africké politiky belgické. Přes to věří se ale, že Vilém II. ná vštévu krále belgického také v Brusselu oplatí Důležitý vojenský vynález francouzský. Francouzský ministr vojenstvi uložil zvláštn komisi, by prozkoumala vynález, jenž byl před ložen jistým desátníkem cherbougské posádky Vynález ten umožňuje prý, aby puška dle mo delu 1886, ve vojsku francouzském zavedená jež teď pojme jen 8 nábojů, přiště mohla jiel pojmouti 18, tedy více než dvakrále tolik. Jaký úcinek mělo by to na zrychlení střelby, netřeb vykládati. Opět vílězství liberálů v Anglii. Liberálové angličtí dobyli opět na konserva liveích vítězství a sice prorazili v Ayr Boroughu při doplňovací volbě sněmovní 3221 hlasy prot 3177. Konservativní většina dřívější 59 hlasoví změnila se při této doplňovací volbě ve 44hla- sovou většinu liberální. Od té doby, kdy Cham- berlain vystoupil se svými ochranářskými projekty celními, vykonalo se do sněmovny anglické 12 doplňovacích voleb a při těchto liberálové dobyl na konservativeích 4 nových maudátů; získali ale pro sebe hlasův i v okresích ostatních. Celkem pak při 12 volhách těch získali na 40 000 hlast voličských proti volbám předchozím.
Leopold Berlín Vilém II Belgie Německo Brusel Anglie Ayr Borough Cham
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — a. Z Moravské Ostravy, 31. ledna 1904. (Valná hromada Sdružení novinářů če- ských z Moravy a Slezska) s poradním sjezdem odbyla se za neobyčejně zdvižené pozornosti Ostravska i Slezska v Moravské Ostravě dne 31. ledna. Zastoupeny byly časopisy: „Pozor“ z Olomouce, „Selské Listy“ z Olomouce „Hlasy z Hané“, „Hlavlíček“ z Prostějova, „Ha- nácké Noviny“ z Uherského Hradiště, „Opavský Týdenník“, „Těšinské Noviny“, „Hlasy z Po- bečví“ z Hranice, „Ostravský Denník“ a „Ostra- van“. Z polských listů „Wienec“ z Bílska. Valná hromada odbyta o desáte hodině; zvolen dosa- vadní výbor, pp.: B. Knechul, Obrtel, Sokol- Tůma, Drobný. Poradní schůzi zahájil red. Sokol-Tůma, vysvětliv náležitě, proč Sdružení svolalo tento poradní sjezd, jehož předsedou zvolen dr. Ed. Palkovský, který objasnil nejprvé nejpalčivější otázku česko-polskou i potřebu ře- šení, načež vítal přítomné žurnalisty a četně se dostavivší obecenstvo, v němž bylo mnoho dam i Poláků z Ostravy. Ref. Smykal přednesl bohatý a obšírný referát, opirající se o historickou pravdu i o fakta nezvratně skutečnosti doby při- tomné. (Vydán bude tiskem). Referát, hodinu trvající, vyslechnut s největším napnutím. Od- poledne byla vyjíždka do Vitkovic a o 5. hodině banket, jehož se zúčastnilo na 30 osob. Valná hromada „Sdružení“ se usnesla na prohlášení. v němž trpce želi toho, že „Svaz slovanských žurnalistů“ nevyslal ani svého delegáta ke schů- zi, v níž byli skoro všecky moravské i slezské časopisy zastoupeny. Možno, že tato poradní schůze vzbudila s polské strany prudký odpor. ale jinak, než pravdou, byť trpkou, nelze řešiti nejpalčivější otázku ohrožené půdy české.
Hlavlíček Wienec Obrtel Drobná doktor Ed Palkovský Polák Vitkův moravský Ostrava Morava Slezsko Ostravsko Olomouc Haná Prostějov uherský Hradiště Hranice Ostra Bílsko Ostrava SokolTůma
19 article
— Z Hořic. (Pův. zpr.) Při volbách před stavenstva města Hořic, konaných dne 30 ledna 1904, zvoleni byli ze zastupitelstva, číta- jícího 36 členů, vesměs dvoutřetinovou většinou za starostu města p. Aug. Erban, soukromnik, za jeho náměstka dr. Jos. Sommer, advo kát, za městské rady: pp. Antonín Tulka, sou- stružník, Václav Svoboda, maj. lomu, Vilém Žegklitz, lékárník, Karel Tuček, továrník, Anto- nín Militký, truhlář, Otto Kudrnáč, stavitel, Jo- sef Vojtíšek, obchodník, Václav Kleček, podni- katel staveb. — Divadelni afféra před týdnem vyvolaná listem, který stejně v pondětí jako druhdy sobotu řeže do vlastního těla, tentokráte na osmi sloupeích. Rozvleklost tato jeví se tím zbylečnější, že mohlo zůstati při prvních třech řádeích, ba při jedině jich větě, která zní: »Jsme lidé neomalení, hrubí, zll a čin náš jest nešetrný, bezohledný, brutální.« Stačilo podepsati tuto ukázku sebepoznání pisatelem článku o »starém železe« a redakcí řečeného pondělníku a celá veřejnost jednohlasně a snad s potleskem byla
Aug Erban doktor Jos Sommer Tulka Svoboda Žegklitz Tuček Kudrnáč Vojtíšek Kleček Hořice Anta
20 article
by verfikovala akt, jímž by se bylo panu J. Seifertovi dostalo druhé poloviny zadost- učinění, sluší-li za první považovati poslední »Zasláno« dočasné správy »Národního divadlae Avšak pánové napsali ještě osm lyrických sloupeů výkladu o tom, že své sebepoznání minili iro- nicky a že vlastně obsah svých zpráv i jich formu ještě dnes háji v plném dosahu. Avšak ani to nesmírně množství vod neodneslo fakt bezohledné brutální nešetrnosti, jaká se stala, nejvýše že k ní přičiněno několik nových brutalit, dokazujících, jak se pánové, vydávajíe pondělní rámusidlo, špatně ovládají. Ušlo jim naprosto, že se nedopustili ničeho více než ne- uhlidané nezpůsobnosti, kterou hledí vyzdobiti imitovanými brillianty Šaldovými a úlomky kří šťalové duše Arne Nováka. Tvaří li se jako kdyby byli nebe rozvrátili, klamou se velice, roz- bili jenom sklenník ve kterém sedí. Přišlo by se to podrobným vyzpytováním namítnuté allegorie se »starým« a »novým« železem, k němuž se pánové tak vůčihledě sami počílají. Na trhu železářském byla by tato kvalita zaznamenána jako »surovina«. Tím že sesilují své urážky proti určitým velice zasloužilým členům » Nár divadla«, kteří nazývajíce sebe jeho sloupy, činí tak s oprávněním pilíře, vědoucího ze zkušenosti, jak snadno fasáda na rychlo nahozená opadává, ukazují jenom, co práce sebeobráběcí ještě jim zbývá. Z činu, jehož se dopustili, vysvítá, ž v ovzduší, či oparu, jímž Národní divadlo ob- klopují, není ani stopy oné artistní ušlechtilost a delikálnosti, která se tak z těžka postrádá kolem každého umění. Stáři je trudná věc, dotýkati se ho jakýmkoli způsobem, který
J Seifert Novák národní divadlo
21 article
stáří činí stárnoueímu, aneb starému člověku bolestným jest čin, jejž by sice bylo možno označiti jedním slovem, ale o němž velice mírně budiž řečeno, že je počínáním nehumanním, věru nelidským, nepokrokovým a svou nadutosti tím odpornějším, že tito odhadcové kovů sami nemohou prokázati se ničím, co by mohlo býti nazváno jakous takous zásluhou. Všichni no- sili ještě mnohem kratší kalhoty než nynía plátěný meč, nikoli po boku, když dnešní staré železo, všechno, kteréž dnes generalisuji, osvědčilo se skutky platnými, k jakým podle veškeré oprávněné prognosy se pánové lito nikdy nedostanou. K tomu je zapotřebí víc, než vě- děti, že se herec jmenoval ve starém Římě »histrio«, My ze své strany otirání seo naši redakci pokládáme jenom za důsle- dek zanedbaného vychování, nepostrádající do konce zábavnosti a to dnešní zmínkou, že se krom bránice ještě něco u nás třese před mikrokosmickými hromžídly, kteráž po provoko- vané výplatě obyčejně tváři se bolestně. Situace je taková, že starému železu bude bo- lestno rezavěti, vidí-li, že takovýhle amalgam nezralosti, sprosté bezohlednosti, nebetyčné do- mýšlivosti, nadutosti a prázdnoty nahražovati má na příště kovové součástky národní výzbroje!
Řím
22 article
— Osobní z Moravy. Kandidát Frant. Tum le jmenován byl zatimným učitelem na stát. gymnasiu v Příboře. Přeluženi byli: okresní komi arové Rich. Svoboda z Místku k míslodržitelstvu v Brněa Karel šl. Kafka z Nového Města do Místku; evi- denční nadgeometři Lud. Forlani z Vyškova do Jihlavy a Ot. Halma ze Slavkova do Židlochovie ev. geometří Arn. Krbec ze Židlochovie do Brna-II Josel Dejmek z Boskovic do Uh. Brodu a Jaroslav Rybák z Uh. Brodu do Velkého Meziříčí. — Eví- denčními geometry II. tř. jmenování byli ele vové Ant. Pecha v Slavkově, Ant. Rieg! ve Vy škově, Karel Lupač v Kyjově, Jan Novotny v Blansku a Rud. Helinelť v Mikulově. — Rodinné zprávy. Paní Hanna Vaiglová, roz Breltlova a pan inž. Václav Vaigl, ředitel obecní ply- nárny král. města Plzně, oznamují, že sňatek jich po- svěcen byl v pondělí dne 25. ledna 1904 v arciděkan- ském chrámě v Plzni. — Slečna Božena Řizkova a pan Jan Weiss slaviti budou sňatek svůj dne 4. února 1904 o 48. hodině ranní v chrámu u sv.
František Rich Karel Kafka Forlani Otakar Halm Krbec Rybák Pech Antonín Lupač Novotný Hanna Vaiglová Breltlův Ing Vaigl Řizkův Weiss Morava Tuma Příbor Místek Nový město Vyškov Jihlava Slavkov Židlochovie Brno Boskovice Uh . Brod Velký Meziříčí Evit Kyjov Blansko Mikulov Plzeň II Josel
23 article
Klimenta v Bubnech. — Slečna Mařenka Pošvova. dcera starosty města Lysé nad Labem, a pan Rudolí Král, obchodník v Hořovicích, slaviti budou man- želský sňatek dne 10. února 1904 o 11. hodině dopo- ledne v děkanském chrámu v Lysé n. L. — Úmrti. Po delší trapné nemuci zemřela včera v sanatoriu dra. Šimsy v Krči slečna Roberta Schnirchova, dcera vynikajícího sochaře Bohu slava Schnircha, před dvěma roky náhle zemřelého. Slečna Schnirchova byla nadanou malířkou a vzbu zovala značné naděje do budoucnosti. Pohřeb bude se konati zejtra v úterý o 1/25 hod. odpol. z kostela vinohradského. — Včera zemřela v Praze paní Feda Zavadilová, vdova po dru. Janu Zavadilovi. advokálu v Praze. — Dary. Komitétu pro ošacení chudé školní mlá- deže na Král. Vinohradech věnoval pan AloisDuda továrník, místo věnce na rakev zesnulého architekta pana Karla Horáka 30 K. — Pan Hynek Drolle. mistr mědikovecký na Smíchově, věnuje na míst věnce na rakev zemřelého architekta pana Karla Horáka Ústřední Matici školské 10 K, české dětské nemocnici 10 K
Klimenta Pošvův Rudolit Úmrt Šimsa Schnirchův bůh Schnirch Feda Zavadilová Zavadil Král AloisDud Horák Drolle Bubno Lysá nad Labe Hořovice Lysá Krč Praha Smíchov
24 article
— Pohžeb obecního staršího a velkoprůmyslník p. Aug. Fr. Marsana konal se včera odpoledneo 3. hod. z kostela sv. Štěpána na hoř. Novém městě za přehojného účastenství kruhů průmyslových, ob- chodních, peněžních a zastupitelstva obecního. Nejen v kostele, ale i ve Štěpánské ulici široké prostransivo bylo naplněno smutečními hosty. Ve hlavní lodi chrá- mu před oltářem na vysokém katafalku, svěží zelen exotických květin ozdobeném a několika řadami pla- noucích voskovic ozářeném, spočívala těžká kovová rakev s tělesnými ostatky zesnulého. Před katafalkem položeno množství nádherných věnců palmových, kte ré věnovaly: obec. král. hlav. města Prahy, „Sokol“ pražský, Okrašlovací spolek v Klanovicích, ředitelstv vlašského sirotčince, ředitelství pražských plynáren. úřadnictvo plynáren, personál firmy Marsano a Prager pražská domobrana, německý konsulát v Praze kroužek přátel a čelní jiní přátelé a příbuzní rodiny zesnulého. Církevní obřady vykonal farář p. Baťha za assistence duchovních a po skončení obřadů byla rakev snesena do zlatého pohřebního vozu obce praž- ské, jejž presidium městské rady propůjčilo. Průvo pohřební zahájili chovanci vlašského sirotčince, dále I. pražská domobrana s praporem. Za věncovým vo- zem následoval vůz pohřební, kolem něhož tvořili po hyblivý špalír zřízenci závodu a officianti ponřebního ústavu Fuchsova ze Žitné ulice a za pohřebním vo zem kromě příbuzných ubírali se: starosta měst praž- ských p. dr. Srb s oběma náměstky pp. drem. Grošem a Seifertem, městští radové a obecní starší pp. Čupr Březnovský, Hudl, dr. Holubovský, Schrötter, Fatka Trnka, Kasalický, K. Vlček, Voitl, dr. Štych, Havlíček.
Aug František Marsan Štěpán Prager Baťha Fuchsův Srb Groš Seifert Březnovská doktor Holubovský Schrötter Fatka Trnka K Vlček Voitl Štych Havlíček štěpánský Praha Žitná ulice Sokol okrašlovací spolek v Klanovice Marsano
25 article
Portík, inženýr Zvěřina, Koubek, dr. Baštýř, Jirousek, Vaníček, professor Slavik, J. Novák, J. V. Novák, Patočka, Macháček, Siřiště, Bulíř, Tichá- ček, Zimek a Novotný; dále posl. pp. Němec a Kubr. členové správní rady Živnostenské banky, pokl. Hrubý. Hořinek, censorové Živn, banky s p. ryt. Rašínem z Ryzmburgka, členově Jednoty občanů pražských. Nového obchodního gremia, Měšťanské Besedy a „So- kola“ pražského, italské kongregace, dále pp. mag.r. Kubín, vrch. inž. Svoboda, řed. Fleissig, starosta města Karlína Ronz, členové vinohradského zastupitelstva dr. Jahn a Zavřel; vrch. r. Bohm, sekr. Jirgl, řed Krost, mag. r. dr. Růžička, kom. r. Grossmann, Po- lanka, řed. Schleifer, řed. Císař, členové kruhů ob chodních a průmyslových a j. v. Průvod ubíral se Štěpánskou ulicí na Václavské náměstí, kde vykonán opětný výkrop; v těchto ulicích byla rozžata plynová a elektrická svělla. Zesnulý pochován byl k věčnému odpošinku na olšanském hrbitovš.
Zvěřina Koubek doktor Baštýř Jirousek Vaníček Slavik J Novák J V Novák Patočka Macháček Siřiště Bulíř Tichá Zimek Novotná Němec Kubr Hrubá Rašín Ryzmburgka Kubín Ing Fleissig Jahn Zavřel Bohm Jirgl Krost Růžička Grossmann Karlín Václavský náměstí Olšanský živnostenský banka
26 article
— K úmrlí archilekta Karla Horáka. Výbo spolku ku podporování chudých studu- jíeích c. k. státní reálky na Král. Vino- hradech žádá tímto pp: členy, aby se hojně zúčast- nili pohřbu dlouholetého zasloužilého člena výboru archilekta pana Karla Horáka, druhého náměstka sta- rosty atd. Poliřeb koná se v úterý dne 2. února od- poledne o půl 3. hodině z tělocvičny Sokola vino- hradského v Národním domě. — Předužšky. Lidové přednášky uni- versitní v Praze. Dnes v pondělí bude předná- šeti v sále Českoslovanské obchodnické besedy v Je- rusalemské ul. doc. dr. Josef Gruber: »Dějiny so- cialismu« o půl 8. hod. večerní. 5. přednáška. — Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v král. českém konala v sobotu 22. schůzi za předsednictví místodržitele. Vyřízeny a schváleny byly některé záležitosti zvláštní důležitosti, zejmena také stavební program na rok 1904.
Horák Král Předužška docent doktor Gruber Praha Vltava Sokol národní dům
27 article
— Úprava Palackého náměstí v Praze. Píše se nám: »Slavba velkého pomníku otci národa — Pala- ckému, vstoupila konečně do určitého stadia a s ní znovu vynořila se parallelní otázka úpravy okolía náměstí, kde pomník má státi. Novinami probleskla zpráva, že prý se bude jednati o úpravě onoho ná- městí, až bude pomník postaven, tedy za nějakých 6——7 let v nejpříznivějším případě, pročež vzchopili se majitelé a obyvatelé domů na Palackého náměslí i v okolí, aby se obradili proti takovému haříšnému jednání a škodlivému prodlužování nejnaléhavějšího požadavku tamnějšího obyvatelstva. V sobotu dne 6. února konati se bude »u Choděrů« protestni schů ze proti odkládání úpravy dotče- néha okolí, na niž již nyní upozorňujeme. Po- hled na zubožené, v pravdě vesnické náměstí Pala- ckého, jemuž se večer raději každý vyhne, je v pravdě žalostný, neboť nejen že za deštivého počasí je po- kryto hlínovým blátem, ale spadá na jižní straně v chatrně zábradlím opatřenou prohlubeň, jíž lidové rčení říká »pražská Macocha«, plnou odpadků, smetí. kamení ba i zdechlin. V bezprostředním sousedství nových velkých domů nalézají se v prohlubni se- sulím hrozíci domečky a poloprázdné ohrady, slou- žící za skrýš mnohým podezřelým idividuím. Ubohé toto prostranství, jemuž slavná městská rada dala název »Palackého náměstí«, zoufale volá po úpravě, ale poněvaž tam dosud nebydlí žádný člen oné rady, stále se mu ji nedostává. Doufáme, že se přes tuto otázku nepřejde jen tak snadno, při nejbližším se- zení městské rady, k jednacímu pořadu.«
Palacký Choděra Palacký náměstí Praha Palo vesnický náměstí Macocha
28 article
— Zkouška s novým ochranným rámem pro motorové vozy. Nemenší snaha, jaká jest pro opatiem jiného způsobu přivádění proudu pro motorové vozy elektrických drah místo nynějších drátů, jeví se také pro opatření ochranného bezpečného přístroje, který by zabránil nejen usmrcení, ale i zmrzačení ubohého nešťastníka, jehož kroky osud řídil do cesty motoro- vému vozu. Rozmanité byly návrhy, ale snad nejne- šikovnějším nejnešťastnějším je ten, který byl usku- tečněn u motorových vozů pražské elektrické dráhy.
29 article
Tato příšera nehybná, poděl celého motorového vozu se táhnoucí, už mnoho neštěslí způsobila, takže místo „ochranného rámu“ obecně se jí říká údolam. Běd tomu, kdo se dostane do objetí tohoto „ochranného“ rámu. Nehybná ta bestie se nadzvedne, pohltí obět a pak ji svinuje jako amoletku. A nepustí ji dříve, dokud řidič nedá zpáteční proud, načež teprve ubohá svinutá oběť se „odvinuje“. V uvážení těchto četných smutných případů možno značným pokrokem označiti ten systém, který obdržel jméno „soustava Svoboda- Jirgel-Charvát“. Už několik případů na pouličních dráhách se stalo, že rámem tohoto systému lidé vůbec neutrpěli zranění aneb vyvázli z nebezpečí jen s leh- kými odřeninami. Vynálezu bylo povšímnuto již i za hranicemi a z Ruska vynálezci obdrželi v poslední době dvě nabídky. V Praze jest rám nového systému zaveden u 48 motorových vozů ze 170. Dobré vlast- nosti nového rámu jsou obecně uznávány, ale sbor obecních starších neměl dosud příležitost oficiálně systém ten spatřiti. Správní rada elektrických podniků pozvala tedy členy sboru včera dopoledne do elektri- cké centrály v Holešovicích, kde jim byl ochranný přístroj demonstrován. Účastníky na Josefském ná- městí uvítali jménem správní rady elektr. podniků předseda p. cís. r. Jahn a náměstek jeho p. Hudl dále chefinž. p. Pelikán. V salonním voze, Jejž lídil dopravní officiál p. Mašek, byli účastníci exkurse od- vezeni do centrály, kde uvítali je vrch. inž. pp. Svo- boda a Novák; přítomen byl také továrník p. cís. r. Křižík. Ve zvláštních kočárech přijeli starosta měst pražských p. dr. Srb a oba jeho náměstkové pp. dr.
Charvát Jahn Mašek Ing Novák Křižík Srb Rusko Praha Holešovice soustava Svoboda Jirgel
30 article
Groš a Seifert. Vrchní inž. p. Svoboda, jeden vyná- lezce ochranného rámu nového systému, učinil výklad o tomto novém bezpečnostním opatření. Přístroj se- stává ze dvou dílů: přední síťový, který při doteku na nějaký předmět uvede v pohyb vlastní rám, hustými košťaty opatřený. Košťata při nárazu na př. člověka na síťový předek spadnou tak těsně ke dlažbě, že zabraňují, aby se člověk dostal pod kola. Není to tedy úplně bezpečné zaručení, že vozem povalený člověk nebude zraněn, ale je přece vyvarován nebez- pečí okamžitého usmrcení. Značný pokrok novým sy- stémem rámu se tím jeví a již proto možno systěm tento uvitati vřele do té doby, než se objeví ještě něco bezpečnějšího, Působení přístroje bylo zkoušeno na panáku, vycpaném pískem. Poněkud špatně vedlo by se tomu, kdo by se dostal před motorový vůz ce- lým tělem na přič přes koleje. V tom případě ne- šťastník sice by nebyl snad usmrcen, ale přece by četné odřeniny utrpěl. Ostatně zkouška provedla se při rychlé jízdě. Ale v tom směru se přístroj osvědčil, že vozem pohlceného nepustil pod kola. Ještě lépe se osvědčil přístroj v tom případě, když se ocil panák na kolejích pouze nohama neb rukama. Košťatové za- řízení odstrčilo ho z kolejí. Podobné případy již se na
Groš Seifert Ing Svoboda
31 article
dráze staly. A třeba že z přitomných nikdo se neod- vážil propůjčiti se k demonstraci bezpečnosti stroje, přece shodovali se v tom všichni, že přístrojem sou- stavy Svoboda-Charvát-Jirgl je učiněn značný pokrok k docílení bezpečnosti chodců. Proto také doporučen byl rám tohoto systému pro veškeré motorové vozv pražské. — Po těto zajímavé exkursi, ukončené vyslo- vením díků p. vrch. inž. Svobodovi, odebrali se obecní starší a městští radové do strojovny, kde právě na zkoušku byl uveden v pohyb nový velký stroj o 3000 koň, silách, dodaný firmou Křižíkovou. Tento velký kus české práce byl obdivován. Po srdečném vzájem- ném rozloučení účastníci nastoupili cestu do Prahy. — Na ochranu zdraví ragy. Našim čtenářům dobře známý francouzský učenec a básník dr. Ca- zalis (Jean Lahor) zabývající se otázkami veřejného zdravotnictví, předložil Akademii lékařské zajímavý návrh. De. Cazalis soudí, že každý zdravý muž se stává vojákem Tohoto pobytu u pluku má se použiti k tomu, aby každý muž byl užitečně poučen o zdra- vovědě a tom, jak je možno zachovat zdraví ragy.
Svoboda Charvát Jirgl Ing Ca Lahor Praha Křižíkův
32 article
Proto navrhoje dr. Cazalis, aby ke knížce každého vojáka byly připojeny stručné instrukce redigované Akademií lékařskou, obsahující patřičné pokyny výstrahy zdravotní pro vojáka a zejmena poučení, jaké nebezpečí přináší muži, jaké ženě i dětem ne- moci ničící celé racy: tuberkulosa, alkoholismus nemoci venerické. Dr. Cazalis žádá, aby též všem zasnoubeným před sňatkem byla rozdávána úřadně knížka obsahující poučení lékařská o fysiologii, pa- thologii a hygieně praktické. Myšlenky dra. Cazalisa, jenž je vůbec velmi horlivým propagatorem idey zdraví a krásy mezi lidem a jenž si získal velikých zástuh o zřizování zdravých a vkusných dělnických domů a příbytků, nalezají ohlasu ve společ- nosti a mnohé se též provádějí. Na jeho žádost před dvěma léty městská rada pařížská usnesla se, že na obecních úřadech dávají se všem osobám, ohlašujícím narození děcka, praktické in- strukce lékařské pro matku a kojnou. Dr. Cazalis je mužem nejideálnějších snah filantro- pických a demokratických. Loňského roku uveřejnil jsme o něm dva články v serii pařížských dopiso V. Hladíka. Jako básník je Cazalis u nás velmí ceněn, neboť Vrchlický přeložil asi 50 jeho básní. O nové publikaci Cazalisově »Obydlí laciná a nov umění pro lid«, jež nám zaslal s krásným heslem: »Umění pro všechny, ve všem a všude«, přinesem zvláštní pojednání. Připomínáme, že Cazalis je pe
doktor Cazalis Cazaliso V Hladík Vrchlický Cazalisov