2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. října 1913. Číslo z99.
4
article
pečovat, aby nezáviseli na hl. řed. Ballinovi, kam
jsou posílání. Lituje, že akci ministerstev vnitra
spravedlnosti byla úplně zničena obchodní poli-
tika, zahájená odb. přednostou Riedlem. Způso-
bem, jakým jednalo se proti kanadské společnosti,
jsme v cizině velmi diskreditováni. V době, kdy
rakouský úvěr je tak ohrožen, že v cízině nemů-
žeme dostati peněz, a ministr financí musí jíti do
Ameriky, aby za nejtěžších podmínek uzavřel půjč-
ku 125 mil., není zdravou ani rozumnou politikou
hospodářskou, jednati se zahraničními společnost-
mi tak, jak se to stalo se společností kanadskou
Dlužno se tázati, jaké příčiny vedly k zakročen
proti knnadské společnosti a nebyly-li tyto přičiny
již dříve známy.
V obchodě vystěhovaleckém docházelo již p
dlouhá léta k nepřístojnostem a po léta stěhoval
se branci, aniž ministerstvo vojenství něco proti
tomu podniklo. Proč nezakročila vojenská správa
již dříve? Bude-li ministerstvo vnitra ruku v ruce
s ministerstvem vojenství postupovati proti Cana-
dian dál, tak jako dosud, bude důsledkem toho,
že kanceláře Canadian zůstanou zavřeny a této
společnosti bude odňato právo mít agenturu. T
by bylo ztroskotáním politiky ministerstva obcho-
du. Canadian je slušnou velkou společností, se kte-
rou by se mělo jednati jinak, než jak se stalo.
Riedl
Ballin
Amerika
Cano
Canadian
5
article
Řečník varuje ministra vnitra, by nehnal věci tak
daleko, aby vystěhovalectví z Rakouska bylo
ochromeno. Vystěhovalectvím jsou vinny v první
řadě hospodářské poměry a politika, provozova-
ná zahraničním úřadem, není naprosto způsobilou
učiniti přitrž vystěhovalectví. Opatření, jež maj
býti učiněna nyní vystěhovaleckým zákonem proti
vystěhovalectví, stíží snad vystěhovalectví, avšak
neznemožní je. Též zamýšlená policejní opatřen
nebudou překážetí nikomu, aby opustil vlast, kde
chce odejíti do ciziny. Zahájená opatření nedocíl
účinku, aby zdržela osoby, povinné vojenským od
vodem od vystěhovalectví, nenaleznou-li v tuzem-
sku možnost pro další existenci.
Rakousko
6
article
Ministerstvo obchodu dalo Canadian povolen
k vystěhovaleckému obchodu v úmyslu, aby vyko
nalo nátlak na pool, aby vybojovalo rakouské pa-
roplavbě její samostatnost. Řečník viděl by velmi
rád, kdyby se společnost Austro-Americana mohla
vysvoboditi z objetí velikých paroplavebních poolů
a kdyby se dostala toliko do obchodního a nikoliv
finančního poměru závislosti na poolu, třebas i
že nezneuznává též obtižnost situace. Poměr, v
němž je nyní Austro-Americana k poolu, je pro
rakouské zájmy velice nebezpečným a mělo by
býti podniknuto vše, aby posílila se poměrně sla-
bá společnost, neboť 16 mil., jimiž je dotována, ne-
znamená téměř naprosto ničeho oproti milionovým
obnosům jiných společností. Řečník hlasoval s
svými stoupenci vždy pro to, aby dopravní insti-
tuce byly posíleny a vybudovány. Z této cestys
neuchýlí. Též při projednávání smlouvy s Austro-
Americanou budou míti na paměti, aby podporo-
vali rozvoj dopravních poměrů. Budou to moel
však učiniti jen, budou-li míti jistotu, že Austro-
Americana bude od německých zájmů uvolněna
stanou-li se skutkem předpoklady, o něž usiluje
ministerstvo obchodu, resp. odb. přednosta Riedl.
Řečník navrhl konečně, aby posl. Friedman
byl ustanoven zpravodajem pro rozpočtový výbor.
Canadian
Riedl
Friedman
Americana
austroAmericana
7
article
Posl. Kolíscher prohlásil, že na plavební poli-
tiku, která z důvodů mezinárodních nemůže býti
postátněna, může se působiti jen tím, že státsi
zjedná vliv na všechny transakce rejdařů. Se zře-
telem k tomu, že v budoucnosti může z Adriati-
ckého moře státi se mare clausum, jest v ra-
kouském zájmu, aby z Terstu nevyjížděla pouze
jediná subvencovaná linie. Vláda se pokoušela
působiti na poměry poolu v našem smyslu. Uváží-li
se nad to, že rakouští vystěhovalci sváděni jsou
tím do rakouských přístavů a že by proud vy-
stěhovalců také používal rakouských železničních
tratí, musí snaha vlády dojiti nejvyššího uznání
Nesmí býti z toho důvodu napadán úřadník mi-
nisterstva obchodu, jehož inlegrita je všeobecně
uznávána. Řečník mluvil pak zevrubně o pomě-
rech v Haliči a pravil, že každý hospodářský po-
litik je povinen zachovávati vystěhovalcům v ci-
zině možnost práce.
Posl
Adriat
Terst
Halič
8
article
Ministr vnitra dr. Helnold prohlásil, že úsil
ministerstev vnitra a obchodu směřovalo vždy k
tomu, aby jednalo se stejně vůči všem přehmatům,
jež se vyskytnou při vystěhovalectví. 19. června
t. r. — bylo to, mimochodem řečeno, před tak zv
udáním Grünhutovým — vydalo ministerstvo vni-
tra ve shodě s ministerstvem obchodu místodržitel-
ství ve Lvově pokyn, aby pečovalo o to, by za-
kročilo se co nejpřísněji proti vystěhovalecké pro-
pagandě a aby byly kompetentním soudům ozná-
meny všechny případy nepřístojností, nesrovná-
vající se s podmínkami koncese. Při tom byl zá-
roveň vydán rozkaz, aby bylo stejně zakročeno
proti všem jiným plavebním společnostem, a jiné
pokyny vedly v souvislosti se spontanním jedná-
ním úřadů haličských a bukovinských k temu, že
byla odhalena řada středisk, v nichž různí agenti
a různé cestovní kanceláře rozvíjeli intensivní vy-
stěhovaleekou propagandu. Trestní řízení, zahá-
jené o všech udaných případech, palří k největším
a nejsložitějším trestním případům, jimiž se soudy
kdy zabývaly, a to jak pro množství materialu.
tak i pro rozvětvení nitek této trestní věci. Se-
znam peněžních darů poslancům v zabaveném po-
sud materialu nebyl nalezen. Prohlídka jeho nent
však ještě úplně ukončena.
Helnold
Grünhutův
ministerstvo vnitro
9
article
Při hlasování byl schválen Kolischerův
návrh: „Užší výbor schvaluje úmysl ministerstva
obchodu učiniti plavbu Rakouska nezávíslejší na
severoatlantické plavbě a nabýti vlivu na pří-
slušné úmluvy, zejména vymaniti dopravu vystě-
hovalců z monopolistického vykořisťování tímto
kartelem. Užší výbor může ve zvýšení číslic vy-
stěhovalectví v I. pololetí r. 1913 spatřovati hlavně
účinek krise, projevivší se v Rakousku značněji
než v jiných zemích, zejména však v Haliči a Dal-
macii, a pokud zvýlení této číslice je poškozením
branné moci, může i toto zvýšení vysvětliti jenom
svrchu zmíněnými povšechnými hospodářským
příčinami. Vláda se vyzývá, aby sledovala nezá-
konné formy agitace v oboru vystěhovalectví
všude a bez ohledu na některou společnost.
Zpravodajem pro otázku Canadian byl zvolen
posl. dr. Steinwender, zpravodajem o Austro-
Amerikaně posl. Friedman.
Předseda posl. dr. Stelnwender přečeto
dopis, jejž mu zaslal vydavatel týdenníku „Deutsch-
Oesterreich“ Pavel Samassa.
Užší výbor podá především rozpočtovému vý-
boru zprávu o otázce Canadia.
Příští schůze užšího výboru bude svolána pí-
semně.
Výbor pro školské záležitosti dojednal včera
a dnes předlohu o definitivním ustanovování okr
škol. inspektorů. Projevena naděje, že zá-
kon ještě letos bude sněmovnou projednán
schválen.
živnostenský výbor pokračoval v hlavním ro-
kování o předloze podomního obchodu.
Posl. Reumann navrhl dosazení užšího vý-
boru pro projednání předlohy.
Příští schůze bude 5. listopadu.
Právní výbor rokoval dále o zákonu, jenž s
týká ulehčení práce jednotlivým soudům.
Kolischerův
doktor
Steinwender
Friedman
Stelnwender
Pavel Samassa
Posl
Rakousko
Halič
Dal
DeutschOesterreich
10
article
Z říšského sněmu uherského.
Z říšského sněmu uherského.
Uherská oposice opět v parlamentě.
— Konflikty s hr. Tiszou. — Aféra
s hernou.
Min, předseda hr. Tisza potírá tvrzení, že
většina nasadila vše, aby zamezila oposici promlu-
víti ve sněmovně o jistých věcech. Ochota předse-
dova ve dnešní schůzi dokazuje nejlépe, že se
oposici poskytuje příležitost promluviti o svých
přáních. Nikdo neodsuzuje parlamentní násilí více
než já (smích v levo) a právě proto bylo nutno
ukázati sílu, aby zastaven byl teror oposice. Před-
cházející řečník pravil, že dnešní systém vy-
budován jest na podplácení. Není to
pravda. (Velký hluk.)
Posl. Eitner: Pane ministerský předsedo, co
stála aradská volba?
Min. předseda: To jsou prázdné fráze.
(Velký hluk v levo.) Pánové mají pro své tvrzení
k disposici pouze jediný případ, skuteč-
nost, že Uherská banka, jež uzavřela s
státem značné obchody, zaplatila na poli-
tické účely velké obnosy. Každý však
musí přiznati, že všechny volby bez rozdílu stoj
každou stranu peníze. (Velký hluk a volání: Vlast-
ní peníze, ne kradené.)
Přiznám však hr. Karolyimu právo
aby soudil v této otázce pouze tehdy, jestliže
dá čestné slovo, že jeho volba ne-
stála ani haléř. (Hlučný souhlas v pravo, vel-
ký hluk v levo.)
Posl. Lovaszy jest volán k pořádku.
Min. předseda: Postup, jejž oposice dosud
sledovala a také dnes sleduje, mohl pouze snížiti
prestiž maďarského národa a význam uherského
parlamentu. Této snaze postavíme se však vždy
na odpor. [Bouřlivý souhlas, potlesk a volání eljen
v pravo.)
Posl. hr. Michal Karolyi hlásí se o slovo.
Předseda táže se sněmovny, má-li uděliti hr.
Karolyimu slovo. — Sněmovna projevuje souhlas.
Tisza
Posl
Karolyi
Tisza
uherský banka
11
article
Posl. hr. Karolyl prohlašuje, že za těcht
okolnosti vzdává se slova
Posl. hr. Julius Andrassy dovozuje, ž
oposicí byla vzata možnost, aby zde úplně osvět-
lila celou záležitost, Ministerský předseda vol
sem oposici, ale nerespektuje jejích práv. (Souhla
v levo.) Vidí s velikou bolestí, že ministerský před-
seda dovedl takovým způsobem zapomenouti na
svoje povinnosti vůči národu. (Souhlas v levo.)
Akceptuje prohlášení ministerského předsedy.
že nevěděl, odkud peníze pocházejí. Později se
to však dověděl a nevyvodil z toho důsledků.
(Hlučný souhlas v levo.) Všechna práva menšin
jsou konfiskována. Nynější systém pracuje ve sku-
tečnosti hlavně dvěma prostředky: nečistý mi
penězi a násilím. Proti tomuto postupu pro-
testuje s veškerým rozhořčením. (Veselost v pra-
vo, velký souhlas a potlesk v levo.)
Předseda Beöthy odmítá výtku předchozíh
řečníka, že předsednietvo konfiskuje práva men-
šiny.
Posl. Alexander Sztranyowszky (stran
práce) prohlašuje: Není úkolem oposice, aby stále
hledala nějakou panamu. (Výkřiky v levot Proč je
dělátel Jestliže se jedná o to, pracovati pro zájmy
země, tu pány nevidíme.)
Posl. Vilém Vaszony! (demokrat) praví:
Ministerský předseda pronesl zdreující kritiku opo-
sice, avšak oposice není vinnou, že odhaleny byly
mnohé panamy. Ministerský předseda rád by vy-
ličil věci tak, jakoby o nich vůbec nebyl věděl.
hájí vlak přece dřívějšího ministerského před-
sedu Ladislava šl. Lukácse. Ministerský před-
seda nenalezl ani slova odsouzen
proto, že mintstr přijal penize za
sehválení stanov. Řečník poukazuje na
prohlášení bývalého ministerského předsedy dra.
šl. Lukácse, jež uveřejněno bylo v časopisech
nebylo vyvráceno, že totiž dr. Lukács se postaral.
aby jeho nástupce stanovy polvrdil.
Posl
Julius Andrassy
Alexander Sztranyowszky
Vilém Vaszon
šl
Lukács
doktor
12
article
Ministr vnitra Sándor volá: Prohlásil jsem
že stanovy nepotvrdím, ano i kdyby byly
bývaly potvrzeny, nebylo by se zřízen
herny uskutečnilo. (Hluč. souhlas v pravo.)
Posl. Vaszonyi pokračuje: Jak mohl Lu-
kács, jestliže věděl, že Tísza jest odpůrcem herny.
říci interesovaným pánům, že jeho nástupee
stanovy potvrdí? Zde tkví rozpor mezi pro-
hlášením státního tajemníka Jeszenského
prohlášením ředilelů Dopravní ake.
společností
Jeden z ředitelů akciové dopravní společnosti
prohlásil, že byl podveden. Pak byla vydána polo-
úřadní zpráva, že dotyčný pán neřekl to v uráž-
livém úmyslu. (Veliký smích na levici.)
Min, předs, hr. Tisza volá: To jest lez
(Veliký hluk.)
Posl. Vaszonyí pokračuje: Odmítám to e
nejrozhodnějí. Nemám ve zvyku lháti. (Nepřetřžitý
veliký hluk.)
President Beöthy volá min. předse du
ku pořádku pro použití výrazu „lež
(Trvalý hluk na krajní levici. Volá se: Ministersk
předseda nechal požádati presidenta, aby ho vol
k pořádku, jest to komedie.)
President volá četné poslance k pořádku pr
jejich výkřiky.
Posl. Vaszonyi pokračuje: Minister-
ský předseda stává se hrubým, míste
aby podal důkazy. (Pochvala a potlesk na levici.)
Pověšt maďarského národa byla úplně zničena
před cizinou. Ministerský předseda dovede moc-
nářství k novému Králové Hradci. Tisza nen
žádný Deak, nýbrž Benedek.
Sándor
Posl
Tísza
Jeszenský
Beöthy
Benedek
nový Králové Hradec
Tisza
13
article
Ministerský předseda hrabě Tlsza ujímá s
slova a prohlažuje, že hluboce lituje, že při řei
poslance Vaszonyiho oproti svému zvyku dal s
strbnouti k výrazu, za nějž právem byl předsedou
volán k pořádku. Při dnešní podrážděné náladě
musí vzhledem na své nynější zodpovědné posta-
vení tohoto uklouzlého slova dvojnásobně litovat.
(Hlučný souhlas v pravo.) Ministerský předseda
dokazuje na základě dat nesprávnost tvrzení posl.
Vaszonyiho. Musí zdůrazniti, že každý, kdo se
o záležitost Markétina ostrova interesoval, mus
co nejurčitěji prohlásiti, že onbance nechtči
koncesi dátl. Pokud se týče prohlášení, na
něž se posl. Vaszonyi odvolal, jest konstatováno,
že obsah prohlášení, jak byl v časopisech uveřej-
něn, neodpovídá skutečnosti. Bylo naším stano-
viskem, že veřejnou hernu nepovolíme. (Velký
hluk v levo a volání: Ale peníze jste vzalil) Min.
předseda končí prohlášením, že celou záležitost
tímto úplně objasnil. (Hlučný souhlas a potlesk
v pravo.)
Na to následuje hlasování o návrhu předse-
dově, aby žádost o svolání schůze uložena byla
do archivu jako bezpředmětná.
Návrh předsedův byl schválen.
Ministr honvédů podal předlohu o no-
váčcích a ministr financí rozpočet na I
pololeti 1914, pravě, že předlcha ta stala se
nutnou, poněvadž příště započne rozpočtový rok
vždy měsícem červencem. V několika měsících
bude předložen rozpočet na rok 1914—1915. Roz-
díl 387 mil. K jest jen zdánlivý. Úhrada z poklad-
ních hotovostí nezpůsobí žádných obtíží. Příjmy
poskytují již dostatečnou úhradu pro schodek.
Tlsza
Vaszonyi
Markétin
14
article
Společná vydání byla stanovena na základě ná-
vrhů, jež budou předloženy delegacím. Řádná vy-
dání zvýší se o 17 mil. naproti loňsku. Opatřen
pro společnou armádu vyžadují 108 mil, jednou
pro vždy a suma ta rozdělí se na 6 let. Vojenská
správa Ma k nejkrajnější mezí toho, co je bezpod-
minečně nutno.
Po řeči ministra financí navrhl předseda příšt
schůzi na 4. listopad s pořadem: Předloha, kterou
se prodlužuje zákon o kuriatním soudnictví, před-
loha o reformě porotního soudu,
Posl. Št. Rakovszky (str. lid.) opřel se
návrhu a vytýkal min. předsedovi, že útočí n
oposici, aniž by jí umožnil se hájiti. Žádal za jmén
v herenské nféře, aby veřejnost byla zbavena tét
rakoviny.
M.-p. hr. Tisza: Řečník mnýlí se, myslí-li
že ministerský předseda peníze převzal nebo že
by je měl u sebe. (Velký povyk na levici. Posl.
Rakovszky učinil záporný posuněk.] Vrácent
peněz je záležitostí strany práce. Vyzývá všechn
poslance i každého, kdo jim není a něco ví, aby
uvedli příslužná jména.
Ubezpečuji — pokračoval — že nikdy ne-
uzavru v tomto směru se svým svědomím kompro-
misu a naskytne-li se příležitost, aby sněmovna se
zabývala otázkou revise zákona o inkompatibilitě.
bude každá taková nebo podobná intervence pro-
hlášena za inkompatibilitní. Doufá, že oposice jej
bude při tom podporovati. (Hlučná pochvala na
pravici, lomoz na levici. Výkřiky: Mandyl Ladi-
slav Lukacsl)
Posl. Mandy (str. práce] podává oznámení
pro inkompatibilitu proti poslanci Jos. Christoí-
lovi, který lntervenoval za účelem po-
volení sťanov herní banky a vymínil
si pří tom a též přijal peníze.
Posl
Lukacsl
Mand
Jos
Ma
Rakovszky
Tisza
Mandyl Ladi
15
article
Posl. hr. Michal Karolyi prohlásil na čest-
ně slovo, že na své zvolení vydal sice peníze, ale
jen své vlastní. (Dlouhotrvající hluk.) Nyní však
on vyzývá ministerského předsedu, aby řekl na
čestné slovo, zda na aradskou volbu vydal pouze
vlastní peníze. (Hlučná pochvala a potlesk na le-
vici.)
M.-p. hr. Tisza praví, že se neptal, vydal-
Karolvi vůbec peníze na své zvolení. (Velký hluk
na levici.) Možná, že za bluku nebylo jeho slovům
porozuměno. Pokud jde o jeho vlastní volbu, po-
dotýká, že až do r. 1910 při každé volbě výhradně
vydával vlastní peníze. R. 1910 vystoupil v uger-
ském okreze a tehdy rovněž platil volební náklady
z vlastního jmění. V touž dobu byla mu však při-
pomenuta věrnost ke straně a byl vyzván, aby
vystoupil ještě v jiném, patrně velmi nesnadném
volebním okrese. Odpověděl, že to učiní, ale že
se nebude starati o hmotné výdaje. TVelký hluk)
Dověděl se však, že většina výdajů za tuto volbu
byla placena jednotlivými členy aradské strany
práce. (Trvalý hluk na levici.)
Posl. M. Kostyal podporoval předsedův
návrh na jednací řád, který byl na to schválen
schůze skončena. Příští sehůze bude 4. listopadu
Posl
Karolyi
M Kostyal
16
article
Z Pešti, 30. října. (K. k. ub.)
Pešť
17
title
Politický přehled.
19
article
Haličské a — české vyrovnání.
Haličské a — české vyrovnání.
Při aplikaci polskorusínských poměrů na
česko-německé uklouzl včera vůdčímu něme-
ckopokrokovému listu vídeňskému srdečný
povzdech touhy po míru v Čechách a závist
haličským Rusům za Němce v Čechách, kdyby
se jim totiž podařilo dosící v nové volební
opravě zemské volebních kurií, takže by se
nemusili doprošovati míst v zemském výboru
v zemských ústavech a komisích. „V tom pří-
padě,“ praví „N. Fr. Presse“, „byli by mno-
hem šťastnější a docílili by většího úspěchu
než Němci v Čechách, jimž se tato právní pů-
da stále ještě neslušně odpírá a jimž se ani
v té zemské správní komisi neměří sfatisti-
ckým měřítkem.“ Kolikráte už sama „N. Fr
Presse“ konstatovala, že bylo dosaženo již v
minulém období vyrovnacím sblížení o otáz-
kách přiměřeného zastoupení Němců v zem-
ské samosprávě, a nyní najednou zase při-
chází s tvrzením, že se Němcům odpírá práv-
ní půda! Kdo ji Němcům podtrhl pod noha-
ma?! Nade vši pochybu ti jich vlastní vůdco-
vé, kteří všechna do posledního rozbití doho-
dy vyrovnací usnesená ujednání národněpoli-
tická prohlásili za nezávazná a jako neuči-
něná, a nyní novému dohodování činí překáž-
ky, o nichž si němeplý tisk sám libuje, že
jsou nepřekonatelné. „Němci a Češi!“ volá ci-
tovaný úvodník. „Zdaž jedni i druzí někdy
s politováním na to nepomýšlí, že byly příhod-
né okamžiky propaseny a že by zemský sněm
který v míru své záležitosti vyřizuje, blahobyo
šíří, pomocníkem stížených jest a co v ná-
rodnostní politice nezměnitelno, tomu průcho-
du dává, krásnějším byl než úpadek par-
lamentu, ztělesněný úřadníky správní komise
a nikdy nezahladitelným hříchem nálezů
správního soudního dvoru!“
Rus
Němec
Čech
Čechy
Francie Presse
20
article
Zřídka kdy bývá Pythie všech věrných
německých liberálů tak velk8lepě lyrická
svým citem o požehnání česko-německé do-
hody a pracovného sněmu království Českého
tak překonána, jako tentokráte. Možno jí dů-
věřovati a uvěřiti, že snáší se konečně s tím,
co jest v národnostní politice nezměnitelno
tudiž nedotknutelno — jednota a nedělitel-
nost království Českého a naprosto rovná ná-
rodnostní práva obou národů i jich menšinv
celém rozsahu království bez výjimky ve
správě zemské i státní?! Kdyby tomu tak by-
lo, potom by se mohlo mysliti, že to upřímně
myslí i se svou závěrečnou výstrahou: „Velká
konjunktura pro všechna vyrovnání nastává
přiležitost, jaká se sotva asi a podobnou přízn
dostaví. Kdo této době nerozumí a ji promar-
ní, příšel by v nebezpečí postižení patenty
To plati pro všechny národy.
Správné poznání, které však nezabrán
vídeňskému listu a vykonavateli každého po-
kynu krásných očí Schreinerových, aby př
nejbližší příležitosti ze všech sil nepřispě
k rozbití česko-německé uzávěrky na základě
této konjunktury, v tom okamžiku, kdy bude
na nejlepší cestě!
Schreinerův
21
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
22
article
Spor polsko-ukrajínský.
Spor polsko-ukrajínský.
Po přijezdu místodržitele dra. Kory-
towského do Vídně rozšířila se v parla-
mentě pověst, že v haličské krisi nastal pří-
znivý obrat. Příznivý obrat způsobila prý dlou-
há konference ryt. Korytowského se zástupei
polského episkopátu a podolské a všepolské
strany, kterážto konference trvala právě před
odjezdem Korytowského do Vídně dlouho pře
půlnoc, Místodržitel Korytowski upozorni
prý odpůrce volební reformy, že koruna si
rozhodně přeje smíru v Haliči a vypravila ny-
nějšího šefa zemské vlády daleko obsáhlejšt
plnou mocí, než jeho předchůdce dra. Bo-
brzyňského, takže, budou-li biskupové a Vše-
poláci s Podoláky mařiti vyrovnání s Ukra-
jinci, může dojíti nejen na rozpuštění nového
sněmu, nýbrž i na dále sahajicí opa-
tření, týkající se volební opravy. Po tomto
vysvětlení odpůrci volební opravy upustili pr
od svých námitek a učinili ústupky ve všech
důležitých, zásadních otázkách.
S touto zprávou špatně by však souhla-
sila informace, kterou po příjezdu Korytov-
ského do Vídně podávají „Poln. Nachr.“
V nich se praví, že ryt. Korytowski při-
náší do Vídně následující kompromisní návrhy
1. Odpadne ve sněmě maloruská volební ku-
rie, která měla voliti přísedící zemského vý-
boru a členy sněmovních komisí: 2. počet při-
sedících zemského výboru rozmnoží se na8
z nichž 2 budou Malorusi; 3. zavedou se po-
měrné volby v některých městských skupi-
nách, v nichž mají převahu židé; 4. zmenšíse
počet mandátů venkovských okresů západo-
haličských.
Kory
Podolák
Poln
Vídeň
Halič
23
article
Kdyby bylo pravda, že ryt. Korytowsk
přinesl do Vídně takové návrhy, jak píší „Poln
Nachr.“, znamenalo by to, že na lvovské kon-
ferenci nezvítězil Korytowski, nýbrž odpůrci
dohody s Ukrajinci. Jeť vyloučeno, že by
Ukrajinci upustili od maloruské sněmovní vo-
lební kurie, poněvadž jinak při všech volbách
záviselí by na milosti a nemilosti polské vět-
šiny, z níž právě se chtějí vymaniti. Stejně
je pochybno, že by Ukrajíncí svolili, aby měli
v zemském výboru pouze dva zástupce prot
šesti Polákům, a to takové dva zástupce, kte-
ré by jim vnutila polská většina. Zmenšení po-
čtu poslanců západohaličských venkovských
okresů nepřipustí polští lidovci. Zbýval by
leda návrh, aby v židovských městských sku-
plnách byly poměrné volby, které by umož-
nily zvoliti vedle poslance židovského též jed-
noho poslance polského, čímž by se vyhovělo
požadavku polských bískupů.
Je-li tedy pravda, že ryt. Korytowski při-
nesl do Vídně příznivější zprávy, musí jeho
kompromisní návrhy býti zcela jiné, než jal
je líčí „Poln. Nachr.“.
Korytowsk
Korytowski
Ukrajinec
Polák
Poln
Vídeň
24
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulharské věci.
25
article
V nedělním čísle jsme podle sofijského
„Dnevniku“ vypsali, jak Rusko po návštěvě
Daneva ve Vídni pojalo nedůvěru v bulhar-
skou politiku. Vídeňské listy při té příležitost
pobízely Bulhary, aby vzali Čařihrad a koru-
novali tam krále Ferdinanda císaře obnovené
Byzancie pode jménem Simeona II. Danev sice
byl oznámil zpřátelené ruské vládě, že jede
do Vídně přimluvit se u Berchtolda, ab
Srbům ponechány byly Drač a Medová, ale
Rusové více věřili Vídeňanům.
Vraceje se z Vídně, Danev potkal Gučko-
va, býv. předsedu hosudarstvenné dumy, veli-
kého slavjanofila a politika, oblíbeného n
ruském dvoře. Gučkov byl z Petrohradu
schválně poslán, aby Danevu nadešel a pro-
mluvil s ním dřív, než mu, Danevu, bude mož-
no mluviti s králem. Gučkov cestoval do Bul-
harska pod záminkou velkého přátelství
Bulharům, jejichž vítězství chce býti svědkem
Rozhodnutí bulharského hlavního stanu,
aby bylo útočeno na Čataldžu, v Petrohradě
pokládali za následek rady Vídně. Ruští dvor-
ní diplomaté udeřili na poplach, že Bulhaři
chtějí vtrhnouti do Cařihradu jako pionýři Ra-
kousko-Uherska a Německa. Okamžiku toho
využili srbšti emísaři v Petrohradě, aby Rusy
naklonili Srbům.
Bulhar
Ferdinand
Simeon II
Berchtold
Srba
Drač
Rus
Vídeňan
Gučkov
Rusko
Vídeň
Petrohrad
Cařihrad
Německo
RakouskýUhersko
26
article
Nekljudov (ruský vyslanec v Sofiji) byl
několikrát Sazonovem vyzván, aby podal ob-
jasnění skutečných záměrů Bulharska, poku
se týkají Cařihradu a průlívů. Nekljudov žá-
dal objasnění od Gešova, od něhož obdržel
následující odpověď: „Bulharská vláda a hlav-
ní stan, jestliže se rozhodly pokračovati v
válce, nechtějí tím dosící ničeho, co by se ne-
srovnávalo se zájmy ruskými. Hlavní stanse
usnesl pokračovati ve válce, dokud neobdrži
od Kiamila paše odpověď o podmínkách míru
poněvadž je velmi možno, že turecká vláda
prodlévá s návrhy podmínek příměří a míru
aby získala času a připravila svou armádu
odporu bulharskému vojsku, zdaž by se jí ne-
podařilo dobýti nějakého vítězství.“
Ruskou vládu, či lépe řečeno dvor
slavjanofily ruské, tato odpověď neuspokojila
neboť byli přesvědčeni, že král Ferdinand na
pochod na Cařihrad vážně pomýšlí. Tím b
se východní otázka velice zamotala, čehožs
Rusko nepřeje, dokud samo k rozřešení vý-
chodní otázky není přípraveno.
Gučkov a Danev jeli spolu ze Sofije d
Lozengradu přes Mustafapašu. Představen
králi Ferdinandovi, Gučkov dal výraz svému
vytržení nad junáctvím bulharské armády, ale
nezatajil, že v Petrohradě chovají obavy pr
případ útoku na Čataldžu.
Sazonov
Ferdinand
Gučkov
Danev
Nekljudov
Bulharsko
Cařihrad
Rusko
Petrohrad
Sofijá d Lozengrad
Mustafapašo
27
article
Bulharské vládě a hlavnímu stanu bylc
nyní jasno, že Rusko za žádnou cenu nepři-
volí, aby už nyní vzbuzena byla otázka, kdo
po Turcích bude pánem Cařihradu; ale roz-
hodnutí hlavního stanu již bylo pevné a proto
bulharská armáda byla zrychleným pochodem
vedena pod čataldžinská opevnění, abyse
všecko skončilo dříve, než se Giersovi v Caři-
hradě podaří skloniti Kiamilu pašu oznámiti
své podmínky míru. Bulharské vojsko na po-
chodu k Čataldži obsadilo Rodosto a Silivriji
Fakt je, že přes Lozengrad byly dopra-
veny dva vagony různých předmětů, kterých
mělo býti upotřebeno při slavném vjezdu
Ferdinanda-Simeona, bulharského cara a by
zantského císaře, do Cařihradu. I král, i vláda
i velitelé byli přesvědčení, že na opanován
Cařihradu a korunovaci v chrámu sv. Mou
drosti dojde a že již není s to, aby to zvrátilo
A při tom ubezpečovali Gučkova, že Bulhar
sko naprosto nemyslí opanovati Cařihrad
při bombardování Čataldže že jim jde pouz
o nátisk na Turky, aby si pospíšili s přímě-
řím a míreml
Turek
Ferdinand
Simeon
Gučkův
Bulhar
Rusko
Cařihrad
28
article
Když bulharská vojska přitrhla pod ča-
taldžu, ani jim nedali odpočinku a již je hnal
v útok. Útok se nezdařil. Hnáno novými úto
ky, ale opět bez úspěchu. Přece však i Ru-
sové i Turci mělí za možné, že Bulhaří Ča-
taldže dobudou, a proto jim šlo o to, aby t
předešli sjednáním příměří. Rusové i Turei
při tom jednali tak, jak jim kázaly zájmy je-
jich národů; ale bulharští ctižádostivci neohlí-
želi se na zájem bulharského národa a hle-
děli jen za tím, co považovali za zájem svj
Mnoho obětí stála Čataldža bulharskou armá-
du, jež byla stále víc unavena. Mezitím Tur
nabyli ducha, vídouce, že Bulhaři nemají sil
aby Čataldže dobyli. Mladoturci začali dorá
žetí na Kiamila pašu, že je příliš ústupný. Při-
pravoval se obrat. Toho však král a Šavov
vláda a hlavní stan bulharský nepředvídali
Kdyby byli nechali Turky v dojmu utrpenýcl
porážek a neoddávali se svým byzantským
snům, a kdyby byli vojsko místo na Cařihrac
poslali na Bitolii, Solun, Ochríd a Skoplje
všecko mohlo jinak dopadnout. Ale oni už
byli zaslepeni a tak s velkou bezpečností ko-
pali hrob bulharským kdeálům, pro které mřel
bulharští synové.
Čo
Rus
Čataldža
Bulhar
Turek
Soluna
Ochríd
Skoplje
29
article
Mongolstvo proti. Slovanstvu.
Nejen na západě ozvalo se z úst německého
kancléře Bethmanna-Hollwega zlověstné slovo
rozhodném boji Germánstva proti Slovanstvu, i n
východních hranicích slovanského území slyšet
hrozby o konečné srážce Mongolstva se Slo-
vanstvem. Hrozby tyto čteme v politickém le-
táku čínského plukovníka Čžan-Da-Pjana, důstol-
níka generálního štábu. Podle mínění plukovníka
Čžan-Da-Pjana Čína jest ve stavu, z něhož není
jiného východiska, leda meč. Číně musí býti vrá-
ceno Mongolsko, aby byly dostiženy rázem dva
veliké cíle: 1. zastaveno drobení sil mongolského
plemene, jež čeká srážka se Slovanstvem
2. předejít rozdělení Číny mezi zalnteresovanýml
velmocemi, jehož precedens dán byl odtržením Mon-
golska a přičleněním k ruské moci. Čína nesmí od-
kládati dobytí Mongolska, protože Rusko postus
puje do nitra Číny a spolu s Japonskem již klade
ruce na Mandžurii.
Ruska
Čžany
Čína
Mongolsko
Japonsko
ČžandaPjan
30
article
Důstojník čínského generálního štábu jest s
dobře vědom, že dnešní vojenské síly Číny nelze
srovnávati s vojenskou mocí ruskou, ale utěšuje se
tím, že ve válce znamená mnoho nejen technická
příprava, nýbrž i odvaha a nadšení vojsk, a to je
na straně Číňanů. Čžan-Da-Pjan počítá i s vnitř-
ními nepokoji v Rusku, které podle něho jistě po-
vedou k revolucí, zaěne-li válka s Čínou, jak so
stalo za války s Japonci. Při tom činský plukovník
nezapomíná ani na evropské státy na západních
hranicích Ruska a soudí, že politické napětí, utvo-
řené balkánskou válkou, ještě neminulo a že se
najdou státy, které budou si přáti využitkovati
nesnází Ruska na dalekém východě, aby se s ním
vypořádaly. Proto by Rusko nemohlo se vší silou
zakročiti proti Číně, která tak má naději na ú-
spěch.
Kombinace činského plukovníka nejsou ruské
diplomacii neznámy: ona s nimi počítala zvláště
loni na začátku války balkánské, kdy poměr Rus
ska k Rakousku byl příliž napiatý. Již tehdy se
upozorňovalo na nebezpečí dalekého východu,
kdyby tam Rusko bylo nuceno příliš obnažit své
hranfce, jsouc zaneprázdněno bojem na hranicích
západních.
Číňan
Japonec
Rus
Čžany
Rusko
Čína
Rakousko
31
article
Belgický král do Berlína
Velmi překvapila zpráva, že belgický král Al-
bert odjede dne 5. listopadu do Lyneburku, kdeš
vyloná přehlídku pluku, jehož majitelem jej císař
Vilém jmenoval již před 7 lety, načež zajede do
Berlína, kdež bude hostem císařovým.
V politických kruzích uvádí se tato návštěva
v souvislost s vyjednáváním mezi Anglií a Něme
ckem o afrických državách, při nichž snad jde také
o otázku belgického Konga. V Belsii sleduje se
jistými obavami snaha koloniálních kruhů němes
ckých, jež se snaží dovoditi nutnost případného
rozdělení belgické osady ve prospěch Německa
Když Německo za vyjednávání s Francií žádale
na dvou místech přístup k řece Kongu, obavy tyla
vzrostly. Oficiálně však Berlín vždy ujišťoval bela
gickou vládu, že Německo nechce Belgii zbavitl
jejich orad. Rozhovory, jež král Albert bude mít
v Berlíně, mohou míti v tomto směru jistý význam,
ale náhlá cesta králova do Berlína způsobila v Bela
gii jisté znepokojení.
Konservativní vláda ve Španělsku.
Al
Vilém
Kong
Albert
Berlín
Lyneburk
Anglie
Německo
Francie
Belgie
Španělsko
32
article
Politické poměry ve Španělsku, kde krá
Alons, jenž v poslední době častěji rozhodně pro-
jevil své liberální a pokrokové smýšlení, byl nu-
cen svěřiti utvoření kabinetu konservativci Da-
tovi, vyvíjejí se zajímavým způsobem.
Liberálové pozbyli moci jedině pro rozkol ve
vlastní straně. Vůdce liberálů hr. Romanones ne-
mohl se po odpadnutí skupiny Garcie Prieta udre
žeti u vlády, vůdce konservativců Maura pak j
tak nenáviděn, že se král neodvážil pověřiti je
utvořením vlády. Dato se líčí jako chytrá hlava,
muž osobně velmi sympatický, jenž přes svěl
konservativní nátěr je ovládán pokrokovými a mo-
derními myšlenkami. JJak hr. Romanones, tak Gar
cia Prieto jsou špokojeni, že Maura byl vyloučen
z vlády, a slíbili Datovi svou podporu, pokud ne-
bude příliš zdůrazňovati konservativní směr svéhe
kabinelu, za to však hrozí nyní opět rozkolv
konservativní straně.
Maura po nepřátelských projevech, jichž před-
mětem se stal, když odcházel z královského pa
láce po rozhovoru s králem, ujel z Madridu, vy
hnuv se poradě s Datem a jeho osobní stoupeno
nyní prohlašují, že nový kabinet nikterak nepřed-
stavuje stranu.
„Heraldo“ sděluje, že syn Maurův se vyslovi
takto: „Můj otec dlí nyní ve vesnici Guisandu
provincii Avile, odkudž se vrátí za tři nebo člyři
dny do Madridu, načež podnikne brzy propagační
cestu po venkově.“ A dodal: „Otec naprosto ne-
schvaluje nový kabinet.
Dle téhož konservativního listu rozšířil jistý
člen strany v couloirech sněmovny oběžník, obsa-
hující tento odstavec problášení, jež Maura ode-
vzdal králi: „Je možno, že jsou mezi konserva tive
vynikající mužové, kteří se propůjčí k tomu, aby
nahradili nynější kabinet, ale to by způsobilo roz-
dělení konservativní strany, a tuto zodpovědnos
nechci převzíti.
Britská domínía pro lodní převahu v Tíchém
Alons
Maur
Maurův
Španělsko
Madrid
Avila
Garcie Priet
couloiry sněmovna
34
article
Ve sněmovně representantů Nového Zélandu
učinil mínisterský předseda Massey významné proe
hlášení o příšlí námořní politice.
Vláda Nového Zélandu žádala britskou admi-
ralitu, aby dle dohody z r. 1909 vyslala do novo-
zélandských vod dva křižáky typu „Bristol“ a na-
bízela se zvýšiti o polovici nynější příspěvek na
loďstvo 100.000 liber. Admiralita však odmítla, ježto
oněch křižáků je potřeba jinde a ve vodách novo-
zélandských jsou prý zbytečny, a udržuje v těchto
vodách dva lehčí křižáky „Psyche“ a „Pyramus“,
To vládu novozélandskou neuspokojilo a proto na-
vrhuje, aby ve Velké Britanii byl objednán obrněný
křížák typu „Bristol“ za 400.000 liber. Tato a každá
jiná loď, získkaná Novým Zélandem, má býti spra-
vována novozélandskou vládou v době míru, př
vypuknutí války však ihned přejde ve správu brite
ské admirality, již bude k disposici také jindy,
kdyby toho bylo nutně třeba. Zatím vláda přijala
loď „Philomel“, nabídnutou jí admiralitou jako cvi-
čobní loď, a počne hned s výcvikem námořníků
a pčevezme také námořní depět v Aucklandu.
Vzhledem k tomu přestame se platiti příspěvek
100.000 liber.
Na konec prohlásil ministerský předsed
Massevi
Britská dominia v Tichém oceánu nebudou se
snažit o nic menšího než o britskou lodní
převahu na tétopolokouli. Může to trvalí
mnoho let, než se dospěje k cíli, ale mnohem ne-
snaknější úkoly byly provedeny lidem britské rasy.
Součinnost řížských úřadů s Čanadou. Australií a
Novým Zélaadem, povzbuzování aspirací těchto
mladých zemí radami, pokud možno, v záležitostech
obrany říše, hrdost na tradice minulosti, to vše
jsou činitelé, pracující pro jednotu, sílu a národ-
nost, kteří nám časem zjednají stejnou posici ve
směru lodní převahy v těchto mořích, jakou mají
naši soukmenovcí na druhé straně světa.
Massey
Nový Zéland
Velká Británie
Bristol
Nová Zéland
Auckland
Austrálie
Nová Zélaad
Bristol
35
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Projev plzeňské obchodní komory pro
národnostní dohodu. Z Plzně, 30. října. (K.
k.) V dnešní plenární schůzi zdejší O b-
chodní a živnostenské komory uči-
nil pres. komory, stav. Houdek, projev
pronárodní vyrovnání v Čechách,
kterýž byl oběma národními stranami v ko-
moře zastoupenými přijat s hlučnou pochva-
lou. V tomto projevu uvítal president jménem
komory co nejupřímněji projevy obchodnictva,
živnostenského stavu a průmyslových kruhů
pro národní dorozumění. Komora jest nejen
ochotna, nýbrž považuje za první svoji po-
vinnost, aby ze všech svých sil byla nápo-
movna k odstranění neblahého národního spo-
ru, jehož škodlivé následky jsou dnes zřejmy
všem lidem dobré vůle. Tyto ušlechtilé snahy
Houdek
Plzeň
Čechy