1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 31. října 1913.
Praha
4
article
aranni a večerní llst
předplácí se
v Prase v adnai nistracli
na másle
na čtvrt lieta
* dvojí donáškouo
1ka
ns čtvrt lota
ve liAlkách , so
na měste
Poštou
a můste
ke
s dvojí zástlko-
zt
na etvri ista
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6
article
Memento.
Memento.
Několik cifer nutno ještě uvésti k stře-
dečním volbám do sboru obecních starších
Ve všech čtvrtích a sborech bylo při po-
slední tamní volbě 15.516 oprávněných vo-
ličů a volilo jich 8900. Ve středu bylo
oprávněných o 1600 více; volby samé se
zúčastnilo 10.430, tedy vlastně o 70 voličů
méně než při volbách předchozích. Neza-
slouží ta číslice, aby se u ní celá oposice
na chvíli zastavila? Myslíme, že má proč.
Po celé kampani předchozích dnů, po všem
skandalisování v předměstských i praž-
ských novinách, po všem lomozu, spílání.
trestních oznámeních a desíti nejmenova-
ných zlodějích prof. Masaryka přišlo k vol-
bám všeho všudy o celých 70 voličů méně
než posledně! Nechce-li tisk spojené oposi-
ce vysloviti se o pražském voličstvu zrovna
tak ostře, jako se k němu a k jeho smyslu
pro čest před volbami lísal, pak mu věru
nezbývá než hledati příčinu toho zjevu
někde jinde. A má-li dost odvahy podívati
se také trochu do vlastního nitra, pak musí
připadnouti na jednu myšlenku: že tak, jak
se dnes boj za očistu naší samosprávy a
vůbec veřejného života vede, nejenom ne-
spějeme k nápravě a k živějšímu a trvalé-
mu zájmu občanstva o zájmy veřejné, který
přece jediné může zjednati trvalou opravu,
a ne nějaký náhle rozdmýchaný elementár-
ní odpor, ale že ani toto náhlé rozhořčení.
které se oposice pokoušelo vzbudit, na-
prosto nemá v moci a nedovede je vydu-
pati, a to ani prostředky tak účinnými, jako
měla po ruce tentokrát. Ale proč to nedo-
vede?
profesor
Masaryk
7
article
Pro nic jiného, než proto, jelikož veřej-
nost začíná býti otupělou, a do toho stavu
upadá proto, poněvadž slyší ustavičně ze
strany oposice takovou vřavu, takovou smě-
sici obviňování, podezírání, snižování, zřej-
mých agitačních lží a nesplňovaných slibů.
že se tím vším znechucuje, začíná vůbe
pozbývati důvěry a úcty k mužům ve veřej-
ném životě činným a staví se už předem
vůči všem, i těm nejopravdovějším obrod-
ným snahám tak lhostejně, že je to opravdu
velmi vážným mementem pro všecky, kdo
by tak těžce nesli ztrátu víry v lepší poli-
tické příští našeho národa, která by roz-
hodně musila dřív nebo později nastat.
kdyby se náš veřejný život vyvíjel i dále
tímto způsobem. Což pak si oposice myslí
že veřejnost opravdu nepozoruje, jak celá
ta kampaň nebyla zahájena pro nic jiného
než aby při tom pro sebe něco trhly strany.
které jinak o radnici mimo volby po celý
rok téměř nezavadí? Netrestala veřejnost
svou lhostejností především úmysl, i zále-
žitost tak vážnou, jako je nynější, jejíž vy-
číštění je přece společným zájmem nás
všech, využíti jen a jen pro strannický pro-
spěch? Čož pak si oposice myslí, že se ve-
řejnost, když tak najednou čte, že jako za
mnohé jiné věci je i za pražskou radniční
aféru zodpověden dr. Kramář, nezeptá: při-
šel někdo z těch pánů k němu, řekl mu-
vím to a to, záleží mi jenom na věci, po-
starejte se, ať je pořádek? Ti gentlemani
ať to byl kdokoliv, schovali si všecko na
příhodný čas a do novin, aby byl hodně
velký hluk a aby si mohli schladit žáhu na
naší straně a prospět své.
doktor
Kramář
8
article
Nepošpiní-li při tom celý sbor, nepo-
špiní-li Prahu a s ní celý národ, a hlavně
dosáhnou-li ve věci nápravy — to je už
pro ně něco jiného. Že je při tom musi
okřikovat a setřásat sám „Prager Tag-
blatt“, je jim také docela lhostejno.
Vždyť všichni ti, kdo nápravu sku-
tečně chtějí, musejí pamatovati na to, že
jde také trochu o methodu očistné práce.
Paušální nadávky, za nimiž v zápětí násle-
duje vykrucování, zpravidla vinníka ne-
trefí, a jediným jejich výsledkem je oprav-
du to znechucení veřejnosti, kterého se bo-
jíme a pro které domníváme se, že vidíme
některé tak povážlivé symptomy. Pražské
veřejné poměry nedají se přece vytrhovati
z celku, neboť boje o pražskou radnicí jsou
jenom částí celého našeho veřejného ži-
vota. A zde ukazuje už tatáž methoda sou-
stavného přehánění a spílání, podkládání
nízkých a zištných úmyslů a maření každé
opravdové práce ovoce zcela podobné to-
mu, které se objevilo ve středu. Vždyť už
i vůči záležitostem mnohem širšího význa-
mu a zájmu můžeme pozorovati začátky
přímo žalostného otupění naší veřejnosti.
Prager
Praha
9
article
Pozorujme jen, s jakým ledovým klidem
přijala správní komisi, jak vůbec ani ne-
reagovala na poslední rozhodnutí správní-
ho soudu o její zákonitosti, ačkoliv je to
usnesení přímo nedohledného významua
otvírá dvéře absolutismu, který je přece
v Rakousku a dokonce už pro český národ
desetkrát nebezpečnější než pro kohokoliv
jiného! Není toto otupění následek onoho
paroxysmu, který spekuluje jenom na to,
že se ho už zítra nebudou ptát, nač přísa-
hal včera, a který se tak zaryl do politiky
ryc nebo nic, že když pak opravdu přijde
to nic, ukáže se, že už vyčerpal svoje
argumenty proti domácím odpůrcům a ne-
má čím se bránit a co řici? A což pak to
nám všem nic nepovídá, když se podíváme,
s jakým klidem bylo přijato zvýšení zem-
ských přírážek a pivní dávky, a když si
při tom představíme, co by se asi dálo
kdyby to byla provedla ne vláda, nýbrž če-
ská většina sněmovni? Není to přímo otřá-
sajícím dokladem, že se u nás politika, bo-
hužel, nedělá v zájmu veřejnosti, rýbrž jen
a jen v zájmu stran, tak že půjde-li to tal
dále, mohla by vláda říci, že když se má
konečně vykonat něco rozumného a ne-
zbytného, musí to udělat ona? Radikáln
strany pořádají schůze proti oktrojí, ale my
jim doporučujeme, aby je doplnily schůze-
mi proti příčinám, pro které oktro
hrozi, a mezi nimiž na první místo klademe
onu radikální vřavu, ve které není už
pojmů, logiky, důsledků a zodpovědnosti.
nýbrž jen a jen snaha využitkovat kon-
junkturu a urvat pro sebe, co se dá. A mo-
hou je doplnit odpovědí na to, proč se
vlastně ozval v poslancí Klofáčovi onen
hlus svědomí, který ho nutkal vysloviti se
pro diktaturu nové národní komise z ne-
aktivních politiků, a není-li vážným proje-
vem pochybností, zda je srovnatelno s ži-
votními zájmy českého národa, aby tento
nemožný stav trval ještě dál.
Klofáč
Rakousko
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 168.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 30. října.
Zákon, kterým rozmnožuje se
počet rekrutů jak v řadovém voj-
sku tak zeměbraně a kterým zá-
roveň stanoví se počet nováčku
na rok 1914, je opus velmi malé. čítá
toliko jediný paragraf; avšak obsah jeho
je hustý. Jaké svedeny o něj tuhé půtky mezi
správou vojenskou a oběma vládami, jaké
o něj budou ještě svedeny boje v obou parla-
mentech!
Teprve 5. července roku loňského byl
počet rekrutů zvýšen. Po 15 měsicích přichází
armádní správa s požadavky novými. Rozdě-
lila je na několik let. Roku příštího stoupne
kontingent v celé armádě, pokud jde o vojsko
řadové o 5600 mužů, z čehož připadá na tuto
polovinu říše 3112 mužů, pokud jde o zdejší
zeměbranu, stoupne o 4580 mužů. V r. 1915
stoupne v obou polovinách říše o 11.700 mužů
pro vojsko řadové, v této polovině říšeo
6481 mužů a 5785 zeměbranců, v r. 1916 pro
celou monarchii o 17.000 mužů pro vojsko řa-
dové, v této polovíně říše o 9750 mužů a 6749
zeměbranců. V r. 1917 v obou státech o 17.500
mužů pro řadové vojsko, v Cislajtanii samě
o 10.037 mužů, nečítaje 6845 zeměbranců. Po-
čínaje rokem 1918 a v 5 letech následujících
vzroste kontingent ročně o 18.000 mužů pro
řadové vojsko v obou polovinách říše, v této
polovině o 10.324, zeměbrana pak o 7038 mu-
žů. Následkem toho musí se odvésti na rok
příští pro společnou armádu 94.694 mužů
28.297 pro zeměbranu.
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Zákon bar. Georgim dnes po-
daný dostane se k prvnímu čtení, při kterém
promluví napřed ministerský předseda hrabě
Stürgkh a po něm ministr zeměbrany
Snadno a rychle zajisté tato pronikavá změ-
na vojenského zákona z roku loňského ne
projde. Avšak o tom sotva může býti pochyby.
že projde, nejen proto, že příklady států ji-
ných, zvláště Francie, Německa a Italie, bu-
dou pomáhati, ale také z té příčiny, že strany
dobře si rozmyslí postaviti se ve věci tak
choulostivé na odpor, jenž mívá politicky ná-
sledky dlouho trvalé. Kdy dostane se před-
loha na jednací pořad v prvním čtení, nelze
dnes předpověděti, poněvadž nemožno
říci, jak dlouho potrvá druhé čtení
druhé části malého finančního
plánu. Ve sněmovně se však proslýchalo, že
jak bude po tomto druhém čtení, vláda podá
zákon o lokálních drahách v této
polovině říše, spojený se zákonemo
výstavbě drah bosensko-herce-
govských.
Elaborát zákona vojenského jest krátký
stručný, málomluvný, za to však obšírné jsou
Georgi
Stürgkh
Francie
Německo
Italia
12
article
k němu vysvětlivky a výklady, jak všeobecné
tak podrobné, které týkají se pěchoty, dělo-
střelby i jízdy, které týkají se také finanční
stránky, organisace zeměbrany, a kteréž ob-
sahují přehled organisačních opatření, jež se
chystají zvýšením kontingentu v zeměbraně.
Mnoho psalo se o nynější vojenské předloze.
nežli byla podána. Nyní, když tiskem byla
rozdána, bude se psáti, bude se mluviti zajisté
o ní mnohem více. Neboť o tom nemůže býti
žádné pochybnosti, že pronikne hluboko do
veškerého společenského, hospodářského a fi-
nančního života celé říše.
O pilném návrhu konala se dnes ve sně-
movně zajímavá rozprava — o návrhu na
vybudování sítí telefonních. To
jest bez odporu potřebno, ba nezbytno, ze-
jména povážíme-li, jak hustá jest síť telefonni
ve státech jiných a jak řídká ve státě našem.
Kdo jednou dlel ve Švédsku, žasne, jak tam
telefon jest nejen u každého stanu ovocnář-
ského, nýbrž v každém-selském statku, bav
každém chlévě větší usedlosti. V Rakousku
pořád telefon jest spojen však s velikými po-
tížemi. Stát namitá, že nemá dostatek peněz.
aby vyhověl požadavkům obyvatelstva na nei
činěným. Jsme však přesvědčeni, že tempo
mohlo by býti rychlejší. Všichni řečníci, kteř
promluvili, pronášeli stesky po té stránce.
Národní poslanci svobodomy sln
v ohledu tom uchopili se věci prak-
ticky: nemluvili a způsobili v posledních
letech, aby stát nemohl se schovávati za vy-
táčky a výmluvy, že nemá dostatek peněza
vymohli, že se povolily zvláštní kredity. Tak
učinili posl. Čech a Maštálka. Sněmovn
byla jednomyslná v naléhavém požadavku, by
ministerstvo obchodu nedostatky telefonní ve
všech zemích, zejména však průmyslových.
odčinila co nejdříve a jednomyslně při-
kázala pilný návrh výboru národohospo-
dářskému.
Maštálek
Švédsko
Rakousko
Čechy
13
article
Sněmovna, načavši zákon zvýšení lihové
daně, odebrala se na pětidenní prázdeň za
smýšlení nevalně povzneseného, naopak za
stísněnosti dosti podstatné, která byla dnes
ještě stupňována, když vešlo ve známost, že
jednání mezi drem. Korytowským
Rusíny nepokročilo a nelze v něm
konstatovati žádného zlepšení. Haličský mi-
stodržitel měl večer opětnou poradu s před-
sednictvem ukrajinského svazu na sněmě ha-
ličském, avšak také tato konference minula
bez úspěchu. Hr. Stürgkh povolal si k so-
bě na zítřek předsedu ukrajinského klubu dra.
Konst. Levického. Stane se pokus přiměti Ru-
síny ku povolnosti, ale nevíme, zda se zdarem.
Netají se jim, že naléa v situaci, ve ktaré
mohou leccos vyzískati, ale velmi mnoho ztra-
titi. Nebylo jim zamlčeno, že — co se podává
jim teď — je summum a vrchol ústupnosti pol-
ské. Nebylo zatajeno Rusínům, že hra, ke kte-
réž se odhodlali, jest odvážná, ba hazardní.
poněvadž mohli by ztratiti víc než nějaký
ústupeček při volební reformě haličské. Mohl
by ztratiti celou svoji posici, jakou vyzískali
netoliko vlastními silami v poslední době
Avšak Rusíni dosud jsou nepovolni, trvají na
svých požadavcích, pokud se týká dvouman-
dátových okresů, zemského výboru a jeho slo-
žení. Zapomínají, že také jiní národové rostli
krok po kroku a nedomohli se absolutního
práva rovného nikde na ráz a nikdy absolut-
ně. Všechny přímluvy podobné však zůstaly
dosud na rusínské vůdce bez účinku. Dr. Ko-
rytowski a dr. Levický chtějí zítra večer od-
jeti do Lvova, by na půdě domácí hleděli po-
kusiti se o smír.
Stíny, které ležely na nynější podzimn
kampani říšské rady, se dneškem podstatně
prodloužily.
Stürgkh
Rusín
doktor
ko
Hradec
Lvov
14
article
President dr. Sylvestr zahajuje schůzi v 11. ho
dopol. Pokračuje se v rokování o předloze, tý-
kajicí se
Minoritní zpravodaj posl. Modráček přimlouvá
se za eneršická opatření proti alkoholismu: pole-
misuje s agrárníky, kteří tvrdí, že potírají všechny
kartely, ale lihový kartel prohlašují za nutnost
pro zemědělství. Chce-li se opravdu povznésti ze-
mědělství, nechť se povznáší obecné školstvía
nechť se obyvatelstvo nevychovává pro alkohol
nýbrž proti němu. Oproti těmto vysokým kul-
turním úkolům musí ustoupiti všechny ostatní jine
zájmy. Každý upřímný přítel lidu a pokroku bude
hlasovati proti berní předloze. (Hlučná pochvala
u českých sociálních demokratů.)
Jednání se přerušuje.
Potom pokračuje se v debatě o pilném návrhu
poslance Krafta
o zdokonalení a vybudování telefonů.
Poslanec Kalína, generální řečník proti pro-
hlašuje, že jeho strana hlasuje pro pilnost. Miní-
strem obchodu předložený plán na úhradu te-
lefonních výdajů formou anuit možno zajisté pro-
jednávati, musí však tento návrh také skutečně
býti úplně proveden. Řečník se táže, jaký obnos
věnován byl z 20 mil. korun telefonního úvěru for-
mou 70% stálního přispěvku na vojenské výlohyz
Promlouvá podrobně o telefonní nouzi v Čechách
a zdůrazňuje, že Němci i Čechové v přáních, jež
týkají se telefonu, postupují ruku v ruce. Poplatky
jež platí Čechy za telefony, jsou tak velké, že do-
jista bylo by na místě, aby vzat byl zvláštní ohled
na přání z Čech. Zvláště používání telefonů v Če-
chách je myslitelně nejintensivnější a poplatky
obnášejí pětinu všech státních příjmů z telefonu
Nejtísnivější poměry jsou v jižních a jihozápadnich
doktor
Sylvestr
Modráček
Kraft
Kalín
Němec
Čecho
Miní
Čechy
15
article
Čechách, kde třeba doháněti dlouholeté hospodář-
ské zanedbávání. Řečník promlouvá o jednollivých
tam nutných telefonických zařízeních a žádá jme-
novitě, aby vzat byl ohled na Pošumaví. Probírá
pak poměry na Moravě, kterážto země, jměnovitě
pokud se týče krajin obývaných Čechy, může
stěžovati na největší zanedbávání. Řečníkova stra-
na bude hlasovati pro pilnost a meritum návrhu.
aby projevila svoje přesvědčení, že vláda musí či-
niti vice než dosud pro hospodářské potřeby oby-
vatelstva bez rozdílu národnosti. (Hlučný souhla,
u českých radikálů.)
Generální řečník pro posl. Friedmann dovo-
zuje: Průmysl a obchodní střediska na venkově
jež mají živou potřebu býti s Vídní v telefoni-
ckém spojení, dosahují připojení pouze za nej-
větších obtíží. Pokud se týká Čech, zlepšily s
ovšem poměry, avšak spojení Moravy a Slezska
s Vídní jest nadmíru nepříznivé. Řečník stěžuje
sí dále na špatné spojení s Terstem. Bude hlaso-
vatí pro pilnost a meritum návrhu. (Souhlas.)
Posl. Kofler konstatuje v doslovu, že všichni
řečníci souhlasili v tom, že telefon v Rakousku
jest ve špatných poměrech a že jest třeba velké
půjčky, aby se vyhovělo nejnaléhavějším potře-
bám.
Při hlasování přiznána byla návrhu pil-
nost. Potom rokuje se o meritu návrhu.
Friedmann
Posl
Kofler
Čechy
Pošumaví
Morava
Vídeň
Slezsko
Terst
Rakousko
16
article
Posl. Hartl přednáší řadu přání o telefonních
stavbách v Čechách a zdůrazáuje, že hlavně spo-
jení s cizinou jest velmi zanedbáno. To lze tím
méně omluviti, protože i za nynějších nedosta-
tečných poměrů existuje čilý telefonní styk s ně-
meckou říší. Řečník urguje zřízení telefonního spo-
jení mezi českými průmyslovými středisky a ně-
meckou říší a přimlouvá se jmenovitě za snížení
telefonních poplatků za rozhovory s cizinou. Dále
promlouvá o nutnosti vybudování telefonní sítěv
severočeské hnědouhelné pánvi.
Posl. Denk promlouvá o vídeňských telefon-
ních poměrech a přimlouvá se za uzavření telefonn
půjčky, která zajisté nemůže poškoditi státní úvěr
protože jedná se tu o produktivní výdaje,
Posl. Korošec stěžuje si, že ministerstvo zachá-
zí macešsky se všemi komunikačními prostředky
jež by prospěly též agrárnímu obyvatelstvu. Při-
značným dokladem odstrkování jest Kraňsko, kde
jedině Lublaň má telefon. Zanedbáváni kraňského
venkova nemůže obyvatelstvo nadále trpěti. (Po-
chvala u Jihoslovanů.)
Posl. Buříval dovozuje, že na telefon nemá
státní správa peněz, kdežlo na jiné účely, na př
na sanaci Jižní dráhy, najde potřebné prostředky
Promlouvá zevrubně o telefonních poměrech
Posl
Hartl
Denk
Jihoslovan
Buříval
Čechy
Kraňsko
Lublaň
17
article
Čechách, zejména v Praze a předměstích a domáhá
se co nejrychlejšího provedení potřebných staveb
Přimlouvá se dále za zlepšení hmotné situace
ženského telefonního personálu. Vyzývá minister-
stvo obchodu, aby učinilo konečně přítrž spořen
a stálému ztenčování personálu. Konečně navrhuje
resoluci o rozmnožení telefonního personálu u po-
štovního ředitelství pražského a resoluci, vyzýva-
jící vládu, aby ihned odstranila závady při te-
lefonech v městech království Českého a přikroči-
la ihned ke zřízení nových telefonních tratí
(Hlučná pochvala u českých radikálů.)
Posl. Forstner dovozuje, že telefonní monopo
státu jest přímo neštěstím. Mnoho viny na smut
ných poměrech má také postup proti te-
lefonistkám. jež všemi možnými vý
nosy jsou roztrpěovány a tak vy
užitkovány.
Posl. Ganser a posl. Pollaul promlouvají o ne
dostatečném telefonním spojení ve Vídni v zájmu
slátu a obyvatelstva.
Posl. Pitacco navrhuje resoluci o vybudován
telefonní sítě v Terstu a provedení třetího te-
lefonního spojení s Vídní.
Posl. Kralt konstatuje v doslovu, že z debaty
vyplynulo jednomyslné odsouzení dosavadních po-
měrů telefonních. Také se objevilo, že ministrem
obchodu oznámené provedení investicí annuitami
jednomyslně bylo zamítnuto. Řečník doufá, že vlá-
Posl
Forstner
Čechy
Praha
Vídeň
Terst
18
article
Z Vídně, 30. října. (K. k.)
daně z lihu.
Vídeň
19
article
v drobném prodejle
ranní čisle o sobě
sa s
vačorni
sa ti
Ve niialkách na venkově
ranní čislo
vočerní
lnseráty
plati se hotově napřed.
ředplacení a lnserty přijima
administrace v Marianské ul. a
Tam nacházeji se táš
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národninh Llstů“
Rukopisy se nevraosii
Národninh Llstus
20
article
da vezme ohled na přání projevená jeho návrhem.
(Souhlas.)
Při hlasování byl pilný návrh přikázán
národohospodářskému výboru.
Resoluce Buřívalova a Pitaceo v
byly schváleny.
Po přečtení došlých spisů byla schůze o4.
hod. odpolední skončena.
Buřívalův
21
article
Přišti schůze ve středu dne 5. listopadu.
Přišti schůze ve středu dne 5. listopadu.
Mezi došlými spisy jsou interpela-
ce, jež podali m. j. posl. dr. Heilinger o ob-
jasnění poměru Artura Grünhuta k ministerstvu
vojenství; posl. Iro o soudr. o stálém zadržování
náhradních záložníků, jež v říjnu 1912 nastoupili
aktivní službu, posl. Cingrija a soudr. o jme-
nování řeckých, říšsko-německých a říšsko-ital-
ských důstojníků v obchodním námořnictvu, posl.
Bretschneider a soudr. o používání obecních
orgánů v Klosterneuburgu ke sbírání podpisů pro
lex Kolisko.
Zákon o braneckých kontingentech
a odvodech na rok 1914.
Zní: Se souhlasem obou sněmoven říšské rady
vidí se Mi nařídili:
Čl. 1.: Počet nováčků pro udržení společné
branné moci, stanovený § 13. odst. 1. zák. z 5. čer-
vence 1912 říš. zák. č. 128, zvyšuje se pro rok 1914
o 5600, r. 1915 o 11.300, r. 1916 o 17.000, r. 1917
o 17.500, r. 1918 a následujících pět let ročněo
18.000 mužů, z kteréhožto počtu dle výsledku sči-
tání lidu z 31. prosince 1910 postaviti mají králov-
ství a země na říšské radě zastoupené pro r. 1914
3212, r. 1915 6481, r. 1916 9750, r. 1917 10.037, r. 1918
a následujících pět let ročně 10.324 mužů.
Kontingent branců, stanovený k udržení země-
brany v § 13. odst. 4. zák. z 5. července r. 1912 ř. z.
č. 128, zvyšuje se na r. 1914 o 4530, r. 1915 o 5785,
r. 1916 o 6749, r. 1917 o 6845, r. 1918 a následujících
pět roků ročně o 7038 mužů. Na rok 914 povoluje
se z branců zákonně povolaných ročníků odvod po-
třebných kontingentů branců a to: 94.694 muže
pro společnou brannou moc, 28.297 mužů pro země-
branu vedle náhradní zálohy a branců, jež dle zá-
kona mají dodati zeměbraně Tyroly a Vorarlberg.
doktor
Heilinger
Grünhut
Bretschneider
Klosterneuburg
muž
22
article
Čl. 2.: Zákon nabývá platnosti dnem vyhlá-
šení. Provedením jeho je pověřen ministr země-
brany, který má se dohodnouti s ministrem vojen-
ství ve smyslu § 88. zák. z 5. července r. 1912 ř.z.
č. 128.
Ve vysvětlivkách a důvodech se
uvádí povšechně: Evropaké velmoci činí rozsáhlá
opatření k sesílení své branné moci. Obdobná opa-
tření provádějí se též ve státech balkánských. Pro
mocnářství vyplývá z toho příkaz, by ve vybudo-
vání vojska šlo aspoň tak daleko, aby jakost a vá-
lečná pohotovost branné moci srovnávala se dle
možnosti s příslušnými poměry jiných států.
Mocnářství má i po nové branné reformě do-
statečnou zásobu způsobilého mužstva. Úhrnný po-
čet branců 212.500 mužů dá se opatřiti při skrov-
ném použití mužů způsobilých k pomocné službě.
Tento počet branců má býti dle nové branné před-
lohy zvýšen o maximální čislo 31.300 mužů. Po
plném použití tohoto zvýšení v r. 1918 činil by
úhrnný počet branců pro společnou brannou moc
a obě zeměbrany 243.800 mužů.
Tato opatření vyžadují úhrnem běžný roční
vyšší náklad 41 mil. a výdaje jednou pro
pro vždy 108 mil. Z běžných výdajů obnosem
41 mil. jest již 7.250 mil. zařaděno do přechodního
rozpočtu na I. pololetí 1914, další obnos 12.2 mil.
zařaděn bude do rozpočtu 1914-15, Zbytek 21.55
mil. korun bude žádán postupně po splátkách v le-
tech 1915-16 až 1919-20. Z výdajů jednou pro vždy
v obnosu 108 mil. žádáno bude jako dodatečný úvěr
v r. 1913 10.1, v rozpočtu na I. pololetí 1914 4.6.
dále v rozpočtu 1914-15 25.3 mil., kdežto o zbytek
68 mil. žádáno bude po splátkách v letech 1915-16
až 1918-19.
Pokud se týče nákladů na zeměbranu,
vyžaduje provedení reformy celkem trvalý roční
zvětšený náklad o 28.59 mil. a náklad jed-
nou pro vždv 73.36 mil
23
title
Z parlamentních výborů.
24
article
Z Vídně, 30. října. (K. k.)
Vídeň
25
article
Užší výbor pro plavební záležitosti pokračo-
val dnes v debatě.
Posl. Maštálka vítal plavební politiku, zaháje-
nou ministerstvem obchodu, resp. odb. předno-
stou Riedlem, jež směřuje k tomu, aby rakouská
plavba se vymanila ze jha poolu. Ministerstvo ob-
chodu přijalo, sledujíc tento cíl, nabídku kanad-
sko-pacifické společnosti. Je velmi důležito, aby
mezi Rakouskem a Amerikou byly plavební trati.
Byla obava, že rakouská plavba dostane se do
stále větší závislosti na hl. ředíteli Ballinovi, který
má disposiční právo nad Austro-Americanou. Řeč-
nik může o aféře se společností kanadsko-pacífi-
ckou objektivně mluviti, poněvadž Čechy jsou na
posledním místě, pokud jde o vystěhovalectví. Na-
ším zaměstnancům nesmí se znemožňovati příleži-
tost, aby dostali se do různých území, a dlužno
Posl
Maštálek
Riedl
Ballin
Rakousko
Americana
Čechy
26
article
Drama tické umění.
Drama tické umění.
Henri Nathanseni „Maminka má prav-
du.“ Komedie o třech dějstvích. Přeložila HHelena
Maliřová. Poprvé na Národním divadle ve středu
29. října. Režisér J. Hurt.
Když Národní divadlo hrálo Nathansenovu hru
„Průlom“, bylo patrno, že autor nejvíc lásky
nejvíc vnitrné vroucnosti věnuje intimnímu ovzdu-
ší tichého rodinného života, jenž je mu bezpečným
útočištěm před všemi vnějšími bouřemi. Moudrá
zkušenost rodičů, příchylná oddanost dětí —
když jsou dotčeny duchem vzpoury — radost z
přištího, drobného pokolení a vzájemná láska čle-
nů rodiny — to víe je mu přirozeným požadavkem
srdce a samozřejmým základem rodinného života.
Bylo příjemno poslouchat hru, založenou tak dů-
věřivě na prostém, počestném názoru na život.
Henri Nathansit
HHelen Maliřová
J Hurt
Nathansenův
národní divadlo
27
article
Ve hře o mamince, která má pravdu, oddal
se dánský autor cele své zálibě ve vylíčení drob-
ných starosti počestného rodinného žití. Po celé
tři akty není slova o „lásce“ a její problémech
sotva že lehký zásvit z minulosti padá do dialogů,
jež má žena učitele s poctivým jeho přítelem
záchrancem. Autor vzdává se úmyslně vděčného
a obvyklého erotického problému, vzdává se ostatně
vůbec „problému“ — boj o principy je mu jen zá-
minkou k psychologické kresbě povah a k líčení
života rodiny. Narážky na verejný život v Dánsku
na poměry ve školství, na dánskou povahu mají
dodati této dnobnokresbě vyššího významu.
Nejvice sxponovaná postava kusu, lehce vznět-
livý slaboch, vyhýčkaný matkou, marnivý, těkavý.
sobecký, stále se honíci za plány a přesvědčením,
ale neschopný jakéhokoliv boje se životem, je a
přáliš zřetelné přibuzný s analogickou postavou
lbsenově „Divoké kachně“. Nathansen zcela prostě
kreslí jej do detailu, týmž způsobem jako lbsen
když mu žena přípomíná, že jeho vinou nebude
peněz na domácnost, prohlašuje, že se vzdá kouře-
ní, a ihned na to zapaluje doutník; mluví o suché
skývě chleba a hledá máslo atd. Ten učitel Ram-
sing byl od dětství nestálá povaha velkých cllo
Dánsko
Rama
28
article
a slabé vůle. Měnil co chvíli své ideály a ani s
nepokusil je uskutečnit: za své pevné postavení dě-
kuje jen přátelství svého stařičkého otce s ředite-
lem školy. A když konečně tím zabezpečil skrovný
blahobyt ženě a dítěti, propukne zas jeho vášeí
pro přesvědčení, která hrozi zničit jeho existenci
Ovšem, aní ta vášeň není z něho: podléhá intrikám
svého koledy, jenž nesvědomitě chce jej vehnat do
vzpoury a tím odstranit nepohodlného konkurenta
na inspektorské místo. Rozmlouvá s Ramsingemo
Darwinovi, vykládá mu, že je nutno způsobit revo-
luci duchů, která povede k duševnímu ozdravění
Dánska a přesvědčuje jej, že on je rozeným vůd-
cem nového směru. Ramsing až s nemožnou naivno-
stí věří všem těm lichotkám a frázím, střetne se
s ředitelem a prohlašuje, že nemůže vyučovat nábo-
ženství, protože se to příčí jeho zásadám. Matka
žena marně mu ukazují, jaké neblahé následky bu-
de mít pro rodinu jeho propuštění. Ramsing dohá-
něn kolegy píše hned žádost za propuštěnou, aby
spálil za sebou mosty. Ale strážný anděl v podobě
rozvážného kolegy Carstense jej zachraňuje. Slibu-
je žádost doručit, zatím však jen hlásí ve škole
Ramsingemo Darwin
Dánsko
29
article
Ramsinga nemocným. Následuje pak chabý zápas
marnivého a sobeckého slabocha s ženou, a s mat-
kou — výsledek je samozřejmý. Když se přesvědči
že mu rodiče odeprou podporu a že kolega intri-
kán jej zradil, dá se snadně pohnout, aby srovnal
své přesvědčení s vyučováním náboženství, a ne-
cití ani krutou ironii ve slovech ředitele, který
ohledu na jeho otce shovívavě přehliží jeho vzpou-
ru a káže mu o „zlaté střední cestě“, chvále jej
že se postavil doprostřed, odkud se pak snadno
zahýbá podle potřeby na levo a na pravo.
Hra končí truchlivou perspektivou na vítězství
„zlaté prostřednosti“ a mír v rodině i ve škole
Sám autor dosvědčuje, že „maminka má pravdu“
když staví celý život na těch drobných starosteck
o pokojné, krotké životní blaho ve stinu starých
tradie.
Kdybychom chtělí v Nathansenově hře hledaí
ideový problém, byla by to žalostná hra oo pokorne
pasivítě vůči životu lidí chudých duchem. Ale zde
30
article
se, že autor sám nepomýšlel na problémy a spoko-
jil se svou mikroskopickou kresbou malého všed-
ního života, a věnoval všechno úsilí ostré a de-
lailní kresbě figurek; vlipným ironickým hříčkám
malichernými vášněmi a spokojil se se srdečnou ú-
častí na intimním ovzduší, v němž žijí drobní lidě
která je jen chvilkami promísena nevýbojnou ironii
vůči marným snahám malých duší po uniknutíz
všedního prostředí. Je sice obratný v té své
drobnokresbě, ale spoléhá příliš na svoji virtuositu
a oddává se s takovou zálibou všem podrobno-
stem, že mnohdy nedovede se vyhnout úskalí nudy
a rozvláčnosti.
Herci hráli Nathansenovu hru neobyčejně ži-
vě a svěže. Vystihli pěkně její ovzduší a vytvo-
řili některé figury rozkošně. Paní Hübnerová sta-
rou maminku může čítati k nejpěknějším postavám
které vytvořila, a paní Rýdlová byla půvabnou
ženou ukvapeného, sobeckého a slabého muže, jej
dokonale sehrál pan Schlaghammer. Pan Hurt vy-
tvořil z jeho poctivého přítele velmi životnou po-
stavu — jeho dialog s učitelovou ženou, ktero
kdysi miloval a které pomáhá zachránit muže, by
skvělý — a pan Želenský přednesl ironickou roz-
mluvu ředitele se skroceným podřízeným duchaplně
Celkem hra nedostihuje hodnoty „Průlomu“
její náladové líčení intimního života je příli
vleklé, a svým ideovým obsahem — třeba nař
autor nekladl váhu — není sympatická. Dobrá hra
a režie ji sice zachraňuje na jevišti, ale nemůže
zcola zastříti její slabiny.
Nathansenův
Hübnerová
Rýdlová
Schlaghammer
Hurt
Želenský
31
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Organisace jihoslovanského výtvarného umění
V Bělehradě, 27. října. V Bělehradě organisoval
se pod záštitou srbského krále výbor pro orgfanisaci
umění Srbska 1 Jihoslovanstva. Již jméno nazna-
čuje ideu nové jihoslovanské umělecké organisace-
Jednotí a podporuje vývoj umění výtvarného n
slovanském jihu pod ochranou a vedením králov-
ství srbského. Výbor spatřuje v Srbsku heroa Jiho-
Bělehrad
Srbsko 1
Srbsko
32
article
slovanů, jenž svými činy zajistil nejen svou samo-
statnost a velikost, nýbrž dosáhl prvního místa
mezí Jihoslovany, proto hledá v Srbsku také cen-
trum umělecké činnosti jihoslovanské. Srbsko, uzná-
vajíc tyto snahy, dalo nové organisaci i do jistě
míry úřadní postavení, určujíc ji jako poradní sbor
ministra osvěty ve věcech uměleckých. Výbor ma
ve svém programu především provedení Meštro-
vičova kosovského chrámu, jako cíl reál-
ní, pak založení velikého Sdružení pro rozvoj jiho-
slovanského umění, neboť sám hledí si v přední
řadě umění výtvarných. V další řadě je jeho sna-
hou založení umělecké akademie, vybudování sa-
mostatného nacionálního uměleckého průmyslu,
rozšíření uměleckého programu na bělehradské
universitě, založení jihoslovanské moderní galerie
a podporování rozkvětu jihoslovanského dekorativ-
ního umění. Aby práce výboru měly co možno
reální charakter, má býti zřízeno při ministerstvu
osvěty zvláštní umělecké oddělení. Ve výboru jsou
koncentrováni všichni vynikající srbětí umělci
výkonní i osoby o jihoslovanské umění zasloužilé.
Dr. A. H
Jihoslovan
doktor
A H
Srbsko
sdružený pro rozvoj
33
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Požár ve strojovně. Z Vídně, 30. října.
[K. k.) Ve strojovně obecné rakouské elektráren-
ské společnosti v L okresu Neubadgasse č. 6 vy-
pukl odpoledne velký požár, který způsobil značné
škody. V mnohých obchodech ve vnitřním městě
byl přerušen vobchod, poněvad vedení elektrického
světla bylo z částí centrálou vypnuto z opatrno-
sti, částečně vypovědělo službu pro poruchu ve
strojích.
= Bouře. Z Casablanky, 30. října. (K. k.)
Od včerejška řádí zde prudká bouře. Vodní
smrští způsobeno bylo ztroskotání tří lodí.
jejichž mužstvo bylo zachráněno až na 8 námořní-
ků řecké lodi, která se ztroskotala na rejdě, a jejiž
osud je dosud neznám,
Požár
Vídeň
Casablanca