ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c571caa0-8f44-11dd-a451-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 88, place 59, org 16, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. října 1913. Číslo z99.
4 article
pečovat, aby nezáviseli na hl. řed. Ballinovi, kam jsou posílání. Lituje, že akci ministerstev vnitra spravedlnosti byla úplně zničena obchodní poli- tika, zahájená odb. přednostou Riedlem. Způso- bem, jakým jednalo se proti kanadské společnosti, jsme v cizině velmi diskreditováni. V době, kdy rakouský úvěr je tak ohrožen, že v cízině nemů- žeme dostati peněz, a ministr financí musí jíti do Ameriky, aby za nejtěžších podmínek uzavřel půjč- ku 125 mil., není zdravou ani rozumnou politikou hospodářskou, jednati se zahraničními společnost- mi tak, jak se to stalo se společností kanadskou Dlužno se tázati, jaké příčiny vedly k zakročen proti knnadské společnosti a nebyly-li tyto přičiny již dříve známy. V obchodě vystěhovaleckém docházelo již p dlouhá léta k nepřístojnostem a po léta stěhoval se branci, aniž ministerstvo vojenství něco proti tomu podniklo. Proč nezakročila vojenská správa již dříve? Bude-li ministerstvo vnitra ruku v ruce s ministerstvem vojenství postupovati proti Cana- dian dál, tak jako dosud, bude důsledkem toho, že kanceláře Canadian zůstanou zavřeny a této společnosti bude odňato právo mít agenturu. T by bylo ztroskotáním politiky ministerstva obcho- du. Canadian je slušnou velkou společností, se kte- rou by se mělo jednati jinak, než jak se stalo.
Riedl Ballin Amerika Cano Canadian
5 article
Řečník varuje ministra vnitra, by nehnal věci tak daleko, aby vystěhovalectví z Rakouska bylo ochromeno. Vystěhovalectvím jsou vinny v první řadě hospodářské poměry a politika, provozova- ná zahraničním úřadem, není naprosto způsobilou učiniti přitrž vystěhovalectví. Opatření, jež maj býti učiněna nyní vystěhovaleckým zákonem proti vystěhovalectví, stíží snad vystěhovalectví, avšak neznemožní je. Též zamýšlená policejní opatřen nebudou překážetí nikomu, aby opustil vlast, kde chce odejíti do ciziny. Zahájená opatření nedocíl účinku, aby zdržela osoby, povinné vojenským od vodem od vystěhovalectví, nenaleznou-li v tuzem- sku možnost pro další existenci.
Rakousko
6 article
Ministerstvo obchodu dalo Canadian povolen k vystěhovaleckému obchodu v úmyslu, aby vyko nalo nátlak na pool, aby vybojovalo rakouské pa- roplavbě její samostatnost. Řečník viděl by velmi rád, kdyby se společnost Austro-Americana mohla vysvoboditi z objetí velikých paroplavebních poolů a kdyby se dostala toliko do obchodního a nikoliv finančního poměru závislosti na poolu, třebas i že nezneuznává též obtižnost situace. Poměr, v němž je nyní Austro-Americana k poolu, je pro rakouské zájmy velice nebezpečným a mělo by býti podniknuto vše, aby posílila se poměrně sla- bá společnost, neboť 16 mil., jimiž je dotována, ne- znamená téměř naprosto ničeho oproti milionovým obnosům jiných společností. Řečník hlasoval s svými stoupenci vždy pro to, aby dopravní insti- tuce byly posíleny a vybudovány. Z této cestys neuchýlí. Též při projednávání smlouvy s Austro- Americanou budou míti na paměti, aby podporo- vali rozvoj dopravních poměrů. Budou to moel však učiniti jen, budou-li míti jistotu, že Austro- Americana bude od německých zájmů uvolněna stanou-li se skutkem předpoklady, o něž usiluje ministerstvo obchodu, resp. odb. přednosta Riedl. Řečník navrhl konečně, aby posl. Friedman byl ustanoven zpravodajem pro rozpočtový výbor.
Canadian Riedl Friedman Americana austroAmericana
7 article
Posl. Kolíscher prohlásil, že na plavební poli- tiku, která z důvodů mezinárodních nemůže býti postátněna, může se působiti jen tím, že státsi zjedná vliv na všechny transakce rejdařů. Se zře- telem k tomu, že v budoucnosti může z Adriati- ckého moře státi se mare clausum, jest v ra- kouském zájmu, aby z Terstu nevyjížděla pouze jediná subvencovaná linie. Vláda se pokoušela působiti na poměry poolu v našem smyslu. Uváží-li se nad to, že rakouští vystěhovalci sváděni jsou tím do rakouských přístavů a že by proud vy- stěhovalců také používal rakouských železničních tratí, musí snaha vlády dojiti nejvyššího uznání Nesmí býti z toho důvodu napadán úřadník mi- nisterstva obchodu, jehož inlegrita je všeobecně uznávána. Řečník mluvil pak zevrubně o pomě- rech v Haliči a pravil, že každý hospodářský po- litik je povinen zachovávati vystěhovalcům v ci- zině možnost práce.
Posl Adriat Terst Halič
8 article
Ministr vnitra dr. Helnold prohlásil, že úsil ministerstev vnitra a obchodu směřovalo vždy k tomu, aby jednalo se stejně vůči všem přehmatům, jež se vyskytnou při vystěhovalectví. 19. června t. r. — bylo to, mimochodem řečeno, před tak zv udáním Grünhutovým — vydalo ministerstvo vni- tra ve shodě s ministerstvem obchodu místodržitel- ství ve Lvově pokyn, aby pečovalo o to, by za- kročilo se co nejpřísněji proti vystěhovalecké pro- pagandě a aby byly kompetentním soudům ozná- meny všechny případy nepřístojností, nesrovná- vající se s podmínkami koncese. Při tom byl zá- roveň vydán rozkaz, aby bylo stejně zakročeno proti všem jiným plavebním společnostem, a jiné pokyny vedly v souvislosti se spontanním jedná- ním úřadů haličských a bukovinských k temu, že byla odhalena řada středisk, v nichž různí agenti a různé cestovní kanceláře rozvíjeli intensivní vy- stěhovaleekou propagandu. Trestní řízení, zahá- jené o všech udaných případech, palří k největším a nejsložitějším trestním případům, jimiž se soudy kdy zabývaly, a to jak pro množství materialu. tak i pro rozvětvení nitek této trestní věci. Se- znam peněžních darů poslancům v zabaveném po- sud materialu nebyl nalezen. Prohlídka jeho nent však ještě úplně ukončena.
Helnold Grünhutův ministerstvo vnitro
9 article
Při hlasování byl schválen Kolischerův návrh: „Užší výbor schvaluje úmysl ministerstva obchodu učiniti plavbu Rakouska nezávíslejší na severoatlantické plavbě a nabýti vlivu na pří- slušné úmluvy, zejména vymaniti dopravu vystě- hovalců z monopolistického vykořisťování tímto kartelem. Užší výbor může ve zvýšení číslic vy- stěhovalectví v I. pololetí r. 1913 spatřovati hlavně účinek krise, projevivší se v Rakousku značněji než v jiných zemích, zejména však v Haliči a Dal- macii, a pokud zvýlení této číslice je poškozením branné moci, může i toto zvýšení vysvětliti jenom svrchu zmíněnými povšechnými hospodářským příčinami. Vláda se vyzývá, aby sledovala nezá- konné formy agitace v oboru vystěhovalectví všude a bez ohledu na některou společnost. Zpravodajem pro otázku Canadian byl zvolen posl. dr. Steinwender, zpravodajem o Austro- Amerikaně posl. Friedman. Předseda posl. dr. Stelnwender přečeto dopis, jejž mu zaslal vydavatel týdenníku „Deutsch- Oesterreich“ Pavel Samassa. Užší výbor podá především rozpočtovému vý- boru zprávu o otázce Canadia. Příští schůze užšího výboru bude svolána pí- semně. Výbor pro školské záležitosti dojednal včera a dnes předlohu o definitivním ustanovování okr škol. inspektorů. Projevena naděje, že zá- kon ještě letos bude sněmovnou projednán schválen. živnostenský výbor pokračoval v hlavním ro- kování o předloze podomního obchodu. Posl. Reumann navrhl dosazení užšího vý- boru pro projednání předlohy. Příští schůze bude 5. listopadu. Právní výbor rokoval dále o zákonu, jenž s týká ulehčení práce jednotlivým soudům.
Kolischerův doktor Steinwender Friedman Stelnwender Pavel Samassa Posl Rakousko Halič Dal DeutschOesterreich
10 article Z říšského sněmu uherského.
Z říšského sněmu uherského. Uherská oposice opět v parlamentě. — Konflikty s hr. Tiszou. — Aféra s hernou. Min, předseda hr. Tisza potírá tvrzení, že většina nasadila vše, aby zamezila oposici promlu- víti ve sněmovně o jistých věcech. Ochota předse- dova ve dnešní schůzi dokazuje nejlépe, že se oposici poskytuje příležitost promluviti o svých přáních. Nikdo neodsuzuje parlamentní násilí více než já (smích v levo) a právě proto bylo nutno ukázati sílu, aby zastaven byl teror oposice. Před- cházející řečník pravil, že dnešní systém vy- budován jest na podplácení. Není to pravda. (Velký hluk.) Posl. Eitner: Pane ministerský předsedo, co stála aradská volba? Min. předseda: To jsou prázdné fráze. (Velký hluk v levo.) Pánové mají pro své tvrzení k disposici pouze jediný případ, skuteč- nost, že Uherská banka, jež uzavřela s státem značné obchody, zaplatila na poli- tické účely velké obnosy. Každý však musí přiznati, že všechny volby bez rozdílu stoj každou stranu peníze. (Velký hluk a volání: Vlast- ní peníze, ne kradené.) Přiznám však hr. Karolyimu právo aby soudil v této otázce pouze tehdy, jestliže dá čestné slovo, že jeho volba ne- stála ani haléř. (Hlučný souhlas v pravo, vel- ký hluk v levo.) Posl. Lovaszy jest volán k pořádku. Min. předseda: Postup, jejž oposice dosud sledovala a také dnes sleduje, mohl pouze snížiti prestiž maďarského národa a význam uherského parlamentu. Této snaze postavíme se však vždy na odpor. [Bouřlivý souhlas, potlesk a volání eljen v pravo.) Posl. hr. Michal Karolyi hlásí se o slovo. Předseda táže se sněmovny, má-li uděliti hr. Karolyimu slovo. — Sněmovna projevuje souhlas.
Tisza Posl Karolyi Tisza uherský banka
11 article
Posl. hr. Karolyl prohlašuje, že za těcht okolnosti vzdává se slova Posl. hr. Julius Andrassy dovozuje, ž oposicí byla vzata možnost, aby zde úplně osvět- lila celou záležitost, Ministerský předseda vol sem oposici, ale nerespektuje jejích práv. (Souhla v levo.) Vidí s velikou bolestí, že ministerský před- seda dovedl takovým způsobem zapomenouti na svoje povinnosti vůči národu. (Souhlas v levo.) Akceptuje prohlášení ministerského předsedy. že nevěděl, odkud peníze pocházejí. Později se to však dověděl a nevyvodil z toho důsledků. (Hlučný souhlas v levo.) Všechna práva menšin jsou konfiskována. Nynější systém pracuje ve sku- tečnosti hlavně dvěma prostředky: nečistý mi penězi a násilím. Proti tomuto postupu pro- testuje s veškerým rozhořčením. (Veselost v pra- vo, velký souhlas a potlesk v levo.) Předseda Beöthy odmítá výtku předchozíh řečníka, že předsednietvo konfiskuje práva men- šiny. Posl. Alexander Sztranyowszky (stran práce) prohlašuje: Není úkolem oposice, aby stále hledala nějakou panamu. (Výkřiky v levot Proč je dělátel Jestliže se jedná o to, pracovati pro zájmy země, tu pány nevidíme.) Posl. Vilém Vaszony! (demokrat) praví: Ministerský předseda pronesl zdreující kritiku opo- sice, avšak oposice není vinnou, že odhaleny byly mnohé panamy. Ministerský předseda rád by vy- ličil věci tak, jakoby o nich vůbec nebyl věděl. hájí vlak přece dřívějšího ministerského před- sedu Ladislava šl. Lukácse. Ministerský před- seda nenalezl ani slova odsouzen proto, že mintstr přijal penize za sehválení stanov. Řečník poukazuje na prohlášení bývalého ministerského předsedy dra. šl. Lukácse, jež uveřejněno bylo v časopisech nebylo vyvráceno, že totiž dr. Lukács se postaral. aby jeho nástupce stanovy polvrdil.
Posl Julius Andrassy Alexander Sztranyowszky Vilém Vaszon šl Lukács doktor
12 article
Ministr vnitra Sándor volá: Prohlásil jsem že stanovy nepotvrdím, ano i kdyby byly bývaly potvrzeny, nebylo by se zřízen herny uskutečnilo. (Hluč. souhlas v pravo.) Posl. Vaszonyi pokračuje: Jak mohl Lu- kács, jestliže věděl, že Tísza jest odpůrcem herny. říci interesovaným pánům, že jeho nástupee stanovy potvrdí? Zde tkví rozpor mezi pro- hlášením státního tajemníka Jeszenského prohlášením ředilelů Dopravní ake. společností Jeden z ředitelů akciové dopravní společnosti prohlásil, že byl podveden. Pak byla vydána polo- úřadní zpráva, že dotyčný pán neřekl to v uráž- livém úmyslu. (Veliký smích na levici.) Min, předs, hr. Tisza volá: To jest lez (Veliký hluk.) Posl. Vaszonyí pokračuje: Odmítám to e nejrozhodnějí. Nemám ve zvyku lháti. (Nepřetřžitý veliký hluk.) President Beöthy volá min. předse du ku pořádku pro použití výrazu „lež (Trvalý hluk na krajní levici. Volá se: Ministersk předseda nechal požádati presidenta, aby ho vol k pořádku, jest to komedie.) President volá četné poslance k pořádku pr jejich výkřiky. Posl. Vaszonyi pokračuje: Minister- ský předseda stává se hrubým, míste aby podal důkazy. (Pochvala a potlesk na levici.) Pověšt maďarského národa byla úplně zničena před cizinou. Ministerský předseda dovede moc- nářství k novému Králové Hradci. Tisza nen žádný Deak, nýbrž Benedek.
Sándor Posl Tísza Jeszenský Beöthy Benedek nový Králové Hradec Tisza
13 article
Ministerský předseda hrabě Tlsza ujímá s slova a prohlažuje, že hluboce lituje, že při řei poslance Vaszonyiho oproti svému zvyku dal s strbnouti k výrazu, za nějž právem byl předsedou volán k pořádku. Při dnešní podrážděné náladě musí vzhledem na své nynější zodpovědné posta- vení tohoto uklouzlého slova dvojnásobně litovat. (Hlučný souhlas v pravo.) Ministerský předseda dokazuje na základě dat nesprávnost tvrzení posl. Vaszonyiho. Musí zdůrazniti, že každý, kdo se o záležitost Markétina ostrova interesoval, mus co nejurčitěji prohlásiti, že onbance nechtči koncesi dátl. Pokud se týče prohlášení, na něž se posl. Vaszonyi odvolal, jest konstatováno, že obsah prohlášení, jak byl v časopisech uveřej- něn, neodpovídá skutečnosti. Bylo naším stano- viskem, že veřejnou hernu nepovolíme. (Velký hluk v levo a volání: Ale peníze jste vzalil) Min. předseda končí prohlášením, že celou záležitost tímto úplně objasnil. (Hlučný souhlas a potlesk v pravo.) Na to následuje hlasování o návrhu předse- dově, aby žádost o svolání schůze uložena byla do archivu jako bezpředmětná. Návrh předsedův byl schválen. Ministr honvédů podal předlohu o no- váčcích a ministr financí rozpočet na I pololeti 1914, pravě, že předlcha ta stala se nutnou, poněvadž příště započne rozpočtový rok vždy měsícem červencem. V několika měsících bude předložen rozpočet na rok 1914—1915. Roz- díl 387 mil. K jest jen zdánlivý. Úhrada z poklad- ních hotovostí nezpůsobí žádných obtíží. Příjmy poskytují již dostatečnou úhradu pro schodek.
Tlsza Vaszonyi Markétin
14 article
Společná vydání byla stanovena na základě ná- vrhů, jež budou předloženy delegacím. Řádná vy- dání zvýší se o 17 mil. naproti loňsku. Opatřen pro společnou armádu vyžadují 108 mil, jednou pro vždy a suma ta rozdělí se na 6 let. Vojenská správa Ma k nejkrajnější mezí toho, co je bezpod- minečně nutno. Po řeči ministra financí navrhl předseda příšt schůzi na 4. listopad s pořadem: Předloha, kterou se prodlužuje zákon o kuriatním soudnictví, před- loha o reformě porotního soudu, Posl. Št. Rakovszky (str. lid.) opřel se návrhu a vytýkal min. předsedovi, že útočí n oposici, aniž by jí umožnil se hájiti. Žádal za jmén v herenské nféře, aby veřejnost byla zbavena tét rakoviny. M.-p. hr. Tisza: Řečník mnýlí se, myslí-li že ministerský předseda peníze převzal nebo že by je měl u sebe. (Velký povyk na levici. Posl. Rakovszky učinil záporný posuněk.] Vrácent peněz je záležitostí strany práce. Vyzývá všechn poslance i každého, kdo jim není a něco ví, aby uvedli příslužná jména. Ubezpečuji — pokračoval — že nikdy ne- uzavru v tomto směru se svým svědomím kompro- misu a naskytne-li se příležitost, aby sněmovna se zabývala otázkou revise zákona o inkompatibilitě. bude každá taková nebo podobná intervence pro- hlášena za inkompatibilitní. Doufá, že oposice jej bude při tom podporovati. (Hlučná pochvala na pravici, lomoz na levici. Výkřiky: Mandyl Ladi- slav Lukacsl) Posl. Mandy (str. práce] podává oznámení pro inkompatibilitu proti poslanci Jos. Christoí- lovi, který lntervenoval za účelem po- volení sťanov herní banky a vymínil si pří tom a též přijal peníze.
Posl Lukacsl Mand Jos Ma Rakovszky Tisza Mandyl Ladi
15 article
Posl. hr. Michal Karolyi prohlásil na čest- ně slovo, že na své zvolení vydal sice peníze, ale jen své vlastní. (Dlouhotrvající hluk.) Nyní však on vyzývá ministerského předsedu, aby řekl na čestné slovo, zda na aradskou volbu vydal pouze vlastní peníze. (Hlučná pochvala a potlesk na le- vici.) M.-p. hr. Tisza praví, že se neptal, vydal- Karolvi vůbec peníze na své zvolení. (Velký hluk na levici.) Možná, že za bluku nebylo jeho slovům porozuměno. Pokud jde o jeho vlastní volbu, po- dotýká, že až do r. 1910 při každé volbě výhradně vydával vlastní peníze. R. 1910 vystoupil v uger- ském okreze a tehdy rovněž platil volební náklady z vlastního jmění. V touž dobu byla mu však při- pomenuta věrnost ke straně a byl vyzván, aby vystoupil ještě v jiném, patrně velmi nesnadném volebním okrese. Odpověděl, že to učiní, ale že se nebude starati o hmotné výdaje. TVelký hluk) Dověděl se však, že většina výdajů za tuto volbu byla placena jednotlivými členy aradské strany práce. (Trvalý hluk na levici.) Posl. M. Kostyal podporoval předsedův návrh na jednací řád, který byl na to schválen schůze skončena. Příští sehůze bude 4. listopadu
Posl Karolyi M Kostyal
16 article
Z Pešti, 30. října. (K. k. ub.)
Pešť
17 title
Politický přehled.
18 title
Země české.
19 article Haličské a — české vyrovnání.
Haličské a — české vyrovnání. Při aplikaci polskorusínských poměrů na česko-německé uklouzl včera vůdčímu něme- ckopokrokovému listu vídeňskému srdečný povzdech touhy po míru v Čechách a závist haličským Rusům za Němce v Čechách, kdyby se jim totiž podařilo dosící v nové volební opravě zemské volebních kurií, takže by se nemusili doprošovati míst v zemském výboru v zemských ústavech a komisích. „V tom pří- padě,“ praví „N. Fr. Presse“, „byli by mno- hem šťastnější a docílili by většího úspěchu než Němci v Čechách, jimž se tato právní pů- da stále ještě neslušně odpírá a jimž se ani v té zemské správní komisi neměří sfatisti- ckým měřítkem.“ Kolikráte už sama „N. Fr Presse“ konstatovala, že bylo dosaženo již v minulém období vyrovnacím sblížení o otáz- kách přiměřeného zastoupení Němců v zem- ské samosprávě, a nyní najednou zase při- chází s tvrzením, že se Němcům odpírá práv- ní půda! Kdo ji Němcům podtrhl pod noha- ma?! Nade vši pochybu ti jich vlastní vůdco- vé, kteří všechna do posledního rozbití doho- dy vyrovnací usnesená ujednání národněpoli- tická prohlásili za nezávazná a jako neuči- něná, a nyní novému dohodování činí překáž- ky, o nichž si němeplý tisk sám libuje, že jsou nepřekonatelné. „Němci a Češi!“ volá ci- tovaný úvodník. „Zdaž jedni i druzí někdy s politováním na to nepomýšlí, že byly příhod- né okamžiky propaseny a že by zemský sněm který v míru své záležitosti vyřizuje, blahobyo šíří, pomocníkem stížených jest a co v ná- rodnostní politice nezměnitelno, tomu průcho- du dává, krásnějším byl než úpadek par- lamentu, ztělesněný úřadníky správní komise a nikdy nezahladitelným hříchem nálezů správního soudního dvoru!“
Rus Němec Čech Čechy Francie Presse
20 article
Zřídka kdy bývá Pythie všech věrných německých liberálů tak velk8lepě lyrická svým citem o požehnání česko-německé do- hody a pracovného sněmu království Českého tak překonána, jako tentokráte. Možno jí dů- věřovati a uvěřiti, že snáší se konečně s tím, co jest v národnostní politice nezměnitelno tudiž nedotknutelno — jednota a nedělitel- nost království Českého a naprosto rovná ná- rodnostní práva obou národů i jich menšinv celém rozsahu království bez výjimky ve správě zemské i státní?! Kdyby tomu tak by- lo, potom by se mohlo mysliti, že to upřímně myslí i se svou závěrečnou výstrahou: „Velká konjunktura pro všechna vyrovnání nastává přiležitost, jaká se sotva asi a podobnou přízn dostaví. Kdo této době nerozumí a ji promar- ní, příšel by v nebezpečí postižení patenty To plati pro všechny národy. Správné poznání, které však nezabrán vídeňskému listu a vykonavateli každého po- kynu krásných očí Schreinerových, aby př nejbližší příležitosti ze všech sil nepřispě k rozbití česko-německé uzávěrky na základě této konjunktury, v tom okamžiku, kdy bude na nejlepší cestě!
Schreinerův
21 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
22 article Spor polsko-ukrajínský.
Spor polsko-ukrajínský. Po přijezdu místodržitele dra. Kory- towského do Vídně rozšířila se v parla- mentě pověst, že v haličské krisi nastal pří- znivý obrat. Příznivý obrat způsobila prý dlou- há konference ryt. Korytowského se zástupei polského episkopátu a podolské a všepolské strany, kterážto konference trvala právě před odjezdem Korytowského do Vídně dlouho pře půlnoc, Místodržitel Korytowski upozorni prý odpůrce volební reformy, že koruna si rozhodně přeje smíru v Haliči a vypravila ny- nějšího šefa zemské vlády daleko obsáhlejšt plnou mocí, než jeho předchůdce dra. Bo- brzyňského, takže, budou-li biskupové a Vše- poláci s Podoláky mařiti vyrovnání s Ukra- jinci, může dojíti nejen na rozpuštění nového sněmu, nýbrž i na dále sahajicí opa- tření, týkající se volební opravy. Po tomto vysvětlení odpůrci volební opravy upustili pr od svých námitek a učinili ústupky ve všech důležitých, zásadních otázkách. S touto zprávou špatně by však souhla- sila informace, kterou po příjezdu Korytov- ského do Vídně podávají „Poln. Nachr.“ V nich se praví, že ryt. Korytowski při- náší do Vídně následující kompromisní návrhy 1. Odpadne ve sněmě maloruská volební ku- rie, která měla voliti přísedící zemského vý- boru a členy sněmovních komisí: 2. počet při- sedících zemského výboru rozmnoží se na8 z nichž 2 budou Malorusi; 3. zavedou se po- měrné volby v některých městských skupi- nách, v nichž mají převahu židé; 4. zmenšíse počet mandátů venkovských okresů západo- haličských.
Kory Podolák Poln Vídeň Halič
23 article
Kdyby bylo pravda, že ryt. Korytowsk přinesl do Vídně takové návrhy, jak píší „Poln Nachr.“, znamenalo by to, že na lvovské kon- ferenci nezvítězil Korytowski, nýbrž odpůrci dohody s Ukrajinci. Jeť vyloučeno, že by Ukrajinci upustili od maloruské sněmovní vo- lební kurie, poněvadž jinak při všech volbách záviselí by na milosti a nemilosti polské vět- šiny, z níž právě se chtějí vymaniti. Stejně je pochybno, že by Ukrajíncí svolili, aby měli v zemském výboru pouze dva zástupce prot šesti Polákům, a to takové dva zástupce, kte- ré by jim vnutila polská většina. Zmenšení po- čtu poslanců západohaličských venkovských okresů nepřipustí polští lidovci. Zbýval by leda návrh, aby v židovských městských sku- plnách byly poměrné volby, které by umož- nily zvoliti vedle poslance židovského též jed- noho poslance polského, čímž by se vyhovělo požadavku polských bískupů. Je-li tedy pravda, že ryt. Korytowski při- nesl do Vídně příznivější zprávy, musí jeho kompromisní návrhy býti zcela jiné, než jal je líčí „Poln. Nachr.“.
Korytowsk Korytowski Ukrajinec Polák Poln Vídeň
24 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulharské věci.
25 article
V nedělním čísle jsme podle sofijského „Dnevniku“ vypsali, jak Rusko po návštěvě Daneva ve Vídni pojalo nedůvěru v bulhar- skou politiku. Vídeňské listy při té příležitost pobízely Bulhary, aby vzali Čařihrad a koru- novali tam krále Ferdinanda císaře obnovené Byzancie pode jménem Simeona II. Danev sice byl oznámil zpřátelené ruské vládě, že jede do Vídně přimluvit se u Berchtolda, ab Srbům ponechány byly Drač a Medová, ale Rusové více věřili Vídeňanům. Vraceje se z Vídně, Danev potkal Gučko- va, býv. předsedu hosudarstvenné dumy, veli- kého slavjanofila a politika, oblíbeného n ruském dvoře. Gučkov byl z Petrohradu schválně poslán, aby Danevu nadešel a pro- mluvil s ním dřív, než mu, Danevu, bude mož- no mluviti s králem. Gučkov cestoval do Bul- harska pod záminkou velkého přátelství Bulharům, jejichž vítězství chce býti svědkem Rozhodnutí bulharského hlavního stanu, aby bylo útočeno na Čataldžu, v Petrohradě pokládali za následek rady Vídně. Ruští dvor- ní diplomaté udeřili na poplach, že Bulhaři chtějí vtrhnouti do Cařihradu jako pionýři Ra- kousko-Uherska a Německa. Okamžiku toho využili srbšti emísaři v Petrohradě, aby Rusy naklonili Srbům.
Bulhar Ferdinand Simeon II Berchtold Srba Drač Rus Vídeňan Gučkov Rusko Vídeň Petrohrad Cařihrad Německo RakouskýUhersko
26 article
Nekljudov (ruský vyslanec v Sofiji) byl několikrát Sazonovem vyzván, aby podal ob- jasnění skutečných záměrů Bulharska, poku se týkají Cařihradu a průlívů. Nekljudov žá- dal objasnění od Gešova, od něhož obdržel následující odpověď: „Bulharská vláda a hlav- ní stan, jestliže se rozhodly pokračovati v válce, nechtějí tím dosící ničeho, co by se ne- srovnávalo se zájmy ruskými. Hlavní stanse usnesl pokračovati ve válce, dokud neobdrži od Kiamila paše odpověď o podmínkách míru poněvadž je velmi možno, že turecká vláda prodlévá s návrhy podmínek příměří a míru aby získala času a připravila svou armádu odporu bulharskému vojsku, zdaž by se jí ne- podařilo dobýti nějakého vítězství.“ Ruskou vládu, či lépe řečeno dvor slavjanofily ruské, tato odpověď neuspokojila neboť byli přesvědčeni, že král Ferdinand na pochod na Cařihrad vážně pomýšlí. Tím b se východní otázka velice zamotala, čehožs Rusko nepřeje, dokud samo k rozřešení vý- chodní otázky není přípraveno. Gučkov a Danev jeli spolu ze Sofije d Lozengradu přes Mustafapašu. Představen králi Ferdinandovi, Gučkov dal výraz svému vytržení nad junáctvím bulharské armády, ale nezatajil, že v Petrohradě chovají obavy pr případ útoku na Čataldžu.
Sazonov Ferdinand Gučkov Danev Nekljudov Bulharsko Cařihrad Rusko Petrohrad Sofijá d Lozengrad Mustafapašo
27 article
Bulharské vládě a hlavnímu stanu bylc nyní jasno, že Rusko za žádnou cenu nepři- volí, aby už nyní vzbuzena byla otázka, kdo po Turcích bude pánem Cařihradu; ale roz- hodnutí hlavního stanu již bylo pevné a proto bulharská armáda byla zrychleným pochodem vedena pod čataldžinská opevnění, abyse všecko skončilo dříve, než se Giersovi v Caři- hradě podaří skloniti Kiamilu pašu oznámiti své podmínky míru. Bulharské vojsko na po- chodu k Čataldži obsadilo Rodosto a Silivriji Fakt je, že přes Lozengrad byly dopra- veny dva vagony různých předmětů, kterých mělo býti upotřebeno při slavném vjezdu Ferdinanda-Simeona, bulharského cara a by zantského císaře, do Cařihradu. I král, i vláda i velitelé byli přesvědčení, že na opanován Cařihradu a korunovaci v chrámu sv. Mou drosti dojde a že již není s to, aby to zvrátilo A při tom ubezpečovali Gučkova, že Bulhar sko naprosto nemyslí opanovati Cařihrad při bombardování Čataldže že jim jde pouz o nátisk na Turky, aby si pospíšili s přímě- řím a míreml
Turek Ferdinand Simeon Gučkův Bulhar Rusko Cařihrad
28 article
Když bulharská vojska přitrhla pod ča- taldžu, ani jim nedali odpočinku a již je hnal v útok. Útok se nezdařil. Hnáno novými úto ky, ale opět bez úspěchu. Přece však i Ru- sové i Turci mělí za možné, že Bulhaří Ča- taldže dobudou, a proto jim šlo o to, aby t předešli sjednáním příměří. Rusové i Turei při tom jednali tak, jak jim kázaly zájmy je- jich národů; ale bulharští ctižádostivci neohlí- želi se na zájem bulharského národa a hle- děli jen za tím, co považovali za zájem svj Mnoho obětí stála Čataldža bulharskou armá- du, jež byla stále víc unavena. Mezitím Tur nabyli ducha, vídouce, že Bulhaři nemají sil aby Čataldže dobyli. Mladoturci začali dorá žetí na Kiamila pašu, že je příliš ústupný. Při- pravoval se obrat. Toho však král a Šavov vláda a hlavní stan bulharský nepředvídali Kdyby byli nechali Turky v dojmu utrpenýcl porážek a neoddávali se svým byzantským snům, a kdyby byli vojsko místo na Cařihrac poslali na Bitolii, Solun, Ochríd a Skoplje všecko mohlo jinak dopadnout. Ale oni už byli zaslepeni a tak s velkou bezpečností ko- pali hrob bulharským kdeálům, pro které mřel bulharští synové.
Čo Rus Čataldža Bulhar Turek Soluna Ochríd Skoplje
29 article
Mongolstvo proti. Slovanstvu. Nejen na západě ozvalo se z úst německého kancléře Bethmanna-Hollwega zlověstné slovo rozhodném boji Germánstva proti Slovanstvu, i n východních hranicích slovanského území slyšet hrozby o konečné srážce Mongolstva se Slo- vanstvem. Hrozby tyto čteme v politickém le- táku čínského plukovníka Čžan-Da-Pjana, důstol- níka generálního štábu. Podle mínění plukovníka Čžan-Da-Pjana Čína jest ve stavu, z něhož není jiného východiska, leda meč. Číně musí býti vrá- ceno Mongolsko, aby byly dostiženy rázem dva veliké cíle: 1. zastaveno drobení sil mongolského plemene, jež čeká srážka se Slovanstvem 2. předejít rozdělení Číny mezi zalnteresovanýml velmocemi, jehož precedens dán byl odtržením Mon- golska a přičleněním k ruské moci. Čína nesmí od- kládati dobytí Mongolska, protože Rusko postus puje do nitra Číny a spolu s Japonskem již klade ruce na Mandžurii.
Ruska Čžany Čína Mongolsko Japonsko ČžandaPjan
30 article
Důstojník čínského generálního štábu jest s dobře vědom, že dnešní vojenské síly Číny nelze srovnávati s vojenskou mocí ruskou, ale utěšuje se tím, že ve válce znamená mnoho nejen technická příprava, nýbrž i odvaha a nadšení vojsk, a to je na straně Číňanů. Čžan-Da-Pjan počítá i s vnitř- ními nepokoji v Rusku, které podle něho jistě po- vedou k revolucí, zaěne-li válka s Čínou, jak so stalo za války s Japonci. Při tom činský plukovník nezapomíná ani na evropské státy na západních hranicích Ruska a soudí, že politické napětí, utvo- řené balkánskou válkou, ještě neminulo a že se najdou státy, které budou si přáti využitkovati nesnází Ruska na dalekém východě, aby se s ním vypořádaly. Proto by Rusko nemohlo se vší silou zakročiti proti Číně, která tak má naději na ú- spěch. Kombinace činského plukovníka nejsou ruské diplomacii neznámy: ona s nimi počítala zvláště loni na začátku války balkánské, kdy poměr Rus ska k Rakousku byl příliž napiatý. Již tehdy se upozorňovalo na nebezpečí dalekého východu, kdyby tam Rusko bylo nuceno příliš obnažit své hranfce, jsouc zaneprázdněno bojem na hranicích západních.
Číňan Japonec Rus Čžany Rusko Čína Rakousko
31 article
Belgický král do Berlína Velmi překvapila zpráva, že belgický král Al- bert odjede dne 5. listopadu do Lyneburku, kdeš vyloná přehlídku pluku, jehož majitelem jej císař Vilém jmenoval již před 7 lety, načež zajede do Berlína, kdež bude hostem císařovým. V politických kruzích uvádí se tato návštěva v souvislost s vyjednáváním mezi Anglií a Něme ckem o afrických državách, při nichž snad jde také o otázku belgického Konga. V Belsii sleduje se jistými obavami snaha koloniálních kruhů němes ckých, jež se snaží dovoditi nutnost případného rozdělení belgické osady ve prospěch Německa Když Německo za vyjednávání s Francií žádale na dvou místech přístup k řece Kongu, obavy tyla vzrostly. Oficiálně však Berlín vždy ujišťoval bela gickou vládu, že Německo nechce Belgii zbavitl jejich orad. Rozhovory, jež král Albert bude mít v Berlíně, mohou míti v tomto směru jistý význam, ale náhlá cesta králova do Berlína způsobila v Bela gii jisté znepokojení. Konservativní vláda ve Španělsku.
Al Vilém Kong Albert Berlín Lyneburk Anglie Německo Francie Belgie Španělsko
32 article
Politické poměry ve Španělsku, kde krá Alons, jenž v poslední době častěji rozhodně pro- jevil své liberální a pokrokové smýšlení, byl nu- cen svěřiti utvoření kabinetu konservativci Da- tovi, vyvíjejí se zajímavým způsobem. Liberálové pozbyli moci jedině pro rozkol ve vlastní straně. Vůdce liberálů hr. Romanones ne- mohl se po odpadnutí skupiny Garcie Prieta udre žeti u vlády, vůdce konservativců Maura pak j tak nenáviděn, že se král neodvážil pověřiti je utvořením vlády. Dato se líčí jako chytrá hlava, muž osobně velmi sympatický, jenž přes svěl konservativní nátěr je ovládán pokrokovými a mo- derními myšlenkami. JJak hr. Romanones, tak Gar cia Prieto jsou špokojeni, že Maura byl vyloučen z vlády, a slíbili Datovi svou podporu, pokud ne- bude příliš zdůrazňovati konservativní směr svéhe kabinelu, za to však hrozí nyní opět rozkolv konservativní straně. Maura po nepřátelských projevech, jichž před- mětem se stal, když odcházel z královského pa láce po rozhovoru s králem, ujel z Madridu, vy hnuv se poradě s Datem a jeho osobní stoupeno nyní prohlašují, že nový kabinet nikterak nepřed- stavuje stranu. „Heraldo“ sděluje, že syn Maurův se vyslovi takto: „Můj otec dlí nyní ve vesnici Guisandu provincii Avile, odkudž se vrátí za tři nebo člyři dny do Madridu, načež podnikne brzy propagační cestu po venkově.“ A dodal: „Otec naprosto ne- schvaluje nový kabinet. Dle téhož konservativního listu rozšířil jistý člen strany v couloirech sněmovny oběžník, obsa- hující tento odstavec problášení, jež Maura ode- vzdal králi: „Je možno, že jsou mezi konserva tive vynikající mužové, kteří se propůjčí k tomu, aby nahradili nynější kabinet, ale to by způsobilo roz- dělení konservativní strany, a tuto zodpovědnos nechci převzíti. Britská domínía pro lodní převahu v Tíchém
Alons Maur Maurův Španělsko Madrid Avila Garcie Priet couloiry sněmovna
34 article
Ve sněmovně representantů Nového Zélandu učinil mínisterský předseda Massey významné proe hlášení o příšlí námořní politice. Vláda Nového Zélandu žádala britskou admi- ralitu, aby dle dohody z r. 1909 vyslala do novo- zélandských vod dva křižáky typu „Bristol“ a na- bízela se zvýšiti o polovici nynější příspěvek na loďstvo 100.000 liber. Admiralita však odmítla, ježto oněch křižáků je potřeba jinde a ve vodách novo- zélandských jsou prý zbytečny, a udržuje v těchto vodách dva lehčí křižáky „Psyche“ a „Pyramus“, To vládu novozélandskou neuspokojilo a proto na- vrhuje, aby ve Velké Britanii byl objednán obrněný křížák typu „Bristol“ za 400.000 liber. Tato a každá jiná loď, získkaná Novým Zélandem, má býti spra- vována novozélandskou vládou v době míru, př vypuknutí války však ihned přejde ve správu brite ské admirality, již bude k disposici také jindy, kdyby toho bylo nutně třeba. Zatím vláda přijala loď „Philomel“, nabídnutou jí admiralitou jako cvi- čobní loď, a počne hned s výcvikem námořníků a pčevezme také námořní depět v Aucklandu. Vzhledem k tomu přestame se platiti příspěvek 100.000 liber. Na konec prohlásil ministerský předsed Massevi Britská dominia v Tichém oceánu nebudou se snažit o nic menšího než o britskou lodní převahu na tétopolokouli. Může to trvalí mnoho let, než se dospěje k cíli, ale mnohem ne- snaknější úkoly byly provedeny lidem britské rasy. Součinnost řížských úřadů s Čanadou. Australií a Novým Zélaadem, povzbuzování aspirací těchto mladých zemí radami, pokud možno, v záležitostech obrany říše, hrdost na tradice minulosti, to vše jsou činitelé, pracující pro jednotu, sílu a národ- nost, kteří nám časem zjednají stejnou posici ve směru lodní převahy v těchto mořích, jakou mají naši soukmenovcí na druhé straně světa.
Massey Nový Zéland Velká Británie Bristol Nová Zéland Auckland Austrálie Nová Zélaad Bristol
35 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Projev plzeňské obchodní komory pro národnostní dohodu. Z Plzně, 30. října. (K. k.) V dnešní plenární schůzi zdejší O b- chodní a živnostenské komory uči- nil pres. komory, stav. Houdek, projev pronárodní vyrovnání v Čechách, kterýž byl oběma národními stranami v ko- moře zastoupenými přijat s hlučnou pochva- lou. V tomto projevu uvítal president jménem komory co nejupřímněji projevy obchodnictva, živnostenského stavu a průmyslových kruhů pro národní dorozumění. Komora jest nejen ochotna, nýbrž považuje za první svoji po- vinnost, aby ze všech svých sil byla nápo- movna k odstranění neblahého národního spo- ru, jehož škodlivé následky jsou dnes zřejmy všem lidem dobré vůle. Tyto ušlechtilé snahy
Houdek Plzeň Čechy