1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v ponděli dne l. února 1904.
Praha
4
article
Na ransí a odpol. list,
předplácí se
„ Prare v adninislraei
na měsíc . . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvají čenárkou
na měsí
a leta. . . 7 R o0
ve dlialkách: 2K 9oh
na měsíc.
Peštont
měst
ns čtvrt keia
s dvejí zěsilkos
na miěcle
ka čtvrt leta . . .
5
title
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
7
article
Z Vídně, 1. února. Vláda ve svých pon
dělnicích, kteréž lze považovati za officiální jej
orgány, dává prohlašovati za liché tvrzeni
»Conservative Correspondenz«
jako by se bylo jednání mezi Čechy a ní
rozbilo.
Nalezáme se v mimořádné situaci, ve které
říci můžeme, že vláda mluví pravdu, namilajíc,
že jednání se nerozbilo, poněva dž
vůbec ani nezačalo a nebylo za-
hájeno, poněvadž žádné jednání mezi ní
poslanci českými nebylo. Tím potvrdila vláda
informaci, kterou před několika dny podaly
»Národní Listy« v ten rozum, že žádné trans-
akce mezi českými důvěrníky a drem. Körbrem
nebylo a není.
Těmito pondělníky jsou »Neueste
Nachrichten« a »Montagspresse«
V této dodává se: »Jest pochybno, zda-li dosa
ženo bude účelu rozšířováním takovýchto zpráv
které odporují skutečnosti a zdali se žádoucímu
dorozumění prokazuje služba takovým před
časným pessimismem. Mluví-li se v »Conserv
Corresp.« o sprostředkovatelích, jichžto snahy
byly dosud marny, též cesta nastoupená ve jme-
nované korrespondenci po stránce taklické sotva
je způsobilou, aby snahy ty přivedla k cíli.
Vídeň
Čechy
Conservative Correspondenz
Neueste Nachrichten
Montagspress
Conserv Corresp
8
article
Ve své »Montagsrevue« dr. K örbe
zabývá se vyrovnací akcí na Moravě
a jejími výsledky pro království české a situaci
v parlamentě. Musíme opětně vytknouti, že
dr. Körber má špatný soud o věcech českých
a ještě hůře jest, že veřejnost o skutečnosti
klame. Tvrdi se ve jmenovaném listě, že Če
chové v království žádají za jakousi jazykovou
suverenitu (), o které na Moravě vzhledem na
spolužití Čechů s Němci nemůže býti řeči
Klademe otázku: Jaké pak suverenity žá
dají Čechové v království? Či je snad rovné
jazykové právo většiny s právem menšiny něja-
kou suverenitou? Pravý opak jest prav
dou. Suverenity domáhají se Němci, naléhajíce
aby tak zv. německé uzavřené území bylo uza-
vřeným naproti českému jazyku, jenž by tam
byl úplně bezprávným. Proto také není pravda,
že Čechové žádají více, než rovného práva.
»Na Moravě — pokračuje »Montagsrevuc«
— kdyby došlo k dorozumění, Čechové měli
by větší úspěch politický, v království pak
úspěch národní. Souvislost moravské akce
s celou česko-německou otázkou jest tedy pa-
trna. Následky pro království by se dostavily.«
O české universitě pronáší se pak
tento officiosus vlády: »Již jednou potvrdilo se,
že koná vláda průpravy ke zřízen
této české university. Vláda opakovala
by za vhodných poměrů své dřívější prohlášení,
kteréž by doplnila ještě sdělenim o kro-
cích, které se od její prní enun-
ciace již staly.«
Uvahu svou pak končí řečený pondělník
slovy: »Podaříli se dorozumění po dobrémv
Brně, bude beze všeho násilí zachráněn parla-
mentarismus a vykoná se vzkříšení Rakouska.
doktor
Körber
Čecho
Němec
Morava
Brno
Rakousko
9
article
Selže-li však pokus ten, pak říšská rada jest
ochromena na dobu nedozírnou.
Atlentát na ústavu ani potom se neslane,
ale pro nezbytnosti státní musílo by se užitiv
celém rozsahu jejich posledních pro-
středků, kterých ústava poskytuje potud,
pokud strana nerozpomene se na práva, která
státním základním zákonem národům se za-
ručují.«
»Všeněmecká korrespondencee
sděluje: »Oproti zprávě, kterou některé české
časopisy počátkem minulého téhodne přinesly a
ve kteréž se sdělovalo, že vyjednávání českých
vůdců s vládou za příčinou zahájení nové do-
rozumivací akce bylo zastaveno, protože bylc
bezvýsledno, sděluje se nám s informované,
spolehlivé strany, že sdělení to se nesrovnává
se skutečnosti. (V českých listech o nějakém
přerušení nějaké a kce nebylo žádné řeči, po-
něvadž žádné akce nebylo a není. Pozn. zprav.)
Naopak, mezi vládou a Čechy vede se
jednání dále a předmětem jeho v první řadě je
universita. Teprve poslední pátek poslanec dr.
Stránský měl rozmluvu s ministrem vyučo-
vání drem. Hartlem, při kteréž přetřásána
byla rovněž otázka universitní a nezbytnost další
rozpravy o této věci. Naproti dementi, které snad
přijde, prohlašujeme, že trváme na této zprávě
za všech okolností, poněvadž pochází z pramene
nejspolehlivějšího-
Z Vídně, 1. února. Pan poslanec dr.
Stránský žádá nás telefonicky, abychom
prohlásili tvrzení »Všeněmecké korrespondence«,
jakoby byl vyjednával s ministrem drem. Ha
tlem o moravské universitě, za úplně ne-
pravdivé. Dr. Stránský byl sice v pátek
tohoto člena vlády, ale jenom a jedině v zále-
žitosti udělení stipendia docentu pražskému.
Čecho
doktor
Stránský
Hartl
Vídeň
10
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Vzpoura v německé jihozápadní Aírice.
Z Berlína, 31. ledna. (C.-B) V bojích vý
padových u Okahandje, jež trvaly až do 21.
m., padli tři muži. Omaruru odrazilo dne 27
t. m. silný útok. Otimbingue bude asi oble-
háno. Za Karibibem pokračuje se opět v
stavbě dráhy.
Z anglické armády.
Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Dle úřadní
zprávy hodlá vláda prověsti návrh výboru, jejž
válečný úřad sestavil a zříditi dle vzoru admi-
ralily vojenskou radu. Úřad vrchního
velitele bude zrušen a místo něho zřídi se hod
nost generálního inspektora armá
dy, který bude podávati vládě zprávu o poho
tovosti a zdatnosti vojsk
Socialistický sjezd.
Z Vídně, 31, ledna. (C.-B.) Dnes dopoledne
zahájen v Hainfeldu zemský sjezd dolno
rakouské sociální demokracie.
Sarafov.
Z Cařihradu, 31. ledna. (C.-B.) Nota tu-
recké vlády oznamuje, že Sarafov zakoupil v Ra-
kousku velké množství fezů, jež zároven
s tureckými uniformami Bulharům
rozdány býti mají, aby attentáty jimi
páchané tureckým vojákům mohly býti přičítány
Nota praví dále, že ve Vrani a na jiných mí
stech v Srbsku dynamit a pumy se vy
rábějí, kterých v makedonských vilajelech má
býti užíváno.
Rusko a Japonsko.
Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Dle tele-
gramu »Reuterovy kanceláře« z Tjencina chce
Rusko koupiti asi 30.000 tun kaipinského uhli
jež by do několika dnů v Port Arthuru musilo
býti dodáno.
Z Tjencina, 31. ledna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Rusko zakoupilo včera
20.000 tun kaipinského uhlI. — Juanči kaj
rozmnožuje počet vojska, jež na
ochranu hranice mezi Pečilskem a Mandžurskem
vypraveno bylo, vzhledem k možnému vý-
buchu rusko-japonské války na
40 000 mužů. Také vojsko v provincifch Šansi
a Šantunu se rozmnožuje.
Noto
Sarafov
Bulhar
Arthur
Berlín
Londýn
Vídeň
Cařihrad
Srbsko
Rusko
Japonsko
Reuterův
11
article
Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Firmy
Vickers Maxim v Barrowě a Armstrong v New-
castlu obdržely zakázky, aby pro Japonsko co
nejrychleji pořídily úplnou válečnou vý-
zbroj dvou válečných lodí. Každá
z tčchto lodí bude míti 16.400 tun obsahu,
popluje s rychlosti 19 uzlů a bude silněj
vyzbrojena, než vyzbrojeny jso
nejlepší bitevní lodi anglické.
Z Petrohradu, 31. ledna. (C -B.) Zpráva
časopisů, že se konala dne 28. ledna za císa-
řova předsednictví ministerská rada, ve kteréž
prý odpověď na japonskou nótu byla přijata,
jest nepravdiva. Tolikéž není pravdiva
zpráva »Reuterovy kanceláře« z Petrohradu, že
byla odpověď ta v sobotu večer do Tokia ode-
slána. Kromě porady, která se konala za před-
sednictví velkého knižete Alexaje Alexandroviče,
nebylo v rusko-japonské záležitosti žádné porady.
Armstrong
Reuterův
Alexandrovič
Londýn
New
Japonsko
Petrohrad
Tokio
Vickers Maxima
Barrowa
12
article
Odpověď ruské vlády bude ode-
slána nepochybně v polovici to-
hoto téhodne.
Z Berlína, 31. ledna. (C.-B.) »Wolffova
kancelář« oznamuje z Londýna: Ježto, pokud
známo, dosud žádná ruská odpověd
do Tokia nedošla, jsou bezcenny všechny
ohledně obsahu této odpovědi šířené kombinace.
O dojmu, jejž ruská odpověď v Japonsku asi
učiní, rozhodne nejen její forma, nýbrž zvláště
její obsah. Ježto pak s ruské strany dosud byl
hlásáno, že Rusko chce Japonsku do krajní
možnosti vyhověti, lze se nadíti příznivého přijetí
ruské odpovědi, bude-li v ní přijato, co
Japonsko jakožto nejmenší a nezbytnou mlru
svých požadavků ponavrhlo.
Z Petrohradu, 31. ledna. (C.-B.) Oprot
zprávám anglických časopisů, že je v Charbinu
a na jiných místech Mandžurska následkem vá-
lečných obav velké znepokojení, telegrafuje zpra
vodaj »Ruské telegrafní agentury« z Charbinu
»Zde panuje dokonalý klid a smýšlení naprosto
důvěřivé.«
Z Port Arturu, 31. ledna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Na dráze mezí Lino
janem a řekou Jalu dopravují se nyní silně
rekruti a náhradníci pro několik k Jalu vypra
vených pluků. V úřadních kruzích obávají se
dosud, že dojde na válku. Úřady pozasta-
vují se nad přijímáním nových amerických kon-
sulů v Madžursku a vytýkají Američanům ne
dostatek zdvořilosti.
Wolffův
Američan
Berlín
Londýn
Tokio
Rusko
Japonsko
Petrohrad
Charbin
Port Artur
Reut
Jal
13
article
Japonský válečný plán.
Dopisovatel londýnských novin » Datly Te
legraph« uveřejňuje obsah rozmluvy, kterouž
měl cestou ze Southamplonu do Nového Yorku
s plukovníkem Okou, který v japonském mini-
sterstvu války vysoký úřad zaujímá. Plukovník
Oka považuje za docela mylné v Evropě
rozšířené mínění, že by Japonsko, i kdyby na
moři nad ruským loďstvem zvítězilo, přece na
pevnině nic nepořídilo. Tvrzení, že
Japonsko není s to na bojiště vypraviti více než
200.000 mužů, prohlašuje Oka za pošetilý
tlach. Japonsko má prý před Ruskem ohromnou
výhodu v tom, že může bojovati v krátké po-
měrně vzdálenosti od hlavní opory a vychodiska
svých operací.
Plukovník soudí, že Japonsko ihned, jak
mile válka neodvratnou se stane, dopravn
lodi s vojskem co nejrychleji za sebou
pod ochranou svých válečných lodí, do Če
mulpa vypraví. Silnice v jižní Koreji jsou
prý příliš špatné, aby se doporučovalo přistát
ve Fusanu; za to jsou prý cesty od Čemulpa
do Hardinu, v čáře více než 500 anglickýeh
mil dlouhé, dobře schůdné.
Hardin jakožto křižovatku, kde
dráha do Port Arthuru vedoucí o
dráhy na Vladivostok jdoucí se
odbočuje, považuje Japonsko —
dle plukovníka Oky — za klič
k celé válečné situaci a proto jest
prý pravděpodobno, že bude ihned
na počátku války zahájen pocho
na Hardin.
Vzhledem k okolnosti, že japonské dopravni
lodi s vojskem na Čemulpo půjdou a že se
stane očividným japonský záměr, převésti válku
do Mandžurska, doufá prý Japonsko, že př-
měje ruskéhoadmirála Alexějeva
aby nedaleko Čemulpa námořní
bitvu svedl. Nestane-li se tak, přejde
japonské lodstvo k ůtoku a začn
Hardin
Nový York
Oka
Evropa
Japonsko
Rusko
Korea
Čemulpa
Vladivostok
Mandžursko
14
article
Port-Artur bombardovat. »Naše síl
na zemi — pokračoval plukovník — bude
spočívati v soustředěnosti. Rusko na-
proti tomu, jehož vojsko po celém Mandžursku
rozplýleno bude, majíc silné posádky v Port-
Arturu, v Mukdenu, Nučvanu a Vladivostoku.
bude trpěti decentralisací, roztří
štěním své branné moci.
Soudime, že by provedený spěšný pochod
na Harbin, kdež složeny jsou ohromné zásoby.
byl značným úspěchem. Jsouce tam, z achvá-
tili bychom železnou dráhu na
velmi choulostivém místě. Port
Arthur a Dálný byly by odtrženy od své spo-
jovaci čáry a byly by vydány v nebezpečí útoků
s pozemní strany i od moře«. Avšak japonská
vláda uvážila prý dobře své plány také pro pří-
pad, že by se pochod a útok na Harbin nepo-
dařil. Japonská armáda nalezla by v severn
Koreji silná obranná postavení a mohla by
v případě porážek zaujímati krok za krokem
stanoviska, kteráž by ji stále bliže přiváděla
k její základní opoře na moři, k Čemul pu,
kdežto by se Rusové od vychodiska svých
operací vždy více vzdalovali.
Artur
Arthur
Rus
Rusko
Port
Mukden
Vladivostok
Harbin
15
article
Z Cetyně, 31. ledna. (C.-B.) Rakousko
uherský resident baron Kuhn odovzdal knížet
Mikulášovi ve slavnostní audlenci své pověřujíe-
listiny.
Z Cařihradu, 31. ledna. (C.-B.) Nový srb
ský metropolita ve Skoplji byl dnes
slavnostně vysvěcen.
Z Kodaně, 31. ledna. (C.-B.) Král sprosti
dnes ministra spravedlnosti Alberta hodnosti
ministra pro Island a jmenoval jeho
nástupcem v této hodnosti městského hejtmana
v Isafjörderu, Hafsteina, rodilého Islanďana.
s kompetencí, jež novým ústavním zákonem
pro Irsko je stanovena.
Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Tarifní vý-
bor, který ze Chamberlainových přívrženců se-
stává, rozeslal všem továrníkům v královstv
dotazníky ve příčině vlivu zahraničních tarif
na poměry domácího průmyslu. Odpovědi, jež
dojdou, mají býti základem dalšího šetření, př
němž požadovány budou také ústní výklady.
Kuhn
Mikuláš
Albert
Islanďan
Chamberlainův
Cetyně
Rakousko
Cařihrad
Skoplja
Kodaň
Island
Irsko
Londýn
16
article
Nepřátelé země.
Nepřátelé země.
Hrozné neštěstí, téměř katastrofé podobné
stihlo loni ubohou naši zemi. Horší, než v do-
bách, kde řádili zde Sasové, kdy Polané se sem
nabrnuli, kdy řádili zde Brandeburci a Pasovšt
atd. Království české má ve svém hospodářstv
asi 11 millionů korun deřicitu. Kde
to zaplatí, kde nabere si správa země peněz,
aby tolik sebnalal
Jedenáct millionů ! Rozpočet této poloviny
říše obnáší sice asi daleko přes milliardu korun
a když v říšské radě povolí se daň v obnost
100 millionů, z nichž dobrou třetinu — nej
méně — něsti musí naše země, tu nikdo an
nemukne. To jako by bylo v nejlepším pořádku.
jako by to musilo být. Ale pro million v zem
ském hospodářství praská země a boří se nám
nebe nad hlavami.
Jedenáct millionů a to po zemské dáve
z piva, jež vynáší ročně také asi 12 millionů
korun. Slavný zemský výbor neví kudy kam
rád by zvyšoval přirážky, tomu vzpírají se ale
poplatníci, nařikajíce, že již nemohou, titíž po-
platníci, kteří, jak jsme se již zmínili, ani ne-
dutají, když desetkrát tolik uvalil na ně finanční
ministr vídeňský. Jen v Praze nesmějí mi
daně a dávky původ svůj, sice je zle. V
Vidni povolena nová daň až hanb
nepopulární vládě v době, kdy
uznalo poselstvo české, že nutno
naproti ní provozovati obstruke
a v Praze Čechové i Němci spínají ruce nad
tím, co na nich žádá hospodářství zemské.
Sas
Polan
Pasovšt
Čecho
Němec
Praha
17
article
Němcům se nedivíme. U Němců je to zá-
minka k nepřátelským útokům na nás, Němei
jsou přes všechno popírání nepřáteli této země
a kde mohou, snižují její potenci a její vý-
znam. Němci chtějí, aby individualita její zmi
zela a aby byla rozčtvrcena v departementya
tak jako dnes již rozdělení vojenské nerespek-
tuje historiekou a státoprávní celistvost země
tak chtěli by, aby bylo též v ohledu civilním
Však co říci tomu, že děje se tak i se
strany naší, že i u nás pokládá se za strašné
neštěstí, že země konala své povinnosti a že to
stálo peníze.
Hned jsou tu počtři s hromadou cife
aby dokázali, v jak hrozném nalezá se finančnín
stavu toto království a jak řítí se střemhlav v
finanční zkázu, jež nedá se ničím jiným od
vrátiti, než »přikladnou« spořivosti.
Němec
18
article
Vypočitají, o mnoholi vzrostl zemský de
ficit v minulých dvaceti letech a kde ocitíse
země za nových dvacet let, kdyby to šlo týmá
tempem jako dosud. Nejinak si počínají, než
jakoby nezbytno bylo, ustanovit zemi rozhazo
vačné a marnotrstné — kurátora.
A nám zemský výbor dokazuje komis
úspornou, kterak s velkou tlustou tužkou v ruce
hledá, co by se mohlo škrinouti.
Jakoby věru zemská správa byla peníz
oknem vyházela, jakoby nebyla každý krejean
třikrát v ruce obrátila, než ho vydala, jakoby
peníze vydané nebyly vydány na věci nutné a
užitečné. Co zemská pokladna vydá, je všechno
nezbytné a všechno produktivní. Vytkne-li se
zemskému hospodářství to či ono, hrdě může
poukázati na to, co bylo za peníze vydané
opatřilo a pořidilo. Jakkoli skrovné jsou příjmy
tohoto království, přece jimi vykonalo v míře
ovšem neveliké, co mu kázala na proti obyvatel-
stvu povinnost. Nezanedbalo ani jedinou stránku
v před ženoucího se pokrokového života. Může
snad za to, že obecné školství vyžaduje tak
velkého nákladu? Odváží se kdo tvrditi, že
naše učitelstvo je placeno přílišně a že skol
19
article
je u nás příliš drahá? Je tím vinen sna
zemský výbor, že tolik u nás duševně chorých.
tolik nemocných nejrůznějšího druhu, tolik
mravně porušených atd., jež země ve svých
ústavech musí vydržovati?
Může zemský výbor za to, že lokální dráhy
nesplnily očekávání, které se v ně kladlo?
Když šlo o takovou dráhu, neřekl nikdo: »Ne-
chci ji, nevyplatila by se!« Byla o dráhy ty
rvačka a víc ještě než Čechově, rvali se o lo-
kální dráhy Němci. Nyní, kdy se ukázalo,
že tak přílišný oplimismus, s jakým se pustil
země do železnietví »nižšího řádu«, nebyl na
místě, naříká unisono všechno na tyto dráhy
Země musí všem platit, však tak zle věru není
Jestli se nevyplácejí lokální dráhy dnes, vyplá
ceti se budou v několika létech a co jinak pro
spívaji k hospodářskému zvelebení kraje, kudy
vedou, bude mit země k lepšímu. Na lokáln
dráhy nemělo se vůbec pohlížeti jake na objekty
spekulace, nýbrž jako na silnice a nezbytn
komunikační prostředky.
Ostatně výdaje země nestojí věru za řeč.
Ba jsou to spíše almužny než podpory, kter
věnuje země účelům ostatním, zejmena na vědu
a umění. Kdo by to správě zemské vyčetl, do-
kumentoval by tím, že je ignorantem.
A že by země plýtvala ve svých vydajích,
teprve se nesmí tvrditi. Skvělým dokladem o
praktickém smyslu i o šetrnosti vykázala se země
letos správou pivní daně.
Kdyby ji státní správa vybírala, stálo byt
nejméně třikrát tolik. A jakkoli vydání bylo
rozpočteno na 500.000 korun, bylo vydáno
efektivně sotva 250.000 korun, tedy an
ne polovice. To věru skvělý doklad k tomu
jak se v zemi správně hospodaří.
Nač tedy ten povyk?
Člověku je věru až zle již z toho, když
nepředpojatým okem u nás sleduje, jaký vděks
dostává tomu, kdo se sebezapřením a s vynalo
žením všech sil pracuje na obecný prospěch.
Čechův
Němec
20
article
Néco vždy se na něm najde, aby pak zanechav
dobrého díla, odebral se na zasloužený odpoči-
nek a pohodlně na to se díval, jak nástupee
jeho o dílo marně se namáhá.
Jestliže Němci tvrdí, že my obíráme zemský
fond, peníze přirážkové že jsou z velké většiny
jejich, že pocházejí po většině z jejich kapes
je to opětně tvrzením nesprávným, jinde i jindy
úplně vyvráceným. Jestliže jest kdo vinen na
zlém stavu financi zemských, potud zlém, že
nestačí, aby jimi se hradily nezbytné potřeby,
jež hraditi se mají z pokladny zemské, jestto
stát a správa státní, nikdo jiný.
Stát nejen že sebral všechno, co sebrati
se dalo, aby tím naplnil pokladnu svou, nejen
že všechny zdroje přijmu, jež skýtá hospodářský
život, svedl do svého vídeňského bassinu, po-
nechav zemi nejchudší paběrkování, on vymyslil
způsob udělování podpor a subvencí, jenž zem
naši v pravém toho slova smyslu ubíjí. Stá
obral si za zásadu, že ničemu neposkytne pod-
pory, k čemu nebude opatřen před tím při
spěvek země. Země má býti všude první, po
ní má teprve postupovat stát. To jest ale při-
činou, že země, vedena vůlí prospěti, často
přes své síly se angažuje a pak krvácí.
Němec
21
article
Proč neponechají zemím všechny daně
přímé, nebo aspoň všechny daně reální, jež
jim dle přirozenosti stavu věci a dle nynější
jejich kompetence přísluší? Proti ťomu by se
ovšem Němci zle bouřili, neboť oni brániti se
budou proti jakémukoli rozšíření zemské právo-
moci. Však na konec pozbude platnosti i páně
Körbrův závazek, že nám Čechům pranic nesmí
býti povoleno, k čemu Němci nedají své svolení
Země slevit nemůže. Rozpočet zemský
bude růst od roku k roku. Přirážkami to dále
ale také nepůjde, bude tedy zapotřebí nových
vyhledati pramenův příjmů. Poněvadž ale všechny
zabral již stát, nezbude nic jiného, než aby
některý vydatný pramen zemi postoupil.
Jinak to nepůjde.
Němec
Körbrův
Čecho
22
article
Poslanec dr. Bedřich Pacák před
svými voliči v Čáslavi.
Poslanec dr. Bedřich Pacák před
svými voliči v Čáslavi.
Politický spolek čáslavský svolal na 31. ledna
1904 na radnici čáslavskou schůzi politickou.
ve které o situaci promluvil poslanec p. JUDr
Bedř. Pacák.
Schůze tato svým průběhem i účastenstvím
stala se schůzí velice významnou.
Zasedací slň čáslavské radnice naplněna
byla do posledního místečka účastníky z města
i z okoli a i ve vedlejších siních tisnilise
účastnící se občané. Nával ke schůzi by
veliký.
Po 10. hodině ranní zahájil předseda poli
tického spolku p. dr. Věšín schůzi, poukázav
k tomu, že sešli jsme se v době zostřeného
boje a že nutno uvažovati o prostředeích, aby
odpor vlády proti požadavkům českého národa
byl překonán a úspěchu dosaženo.
V předsednictvu zasedali pp. dr. Tesar
dr. Zimmer a důchodní Dlabáček.
Slova ujímá se posl. dr. Bedřich Pacák
a líčí nejprve celý postup poselstva českého o
ministerstva Badenova až k nynější době v
delší řeči.
doktor
Pacák
Bedř
Věšín
Tesar
Zimmer
Dlabáček
Badenův
Čáslav
23
article
Ke konci své řeči činí jakési resumé, ve
kterém mezi jiným praví: Vytýká se Čechům,
že oni jsou vinni nynějších zmatků v říši. Nen
nespravedlivějšího obvinění, jako toto. Historie
minulých dnů leží před námi, a tu jest přece
jasno, kdo jsou vinníky. Jsou to přodevším
ony kruhy, které submitovaly před násilnou ob-
strukcí německou a tím přímo násilně vzaly
právo Čechům, jež po právu přirozeném i psa
ném jim náleželo. Jsou dále vinny tyto kruhy
které zástupcům německým vindikují právo, že
oni svým vetem zmařiti mohou proti právu
zákonu každý sebe spravedlivější požadavek če
ský a slovanský. Jsou ale i vinníky velikým
V drobném prodeji:
runní číslo o sobě . . . ma Sh
. . . za2
odpolažni
Ve flialkách na veukovš
ranní čhale. . . . . .
. . . . . . . 3h
věpolední.
Inserát
platí ze hotově rapřeě.
Fřeřplacení a ápeerty přijtnsá rdmini-
straee v Masisnské ulicí č.z
Tam nseházejí se též rodakne
tiskárna a papežice „Národnich Listi“
Eukogisy se navraceji.
Čecho
Nen
Masisnský ulice
Národnich List
24
article
zástupcové německého lidu, kteří proti sebe
spravedlivějšímn požadavku českému kladou svůj
odpor, právem i zákonem neodůvodněný.
To jsou tedy ti praví vinníci a žádní jiní.
Říká se: Badeni jest vinen všech těchto zmatků.
Jest to nespravedlnost, kterou historie vyvrátí.
Co chtěl Badeni prvotně? On chtěl utvořiti
česko-polskoněmeckou liberální většinu a pomocí
ní vládnouti a učinit dohodnutí mezi Němcia
Čechy. On neměl nejmenšího úmyslu, jakýmkoli
způsobem utiskovati Němce. Do většiny, po
většině konservativní byl vtlačen poměry a ještě
potom usiloval, dosíci českosněmeckého smíru,
jejž prohlašoval za ideál svého života. Proč
vydal jazyková nařízení? On chtěl dáti nám
vnitřní úřadní řeč, abychom my a Němci stáli
na stanovisku naprosto rovnocenném
a abychom my jako rovnocenní mohli vzá-
jemně jednati, aby při jednání neměl jeden
přednějšího stanoviska nad druhým. A mluví-li
se, že Němci měli býli jako úřadníci nuceni
učiti se češtině, nutno především říci, že stát
žádného nemůže nutit, aby se stal úřadníkem,
že ale když někdo úřadníkem býti chce, musí
míti kvalifikaci k tomu, jak věcnou, tak jazy-
kovou. Když ale již o tom nucení se mluvi,
chci zde z tehdejšího jednání z dob Badena
o jazykové kvafifikaci úřadníků říci tuto, my-
slím, že dosud neznámou historii. Když jednali
jsme o druhém nařízení badenovském, týkajícím
se znalosti obou jazyků při úřadnictvu, řekl
nám Badeni doslovně: »Císař si přeje tohoto
nařízení také proto, aby vaši čeští úřadníci učili
se němčině.«
Baden
Němec
Čechy
25
article
To jest zajisté charakteristické pro naduve-
dené nařízení. Jeli důkazu jasnějšího, že celá
viňa těchto poměrů nynějších padá na Němce.
tož jest toho historiekým dokladem doba mini-
sterstva Gautschova. Tento, jak známo, změni
Badenova nařízení, a přiblížil se ve mnohém
principiím Němci hlásaným. A přece oni ve své
zvůli poráželi i Gautschova nařízení, ač mnohý
z nich, uvažuje-li vůbec o tom, musí říci: pater,
peccavi.
Ministerstvu Thunovu činí se u nás mnoho
křivdy. Toto ministerstvo bylo už jen mini-
sterstvem defensivním, ministerstvem, které jen
zabraňovalo různé věci, které nám hrozilya
přece učinilo mnoho dobrého pro nás. Já zde
jen řeknu českou techniku v Brně. A vůči to-
muto ministerstvu činili Němci své největší ná-
silnosti a odpory, ačkoliv jest známo, že právě
hrabě Thun to byl, jenž si vytkl za úkol svého
ministerstva dosíci smíru mezi českým a něme-
ckým národem. Kdo znal celý průběh jednání
tohoto ministerstva, kdo znal elaboráty, které z
tohoto ministerstva byly vypracovány, kdo zná,
jak ministr hrabě Thun Němcům stavěl zlale
mosty, kdo zná, jak Němci urputně vzpírali se
obeslání každé konference, ten ani chvíli není
v pochybnosti, že jen němečtí zástupcové vinni
jsou těchto zmatků a poměrů.
Němec
Gautschův
Badenův
Thunův
Thun
Brno
26
article
My Čechové za Badena i Thuna věrně stáli
k většině i vládě. My hájili vše proji násilno-
stem německým a za to byli jsme vtlačeni do
této posice a za naši věrnost a oddanost vzato
nám i to, co nám po právu náleželo a násilné
obstrukci německé byli jsme dáni v oběť. My
pak vidouce, že násilné obstrukci dává se z
právo a ne právu a spravedlnosti a nechtíce,
aby německá obstrukce v parlamentě vídeňském
dobyla neobmezené vlády, uchopili jsme se
stejné zbraně, abychom tím obstrukci německé
postavili rovnováhu. A od té doby stojíme
v tomto postavení obstrukčním, byvše do něho
násilně vtlačeni, jasně ale označili jsme cenu za
její zastavení, restitnová i úřadní řeči českéa
českou universitu v Brně na Moravě. Šli jsme
až na kraj sebezapírání; dále žádný národ, své
cti dbalý, jíti nemohl. Splněním těchto dvou
požadavků nastati mohly v příčině nás poměry
normální. Po pádu Thuna dopadlo na nás
vše, co tímto ministerstvem bylo zabraňováno.
Známá jest episoda, kde po ministerstvě Thu-
nově přijíti mělo ministerstvo Liechtensteinovo,
které českým poslancům nabizelo dva minister-
ské portefeuily s tím, když podepiší odvolán
jazykových nařízení, což ovšem žádný český
člověk se cti přijati nemohl.
Čecho
Baden
Thun
Liechtensteinův
Th
český univerzita v Brno na Morava
27
article
Ostatně tehdá již bylo o zrušení jazykových
nařízení na nejvyšších místech definitivně roz-
hodnufo. Neb při známě audienci tehdy již
padajíeího ministra financí Kaizla, když on chtěl
ještě hájiti stanovisko udržení nařízení, císařem
samým řečeno: »Nechte toho, jest již definitivně
rozhodnuto, je zrušiti.« Kostky byly vrženy, my
musili přijmouti boj neb submitovati. Nastoupilo
ministerstvo Claryovo a my se musili rozhod-
nouti, buď bojovati, neb submitovati. Nezapírám,
že tehdá v klubu byl mezi námi dosti ostrý
rozpor o cestách, kterými máme jíti. Jedni
radili cestou klidnou — já ji nazývám sub-
missí — druzí cestu bojovnou čili obstrukci.
Historie jednou rozsoudí, která cesta byla správ-
nější. Já mám za to, že cesta, kterou nastoupila
většina, byla národa našeho důstojnější a čestnější.
Přejdeme mezidobí Clarya a Vitka, abychom
příšli k ministerstvu nynějšímu. Vždy říkam:
kdo chce posouditi náš postup za doby mini-
sterstva Körbrova, nesmí zapomenouti, že nejsme
jen národem bojujícím za svá politická práva,
ale že také jako národ hospodářsky, finaněně
kulturně rostoucí, různých máme potřeb a že
dle toho tské náš postup různě se jevil a jevl
a naznačen byl jako vlnění v naší politice. Mi-
nistra Körbra nepředeházela špatná pověst z našl
znalosti jeho jako sekčního chefa. Naproti tomu
ale zaráželo, že se nijak nerozpakoval podepsat
Gautschova nařízení na jedné straně, na druhé
straně zase Claryových odvolání.
On sám prohlašoval se jako kabinet ne-
utrální a slova, promluvena z nejvyšších míst
českým zástupcům, že českému národu se stane
po právu, jevila také své účinky. My neustali
v boji, nýbrž postavili jasně a určité svoje dve
Kaizl
Clarya
Vitek
Gautschův
Claryová