3
masthead
1. února 1904.
5
article
pohledávky, vnitřní úřadní řeč a českou univer
situ na Moravě, a stojíce v bojovné posici, vy-
čkávali jsme, že rozhodující kruhy ve svém
vlastním zájmu, českému požadavku učiní za-
dost. Nesčislněkráte jednáno českými zástupe
s ministerským předsedou Körbrem, nesčislně
krále vyloženy do detailu oba požadavky a ne
sčíslněkráte slibovány hory, doly, které pak
nedodrženy. A jest-li nyní jest takový odpou
proti veškerému jednání, a jest li výkonný výboí
na tom se usnesl, že s vládou Körbrovou jed
nati se nemá — příčina toho jest zvláště v tom,
že každému jednání následovalo zklamání a že
také jednání byla zahajována jen z taktických
důvodů, aby se řeklo, že se jedná, jako na př-
bylo v listopadu, kdy na 17. listopadu svolána
říšská rada a na 16. listopadu na 3. hod. odp.
porada s námi.
Morava
6
article
Jestli vláda Körbrova nazývána byla p
svém nastoupení neutrální, přestala jí býti, jak
mile prohlásila, že splnění veškerých požadavk
našich činí závislým na souhlasu Němců. Tou
chvili bylo jasno, že její úloha jest dohrána, po
něvadž násilnická politika německá vylučuje spra
vedlnost. Touto zásadou přijatou dal ministerský
předseda smrtelnou ránu celé své politice. Nej-
lépe mohl viděti co učinil, když svolal dvakrále
českoněmecké konference, kam také my se do
stavili a kteréž Němci svými nemožnými a pro
nás nepřijatelnými podminkami rozbili. Körber
a Němci byli tedy vinníky zde, že nemohlo do
jíti k žádné konsolidaci a kdo čte řeči Grossa,
D'Elverta, Prada a Schückra, ten musí věděli
že tito lidé mají zcela jiný cil, než smír s naším
národem. My postavili své požadavky a klidně
bychom je byli hájili na cestě parlamentní, kdyby
se nebylo ukázalo submissí na německou ob
strukci, že tu vystupuje nová, nejúčinnější zbran
parlamentní a že nesmí zůstati bez odvety. Mluv
se zase o novém vyjednávání. Nechci upříti,
že k tomu dala první podnět tak zv. moravská
vyrovnávací komise. Měl jsem osobně ustaven
té komise za politiekou chybu, klerá je s t
v kruzích vládních vzbudit neodůvodněné naděje-
Ustavení tohoto výboru nestalo se z dohodnut
českých a moravských poslanců, nýbrž samo
statně.
Němec
Körber
D Elvert
Schücker
Prado
7
article
Nebudu činit žádných rekriminací morav-
ským kollegům, přeji jim nejlepšího zdaru
ale když čtu řeči Grossovy a d'Elvertovy, ne
mám nejmenší naděje nějakého zdaru, ač bych
si ho přál. Tento vyrovnávací výbor moravský
byl také příčinou, že děly se rozhovory mezi
poslancem Žáčkem a vládou, jež daly podněo
zprávám, že dějí se jednání mezi českým po-
selstvem a vládními kruby.
Mohu zcela určitě prohlásiti, že takováto
jednání se nedějí a nedála, poněvadž dosud jes
zde usnesení výkonného výboru, že s vládou
Körbrovou se jednat nemá, k čemuž nejvíce
podnětu dalo ono famosní pozvání na den 16.
listopadu na 3. hod. odpolední, když na 17. li-
slopad byla svolána říšská rada. Jsem po-
slední, který by radil, vyhýbati se jednáním neb
konferencím, ale musím vidět, že to má naděj
úspěchu, což ale, bohužel, zde nevidím. V nej
novější době vyskytl se projev p prof. Bráfem
ventilovaný, aby na české universitě v Praze
zřízeny byly dvojité stolice, které by pak event.
do Brna mobly být přeneseny. Pan prof. Brát
vůči námitkám, proti plánu tomu pronášeným
praví, že každý má právo svůj názor pronést.
Grossův
profesor
Bráf
Praha
Brno
d ' Elvertův
8
article
To jest pravda. Na druhé straně ale vůč
tomu návrhu praví se, žádný nesmí ale svým
návrhem poškozovat postup zástupcův svého ná-
roda. A to jest také pravda. Tento návrh, který
p. prof. Bráf na veřejnost přinesl, není novýa
již před rokem byl ve vlád. kruzích ventilován.
ještě také v té době, kdy Rezek byl ministrem.
A jaký měl účel?
Dvojí:
1. aby dva požadavky
a) za vypravení nedostatečné české univer
sity v Praze,
b) za zřízení české university v Brně-
spojil v jeden požadaveka
2. aby domáhání se české university n
Moravě odsunul na jinou koleji. Já musím totiž
zde konstalovat, že již tehda, když jednalos
o dočasné vypuštění obstrukce a připuštění pro
jednání kanalisační a regulační předlohy, již
tehda vyjednali jsme s vládou, jednak že ona
s největším urychlením učiní opatření ohledně
české university v Praze a dá prohlášení př
znivé ohledně university brněnské. Jak posled-
nější prohlášení dopadlo, jest známo. Co učinila
o druhém, rovněž.
profesor
Bráf
Rezek
Praha
český univerzita v Brno
český univerzita můj Morava
9
article
A nyní navrhuje p. prof. Bráf dvojité ob
sazení stolic a vypravení české universitya
z jiné strany se dodává, »se současným vypra-
vením university německé«. Když vláda pře
rokem s tímto plánem přišla, řeklo se, že my
jsme pro to, aby vláda vypravení české univer-
sity, připadně zřízením dvojitých stolic učinila.
že to však nemůže měnit ničeho na našem po-
žadavku university v Brně, poněvadž ona se
k tomu při jednáních o regulační předloze za
vázala. Co by se nyní stalo, kdyby Bráfův návrh
byl návrhem vedení? Záležilost moravské uni-
versity odsunuta byla by na zcela jinou kolej
Universita německá vypravena by byla s ve-
škerou nádherností, jako definitivní, česká uni
versita a zejmena její dvojité stolice, jako pro-
visorní, také jen s provisorními nedostatečnými
prostředky a za několik desíliletí bychoms
mohli plát, kdy ty stolice přijdou na Moravua
kam. Nesmí se zapomenout, že by to všecko
zřízení nových stolic aid. projednávání vyžado-
valo času; mezi tím bychom my ve Vídní k
všemu klidně přihliželi — a po odsunutí ny-
nější těžké doby nedosáhnuli ani toho ani onoho.
profesor
Bráf
Bráfův
Vídeň
univerzita v Brno
10
article
Ostatně takový postup, jaký navrhuje professor
Bráf, by musila stíhnout výtka kolísavosti a
ústupnosti, jež tak často hází se nám ve tvář-
Jsem přesvědčen, že návrh prof. Bráfa
nenalezne ohlasu. Dovolte mně, abych ještě
jedné věci se zmínil. Jest to odpověď ministra
Körbra na telegramy agrárních poslanců v zá-
ležitosti nouze. Neprozradím žádné tajemstvi,
že v tak zv. 9. čl. koncentrovaných stran, když
agrárníci se svým návrhem přišli, hylo jim
zrazováno s toho, poněvadž jsme se domnivali,
že dává se Körbrovi trumt. To jsme věděli, že
toho Körber využije, ale toho se nenadál nikdo.
že se tak smrtelně blamuje, jak se blamoval.
Neboť užívat nouze jako politického prostředku, t
ještě v Rakousku nebylo. Tím více to vyráží,
když on na můj list, který jsem mu psalv
červenci m. r. a ve kterém jsem mu pravil
Bráf
profesor
Rakousko
11
article
»Doufám, že nouzi na jihu českém nebudele
považovat se stránky politické« — odpově
děl, abych byl ubezpečen, že nikdy a nikde
nouzových poměrů k svým politickým cilům
neužije. A jeho prohlášení ve »Wr. Abendpostu«
pravý opak jeví. To charakterisuje nejlépe jeho
jednání v tomto případě, ale také veškeré jeho
jednání s námi. A nyní ke konci pravím: My
nejsme za každou cenu pro boj, my byli do
této posice zatlačeni. Naše dva požadavky byly
postaveny jasně a určitě a jsou známy. T
není žádného dlouhého jednání zapotřebí. Na-
jednali jsme se již dost. Rozhodující kruhově
mají to v rukou, jich splněním vrátit českému
národu urvané právo a sobě normální poměry
Oni to maji v rukou, má-li býti mír, neb
válka — ne my.
Po řeči dra. Pacáka ujímá se slova pan
Crkal, rolník ze Starkoče, promlouvaje k otázee
cukerní a pan Jan Procházka z Čáslavi, klerý
kritisuje jednání vlády a poukazuje k pychu
německých zástupců a spolu k tomu, že z
těchto projevů jest smír s ními velice nesnadný
a nemožný.
Když byl dr. Pacák k těmto oběma přá
ním k jich spokojenosti odpověděl, navrhl pai
Hanuš Milinovský následující resoluci:
Dnešní shromáždění vyslovuje plnou dů-
věru svým poslancům, schvaluje rozhodně je
jich postup a kroky a žádá, aby tak dlouh
setrvali v nynějším postavení vůči vládě, poku
by tato neučinila zadost našim právům, dl
práva přirozeného i psaného nám náležejícím
aby užili těch nejúčinnějších třeba i nejostřej
ších prostředků, které by vedly nás k vítězstvi
Předseda dr. Věšin dává hlasovat o tomi
návrhu, který přijímá se jednohlasně. Tím tatc
zdařilá schůze po 12. hodině předsedou drem.
Věšínem příslušným proslovem skončena.
Pacák
Crkal
Procházka
doktor
Milinovský
Věšin
Starkoč
Čáslav
Věšín
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 31. ledna. (Dr. Derschatta
na útěku.) Nejen z Tyrolska, i ze Štyrsku
dostalo se jíž dru. Derschattoví za jeho pověst-
nou resoluci projevu nedůvěry. „Německý spo-
lek“ štyrsko-hradecký, jehož členy jsou většinou
veliči do říšské rady, vyslovil ve své včerejš
schůzi dru. Derschattovi nedůvěru za resoluci
týkající se výsostných práv. Vzhledem k odporu
s jakým se resoluce setkala i v kruzích nacio-
nálních Němců a vzhledem k tomu, že žádný
z četných otcův této resoluce nechce se nyni
k svému dílu znáti, jest už jisto, že na rakouské
delegaci nebude se vůbec žádati, aby unáhlené
mínění většiny rozpočtového výboru přijala zn
své. „Budap. Hirlapu“ sděluje se z Vídně, že
o Derschattově návrhu v plenární schůzi dele
gační nebude se hlasovati a že zpravodaj se ji
dotkne jako pouhého právnického názoru. Pešt-
ský list dodává ke své zprávě, že i v Rakousku
nabyli již přesvědčení, že resoluce Derschattova
mohla by ztenčiti jedině vliv rakouské říšské
rady, nikterak by se však nemohla dotknouti
práv Uher, proti nimž byla hlavně namířena. Též
Němec
Derschattův
Praha
Tyrolsko
Štyrsko
Vídeň
Rakousko
Uhry
13
article
Derschattův orgán, „Gr. Tagbl.“ potvrzuje, že
„delegační plenum nebude se touto resoluci za-
bývati, jakož bylo ustanoveno ještě před podá-
ním návrhu.“ Této poslední vytáčky chápe se
„Arb. Ztg.“, jež právem poznamenává: „O
které doby omezují se resoluce veřejnosti nepři-
stupným výborem, zejmena resoluce takového
dosahu, jímž nejde o nic menšího než o ztenčen.
rakouské i uherské ústavnosti? O něčem takovén
nebylo ovšem ani řeči, jak vysvitá ze samého
textu resoluce. Vždyť zpravodaj bar. Walters-
kirchen, chtěje Derschatfovu návrhu dopomoc
ke zmizení, byl nucen dopustiti se porušen
textu, schváleného většinou rozpočtové ko-
mise. V textu, výborem schváleném, praví s
totiž: „Delegace říšské rady vy-
jadřuje své právní přesvědčení v ten smysl, že“
atd., kdežto ve zprávě Walterskirchenově se
pravi: „Rozpočtový výbor vyjadřuje své
právní přesvědčení“ atd. Mluví-li se v původním
textu o právním přesvědčení „delegace říšské
rady“, je to důkazem, že resoluce byla určena
pro celou delegaci a ne pouze pro rozpočtový vý
bor. „Je-li dr. Derschatta — dodává „Arb.
Derschattův
Gr
Walters
Derschatfův
doktor
Derschatt
14
article
Ztg.“ — srozuměn, aby jeho resoluce padla poo
stůl, dopouští se zbabělosti. Pokud pak se týče
klamu zravodajova, delegace jistě si o něm pro
mluví.“
V Praze, 30. ledna. (Smiřovací ake
se hatí.) Celý téměř měsíc krakovský „Czas
ubezpečuje své členářstvo, že se mezi českým
a německými politiky prostřednictvím „muže
dobré vůle“ vyjednává o smír česko-německý
a že vyjednávání tak utěšeně pokračuje, že jes
naděje na brzké dorozumění; a tu na konec mě
síce přichází se zprávou, že vlastně není s kým
vyjednávati, protože mezi německými vůdci nen
ani jednoho, jehož autorita by Němcům něce
platila, tak že z německých vůdců není nikde
ani oprávněn, aby za „národ německý“ přijíma
jaké závazky. K takovému pozdnímu pozná
dospěl na konec i „Czas“ následkem blamáže
již si dr. Derschatta utržil svou známou resolueí
které se odříkají i nejbližší spojenci navrhovate
lovi. A něco takového může se dle slov víden
ského zpravodaje „Czasu“ přihoditi i úmluvě
o smír česko-německý. „Svolí-li Stürgkh — prav
— nesvolí Derschatta; přemluvíte-li Derschattu
vystoupí s klackem Gross; přesvědčíte-li Grossa
vypadne Lueger, po něm vyhoukne Schönerer
a kdyby se podařilo přesvědčiti i tohoto, pal
uslyšíte, že „národ německý“ neuznává žádného
z nich a vysměje se každé jimi přijaté dohodě.“
Divíme se vytrvalosti „Czasu“, že i po takových
zkušenostech oddává se ještě naději, že schůze
české parlamentní komise, svolaná na 3. února
způsobí želaný obrat v akci smiřovací. Obra
jest ovšem možný, ale musí vyjíti z onoho místa
jež násilným zrušením jazykových nařízen
r. 1899 způsobilo nynější chaos ve vnitřní po-
litice.
Czas
Němec
doktor
Derschatt
Stürgkh
Gross
Lueger
Schönerer
Obr
Praha
15
article
V Praze, 30. ledna. (K situaci
Uhrách.) Liberální strana uherská zamítla ve
včerejší konferenci, jak sděleno již telegraficky
návrh posl. Smialovszkého, aby se svolali na
poradu zástupci všech stran a dohodli se o roz-
uzlení parlamentní krise. Návrh Smialovszkého
zamitnut bez debaty po řeči Tiszově. Předseda
ministerstva dovozoval, že jest nepřípustno, aby
se o usnesení sněmovním rozhodovalo ve stra-
nách. O tom, co má sněmovna přijati neb zamít-
nouti, nesmí rozhodovati jednotlivé strany, nýbrž
jedině sněmovní většina. Svolání komise, na-
vržené Smialovszkým, má i za zbytečné, poně-
vadž o řízení parlamentních věcí mohou rozhodo-
vati jen činitelé, k tomu zřízení a zodpovědní.
Hr. Tisza na to oznámil, že má již dopodrobna
propracovaný plán, jak by se dalo odpomoci ny-
nějším žalostným poměrům parlamentním. Jeho
akce vstoupí do posledního stadia hned po de-
Jegacích. Pak zasvětí liberální stranu do všech
podrobností svého plánu, o němž je přesvědčen.
že se nemine cíle. Vláda poskytla obstrukčníkům
více příležitosti, než třeba, aby změnili taktiku
a nemařili vlasteneckou práci sněmovní většiny.
Návrh Smialovszkého má za marný i proto, že
obě velké opposiční strany mají další boj za
národní požadavky na ten čas za bezúčelný, oni
poslanci však, kteří pokračuji v zápase za ma-
ďarské velení, nedají se přesvědčiti usnesením
nijaké konference. Po télo řeči, jak již sděleno
liberální strana se usnesla, že ve sněmovně
návrh Smialovszkého zamitne, což dnes skutečně
provedla.
jítJegace
Praha
Uhry
Hradec
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Hohenzollerové a Cumberland.
Některé listy německé zaznamenávají pře
Kodaň zprávy, že králi dánskému Kristiánu
jenž prý jest velikým obdivovatelem (?) Viléma
podařilo se zelě svého, vévodu Cumberland
ského, jenž ještě nedávno přímo před příjezdem
Viléma II. do Kodaně ostentativně odtamtu
odjel, přiměti, aby se smířil s Hohenzollery
kteři, jak známo, odňsli otci jeho, králi hanno
verskému tento trůn jeho v roce 1866 a kleř
dokonce nedovolují mu vsloupiti na trůn brun
švický, ač jinak aspoň tam legitimní jeho průkaz
uznávají. Smíření ono osvědčeno bude prý účasti
Viléma II., při sňatku velkovévody meklenbur
ského s princeznou Alexandrou, kdež ovšem
vévoda Arnošt August přítomen býti musí. Přes
tyto podrobnosti dlužno i na dále ale splše věřil,
že se tu jedná opět jen o zbožné přání něme-
ckých kruhů. Aspoň zcela nedávno ještě vévoda
Cumberlandský jim podobné zprávy o jeho smíru
s Holenzollery rozhodně dementoval.
Kristián
Vilém
Vilém II
Alexandra
Arnošt August
Cumberland
Kodaň
Cumberland ský
17
article
Belgie a IIčmecko.
Jak londýnský »Standard« tvrdí, opusti
belgický král Leopold Berlín, aniž dosáhl tam
jakýchkoli praktických výsledků. Německo zů-
stane prý i na dále odpůrcem africké politiky
belgické. Přes to věří se ale, že Vilém II. ná
vštévu krále belgického také v Brusselu oplatí
Důležitý vojenský vynález francouzský.
Francouzský ministr vojenstvi uložil zvláštn
komisi, by prozkoumala vynález, jenž byl před
ložen jistým desátníkem cherbougské posádky
Vynález ten umožňuje prý, aby puška dle mo
delu 1886, ve vojsku francouzském zavedená
jež teď pojme jen 8 nábojů, přiště mohla jiel
pojmouti 18, tedy více než dvakrále tolik. Jaký
úcinek mělo by to na zrychlení střelby, netřeb
vykládati.
Opět vílězství liberálů v Anglii.
Liberálové angličtí dobyli opět na konserva
liveích vítězství a sice prorazili v Ayr Boroughu
při doplňovací volbě sněmovní 3221 hlasy prot
3177. Konservativní většina dřívější 59 hlasoví
změnila se při této doplňovací volbě ve 44hla-
sovou většinu liberální. Od té doby, kdy Cham-
berlain vystoupil se svými ochranářskými projekty
celními, vykonalo se do sněmovny anglické 12
doplňovacích voleb a při těchto liberálové dobyl
na konservativeích 4 nových maudátů; získali
ale pro sebe hlasův i v okresích ostatních. Celkem
pak při 12 volhách těch získali na 40 000 hlast
voličských proti volbám předchozím.
Leopold Berlín
Vilém II
Belgie
Německo
Brusel
Anglie
Ayr Borough
Cham
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— a. Z Moravské Ostravy, 31. ledna 1904.
(Valná hromada Sdružení novinářů če-
ských z Moravy a Slezska) s poradním sjezdem
odbyla se za neobyčejně zdvižené pozornosti
Ostravska i Slezska v Moravské Ostravě dne
31. ledna. Zastoupeny byly časopisy: „Pozor“
z Olomouce, „Selské Listy“ z Olomouce
„Hlasy z Hané“, „Hlavlíček“ z Prostějova, „Ha-
nácké Noviny“ z Uherského Hradiště, „Opavský
Týdenník“, „Těšinské Noviny“, „Hlasy z Po-
bečví“ z Hranice, „Ostravský Denník“ a „Ostra-
van“. Z polských listů „Wienec“ z Bílska. Valná
hromada odbyta o desáte hodině; zvolen dosa-
vadní výbor, pp.: B. Knechul, Obrtel, Sokol-
Tůma, Drobný. Poradní schůzi zahájil red.
Sokol-Tůma, vysvětliv náležitě, proč Sdružení
svolalo tento poradní sjezd, jehož předsedou
zvolen dr. Ed. Palkovský, který objasnil nejprvé
nejpalčivější otázku česko-polskou i potřebu ře-
šení, načež vítal přítomné žurnalisty a četně se
dostavivší obecenstvo, v němž bylo mnoho dam
i Poláků z Ostravy. Ref. Smykal přednesl bohatý
a obšírný referát, opirající se o historickou
pravdu i o fakta nezvratně skutečnosti doby při-
tomné. (Vydán bude tiskem). Referát, hodinu
trvající, vyslechnut s největším napnutím. Od-
poledne byla vyjíždka do Vitkovic a o 5. hodině
banket, jehož se zúčastnilo na 30 osob. Valná
hromada „Sdružení“ se usnesla na prohlášení.
v němž trpce želi toho, že „Svaz slovanských
žurnalistů“ nevyslal ani svého delegáta ke schů-
zi, v níž byli skoro všecky moravské i slezské
časopisy zastoupeny. Možno, že tato poradní
schůze vzbudila s polské strany prudký odpor.
ale jinak, než pravdou, byť trpkou, nelze řešiti
nejpalčivější otázku ohrožené půdy české.
Hlavlíček
Wienec
Obrtel
Drobná
doktor
Ed
Palkovský
Polák
Vitkův
moravský Ostrava
Morava
Slezsko
Ostravsko
Olomouc
Haná
Prostějov
uherský Hradiště
Hranice
Ostra
Bílsko
Ostrava
SokolTůma
19
article
— Z Hořic. (Pův. zpr.) Při volbách před
stavenstva města Hořic, konaných dne 30
ledna 1904, zvoleni byli ze zastupitelstva, číta-
jícího 36 členů, vesměs dvoutřetinovou většinou
za starostu města p. Aug. Erban, soukromnik,
za jeho náměstka dr. Jos. Sommer, advo
kát, za městské rady: pp. Antonín Tulka, sou-
stružník, Václav Svoboda, maj. lomu, Vilém
Žegklitz, lékárník, Karel Tuček, továrník, Anto-
nín Militký, truhlář, Otto Kudrnáč, stavitel, Jo-
sef Vojtíšek, obchodník, Václav Kleček, podni-
katel staveb.
— Divadelni afféra před týdnem vyvolaná
listem, který stejně v pondětí jako druhdy
sobotu řeže do vlastního těla, tentokráte na
osmi sloupeích. Rozvleklost tato jeví se tím
zbylečnější, že mohlo zůstati při prvních třech
řádeích, ba při jedině jich větě, která zní: »Jsme
lidé neomalení, hrubí, zll a čin náš jest nešetrný,
bezohledný, brutální.« Stačilo podepsati tuto
ukázku sebepoznání pisatelem článku o »starém
železe« a redakcí řečeného pondělníku a celá
veřejnost jednohlasně a snad s potleskem byla
Aug
Erban
doktor
Jos
Sommer
Tulka
Svoboda
Žegklitz
Tuček
Kudrnáč
Vojtíšek
Kleček
Hořice
Anta
20
article
by verfikovala akt, jímž by se bylo panu
J. Seifertovi dostalo druhé poloviny zadost-
učinění, sluší-li za první považovati poslední
»Zasláno« dočasné správy »Národního divadlae
Avšak pánové napsali ještě osm lyrických sloupeů
výkladu o tom, že své sebepoznání minili iro-
nicky a že vlastně obsah svých zpráv i jich
formu ještě dnes háji v plném dosahu. Avšak
ani to nesmírně množství vod neodneslo fakt
bezohledné brutální nešetrnosti, jaká se stala,
nejvýše že k ní přičiněno několik nových
brutalit, dokazujících, jak se pánové, vydávajíe
pondělní rámusidlo, špatně ovládají. Ušlo jim
naprosto, že se nedopustili ničeho více než ne-
uhlidané nezpůsobnosti, kterou hledí vyzdobiti
imitovanými brillianty Šaldovými a úlomky kří
šťalové duše Arne Nováka. Tvaří li se jako
kdyby byli nebe rozvrátili, klamou se velice, roz-
bili jenom sklenník ve kterém sedí. Přišlo by se
to podrobným vyzpytováním namítnuté allegorie
se »starým« a »novým« železem, k němuž se
pánové tak vůčihledě sami počílají. Na trhu
železářském byla by tato kvalita zaznamenána
jako »surovina«. Tím že sesilují své urážky
proti určitým velice zasloužilým členům » Nár
divadla«, kteří nazývajíce sebe jeho sloupy, činí
tak s oprávněním pilíře, vědoucího ze zkušenosti,
jak snadno fasáda na rychlo nahozená opadává,
ukazují jenom, co práce sebeobráběcí ještě jim
zbývá. Z činu, jehož se dopustili, vysvítá, ž
v ovzduší, či oparu, jímž Národní divadlo ob-
klopují, není ani stopy oné artistní ušlechtilost
a delikálnosti, která se tak z těžka postrádá
kolem každého umění. Stáři je trudná věc,
dotýkati se ho jakýmkoli způsobem, který
J Seifert
Novák
národní divadlo
21
article
stáří činí stárnoueímu, aneb starému člověku
bolestným jest čin, jejž by sice bylo možno
označiti jedním slovem, ale o němž velice mírně
budiž řečeno, že je počínáním nehumanním,
věru nelidským, nepokrokovým a svou nadutosti
tím odpornějším, že tito odhadcové kovů sami
nemohou prokázati se ničím, co by mohlo býti
nazváno jakous takous zásluhou. Všichni no-
sili ještě mnohem kratší kalhoty než nynía
plátěný meč, nikoli po boku, když dnešní staré
železo, všechno, kteréž dnes generalisuji,
osvědčilo se skutky platnými, k jakým podle
veškeré oprávněné prognosy se pánové lito nikdy
nedostanou. K tomu je zapotřebí víc, než vě-
děti, že se herec jmenoval ve starém Římě
»histrio«, My ze své strany otirání seo
naši redakci pokládáme jenom za důsle-
dek zanedbaného vychování, nepostrádající do
konce zábavnosti a to dnešní zmínkou, že se
krom bránice ještě něco u nás třese před
mikrokosmickými hromžídly, kteráž po provoko-
vané výplatě obyčejně tváři se bolestně.
Situace je taková, že starému železu bude bo-
lestno rezavěti, vidí-li, že takovýhle amalgam
nezralosti, sprosté bezohlednosti, nebetyčné do-
mýšlivosti, nadutosti a prázdnoty nahražovati má
na příště kovové součástky národní výzbroje!
Řím
22
article
— Osobní z Moravy. Kandidát Frant. Tum le
jmenován byl zatimným učitelem na stát. gymnasiu
v Příboře. Přeluženi byli: okresní komi arové Rich.
Svoboda z Místku k míslodržitelstvu v Brněa
Karel šl. Kafka z Nového Města do Místku; evi-
denční nadgeometři Lud. Forlani z Vyškova do
Jihlavy a Ot. Halma ze Slavkova do Židlochovie
ev. geometří Arn. Krbec ze Židlochovie do Brna-II
Josel Dejmek z Boskovic do Uh. Brodu a Jaroslav
Rybák z Uh. Brodu do Velkého Meziříčí. — Eví-
denčními geometry II. tř. jmenování byli ele
vové Ant. Pecha v Slavkově, Ant. Rieg! ve Vy
škově, Karel Lupač v Kyjově, Jan Novotny
v Blansku a Rud. Helinelť v Mikulově.
— Rodinné zprávy. Paní Hanna Vaiglová, roz
Breltlova a pan inž. Václav Vaigl, ředitel obecní ply-
nárny král. města Plzně, oznamují, že sňatek jich po-
svěcen byl v pondělí dne 25. ledna 1904 v arciděkan-
ském chrámě v Plzni. — Slečna Božena Řizkova
a pan Jan Weiss slaviti budou sňatek svůj dne
4. února 1904 o 48. hodině ranní v chrámu u sv.
František
Rich
Karel
Kafka
Forlani
Otakar
Halm
Krbec
Rybák
Pech
Antonín
Lupač
Novotný
Hanna Vaiglová
Breltlův
Ing
Vaigl
Řizkův
Weiss
Morava
Tuma
Příbor
Místek
Nový město
Vyškov
Jihlava
Slavkov
Židlochovie
Brno
Boskovice
Uh . Brod
Velký Meziříčí
Evit
Kyjov
Blansko
Mikulov
Plzeň
II Josel
23
article
Klimenta v Bubnech. — Slečna Mařenka Pošvova.
dcera starosty města Lysé nad Labem, a pan Rudolí
Král, obchodník v Hořovicích, slaviti budou man-
želský sňatek dne 10. února 1904 o 11. hodině dopo-
ledne v děkanském chrámu v Lysé n. L.
— Úmrti. Po delší trapné nemuci zemřela včera
v sanatoriu dra. Šimsy v Krči slečna Roberta
Schnirchova, dcera vynikajícího sochaře Bohu
slava Schnircha, před dvěma roky náhle zemřelého.
Slečna Schnirchova byla nadanou malířkou a vzbu
zovala značné naděje do budoucnosti. Pohřeb bude
se konati zejtra v úterý o 1/25 hod. odpol. z kostela
vinohradského. — Včera zemřela v Praze paní Feda
Zavadilová, vdova po dru. Janu Zavadilovi.
advokálu v Praze.
— Dary. Komitétu pro ošacení chudé školní mlá-
deže na Král. Vinohradech věnoval pan AloisDuda
továrník, místo věnce na rakev zesnulého architekta
pana Karla Horáka 30 K. — Pan Hynek Drolle.
mistr mědikovecký na Smíchově, věnuje na míst
věnce na rakev zemřelého architekta pana Karla
Horáka Ústřední Matici školské 10 K, české dětské
nemocnici 10 K
Klimenta
Pošvův
Rudolit
Úmrt
Šimsa
Schnirchův
bůh
Schnirch
Feda Zavadilová
Zavadil
Král
AloisDud
Horák
Drolle
Bubno
Lysá nad Labe
Hořovice
Lysá
Krč
Praha
Smíchov
24
article
— Pohžeb obecního staršího a velkoprůmyslník
p. Aug. Fr. Marsana konal se včera odpoledneo
3. hod. z kostela sv. Štěpána na hoř. Novém městě
za přehojného účastenství kruhů průmyslových, ob-
chodních, peněžních a zastupitelstva obecního. Nejen
v kostele, ale i ve Štěpánské ulici široké prostransivo
bylo naplněno smutečními hosty. Ve hlavní lodi chrá-
mu před oltářem na vysokém katafalku, svěží zelen
exotických květin ozdobeném a několika řadami pla-
noucích voskovic ozářeném, spočívala těžká kovová
rakev s tělesnými ostatky zesnulého. Před katafalkem
položeno množství nádherných věnců palmových, kte
ré věnovaly: obec. král. hlav. města Prahy, „Sokol“
pražský, Okrašlovací spolek v Klanovicích, ředitelstv
vlašského sirotčince, ředitelství pražských plynáren.
úřadnictvo plynáren, personál firmy Marsano a Prager
pražská domobrana, německý konsulát v Praze
kroužek přátel a čelní jiní přátelé a příbuzní rodiny
zesnulého. Církevní obřady vykonal farář p. Baťha
za assistence duchovních a po skončení obřadů byla
rakev snesena do zlatého pohřebního vozu obce praž-
ské, jejž presidium městské rady propůjčilo. Průvo
pohřební zahájili chovanci vlašského sirotčince, dále
I. pražská domobrana s praporem. Za věncovým vo-
zem následoval vůz pohřební, kolem něhož tvořili po
hyblivý špalír zřízenci závodu a officianti ponřebního
ústavu Fuchsova ze Žitné ulice a za pohřebním vo
zem kromě příbuzných ubírali se: starosta měst praž-
ských p. dr. Srb s oběma náměstky pp. drem. Grošem
a Seifertem, městští radové a obecní starší pp. Čupr
Březnovský, Hudl, dr. Holubovský, Schrötter, Fatka
Trnka, Kasalický, K. Vlček, Voitl, dr. Štych, Havlíček.
Aug
František
Marsan
Štěpán
Prager
Baťha
Fuchsův
Srb
Groš
Seifert
Březnovská
doktor
Holubovský
Schrötter
Fatka Trnka
K Vlček
Voitl
Štych
Havlíček
štěpánský
Praha
Žitná ulice
Sokol
okrašlovací spolek v Klanovice
Marsano
25
article
Portík, inženýr Zvěřina, Koubek, dr. Baštýř,
Jirousek, Vaníček, professor Slavik, J. Novák,
J. V. Novák, Patočka, Macháček, Siřiště, Bulíř, Tichá-
ček, Zimek a Novotný; dále posl. pp. Němec a Kubr.
členové správní rady Živnostenské banky, pokl. Hrubý.
Hořinek, censorové Živn, banky s p. ryt. Rašínem
z Ryzmburgka, členově Jednoty občanů pražských.
Nového obchodního gremia, Měšťanské Besedy a „So-
kola“ pražského, italské kongregace, dále pp. mag.r.
Kubín, vrch. inž. Svoboda, řed. Fleissig, starosta města
Karlína Ronz, členové vinohradského zastupitelstva
dr. Jahn a Zavřel; vrch. r. Bohm, sekr. Jirgl, řed
Krost, mag. r. dr. Růžička, kom. r. Grossmann, Po-
lanka, řed. Schleifer, řed. Císař, členové kruhů ob
chodních a průmyslových a j. v. Průvod ubíral se
Štěpánskou ulicí na Václavské náměstí, kde vykonán
opětný výkrop; v těchto ulicích byla rozžata plynová
a elektrická svělla. Zesnulý pochován byl k věčnému
odpošinku na olšanském hrbitovš.
Zvěřina
Koubek
doktor
Baštýř
Jirousek
Vaníček
Slavik
J Novák
J V Novák
Patočka
Macháček
Siřiště
Bulíř
Tichá
Zimek
Novotná
Němec
Kubr
Hrubá
Rašín
Ryzmburgka
Kubín
Ing
Fleissig
Jahn
Zavřel
Bohm
Jirgl
Krost
Růžička
Grossmann
Karlín
Václavský náměstí
Olšanský
živnostenský banka
26
article
— K úmrlí archilekta Karla Horáka. Výbo
spolku ku podporování chudých studu-
jíeích c. k. státní reálky na Král. Vino-
hradech žádá tímto pp: členy, aby se hojně zúčast-
nili pohřbu dlouholetého zasloužilého člena výboru
archilekta pana Karla Horáka, druhého náměstka sta-
rosty atd. Poliřeb koná se v úterý dne 2. února od-
poledne o půl 3. hodině z tělocvičny Sokola vino-
hradského v Národním domě.
— Předužšky. Lidové přednášky uni-
versitní v Praze. Dnes v pondělí bude předná-
šeti v sále Českoslovanské obchodnické besedy v Je-
rusalemské ul. doc. dr. Josef Gruber: »Dějiny so-
cialismu« o půl 8. hod. večerní. 5. přednáška.
— Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v král.
českém konala v sobotu 22. schůzi za předsednictví
místodržitele. Vyřízeny a schváleny byly některé
záležitosti zvláštní důležitosti, zejmena také stavební
program na rok 1904.
Horák
Král
Předužška
docent
doktor
Gruber
Praha
Vltava
Sokol
národní dům
27
article
— Úprava Palackého náměstí v Praze. Píše se
nám: »Slavba velkého pomníku otci národa — Pala-
ckému, vstoupila konečně do určitého stadia a s ní
znovu vynořila se parallelní otázka úpravy okolía
náměstí, kde pomník má státi. Novinami probleskla
zpráva, že prý se bude jednati o úpravě onoho ná-
městí, až bude pomník postaven, tedy za nějakých
6——7 let v nejpříznivějším případě, pročež vzchopili
se majitelé a obyvatelé domů na Palackého náměslí
i v okolí, aby se obradili proti takovému haříšnému
jednání a škodlivému prodlužování nejnaléhavějšího
požadavku tamnějšího obyvatelstva. V sobotu dne
6. února konati se bude »u Choděrů« protestni
schů ze proti odkládání úpravy dotče-
néha okolí, na niž již nyní upozorňujeme. Po-
hled na zubožené, v pravdě vesnické náměstí Pala-
ckého, jemuž se večer raději každý vyhne, je v pravdě
žalostný, neboť nejen že za deštivého počasí je po-
kryto hlínovým blátem, ale spadá na jižní straně
v chatrně zábradlím opatřenou prohlubeň, jíž lidové
rčení říká »pražská Macocha«, plnou odpadků, smetí.
kamení ba i zdechlin. V bezprostředním sousedství
nových velkých domů nalézají se v prohlubni se-
sulím hrozíci domečky a poloprázdné ohrady, slou-
žící za skrýš mnohým podezřelým idividuím. Ubohé
toto prostranství, jemuž slavná městská rada dala
název »Palackého náměstí«, zoufale volá po úpravě,
ale poněvaž tam dosud nebydlí žádný člen oné rady,
stále se mu ji nedostává. Doufáme, že se přes tuto
otázku nepřejde jen tak snadno, při nejbližším se-
zení městské rady, k jednacímu pořadu.«
Palacký
Choděra
Palacký náměstí
Praha
Palo
vesnický náměstí
Macocha
28
article
— Zkouška s novým ochranným rámem pro
motorové vozy. Nemenší snaha, jaká jest pro opatiem
jiného způsobu přivádění proudu pro motorové vozy
elektrických drah místo nynějších drátů, jeví se také
pro opatření ochranného bezpečného přístroje, který by
zabránil nejen usmrcení, ale i zmrzačení ubohého
nešťastníka, jehož kroky osud řídil do cesty motoro-
vému vozu. Rozmanité byly návrhy, ale snad nejne-
šikovnějším nejnešťastnějším je ten, který byl usku-
tečněn u motorových vozů pražské elektrické dráhy.
29
article
Tato příšera nehybná, poděl celého motorového vozu
se táhnoucí, už mnoho neštěslí způsobila, takže místo
„ochranného rámu“ obecně se jí říká údolam. Běd
tomu, kdo se dostane do objetí tohoto „ochranného“
rámu. Nehybná ta bestie se nadzvedne, pohltí obět
a pak ji svinuje jako amoletku. A nepustí ji dříve,
dokud řidič nedá zpáteční proud, načež teprve ubohá
svinutá oběť se „odvinuje“. V uvážení těchto četných
smutných případů možno značným pokrokem označiti
ten systém, který obdržel jméno „soustava Svoboda-
Jirgel-Charvát“. Už několik případů na pouličních
dráhách se stalo, že rámem tohoto systému lidé vůbec
neutrpěli zranění aneb vyvázli z nebezpečí jen s leh-
kými odřeninami. Vynálezu bylo povšímnuto již i
za hranicemi a z Ruska vynálezci obdrželi v poslední
době dvě nabídky. V Praze jest rám nového systému
zaveden u 48 motorových vozů ze 170. Dobré vlast-
nosti nového rámu jsou obecně uznávány, ale sbor
obecních starších neměl dosud příležitost oficiálně
systém ten spatřiti. Správní rada elektrických podniků
pozvala tedy členy sboru včera dopoledne do elektri-
cké centrály v Holešovicích, kde jim byl ochranný
přístroj demonstrován. Účastníky na Josefském ná-
městí uvítali jménem správní rady elektr. podniků
předseda p. cís. r. Jahn a náměstek jeho p. Hudl
dále chefinž. p. Pelikán. V salonním voze, Jejž lídil
dopravní officiál p. Mašek, byli účastníci exkurse od-
vezeni do centrály, kde uvítali je vrch. inž. pp. Svo-
boda a Novák; přítomen byl také továrník p. cís. r.
Křižík. Ve zvláštních kočárech přijeli starosta měst
pražských p. dr. Srb a oba jeho náměstkové pp. dr.
Charvát
Jahn
Mašek
Ing
Novák
Křižík
Srb
Rusko
Praha
Holešovice
soustava Svoboda
Jirgel
30
article
Groš a Seifert. Vrchní inž. p. Svoboda, jeden vyná-
lezce ochranného rámu nového systému, učinil výklad
o tomto novém bezpečnostním opatření. Přístroj se-
stává ze dvou dílů: přední síťový, který při doteku na
nějaký předmět uvede v pohyb vlastní rám, hustými
košťaty opatřený. Košťata při nárazu na př. člověka
na síťový předek spadnou tak těsně ke dlažbě, že
zabraňují, aby se člověk dostal pod kola. Není to
tedy úplně bezpečné zaručení, že vozem povalený
člověk nebude zraněn, ale je přece vyvarován nebez-
pečí okamžitého usmrcení. Značný pokrok novým sy-
stémem rámu se tím jeví a již proto možno systěm
tento uvitati vřele do té doby, než se objeví ještě
něco bezpečnějšího, Působení přístroje bylo zkoušeno
na panáku, vycpaném pískem. Poněkud špatně vedlo
by se tomu, kdo by se dostal před motorový vůz ce-
lým tělem na přič přes koleje. V tom případě ne-
šťastník sice by nebyl snad usmrcen, ale přece by
četné odřeniny utrpěl. Ostatně zkouška provedla se
při rychlé jízdě. Ale v tom směru se přístroj osvědčil,
že vozem pohlceného nepustil pod kola. Ještě lépe
se osvědčil přístroj v tom případě, když se ocil panák
na kolejích pouze nohama neb rukama. Košťatové za-
řízení odstrčilo ho z kolejí. Podobné případy již se na
Groš
Seifert
Ing
Svoboda
31
article
dráze staly. A třeba že z přitomných nikdo se neod-
vážil propůjčiti se k demonstraci bezpečnosti stroje,
přece shodovali se v tom všichni, že přístrojem sou-
stavy Svoboda-Charvát-Jirgl je učiněn značný pokrok
k docílení bezpečnosti chodců. Proto také doporučen
byl rám tohoto systému pro veškeré motorové vozv
pražské. — Po těto zajímavé exkursi, ukončené vyslo-
vením díků p. vrch. inž. Svobodovi, odebrali se obecní
starší a městští radové do strojovny, kde právě na
zkoušku byl uveden v pohyb nový velký stroj o 3000
koň, silách, dodaný firmou Křižíkovou. Tento velký
kus české práce byl obdivován. Po srdečném vzájem-
ném rozloučení účastníci nastoupili cestu do Prahy.
— Na ochranu zdraví ragy. Našim čtenářům
dobře známý francouzský učenec a básník dr. Ca-
zalis (Jean Lahor) zabývající se otázkami veřejného
zdravotnictví, předložil Akademii lékařské zajímavý
návrh. De. Cazalis soudí, že každý zdravý muž se
stává vojákem Tohoto pobytu u pluku má se použiti
k tomu, aby každý muž byl užitečně poučen o zdra-
vovědě a tom, jak je možno zachovat zdraví ragy.
Svoboda
Charvát
Jirgl
Ing
Ca
Lahor
Praha
Křižíkův
32
article
Proto navrhoje dr. Cazalis, aby ke knížce každého
vojáka byly připojeny stručné instrukce redigované
Akademií lékařskou, obsahující patřičné pokyny
výstrahy zdravotní pro vojáka a zejmena poučení,
jaké nebezpečí přináší muži, jaké ženě i dětem ne-
moci ničící celé racy: tuberkulosa, alkoholismus
nemoci venerické. Dr. Cazalis žádá, aby též všem
zasnoubeným před sňatkem byla rozdávána úřadně
knížka obsahující poučení lékařská o fysiologii, pa-
thologii a hygieně praktické. Myšlenky dra. Cazalisa,
jenž je vůbec velmi horlivým propagatorem idey
zdraví a krásy mezi lidem a jenž si získal velikých
zástuh o zřizování zdravých a vkusných dělnických
domů a příbytků, nalezají ohlasu ve společ-
nosti a mnohé se též provádějí. Na jeho žádost
před dvěma léty městská rada pařížská usnesla se,
že na obecních úřadech dávají se všem osobám,
ohlašujícím narození děcka, praktické in-
strukce lékařské pro matku a kojnou.
Dr. Cazalis je mužem nejideálnějších snah filantro-
pických a demokratických. Loňského roku uveřejnil
jsme o něm dva články v serii pařížských dopiso
V. Hladíka. Jako básník je Cazalis u nás velmí
ceněn, neboť Vrchlický přeložil asi 50 jeho básní.
O nové publikaci Cazalisově »Obydlí laciná a nov
umění pro lid«, jež nám zaslal s krásným heslem:
»Umění pro všechny, ve všem a všude«, přinesem
zvláštní pojednání. Připomínáme, že Cazalis je pe
doktor
Cazalis
Cazaliso
V Hladík
Vrchlický
Cazalisov