1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 49. ze dne 18. února 1905.
2
article
= Slavný skotský historik John Mackintosh, je-
hož sedmdesáté třetí narozeniny těchto dnů okázale
oslavovány a jenž při té příležitosti jmenován byl
doktorem university aberdeenské, má za sebou velmi
pestrou minulost. Bylť ve svém mládí skotákem,
obuvníkem a policistou a doposud má v aberdeenské
City vedle domu, kde bydlel lord Byron, malý krá-
mek, v němž prodává papírnické zboží a knihy. Dr.
John Mackintosh jest v pravém slova smyslu »self-
made man«. Narodil se r. 1833 v chudobné chýži
vesnice ve skotském hrabství Bauffu, kdež se usadil
otec jeho, voják, jenž se účastnil války na poloostrově
pyrenejském. V desátém roce stal se malý John pa-
sákem u jakéhosi farmáře. Sedm let pásl krávy, na-
čež se dostal do učení k obuvníkovi a zůstal při ře-
mesle 14 let. Jsa již od malička vědychtivý, sháněl
se jak mohl po knihách, ale do ruky dostalo se mu
jen málo co kloudného. Stav se samostatným, při-
stoupil jako člen k různým vzdělávacím spolkům,
zúčastnil se debat ve schůzích a využitkoval pilně
knihovniček, jež měl k disposici. Studoval všechna
díla, která dostal do rukou a získal si záhy obsáhlé
vědomosti v místním zeměpisu a lidovědě, jakoži
cenné znalosti všech časových otázek. Takto připra-
voval se na práci pozdějších let. Avšak chyběla mu
odborná díla, jichž potřeboval k dalším studiím. Pře-
stěhoval se tedy do Aberdeenu a stal se policistou,
aby měl zabezpečenou výživu, v prázdných chvílích
pak pilně navštěvoval universitní knihovnu a se že-
leznou energií doplňoval svoje vzdělání. Po pěti le-
tech, zahospodařiv si trochu peněz, opustil policejní
službu a zařídil si krámek, kde ve svých prázdných
Mackintosh
Byron
doktor
Bauff
John
Aberdeen
3
article
chvílích započal a dokončil velké a slavné dílo svého
života »Historie civilisace ve Skotsku.« První svazek
vyšel r. 1872, čtvrtý a poslední za jedenáct let po-
tom. Tímto dílem stal se obdivuhodný ten muž přední
autoritou v oboru skotské historie. Později vydal ještě
řadu speciálních spisů historických, ale psal též o fi-
losofii, literatuře, paedagogice, ba i o hospodářských
a dělnických otázkách, jakož i o dělnických stávkách
a militarismu pojednání, jež v Anglii vzbudila znač-
nou pozornost. Přese všechny úspěchy však učenec
nezískal jmění. Teď je královskými a soukromými
dary postaráno o to, aby stařec až do konce život
neměl v ničem nedostatek. Ve svém zevnějšku jeví
dr. Mackintosh rozhodně skotský typ. Zajímavá jeho
lebka, lysá, vroubená bílými kadeřemi a dlouhým
bílým plnovousem, připomíná živě Darwina.
= Nové tunely ve švýcarských Alpách. Ted
kdy tunel simplonský je skorem dohotoven, zabý-
vají se ve východním Švýcarsku novými projekty
proražení Alp, aby také tato čásť Švýcarska dosáhla
přímého spojení se severní Italií. Dle zpráv z Bernu
není toho času dosud určitého projektu, ale my-
šlenka, vytvořiti mezinárodní tunel v těchto konči-
nách, horlivě se přetřásá. Těchto dnů sešla sev
Bernu konference zástupců kantonů, zúčastněnýchv
této záležitosti. Zastoupeno bylo sedm kantonůa
Curych a Appenzell vyslovily písemně svůj souhlas.
Po delší debatě o proražení východních Alp zvolen
byl komitét, jemuž uloženo, aby vešel ve styky se
spolkovou radou švýcarskou. Provedení tohoto zá-
měru mělo by značný význam nejen pro východní
kantony švýcarské, ale též pro země sousední. Zdá
se, že tento plán stává se časovým a že kantony,o
doktor
Mackintosh
Darwin
Skotsko
Anglie
Alpy
Švýcarsko
Bern
Curych
Appenzell
východní Alpy
4
article
něž jde, přičiní se, seč jsou, aby byl záhy usku
tečněn.
= Nové skvrny na slunci. Professor Ed. Picke-
ring, ředitel harwardské astronomické observatoře
objevil — dle zpráv z Cambridge došlých — dvě
nové skvrny na slunci, z nichž každá má 40.000 mil
v objemu. Skvrny nalezají se po obou stranách ne-
dávno objevené velké skvrny, jež má objem 70.000
mil. Prof. Pickeringovi podařilo se získati několik
snímků oněch skvrn, o nichž předpokládá, že značně
napomohou k objasnění tajemství celého toho zjevu.
Na fotografickém snímku jest 70.000milová skvrna
skorem černá, ačkoliv dle tvrzení prof. Langleye nej-
temnější místo její jest jasnější než kalciové světlo.
Co jest příčinou této skvrny, není s to vysvětliti. Ně-
kteří učenci předpokládají, že na slunci udála se
erupce a že celá ložiska výparů usadila se nad místy
těmi a zatemnila tak sluneční světlo. Jinou theorií
jest, že skvrna jest pouhým otvorem ve vnější atmo-
sféře, která obklopuje slunce a jež ve skutečnosti jest
až do běla rozžhavenou podstatou; avšak spodní
vrstvy, objevené zmíněným zjevem, jsou tmavé.
= Pět set dollarů za hubičku. Zajímavá historka
udála se v Clevelandě. Místní anglický list píše: V
našem městě dostižen rekord pěti set dollarů za je-
diné políbení. Tato suma byla dne 13. února zapla-
cena cizincem, jenž udal, že se jmenuje Henry Hoff-
man a že do Clevelandu přibyl minulého pátku.
Ed
Skvrna
Pickering
profesor
Langley
Hoff
Cambridge
Cleveland
Pickering
5
article
Stál na jednom nároží dolejšího města, když kráčela
kolem něho velice sličná mladá dáma. Do Hoffmana
v témže okamžiku jakoby rtuti nalil. Učinil jediný
skok k luznému stvoření, sevřel je do náručía
vtiskl na jeho tváře vroucí políbení. Avšak nevypla-
tilo se mu to. Policista, který jako z pravidla spíše
se u podobné afféry vyskytne než tam, kde člověka
olupují a vraždí, chytl jej v zápětí za límec a když
krasavice odepřela podati proti milovníku hubiček
žalobu, dovlekl jej sám na policejní stanici a obža-
loval jej z neslušného chování. Hoffman složil zá-
ruku pět set dollarů, aby se dostati mohl na svo-
bodu a když na to nedostavil se k výslechu, záruka
jeho propadla.
Hoffman
6
article
= S lahodnými a praktickými názvy míst shle
dati se možno velmi četně ve Walesu. Jména zá-
bavních podniků bývají mnohdy téměř až na metr
dlouhá a vysloví je s tíží Angličan, natož pak oby
čejný smrtelník, jenž se v »haudujudu« dokonale ne-
vyzná. Těchto dnů konán v Londýně proces, ve
kterém točil se hlavní děj kolem obce, již právní zá-
stupci nazývali Llanfair. Když se však soudce tázal
jaké jest původní jméno dědiny, bylo mu křídou na
plochu zeleného stolu napsáno toto jméno: »LLAN-
FAIRPWLLGWYNGYLLGOGERYCHWYRNDROBWL-
LTYSILIOGOGOGOCH.« Ve Walesu požívá jméno
toto pověsti »the englishman's jaw-breaker«, totiž
tvrdí se o něm, že je způsobilým přivoditi zlomeninu
jazyku tomu, komu by se povedlo správně je vy
sloviti.
= Moderní bandité. S bezpříkladnou drzostí pod-
niknut byl před několika dny v Oděsse pokus o vy
loupení pokladny v závodě jednoho z místních velko-
obchodníků. Asi o půlnoci vloupala se do komptoiru
známé oděsské firmy Jubersovy banda lupičů asi
o šesti členech. Místnosti závodu nalezají se v srdci
města a střeženy jsou za nočního času třemi poli-
cisty. Lupiči přepadli stráž a po nedlouhé krvavé
šarvátce všechny tři ozbrojené muže zardousili. Na
Angličan
Wales
Londýn
Jubersův
LlanoFAIRPWLLGWYNGYLLGOGERYCHWYRNDROBWL
the englishman ' s Jawa
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
to vnikli dovnitř, vypáčili pokladnu a chystali se
uniknouti. Zatím však je překvapila vojenská hlídka,
jež byla nucena zakročiti velmi ostře. Přes to však
moderní bandité využitkovali příhodného okamžiku,
že se jim podařilo uprchnouti, aniž je vojenská pa-
trola mohla znovu lapiti. Při prohlídce závodu pak
nalezeny byly mrtvoly zardoušených policistů.
8
article
Zemřelí v Praze.
Praha
9
article
Dne 12. února 1905: Karvánek Julius, mistr
krejčovský, 76 roků, 451—I. Pražáková Alžběta, vdova
po c. k. staveb. inspektoru, 86 roků, 178—II. Kučera
Jan, býv. obchodník, 711/2 roku, 1633—II. Valtrová
Anna, majitelka modní síně, 563 roku, 1738—II.
Fritzová Terezie, vdova po advokátním koncipientu,
74 roky, 1912—II. — U Milosrdných bratří:
Majer Theodor, inženýr, 47 roků. — U Milosrd-
ných sester: Pištěk Jan, rukavičkář, 19 roků.
Šimůnek František, krejčí, 73 roky. — Ve všeobec-
né nemocnici: Iblova Olga, komptoiristka, 20r.
Löwi Adam, soukromník, 58 roků. Luňák Rudolf, ob-
chodní sluha, 22 roky. Radimská Marie, manželka
truhláře, 31 rok. Sazumová Marie, žena obchodního
příručího, 37 roků. Skálová Františka, chůva, 64 roky.
Sůva Josef, nádenník, 63 roky. Zemanová Barbora,
žena dělníka, 45 roků.
I Pražáková
Alžběta
Kučera
Jan
Anna
Fritzová
Šimůnek
Löw Adam
Luňák
Marie
Skálová
Josef
Zemanová
Karvánek Julius
Sazumová Marie
Majer Theodor
U Milosrd
Pištěk Jan
Iblův Olga
10
article
Dary a příspěvky.
Dary a příspěvky.
Složeno u pokladny „Národních Listů“.
Ústřední Matici školské.
Nový Svět u Roketnice. Z čistého výtěžku
plesu Čechů se věnuje.
Praha. V hostinci »U zlatého klíče« vybráno
při přednášce 9. února
— Místo věnce na rakev pí. Boženy Voitlové
věnují pp. Julius Hladík a dr. Karel
Hladík.
Hvozd u Manětína. V prvním plesu dobro-
volných hasičů po řeči p. Frant. Ulricha,
říd. učitele, vybrala sl. Marie Zikmundova
Žižkov. O svatbě p. Lad. Škarky, společníka
firmy Pupp a Škarka se sl. Julií Rokyto-
vou v Národním domě na Král. Vinohra-
dech vybrala družička sl. Růžena Škar-
kova . . .
Vinoř. Zábavně poučný spolek »Beseda«
Holešov na Moravě. Pan JUDr. K. Kolátor,
advokát ,zasílá z trestní věci p. Fr. Tomsy,
učitele v Mysločovicích, proti Janečkovia
Retigovi poslednějšími složenou dobrovol-
nou pokutu.
Dolní Beřkovice. Rodiny Šimáčkova a Štol-
cova k uctění památky zesnulého p. Jos.
Šimáčka, emer. ředitele vinic knížete
Ferd. z Lobkovic, odb. spisovatele a člena
mnoha vlasteneckých spolků
Háj ve Slezsku. Výtěžek plesu strojních zá-
mečníků cukrovaru .
Horní Újezd u Litomyšle. Při hře v kartyv
hostinci p. Kabrhele vybrali pp. Jan Řo-
žek, Jan Kabrhel a Josef Chadima
Frenštát na Moravě. Pan Dvořák, lékárník,
zasílá slečnou Boženou Polachovou při
svatbě p. řed. O. Svobody se sl. Marií
Polachovou vybraný obnos . . . . .
13.30
200.—
2.24
Čecho
Voitl
Julius Hladík
doktor
Hladík
František
Ulrich
Marie Zikmundův Žižkov
Škarka
Rokyta
Škar
JUDr
K Kolátor
Tomsa
Šimáčkův
Štol
Šimáček
Ferd
Kabrhel
Jan Řo
Chadim
Dvořák
Polachová
O Svoboda
Praha
Manětín
Vinoř
Holešov
Morava
Mysločovice
Dolní Beřkovice
Lobkovice
Slezsko
Horní Újezd
Litomyšl
Svět u Roketnice
Pupp
národní dům na Královský
Frenštát na Morava
11
article
Cossar, inženýr civilní, dobře známý, setkal se
s nimi v průjezdu činžáku: Redwood držel vlhké ještě
noviny a Bensington, stoje na špičkách, četl mu přes
rameno.
Cossar byl muž širokých plecí, ale údův hubených
a neelegantních, jež jakoby byly jen nahodile připevněny
k příslušným koncům jeho trupu — a obličej jeho po-
doben byl obličeji sochy, jež v časném ještě období za-
nechána byla nedokončenou, jakoby pokus o obtesání její
byl beznadějným.
Nos jeho ponechán byl čtverhranným a dolní čelist
vyčnívala nad horní čelist.
Při tom Cossar dýchal tak, že bylo dech jeho stále
slyšeti.
Jen málo lidí shledávalo jej hezkým. Vlasy jeho
byly jeden s druhým napřič a jeho hlas, jehož pouze
šetrně používal, byl vysokého tonu a vyzníval obyčejně
v trpké protesty.
Cossar nosil za všech příležitostí šedivý oděv s ža-
ketem a cylindr.
Cossar
12
article
Přípravy k výpravě.
Přípravy k výpravě.
Vědec sňal brejle a čistil je co nejpečlivěji.
»Toť jiný opět případ toho, hleděl generalisovati,
co se přihází neustále. My — mohu-li si skutečně osvojiti
přívlastek ten — my vědečtí mužové — pracujeme
ovšem vždy jen k theoretickému výsledku. Ale příležitostně
uvádíme v činnost všeliké síly — nové síly. My ne-
smíme jich pak kontrolovati a jiní nedovedou. Prak-
ticky vymkla se nám, Redwoode, věc z rukou. My sky-
táme materiál — —«
»A oni,« dodal Redwood, obraceje se opět k oknu,
»zjednávají si zkušenosti.«
Redwood
13
article
»Pokud běží o rozčilení v Keulu, nemám chuti se
»Pokud běží o rozčilení v Keulu, nemám chuti se
dále tím obtěžovati.«
»Pokud nás nebudou obtěžovati oni !«
»Tak jest! A jestlíže budou chtíti rozpřádati a roz-
bírati věc právníky a řečníky a zákonitými překážkami
a velevážnými úvahami o pošetilém pořádku jejich, zako-
ření se mezitím již nový počet obrovitých druhů všelijakých
nestvůr. Věci byly od počátku spletité a potížné, Red-
woode.«
Redwood rýsoval jakousi nakroucenou, spletitou čáru
ve vzduchu.
»Ale náš skutečný zájem sdružen jest nyní s vaším
robětem.«
Redwood se obrátil, přistoupil ke svému spolupra-
covníku a zíral utkvěle na něj.
»Co soudíte o něm, Bensingtone? Vy můžete na
věc hleděti objektivněji nežli já. Co mám činiti s ním?«
»Krmiti je dále !«
»Herakleoforbií ?«
»Herakleoforbií!«
»A potom poroste ještě víc ?e
„Zápas s obry.“
Redwood
Herakleoforbie
Keul
Reda