ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 77ac10e0-8f4a-11dd-acf5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 79, place 67, work 3, org 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
srpna 1913. Číslo 215.
4 article
vykázal jsem se visitkou prof. Cvijiče, která účin- kovala znamenitě. Ani jsem zavazadel neotevřel Již i noční jízda povozem do hotelu „Moskvy“' na hlavní třídě ukázala mi, že v Bělehradě mnoho se změnilo od poslední mé návštěvy. Mnoho nových budov podoby velkoměstské přibylo a ráz mnohých čtvrtí změnil se úplně. Hlavní ulice mají již i dřevěné a asfaltové dláždě- ní; přestalo se však na horní části města a od ná- draží drkotá vůz ještě po staré „kaldrmě“, hrůz- ném dláždění tureckého způsobu. V Bělehradě pobyl jsem dva dny, abych v- žádal si průvodní listy od ministerstev na cestu do nově osvobozených krajů. Přes to, že právě došly zprávy o nových těžkých srážkách s Bulhary, měli všude dosti času a mnoho ochoty pro mne. Úřadní- ci i důstojníci, s nimiž jsem hovořil, posuzovali si- tuaci velmí klidně. Litovali všichni nesmírně, že došlo k tomuto bratrovražednému boji, který vy- žádal nových krutých obětí, byli však zcela pře- svědčení, že nemohlo býti jinak. Bulharské poža- davky ohrožovaly svobodný rozvoj Srbska, vyho- věti jim znamenalo by úplné uzavření Srbskase všech stran nepřátelskými státy. Shoda je možna jen mezi přibližně stejně silnými a hegemonie bul- harská zničila by úplně rovnováhu na Balkáně. Městem procházely čety domobranců třetího „pozivu“, venkované, oteové četných rodin, všichni klidně s veselým neb lhostejným výrazem ve tváři kráčeli, oblečení ve svůj národní kroj, pušku s dlou- Rým bajonetem na rameni. Ani v kavárnách neje- vil se neobvyklý ruch, malé skupiny rokovaly dosti klidně při novinách a zvláštních vydáních telegra- fických zpráv.
profesor Cvijič Bulhar Moskva Bělehrad Srbsko Balkán
5 article
Laskavostí redaktora pana Čeňka Slepánka poznal jsem mnohé vynikající osobnosti a sešel jsem se i se starými známými z vědeckých a poli- tických kruhů. Všichni posuzují situaci velmi klid- ně a mají pevnou naději ve vítězství spravedlivé srbské věci. Referují, o svých rozhovorech s lídem s venkovany, s matkami i ženami vojínů; každý je ochoten podniknouti vše pro dobro vlasti. Osob- ní egoismus jakoby úplně zmizel z duší srbských Vlast potřebuje hospodářského i politického osvo- bození a má je míti ať to stojí co chce. Kdo věř v pravou demokracil, ať zajede si do Srbska nyní uvidí a ucítí její moc a morální sílu, kdo nevěří bude přesvědčen příklady, jakých by se nikdo ne- nadál v našem prosaickém pohodlném prostředí. Byl bych rád pobyl v Bělehradě, leč plán ce- sty předem určený toho nedovolil. Měl jsem se se- jíti 4. neb 5. července s profesorem Cvijičem ve Sjenici na půdě bývalého novopazarského sandža- ku. Profesor Cvijič odcestoval z Bělehradu již o tý- den dřive, aby vykonal nové studie v bývalých po- hraničních pohořích, na Javoru a na Goliji. Nen snad osobnosti známější po národě srbském nad něho, i prostý lid venkovský zná jeho velikou zá- sluhu o národní uvědomění národa srbského ao prohloubení politických snah srbských.
Slepánek Cvijič Javora Srbsko Bělehrad Sjenica Golija
6 article
„Gospodin“ Cvijič znamená pro nás více neh „dospodin“ Pašič i „vojvoda“ Putnik,“ vykládal mi po cestě z Požegy prostý fiakrista, „on poznal a propracoval směry, kterými národ musí se bráti aby došel svobody politické i hospodářské, on naučil nás znáti, co znamená pro nás svornosta uvědomění si národních povinností a velkých spo- lečných cílů“. Z Bělehradu odjel jsem 2. července ráno. Vlak byl plný vojska. V první a druhé třídě jelo mnoho důstojníků, cestujících na bojiště, vagony třetí tří- dy byly přeplněny vojáky, takže po několika sedě- lo i na plošinách i na schodech vozů. V době prvn mobílisace bývalo jich plno i po střechách, kdese drželi jak mohli. Nikdo nechtěl přijíti pozdě. Válk byla jediným předmětem rozhovoru celodenní jí- zdy. Do půl čívrté odpoledne od osmi ráno jel jsem na hlavní trati, pak přesedl do vlaku úzko- kolejné dráhy, která údolím západní Moravy vede až do Užice. Stanice na hlavní trati byly přeplněny obecenstvem, vše čekalo první vaky s raněnými Potkali jsme dva, v prvním byly dva vagony s těž- ce raněnými, ostatních asi deset a celý druhý vlak vezly lehce raněné. Největší počet těžce raněných zůstal v nemocnicích, bojišli bližších, ve Skopljia v Niši. Ranění kupili se u oken a odpovídali dosti vesele na pozdravy. Byli vesměs dobře obvázání snad ani jedna tvář neprozrazovala přetrpěných bolestí. Hluboké uvědomění povinností, jež každý jednotlivec má pro svobodu a dobro národního stá- tu, posiluje je v utrpení. Poděl celé trati pozoroval jsem pilně krajinu.
Cvijič Pašič Putnik Požeg Bělehrad Morava Užice Niš
7 article
Přesvědčil jsem se, že nesprávné jsou zprávy ul nás dosti rozšířené, že půda zůsfala převahou nevzdě- lána. Mimo lány nedávno Moravou zatopené. všechna pole jsou zpracována, obilí stojí velmi do- bře, jen na kukuřici došlo místy pozdě, takže je dosud nízká. Velkou práci bylo vykonati ženám. neboť místy i starci a způsobilí hoší od 16 let byl povoláni k povinnostem domobrany, k ostříhání tratí železničních, mostů, telegrafních spojení I ke službám venkovské policie. Z hovoru s důstojníky dověděl jsem se, že skladiště vojenská jsou pla zásob a že tolik zbylo ještě z lonské sklizně, že Srbsko vydrželo by dobře ještě několik měsíců vál- ky. Dráha vede právě nejúrodnějšími krajinami Srhska, v nichž stopy válečných ztrát bylo by nej- více znáti, leč všude máte dojem blahobytu, dobré ho a úspěšného hospodaření, vše jest tak mírno klidno, že sotva věříte, že začíná právě boj mno- hem těžší a trapnější, nežli ten, v němž právě srb- ská armáda tolik sklidila vítězství těžkých a slav- ných.
Morava Srbsko
8 article
Jaký to rozdíl proti Srbsku Obrenovičů, prol Srbsku Milanovu! Tehdy k válce proti Bulharsku násilím vodili vojáky ku praporům, které tak ne- slavně podlehly. Místo nepořádku, nedůvěry k dy- nastii i k vládě, korrupce a hospodářské stagnace za necelých deset let stvořil se stát plný sebedů- věry, spořádaný, všeobecným blahobytem skor překypující, který snáší nesmírné oběti válečné tak snadno, že těžko to pochopiti. Skutečně ne- uvěřitelný to obrat, svědčící jak o moudrosti vlá- dy, tak i o schopnostech všeho obyvatelstva pro všeobecný pokrok. Jaké svědectví pro svobodnou demokracii, které stojí v čele král, jehož zásadou vždycky zůstává „zeptejte se zástupců národa, nechť rozhodnoul Nekonečně pomalu víne se vlak širokým plodným údolím západní Moravy. Stál jsem větši- nou na chodbě, neboť v těsném oddělení bylo dusno a horko. Byla tu nemocná stařena, která ne- snášela čístého vzduchu. Muž její vezl ji z běle- hradské nemocnice zpět domů do Sjenice, v býva- lém sandžaku. Bylo velmi zajímavo poslouchati to- hoto skromného člena „ráje“, do nedávna utiště- né. Jakoby se probudil z dlouhého. trapného snu nemohl ani uvěřiti, že všechna ta hrůza a nejisteta
Obrenovič Milanův Srbsko Bulharsko Morava Sjenica
9 article
v niž vyrostí a prožil i mužná leta, je na věky pryč, že jest skutečně občanem, plnoprávným člo- věkem, Konečně po západu slunce dojelí jsme do Čačka, za nimž brzo údoli Moravy se úží v sou- těsku, kterou dráha proráží v tunelech, vysokých násypech a četných mostech. Pak zase šíří se ro- vina a konečně před jedenáctou hodinou staví v Požeze. Jen náhodou dostal jsem se do mehany čilí ho- telu Milovana Tomaševiče, hoteliera číli me- handžije, jakých by mělo býti více po světě. Tolik úslužnosti a dobrého bydla za málo peněz málo kde naleznete. Původní nedůvěra v rozkřípané dře- věné stavení brzo ustupuje pocitům příjemným. které budí naprostá čistota a dokonalá posluha. Je prý mnoho tak dobrých venkovských hotelů po Srbsku, dík dobrému zákonu ze starších let.
Morava Milovan Tomaševič Srbsko Ihandžij
10 article
Požega je malé městečko s obyvatelstvem většinou zemědělským, jest tržištěm úrodného oko- lí, v němž několik velkých potoků spojuje se jednu řeku, v západní Moravu. Tu začala úloha mých průvodních listů, s nimiž jsem se ráno vyká- zal okresnímu náčelníku. Výsledek byl velmi do- brý. Hned odpoledne o 2. hodině odjížděl jsem rekvirovaným povozem, kočárem k jihu. V Arilji starobylém drobném městečku, které malebně roz- kládá se pod horami zalesněnými na vysoké te- rase nad říčkou Moravící, bylo mi čekati na nový povoz. Majitelé povozů měli právo jen na dobro- volný „bakšiš“. Zpravídla asi nedostávalo se jim značného, neboť byli mojí odměnou příjemně pře- kvapeni. V Požeze, v Arilji a i dále po cestě brzo sešla se honorace místní, aby mne uvítala. Je zajímavo. jak probudilo se slovanské uvědomění lídí, v krai tak odlehlém. Znají dobře zásluhy českého náro- da o slovanské uvědomění a neskrbli uznáním na- ši národní práce. Nic jim nevadí, že jsem rakouský občan, příslušník státu, který tolik trpkosti způ- sobil srbskému národu. Jich vrozené kavalírství jde tak daleko, že právě i o „Austriji“ vyjadřují se velmi reservovaně, aby snad mne nijak neurazili.
Morava
11 article
Mluvili se zadostučiněním o přítomných poměrec v Srbsku, velebili hospodářskou prozřetelnost vlá- dy, která dovedla tolik peněz zaopatřiti, že dosu byla s to všechny rekvisíce zaplatití hotovými. Lid nikde necítí nouze, žal mu je jen o ztráty krve dra- hých krajanů. V Arilji měl jsem čas prohlédnouti si starý ko stel z XIII. věku z doby králů Nemanjičů. Je to vel- mi pevná stavba, patrně dílo italských architektů a upomíná spíše na katolické kostely románské té doby. Malby původní jsou zachovány velmi svěží. až na obličeje, které Turci různým způsobem k ne- poznání zhyzdili. Na venkovském vozíku, primitivní pryčce do- jel jsem ještě téhož dne z Arilje do Ivanjíce, po- sledního místečka v údolí Moravíce před Javorem planinou. Když vyjeli jsme z úzké soutěsk „klicury“, kde cesta není právě příliš bezpečná pro příkré svahy a časté strže, nastala úplná temnota, kterou přerušovala jen sílná zář světelná nad Ivanjicí. Takové zapadlé hnízdo na hranicíc civilisace a má elektrické osvětlenií A k tomu ja- kél Ještě o půl noci hoří tu více světel než n pražských ulicích v noci a na uvítanou cizincí do- konce rádi zapálí i obloukové lampy na hlavní tři- dě. Hotel, majetek bývalého poslance „napredaja- ka“, vyznamenával se nemilou „pokrokovostí“ cen. které byly v naprostém nepoměru s dosti primitiv- ním pohostinstvím.
Nemanjič Srbsko Turec Ivanjit
12 article
Časně ráno již sehnal mi okresní přednosta dva koně, jizdního i nákladního a v průvodu ho- chu puškou ozbrojeného nastoupil jsem cestu na Javor planinu. Brzo vystoupili jsme starou, dne zanedbanou cestou z údolí na hřebeny a po nich ponenáhlu jen stoupali dále k rozvodní a zároveň pohraniční planině. Kolem nás prostíraly se dobré pastviny a nevysoké lesíky, zvláště bukové. Nová cesta pomaleji vinula se vzhůru z údolí v četných serpentinách, na ní pomalu valil se ku předu- k Ja- voru předlouhý transport vojenský, sta drobných vozů, tažených páry bílých volů, naložené obilím a moukou pro vojenské posádky v sandžaku. Ve výši nad 1100 m projel jsem několik pěknými lesy bukovými, které by zasluhovaly dů- kladného probrání, neboť mnoho bylo tu stromů přezrálých, které ubíraly místo mladším, zdravým Po sedmihodinné cestě s krátkou jen přestávkou na černou kávu v dřevěné mehaně dorazil jsem na Javor planinu. Rozsáhlé pastviště hostilo sta ná- kladních koní se samary dřevěnými na hřbetech. jinde stály řady povozů s volským potahem a pod samým sedlem kasárna, starý vyhořelý a nový z ka- mene vystavěný hostinec. Sotva jsem vstoupil do hostinské místností. již představil se mi velitel místní a vyžádal si mé papíry, aby na ně vtískl svůj „muhur“, potvrzení. že přestupují do oblasti vojenské správy v zemích nově osvobozených. Od něho jsem zvěděl, že pro fesor Cvijič přede dvěma dny tudy prošel směrem k Sjeníci a že mnoho trpěl nepříznivým počasím které dosud neustávalo.
13 title
Politický přehled.
14 article Země české.
Země české. Denuncianti v Praze a ve Vídní. Říšský německo-pokrokový orgán ve vý- kladu, jejž připojuje ku provolání Svazu bý- valých zemských poslanců, dodává mu co nej- kalenějšího zahrocení proti vládě, jíž připomí- ná střízlivost, houževnatost a vytrvalost ně- meckého kmene v Čechách za svá „práva“ bojujícího. Na jeho energíi, síle, rozhodnosti a obětavosti stroskotaly prý nejsilnější vlády v Rakousku, Němci v Čechách vyhráli prý bit- vy proti kabinetu Badeniovu i Thunovu, hrozi N. Fr. Presse“, i ujišťuje, že postaví se s ne- zkrocenou zmužilostí i proti pokusu, podrobiti je „bezmezné diktatuře“ knížete Thuna a jeho šlechtického soudruha hr. Vojt. Schönborna. Na tuto frázi následuje v „N. Fr. Presse“ re- prise nářků na složení zemské správní komise a rozdělení jejích referátů, což prý jest pro Němce zahanbující, neboť Češí prý mají v ko- misi vyslovenější většinu než v zemském vý- boru, kdež ji dosáhli jedině pomocí velkostat- kářů. Tímto výrokem ocitá se „N. Fr. Presse“ v přímém rozporu s provoláním bývalých zem- ských poslanců německých a také bývalých německých přísedících zemského výboru. Pro- volání toto dříve než přešlo do měkké toniny, začíná silnými intrádami právě nad tím, že učiněn konec násilnému pašo v stv
Němec Badeniův Thunův Thun Schönborn Praha Vídeň Čechy Rakousko Francie . Presse
15 article
česko-feudální většiny a co se do- týče většiny ve správní komisi, konstatuje, že je převážnou česká právě tak jako v bývalém zemském výboru. Tvrditi, že jest vysloveněji česká než bývalá většina zemského výboru. to neodvážili se bývalí němečtí přísedíci zem- ského výboru tvrditi, jestliže se nechtěli uči- niti směšnými, neboť vynaložili všechno, aby zabránili takové správní komisi, která by byla měla na vlas takové a dokonce totožné slože- ní jako bývalý zemský výbor. Kdyby se to nebylo stalo, nemělí by Němci ani tolik útěchy a zadostučinění, jakým začínají všechny své projevy o dosazení komise. I jest zajímavo, že
Němec
16 article
„N. Fr. Prezse“, která až dosud přinášela od německých politiků projevy, začínající vesměs touto útěchou a zadostučíněním nad odstraně- ním česko-feudální většiny, včera výslovně poznamenává ku provolání: „Nelze ovšem s tím souhlasiti, že na začátku projevu se opa- tření vlády příjímají se zadostučiněním a že se schvalují, byť i jen podmínečně. Právě ra- dost z toho, že nebyla uskutečněna komise číslo 1., je jediným nelíčeným, opravdovým citem německým, obavy před znásilňováním Němců komisí c. k. státních úřadníků, jsou pouhým jalovým škemráním, jak dobře ví každý člen předvčerejší porady bývalých zem- ských poslanců německých a „N. Fr. Presse“ sama předobře. Zaznamenáno budíž, že „N. Fr. Presse majíc dost na nestoudnosti, jíž se dopustila svým úterním článkem o domnělých če- ských demonstracích před něme- ckým konsulátem v Praze, ostatně hned v zápětí telegrafickou úřadní opravou policejního ředitelstv v Praze vyvrácenou, ignoruje témě úplně druhou část provolání bývalých něme- ckých zemských poslanců, v níž denuncují če- ské vůdčí politiky z agitací, provozd- vaných za hranicemi Rakouska. směřujících prý proti všemu, což německého a zápomínajících prý v slepém fanatismu státu a Rakouska. „N. Fr. Presse“, kteráž rozšlapala pro- lhané zprávy svého pražského zpravodaje do ohavné kaše, abý ji druhého dne na telegra- fický rozkaz policejního ředitelství pražského zase do poslední kapky — vytřela, možná že snad pocítila, jak nízko postavil se Verban svou denunciací právě tak bezpodstatnou jako zprávy o demonstraci pod okny německého konsula, a nechtěla se snad podruhé octnoutí v téže peci. sk elej
Němec Praha Rakousko
17 article
Bývalí zemští poslanci němečtí neučinili dobře, když chudobu svého provolání, kteréž věru nelze nazvati ohňostrojem skvělých poli- tických myšlenek, zakryli takovým hnusným převěsem denunciačním. Ovšem že tato dra- perie rozpaků z poražené německé taktik v Čechách vypočtena jest především na něme- ckoříšskou veřejnost a její sukurs; jedině pro- to zaměníli němečtí politikové v Čechách pro- nunciamento — denunciamentem. Nut- no dodatí, že se tak stalo v téže chvíli, kdy na téže schůzi usnášejí se na zřízení stálého sněmu důvěrnického, který koncem konců není ničím jiným než svého druhu výrazem té ně- mecké rakouskopatriolické politiky, kteráž nafvním říšským Němcem byla nazvána před málo lety na jisté valné hromadě v jižních Če- chách „přenášením říšských mezníků do vnitř Rakouska“. Neztotožňujeme sice tak podlá indřvidua jako Redl a Peyerle s národem, jehož národ- ností jsou — jak by to byl německý tiskv obráceném případě najisto učinil — ale mohlo se myslit, že dají Němci v Praze uplynouti něco více vody ve Vltavě, než začnou zase „s hluboce zahanbujícími“ zjevy pro Rakou- sko z r. 1808—09 a 1912—13 a panslavisti- ckou prací v Londýně, Paříži, Petrohradéa Bělehradě! Naše české snahy a styky slovan- ské jsou především ryze kulturní povahya prosty veškerého pozadí a cílů, jež by se ne- srovnávaly s naprostou integritou říše, naopak ji předpokládají a o ni se opírají. Zajisté nic není na našich drahách politických, co by se i jen z daleka dalo srovnati s proslulým ně- meckým „Hochzielem“, jemuž i Eppinger mu- sil vzdáti hold, nejhlouběji zakotveným právě v srdcích dajčbémských.
Němec Redl Peyerle Čechy Nut Rakousko Praha Vltava Londýn Paříž Petrohradé Bělehrad
18 article
Jest to onen zákon, o němž takřkav předvečer pražské schůze Verbandu prohlá- sil vrchní purkmistr z pruskoslezského Zho- řelce Maas na valné hromadě Jugendbundu v Chomutově za přítomností Pacherovy i Schrei- nerovy, že žíje v každém německém svědo- mí, že k uskutečnění jeho pracovati musí od dítěte až do starce, od žebráka až do knížete na trůně! Odmítáme co nejrozhodněji a co nejdále od sebe mstivou kalumnii německých politiků neboť naše slovanské svědomí a jeho činy ob- stojí na nejjasnější záři poledního slunce, ja- kož s každým jdeme na bílý den a na nevý- vratný důkaz, že naše české snahy v zahra- ničné politice říše, hájené našimi vůdcí a po- litiky i na řečništi delegací, jsou totožny se zájmem říše a její budoucností a věru že, kdy- by byly názory našich vůdčích politiků sku- tečně rozhodujícími v zahraniční politice říše. bývalo by méně a snad žádný z oněch zjevů. které nelze nazvat právě utěšenými, v letech 1912—13.
Pacherův Chomutov Schrei
19 article
Prof. dr. J. V. Daneš.
profesor doktor J V Daneš
20 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 4. zrpna. (Smutné zjevy moravské.) Máme na Moravě po volbách, v časopisech jsou ještě volební rekriminace a poslanci jsou na žních, letních bytech neb na cestách. Úřady si oddychují — od jejich návětěv, žádajících mnohdy naprosté nemožnosti — a noviny jsou plny za to všelijakých troufalostí vládních a německých proti českému lidu na Moravě. Prostějovsko na př. vy- hráli jsme pro pokrok, klerikály a aklerikály jsme potřeli, ale správa železnic chce dáti do Prostě- jova Němce za přednostu slanice. Zrovna pro- vokace tam, kde je dr. Přikryl poslancem. Na severní Moravě potřeli jsme zpátečnictví na hla- vu, a podivno, že v novinách alarmuje se veřej- nost proti nové provokaci železniční správy, která z českých míst (Postřelmov atd.) chce odstraniti přednosty-úřadníky Čechy a nahhradíti je Němci podúřadníky! V brněnských jatkách dokonce provokrje nás už hospodský a my zase celou ve- řejnost moravskou alarmujeme proti — německé správě Brna, místo co by naší návštěvníci-řezníci hospody té měli si udělat tam pořádek sami. Vi- dětí, jak jsme bezvýznamní, jak význam náš klesá. když může si na nás troufati vláda a také správa brněnských obecních jatek. Při těch železničních věcech ta troufalost vlády ukazuje, jak bagateli- suje vláda naše poslance — při těch jatkách oby- čejný hospodský směle provokuje sta českých řez- níků. Nikdo si z nás nic nedělá, protože každý ví. jak jsme rozervání mezí sebou a jak polit. stran- nictví ubijí v nás chut k prácí, jak terorismus no- vinářský odklízí nepohodlné lidi a jak místo du- ševních potencí i na zodpovědná místa posílá po- litické strannictví analfabety a duševní ubožáky.
Němec Přikryl Morava Prostějovsko Postřelmov Čechy Brno
21 article
Veřejnosti naší může se pověděti ta největší ne- smyslná nepravda, a najde se nejen nemyslící massa, nýbrž i strannická inteligence, která ji věří, protože přijjímá svůj orgán, i kodyž lže, za evangelium. Jednomu jsme se divili při zprávách výše zmí- něných, že naše noviny neučinily za ně zodpověd- nými Mladočechy a dra. Kramáře. Ti jsou dnes beránkem, který za všechno, co se stane, musí snímati hříchy. i to, že Klofáč je v Americe, kde má býti doma, zavinili Kramář a Mladočeši. Dr. Kramář musí dostati za to svůj díl, že nemoba převzíti zodpovědnost za to, co většina poslanců usnesla, vzdal se vedení věcí a odejl na dovole- nou. S jásotem uvítaly toto Kramářovo rozhodnutí naše pokrokové listy — ale to jim nevadí denně mu vytýkatí, že je na Krymu. Ale nemyslící lidé jim přitakují. Posl. Staněk přijel z dovolené z jihu — dr. Kramář je za to bit, že on nejede. ačkoliv i list, jenž to píle, projevil potěšení nad úsťupem dra. Kramáře. Štvou-li za každou cenu listy, kteréž by bez štvaní nemohly ani vycházeti. to už pochopujeme, ale vážné orgány mají přece při psaní rozeznávati černé od bílého a úmyslně neklamatí lid. Soudnosti třeba více do novin, aby se nedělala veliká aféra celonárodní z drzé pro- vokace hospodského v brněnských jatkách, kdyi nemáme odsouzení a kritiku pro veliké nehospo- dárné podníky obce brněnské, která — bez na- šeho protestu dělá si, co chce a zadlužuje občan- stvo i nechává bujetí nepotismus nejboršího druhu Na Prahu — to vybafne kde kde, protože je to mladočeská Praha — Brno, které má hospodář ství, jehož mizernost je denně na jevě, na to ne máme času, protože je to snad národní nepřítel Na českou obec to hrr — na německé Brno jen aférami hospodského z jatek.
Klofáč Kramář doktor Posl Staněk Amerika Krym Praha Brno
22 article
e Rakousko-Uhersko, Spor posl. Stapíňského s hr. Lasockým. Říš. posl. hr. Lasocki, jenž byl zvole na program polské strany lidové, ale po letoš- ních sněmovních volbách haličských ze strany vystoupil, poněvadž prý nesouhlasí s proti- kněžskou politikou posl. Stapiňského, útočí n svého bývalého vůdce dále dlouhými články v nichž však nepověděl nic nového kromě star- šího obvinění, že Stapiňski je ve styku agenty vystěhovalecké kanceláře kanadské že- lezniční společnosti, která prý za to platí li- dové straně na sekretáře 5000 K ročně. V po- sledním svém listě hr. Lasocki oznamuje že vyřízení svého sporu se Stapiňským svě- řuje Kolu polskému. Stapiňski ovšem nezůstává hr. Lasockému odpověď dlužen. Popírá, že by byl agentem vystěhovalecké společnosli, popírá též, že ka- nadská železniční společnost vydržuje kance- lář lidové strany. Kancelář tu vydržuje polský ministr krajan. Dlugosz, který sám je také členem lidové strany a vedle toho je milioná- Žaloby hr. Lasockého otiskují ochotně or- gány oposičních stran polských, ale v časopi- sech demokratických a konservativních vidí v nich malicherné hněvy, vzniklé z příčin čistě osobních. „N. Ref.“ chválí hr. Lasockého jen za jeho poslední rozhodnutí, že spor svůj.s Stapiňským vznese na soud Kola polského Kdyby to byl prý udělal hned, než začal v no vinách otiskovati své útoky na Stapiňského, byl by Poláky ušetřil nové ostudy, kdežto jeho nynější spor ničím nemůže přispěti ku povzne- sení vážnosti a významu Kola polského. řem.
Stapíňský Lasocký Stapiňski Dlugosz Ref Polák RakouskoUhersko
23 article
Rozpuštění sněmu štyrského. Štyrský sněm nachází se v podobné si- tuaci, v jaké byl sněm království Českého před rozpuštěním. Štyrský sněm nemůže už dvě léta pracovati, poněvadž jeho práce mař obstrukce klerikálních Slovinců, kte- ří, jdouce za příkladem Němců z Čech, žádají. aby německá sněmovní většina vyhověla as- poň nejnaléhavějším potřebám slovínského obyvatelstva, než se přikročí ke schválení roz- počtu a zvýšení zemských daní, bez nichž se štyrský zemský výbor nemůže obejíti stejně, jako se neobešel český zemský výbor. Po roz- puštění českého sněmu vyskytly se v novi- nách zprávy, že osud štyrského sněmu je také už spečetěn a bude v nejbližších dnech roz- puštěn. Tato zpráva je předčasná. Místodržite hr. Clary učiní ještě poslední pokus o do- hodu mezi Slovinci a Němcí. Pozve na konfe- renci zástupce obou národních táborů a pal teprve učiní vládě poslední návrh. Poněvadž konference mohou se konati teprve v druhé polovině tohoto měsíce, může se rozhodnutí štyrském sněmě státi teprve počátkem září.
Štyrský Němec Claro Slovinec Čechy
24 article
Za zmínku stojí, že liberální Slo- vinci ve Štyrsku nesouhlasí s obstrukcí svých klerikálních krajanů. „Südslav. Rundsch.“ oti- skuje dopis z Celje, ve kterém liberální slovin- ský politik píše, že Slovinci ovšem i nyní trvaj na tom, aby Němci vyhověli aspoň minimál- ným jejich požadavkům, od jichž splnění závis národní rozvoj celé třetiny obyvatelstva štyr- ského; ale bylo by nerozumné zatarasiti ob- strukcí poslední cestu k dohodě, pro niž se mezi Němci vyslovují četní rozvážní politiko- vé. Obstrukce dle mínění liberálního Slovince ukázala by se nezbytnou teprve tehdy, až by Němci proti věcným požadavkům slovinským zaujali takové postavení, které by ohrožovalo životní zájmy slovinského lidu ve Štyrsku Bylo by prý rozumnější, kdyby klerikální Slo- vincí místo plané obstrukce chopili se posi tivné práce v zájmu národních práv slovin ského lidu.
Slovinec Němec Štyrsko Celje
25 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Otevřený líst dra. A. Tresiče Pavíčíče dru. S. Danevu. Vynikající chorvatský básník a politik, dr. An Tresič Pavíčič po druhé se veřejně ozval do v lečných událostí na Balkáně. Poprvě to učinil báen „Ko ne dojde rano na Kosovo“, v níž Srbům, do bývajícím Kosova nazpět od Turků, vysvětluje, prod Chorvaté nejsou s nimi na bojišti: nemohou, ne smějí, sami jsou ujařmeni a potřebují osvobození Zmínili jsme se o fomto mohutném básnickém pro jevu, když byl učiněn, jak o nové známce, jak mo hutné jest u Chorvatů vědomí národní jednoty s Srby. Po druhé se ozval. tyto dní v rjeckém „Novém Listu“ ofevřeným listem na adresu nepodařeného
A Tresič Srba Turek Chorvat Balkán Kosovo Kosov
26 article
„bulharského Bismarka“ dra. Daneva, jenž lak ve- lice sklamal všechny, kdo věřili v jeho talent nenahraditelné škody způsobil svému národu. I ten- to projev je důkazem, že Chorvaté se duchovnt se Srby úplně sjednotili, ano ztotožnili. Již pro t zasluhuje otevřený list Tresičův Pavičičův pozor- nostl. Z něho možno posouditi, jak těžkou budou mítí práci Maďaři, kteří chtějí chorvatsko-srbskou koalicí rozbíti stůj co stůj, aby mohli přeněsti svo rozbijecí politiku na Balkán. Co do formy otevřený lisť dra. Tresiče Pavičiče je velmi rozhorlený, ano prudký. My v podobných případech rádi formu zlahodňujeme, jsouce pa- mětlivi, že slovanská myšlenka jest ještě příh útlou bylinkou, již nutno chrániti a nikoli n vichřici posazovati. Po stránce formové tedy o- tevřený list zmírníme a po stránce věcné vybere- me z něho nejvýznačnější místa. My Chorvaté, praví, churavěli jsme bulharo- milstvím. Vy jste mi na slovanském sjezduv Sofiji otevřel oči — děkuji vám za tof Jásali jsm nad vítězstvím u Lozengradu, Lule-Burgasu, Drine- polu. Jména ta jsou nám skoro tak milá, jak jména Kumanovo, Prilep, Bitolja, Skader, Ale po- divením nás naplnilo, že jsem v bulharských listec nečetl ani slůvka diků, aní slůvka pochvaly Srbům kteří bojovali s vámi bok o bok a s vámi umíral Myslil jsem, že jim dáte odměnu po válce, a prote neděkujete. Když pak došlo k Drinopolu a vá generál Ivanov prohlásil, že tam Srbové byli poubý- mi statisty — ačkoli byste bez jejich pomoci a be jejich děl Drinopolu nikdy nevydobyli, jako jsteje bez Srbů opět ztratili — řekl jsem: Běda, zleje
Danev Chorvat Srba Tresičův Pavičičův Maďar Tresič Pavičič Skader Ivanov Balkán Burgas Drine Prilep Bitolja Drinopol Kumanovo
27 article
Můj strach rostl, když vás německé listy z- sypávaly obdivem a Srby nadávkami; ale ješt jsem doufal v zdravý smysl bulharského národa, k se nedá chytit na německou slaninu. Ale tu jste se vydal na cestu po hlavních městech evropskýc a z toho, co jste tam mluvil, ze všeho již byle vidno, že Bulhaři spějí k válce se Srby. Osudne je diplomatu, který má velikou missi, stane-lis příliš žvatlavým. Vy jste neodolal lišákům, kteh vám lichotili, že jste „bulharský Bismark“. Ješt upřímnější byly projevy vašeho nástupce Radosla- vova, gen. Radka Dimitrijeva a j., ale nejosudněji ze všech byl projev Načovíčův v „Neue Frei Piesse“, jež bylo volnou tribunou velikého Bulha- ska od moře do moře. Ale nejvíce nás bolelo žarmucovalo, když jste se jeden po druhém z- čali odříkati Slovanstva a pyšniti se svým půve- dem (atarským. Ani největší ze současných vašic básníků neodolal. Přes to jsme radili Srbům, aby ustoupili val chamtivosti, ačkoli jsme vědělí, že se odříkám vlastního území. Naše noviny bez výjimky byly proti válce. Viděliť jsme, jak noviny německé n- pínají všecky síly, aby válku přivolaly a nechtel jsme dopřáti té rozkoši Němcům a Maďarům. Kdyl ruský car řekl: Nechci krve na Balkánů, vyvstal Tísza na obranu samostatnosti [I) balkánských ná- rodů a řekl: A proč nemá na Balkáně téci kreví Proč nemá Bulharům a Srbům dopřáno býti sve- body kláti se, třeba až ani jednoho nezůstane Kde byste našli upřímnějšího zastance své svobody nad Tiszu? A vy jste za to Tiszoví do země koll jakož i těm, kdož inspirovali tu historickou řeč.
Srba Bulhar Dimitrijev Němec Maďar Balkán Tisza Neue Frei Piesse
28 article
Korunu této zbloudilé bulharské politice a její projevům vstavil Načovič v „Neue Freie Presse Spojeneckou smlouvu mezi Bulharskem a Srbskem nazval neštěstím, z něhož se Bulhaři musejí rázn a bezohledně vytrhnouti, ale tak, aby se Srbove zdáli celému světu věrolomci. Tato neupřímnás strany Bulharů omluva našla si v Načovičovi ne důstojnějšího komentátora. Otevřeně pravil, žes Bulharsko ve smlouvě pouze na oko zavázal Srbsku dáti pomoc 200.000 mužů, kdyby bylo na- padeno od Rakouska; ale nikdo v Bulharskun ten závazek nepomýšlel a Srbsko by té pomocio Bulharska v žádném případě nebylo obdrželo; Bal harsko teprve tehdy tento slib učinilo když Srbsko jinak nechtělo do spolku vstoupit. Tak cynickéh a slabomyslného rozhovoru evropského diplomati nikdy jsem nečetl. Jak jsem byl překvapen, kdyl člověk tak nízkého charakteru byl několik dní n to jmenován bulharským vyslancem v Cařihradě když jej tam sofijské listy doprovázely články, kte- rými ho velebily jako div bulharské diplomaci který je v Cařihradě stejně oblíben jako ve Víd a má schopnost Turky pro bulharské stanovisk proti Srbům získati právě tak, jako získal rakousk Němce. Ten interview mne přesvědčil, že válk je novyhnutelná, ale ani minutu jsem nepochopov že v té válce zvítězí Slovanstvo nad tím směrem který se v Bulharsku v posledních měsících tl dravě hlásil k rozhodujícímu slovu.
Načovič Bulhar Bala Turek Srba Němec Bulharsko Srbsko Rakousko Cařihrad Neue Frei Presse
29 article
Úplně jste si zasloužili přízní „balkánskýe Japonců“, kterým vás poctívali Němci, zahájenín války 30. června, kterýžto den zůstane nejhaneh nejším v dějinách všech slovanských národů. Př o tím jste si pozvali srbské bratry na hostinu au- bezpečovali jste je o své lásce i o tom, že bude mír. Objímali jste se se srbskými důstojníky a p- lící skrývali jste za zády. Ale to není vrchol vš- ho. Vy, dre. Daneve, ještě více jste se vyznamena než vaší důstojníci. Zatím co jste chysťali zákeřa přepadení Srbů a Řeků v zlopověstné noci 3 června, vy, dre. Daneve, sestavil jste telegram v mocem, kterým protestujete proti zákeřnému př- padu Bulharů se Srby a Řeky bez opovězení váll I byl jste tak rychlý, že jste svůj telegram posla dřive, než vaši generálové provedli přepad. A kdyt Srbové zachytili a uveřejnili fascimile onoho la- nebného, šeredného, bezectného armádního rozka- zu, vy jste nejprve popřel autentičnost; ale pozdě- ji, když bulharské vojsko bylo poraženo, pokusil jste se svalití vinu na neposlužné generály, hlavnl na Savova. Kdyby Savov byl vinen úžasné kali- strofy Bulharska, šíbenice byla proň malým t- stem; jeho však nepostihlo jiné neštěstí krom toho, že musí dále voditi vojsko, které již nevěřív sebe.
Japonec Němec Srba Řek Bulhar Savův Savov Bulharsko
30 article
Ještě horší než jednání vaší diplomacie, j nnkládání vaších vojsk s raněnýmí, dětmi a star — nepřátelskými? — nikoli, přátelskými, neboťz Srbů jste si nepřátel nadělali samí. Avšak o tom lépe pomičeti. Slovanská krev se ve mně bouří nechci si zám plivnouti do své slovanské tváře. Ale ani to není, co mne bolí nejvíce . .. Po- chopujeme, že chcete rozšířiti své hranice, že chce- te dosáhnouti politické a státní moci i velikostí Kdo mají tyto cíle před očima, nobývalí vybiran v prostředcích. S Pánembohem! Ale co vásv očích našich nejvíce ponlžuje, proč jste ztratil naše sympatie, je lícoměrství, pofměšilosť a pro- lhanost. Pravá velikosť se vidí v neštěst Vás postihlo kruté neštěsíí, ale nikde
Srba