2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
srpna 1913. Číslo 215.
4
article
vykázal jsem se visitkou prof. Cvijiče, která účin-
kovala znamenitě. Ani jsem zavazadel neotevřel
Již i noční jízda povozem do hotelu „Moskvy“' na
hlavní třídě ukázala mi, že v Bělehradě mnoho se
změnilo od poslední mé návštěvy.
Mnoho nových budov podoby velkoměstské
přibylo a ráz mnohých čtvrtí změnil se úplně.
Hlavní ulice mají již i dřevěné a asfaltové dláždě-
ní; přestalo se však na horní části města a od ná-
draží drkotá vůz ještě po staré „kaldrmě“, hrůz-
ném dláždění tureckého způsobu.
V Bělehradě pobyl jsem dva dny, abych v-
žádal si průvodní listy od ministerstev na cestu do
nově osvobozených krajů. Přes to, že právě došly
zprávy o nových těžkých srážkách s Bulhary, měli
všude dosti času a mnoho ochoty pro mne. Úřadní-
ci i důstojníci, s nimiž jsem hovořil, posuzovali si-
tuaci velmí klidně. Litovali všichni nesmírně, že
došlo k tomuto bratrovražednému boji, který vy-
žádal nových krutých obětí, byli však zcela pře-
svědčení, že nemohlo býti jinak. Bulharské poža-
davky ohrožovaly svobodný rozvoj Srbska, vyho-
věti jim znamenalo by úplné uzavření Srbskase
všech stran nepřátelskými státy. Shoda je možna
jen mezi přibližně stejně silnými a hegemonie bul-
harská zničila by úplně rovnováhu na Balkáně.
Městem procházely čety domobranců třetího
„pozivu“, venkované, oteové četných rodin, všichni
klidně s veselým neb lhostejným výrazem ve tváři
kráčeli, oblečení ve svůj národní kroj, pušku s dlou-
Rým bajonetem na rameni. Ani v kavárnách neje-
vil se neobvyklý ruch, malé skupiny rokovaly dosti
klidně při novinách a zvláštních vydáních telegra-
fických zpráv.
profesor
Cvijič
Bulhar
Moskva
Bělehrad
Srbsko
Balkán
5
article
Laskavostí redaktora pana Čeňka Slepánka
poznal jsem mnohé vynikající osobnosti a sešel
jsem se i se starými známými z vědeckých a poli-
tických kruhů. Všichni posuzují situaci velmi klid-
ně a mají pevnou naději ve vítězství spravedlivé
srbské věci. Referují, o svých rozhovorech s lídem
s venkovany, s matkami i ženami vojínů; každý
je ochoten podniknouti vše pro dobro vlasti. Osob-
ní egoismus jakoby úplně zmizel z duší srbských
Vlast potřebuje hospodářského i politického osvo-
bození a má je míti ať to stojí co chce. Kdo věř
v pravou demokracil, ať zajede si do Srbska nyní
uvidí a ucítí její moc a morální sílu, kdo nevěří
bude přesvědčen příklady, jakých by se nikdo ne-
nadál v našem prosaickém pohodlném prostředí.
Byl bych rád pobyl v Bělehradě, leč plán ce-
sty předem určený toho nedovolil. Měl jsem se se-
jíti 4. neb 5. července s profesorem Cvijičem ve
Sjenici na půdě bývalého novopazarského sandža-
ku. Profesor Cvijič odcestoval z Bělehradu již o tý-
den dřive, aby vykonal nové studie v bývalých po-
hraničních pohořích, na Javoru a na Goliji. Nen
snad osobnosti známější po národě srbském nad
něho, i prostý lid venkovský zná jeho velikou zá-
sluhu o národní uvědomění národa srbského ao
prohloubení politických snah srbských.
Slepánek
Cvijič
Javora
Srbsko
Bělehrad
Sjenica
Golija
6
article
„Gospodin“ Cvijič znamená pro nás více neh
„dospodin“ Pašič i „vojvoda“ Putnik,“ vykládal
mi po cestě z Požegy prostý fiakrista, „on poznal
a propracoval směry, kterými národ musí se bráti
aby došel svobody politické i hospodářské, on
naučil nás znáti, co znamená pro nás svornosta
uvědomění si národních povinností a velkých spo-
lečných cílů“.
Z Bělehradu odjel jsem 2. července ráno. Vlak
byl plný vojska. V první a druhé třídě jelo mnoho
důstojníků, cestujících na bojiště, vagony třetí tří-
dy byly přeplněny vojáky, takže po několika sedě-
lo i na plošinách i na schodech vozů. V době prvn
mobílisace bývalo jich plno i po střechách, kdese
drželi jak mohli. Nikdo nechtěl přijíti pozdě. Válk
byla jediným předmětem rozhovoru celodenní jí-
zdy. Do půl čívrté odpoledne od osmi ráno jel
jsem na hlavní trati, pak přesedl do vlaku úzko-
kolejné dráhy, která údolím západní Moravy vede
až do Užice. Stanice na hlavní trati byly přeplněny
obecenstvem, vše čekalo první vaky s raněnými
Potkali jsme dva, v prvním byly dva vagony s těž-
ce raněnými, ostatních asi deset a celý druhý vlak
vezly lehce raněné. Největší počet těžce raněných
zůstal v nemocnicích, bojišli bližších, ve Skopljia
v Niši. Ranění kupili se u oken a odpovídali dosti
vesele na pozdravy. Byli vesměs dobře obvázání
snad ani jedna tvář neprozrazovala přetrpěných
bolestí. Hluboké uvědomění povinností, jež každý
jednotlivec má pro svobodu a dobro národního stá-
tu, posiluje je v utrpení.
Poděl celé trati pozoroval jsem pilně krajinu.
Cvijič
Pašič
Putnik
Požeg
Bělehrad
Morava
Užice
Niš
7
article
Přesvědčil jsem se, že nesprávné jsou zprávy ul nás
dosti rozšířené, že půda zůsfala převahou nevzdě-
lána. Mimo lány nedávno Moravou zatopené.
všechna pole jsou zpracována, obilí stojí velmi do-
bře, jen na kukuřici došlo místy pozdě, takže je
dosud nízká. Velkou práci bylo vykonati ženám.
neboť místy i starci a způsobilí hoší od 16 let byl
povoláni k povinnostem domobrany, k ostříhání
tratí železničních, mostů, telegrafních spojení I ke
službám venkovské policie. Z hovoru s důstojníky
dověděl jsem se, že skladiště vojenská jsou pla
zásob a že tolik zbylo ještě z lonské sklizně, že
Srbsko vydrželo by dobře ještě několik měsíců vál-
ky. Dráha vede právě nejúrodnějšími krajinami
Srhska, v nichž stopy válečných ztrát bylo by nej-
více znáti, leč všude máte dojem blahobytu, dobré
ho a úspěšného hospodaření, vše jest tak mírno
klidno, že sotva věříte, že začíná právě boj mno-
hem těžší a trapnější, nežli ten, v němž právě srb-
ská armáda tolik sklidila vítězství těžkých a slav-
ných.
Morava
Srbsko
8
article
Jaký to rozdíl proti Srbsku Obrenovičů, prol
Srbsku Milanovu! Tehdy k válce proti Bulharsku
násilím vodili vojáky ku praporům, které tak ne-
slavně podlehly. Místo nepořádku, nedůvěry k dy-
nastii i k vládě, korrupce a hospodářské stagnace
za necelých deset let stvořil se stát plný sebedů-
věry, spořádaný, všeobecným blahobytem skor
překypující, který snáší nesmírné oběti válečné
tak snadno, že těžko to pochopiti. Skutečně ne-
uvěřitelný to obrat, svědčící jak o moudrosti vlá-
dy, tak i o schopnostech všeho obyvatelstva pro
všeobecný pokrok. Jaké svědectví pro svobodnou
demokracii, které stojí v čele král, jehož zásadou
vždycky zůstává „zeptejte se zástupců národa,
nechť rozhodnoul
Nekonečně pomalu víne se vlak širokým
plodným údolím západní Moravy. Stál jsem větši-
nou na chodbě, neboť v těsném oddělení bylo
dusno a horko. Byla tu nemocná stařena, která ne-
snášela čístého vzduchu. Muž její vezl ji z běle-
hradské nemocnice zpět domů do Sjenice, v býva-
lém sandžaku. Bylo velmi zajímavo poslouchati to-
hoto skromného člena „ráje“, do nedávna utiště-
né. Jakoby se probudil z dlouhého. trapného snu
nemohl ani uvěřiti, že všechna ta hrůza a nejisteta
Obrenovič
Milanův
Srbsko
Bulharsko
Morava
Sjenica
9
article
v niž vyrostí a prožil i mužná leta, je na věky
pryč, že jest skutečně občanem, plnoprávným člo-
věkem,
Konečně po západu slunce dojelí jsme do
Čačka, za nimž brzo údoli Moravy se úží v sou-
těsku, kterou dráha proráží v tunelech, vysokých
násypech a četných mostech. Pak zase šíří se ro-
vina a konečně před jedenáctou hodinou staví
v Požeze.
Jen náhodou dostal jsem se do mehany čilí ho-
telu Milovana Tomaševiče, hoteliera číli me-
handžije, jakých by mělo býti více po světě. Tolik
úslužnosti a dobrého bydla za málo peněz málo
kde naleznete. Původní nedůvěra v rozkřípané dře-
věné stavení brzo ustupuje pocitům příjemným.
které budí naprostá čistota a dokonalá posluha. Je
prý mnoho tak dobrých venkovských hotelů po
Srbsku, dík dobrému zákonu ze starších let.
Morava
Milovan Tomaševič
Srbsko
Ihandžij
10
article
Požega je malé městečko s obyvatelstvem
většinou zemědělským, jest tržištěm úrodného oko-
lí, v němž několik velkých potoků spojuje se
jednu řeku, v západní Moravu. Tu začala úloha
mých průvodních listů, s nimiž jsem se ráno vyká-
zal okresnímu náčelníku. Výsledek byl velmi do-
brý. Hned odpoledne o 2. hodině odjížděl jsem
rekvirovaným povozem, kočárem k jihu. V Arilji
starobylém drobném městečku, které malebně roz-
kládá se pod horami zalesněnými na vysoké te-
rase nad říčkou Moravící, bylo mi čekati na nový
povoz. Majitelé povozů měli právo jen na dobro-
volný „bakšiš“. Zpravídla asi nedostávalo se jim
značného, neboť byli mojí odměnou příjemně pře-
kvapeni.
V Požeze, v Arilji a i dále po cestě brzo sešla
se honorace místní, aby mne uvítala. Je zajímavo.
jak probudilo se slovanské uvědomění lídí, v krai
tak odlehlém. Znají dobře zásluhy českého náro-
da o slovanské uvědomění a neskrbli uznáním na-
ši národní práce. Nic jim nevadí, že jsem rakouský
občan, příslušník státu, který tolik trpkosti způ-
sobil srbskému národu. Jich vrozené kavalírství
jde tak daleko, že právě i o „Austriji“ vyjadřují se
velmi reservovaně, aby snad mne nijak neurazili.
Morava
11
article
Mluvili se zadostučiněním o přítomných poměrec
v Srbsku, velebili hospodářskou prozřetelnost vlá-
dy, která dovedla tolik peněz zaopatřiti, že dosu
byla s to všechny rekvisíce zaplatití hotovými. Lid
nikde necítí nouze, žal mu je jen o ztráty krve dra-
hých krajanů.
V Arilji měl jsem čas prohlédnouti si starý ko
stel z XIII. věku z doby králů Nemanjičů. Je to vel-
mi pevná stavba, patrně dílo italských architektů
a upomíná spíše na katolické kostely románské té
doby. Malby původní jsou zachovány velmi svěží.
až na obličeje, které Turci různým způsobem k ne-
poznání zhyzdili.
Na venkovském vozíku, primitivní pryčce do-
jel jsem ještě téhož dne z Arilje do Ivanjíce, po-
sledního místečka v údolí Moravíce před Javorem
planinou. Když vyjeli jsme z úzké soutěsk
„klicury“, kde cesta není právě příliš bezpečná
pro příkré svahy a časté strže, nastala úplná
temnota, kterou přerušovala jen sílná zář světelná
nad Ivanjicí. Takové zapadlé hnízdo na hranicíc
civilisace a má elektrické osvětlenií A k tomu ja-
kél Ještě o půl noci hoří tu více světel než n
pražských ulicích v noci a na uvítanou cizincí do-
konce rádi zapálí i obloukové lampy na hlavní tři-
dě. Hotel, majetek bývalého poslance „napredaja-
ka“, vyznamenával se nemilou „pokrokovostí“ cen.
které byly v naprostém nepoměru s dosti primitiv-
ním pohostinstvím.
Nemanjič
Srbsko
Turec
Ivanjit
12
article
Časně ráno již sehnal mi okresní přednosta
dva koně, jizdního i nákladního a v průvodu ho-
chu puškou ozbrojeného nastoupil jsem cestu na
Javor planinu. Brzo vystoupili jsme starou, dne
zanedbanou cestou z údolí na hřebeny a po nich
ponenáhlu jen stoupali dále k rozvodní a zároveň
pohraniční planině. Kolem nás prostíraly se dobré
pastviny a nevysoké lesíky, zvláště bukové. Nová
cesta pomaleji vinula se vzhůru z údolí v četných
serpentinách, na ní pomalu valil se ku předu- k Ja-
voru předlouhý transport vojenský, sta drobných
vozů, tažených páry bílých volů, naložené obilím
a moukou pro vojenské posádky v sandžaku.
Ve výši nad 1100 m projel jsem několik
pěknými lesy bukovými, které by zasluhovaly dů-
kladného probrání, neboť mnoho bylo tu stromů
přezrálých, které ubíraly místo mladším, zdravým
Po sedmihodinné cestě s krátkou jen přestávkou
na černou kávu v dřevěné mehaně dorazil jsem na
Javor planinu. Rozsáhlé pastviště hostilo sta ná-
kladních koní se samary dřevěnými na hřbetech.
jinde stály řady povozů s volským potahem a pod
samým sedlem kasárna, starý vyhořelý a nový z ka-
mene vystavěný hostinec.
Sotva jsem vstoupil do hostinské místností.
již představil se mi velitel místní a vyžádal si mé
papíry, aby na ně vtískl svůj „muhur“, potvrzení.
že přestupují do oblasti vojenské správy v zemích
nově osvobozených. Od něho jsem zvěděl, že pro
fesor Cvijič přede dvěma dny tudy prošel směrem
k Sjeníci a že mnoho trpěl nepříznivým počasím
které dosud neustávalo.
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Denuncianti v Praze a ve Vídní.
Říšský německo-pokrokový orgán ve vý-
kladu, jejž připojuje ku provolání Svazu bý-
valých zemských poslanců, dodává mu co nej-
kalenějšího zahrocení proti vládě, jíž připomí-
ná střízlivost, houževnatost a vytrvalost ně-
meckého kmene v Čechách za svá „práva“
bojujícího. Na jeho energíi, síle, rozhodnosti
a obětavosti stroskotaly prý nejsilnější vlády
v Rakousku, Němci v Čechách vyhráli prý bit-
vy proti kabinetu Badeniovu i Thunovu, hrozi
N. Fr. Presse“, i ujišťuje, že postaví se s ne-
zkrocenou zmužilostí i proti pokusu, podrobiti
je „bezmezné diktatuře“ knížete Thuna a jeho
šlechtického soudruha hr. Vojt. Schönborna.
Na tuto frázi následuje v „N. Fr. Presse“ re-
prise nářků na složení zemské správní komise
a rozdělení jejích referátů, což prý jest pro
Němce zahanbující, neboť Češí prý mají v ko-
misi vyslovenější většinu než v zemském vý-
boru, kdež ji dosáhli jedině pomocí velkostat-
kářů. Tímto výrokem ocitá se „N. Fr. Presse“
v přímém rozporu s provoláním bývalých zem-
ských poslanců německých a také bývalých
německých přísedících zemského výboru. Pro-
volání toto dříve než přešlo do měkké toniny,
začíná silnými intrádami právě nad tím, že
učiněn konec násilnému pašo v stv
Němec
Badeniův
Thunův
Thun
Schönborn
Praha
Vídeň
Čechy
Rakousko
Francie . Presse
15
article
česko-feudální většiny a co se do-
týče většiny ve správní komisi, konstatuje, že
je převážnou česká právě tak jako v bývalém
zemském výboru. Tvrditi, že jest vysloveněji
česká než bývalá většina zemského výboru.
to neodvážili se bývalí němečtí přísedíci zem-
ského výboru tvrditi, jestliže se nechtěli uči-
niti směšnými, neboť vynaložili všechno, aby
zabránili takové správní komisi, která by byla
měla na vlas takové a dokonce totožné slože-
ní jako bývalý zemský výbor. Kdyby se to
nebylo stalo, nemělí by Němci ani tolik útěchy
a zadostučinění, jakým začínají všechny své
projevy o dosazení komise. I jest zajímavo, že
Němec
16
article
„N. Fr. Prezse“, která až dosud přinášela od
německých politiků projevy, začínající vesměs
touto útěchou a zadostučíněním nad odstraně-
ním česko-feudální většiny, včera výslovně
poznamenává ku provolání: „Nelze ovšem
s tím souhlasiti, že na začátku projevu se opa-
tření vlády příjímají se zadostučiněním a že
se schvalují, byť i jen podmínečně. Právě ra-
dost z toho, že nebyla uskutečněna komise
číslo 1., je jediným nelíčeným, opravdovým
citem německým, obavy před znásilňováním
Němců komisí c. k. státních úřadníků, jsou
pouhým jalovým škemráním, jak dobře ví
každý člen předvčerejší porady bývalých zem-
ských poslanců německých a „N. Fr. Presse“
sama předobře.
Zaznamenáno budíž, že „N. Fr. Presse
majíc dost na nestoudnosti, jíž se dopustila
svým úterním článkem o domnělých če-
ských demonstracích před něme-
ckým konsulátem v Praze, ostatně
hned v zápětí telegrafickou úřadní
opravou policejního ředitelstv
v Praze vyvrácenou, ignoruje témě
úplně druhou část provolání bývalých něme-
ckých zemských poslanců, v níž denuncují če-
ské vůdčí politiky z agitací, provozd-
vaných za hranicemi Rakouska.
směřujících prý proti všemu, což německého
a zápomínajících prý v slepém fanatismu státu
a Rakouska.
„N. Fr. Presse“, kteráž rozšlapala pro-
lhané zprávy svého pražského zpravodaje do
ohavné kaše, abý ji druhého dne na telegra-
fický rozkaz policejního ředitelství pražského
zase do poslední kapky — vytřela, možná že
snad pocítila, jak nízko postavil se Verban
svou denunciací právě tak bezpodstatnou jako
zprávy o demonstraci pod okny německého
konsula, a nechtěla se snad podruhé octnoutí
v téže peci.
sk elej
Němec
Praha
Rakousko
17
article
Bývalí zemští poslanci němečtí neučinili
dobře, když chudobu svého provolání, kteréž
věru nelze nazvati ohňostrojem skvělých poli-
tických myšlenek, zakryli takovým hnusným
převěsem denunciačním. Ovšem že tato dra-
perie rozpaků z poražené německé taktik
v Čechách vypočtena jest především na něme-
ckoříšskou veřejnost a její sukurs; jedině pro-
to zaměníli němečtí politikové v Čechách pro-
nunciamento — denunciamentem. Nut-
no dodatí, že se tak stalo v téže chvíli, kdy
na téže schůzi usnášejí se na zřízení stálého
sněmu důvěrnického, který koncem konců není
ničím jiným než svého druhu výrazem té ně-
mecké rakouskopatriolické politiky, kteráž
nafvním říšským Němcem byla nazvána před
málo lety na jisté valné hromadě v jižních Če-
chách „přenášením říšských mezníků do vnitř
Rakouska“.
Neztotožňujeme sice tak podlá indřvidua
jako Redl a Peyerle s národem, jehož národ-
ností jsou — jak by to byl německý tiskv
obráceném případě najisto učinil — ale mohlo
se myslit, že dají Němci v Praze uplynouti
něco více vody ve Vltavě, než začnou zase
„s hluboce zahanbujícími“ zjevy pro Rakou-
sko z r. 1808—09 a 1912—13 a panslavisti-
ckou prací v Londýně, Paříži, Petrohradéa
Bělehradě! Naše české snahy a styky slovan-
ské jsou především ryze kulturní povahya
prosty veškerého pozadí a cílů, jež by se ne-
srovnávaly s naprostou integritou říše, naopak
ji předpokládají a o ni se opírají. Zajisté nic
není na našich drahách politických, co by se
i jen z daleka dalo srovnati s proslulým ně-
meckým „Hochzielem“, jemuž i Eppinger mu-
sil vzdáti hold, nejhlouběji zakotveným právě
v srdcích dajčbémských.
Němec
Redl
Peyerle
Čechy
Nut
Rakousko
Praha
Vltava
Londýn
Paříž
Petrohradé Bělehrad
18
article
Jest to onen zákon, o němž takřkav
předvečer pražské schůze Verbandu prohlá-
sil vrchní purkmistr z pruskoslezského Zho-
řelce Maas na valné hromadě Jugendbundu v
Chomutově za přítomností Pacherovy i Schrei-
nerovy, že žíje v každém německém svědo-
mí, že k uskutečnění jeho pracovati musí od
dítěte až do starce, od žebráka až do knížete
na trůně!
Odmítáme co nejrozhodněji a co nejdále
od sebe mstivou kalumnii německých politiků
neboť naše slovanské svědomí a jeho činy ob-
stojí na nejjasnější záři poledního slunce, ja-
kož s každým jdeme na bílý den a na nevý-
vratný důkaz, že naše české snahy v zahra-
ničné politice říše, hájené našimi vůdcí a po-
litiky i na řečništi delegací, jsou totožny se
zájmem říše a její budoucností a věru že, kdy-
by byly názory našich vůdčích politiků sku-
tečně rozhodujícími v zahraniční politice říše.
bývalo by méně a snad žádný z oněch zjevů.
které nelze nazvat právě utěšenými, v letech
1912—13.
Pacherův
Chomutov
Schrei
19
article
Prof. dr. J. V. Daneš.
profesor
doktor
J V Daneš
20
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 4. zrpna.
(Smutné zjevy moravské.)
Máme na Moravě po volbách, v časopisech
jsou ještě volební rekriminace a poslanci jsou na
žních, letních bytech neb na cestách. Úřady si
oddychují — od jejich návětěv, žádajících mnohdy
naprosté nemožnosti — a noviny jsou plny za to
všelijakých troufalostí vládních a německých proti
českému lidu na Moravě. Prostějovsko na př. vy-
hráli jsme pro pokrok, klerikály a aklerikály jsme
potřeli, ale správa železnic chce dáti do Prostě-
jova Němce za přednostu slanice. Zrovna pro-
vokace tam, kde je dr. Přikryl poslancem. Na
severní Moravě potřeli jsme zpátečnictví na hla-
vu, a podivno, že v novinách alarmuje se veřej-
nost proti nové provokaci železniční správy, která
z českých míst (Postřelmov atd.) chce odstraniti
přednosty-úřadníky Čechy a nahhradíti je Němci
podúřadníky! V brněnských jatkách dokonce
provokrje nás už hospodský a my zase celou ve-
řejnost moravskou alarmujeme proti — německé
správě Brna, místo co by naší návštěvníci-řezníci
hospody té měli si udělat tam pořádek sami. Vi-
dětí, jak jsme bezvýznamní, jak význam náš klesá.
když může si na nás troufati vláda a také správa
brněnských obecních jatek. Při těch železničních
věcech ta troufalost vlády ukazuje, jak bagateli-
suje vláda naše poslance — při těch jatkách oby-
čejný hospodský směle provokuje sta českých řez-
níků. Nikdo si z nás nic nedělá, protože každý ví.
jak jsme rozervání mezí sebou a jak polit. stran-
nictví ubijí v nás chut k prácí, jak terorismus no-
vinářský odklízí nepohodlné lidi a jak místo du-
ševních potencí i na zodpovědná místa posílá po-
litické strannictví analfabety a duševní ubožáky.
Němec
Přikryl
Morava
Prostějovsko
Postřelmov
Čechy
Brno
21
article
Veřejnosti naší může se pověděti ta největší ne-
smyslná nepravda, a najde se nejen nemyslící
massa, nýbrž i strannická inteligence, která ji
věří, protože přijjímá svůj orgán, i kodyž lže, za
evangelium.
Jednomu jsme se divili při zprávách výše zmí-
něných, že naše noviny neučinily za ně zodpověd-
nými Mladočechy a dra. Kramáře. Ti jsou dnes
beránkem, který za všechno, co se stane, musí
snímati hříchy. i to, že Klofáč je v Americe, kde
má býti doma, zavinili Kramář a Mladočeši. Dr.
Kramář musí dostati za to svůj díl, že nemoba
převzíti zodpovědnost za to, co většina poslanců
usnesla, vzdal se vedení věcí a odejl na dovole-
nou. S jásotem uvítaly toto Kramářovo rozhodnutí
naše pokrokové listy — ale to jim nevadí denně
mu vytýkatí, že je na Krymu. Ale nemyslící lidé
jim přitakují. Posl. Staněk přijel z dovolené z
jihu — dr. Kramář je za to bit, že on nejede.
ačkoliv i list, jenž to píle, projevil potěšení nad
úsťupem dra. Kramáře. Štvou-li za každou cenu
listy, kteréž by bez štvaní nemohly ani vycházeti.
to už pochopujeme, ale vážné orgány mají přece
při psaní rozeznávati černé od bílého a úmyslně
neklamatí lid. Soudnosti třeba více do novin, aby
se nedělala veliká aféra celonárodní z drzé pro-
vokace hospodského v brněnských jatkách, kdyi
nemáme odsouzení a kritiku pro veliké nehospo-
dárné podníky obce brněnské, která — bez na-
šeho protestu dělá si, co chce a zadlužuje občan-
stvo i nechává bujetí nepotismus nejboršího druhu
Na Prahu — to vybafne kde kde, protože je to
mladočeská Praha — Brno, které má hospodář
ství, jehož mizernost je denně na jevě, na to ne
máme času, protože je to snad národní nepřítel
Na českou obec to hrr — na německé Brno jen
aférami hospodského z jatek.
Klofáč
Kramář
doktor
Posl
Staněk
Amerika
Krym
Praha
Brno
22
article
e Rakousko-Uhersko,
Spor posl. Stapíňského s hr. Lasockým.
Říš. posl. hr. Lasocki, jenž byl zvole
na program polské strany lidové, ale po letoš-
ních sněmovních volbách haličských ze strany
vystoupil, poněvadž prý nesouhlasí s proti-
kněžskou politikou posl. Stapiňského, útočí n
svého bývalého vůdce dále dlouhými články
v nichž však nepověděl nic nového kromě star-
šího obvinění, že Stapiňski je ve styku
agenty vystěhovalecké kanceláře kanadské že-
lezniční společnosti, která prý za to platí li-
dové straně na sekretáře 5000 K ročně. V po-
sledním svém listě hr. Lasocki oznamuje
že vyřízení svého sporu se Stapiňským svě-
řuje Kolu polskému.
Stapiňski ovšem nezůstává hr. Lasockému
odpověď dlužen. Popírá, že by byl agentem
vystěhovalecké společnosli, popírá též, že ka-
nadská železniční společnost vydržuje kance-
lář lidové strany. Kancelář tu vydržuje polský
ministr krajan. Dlugosz, který sám je také
členem lidové strany a vedle toho je milioná-
Žaloby hr. Lasockého otiskují ochotně or-
gány oposičních stran polských, ale v časopi-
sech demokratických a konservativních vidí
v nich malicherné hněvy, vzniklé z příčin čistě
osobních. „N. Ref.“ chválí hr. Lasockého jen
za jeho poslední rozhodnutí, že spor svůj.s
Stapiňským vznese na soud Kola polského
Kdyby to byl prý udělal hned, než začal v no
vinách otiskovati své útoky na Stapiňského,
byl by Poláky ušetřil nové ostudy, kdežto jeho
nynější spor ničím nemůže přispěti ku povzne-
sení vážnosti a významu Kola polského.
řem.
Stapíňský
Lasocký
Stapiňski
Dlugosz
Ref
Polák
RakouskoUhersko
23
article
Rozpuštění sněmu štyrského.
Štyrský sněm nachází se v podobné si-
tuaci, v jaké byl sněm království Českého
před rozpuštěním. Štyrský sněm nemůže už
dvě léta pracovati, poněvadž jeho práce mař
obstrukce klerikálních Slovinců, kte-
ří, jdouce za příkladem Němců z Čech, žádají.
aby německá sněmovní většina vyhověla as-
poň nejnaléhavějším potřebám slovínského
obyvatelstva, než se přikročí ke schválení roz-
počtu a zvýšení zemských daní, bez nichž se
štyrský zemský výbor nemůže obejíti stejně,
jako se neobešel český zemský výbor. Po roz-
puštění českého sněmu vyskytly se v novi-
nách zprávy, že osud štyrského sněmu je také
už spečetěn a bude v nejbližších dnech roz-
puštěn.
Tato zpráva je předčasná. Místodržite
hr. Clary učiní ještě poslední pokus o do-
hodu mezi Slovinci a Němcí. Pozve na konfe-
renci zástupce obou národních táborů a pal
teprve učiní vládě poslední návrh. Poněvadž
konference mohou se konati teprve v druhé
polovině tohoto měsíce, může se rozhodnutí
štyrském sněmě státi teprve počátkem září.
Štyrský
Němec
Claro
Slovinec
Čechy
24
article
Za zmínku stojí, že liberální Slo-
vinci ve Štyrsku nesouhlasí s obstrukcí svých
klerikálních krajanů. „Südslav. Rundsch.“ oti-
skuje dopis z Celje, ve kterém liberální slovin-
ský politik píše, že Slovinci ovšem i nyní trvaj
na tom, aby Němci vyhověli aspoň minimál-
ným jejich požadavkům, od jichž splnění závis
národní rozvoj celé třetiny obyvatelstva štyr-
ského; ale bylo by nerozumné zatarasiti ob-
strukcí poslední cestu k dohodě, pro niž se
mezi Němci vyslovují četní rozvážní politiko-
vé. Obstrukce dle mínění liberálního Slovince
ukázala by se nezbytnou teprve tehdy, až by
Němci proti věcným požadavkům slovinským
zaujali takové postavení, které by ohrožovalo
životní zájmy slovinského lidu ve Štyrsku
Bylo by prý rozumnější, kdyby klerikální Slo-
vincí místo plané obstrukce chopili se posi
tivné práce v zájmu národních práv slovin
ského lidu.
Slovinec
Němec
Štyrsko
Celje
25
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Otevřený líst dra. A. Tresiče Pavíčíče
dru. S. Danevu.
Vynikající chorvatský básník a politik, dr. An
Tresič Pavíčič po druhé se veřejně ozval do v
lečných událostí na Balkáně. Poprvě to učinil báen
„Ko ne dojde rano na Kosovo“, v níž Srbům, do
bývajícím Kosova nazpět od Turků, vysvětluje, prod
Chorvaté nejsou s nimi na bojišti: nemohou, ne
smějí, sami jsou ujařmeni a potřebují osvobození
Zmínili jsme se o fomto mohutném básnickém pro
jevu, když byl učiněn, jak o nové známce, jak mo
hutné jest u Chorvatů vědomí národní jednoty s
Srby.
Po druhé se ozval. tyto dní v rjeckém „Novém
Listu“ ofevřeným listem na adresu nepodařeného
A Tresič
Srba
Turek
Chorvat
Balkán
Kosovo
Kosov
26
article
„bulharského Bismarka“ dra. Daneva, jenž lak ve-
lice sklamal všechny, kdo věřili v jeho talent
nenahraditelné škody způsobil svému národu. I ten-
to projev je důkazem, že Chorvaté se duchovnt
se Srby úplně sjednotili, ano ztotožnili. Již pro t
zasluhuje otevřený list Tresičův Pavičičův pozor-
nostl. Z něho možno posouditi, jak těžkou budou
mítí práci Maďaři, kteří chtějí chorvatsko-srbskou
koalicí rozbíti stůj co stůj, aby mohli přeněsti svo
rozbijecí politiku na Balkán.
Co do formy otevřený lisť dra. Tresiče Pavičiče
je velmi rozhorlený, ano prudký. My v podobných
případech rádi formu zlahodňujeme, jsouce pa-
mětlivi, že slovanská myšlenka jest ještě příh
útlou bylinkou, již nutno chrániti a nikoli n
vichřici posazovati. Po stránce formové tedy o-
tevřený list zmírníme a po stránce věcné vybere-
me z něho nejvýznačnější místa.
My Chorvaté, praví, churavěli jsme bulharo-
milstvím. Vy jste mi na slovanském sjezduv
Sofiji otevřel oči — děkuji vám za tof Jásali jsm
nad vítězstvím u Lozengradu, Lule-Burgasu, Drine-
polu. Jména ta jsou nám skoro tak milá, jak
jména Kumanovo, Prilep, Bitolja, Skader, Ale po-
divením nás naplnilo, že jsem v bulharských listec
nečetl ani slůvka diků, aní slůvka pochvaly Srbům
kteří bojovali s vámi bok o bok a s vámi umíral
Myslil jsem, že jim dáte odměnu po válce, a prote
neděkujete. Když pak došlo k Drinopolu a vá
generál Ivanov prohlásil, že tam Srbové byli poubý-
mi statisty — ačkoli byste bez jejich pomoci a be
jejich děl Drinopolu nikdy nevydobyli, jako jsteje
bez Srbů opět ztratili — řekl jsem: Běda, zleje
Danev
Chorvat
Srba
Tresičův Pavičičův
Maďar
Tresič Pavičič
Skader
Ivanov
Balkán
Burgas
Drine
Prilep
Bitolja
Drinopol
Kumanovo
27
article
Můj strach rostl, když vás německé listy z-
sypávaly obdivem a Srby nadávkami; ale ješt
jsem doufal v zdravý smysl bulharského národa, k
se nedá chytit na německou slaninu. Ale tu jste
se vydal na cestu po hlavních městech evropskýc
a z toho, co jste tam mluvil, ze všeho již byle
vidno, že Bulhaři spějí k válce se Srby. Osudne
je diplomatu, který má velikou missi, stane-lis
příliš žvatlavým. Vy jste neodolal lišákům, kteh
vám lichotili, že jste „bulharský Bismark“. Ješt
upřímnější byly projevy vašeho nástupce Radosla-
vova, gen. Radka Dimitrijeva a j., ale nejosudněji
ze všech byl projev Načovíčův v „Neue Frei
Piesse“, jež bylo volnou tribunou velikého Bulha-
ska od moře do moře. Ale nejvíce nás bolelo
žarmucovalo, když jste se jeden po druhém z-
čali odříkati Slovanstva a pyšniti se svým půve-
dem (atarským. Ani největší ze současných vašic
básníků neodolal.
Přes to jsme radili Srbům, aby ustoupili val
chamtivosti, ačkoli jsme vědělí, že se odříkám
vlastního území. Naše noviny bez výjimky byly
proti válce. Viděliť jsme, jak noviny německé n-
pínají všecky síly, aby válku přivolaly a nechtel
jsme dopřáti té rozkoši Němcům a Maďarům. Kdyl
ruský car řekl: Nechci krve na Balkánů, vyvstal
Tísza na obranu samostatnosti [I) balkánských ná-
rodů a řekl: A proč nemá na Balkáně téci kreví
Proč nemá Bulharům a Srbům dopřáno býti sve-
body kláti se, třeba až ani jednoho nezůstane
Kde byste našli upřímnějšího zastance své svobody
nad Tiszu? A vy jste za to Tiszoví do země koll
jakož i těm, kdož inspirovali tu historickou řeč.
Srba
Bulhar
Dimitrijev
Němec
Maďar
Balkán
Tisza
Neue Frei Piesse
28
article
Korunu této zbloudilé bulharské politice a její
projevům vstavil Načovič v „Neue Freie Presse
Spojeneckou smlouvu mezi Bulharskem a Srbskem
nazval neštěstím, z něhož se Bulhaři musejí rázn
a bezohledně vytrhnouti, ale tak, aby se Srbove
zdáli celému světu věrolomci. Tato neupřímnás
strany Bulharů omluva našla si v Načovičovi ne
důstojnějšího komentátora. Otevřeně pravil, žes
Bulharsko ve smlouvě pouze na oko zavázal
Srbsku dáti pomoc 200.000 mužů, kdyby bylo na-
padeno od Rakouska; ale nikdo v Bulharskun
ten závazek nepomýšlel a Srbsko by té pomocio
Bulharska v žádném případě nebylo obdrželo; Bal
harsko teprve tehdy tento slib učinilo když Srbsko
jinak nechtělo do spolku vstoupit. Tak cynickéh
a slabomyslného rozhovoru evropského diplomati
nikdy jsem nečetl. Jak jsem byl překvapen, kdyl
člověk tak nízkého charakteru byl několik dní n
to jmenován bulharským vyslancem v Cařihradě
když jej tam sofijské listy doprovázely články, kte-
rými ho velebily jako div bulharské diplomaci
který je v Cařihradě stejně oblíben jako ve Víd
a má schopnost Turky pro bulharské stanovisk
proti Srbům získati právě tak, jako získal rakousk
Němce. Ten interview mne přesvědčil, že válk
je novyhnutelná, ale ani minutu jsem nepochopov
že v té válce zvítězí Slovanstvo nad tím směrem
který se v Bulharsku v posledních měsících tl
dravě hlásil k rozhodujícímu slovu.
Načovič
Bulhar
Bala
Turek
Srba
Němec
Bulharsko
Srbsko
Rakousko
Cařihrad
Neue Frei Presse
29
article
Úplně jste si zasloužili přízní „balkánskýe
Japonců“, kterým vás poctívali Němci, zahájenín
války 30. června, kterýžto den zůstane nejhaneh
nejším v dějinách všech slovanských národů. Př o
tím jste si pozvali srbské bratry na hostinu au-
bezpečovali jste je o své lásce i o tom, že bude
mír. Objímali jste se se srbskými důstojníky a p-
lící skrývali jste za zády. Ale to není vrchol vš-
ho. Vy, dre. Daneve, ještě více jste se vyznamena
než vaší důstojníci. Zatím co jste chysťali zákeřa
přepadení Srbů a Řeků v zlopověstné noci 3
června, vy, dre. Daneve, sestavil jste telegram v
mocem, kterým protestujete proti zákeřnému př-
padu Bulharů se Srby a Řeky bez opovězení váll
I byl jste tak rychlý, že jste svůj telegram posla
dřive, než vaši generálové provedli přepad. A kdyt
Srbové zachytili a uveřejnili fascimile onoho la-
nebného, šeredného, bezectného armádního rozka-
zu, vy jste nejprve popřel autentičnost; ale pozdě-
ji, když bulharské vojsko bylo poraženo, pokusil
jste se svalití vinu na neposlužné generály, hlavnl
na Savova. Kdyby Savov byl vinen úžasné kali-
strofy Bulharska, šíbenice byla proň malým t-
stem; jeho však nepostihlo jiné neštěstí krom toho,
že musí dále voditi vojsko, které již nevěřív
sebe.
Japonec
Němec
Srba
Řek
Bulhar
Savův
Savov
Bulharsko
30
article
Ještě horší než jednání vaší diplomacie, j
nnkládání vaších vojsk s raněnýmí, dětmi a star
— nepřátelskými? — nikoli, přátelskými, neboťz
Srbů jste si nepřátel nadělali samí. Avšak o tom
lépe pomičeti. Slovanská krev se ve mně bouří
nechci si zám plivnouti do své slovanské tváře.
Ale ani to není, co mne bolí nejvíce . .. Po-
chopujeme, že chcete rozšířiti své hranice, že chce-
te dosáhnouti politické a státní moci i velikostí
Kdo mají tyto cíle před očima, nobývalí vybiran
v prostředcích. S Pánembohem! Ale co vásv
očích našich nejvíce ponlžuje, proč jste ztratil
naše sympatie, je lícoměrství, pofměšilosť a pro-
lhanost. Pravá velikosť se vidí v neštěst
Vás postihlo kruté neštěsíí, ale nikde
Srba