1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 5. srpna 1913.
Praha
6
article
Na ranní a večerní listy
předplácí zel
V Praze v administraci
na měsle.
na čtvrt lsta . . . . e K —h
s dvoji donáškou
a měsíc. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve Řiliálkách:
na měsie . . . . . 2 K 30
Foštou:
a měsle, . . . . . 8 K 90
na čtvrt ieta . . . . 9 K 60
s dvoji násilkou
na maěsje
na čtvrt jeta ! . . . H K eo
Praha
8
article
SKST
aní.
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za S
večerní
zat
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo-
večerní . . . . . .. . . 5b
Inseráty
platí se hotevě napřed.
Předplacení a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se těs
rodakce, tiskárna a sxpedlee
„Národnich Llstů“.
Rukopisy se nevraceii
Národnich
9
article
Tužby radikalismu a sku-
tečnost.
Tužby radikalismu a sku-
tečnost.
V Praze, 5. srpna.
Vytkli jsme radikálním stranám českým
že boj jejich proti komisariátu v Čechách je
pouze negativní a to že nestačí na jeho od-
stranění. Komisariát může býti odstraněn
trvale pouze tehdy, když bude moci býti od-
straněn něčím positivním. A šli jsme dále
a řekli jsme, že český národ nemůže se spoko-
jovati jen manifestacemi za odstranění komi-
sariátu, nýbrž že v zájmu svém nejvlastnějším
níuisí ze všech sil usilovati ne už jen o odstra-
nění komisariátu a onávrat k tomu, co bylo
před ním, ne tedy k reaktivování Schmerlin-
govy zemské ústavnosti se starým sněmem.
nýbrž o ústavnost novou, češtější, lido-
Vější a trvalejší. Cesty k této nové, lepší, lido-
vější a trvalejší ústavnosti vedou jen dvě: bud
česko-německé vyrovnání, anebo
ta cesta, kterou dle všech znamení vláda na-
stoupí po zmaru nadějí na vyrovnání od ná-
roda k národu: oktroj. Věříme, že ani ta,
ahi ona cesta nemusí být nastoupena hned.
rale každý průtah jen prodlouží život zem-
šké správní komisi — zemskému absolutismu
a komisariátu!
Naše radikální strany, jako čert kříže, bojí
se nastoupení jakékoliv positivní cesty. Na
svých táborech volají a usnášejí se, aby ko-
misariát ihned byl zrušen, aby byl ihned
svolán sněm český ku projednání
volební opravy na podkladě vše-
obecného práva hlasovacího a sou-
časně zdůrazňují, že česká delegace ne-
smíse pustiti do žádného jednání
o česko-německou dohodu. V těchto
svých tužbách obracejí se, jak zřejmo, ve
dvou třetinách svých desiderií na v lá-
du, a v jedné třetině na českou politickou de-
legaci. Tyto svoje tužby přednesly strany ra-
dikální v neděli na táboru na náměstí Ha-
vlíčkově, a v úterý už vláda byla tak laskav
a ohleduplna, že jim dala ve svém orgánu
„Pražských Novinách“ striktní odpověd.
Praha
Čechy
10
article
Kdyby vláda takto blahovolně a tempo
odpověděla na tužby stran positivní politiky,
jistě bychom četli v radikálních orgánecho
tom, že vláda píše positivním politikům „zami-
lovaná psaníčka“. Konečně ale o tyto věci dnes
se nemůže jednati tím spíše, že odpověd
vlády na požadavky radikálních
stran. dnes v úřadním listě c. k. místodržitel-
ství publikovaná, je ssriosním politi-
tickým aktem, který zrovna svou ne-
zvyklostí a mimořádností potvrzuje,
že poměry jsou opravdu vážné a že je na čave,
aby se positivní prací všech zúčastněných pra-
covalo k jich nápravě.
„Pražské Noviny“ nejprve odpovídají n
hlavní požadavek, jenž vyzněl z úst
skoro všech řečníků o nedělním táboru, aby
co nejdříve po zákonu byly vypsá-
ny volby do sněmu král. Českého
sněm aby se pak neprodleně svolal a jeho
prvním úkolem aby bylo provedení volební re-
formy na základě všeobecného, rovného, pří-
mého práva hlasovacího; praví: „Tužba tato
jest zcela pochopitelna, ale bylo by bývalo
také dobře, kdyby páni řečníci pověděli, jak to,
co tak snadno jedním dechem žá-
dali, se uskutečniti dá za dnes u
nás panujících veřejných poměrů.
Vláda sama svého času uznala, že nutno do-
savadní řád volební do sněmu království Če-
ského změniti v duchu nové doby, a podala
sněmu osnovu volebního řádu, při čemž vý-
slovně prohlásila, že ji nepokládá za dílo defi-
nitivní nebo takové, na němž by se nedalo již
nic měniti, nýbrž naopak, že mileráda vy-
slechne přání stran a podrobí se usnesením,
která by sněm v této věci byl učinil na zlep-
šení podaného elaborátu, předpokládajíc
ovšem, že nebyla by tím otřesena základní my-
šlenka vládní osnovy. A toto stanovisko vláda
11
article
jistě zaujímá i dnes, a nejsou veřejnosti ne-
známy snahy, aby tomuto naléhavému poža-
davku, jímž se má na sněmu konečně dostati
zastoupení i těm vrstvám, které ho tam dosud
postrádaly, učinila v mezích možnosti zadost.
Proto jistě vládu nepřekvapujh
projevy, dle nichž se žádá volební oprava,
a projevy tyto ji také nezastihují nepřipravenu.
Ale překvapiti musí, když vážní politi-
kové, kteří prodělali boje posledních letv
Českém království ssebou, pojednou katego-
ricky žádají, aby byly vypsány — ovšem že
dle dosavadního řádu volení —
volby do zemského sněmu a sněm takto zvo-
lený aby zahájil ihned jednání o novém voleb-
ním řádu. Zde máme co činiti — žel — s veli-
kým rozporem mezi touto tužbo
a politickou skutečností, že dle
všeho i nově zvolený sněm, jak není žád-
nou tajností, by vešel v život ve
znamení německé obstrukce a že
jednání jeho o předloze volební
jest tudíž za dnešního stavu více
než pochybnél Aby sněm, zvolený dle do-
savadního řádu volení, mohl o tomto, jak třeba
otevřeně uznati, velmi naléhavém požadavku
jednati, musí býti zaručena jeho děl-
nostatadá opětzjednatisejen do-
hodou obounárodnostních táborůl
12
article
V druhé části odpovědi vládní list za-
bývá ce výrokem z nedělního táboru o tom.
že česká delegace nepustí se do
žádného jednání smiřovacího, do-
kud nebude odstraněna zems ká
správní komise, a praví: „Nevíme, pokud
toto mínění jest hlasem všech českých politiků.
ale jisto jest, že kdyby toto stanovisko českou
delegaci celou mělo ovládnouti, že by
vskutku bylo pochybno, kdy dneš-
ní poměry budou napraveny a kdy
zemi vráceno bude to, co jen z nej-
větší nouze bylo na čas nahraditi
orgánem, který by zemi zachránil od úpad-
ku a její tak těžce rozvrácené hospodářské
poměry uvedl do snesitelnějších kolejí. Zem-
ská správní komise bude nejrych-
leji a nejradikálněji odstraněna
vůlí stran a snahou po konečném
docílení shody, která po dosavad-
ních zkušenostech není nijak ne-
možnou. A o tu pokus se stane jistě a co
nejdůtklivěji. Bylo by tudíž závadou pře-
nebezpečnou pro nejrychlejší návratk
obvyklým poměrům české samosprávy, kdyby
13
article
toto negativní stanovisko mělo u če-
ské delegace nabýti vrchu. Naopak, je právě
povinností našich politiků, by houževnatě
lpěli na myšlence možnosti dohody a nevy-
hýbali se jí zásadně a to tím méně,
že z posledních dnů můžeme zaznamenati dosti
projevů — i z předvčerejšího manifestačního
tábora — které pro spravedlivou dohodu vy-
zněly. Naopak, spojená česká delegace, stme-
lená úporným bojem a příliš velikou vážností
okamžiku, více než kdy jindy musí připraviti
se, že novým jednáním tentokráte
nejen bude odstraněna zemská
správní komise, ale že budous i od-
straněny příčiny, které ji nezbyt-
ně vyvolaly a že konečně po spra-
vedlivém vyrovnání podaří se na-
jíti most. po němž by se oba náro-
dové vrátili do požehnaného
šťastného království, perly ko-
runy, a že se i podaří zjednati půdu, na níž
by lépe než dosud dařilo se oněm tužbám, kte-
ré byly proneseny na předvčerejší manifestaci
radikálních českých stran!“ — —
14
article
Tak tedy vláda odpovídá radikálům. Če-
ské radikální strany jsou povinny — ne vládě,
ani nám — nýbrž národu zodpověděti, j ak,
chtějí-li v budoucnosti, blízké i vzdálenější,
provozovati politiku na vlastní pěst, od-
straní komisariát, jak dokážou svolání
sněmu a jak na něm proti velkostatkářům,
Němcům a vládě uzákoní předlohu zavedení
všeobecného, rovného, přímého práva hlaso-
vacího. My jsme zakusili od radikálních stran
podezřívání, že jsme s vládou smluveni, že
máme s ní a se sociálními demokraty nějaký
pakt, našim politikům se věší na radikálních
schůzích na krky oprátky vlastizrádců, naše
rady k rozvaze a rozumu, k počítání s poměry
a skutečnostmi jsou vysmívány jako slabošské
a stařecké — tedy po všech těchto zkušeno-
stech ukládáme si reservu v tom, abychom
konkretně zodpověděli otázky, položené radi-
kálům dnes vládním listem. — vláda vyzvala
radikální strany k tanečku — nechť si tedy
radíkálové skočí s vládou samil My budeme
zvědaví jen na to, co tento vládně radikální
taneček vynese — národu...
Němec
15
title
Válka na Balkáně.
Balkán
16
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Z Londýna, 4. srpna. Rumunsko nepode-
píše žádné separatní mírové smlouvy s Bulhar-
skem, třebas jsou všechny jeho požadavky
splněny. Vyrovnání srbsko-bulharských názorů
je na dobré cestě. Otázka Kavaly bude patrně
na přímý návrh Ruska, Rakousko-Uherska
Anglie odkázána rozhodnutí velmocí. V Petro-
hradě litují, že v tomto bodě stojí Rusko
Francie na stanovisku opačném.
Z Bukureští, 4. srpna. (K. k.) Dnes odpo-
ledne konala se porada delegátů spojenců s ru-
munskými delegáty. Dle sdělení řecké dele-
gace trvali spojenci na svých posledních ná-
vrzích, takže zatím nelze zaznamenati žádný
pokrok.
Z Bukureští, 5. srpna. Zde převládá pevná
naděje, že nejdéle do pátku povede vyjedná-
vání v Bukurešti ku příznivému výsledku. Zá-
stupcové Rumunska pracovali již včera všemi
možnými prostředky, aby mír byl pokud mož-
ná co nejdříve uzavřen. Zejména min. před-
seda Majorescu vyvíjí v tomto směru úsilov-
nou činnost. Rumunský tisk žádá, aby roz-
hodnutí o příslušnosti Kavaly by-
lo ponecháno velmocem. Zdá se však,
že o Kavale bude rozhodnuto již na bukurešt-
ské konferenci a to ve prospěch Řecka.
Z Kolina n. R., 5. srpna. (Zvl. telegram
„Nár. Listů“.) Berlínský dopisovatel „Köl.
Ztg.“ sděluje z dobře zpraveného řeckého pra-
mene, že není správno mínění Bulharů, jakoby
Řecko chtělo na bukureštské konferenci stla-
čití Bulharsko na stát docela bezmocný: Řecko
prý nezamýšlí Bulhary ani hospodářsky, ani
politicky oslabiti tak, aby pak podlehl
bez odporu novému útoku Tu-
recka. Není pravda, že Řekové ponou-
kali Turecko ku pochodu na Drinopol a žes
ním uzavřeli politickou dohodu. Vyjednávání.
která se nedávno konala v Cařihradě neúřad-
ními vyjednavačí a která se týkala výhradně
provedení londýnské smlouvy, nepřekročila ob-
sah smlouvy, jenž veřejnosti je znám.
Bulhar
Köl
Řek
Bukurešť
Londýn
Rumunsko
Rusko
RakouskoUhersko
Anglie
Petra
Řecko
Kolina můj
Bulharsko
Turecko
Drinopol
Cařihrad
17
article
O Kavalu.
Z Bukureští, 5. srpna. [„N. W. J.“) Otázk
kavalská rozřešena zde bude nepochybně ve
prospěch Řecka, které nechce povoliti. Soudí
se, že Bulharsko sotva může pomýšleti na
vážný odpor.
Z Berlína, 5. srpna. „Berl. Tageblatt" ozna-
muje z Paříže, že se stupňujícím podivem se
tam pozoruje, že se velmoci v Bukurešti děli
ve dvě neobvyklé skupiny. Na jedné straně
jsou Rakousko-Uhersko, Italie a Rusko, které
chtějí dáti Kavalu Bulharsku, a na druhé
Francie, Německo a Anglie, které podporují
nároky Řecka na tento přístav. Francie chce.
aby vyvstal ve východním Středozemním mo-
ři silný soupeř Italie na moří a francouzský
tisk je rozmrzen, že Rusko pracuje v otázce
Kavaly proti zájmům Francie. Jeden ze vče-
rejších poledníků se táže: „Co dělá vlastně
Delcassé v Petrohradě?“ „Journal“ shledává
jednání Ruska nevysvětlitelným a dodává, že
se zdá, že v Petrohradě ztratili pamět.“ Cle-
menseau píše: „Nejsme při úpravě takových
jednotlivostí vasaly Ruska. Naši ruští přátelé
Berl
Bukurešť
Řecko
Bulharsko
Berlín
Paříž
RakouskoUhersko
Rusko
Francie
Německo
Anglie
Petrohrad
18
article
sami by to nechtěli. Oni jsou Slované, my La-
tinci.“
Bulharsko vzdává se Lozengradu a nabízi
neutralitu Drinopole.
Z Cařihradu, 5. srpna. Bulharský dele-
gát Načevič sdělil jménem své vlády
velkovezírovi, že Bulharsko by raději vyří-
dilo si drinopolskou otázku s Tureckem bez
sprostředkování velmocí. Bulha r ská
vláda navrhuje, aby Drinopol
byl autonomním městem a jako
takový byl neutralisován, na-
proti čemuž by Turci si pone-
chali Lozengrad. Porta odpoví na na-
bídku Bulharska teprve po zakročení vel-
mocí, které vykonáno bude zítra, Opoždění
zakročení velmocí vysvětluje se tím, že an-
glický zástupce dosud neobdržel instrukcí.
Z Cařihradu, 5. srpna. Načevičem
velkovezírovi podané návrhy bulharského mi-
nisterského předsedy Radoslavova jsou
pro Turecko dosti prospěšné, neboť za-
ručují mu značné rozšíření území za čarou
Enos-Midia a záruky v příčině opevnění no-
vých hranic, jakož i náboženské koncese mo-
hamedánům v Drinopoli, kteréžto nabídky blí-
ží se téměř úplně požadavku Turků, který či-
nili na mírových konferencích v Londýně.
Bulharsko by se spokojilo se zřízením zvlášt-
ního tureckého papežství v Drinopoli a s ex-
teritorialitou veškerých posvátných území
drinopolských. V příčině tureckého po-
žadavku, aby Bulharsko upustile
od požadavku válečné náhrady.
hodlá Bulharsko rovněž učinit
iteo
ústupky.
Kontroversa min. předsedy Majorescu
s Tončevem.
Slovan
Turek
Port
Radoslavův
Tončev
Bulharsko
Drinopol
Cařihrad
Turecko
Drinopoli
Londýn
19
article
Z Bělehradu, 5. srpna. V kruzích vládě
blízkých vypravuje se o výstupu mezi rumun-
ským min. předsedou Majoresou a Tončevem
Když Majorescu po příchodu do konference
zvěděl, že Bulhaři srbské návrhy prostě od-
mítli, podotkl u přítomnosti všech delegátů:
„Když tomu je tak, pak hrajete zde prazvlášt-
ní komedii.“ Tončev odpověděl: „Proč pali
Což nemáme vůbec žádného práva činiti ná-
vrhy? Pak bychom mohli jíti hned domů.
Majorescu odvětil: „Nezapomínejte, milý
pane, že jste sem přišel jako přemožený s pro-
sbou o mír. Myslíte-li, že můžete v této ko-
medii pokračovati, pak bylo by lépe, kdybyste
se také hned vzdálil. Pak si však zapamatuj-
te: Nikdy již nebudete moci vyjednávati o
uzavření míru.“
Z Paříže, 5. srpna. K dopisováteli „Tempsu“
prohlásil min. předseda Majorescu, že rumun-
sko-bulharská dohoda má ráz jenom proza-
tímní a nabude platnosti teprve tehdy, docí-
lí-li se dohoda mezi Srby. Řeky a Bulhary.
Dohoda připojí se pak ke všeobecné smlouvě
o míru. Rumunsko bude i nadále postupovat
se Srbskem a Řeckem a bude zejména
podporovati Řecko v otázce ka-
valské.
Majoresa
Tončev
Majorescu
Bulhar
Srba
Bělehrad
Majoresko
Paříž
Rumunsko
Srbsko
Řecko
20
article
Ze Solije, 5. srpna. („N. W. J.“) Požadav-
ky Srbů a Řeků, které jsou zde teprve dnes
v podrobnostech známy, způsobily ve veřej-
nosti a v tisku všeobecné rozhořčení. Časo-
pisy označují je jako vyděračský pokus na Bul-
harsku, který velmoci nesmějí připustiti. Za-
hájení operací na bojišti považuje se zde do-
sud všeobecně pravděnepodobným.
Z Paříže, 5. srpna. („Zeit“.) Z Bukurešt
se oznamuje: Prohlášení min. předsedy Majo-
rescu, že další prodloužení klidu zbraní je ne-
přijatelným, jakož i Bulharskem veřejně do-
znaná potřeba, aby se, pokud lze nejdříve, pro-
vedla demobilisace, mohou býti považovány
jako bezpečné předzvěsti rychlého podepsání
protokolu o míru, které stane se patrně ve
čtvrtek. Zbývá jen vyříditi ještě se Srby otáz-
ku Strumnice a se Řeky otázku kavalskou.
Rumunsko činí na bulharské splnomocněnce
nátlak a prohlašuje se solidárním se Srbskem
a Řeckem.
Srba
Řek
Paříž
Maja
Bulharsko
Rumunsko
Srbsko
Řecko
21
article
Otázka 30milionové půjčky Černé Hoře
Z Cetyně, 5. srpna. Po návratu rakousko-
uherského vyslance bar. Giesla a ruského
vyslance bar. Gierse konati budou v nej-
bližších dnech zástupcové velmocí schůzku,
aby se dohodli o materielním odškodnění Čer-
né Hory, o jejíž výšce a správě naproti dřívěj-
ším zprávám nebylo dosud rozhodnuto. Jest
však rozhodnuto, že Černé Hoře poskytnuta
bude nezúročitelná půjčka 30 milionů korun.
které použito bude na hospodářské investice
a v první řadě na vysušení půdy na pobřeží
Skaderského jezera, dále na stavbu drah. Zd
půjčka bude Černé Hoře vydána anebo zda
bude ustanovena zvláštní kontrolní komise
nad použitím, není ještě známo. Zdá se však.
že Černá Hora si přeje, aby kontrola byla po-
nechána skupštině.
Zatýkání v Sořijí.
Z Londýna, 5. srpna. „Daily Telegraph',
oznamuje: V Sofiji zdá se, že rozpřádá se
nyní drama, jehož tragickými hrdiny vedle
býv. předsedy senátu a předsedy minister-
stva dra. Daneva je ještě řada politi-
ckých a vojenských osobností, které v prvé
balkánské válce hrály vůdčí roli. Bulharská
vláda nařídila okamžité zatčeni dra. Da-
neva. Opatření toto stalo se následkem
obžaloby, že dr. Danev nepoctivě jednal
se svěřenými mu tajnými fondy. K soudní
zodpovědnosti bude pohnána ještě řada po-
litických a vojenských osobností. (Sen-
sační tato zpráva z jiného pramene potvr-
zena dosud nebyla. Pozn. red.)
Z Bělehradu, 5. srpna. Ze Sofije se sem
telegrafuje tato zpráva, která však ještě není
s jiné strany potvrzena: Bulharská vláda dala
zatknouti bývalého ministerského předsedu
dra. Daneva, poněvadž užil různých peněz
k jiným účelům, než jak bylo zákonem stano-
veno. Jest domněnka, že kromě dra. Daneva
jsou zapleteni do této aféry ještě jiné osob-
nosti.
Zdeněk
doktor
Danev
Sen
Giést
Londýn
Bělehrad
Daily Telegraph
22
article
Poměr Ruska a Rakousko-Uherska.
Z Vídně, 5. srpna. V poslední době ší-
řeny jsou vídeňským tiskem zprávy o sho-
dě mezi Petrohradem a Vídní v záležitosti
balkánské v nejrůznějších variacích a
z nejrůznějších hledisk. „Neue Freie
Presse“ snaží se dnes dokonce vylíčiti
poměr mezi Rakousko-Uherskem v nejrů-
žovějších barvách, ba skoro již jako hoto-
vou ententu, zatím co „Neues Wiener
Tagblatt“ v nedělním vysoce ofici-
osním entrefeuilletu polemicky proti fran-
couzskému tisku brání se co nejdůrazněji
proti tomu, že by tento lepší poměr mezi
Rakousko-Uherskem a Ruskem stal se
z přičinění a podnětu rakousko-uherské di-
plomacie. Přes to, že „Neues Wiener Tag-
blatt“ konstatuje, že Rakousko-Uhersko
nedělá žádnou politiku pouhé prestiže, pře-
ce jen v inspirované polemice odmítl dosti
neopatrně domněnku, jakoby na rakousko-
uherské straně byla skutečně snaha sblížiti
se s Ruskem. O věci jsme se informovali
na místě jistě nejkopetentnějším, kde nám
bylo řečeno: Není pochyby, že v této době
pohybuje se politika Rakousko-Uherskaa
Ruska na paralelní čáře. Ale okolnost tuto
nelze přičísti ani rakouské, ani ruské di-
plomacii k dobru. Souběžný postup vyvo-
lán z nynějších poměrů balkánských a ze
všeobecné potřeby zachovati do jisté míry
prc Bulharsko důstojné zakončení balkán-
ského konfliktu. Pravdou jest, že Rusko
v této záležitosti, zvláště pokud jde o Ka-
valu, trvá pevně na tom, že musí připad-
nouti Bulharsku. Naproti tomu však ohled-
ně ostatní Macedonie sdílí ruská vláda sta-
novisko Srbska, které, jak známo, není
úplně ve shodě se stanoviskem Rakousko-
Uherským. Ruská vláda se domnívá, že po
nynější druhé válce balkánské náleží Srb-
sku aspoň ono macedonské jemu dříve od-
pírané území, které ve smlouvě bylo ozna-
Wiener
Srb
Rusko
RakouskoUhersko
Vídeň
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Makedonie
Srbsko
Neue Frei Presse
Neue Wiener Tagblatt
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Universitní studium ve službách pravdy.
[J. M. rektor české university prof. dr. F r. Ma-
reš napsal do právě vydaného Všestudentského
kalendáře Svazu českoslovanského studentstva
Praze 1913-14 pod tímto názvem krásný článek.
který tu v plném znění našim čtenářům podáváme.)
Universitní studium má vychovati člověka na
kulturního tvořitele, tak aby si kladl vyšší účely.
než jest opatření a zlepšení vlastního blahobytui
totiž zvelebení a povznesení života vůbec, vývoj
člověčenství k vyššímu, a aby usiloval o uskuteč-
ňování tohoto kulturního účelu nejušlechtilejšími
silami srdce a mozku.
Universitní studium jest svobodné. Neboť svo-
boda jest podmínka kulturního tvoření. Ale tato
svoboda zavazuje ku plnění úkolu, ke kterému
jest dána. Svoboda učení ukládá povinnost učení
A není vůbec svoboda možna bez plnění povin-
ností.
Kulturní tvoření prýští z cítu a vůle, rozum
podává k němu prostředky. Kulturní hodnoty jsou
povahy estetické a etické, intelekt slouží k jejich
uskutečňování. Tvůrčí život vycházi ze srdce, ne
z mozku; z oncho vzniká přesvědčení o hodnotě
účelů, odhodlanost a obětovnost k jejich uskuteč-
nění. Intelekt hledá k němu prostředky. Přesvěd-
čení o hodnotě účelů svobodně kladených a úsile
o jejich uskutečnění ke zušlechtění života: to jest
jest pravda. Pravda není v tom, co býti má. Člověk
podrží svou pravdu, i když okolnosti zabraňují
uskutečnít ji a on sám zahyne v marném úsilí.
Jeho pravda, ač neskutečná, působí v myslích, a
přece dojde uskutečnění. Pravda stojí nad skuleč-
ností; nenalézá se, nýbrž uznává a oceňuje se v
myslích.
Nejvyšší prostředek k uskutečňování kultur-
ních ideálů, pravdy, jest věda. Věda sama, ja kožt
profesor
doktor
Praha
svaz českoslovanský studentstvo
24
article
výtvor rozumu, obírá se pouze skutečnostmi, urču-
jíc okolnosti, podmínky anebo příčiny, za kterých
nastaly. První předmět vědy jest určiti, jak přítom-
nost povstala z minulosti. Na tom mnozí přestá-
vají, stačí jim pouhá historie, přírodní i lidská.
Avšak věda přestávající na faktech, hledící jen
do minulosti na příčinné řetězy události, zůstá-
vala by kulturně neplodná. Vědec, hledící jen ke
skutečnostem a k tomu přesvědčený, že nastávají
nutně po řetězu příčin a účinů, do něhož nic ne-
může zasahovati, jest přerozumný pozorovatel
zcela nerozumného dějství, který konečně a dů-
sledně i vlastní rozum popře. Čírý intelektualism
ochromuje tvůrčí schopnosti, vysušuje život a značí
úpadek kultury.
Věda má na faktech ukazovati facienda. Vy-
šetřujíc skutečnosti a podmínky jejich, nachárí
mnoho možnosti neuskutečněných pro nedostatek
třebas nepatrné okolnosti, i učí sestavovati okol-
nosti, podmínky a příčiny tak, že uskutečňují žá-
doucí skutečnosti. Tak stává se historie magistr
vitae; tak slouží věda kulturnímu tvoření.
Věda slouží kulturnímu tvoření, není účel sama
sobě. Hromaditi vědomosti o jakýchkoli skuteč-
nostech jen pro vědomosti samy, jest jako lakom-
ství, dělající účel z prostředku. Vlastní úkol vědy
sloužiti kulturnímu tvoření aneb pravdě, přicház
tak na zmar a vědec, plný mrtvých vědomostí, po-
rbývá nároku na čest kulturního tvořitele.
25
article
Universitní studium má věsti ke službám prav-
dě, prostředkem vědy. Ale na pravdu nestačí věda
sama, nýbrž tu třeba přesvědčení, odhodlanosti
a obětovnosti k usilování o to, co býti má a tudíž
také býti může. Rozum má sloužiti citu a vůli, ni-
koli potlačovat je. Universita má pěstovati dědi-
ctví Husovo: hledati, hlásati, zastávati, držetl
pravdu vždy a všude.
Služba kulturním ideálům, ke které připravuje
universitní studium, jest korunována zvláštní ctí
a vírou národa, cítícího, že tu jde o jeho nejvyšší
zájmy. A tu jest zlá příležitost ke svatokupectví.
Kdo se dává na universitní studium, jen aby se
dobře opatřil a nad to i zvláštní cti došel, ani
vůbec dbá o pravdu, tomu bylo by lépe dát se
na řemeslo poctivé. Vědy nelze využitkovávati
řemeslně bez zpronevěry na jejích tvořitelích, bu-
dujících vědu jen pro pravdu, s obětováním vlast-
ních prospěchů.
Husův
26
article
Věda má sloužiti pravdě, uskutečňování kul-
turních ideálů hodnoty estetické a etické. Ale kul-
turní pracovník má též býti živ od své práce. Ne-
smí však řemeslnit a obchodovat a vědou, pod
ztrátou cti. Právník nemá přestávati na platných
zákonech a užívat jich ku prospěchu svých klientů
a svému, nýbrž má usilovat o nápravu platných
zákonů dle pravdy a zvláště o buzení a upevňo-
vání citu pro spravedlnost u všech lidí, tak aby
bylo co nejméně třeba zákonů a právnictví. Lékař
nemá přestávati na znalosti nemocí a jejich léčení.
nýbrž má pečovati o zvelebení národa, aby bylo
co nejméně nemocí a nebylo třeba lékařství. Tak.
sloužíce pravdě, obětují se a zasluhují zvláštní cti
v národě. Filosof zvláště má cele sloužiti pravdě.
neboť moudrý hledá pravdu pro každého, chytrý
jen prospěch pro sebe. Učitelům jest vésti národ
k moudrosti a ku pravdě, cestou všelikých vědo-
mostí, které však jsou jen prostředek, ne účel sám
Filosofu zvláště třeba varovat se, aby neřemeslni
vědou a nekazil mládež zpronevěrou pravdě. Jdou-
ce za pravdou, dojdou hodně zvláštní cti v národě
který jim rád přidá i všeho ostatního.
Universitní student býval vždy ctěn v národě
jako učeň pravdy a kulturních ideálů. Jakmile by
však počal řemeslniti vědou a nedbati pravdy.
ztratil by i čest i podpory. Všechen vývoj k lep-
šímu, celá kultura národa záleží na tom, aby
zvláště student vždy stál při pravdě.
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Jasnovidný profesor. V učených kruzich
cizozemských působí nyní mnoho hluku Američan
prof. Reese, který je obdařen u velké míře jasno-
vidstvím. Podal takové důkazy svého podivného
talentu, že jsou nad tím učenci u vytržení, ale
aby se neblamovali, prohlašují prof. Reese za va-
rietního kejklíře. Jen někteří se odvážili dáti na
jevo svůj podiv a troufali si říci, že tu jde opravdu
o jakýsi zvláštní přírodní dar, který sice nemůže-
me vědecky odůvodnit, který však přes to exi-
stuje. Prof. Recse čte zapečetěná psaní, odpovíd
na nepronešené otázky, předpovídá budoucnosi
— Sňatek na základě lékařského vysvědčení.
Jak se oznamuje z Washingtonu, vejde v Pensyl-
vanii v platnost zákon, dle něhož se všecky osoby.
hodlající uzavříti sňatek, musí vykázati lékařským
vysvědčením o naprostém zdraví. Nemocným oso-
bám nebude dovoleno uzavírati sňatky. Ve Wis-
cousinu přijala první komora rovněž návrh, aby
nesměli nemocní lidé vstupovati v manželstvi.
Předvídá se, že také v ostatních státech severní
Ameriky budou dříve či později zavedeny podob-
né zákony. — Je velkou otázkou, nevyvolají-li
tyto zákony přřibývání dětí nemanželských, čímž
by ovšem nebylo docíleno zlepšení lídské gene-
race, jak mají zákonodárci na mysli.
= Redl na jevišti. Aféra Redlova tolik půso-
bila na mysl dramatiků, že se ohlašuje najednou
hned několik her na Redlovu vyzvědačskou hi-
storii. Před několika dny jsme oznámili drama dra.
Američan
profesor
Rees
Recs
Redl
Redlův
Washington
Pensyl
severní Amerika
28
article
Zumara, jež se bude hráti ve Švýcarsku, nyní se
oznamuje z Berlína, že Julius Winkelmann přichází
na veřejnost s dramatem „Plukovník Redl“
Jak je fantasie některých dramatiků chuda, když
sahají po časových sensacích.
—Rumunská korunní princezna spisovatelkou.
Korunní princezna rumunská jde v šlépějích ru-
munské královny, spisovatelky Carmen Sylvy. Na
podzim vyjde princeznou sepsaná kniha nejkrás-
nějších pohádek a pověstí rumunských, které ko-
lují mezi lidem, nadaným bohatou obrazotvorností.
= Policejní laboratoř. Mnichov bude míti po-
licejní laboratoř, jaké byly dosud jen ve Francii.
Bude zřízena dle návrhů a plánů pracovníkav
oboru moderní kriminalistiky, prof. Grosse ve št.
Hradci. Policejní laboratoř je pro experimenty.
ulehčující kriminalistice práci. Jsou v ní vykoná-
vány všecky práce, k nimž není třeba soudních
atd.
Julius Winkelmann
Redl
Carmen Sylva
profesor
Gross
Švýcarsko
Berlín
Mnichov
Francie
Hradec
29
article
znalců, nebo pro něž zvláštních znalců není. Jako-
pořizování a srovnávání otisků prstů, snímky vše-
likých stop, zhotovování skizz a modelů různých
terénů, posuzování lupičských pomůcek, zkoumání
spálených papirů atd.
— Systém jedináčků — sebevraždou národa.
Na sjezdu německé anthropologické společnostiv
Norimberku mluvil první předseda společnosti dr.
Luschau z Berlína horlivě proti tak zvanému
zweikindersystému“. Je prý to pozvolnou sebe-
vraždou národa a proto se proti tomu musí bojo-
vati. Němci prý na tom budou hnedle tak, jako
Francouzové, u nichž dle dobrozdání lékařů je
ročně přes 500.000 kriminálních potratů, a kteří
musili pro nedostatek vojenské služby schopných
mladých mužů zavésti tříletou službu. V dru. Lu-
schauovi nabyl převahy Němec nad anthropolo-
gem a výsledkem toho byla slova: Jestli u nás se
záhy nezastaví stále vzrůstající úbytek porodů.
budeme se musiti vzhledem k naší národní jistotě,
ba k naší národní existenci, dříve či později nutiti
ku prodloužení služební vojenské doby.
doktor
Luschau
Němec
Francouz
Norimberk
Berlín
30
article
— Světová bibliolilská výstava. Z Lipska
se oznamuje: Na mezinárodní výstavě knihařské
a grafické uspořádané v Lipsku r. 1914 bude vě-
nováno zvláštní oddělení bibliofilství. Výstavka
bude přehledem sbírek knižních skvostů a vzác-
nosti z dob starých i nových. Zvláště zajímati bu-
dou soukromé sbírky bibliofilské! První část podá
přehled historie bibliofilství a kromě toho obsáhne
exempláře ze sbírek proslulých bibliofilů, foto-
grafie a katalogy proslulých soukromých kniho-
ven, záznamy dražeb vzácných knihoven, faksi-
mily nejdražších knih světa, soukromé tisky biblio-
filů a bibliofilských spolků. V druhé částí budou
dobrá kniha, krásná kniha a neobyčejná kniha, ja-
ko předměty sbírek. Dále množství illustrovaných
knih s autografy, památníky, atd. Kromě toho bu-
de také podán přehled bibliofilství ve starověku
středověku a v Orientě. Ve zvláštní místnosti se
zřidí pracovna moderního bibliofila. O výstavu je
ve všech bibliofilských kruzích velký
zájem.
Lipsko
Orient
drahý kniha svět