ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c55ffbb0-8f15-11dd-9504-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 72, person 42, work 4, org 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 5. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Jodzo
4 masthead
Číslo 213.
5 masthead
vbRlTo
6 article
Na ranní a večerní listy předplácí zel V Praze v administraci na měsle. na čtvrt lsta . . . . e K —h s dvoji donáškou a měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve Řiliálkách: na měsie . . . . . 2 K 30 Foštou: a měsle, . . . . . 8 K 90 na čtvrt ieta . . . . 9 K 60 s dvoji násilkou na maěsje na čtvrt jeta ! . . . H K eo
Praha
7 article
ecerní on0ne
8 article
SKST aní. V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za S večerní zat Ve fliálkách na venkově ranni čislo- večerní . . . . . .. . . 5b Inseráty platí se hotevě napřed. Předplacení a inserty příjíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těs rodakce, tiskárna a sxpedlee „Národnich Llstů“. Rukopisy se nevraceii
Národnich
9 article Tužby radikalismu a sku- tečnost.
Tužby radikalismu a sku- tečnost. V Praze, 5. srpna. Vytkli jsme radikálním stranám českým že boj jejich proti komisariátu v Čechách je pouze negativní a to že nestačí na jeho od- stranění. Komisariát může býti odstraněn trvale pouze tehdy, když bude moci býti od- straněn něčím positivním. A šli jsme dále a řekli jsme, že český národ nemůže se spoko- jovati jen manifestacemi za odstranění komi- sariátu, nýbrž že v zájmu svém nejvlastnějším níuisí ze všech sil usilovati ne už jen o odstra- nění komisariátu a onávrat k tomu, co bylo před ním, ne tedy k reaktivování Schmerlin- govy zemské ústavnosti se starým sněmem. nýbrž o ústavnost novou, češtější, lido- Vější a trvalejší. Cesty k této nové, lepší, lido- vější a trvalejší ústavnosti vedou jen dvě: bud česko-německé vyrovnání, anebo ta cesta, kterou dle všech znamení vláda na- stoupí po zmaru nadějí na vyrovnání od ná- roda k národu: oktroj. Věříme, že ani ta, ahi ona cesta nemusí být nastoupena hned. rale každý průtah jen prodlouží život zem- šké správní komisi — zemskému absolutismu a komisariátu! Naše radikální strany, jako čert kříže, bojí se nastoupení jakékoliv positivní cesty. Na svých táborech volají a usnášejí se, aby ko- misariát ihned byl zrušen, aby byl ihned svolán sněm český ku projednání volební opravy na podkladě vše- obecného práva hlasovacího a sou- časně zdůrazňují, že česká delegace ne- smíse pustiti do žádného jednání o česko-německou dohodu. V těchto svých tužbách obracejí se, jak zřejmo, ve dvou třetinách svých desiderií na v lá- du, a v jedné třetině na českou politickou de- legaci. Tyto svoje tužby přednesly strany ra- dikální v neděli na táboru na náměstí Ha- vlíčkově, a v úterý už vláda byla tak laskav a ohleduplna, že jim dala ve svém orgánu „Pražských Novinách“ striktní odpověd.
Praha Čechy
10 article
Kdyby vláda takto blahovolně a tempo odpověděla na tužby stran positivní politiky, jistě bychom četli v radikálních orgánecho tom, že vláda píše positivním politikům „zami- lovaná psaníčka“. Konečně ale o tyto věci dnes se nemůže jednati tím spíše, že odpověd vlády na požadavky radikálních stran. dnes v úřadním listě c. k. místodržitel- ství publikovaná, je ssriosním politi- tickým aktem, který zrovna svou ne- zvyklostí a mimořádností potvrzuje, že poměry jsou opravdu vážné a že je na čave, aby se positivní prací všech zúčastněných pra- covalo k jich nápravě. „Pražské Noviny“ nejprve odpovídají n hlavní požadavek, jenž vyzněl z úst skoro všech řečníků o nedělním táboru, aby co nejdříve po zákonu byly vypsá- ny volby do sněmu král. Českého sněm aby se pak neprodleně svolal a jeho prvním úkolem aby bylo provedení volební re- formy na základě všeobecného, rovného, pří- mého práva hlasovacího; praví: „Tužba tato jest zcela pochopitelna, ale bylo by bývalo také dobře, kdyby páni řečníci pověděli, jak to, co tak snadno jedním dechem žá- dali, se uskutečniti dá za dnes u nás panujících veřejných poměrů. Vláda sama svého času uznala, že nutno do- savadní řád volební do sněmu království Če- ského změniti v duchu nové doby, a podala sněmu osnovu volebního řádu, při čemž vý- slovně prohlásila, že ji nepokládá za dílo defi- nitivní nebo takové, na němž by se nedalo již nic měniti, nýbrž naopak, že mileráda vy- slechne přání stran a podrobí se usnesením, která by sněm v této věci byl učinil na zlep- šení podaného elaborátu, předpokládajíc ovšem, že nebyla by tím otřesena základní my- šlenka vládní osnovy. A toto stanovisko vláda
11 article
jistě zaujímá i dnes, a nejsou veřejnosti ne- známy snahy, aby tomuto naléhavému poža- davku, jímž se má na sněmu konečně dostati zastoupení i těm vrstvám, které ho tam dosud postrádaly, učinila v mezích možnosti zadost. Proto jistě vládu nepřekvapujh projevy, dle nichž se žádá volební oprava, a projevy tyto ji také nezastihují nepřipravenu. Ale překvapiti musí, když vážní politi- kové, kteří prodělali boje posledních letv Českém království ssebou, pojednou katego- ricky žádají, aby byly vypsány — ovšem že dle dosavadního řádu volení — volby do zemského sněmu a sněm takto zvo- lený aby zahájil ihned jednání o novém voleb- ním řádu. Zde máme co činiti — žel — s veli- kým rozporem mezi touto tužbo a politickou skutečností, že dle všeho i nově zvolený sněm, jak není žád- nou tajností, by vešel v život ve znamení německé obstrukce a že jednání jeho o předloze volební jest tudíž za dnešního stavu více než pochybnél Aby sněm, zvolený dle do- savadního řádu volení, mohl o tomto, jak třeba otevřeně uznati, velmi naléhavém požadavku jednati, musí býti zaručena jeho děl- nostatadá opětzjednatisejen do- hodou obounárodnostních táborůl
12 article
V druhé části odpovědi vládní list za- bývá ce výrokem z nedělního táboru o tom. že česká delegace nepustí se do žádného jednání smiřovacího, do- kud nebude odstraněna zems ká správní komise, a praví: „Nevíme, pokud toto mínění jest hlasem všech českých politiků. ale jisto jest, že kdyby toto stanovisko českou delegaci celou mělo ovládnouti, že by vskutku bylo pochybno, kdy dneš- ní poměry budou napraveny a kdy zemi vráceno bude to, co jen z nej- větší nouze bylo na čas nahraditi orgánem, který by zemi zachránil od úpad- ku a její tak těžce rozvrácené hospodářské poměry uvedl do snesitelnějších kolejí. Zem- ská správní komise bude nejrych- leji a nejradikálněji odstraněna vůlí stran a snahou po konečném docílení shody, která po dosavad- ních zkušenostech není nijak ne- možnou. A o tu pokus se stane jistě a co nejdůtklivěji. Bylo by tudíž závadou pře- nebezpečnou pro nejrychlejší návratk obvyklým poměrům české samosprávy, kdyby
13 article
toto negativní stanovisko mělo u če- ské delegace nabýti vrchu. Naopak, je právě povinností našich politiků, by houževnatě lpěli na myšlence možnosti dohody a nevy- hýbali se jí zásadně a to tím méně, že z posledních dnů můžeme zaznamenati dosti projevů — i z předvčerejšího manifestačního tábora — které pro spravedlivou dohodu vy- zněly. Naopak, spojená česká delegace, stme- lená úporným bojem a příliš velikou vážností okamžiku, více než kdy jindy musí připraviti se, že novým jednáním tentokráte nejen bude odstraněna zemská správní komise, ale že budous i od- straněny příčiny, které ji nezbyt- ně vyvolaly a že konečně po spra- vedlivém vyrovnání podaří se na- jíti most. po němž by se oba náro- dové vrátili do požehnaného šťastného království, perly ko- runy, a že se i podaří zjednati půdu, na níž by lépe než dosud dařilo se oněm tužbám, kte- ré byly proneseny na předvčerejší manifestaci radikálních českých stran!“ — —
14 article
Tak tedy vláda odpovídá radikálům. Če- ské radikální strany jsou povinny — ne vládě, ani nám — nýbrž národu zodpověděti, j ak, chtějí-li v budoucnosti, blízké i vzdálenější, provozovati politiku na vlastní pěst, od- straní komisariát, jak dokážou svolání sněmu a jak na něm proti velkostatkářům, Němcům a vládě uzákoní předlohu zavedení všeobecného, rovného, přímého práva hlaso- vacího. My jsme zakusili od radikálních stran podezřívání, že jsme s vládou smluveni, že máme s ní a se sociálními demokraty nějaký pakt, našim politikům se věší na radikálních schůzích na krky oprátky vlastizrádců, naše rady k rozvaze a rozumu, k počítání s poměry a skutečnostmi jsou vysmívány jako slabošské a stařecké — tedy po všech těchto zkušeno- stech ukládáme si reservu v tom, abychom konkretně zodpověděli otázky, položené radi- kálům dnes vládním listem. — vláda vyzvala radikální strany k tanečku — nechť si tedy radíkálové skočí s vládou samil My budeme zvědaví jen na to, co tento vládně radikální taneček vynese — národu...
Němec
15 title
Válka na Balkáně.
Balkán
16 article Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti. Z Londýna, 4. srpna. Rumunsko nepode- píše žádné separatní mírové smlouvy s Bulhar- skem, třebas jsou všechny jeho požadavky splněny. Vyrovnání srbsko-bulharských názorů je na dobré cestě. Otázka Kavaly bude patrně na přímý návrh Ruska, Rakousko-Uherska Anglie odkázána rozhodnutí velmocí. V Petro- hradě litují, že v tomto bodě stojí Rusko Francie na stanovisku opačném. Z Bukureští, 4. srpna. (K. k.) Dnes odpo- ledne konala se porada delegátů spojenců s ru- munskými delegáty. Dle sdělení řecké dele- gace trvali spojenci na svých posledních ná- vrzích, takže zatím nelze zaznamenati žádný pokrok. Z Bukureští, 5. srpna. Zde převládá pevná naděje, že nejdéle do pátku povede vyjedná- vání v Bukurešti ku příznivému výsledku. Zá- stupcové Rumunska pracovali již včera všemi možnými prostředky, aby mír byl pokud mož- ná co nejdříve uzavřen. Zejména min. před- seda Majorescu vyvíjí v tomto směru úsilov- nou činnost. Rumunský tisk žádá, aby roz- hodnutí o příslušnosti Kavaly by- lo ponecháno velmocem. Zdá se však, že o Kavale bude rozhodnuto již na bukurešt- ské konferenci a to ve prospěch Řecka. Z Kolina n. R., 5. srpna. (Zvl. telegram „Nár. Listů“.) Berlínský dopisovatel „Köl. Ztg.“ sděluje z dobře zpraveného řeckého pra- mene, že není správno mínění Bulharů, jakoby Řecko chtělo na bukureštské konferenci stla- čití Bulharsko na stát docela bezmocný: Řecko prý nezamýšlí Bulhary ani hospodářsky, ani politicky oslabiti tak, aby pak podlehl bez odporu novému útoku Tu- recka. Není pravda, že Řekové ponou- kali Turecko ku pochodu na Drinopol a žes ním uzavřeli politickou dohodu. Vyjednávání. která se nedávno konala v Cařihradě neúřad- ními vyjednavačí a která se týkala výhradně provedení londýnské smlouvy, nepřekročila ob- sah smlouvy, jenž veřejnosti je znám.
Bulhar Köl Řek Bukurešť Londýn Rumunsko Rusko RakouskoUhersko Anglie Petra Řecko Kolina můj Bulharsko Turecko Drinopol Cařihrad
17 article
O Kavalu. Z Bukureští, 5. srpna. [„N. W. J.“) Otázk kavalská rozřešena zde bude nepochybně ve prospěch Řecka, které nechce povoliti. Soudí se, že Bulharsko sotva může pomýšleti na vážný odpor. Z Berlína, 5. srpna. „Berl. Tageblatt" ozna- muje z Paříže, že se stupňujícím podivem se tam pozoruje, že se velmoci v Bukurešti děli ve dvě neobvyklé skupiny. Na jedné straně jsou Rakousko-Uhersko, Italie a Rusko, které chtějí dáti Kavalu Bulharsku, a na druhé Francie, Německo a Anglie, které podporují nároky Řecka na tento přístav. Francie chce. aby vyvstal ve východním Středozemním mo- ři silný soupeř Italie na moří a francouzský tisk je rozmrzen, že Rusko pracuje v otázce Kavaly proti zájmům Francie. Jeden ze vče- rejších poledníků se táže: „Co dělá vlastně Delcassé v Petrohradě?“ „Journal“ shledává jednání Ruska nevysvětlitelným a dodává, že se zdá, že v Petrohradě ztratili pamět.“ Cle- menseau píše: „Nejsme při úpravě takových jednotlivostí vasaly Ruska. Naši ruští přátelé
Berl Bukurešť Řecko Bulharsko Berlín Paříž RakouskoUhersko Rusko Francie Německo Anglie Petrohrad
18 article
sami by to nechtěli. Oni jsou Slované, my La- tinci.“ Bulharsko vzdává se Lozengradu a nabízi neutralitu Drinopole. Z Cařihradu, 5. srpna. Bulharský dele- gát Načevič sdělil jménem své vlády velkovezírovi, že Bulharsko by raději vyří- dilo si drinopolskou otázku s Tureckem bez sprostředkování velmocí. Bulha r ská vláda navrhuje, aby Drinopol byl autonomním městem a jako takový byl neutralisován, na- proti čemuž by Turci si pone- chali Lozengrad. Porta odpoví na na- bídku Bulharska teprve po zakročení vel- mocí, které vykonáno bude zítra, Opoždění zakročení velmocí vysvětluje se tím, že an- glický zástupce dosud neobdržel instrukcí. Z Cařihradu, 5. srpna. Načevičem velkovezírovi podané návrhy bulharského mi- nisterského předsedy Radoslavova jsou pro Turecko dosti prospěšné, neboť za- ručují mu značné rozšíření území za čarou Enos-Midia a záruky v příčině opevnění no- vých hranic, jakož i náboženské koncese mo- hamedánům v Drinopoli, kteréžto nabídky blí- ží se téměř úplně požadavku Turků, který či- nili na mírových konferencích v Londýně. Bulharsko by se spokojilo se zřízením zvlášt- ního tureckého papežství v Drinopoli a s ex- teritorialitou veškerých posvátných území drinopolských. V příčině tureckého po- žadavku, aby Bulharsko upustile od požadavku válečné náhrady. hodlá Bulharsko rovněž učinit iteo ústupky. Kontroversa min. předsedy Majorescu s Tončevem.
Slovan Turek Port Radoslavův Tončev Bulharsko Drinopol Cařihrad Turecko Drinopoli Londýn
19 article
Z Bělehradu, 5. srpna. V kruzích vládě blízkých vypravuje se o výstupu mezi rumun- ským min. předsedou Majoresou a Tončevem Když Majorescu po příchodu do konference zvěděl, že Bulhaři srbské návrhy prostě od- mítli, podotkl u přítomnosti všech delegátů: „Když tomu je tak, pak hrajete zde prazvlášt- ní komedii.“ Tončev odpověděl: „Proč pali Což nemáme vůbec žádného práva činiti ná- vrhy? Pak bychom mohli jíti hned domů. Majorescu odvětil: „Nezapomínejte, milý pane, že jste sem přišel jako přemožený s pro- sbou o mír. Myslíte-li, že můžete v této ko- medii pokračovati, pak bylo by lépe, kdybyste se také hned vzdálil. Pak si však zapamatuj- te: Nikdy již nebudete moci vyjednávati o uzavření míru.“ Z Paříže, 5. srpna. K dopisováteli „Tempsu“ prohlásil min. předseda Majorescu, že rumun- sko-bulharská dohoda má ráz jenom proza- tímní a nabude platnosti teprve tehdy, docí- lí-li se dohoda mezi Srby. Řeky a Bulhary. Dohoda připojí se pak ke všeobecné smlouvě o míru. Rumunsko bude i nadále postupovat se Srbskem a Řeckem a bude zejména podporovati Řecko v otázce ka- valské.
Majoresa Tončev Majorescu Bulhar Srba Bělehrad Majoresko Paříž Rumunsko Srbsko Řecko
20 article
Ze Solije, 5. srpna. („N. W. J.“) Požadav- ky Srbů a Řeků, které jsou zde teprve dnes v podrobnostech známy, způsobily ve veřej- nosti a v tisku všeobecné rozhořčení. Časo- pisy označují je jako vyděračský pokus na Bul- harsku, který velmoci nesmějí připustiti. Za- hájení operací na bojišti považuje se zde do- sud všeobecně pravděnepodobným. Z Paříže, 5. srpna. („Zeit“.) Z Bukurešt se oznamuje: Prohlášení min. předsedy Majo- rescu, že další prodloužení klidu zbraní je ne- přijatelným, jakož i Bulharskem veřejně do- znaná potřeba, aby se, pokud lze nejdříve, pro- vedla demobilisace, mohou býti považovány jako bezpečné předzvěsti rychlého podepsání protokolu o míru, které stane se patrně ve čtvrtek. Zbývá jen vyříditi ještě se Srby otáz- ku Strumnice a se Řeky otázku kavalskou. Rumunsko činí na bulharské splnomocněnce nátlak a prohlašuje se solidárním se Srbskem a Řeckem.
Srba Řek Paříž Maja Bulharsko Rumunsko Srbsko Řecko
21 article
Otázka 30milionové půjčky Černé Hoře Z Cetyně, 5. srpna. Po návratu rakousko- uherského vyslance bar. Giesla a ruského vyslance bar. Gierse konati budou v nej- bližších dnech zástupcové velmocí schůzku, aby se dohodli o materielním odškodnění Čer- né Hory, o jejíž výšce a správě naproti dřívěj- ším zprávám nebylo dosud rozhodnuto. Jest však rozhodnuto, že Černé Hoře poskytnuta bude nezúročitelná půjčka 30 milionů korun. které použito bude na hospodářské investice a v první řadě na vysušení půdy na pobřeží Skaderského jezera, dále na stavbu drah. Zd půjčka bude Černé Hoře vydána anebo zda bude ustanovena zvláštní kontrolní komise nad použitím, není ještě známo. Zdá se však. že Černá Hora si přeje, aby kontrola byla po- nechána skupštině. Zatýkání v Sořijí. Z Londýna, 5. srpna. „Daily Telegraph', oznamuje: V Sofiji zdá se, že rozpřádá se nyní drama, jehož tragickými hrdiny vedle býv. předsedy senátu a předsedy minister- stva dra. Daneva je ještě řada politi- ckých a vojenských osobností, které v prvé balkánské válce hrály vůdčí roli. Bulharská vláda nařídila okamžité zatčeni dra. Da- neva. Opatření toto stalo se následkem obžaloby, že dr. Danev nepoctivě jednal se svěřenými mu tajnými fondy. K soudní zodpovědnosti bude pohnána ještě řada po- litických a vojenských osobností. (Sen- sační tato zpráva z jiného pramene potvr- zena dosud nebyla. Pozn. red.) Z Bělehradu, 5. srpna. Ze Sofije se sem telegrafuje tato zpráva, která však ještě není s jiné strany potvrzena: Bulharská vláda dala zatknouti bývalého ministerského předsedu dra. Daneva, poněvadž užil různých peněz k jiným účelům, než jak bylo zákonem stano- veno. Jest domněnka, že kromě dra. Daneva jsou zapleteni do této aféry ještě jiné osob- nosti.
Zdeněk doktor Danev Sen Giést Londýn Bělehrad Daily Telegraph
22 article
Poměr Ruska a Rakousko-Uherska. Z Vídně, 5. srpna. V poslední době ší- řeny jsou vídeňským tiskem zprávy o sho- dě mezi Petrohradem a Vídní v záležitosti balkánské v nejrůznějších variacích a z nejrůznějších hledisk. „Neue Freie Presse“ snaží se dnes dokonce vylíčiti poměr mezi Rakousko-Uherskem v nejrů- žovějších barvách, ba skoro již jako hoto- vou ententu, zatím co „Neues Wiener Tagblatt“ v nedělním vysoce ofici- osním entrefeuilletu polemicky proti fran- couzskému tisku brání se co nejdůrazněji proti tomu, že by tento lepší poměr mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem stal se z přičinění a podnětu rakousko-uherské di- plomacie. Přes to, že „Neues Wiener Tag- blatt“ konstatuje, že Rakousko-Uhersko nedělá žádnou politiku pouhé prestiže, pře- ce jen v inspirované polemice odmítl dosti neopatrně domněnku, jakoby na rakousko- uherské straně byla skutečně snaha sblížiti se s Ruskem. O věci jsme se informovali na místě jistě nejkopetentnějším, kde nám bylo řečeno: Není pochyby, že v této době pohybuje se politika Rakousko-Uherskaa Ruska na paralelní čáře. Ale okolnost tuto nelze přičísti ani rakouské, ani ruské di- plomacii k dobru. Souběžný postup vyvo- lán z nynějších poměrů balkánských a ze všeobecné potřeby zachovati do jisté míry prc Bulharsko důstojné zakončení balkán- ského konfliktu. Pravdou jest, že Rusko v této záležitosti, zvláště pokud jde o Ka- valu, trvá pevně na tom, že musí připad- nouti Bulharsku. Naproti tomu však ohled- ně ostatní Macedonie sdílí ruská vláda sta- novisko Srbska, které, jak známo, není úplně ve shodě se stanoviskem Rakousko- Uherským. Ruská vláda se domnívá, že po nynější druhé válce balkánské náleží Srb- sku aspoň ono macedonské jemu dříve od- pírané území, které ve smlouvě bylo ozna-
Wiener Srb Rusko RakouskoUhersko Vídeň Petrohrad Rakousko Uhersko Bulharsko Makedonie Srbsko Neue Frei Presse Neue Wiener Tagblatt
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Universitní studium ve službách pravdy. [J. M. rektor české university prof. dr. F r. Ma- reš napsal do právě vydaného Všestudentského kalendáře Svazu českoslovanského studentstva Praze 1913-14 pod tímto názvem krásný článek. který tu v plném znění našim čtenářům podáváme.) Universitní studium má vychovati člověka na kulturního tvořitele, tak aby si kladl vyšší účely. než jest opatření a zlepšení vlastního blahobytui totiž zvelebení a povznesení života vůbec, vývoj člověčenství k vyššímu, a aby usiloval o uskuteč- ňování tohoto kulturního účelu nejušlechtilejšími silami srdce a mozku. Universitní studium jest svobodné. Neboť svo- boda jest podmínka kulturního tvoření. Ale tato svoboda zavazuje ku plnění úkolu, ke kterému jest dána. Svoboda učení ukládá povinnost učení A není vůbec svoboda možna bez plnění povin- ností. Kulturní tvoření prýští z cítu a vůle, rozum podává k němu prostředky. Kulturní hodnoty jsou povahy estetické a etické, intelekt slouží k jejich uskutečňování. Tvůrčí život vycházi ze srdce, ne z mozku; z oncho vzniká přesvědčení o hodnotě účelů, odhodlanost a obětovnost k jejich uskuteč- nění. Intelekt hledá k němu prostředky. Přesvěd- čení o hodnotě účelů svobodně kladených a úsile o jejich uskutečnění ke zušlechtění života: to jest jest pravda. Pravda není v tom, co býti má. Člověk podrží svou pravdu, i když okolnosti zabraňují uskutečnít ji a on sám zahyne v marném úsilí. Jeho pravda, ač neskutečná, působí v myslích, a přece dojde uskutečnění. Pravda stojí nad skuleč- ností; nenalézá se, nýbrž uznává a oceňuje se v myslích. Nejvyšší prostředek k uskutečňování kultur- ních ideálů, pravdy, jest věda. Věda sama, ja kožt
profesor doktor Praha svaz českoslovanský studentstvo
24 article
výtvor rozumu, obírá se pouze skutečnostmi, urču- jíc okolnosti, podmínky anebo příčiny, za kterých nastaly. První předmět vědy jest určiti, jak přítom- nost povstala z minulosti. Na tom mnozí přestá- vají, stačí jim pouhá historie, přírodní i lidská. Avšak věda přestávající na faktech, hledící jen do minulosti na příčinné řetězy události, zůstá- vala by kulturně neplodná. Vědec, hledící jen ke skutečnostem a k tomu přesvědčený, že nastávají nutně po řetězu příčin a účinů, do něhož nic ne- může zasahovati, jest přerozumný pozorovatel zcela nerozumného dějství, který konečně a dů- sledně i vlastní rozum popře. Čírý intelektualism ochromuje tvůrčí schopnosti, vysušuje život a značí úpadek kultury. Věda má na faktech ukazovati facienda. Vy- šetřujíc skutečnosti a podmínky jejich, nachárí mnoho možnosti neuskutečněných pro nedostatek třebas nepatrné okolnosti, i učí sestavovati okol- nosti, podmínky a příčiny tak, že uskutečňují žá- doucí skutečnosti. Tak stává se historie magistr vitae; tak slouží věda kulturnímu tvoření. Věda slouží kulturnímu tvoření, není účel sama sobě. Hromaditi vědomosti o jakýchkoli skuteč- nostech jen pro vědomosti samy, jest jako lakom- ství, dělající účel z prostředku. Vlastní úkol vědy sloužiti kulturnímu tvoření aneb pravdě, přicház tak na zmar a vědec, plný mrtvých vědomostí, po- rbývá nároku na čest kulturního tvořitele.
25 article
Universitní studium má věsti ke službám prav- dě, prostředkem vědy. Ale na pravdu nestačí věda sama, nýbrž tu třeba přesvědčení, odhodlanosti a obětovnosti k usilování o to, co býti má a tudíž také býti může. Rozum má sloužiti citu a vůli, ni- koli potlačovat je. Universita má pěstovati dědi- ctví Husovo: hledati, hlásati, zastávati, držetl pravdu vždy a všude. Služba kulturním ideálům, ke které připravuje universitní studium, jest korunována zvláštní ctí a vírou národa, cítícího, že tu jde o jeho nejvyšší zájmy. A tu jest zlá příležitost ke svatokupectví. Kdo se dává na universitní studium, jen aby se dobře opatřil a nad to i zvláštní cti došel, ani vůbec dbá o pravdu, tomu bylo by lépe dát se na řemeslo poctivé. Vědy nelze využitkovávati řemeslně bez zpronevěry na jejích tvořitelích, bu- dujících vědu jen pro pravdu, s obětováním vlast- ních prospěchů.
Husův
26 article
Věda má sloužiti pravdě, uskutečňování kul- turních ideálů hodnoty estetické a etické. Ale kul- turní pracovník má též býti živ od své práce. Ne- smí však řemeslnit a obchodovat a vědou, pod ztrátou cti. Právník nemá přestávati na platných zákonech a užívat jich ku prospěchu svých klientů a svému, nýbrž má usilovat o nápravu platných zákonů dle pravdy a zvláště o buzení a upevňo- vání citu pro spravedlnost u všech lidí, tak aby bylo co nejméně třeba zákonů a právnictví. Lékař nemá přestávati na znalosti nemocí a jejich léčení. nýbrž má pečovati o zvelebení národa, aby bylo co nejméně nemocí a nebylo třeba lékařství. Tak. sloužíce pravdě, obětují se a zasluhují zvláštní cti v národě. Filosof zvláště má cele sloužiti pravdě. neboť moudrý hledá pravdu pro každého, chytrý jen prospěch pro sebe. Učitelům jest vésti národ k moudrosti a ku pravdě, cestou všelikých vědo- mostí, které však jsou jen prostředek, ne účel sám Filosofu zvláště třeba varovat se, aby neřemeslni vědou a nekazil mládež zpronevěrou pravdě. Jdou- ce za pravdou, dojdou hodně zvláštní cti v národě který jim rád přidá i všeho ostatního. Universitní student býval vždy ctěn v národě jako učeň pravdy a kulturních ideálů. Jakmile by však počal řemeslniti vědou a nedbati pravdy. ztratil by i čest i podpory. Všechen vývoj k lep- šímu, celá kultura národa záleží na tom, aby zvláště student vždy stál při pravdě.
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Jasnovidný profesor. V učených kruzich cizozemských působí nyní mnoho hluku Američan prof. Reese, který je obdařen u velké míře jasno- vidstvím. Podal takové důkazy svého podivného talentu, že jsou nad tím učenci u vytržení, ale aby se neblamovali, prohlašují prof. Reese za va- rietního kejklíře. Jen někteří se odvážili dáti na jevo svůj podiv a troufali si říci, že tu jde opravdu o jakýsi zvláštní přírodní dar, který sice nemůže- me vědecky odůvodnit, který však přes to exi- stuje. Prof. Recse čte zapečetěná psaní, odpovíd na nepronešené otázky, předpovídá budoucnosi — Sňatek na základě lékařského vysvědčení. Jak se oznamuje z Washingtonu, vejde v Pensyl- vanii v platnost zákon, dle něhož se všecky osoby. hodlající uzavříti sňatek, musí vykázati lékařským vysvědčením o naprostém zdraví. Nemocným oso- bám nebude dovoleno uzavírati sňatky. Ve Wis- cousinu přijala první komora rovněž návrh, aby nesměli nemocní lidé vstupovati v manželstvi. Předvídá se, že také v ostatních státech severní Ameriky budou dříve či později zavedeny podob- né zákony. — Je velkou otázkou, nevyvolají-li tyto zákony přřibývání dětí nemanželských, čímž by ovšem nebylo docíleno zlepšení lídské gene- race, jak mají zákonodárci na mysli. = Redl na jevišti. Aféra Redlova tolik půso- bila na mysl dramatiků, že se ohlašuje najednou hned několik her na Redlovu vyzvědačskou hi- storii. Před několika dny jsme oznámili drama dra.
Američan profesor Rees Recs Redl Redlův Washington Pensyl severní Amerika
28 article
Zumara, jež se bude hráti ve Švýcarsku, nyní se oznamuje z Berlína, že Julius Winkelmann přichází na veřejnost s dramatem „Plukovník Redl“ Jak je fantasie některých dramatiků chuda, když sahají po časových sensacích. —Rumunská korunní princezna spisovatelkou. Korunní princezna rumunská jde v šlépějích ru- munské královny, spisovatelky Carmen Sylvy. Na podzim vyjde princeznou sepsaná kniha nejkrás- nějších pohádek a pověstí rumunských, které ko- lují mezi lidem, nadaným bohatou obrazotvorností. = Policejní laboratoř. Mnichov bude míti po- licejní laboratoř, jaké byly dosud jen ve Francii. Bude zřízena dle návrhů a plánů pracovníkav oboru moderní kriminalistiky, prof. Grosse ve št. Hradci. Policejní laboratoř je pro experimenty. ulehčující kriminalistice práci. Jsou v ní vykoná- vány všecky práce, k nimž není třeba soudních atd.
Julius Winkelmann Redl Carmen Sylva profesor Gross Švýcarsko Berlín Mnichov Francie Hradec
29 article
znalců, nebo pro něž zvláštních znalců není. Jako- pořizování a srovnávání otisků prstů, snímky vše- likých stop, zhotovování skizz a modelů různých terénů, posuzování lupičských pomůcek, zkoumání spálených papirů atd. — Systém jedináčků — sebevraždou národa. Na sjezdu německé anthropologické společnostiv Norimberku mluvil první předseda společnosti dr. Luschau z Berlína horlivě proti tak zvanému zweikindersystému“. Je prý to pozvolnou sebe- vraždou národa a proto se proti tomu musí bojo- vati. Němci prý na tom budou hnedle tak, jako Francouzové, u nichž dle dobrozdání lékařů je ročně přes 500.000 kriminálních potratů, a kteří musili pro nedostatek vojenské služby schopných mladých mužů zavésti tříletou službu. V dru. Lu- schauovi nabyl převahy Němec nad anthropolo- gem a výsledkem toho byla slova: Jestli u nás se záhy nezastaví stále vzrůstající úbytek porodů. budeme se musiti vzhledem k naší národní jistotě, ba k naší národní existenci, dříve či později nutiti ku prodloužení služební vojenské doby.
doktor Luschau Němec Francouz Norimberk Berlín
30 article
— Světová bibliolilská výstava. Z Lipska se oznamuje: Na mezinárodní výstavě knihařské a grafické uspořádané v Lipsku r. 1914 bude vě- nováno zvláštní oddělení bibliofilství. Výstavka bude přehledem sbírek knižních skvostů a vzác- nosti z dob starých i nových. Zvláště zajímati bu- dou soukromé sbírky bibliofilské! První část podá přehled historie bibliofilství a kromě toho obsáhne exempláře ze sbírek proslulých bibliofilů, foto- grafie a katalogy proslulých soukromých kniho- ven, záznamy dražeb vzácných knihoven, faksi- mily nejdražších knih světa, soukromé tisky biblio- filů a bibliofilských spolků. V druhé částí budou dobrá kniha, krásná kniha a neobyčejná kniha, ja- ko předměty sbírek. Dále množství illustrovaných knih s autografy, památníky, atd. Kromě toho bu- de také podán přehled bibliofilství ve starověku středověku a v Orientě. Ve zvláštní místnosti se zřidí pracovna moderního bibliofila. O výstavu je ve všech bibliofilských kruzích velký zájem.
Lipsko Orient drahý kniha svět