ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5af9d90-7108-11dc-96a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 58, org 9, person 63
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne l. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 32.
4 article
Na ransí a odpol. list, předplácí se „ Prare v adninislraei na měsíc . . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvají čenárkou na měsí a leta. . . 7 R o0 ve dlialkách: 2K 9oh na měsíc. Peštont měst ns čtvrt keia s dvejí zěsilkos na miěcle ka čtvrt leta . . .
5 title
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
6 article
K situaci.
7 article
Z Vídně, 1. února. Vláda ve svých pon dělnicích, kteréž lze považovati za officiální jej orgány, dává prohlašovati za liché tvrzeni »Conservative Correspondenz« jako by se bylo jednání mezi Čechy a ní rozbilo. Nalezáme se v mimořádné situaci, ve které říci můžeme, že vláda mluví pravdu, namilajíc, že jednání se nerozbilo, poněva dž vůbec ani nezačalo a nebylo za- hájeno, poněvadž žádné jednání mezi ní poslanci českými nebylo. Tím potvrdila vláda informaci, kterou před několika dny podaly »Národní Listy« v ten rozum, že žádné trans- akce mezi českými důvěrníky a drem. Körbrem nebylo a není. Těmito pondělníky jsou »Neueste Nachrichten« a »Montagspresse« V této dodává se: »Jest pochybno, zda-li dosa ženo bude účelu rozšířováním takovýchto zpráv které odporují skutečnosti a zdali se žádoucímu dorozumění prokazuje služba takovým před časným pessimismem. Mluví-li se v »Conserv Corresp.« o sprostředkovatelích, jichžto snahy byly dosud marny, též cesta nastoupená ve jme- nované korrespondenci po stránce taklické sotva je způsobilou, aby snahy ty přivedla k cíli.
Vídeň Čechy Conservative Correspondenz Neueste Nachrichten Montagspress Conserv Corresp
8 article
Ve své »Montagsrevue« dr. K örbe zabývá se vyrovnací akcí na Moravě a jejími výsledky pro království české a situaci v parlamentě. Musíme opětně vytknouti, že dr. Körber má špatný soud o věcech českých a ještě hůře jest, že veřejnost o skutečnosti klame. Tvrdi se ve jmenovaném listě, že Če chové v království žádají za jakousi jazykovou suverenitu (), o které na Moravě vzhledem na spolužití Čechů s Němci nemůže býti řeči Klademe otázku: Jaké pak suverenity žá dají Čechové v království? Či je snad rovné jazykové právo většiny s právem menšiny něja- kou suverenitou? Pravý opak jest prav dou. Suverenity domáhají se Němci, naléhajíce aby tak zv. německé uzavřené území bylo uza- vřeným naproti českému jazyku, jenž by tam byl úplně bezprávným. Proto také není pravda, že Čechové žádají více, než rovného práva. »Na Moravě — pokračuje »Montagsrevuc« — kdyby došlo k dorozumění, Čechové měli by větší úspěch politický, v království pak úspěch národní. Souvislost moravské akce s celou česko-německou otázkou jest tedy pa- trna. Následky pro království by se dostavily.« O české universitě pronáší se pak tento officiosus vlády: »Již jednou potvrdilo se, že koná vláda průpravy ke zřízen této české university. Vláda opakovala by za vhodných poměrů své dřívější prohlášení, kteréž by doplnila ještě sdělenim o kro- cích, které se od její prní enun- ciace již staly.« Uvahu svou pak končí řečený pondělník slovy: »Podaříli se dorozumění po dobrémv Brně, bude beze všeho násilí zachráněn parla- mentarismus a vykoná se vzkříšení Rakouska.
doktor Körber Čecho Němec Morava Brno Rakousko
9 article
Selže-li však pokus ten, pak říšská rada jest ochromena na dobu nedozírnou. Atlentát na ústavu ani potom se neslane, ale pro nezbytnosti státní musílo by se užitiv celém rozsahu jejich posledních pro- středků, kterých ústava poskytuje potud, pokud strana nerozpomene se na práva, která státním základním zákonem národům se za- ručují.« »Všeněmecká korrespondencee sděluje: »Oproti zprávě, kterou některé české časopisy počátkem minulého téhodne přinesly a ve kteréž se sdělovalo, že vyjednávání českých vůdců s vládou za příčinou zahájení nové do- rozumivací akce bylo zastaveno, protože bylc bezvýsledno, sděluje se nám s informované, spolehlivé strany, že sdělení to se nesrovnává se skutečnosti. (V českých listech o nějakém přerušení nějaké a kce nebylo žádné řeči, po- něvadž žádné akce nebylo a není. Pozn. zprav.) Naopak, mezi vládou a Čechy vede se jednání dále a předmětem jeho v první řadě je universita. Teprve poslední pátek poslanec dr. Stránský měl rozmluvu s ministrem vyučo- vání drem. Hartlem, při kteréž přetřásána byla rovněž otázka universitní a nezbytnost další rozpravy o této věci. Naproti dementi, které snad přijde, prohlašujeme, že trváme na této zprávě za všech okolností, poněvadž pochází z pramene nejspolehlivějšího- Z Vídně, 1. února. Pan poslanec dr. Stránský žádá nás telefonicky, abychom prohlásili tvrzení »Všeněmecké korrespondence«, jakoby byl vyjednával s ministrem drem. Ha tlem o moravské universitě, za úplně ne- pravdivé. Dr. Stránský byl sice v pátek tohoto člena vlády, ale jenom a jedině v zále- žitosti udělení stipendia docentu pražskému.
Čecho doktor Stránský Hartl Vídeň
10 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Vzpoura v německé jihozápadní Aírice. Z Berlína, 31. ledna. (C.-B) V bojích vý padových u Okahandje, jež trvaly až do 21. m., padli tři muži. Omaruru odrazilo dne 27 t. m. silný útok. Otimbingue bude asi oble- háno. Za Karibibem pokračuje se opět v stavbě dráhy. Z anglické armády. Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Dle úřadní zprávy hodlá vláda prověsti návrh výboru, jejž válečný úřad sestavil a zříditi dle vzoru admi- ralily vojenskou radu. Úřad vrchního velitele bude zrušen a místo něho zřídi se hod nost generálního inspektora armá dy, který bude podávati vládě zprávu o poho tovosti a zdatnosti vojsk Socialistický sjezd. Z Vídně, 31, ledna. (C.-B.) Dnes dopoledne zahájen v Hainfeldu zemský sjezd dolno rakouské sociální demokracie. Sarafov. Z Cařihradu, 31. ledna. (C.-B.) Nota tu- recké vlády oznamuje, že Sarafov zakoupil v Ra- kousku velké množství fezů, jež zároven s tureckými uniformami Bulharům rozdány býti mají, aby attentáty jimi páchané tureckým vojákům mohly býti přičítány Nota praví dále, že ve Vrani a na jiných mí stech v Srbsku dynamit a pumy se vy rábějí, kterých v makedonských vilajelech má býti užíváno. Rusko a Japonsko. Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Dle tele- gramu »Reuterovy kanceláře« z Tjencina chce Rusko koupiti asi 30.000 tun kaipinského uhli jež by do několika dnů v Port Arthuru musilo býti dodáno. Z Tjencina, 31. ledna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Rusko zakoupilo včera 20.000 tun kaipinského uhlI. — Juanči kaj rozmnožuje počet vojska, jež na ochranu hranice mezi Pečilskem a Mandžurskem vypraveno bylo, vzhledem k možnému vý- buchu rusko-japonské války na 40 000 mužů. Také vojsko v provincifch Šansi a Šantunu se rozmnožuje.
Noto Sarafov Bulhar Arthur Berlín Londýn Vídeň Cařihrad Srbsko Rusko Japonsko Reuterův
11 article
Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Firmy Vickers Maxim v Barrowě a Armstrong v New- castlu obdržely zakázky, aby pro Japonsko co nejrychleji pořídily úplnou válečnou vý- zbroj dvou válečných lodí. Každá z tčchto lodí bude míti 16.400 tun obsahu, popluje s rychlosti 19 uzlů a bude silněj vyzbrojena, než vyzbrojeny jso nejlepší bitevní lodi anglické. Z Petrohradu, 31. ledna. (C -B.) Zpráva časopisů, že se konala dne 28. ledna za císa- řova předsednictví ministerská rada, ve kteréž prý odpověď na japonskou nótu byla přijata, jest nepravdiva. Tolikéž není pravdiva zpráva »Reuterovy kanceláře« z Petrohradu, že byla odpověď ta v sobotu večer do Tokia ode- slána. Kromě porady, která se konala za před- sednictví velkého knižete Alexaje Alexandroviče, nebylo v rusko-japonské záležitosti žádné porady.
Armstrong Reuterův Alexandrovič Londýn New Japonsko Petrohrad Tokio Vickers Maxima Barrowa
12 article
Odpověď ruské vlády bude ode- slána nepochybně v polovici to- hoto téhodne. Z Berlína, 31. ledna. (C.-B.) »Wolffova kancelář« oznamuje z Londýna: Ježto, pokud známo, dosud žádná ruská odpověd do Tokia nedošla, jsou bezcenny všechny ohledně obsahu této odpovědi šířené kombinace. O dojmu, jejž ruská odpověď v Japonsku asi učiní, rozhodne nejen její forma, nýbrž zvláště její obsah. Ježto pak s ruské strany dosud byl hlásáno, že Rusko chce Japonsku do krajní možnosti vyhověti, lze se nadíti příznivého přijetí ruské odpovědi, bude-li v ní přijato, co Japonsko jakožto nejmenší a nezbytnou mlru svých požadavků ponavrhlo. Z Petrohradu, 31. ledna. (C.-B.) Oprot zprávám anglických časopisů, že je v Charbinu a na jiných místech Mandžurska následkem vá- lečných obav velké znepokojení, telegrafuje zpra vodaj »Ruské telegrafní agentury« z Charbinu »Zde panuje dokonalý klid a smýšlení naprosto důvěřivé.« Z Port Arturu, 31. ledna. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Na dráze mezí Lino janem a řekou Jalu dopravují se nyní silně rekruti a náhradníci pro několik k Jalu vypra vených pluků. V úřadních kruzích obávají se dosud, že dojde na válku. Úřady pozasta- vují se nad přijímáním nových amerických kon- sulů v Madžursku a vytýkají Američanům ne dostatek zdvořilosti.
Wolffův Američan Berlín Londýn Tokio Rusko Japonsko Petrohrad Charbin Port Artur Reut Jal
13 article
Japonský válečný plán. Dopisovatel londýnských novin » Datly Te legraph« uveřejňuje obsah rozmluvy, kterouž měl cestou ze Southamplonu do Nového Yorku s plukovníkem Okou, který v japonském mini- sterstvu války vysoký úřad zaujímá. Plukovník Oka považuje za docela mylné v Evropě rozšířené mínění, že by Japonsko, i kdyby na moři nad ruským loďstvem zvítězilo, přece na pevnině nic nepořídilo. Tvrzení, že Japonsko není s to na bojiště vypraviti více než 200.000 mužů, prohlašuje Oka za pošetilý tlach. Japonsko má prý před Ruskem ohromnou výhodu v tom, že může bojovati v krátké po- měrně vzdálenosti od hlavní opory a vychodiska svých operací. Plukovník soudí, že Japonsko ihned, jak mile válka neodvratnou se stane, dopravn lodi s vojskem co nejrychleji za sebou pod ochranou svých válečných lodí, do Če mulpa vypraví. Silnice v jižní Koreji jsou prý příliš špatné, aby se doporučovalo přistát ve Fusanu; za to jsou prý cesty od Čemulpa do Hardinu, v čáře více než 500 anglickýeh mil dlouhé, dobře schůdné. Hardin jakožto křižovatku, kde dráha do Port Arthuru vedoucí o dráhy na Vladivostok jdoucí se odbočuje, považuje Japonsko — dle plukovníka Oky — za klič k celé válečné situaci a proto jest prý pravděpodobno, že bude ihned na počátku války zahájen pocho na Hardin. Vzhledem k okolnosti, že japonské dopravni lodi s vojskem na Čemulpo půjdou a že se stane očividným japonský záměr, převésti válku do Mandžurska, doufá prý Japonsko, že př- měje ruskéhoadmirála Alexějeva aby nedaleko Čemulpa námořní bitvu svedl. Nestane-li se tak, přejde japonské lodstvo k ůtoku a začn
Hardin Nový York Oka Evropa Japonsko Rusko Korea Čemulpa Vladivostok Mandžursko
14 article
Port-Artur bombardovat. »Naše síl na zemi — pokračoval plukovník — bude spočívati v soustředěnosti. Rusko na- proti tomu, jehož vojsko po celém Mandžursku rozplýleno bude, majíc silné posádky v Port- Arturu, v Mukdenu, Nučvanu a Vladivostoku. bude trpěti decentralisací, roztří štěním své branné moci. Soudime, že by provedený spěšný pochod na Harbin, kdež složeny jsou ohromné zásoby. byl značným úspěchem. Jsouce tam, z achvá- tili bychom železnou dráhu na velmi choulostivém místě. Port Arthur a Dálný byly by odtrženy od své spo- jovaci čáry a byly by vydány v nebezpečí útoků s pozemní strany i od moře«. Avšak japonská vláda uvážila prý dobře své plány také pro pří- pad, že by se pochod a útok na Harbin nepo- dařil. Japonská armáda nalezla by v severn Koreji silná obranná postavení a mohla by v případě porážek zaujímati krok za krokem stanoviska, kteráž by ji stále bliže přiváděla k její základní opoře na moři, k Čemul pu, kdežto by se Rusové od vychodiska svých operací vždy více vzdalovali.
Artur Arthur Rus Rusko Port Mukden Vladivostok Harbin
15 article
Z Cetyně, 31. ledna. (C.-B.) Rakousko uherský resident baron Kuhn odovzdal knížet Mikulášovi ve slavnostní audlenci své pověřujíe- listiny. Z Cařihradu, 31. ledna. (C.-B.) Nový srb ský metropolita ve Skoplji byl dnes slavnostně vysvěcen. Z Kodaně, 31. ledna. (C.-B.) Král sprosti dnes ministra spravedlnosti Alberta hodnosti ministra pro Island a jmenoval jeho nástupcem v této hodnosti městského hejtmana v Isafjörderu, Hafsteina, rodilého Islanďana. s kompetencí, jež novým ústavním zákonem pro Irsko je stanovena. Z Londýna, 31. ledna. (C.-B.) Tarifní vý- bor, který ze Chamberlainových přívrženců se- stává, rozeslal všem továrníkům v královstv dotazníky ve příčině vlivu zahraničních tarif na poměry domácího průmyslu. Odpovědi, jež dojdou, mají býti základem dalšího šetření, př němž požadovány budou také ústní výklady.
Kuhn Mikuláš Albert Islanďan Chamberlainův Cetyně Rakousko Cařihrad Skoplja Kodaň Island Irsko Londýn
16 article Nepřátelé země.
Nepřátelé země. Hrozné neštěstí, téměř katastrofé podobné stihlo loni ubohou naši zemi. Horší, než v do- bách, kde řádili zde Sasové, kdy Polané se sem nabrnuli, kdy řádili zde Brandeburci a Pasovšt atd. Království české má ve svém hospodářstv asi 11 millionů korun deřicitu. Kde to zaplatí, kde nabere si správa země peněz, aby tolik sebnalal Jedenáct millionů ! Rozpočet této poloviny říše obnáší sice asi daleko přes milliardu korun a když v říšské radě povolí se daň v obnost 100 millionů, z nichž dobrou třetinu — nej méně — něsti musí naše země, tu nikdo an nemukne. To jako by bylo v nejlepším pořádku. jako by to musilo být. Ale pro million v zem ském hospodářství praská země a boří se nám nebe nad hlavami. Jedenáct millionů a to po zemské dáve z piva, jež vynáší ročně také asi 12 millionů korun. Slavný zemský výbor neví kudy kam rád by zvyšoval přirážky, tomu vzpírají se ale poplatníci, nařikajíce, že již nemohou, titíž po- platníci, kteří, jak jsme se již zmínili, ani ne- dutají, když desetkrát tolik uvalil na ně finanční ministr vídeňský. Jen v Praze nesmějí mi daně a dávky původ svůj, sice je zle. V Vidni povolena nová daň až hanb nepopulární vládě v době, kdy uznalo poselstvo české, že nutno naproti ní provozovati obstruke a v Praze Čechové i Němci spínají ruce nad tím, co na nich žádá hospodářství zemské.
Sas Polan Pasovšt Čecho Němec Praha
17 article
Němcům se nedivíme. U Němců je to zá- minka k nepřátelským útokům na nás, Němei jsou přes všechno popírání nepřáteli této země a kde mohou, snižují její potenci a její vý- znam. Němci chtějí, aby individualita její zmi zela a aby byla rozčtvrcena v departementya tak jako dnes již rozdělení vojenské nerespek- tuje historiekou a státoprávní celistvost země tak chtěli by, aby bylo též v ohledu civilním Však co říci tomu, že děje se tak i se strany naší, že i u nás pokládá se za strašné neštěstí, že země konala své povinnosti a že to stálo peníze. Hned jsou tu počtři s hromadou cife aby dokázali, v jak hrozném nalezá se finančnín stavu toto království a jak řítí se střemhlav v finanční zkázu, jež nedá se ničím jiným od vrátiti, než »přikladnou« spořivosti.
Němec
18 article
Vypočitají, o mnoholi vzrostl zemský de ficit v minulých dvaceti letech a kde ocitíse země za nových dvacet let, kdyby to šlo týmá tempem jako dosud. Nejinak si počínají, než jakoby nezbytno bylo, ustanovit zemi rozhazo vačné a marnotrstné — kurátora. A nám zemský výbor dokazuje komis úspornou, kterak s velkou tlustou tužkou v ruce hledá, co by se mohlo škrinouti. Jakoby věru zemská správa byla peníz oknem vyházela, jakoby nebyla každý krejean třikrát v ruce obrátila, než ho vydala, jakoby peníze vydané nebyly vydány na věci nutné a užitečné. Co zemská pokladna vydá, je všechno nezbytné a všechno produktivní. Vytkne-li se zemskému hospodářství to či ono, hrdě může poukázati na to, co bylo za peníze vydané opatřilo a pořidilo. Jakkoli skrovné jsou příjmy tohoto království, přece jimi vykonalo v míře ovšem neveliké, co mu kázala na proti obyvatel- stvu povinnost. Nezanedbalo ani jedinou stránku v před ženoucího se pokrokového života. Může snad za to, že obecné školství vyžaduje tak velkého nákladu? Odváží se kdo tvrditi, že naše učitelstvo je placeno přílišně a že skol
19 article
je u nás příliš drahá? Je tím vinen sna zemský výbor, že tolik u nás duševně chorých. tolik nemocných nejrůznějšího druhu, tolik mravně porušených atd., jež země ve svých ústavech musí vydržovati? Může zemský výbor za to, že lokální dráhy nesplnily očekávání, které se v ně kladlo? Když šlo o takovou dráhu, neřekl nikdo: »Ne- chci ji, nevyplatila by se!« Byla o dráhy ty rvačka a víc ještě než Čechově, rvali se o lo- kální dráhy Němci. Nyní, kdy se ukázalo, že tak přílišný oplimismus, s jakým se pustil země do železnietví »nižšího řádu«, nebyl na místě, naříká unisono všechno na tyto dráhy Země musí všem platit, však tak zle věru není Jestli se nevyplácejí lokální dráhy dnes, vyplá ceti se budou v několika létech a co jinak pro spívaji k hospodářskému zvelebení kraje, kudy vedou, bude mit země k lepšímu. Na lokáln dráhy nemělo se vůbec pohlížeti jake na objekty spekulace, nýbrž jako na silnice a nezbytn komunikační prostředky. Ostatně výdaje země nestojí věru za řeč. Ba jsou to spíše almužny než podpory, kter věnuje země účelům ostatním, zejmena na vědu a umění. Kdo by to správě zemské vyčetl, do- kumentoval by tím, že je ignorantem. A že by země plýtvala ve svých vydajích, teprve se nesmí tvrditi. Skvělým dokladem o praktickém smyslu i o šetrnosti vykázala se země letos správou pivní daně. Kdyby ji státní správa vybírala, stálo byt nejméně třikrát tolik. A jakkoli vydání bylo rozpočteno na 500.000 korun, bylo vydáno efektivně sotva 250.000 korun, tedy an ne polovice. To věru skvělý doklad k tomu jak se v zemi správně hospodaří. Nač tedy ten povyk? Člověku je věru až zle již z toho, když nepředpojatým okem u nás sleduje, jaký vděks dostává tomu, kdo se sebezapřením a s vynalo žením všech sil pracuje na obecný prospěch.
Čechův Němec
20 article
Néco vždy se na něm najde, aby pak zanechav dobrého díla, odebral se na zasloužený odpoči- nek a pohodlně na to se díval, jak nástupee jeho o dílo marně se namáhá. Jestliže Němci tvrdí, že my obíráme zemský fond, peníze přirážkové že jsou z velké většiny jejich, že pocházejí po většině z jejich kapes je to opětně tvrzením nesprávným, jinde i jindy úplně vyvráceným. Jestliže jest kdo vinen na zlém stavu financi zemských, potud zlém, že nestačí, aby jimi se hradily nezbytné potřeby, jež hraditi se mají z pokladny zemské, jestto stát a správa státní, nikdo jiný. Stát nejen že sebral všechno, co sebrati se dalo, aby tím naplnil pokladnu svou, nejen že všechny zdroje přijmu, jež skýtá hospodářský život, svedl do svého vídeňského bassinu, po- nechav zemi nejchudší paběrkování, on vymyslil způsob udělování podpor a subvencí, jenž zem naši v pravém toho slova smyslu ubíjí. Stá obral si za zásadu, že ničemu neposkytne pod- pory, k čemu nebude opatřen před tím při spěvek země. Země má býti všude první, po ní má teprve postupovat stát. To jest ale při- činou, že země, vedena vůlí prospěti, často přes své síly se angažuje a pak krvácí.
Němec
21 article
Proč neponechají zemím všechny daně přímé, nebo aspoň všechny daně reální, jež jim dle přirozenosti stavu věci a dle nynější jejich kompetence přísluší? Proti ťomu by se ovšem Němci zle bouřili, neboť oni brániti se budou proti jakémukoli rozšíření zemské právo- moci. Však na konec pozbude platnosti i páně Körbrův závazek, že nám Čechům pranic nesmí býti povoleno, k čemu Němci nedají své svolení Země slevit nemůže. Rozpočet zemský bude růst od roku k roku. Přirážkami to dále ale také nepůjde, bude tedy zapotřebí nových vyhledati pramenův příjmů. Poněvadž ale všechny zabral již stát, nezbude nic jiného, než aby některý vydatný pramen zemi postoupil. Jinak to nepůjde.
Němec Körbrův Čecho
22 article Poslanec dr. Bedřich Pacák před svými voliči v Čáslavi.
Poslanec dr. Bedřich Pacák před svými voliči v Čáslavi. Politický spolek čáslavský svolal na 31. ledna 1904 na radnici čáslavskou schůzi politickou. ve které o situaci promluvil poslanec p. JUDr Bedř. Pacák. Schůze tato svým průběhem i účastenstvím stala se schůzí velice významnou. Zasedací slň čáslavské radnice naplněna byla do posledního místečka účastníky z města i z okoli a i ve vedlejších siních tisnilise účastnící se občané. Nával ke schůzi by veliký. Po 10. hodině ranní zahájil předseda poli tického spolku p. dr. Věšín schůzi, poukázav k tomu, že sešli jsme se v době zostřeného boje a že nutno uvažovati o prostředeích, aby odpor vlády proti požadavkům českého národa byl překonán a úspěchu dosaženo. V předsednictvu zasedali pp. dr. Tesar dr. Zimmer a důchodní Dlabáček. Slova ujímá se posl. dr. Bedřich Pacák a líčí nejprve celý postup poselstva českého o ministerstva Badenova až k nynější době v delší řeči.
doktor Pacák Bedř Věšín Tesar Zimmer Dlabáček Badenův Čáslav
23 article
Ke konci své řeči činí jakési resumé, ve kterém mezi jiným praví: Vytýká se Čechům, že oni jsou vinni nynějších zmatků v říši. Nen nespravedlivějšího obvinění, jako toto. Historie minulých dnů leží před námi, a tu jest přece jasno, kdo jsou vinníky. Jsou to přodevším ony kruhy, které submitovaly před násilnou ob- strukcí německou a tím přímo násilně vzaly právo Čechům, jež po právu přirozeném i psa ném jim náleželo. Jsou dále vinny tyto kruhy které zástupcům německým vindikují právo, že oni svým vetem zmařiti mohou proti právu zákonu každý sebe spravedlivější požadavek če ský a slovanský. Jsou ale i vinníky velikým V drobném prodeji: runní číslo o sobě . . . ma Sh . . . za2 odpolažni Ve flialkách na veukovš ranní čhale. . . . . . . . . . . . . 3h věpolední. Inserát platí ze hotově rapřeě. Fřeřplacení a ápeerty přijtnsá rdmini- straee v Masisnské ulicí č.z Tam nseházejí se též rodakne tiskárna a papežice „Národnich Listi“ Eukogisy se navraceji.
Čecho Nen Masisnský ulice Národnich List
24 article
zástupcové německého lidu, kteří proti sebe spravedlivějšímn požadavku českému kladou svůj odpor, právem i zákonem neodůvodněný. To jsou tedy ti praví vinníci a žádní jiní. Říká se: Badeni jest vinen všech těchto zmatků. Jest to nespravedlnost, kterou historie vyvrátí. Co chtěl Badeni prvotně? On chtěl utvořiti česko-polskoněmeckou liberální většinu a pomocí ní vládnouti a učinit dohodnutí mezi Němcia Čechy. On neměl nejmenšího úmyslu, jakýmkoli způsobem utiskovati Němce. Do většiny, po většině konservativní byl vtlačen poměry a ještě potom usiloval, dosíci českosněmeckého smíru, jejž prohlašoval za ideál svého života. Proč vydal jazyková nařízení? On chtěl dáti nám vnitřní úřadní řeč, abychom my a Němci stáli na stanovisku naprosto rovnocenném a abychom my jako rovnocenní mohli vzá- jemně jednati, aby při jednání neměl jeden přednějšího stanoviska nad druhým. A mluví-li se, že Němci měli býli jako úřadníci nuceni učiti se češtině, nutno především říci, že stát žádného nemůže nutit, aby se stal úřadníkem, že ale když někdo úřadníkem býti chce, musí míti kvalifikaci k tomu, jak věcnou, tak jazy- kovou. Když ale již o tom nucení se mluvi, chci zde z tehdejšího jednání z dob Badena o jazykové kvafifikaci úřadníků říci tuto, my- slím, že dosud neznámou historii. Když jednali jsme o druhém nařízení badenovském, týkajícím se znalosti obou jazyků při úřadnictvu, řekl nám Badeni doslovně: »Císař si přeje tohoto nařízení také proto, aby vaši čeští úřadníci učili se němčině.«
Baden Němec Čechy
25 article
To jest zajisté charakteristické pro naduve- dené nařízení. Jeli důkazu jasnějšího, že celá viňa těchto poměrů nynějších padá na Němce. tož jest toho historiekým dokladem doba mini- sterstva Gautschova. Tento, jak známo, změni Badenova nařízení, a přiblížil se ve mnohém principiím Němci hlásaným. A přece oni ve své zvůli poráželi i Gautschova nařízení, ač mnohý z nich, uvažuje-li vůbec o tom, musí říci: pater, peccavi. Ministerstvu Thunovu činí se u nás mnoho křivdy. Toto ministerstvo bylo už jen mini- sterstvem defensivním, ministerstvem, které jen zabraňovalo různé věci, které nám hrozilya přece učinilo mnoho dobrého pro nás. Já zde jen řeknu českou techniku v Brně. A vůči to- muto ministerstvu činili Němci své největší ná- silnosti a odpory, ačkoliv jest známo, že právě hrabě Thun to byl, jenž si vytkl za úkol svého ministerstva dosíci smíru mezi českým a něme- ckým národem. Kdo znal celý průběh jednání tohoto ministerstva, kdo znal elaboráty, které z tohoto ministerstva byly vypracovány, kdo zná, jak ministr hrabě Thun Němcům stavěl zlale mosty, kdo zná, jak Němci urputně vzpírali se obeslání každé konference, ten ani chvíli není v pochybnosti, že jen němečtí zástupcové vinni jsou těchto zmatků a poměrů.
Němec Gautschův Badenův Thunův Thun Brno
26 article
My Čechové za Badena i Thuna věrně stáli k většině i vládě. My hájili vše proji násilno- stem německým a za to byli jsme vtlačeni do této posice a za naši věrnost a oddanost vzato nám i to, co nám po právu náleželo a násilné obstrukci německé byli jsme dáni v oběť. My pak vidouce, že násilné obstrukci dává se z právo a ne právu a spravedlnosti a nechtíce, aby německá obstrukce v parlamentě vídeňském dobyla neobmezené vlády, uchopili jsme se stejné zbraně, abychom tím obstrukci německé postavili rovnováhu. A od té doby stojíme v tomto postavení obstrukčním, byvše do něho násilně vtlačeni, jasně ale označili jsme cenu za její zastavení, restitnová i úřadní řeči českéa českou universitu v Brně na Moravě. Šli jsme až na kraj sebezapírání; dále žádný národ, své cti dbalý, jíti nemohl. Splněním těchto dvou požadavků nastati mohly v příčině nás poměry normální. Po pádu Thuna dopadlo na nás vše, co tímto ministerstvem bylo zabraňováno. Známá jest episoda, kde po ministerstvě Thu- nově přijíti mělo ministerstvo Liechtensteinovo, které českým poslancům nabizelo dva minister- ské portefeuily s tím, když podepiší odvolán jazykových nařízení, což ovšem žádný český člověk se cti přijati nemohl.
Čecho Baden Thun Liechtensteinův Th český univerzita v Brno na Morava
27 article
Ostatně tehdá již bylo o zrušení jazykových nařízení na nejvyšších místech definitivně roz- hodnufo. Neb při známě audienci tehdy již padajíeího ministra financí Kaizla, když on chtěl ještě hájiti stanovisko udržení nařízení, císařem samým řečeno: »Nechte toho, jest již definitivně rozhodnuto, je zrušiti.« Kostky byly vrženy, my musili přijmouti boj neb submitovati. Nastoupilo ministerstvo Claryovo a my se musili rozhod- nouti, buď bojovati, neb submitovati. Nezapírám, že tehdá v klubu byl mezi námi dosti ostrý rozpor o cestách, kterými máme jíti. Jedni radili cestou klidnou — já ji nazývám sub- missí — druzí cestu bojovnou čili obstrukci. Historie jednou rozsoudí, která cesta byla správ- nější. Já mám za to, že cesta, kterou nastoupila většina, byla národa našeho důstojnější a čestnější. Přejdeme mezidobí Clarya a Vitka, abychom příšli k ministerstvu nynějšímu. Vždy říkam: kdo chce posouditi náš postup za doby mini- sterstva Körbrova, nesmí zapomenouti, že nejsme jen národem bojujícím za svá politická práva, ale že také jako národ hospodářsky, finaněně kulturně rostoucí, různých máme potřeb a že dle toho tské náš postup různě se jevil a jevl a naznačen byl jako vlnění v naší politice. Mi- nistra Körbra nepředeházela špatná pověst z našl znalosti jeho jako sekčního chefa. Naproti tomu ale zaráželo, že se nijak nerozpakoval podepsat Gautschova nařízení na jedné straně, na druhé straně zase Claryových odvolání. On sám prohlašoval se jako kabinet ne- utrální a slova, promluvena z nejvyšších míst českým zástupcům, že českému národu se stane po právu, jevila také své účinky. My neustali v boji, nýbrž postavili jasně a určité svoje dve
Kaizl Clarya Vitek Gautschův Claryová