1
masthead
Ročník padesátý třetí.
4
masthead
V Praze, ve čtvrtek 7. Srpna 1913.
Praha
6
article
prannl a večerní liety
předplácí se
V Praze v admainistracie
u rta . . .. 8 R —
s dvojí donáškou
n čivrt leta . . . . 7 R Ezk
ve fillálkách
sa máslc . . . . 2 K 80
Poštou.
ná měste. . . . . . s
a čtvrt leta . . . . 9 K 50k
s dvoji zásilkou
sa měsíd. . . . .
na čtvrt leta . . tI K s0
Pošta
Praha
R Ezk
7
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
8
article
Další projev vládní.
Další projev vládní.
Vracíme se ke včerejšímu inspirované-
mu projevu „Fremdenblattu“, v němž vláda
jednak zaujímá stanovisko k rozpravámo
dané situaci v království našem, jednak ta-
ké poodkrývá další své záměry.
Všecek projev pak se zdá tomu na-
svědčovati, že vláda nemíní dopustiti, aby
její hledisko a stanovisko bylo projevy po-
ltických stran přehlušeno a zatlačeno ve
veřejném mínění do pozadí. Tomu ostatně
nasvědčoval i nedávný projev, v pražském
úřadním listě obsažený; rozdíl jest pouze
ten, že tuto se odpovídalo na osvědčení ne-
dělní české schůze, kdežto ve „Fremden-
blattu“ se vláda všeobecně ohražuje „proti
směru, jenž se snaží kriticky pátrati po
úmyslech, kteréž chová vláda při svém
opatření v Čechách, a úmysly ty ze zorného
úhlu vlastních strannických hledisek vy-
kořistiti.“ „Proto opětně co nejurčitěji
prohlašuje, že pro vládní postup byla vý-
hradně rozhodující věcná nezbytnost, odpo-
moci zemské správě, jež zůstávala státia
předejíti tak těžkému poškození veškerého
obyvatelstva, jež odtud nutně vzcházelo.“
Fremdenblatta
Čechy
9
article
Tento inspirovaný projev následuje
časově bezprostředně po provolání svazu
bývalých německých poslanců sněmovních
k německému lidu v Čechách, a jest bez-
pochyby i odpovědí na ně, pokud se zabý-
valo vládním opatřením. Tímto opatřením
svšem v rukavičkách co nejšetrněji, kdežto
části jeho, věnované českému národu co do
nízkosti mluvy i smýšlení čpějí nápadně
ovzduším knajp druhého a třetího řádu a
nezasluhují jiné odpovědi, než opovržení
Hemžíť se slovy a výroky jako „české ná-
silí“, „německý lid byl více než 30 let po-
liticky poručníkován a hospodářsky poško-
zován“, „čeští vůdčí politikové provádějí
zahraniční agitace“, „ve svém slepém fana-
tismu zapomínají na stát“ a pod.! Na tako-
vou úroveň klesla již politická německá
erudice v našem slavném královstvíl
Není potom ovšem divu, čteme-li v
výkladu „Fremdenblattu“, že vláda — ne-
mohla se másti při svém opatření nijakými
úvahami, kteréž by spočívaly ve stran-
nických momentech.
Čechy
10
article
Co do dalšího vývoje politických po-
měrů v Čechách rozeznává vláda v tom-
to svém výkladu přesně účel a působnos
zemské správní komise jakožto
dočasného opatření pro pouhé funkce
správní, jíž nepřísluší politický ráz
povaha.
Úkol upravení základů pro nové poli-
tické uspořádání v Čechách připadne jiné-
mu foru za spolupůsobení důvěrníků oby-
vatelstva.
Toto jiné forum má na novo podjati se
úlohy tak zvaného vyrovnání v Čechách
mezích jednotného království Českéhoa
zachovávajíc zájmy státní. V těchto me-
zích, jež jsou dány jednak jednotou králov-
ství, jednak zájmy celostátními, má se dále
vytvářeti národní právo obou národů a do-
spěti ke slušnému vyrovnání národních ná-
roků.
Pokud vládní výklad na to spoléhá, že
přání, aby nynější provisorium vzalo co nej-
dříve za své, bude vydatným popoháněčem
k dosažení tohoto cíle, možno již nyní kon-
statovati, že klame se, pokud se týče
Němců, jejichž vzpomenuté provolánísi
celkem ve správní komisi libuje, čemuž na-
svědčuje i deputace jejich, vyslaná navázati
s ní styky. Z toho se dá spíše souditi, že
Němci setrvají jako doposud na stanovisku,
práv národa českého nedbajícím a vy-
rovnání všeliké mařícím.
Z chystaného nového uspořádání po-
měrů v Čechách uvádí vládní výklad pouze
opravu volebního práva do sněmu králov-
ství Českého jakožto určitý předmět jed-
nání; opravu tuto představuje si ve známém
rámci jakožto utvoření nové kurie pro
vrstvy dosud na sněmu nezastoupené.
Němec
Čechy
11
article
Srovná-li se počet volíčů posavadních,
oprávněných k volbě do sněmu s počtem
voličů oprávněných voliti do rady říšské,
nedostává se zemského volebního práva
dobré polovině dospělých mužů. Přiřadě-
nim nové kurie k posavadním kuriím má
se zachovati princip zastoupení na sněmu
dle zájmův. Opravu volebního práva do
měmu považuje vláda za organickou sou-
část budoucího nového uspořádání věcí.
Od opravy volební očekává, že
se osvědčí jakožto politicky velice cenný
živel, by se dosáhlo nového řádu v našem
království.
Doposud byli to, jak známo, Němci,
kteří při provozování své zemské politiky
se řídili tak zvanou útočivou taktikou, nic
nedbajíce toho, že platné zákony zemské
i se zastaralým volebním řádem byly vlast-
ně prací jejich Schmerlingů a nást., a že
byly doby, kdy Němci pomocí jich po léta
prováděli křiklavě jednostrannou samo-
vládu. Až když nabyla platnosti přirozená
většina českého obyvatelstva — počali si
Němci hrátí na utlačované, nemohouce
jednostranně prováděti svou, a v této póse
přicházejí nyní i k vládní správní komisi.
Znamená-li opětný projev vládní, že
iniciativu ve věcech nového řádu v zem
žudo
Němec
Schmerling
12
article
potom dosti nejasným zůstává, jak ono
forum s důvěrníky obyvatelstva má vštípit
německým terroristům smysl pro ústavnost
a parlamentarism, když ani v sestavení
správní vládní komise Němci nerespektuj
skutečnou i historickou většinu našeho ná-
roda v našem království.
Dovedla by opravdu způsobiti zázrak
ten nová zemská kurie — vyděděnců?
Němec
13
article
Mír uzavřenl
Mír uzavřenl
Z Bukurešti, 6. srpna. (K. k.
(11 hod. v noci.) Ag. tel. roum. ozna-
müje: Mír byl ústně uzavřen
na podkladě, že Strumica
připadne Bulharsku a Ka-
vala Řecku. Smlouva bude
podepsána zítra v Ií hon.
dopoledne. Zítra bude také
podepsána smlouva o de-
mobilisaci-
Zprávy, které označovaly včerejší stře-
deční den v bukureštském jednání o mír z
rozhodný, se tedy potvrdily! Došlo k u-
zavření míru, prozatím ústního, ale
stejně platného a stejně — bolestné-
ho nejen pro Bulharsko, ale i pro zájmy
celého slovanského světa! Čeho všichni se
obávali, stalo se: Kavala — jedin
východiště slovanského ob-
chodu k Egejskému moři, při-
padla Řecku, a Bulharsku přisouzena
Strumica, ze všeho toho, co požado-
Bulharsko v zoufalé situaci, do které
samo se přivedlo řadou svých hříchů po
slavné válečné výpravě proti Turecku, by-
lo nuceno, dle všeho za souhlasu srbských
diplomatů, přistoupiti na mír, o jakém
dojista se polítikům jeho nikdy nesnilo.
jítmobilizace
Bukurešť
Bulharsko
Ka
Řecko
Strumica
Turecko
14
article
Ovšem — tušíc takovéto konce věcí
dle zpráv dřívějších Bulharsko předem o-
hlásilo, že spoléhá na revisi smírové smlou-
vy velmocemi; ale po zkušenostech, jakých
za první války balkánské samo učinilo s
velmocemi, asi sotva co od nich má k oče-
kávání. Zbývá mu nyní místo Kavaly, jež
soupeřiti mohla se Soluní, jediné Dedeagač
— přístav, jenž nikdy nepovznese se k vět-
šímu významu. Ale vedle Kavaly ztracena
jest pro Bulharsko — značná část Makedo-
nie a přisouzení Strumice, jež nemá pro
Bulhary velkého významu, níjak nevyváži
ona místa, jež případnou Řecku, aby už
nikdy nedostaly se zpět do rukou slovan-
ských. —
Tak smutně končí osudný, marně vše-
mi upřímnými přáteli Slovanstva zapřísa-
haný spor mezi spojenci, tak uboze procitá
Bulharsko ze svých snů o hegemonii na
Balkáně, s tím ještě vědomím, že nevy-
trestalo pouze sebe, nýbrž i ostatní bal-
kánské Slovany . ..
Makeda
Bulhar
Bulharsko
Soluň
Řecko
Balkán
16
article
Ceská samospráva a ústavní
převrat v království Českém.
V úterý, dne 5. srpna konala se na podně
Poradního sboru českých okresů společná po-
rada při samosprávném odboru Národní rady
české v Praze, aby pojednala o situaci samo-
správy v království Českém po dosazení Zem-
ské správní komise království Českého a aby
zaujala stanovisko k této komisi, jež o svém
ustavení podala právě oficiální zprávu všem
okresním výborům oběžníkem svým ze dne
30. července 1913 čís. 80.991-V.
Porada, kterou řídil předseda samospráv-
ného odboru Národní rady české a Poradního
sboru českých okresů p. starosta Cyril. Pa-
poušek a jíž se účastnili kromě samo-
Cyril
odbor národní rada český v Praga
odbor národní rada
17
article
správného odboru N. R. Č. zástupci Poradního
sboru českých okresů, Svazu českých měst a
Permanentního výboru Svazu bývalých če-
ských poslanců na sněmu království Českého.
vyslechnuvši referát J. Exc. dra. Fořta,
uznala po zevrubné debatě jednomyslně za
nezbytno, aby česká samospráva okresníi
obecní jednotným, důstojnýml a rožhodným
způsobem vystoupila proti tomuto kroku vlá-
dy, k němuž došlo ve prospěch německé men-
šiny a jejích obstrukčních požadavků na ško-
du práv ústavních i zemské samosprávy krá-
lovství Českého.
lá mntěvol
Především bylo usneseno, aby ihned byl
zaslán společný protešt ministerskému
předsedovi Karlu hr. Stürgkhovi, místo-
držiteli král. Českého Frant. kníž. z Thunů
a Hohenstelinu a presidentu Zemské
správní komise Vojtěchu hr. Schönbor-
novi, a to jménem Poradního sboru českých
okresů, Svazu českých měsť, Permanentního
výboru Svazu bývalých českých poslanců na
sněmu království Českého a Národní rady
české, což neodkladně bylo zařízeno.
Dále bylo jednomyslně doporučeno, aby
české okresy i obce také se své
strany učinily stejná usnesení
týž projev zaslaly neodkladně uvedeným úřad-
ním osobnostem.
Karel
Stürgkh
František
Vojtěch
Thun
svaz český město
svaz bývalý če
svaz český měsť
Český a národní rada
18
article
Uznáno za nutné, aby bylo postupováno
jednotně při styku okresů a obcí se zemskou
správní komisí a zvolena za tím účelem při
Permanentním výboru Svazu bývalých po-
slanců na sněmu království Českého v Praze
(Hybernská ul. 20), který byl ve smyslu usne-
sení plenární schůze českých zemských po-
slanců ze 27. července přejal řízení celé akce,
poradní komise ku podávání podrobných in-
formací a dobrozdání ve zvláštních případech,
jež by se v tom směru samosprávným korpo-
racím vyskytly; v komisi zasedají vedle zá-
stupců samosprávných ústředních Svazů vyni-
kající znalci práva ústavního i správního.
Konečně pojednáno o podnětu, aby ko-
míse tato připravila na dobu co možná nej-
bližší sjezd české samosprávyv
Praze, kde by bylo jednotným a důstojným
projevem rozhodně protestováno proti těmto
dějinně významným událostem v našem krá-
lovství, jakož i pojednáno o dalších návrzích
pro společný postup český podle dohody s Per-
manentním výborem Svazu bývalých poslanců
na sněmu království Českého jako činitelen
směrodatným.
Český v Praha
hybernský ulice
Praha
19
article
Protestní stanovisko zástupců českých
Protestní stanovisko zástupců českých
samosprávných těles v král. Českém,
zaujaté na společné poradě Poradního sboru
českých okresů, Svazu českých měst, Perma-
nentního výboru Svazu bývalých českých po-
slanců na sněmu království Českého a Ná-
rodní rady české ze dne 5. srpna 1913:.
„Připisem ze dne 30. července 1913 čís.
80.991-V., podepsaným presidentem hrabětem
Schönbornem, došlo okresních výborů v krá-
lovství Českém sdělení, že Zemská správní ko-
mise pro království České, jmenovaná na zá-
kladě čl. I. cís. patentu ze 26. července 1913
č. 36. z. zák. k obstarávání úkolů, jež plniti
dle platných zákonů náleží zemskému výboru
království Českého, započalo svou činnosta
ke sdělení tomuto připojeno bylo vyzvání, aby
o něm výbor okresní vyrozuměl všecky obce
svého zastupitelského okresu.
Vůči úřadnímu sdělení tomuto zástupcové
českých samosprávných těles v království Če-
ském považují za svou povinnost prohlásit
především, že v opatřeních učiněných pa-
tenty ze 26. července t. r. spatřují bez-
příkladný průlom do platnéh
zřízení zemského pro královstv
České, vydaného v důsledku neodvolatel-
ného diplomu říjnového z r. 1860 jakožto zá-
kon základní, na němž bez souhlasu zemské
legislativy nelze ničeho měniti.
Průlom ten dotýká se zvláště § 10. zři-
zení zemského, jímž výslovně se nařizuje, aby.
dojde-li k rozpuštění sněmu panovníkem, bez
odkladu předsevzato bylo vypsání voleb no-
vých a jestliže v uvedeném patentu k závaz-
nému příkazu tomuto nebyl vzat zřetel a dob
vypsání nových voleb učiněna závislou od lí-
bovolného uznání c. k. vlády, tož se krokem
tímto proti jasnému předpisu základního zá-
kona ústavního zákonodárství zemské na dobu
neurčitou ruší a potlačuje.
Schönborn
Perma
svaz český město
svaz bývalý český
20
article
Avšak kromě rozpuštění sněmu bez sou-
časného vypsání nových voleb dotčená opa-
tření c. k. vlády, uvádějíce v život zeměpan-
skou komisi úřadnickou, annulují zároveň zem-
ský výbor nejen jakožto výkonný orgán sně-
mu, nýbrž i jakožto vrcholnou instanci auto-
nomní správy zemské, ba pověřují komisi do-
tčenou i budžetním právem samotného sněmu
Jestliže v oficiosní odůvodňovací zprávě
c. k. vlády krok tento se odůvodňuje pouka-
zem k tak zvanému „právu z nouze“, kterým
státní správa ku protiústavnímu opatření své-
mu byla donucena, pak nutno se vším důra-
zem vytknouti, že c. k. vláda ono domněle
právo z nouze i co do míry i co do obsahu
způsobem ústavně neomluvitelným daleko pře-
kročila.
21
article
Došlo-li v důsledku zločinné obstrukc
německé k trvalé nedělnosti sněmu království
Českého a přivodil-li tento stav hrozící roz-
vrat finančního hospodářství zemského, pal
vlastní jádro nadešlé tísně a tudíž i jediný ko-
řen dovolávaného „práva z nouze“ ležely v
nesnázích povahy finanční a proto jedině na
tuto nezbytnost mohla a měla se mimořádná
o „právo z nouze“ se opírající opatření ome-
Zemský výbor království Českého pře
nedělnost sněmu zemského trval přece dál
došlo-li k resignaci nejvyššího zemského mar-
šálka král. Českého, bylo povinností vlády
učiniti kroky, aby úřad tento ve smyslu zem-
ského zřízení pro král. České znovu byl ob-
sazen, v nížádném však případu nebyla c. k.
vláda oprávněna použíti resignace nejvyššího
zemského maršálka jakožto podnětu k dosa-
zení zeměpanské komise úřadnické, na kte-
rouž právomoc sněmem zvoleného zemského
výboru svémocně vložila.
A jestliže tak nicméně učinila, pak c. k
vláda, porušujíc řády ústavní, postavila se
současně způsobem jednostranným po bok
německé obstrukci a provedla tím krok, na-
mířený v ohledu politickém proti národu če-
skému, stěžujíc mu těžký, úporný zápas, který
ve vlastní odvěké domovině s napětím všech
sil a s obětmi největšími véstí jest nucen za
rovné právo obou národností a za nedílnost
království i správy zemské.
Skutečnosti tyto najisto stavíce, z důvodi
svrchu uvedených dáváme vůči sdělení, Zem-
skou správní komisí nám učiněnému, výraz
nejhlubšímu svému rozhořčení a profestujíce
se vším důrazem proti formě i obsahu proti-
ústavních opatření c. k. vládou svémocně ve
skutek uvedených, svalujeme za ně na bedra
jejich původců před tváří dějin veškeru od-
povědnost.“
V král. hlav. městě Praze, 5. srpna 1913
Praha
22
article
za sj slet ložun
24
article
Permanentní komise Svazu bývalých
českých poslanců na sněmu království
Českého
konala včera ve středu dne 6. srpna 1913
schůzi za předsednictví Antonína Švehly
Nejdříve podal předseda obšírnou zprávu
činnosti užšího výboru, který pověřen byl
vedením záležitostí, týkajících se změněných
politických poměrů a který koná pravidelně
schůze třikráte týdně, a sice v úterý, ve čtvr-
tek a v sobotu. Návrhy užšího výboru, týka
jící se akce samosprávných oborů, české žur-
nalistiky a našich českých přísedících po ob-
sáhlé debatě, které se zúčastnili všichni pří-
tomní, schváleny jednomyslně.
Z Poradního sboru českých okresů
Oběžníkem z 30. července 1913 (doruče
ným 3. srpna 1913) oznámila zems ká
správní komise královstvičeské-
V drobném prodejli
ranní číslo e sobě . . za sh
večerni
za 4 k
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
lneeráty
platí se hotově nspřed.
Předplneení a insorty přijíma
sdministrace v Marianské ul., s.
Tam nacházeji se též
redakce, Hskárna a sxpedloe
„Národuleh Listů“
Rukopísy se nevraceii
Švehla
25
article
ho okresním výborům svoje jmenování.
Tím dána okresním výborům prvá příležitost,
aby zaujaly stanovisko k aktům
komise. Poněvadž všeobecně uznána i pro-
jevena byla potřeba jednotného postu-
pu celé samosprávy, učinilo předsed-
nictvo Poradního sboru okamžitě opatření, aby
za účasti všech zúčastněných činitelů byla
otázka tato projednána. Z podnětu
Poradního sboru konánaspolečná s chů-
ze v Národniradě, jíž se zúčastnili vedle
zástupců Poradního sboru i zástupci Svazu če-
ských měst a Permanentního výboru Svazu býv.
čes. poslanců na sněmu král. Českého. Zprá-
va o výsledku jednání, jakož i přijatý s po-
lečný projev uveřejněny jsou na
jiném místě tohoto listu a zaslána
byla zvláštní zpráva i přímo okresním výbo-
rům. Mimo to zabývati se bude touž záleži-
tostí i mimořádná schůze Porad-
ního sboru a jeho právního odbo-
ru, svolaná na dnešní den (čtvrtek
7. srpna), jež pojedná i o otázce mimořád-
ného společného sjezdu české sa-
mosprávy, který by se výhradn
zabýval posledními událostmi.
svaz če
svaz bývalý
26
article
Finančně právní sekce Svazu českých
měst
konala v úterý dne 5. srpna t. r. odpoledne za
předsednictví dra. Feršmanna, náměstka
starosty města Benešova, v radnici staroměst-
ské poradu o tom, jaké stanovisko by
měla zaujati česká města k nasta-
lé suspensi zemské ústavy a dosa-
zení zemské správní komis e. Porady
zúčastnili se: dr. Bednář, měst. radní v Ko-
líně, dr. Fuksa, ředitel měst. úřadů na Král.
Vinohradech, dr. Jandač, tajemník města
Rakovníka, dr. Lokay, náměstek starosty
města Karlína, dr. Uhlíř, ředitel měst. úřadů
v Písku. JUC. Židlický, obec. starší města
Prahy, dále zástupcové Poradního sboru če-
ských okresů, totiž předseda jeho býv. posl.
Papoušek a tajemník dr. Mach, pak sta-
rosta Dvora Králové Šubrt, za kancelář
Svazu českých měst dr. Bátěk a j. Omluvili
se: dr. Stych, dr. Podlipný, prof. Horá-
ček, okres. soudce Mattuš, dr. Pík, řed.
Řetovský a taj. dr. Joachim.
Po debatě, jíž se zúčastnili téméř všichn
přítomní a v níž otázka se všech možných hle-
disek byla přetřásána, usneseno postu-
povati jednolně s Národní radou
českou a Poradním sborem če-
ských okresů, načež účastníci porady
odebrali se k pozvání předsedy samosprávného
odboru Národní rady býv. posl. Papouška do
společné schůze v místnostech Národní rady
za účelem dohodnutí se o společném postupu.
doktor
Fuksa
Král
Jandač
Lokay
Uhlíř
Židlický
Papoušek
Mach
Král Šubrt
Bátěk
Stych
Podlipná
profesor
Horý
Mattuš
píka
Joachim
Benešov
ko
Rakovník
Karlín
Písek
Praha
svaz český město
27
article
K deputaci Němců u hr. Schönborna.
K deputaci Němců u hr. Schönborna.
S kompetentních míst se s námi sděluje,
že president hr. Vojt. Schönborn ve své
odpovědi k mluvčím deputace německých říš-
ských poslanců, která včera dle usnesení ple-
nární schůze jej vyhledala, pojednal nejeno
otázce imenování úřadníků a úpravě platů uči-
telských, nýbrž také o celé řadě ji-
ných záležitostí, při kteréžto příleži-
tosti deputaci řekl, že budou všechny
záležitosti řádně prozkoumány.
dlemožnostijimvyhověno, ale upo-
zornil také na možné překážky, které
budou vyřízení státi v cestě.
Němec
Schönborn
28
article
Z cesty po osvobozených
zemích balkánských.
Z cesty po osvobozených
zemích balkánských.
I. Na starou hranici srbskou.
V neděli 29. června o 11. hod. v noci dorazil
jsem do Bělehradu po 24hodinné jizdě z Prahy.
Obával jsem se překážek od pohraniční policie, leč
prohlídka pasů minula dobře. Srbské celní strázi
Bělehrad
Praha
29
article
si ponechává ve svých vlastních rukou, na-
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zakopané.
Zakopanské lázně na úpatí Tater, soustředuj
každoročně polskou inteligenci všech tří zábore
a této okolnosti používá těšínská „Maciorz Szkoi-
na“ k tomu, aby zde rok co rok uspořádala infor
mační schůzi o slezských poměrech. Ani letos ne-
stala se výjimka. Slazská schůze v Zakopaném
konána v těchto dnech za předsednictví p. No-
wodworského z Varšavy.
Důvodně bylo možno míti za to, že letošn
zakopanské shromáždění nebude miti obvyklý pro-
tičeský ráz, jelikož na česko-polském pohraniě
ve Slezsku jest nyní mnohem klidněji než bývá
v jiných letech. Ne proto, že by snad ubylo obci
v nichž se bojuje, ale proto, poněvadž přibylo obci
ve kterých nastal jakýs takýs klid, nevyhnutelný
s ohledem na celkovou politickou situaci v zemi
Jest dobře známo, co slezským Slovanům hrozí
německá sněmovní majorita před nedávnem odhla.
sovala opravu školského zákona, která znamená
zintensivnění německých útoků na slovanské po-
sice a nebezpečí sankce tohoto zákona, přes roz-
hodné kroky české i polské delegace ještě není
odvráceno. Na dále jest nutno býti společně po-
hotově na obranu. Nad to hrozí další nebezpečí
z opravy volebního řádu na sněm. To vesměs jsou
věci, které spolupůsobily k tomu, ža jsme se ve
Slezsku snažili uvarovati jakéhokoliv útočného po-
stupu, jen aby Poláci nevyhýbali se společným
akcím proti Němcům, které, jak dosavadní zkuše-
nosli ukázaly, jsou konec konců jim nejméně tolil
ku prospěchu jako nám samiolným,
Maciorz Szkoi
Polák
Němec
Zakopané
Varšava
Slezsko
Tatra
31
article
Bohužel, na polské straně nebylo tolik ohlede
k nám. Poláci se nebáli našeho roztrpčení a za-
řídili si svůj postup jakoby ani hrozícího nebezpec
nebylo. Ostatně neměli bychom proti tomu ani
valných námitek. To, co ve Slezsku držíme, drži-
me plným právem a naše posice polský útok tak
snadno nezteče. Proto bylo možno zachovati jakýsi
relativní klid v tom předpokladu, že není daleká
doba, kdy chvíle společného nebezpečí přivede
Poláky k rozumu. Žel, zdá se, že tento předpoklad.
který určoval taktickou linii našeho postupu, neby
dosti odůvodněn a důkazem toho jest právě slezské
ahromáždění oficiálné polské společnosti v Zako-
paném.
Ředitel polského reálného gymnasia orlovské-
ha. p. Piatkowski, jako referent o slezských zále-
žitostech, podal zde úplně zkreslený obraz slez-
ských poměrů a namaloval přitomným přímo hroz-
nými barvami obraz českého nebezpečí v zemi
Vykládal užaslé polské společnosti o tom, že
roce 1900 bylo v Rychvaldě napočteno 11 Čechů
v roce 1910 však že jich již bylo „narobeno“ 2917
a to samých rodáků od Limanovy, Věličky, Bochně
a t. d. Ovšem, zapomněl p. Piatkowski podotknouti
s kým se tito rodáci od Bochně atd. oženili, jak
kým bylo prováděno sčítání lidu v roce 1900
1910. Zapomněl podotknouti, že již v roce 1904
tedy bezprostředně po roku 1900, 11 rychvaldských
Čechů mělo v tamní matiční škole přes 300 děti
a že hned po dvou letech by bylí málem vyrvali
obcí vládnoucí klice třetí volební sbor, tedy voleb-
ní sbor, v němž nejvíce se obrazí složení obyvatel-
stva obce a jeho smýšlení. Konečně pan Piatkowak
zapomněl při vyličování scény z posledních obec-
ních voleb, kdy k úžasu zakopanského shromáž-
dění polský horaík od Limanové volil českou kan
Polák
Piatkowský
Čecho
Limanův
Piatkowak
Liman
Slezsko
Zako
Rychvald
Vělička
I plný právo
32
article
didátní listinu, uvésti, že radikální polský starosta
rychvaldský nám odepřel zastoupení v obecním
výboru, jakkoliv jest prokázáno, že českých voličů
v třetím i v druhém volebním sboru jest více ne
polských, že však zastoupení dal Němcům, že naší
matiční škole činil všemožné přikoří, ba že nebyi
ani dalek různých ne právě pěkných kousků vůč
ní spáchaných, kdežto že temtýž starosta činně
se vší benevolenci podporoval akci za účelem zří-
zení německé soukromé školy v místě, že proti
českým hasičům zakládal německo-polské, proti
české škole že založil utrakvistickou německo-
polskou školu, ba že dokonce i prosadil, aby jeho
druhým náměstkem ve správě obce byl zvolen ho-
spodářský správce Freissler, Němec jako poleno
který neschází nikde, kde jde o „Deutschland üben
allesl“ Kdyby toto vše pan ředitel Piatkowski by
v Zakopaném řekl, pak jistě, zejména ti, kteří jsou
z pruského záboru, by se nedivili, že polský hor
ník z Limanové vyhověl apelu českého voleb-
ního výboru k poctivým polským voličům a po-
stavil se na stranu těch, kdož německým rejdůn
v obci chtělí učiniti přítrž.
Jako tendenčně vykládal řečník o Rychvaldě
tak mluvil i o jiných místech. Stále a stále vidě
jen české nebezpečí, ústup před Čechy, ale ne-
viděl nebezpečí německého a to úžasné prohnívání
polských posic tam, kde jde o styk s Němci, nad
nímž by zejména poznaňští Poláci žasli. Za těchto
okclností jest přírozeno, že zakopanské shromáždě-
ní přijalo resoluci, v níž vedle požadavku sestátně-
ní orlovské střední školy obsažen jest i apel k pol-
ským poslancům, aby postarali se o odstraněn
křivd, jež polské obce utrpí tím, že na veřejný
účet musí převziti soukromé školy. Pokud víme
musil až dosud jediný Rychvald převzíti českou
Němec
Freissler
Piatkowský
Liman
Polák
Deutschland
Zakopané
Rychvald
Čechy
33
article
školu a za tu Poláci dostali od nás školy dvěrv
Petřvaldě a Polské Ostravě. Domníváme se, že pol-
ská společnost v Zakopaném o této okolnosti také
nebyla uvědoměna, neboť jinak sotva by mohla
se postaviti na stanovisko, že školy v Petřvaldě
Polské Ostravě neodčinily Polákům „křivdu“, spá-
chanou na Rychvaldě.
Ve slezských poměrech jsou jen málo kdy ra-
dostnější chvile. Česká i polská veřejnost by mohla
spolupůsobiti na tom, aby byly častější, a sice
kontrolou postupu přímo zúčastněných činitelů,
kteří snad mnohdy v bojovném zápase přestřelí.
Avšak k této kontrole je nutno si zaopatřiti ob-
jektivní informace a na základě nich působiti k
uklidnění, ne k rozjitření slezských lidí. Jsme pře-
svědčeni o tom, že by z polské strany těžko mohli
našim slezským lidem vytýkati věci tak závažné,
jako my Polákům, kteří v celé řadě případů jenz
nenávisti proti nám pracují do rukou Němcům. A
přece přes tuto skutečnost nikdy se nestalo, aby
z české strany byli harangování slezští naši pří-
slušníci do boje proti Polákům. Naopak vždy a
všude bylo působeno k umírněnosti i za cenu na-
šich obětí. Ovšem jestliže toto působení polskou
veřejností mimoslezskou bude tak kříženo, jako se
to stalo v Zakopaném a jestliže z oficiálních pol-
ských shromáždění bude do Slezska dáván signál
ne k uklidnění, ale k útoku, pak se velmi snadne
vymknou i čeští tamní lidé vlivům z Moravy
království a pak dojde k bojům, z nichž palmu vi-
tězství si odnesou jen Němci.
Mají k těmto koncům pracovati zakopanská
shromáždění?
Polák
Němec
Petřvald
Ostrava
Zakopané
Rychvald
Slezsko
Morava