ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c55ebe70-7108-11dc-9986-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 151, place 37, work 3, org 14
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. ledna 1904
4 masthead
Císlo 29.
5 article
Bída v krajinách postižených jest skutečně ve- liká, nouze zahostila se skoro v celé polovici jižních Čech, ale přes to očekával jsem, že lid náš odpoví: za kus chleba se nezaprodáme, a také jsem se nezklamal. Schůze v Strakonicícha Polné odpověděly velice důstojně a řízně na námluvy dra. Körbra. Ostatně také celá žurnalistika česká od- byla pak dra. Körbra, že po druhé již své repulaci nebude tak nešťastnou odpovědí kopati hrob. Také polská žurnalistíka odpověděla po zásluze dru. Körbrovi. „Kurjer Lwowski“ praví, že má-li § 14. jakou oprávněnost, má ji především v přípa- dech živelních pohrom a proti použití státních peněz na výpomoc občanům živelními pohromami postiže- ným neozval by se se žádné strany odpor. Využitkovati zoulalého postavení obyvatělstva k účelům politickým, dá- vati lidu na srozuměnot. ža obyvstel- stvo postižené krupobitím má pykati za obstrukci poslanců, je nemravné může vzbuditi nevoli poctivě smýšle- jících politiků. Ještě ostřeji vyslovilo se „Slowo Polskie“. Ostatně dostalo se dru. Körbrovi náležité odpovědi i od posl. Práška.
doktor Kurjer Lwowski Prášek Čechy Polná Slowo Polskie
6 article
Dnes je známo, že i dra. Körbra odpověď jeho mrzí a proto ve svých listech dává psáti o zlatém mostu, přes který by rád převedl Čechy, kdyby mu Němci nevázali ruce, pokoušel se ve „Wiener Abend blattu“ vysvěllovati svoji famosní odpověď, aby zmírnil odporný dojem, jaký učinila, alo to vše — jak mám za to — nadarmo. Neboť předpoklá dám, že čeští poslanci nebudou na dále při- spívati k upevnění a sesílení posice dra. Körbra, jako se v minulé mnohdy době stalo. (Výborněů Po měm soudě musí býti na dále heslem našt delegace: Smír s drem. Körbrem pod žádnou podmínkou, neboť každé jednání o smír sesiluje jen jeho posicí proti nám. (Sou- hlas) Jak zachovali se Němci oproti hr. Thunovi, který jim v ničem neublížil, který úzkostlivě zachovával nestrannost? Na jeho pozvání, aby dostavili se na dorozumívací konference, odpověděli všichni, bez roz- dílu „ne“, dokud jazyková nařízení nebudou zru- šena. My však pokaždé obeslali dorozumívací konfe- rence urranžované drem. Körbrem — jestli ke svému prospěchu nebo škodě — o tom mohou býti různé názory, myslím, že jsme si tím neposloužili. Každá taková konference prodloužila jen život ministerský dra. Körbra!
Čecho Němec Wiener Körbr Thun
7 article
Nebuďte slova má vykládána jako rekriminace našemu poselstvu, neboť já pro svou osobu jsem pře- svědčen, že poselstvo volilo vždy cestu, jakou za da- ných poměrů pokládalo za nejlepší a jsem přesvědčen že dnes poselstvo naše jinak soudí o dru. Körbrovi. nežli o něm soudilo, když připustilo parlamentní pro- jednání řady předloh, zejmena předlohy branecké rozpočtů. Čtyři leta vládne dr. Körber a dosud ani prstem fepřičinil se, aby odčinil bezpráví, které nám způ- sobeno bylo zrušením jazykových nařízení a každým dnem, o který stav tento trvá déle, z horšu je se naše postavení. Čím déle bezpráví trvá, tím více na místech rozhodujících zapomíná se na ně. a proto není divu, že se nám řekne, žádáme-li ná- pravu způsobeného nám před 4 lety bezpráví, že žádáme pořád víc a více.. Dnes Němci nechtějí o tom ani slyšet, co nám ve svatodušním programu dávali! Proto také za dnešního stavu, který je dán zrušením jazykových nařízení a čtyřletou vlá- dou dra. Körbra, není smír s Němei možný. Uvažme, co na př. píše jinak střízlivý Něme Steinwender o smíru, uvažme, jak píše o smíru d'Elvert den před smiřovačkami moravskými. Proto nutno pracovati k tomu, aby dnešni stav se změnil — především, aby dr. Kör- ber odebral se tam, kam po zásluze patří.
doktor Körber Němec Elvert Kör
8 article
Proto žádáme a vyzýváme své poslance, aby všemi prostředky — po případě i obstrukci — křížili plány dra. Körbra. Český lid je zejména po poslední odpovědi jeho s úsudkem o něm hotovl Říká se: dvakrát měř, jednou řež, ale dr. Körber neměřil, nýbrž hned ře- zal, ale tak, že se sám pořezal. (Výborně! Poulesk.) Poslanec Březnovský uznává, že poslane čeští tím, že několikráte se dali svésti ke smi- řování, prodloužili Körbrovi život. Ještě nikdy neseděl na ministerském křesle muž, který by jednal v tak důležitém úřadě tak frivol ně, lehkovážně, hlavně tak německy a nerakousky, jako dr. Körber. (Sou- hlas.) Každá jeho řeč a odpověď vypadá, jako by si z celého státního zřízení dělal legraci a řeč- ník jest přesvědčen, že česká delegace se o takového člověka nedá více napáliti. Vládnouti § 14. není žádná chytrost. Ministr Körber také ukázal, že jest bezcitným a české poselstvo s ním proto jednati nemůže. (Výborně !) Poslanec dr. Víškovský ostře kritisoval vládu dra. Körbra a pravil, že když nemůže už jinak. že vládne s velkou dávkou frivolnosti. Charakte- ristickým je, že vláda použila bídy českého lidu a že slzy jihočeského lidu mají j býti proudem ke hnaní státní káry- (Tak jestl) V dalším probírá a kritisuje řečník Kör brovu odpověď a poukazuje, že proti německé obstrukci na sněmu nepadlo ani slůvka, ač česká obdržela oficiální název. Celou komedii německé obstrukce na českém sněmu béře vláda jako dobrou věc, schvaluje ji a hraje si sní svou hru.
doktor Körber Březnovská Víškovský
9 article
Velice obšírně pojednal řečník o nouzové akci, odsoudil ostře počínání vlády a vytýkal jí zejmena, že výnos ze dne 10. záři prostě opsala ze starých císařských nařízení v nouzi, v nichž jsou pěkné frase, které se však pro praktickou potřebu nehodí. Jest to pravý paskvil, když se mezi zubožený lid hodl pár grošů; taková akce jest horší, nežli nic a řečník lituje úřadníků, ktoří, jsouce poctivi, musili v této věci pra- covati. Ve Vídni už dávno měl býti připraven pro- gram nouzové akce a vtěliti se do zákonných ustanovení, na jehož základě postupovalo by se ve všech postižených okresích souměrně, by mohlo se mluviti o pomocné akci a nikolio pranici o groš. (Souhlas.) Na zemském sněmu byl takovýto plán vypracován. V rozhovoru o situaci, která nastala po odpovědi Körbrově, poukazuje řečník na vzorné chování českého lidu a na to, že se jí, ač rána namířena byla na jednu stranu, soustřeďuje mí- nění našich politických stran. V tomto směru se odpověď nezdařila, naopak můžeme počitat s tím, že velké politické strany na říšské rad půjdou v této věcí svorně, jako jedna falanx. Odpovědí jest situace naše ke Körbrovi Němcům velice stížena, což nestalo se naš vinou. (Souhlas.) Pan dr. Pík poukazuje, že látka byla se všech stran osvětlena a vyčerpána a navrhuje resoluci:
Němec doktor Vídeň
10 article
»Klub národní strany svobodo- myslné, podrobiv úvaze odpověď minister ského předsedy dra. šl. Körbra na žádosti o pomoc krajinám nouzí posti- ženým, shledává v této odpovědi přímo provokativní projev nepřátelstv k národu českému a snahu, vy užitkovati nouze a bídy v kra- jsh českýchkúčelům politickým a vyzývá poselstvo české, aby i na dále veškeré styky s drem. Körbrem míjelo a plány jeho všemi pro- středky, po případě i obstruke křížilo.« (Výborně ! Potlesk.) Řečník praví pak, že nemá ničeho prot tomu, že se agrární poslanci obrátili na státní správu o pomoc, jenže státi se tak mělo v jiné formě nežli žádostí, na příklad ve formě vy- zvání.
doktor klub národní strana svoboda
11 article
Körbrova odpověď má za následek dvě věci. Jednou z nich jest ohlas, který v lidu způsobila a jenž dokazuje, že pro ten to druh manévrů v Čechách půdy na- prosto není (Výborně!) a že jest vy- loučeno, že by voličstvo vystupo- valo proti poslancům, i když se jedná o otázku chlebovou (Pochvala.) že jde s poslanci v boji za práv národní a že nedá se od toho zvrá- titi ani v nouzi. (Výborně !) Ohlas, který následoval po Körbrově od- povědi, má však také význam jiný. V posledních dobách u nás pod pláštěm hospodářských zájmů počaly se tvořiti strany, které stály sice na sta- novisku národním a státoprávním, ale do po- předí strkaly stránku hospodářskou. Nyní se vidí, když se hospodářská strana obrátila s hospodářskou otázkou na ministerstvo, že do- stala zrovna takovou odpověd, jako strana, která v první řadě hlásá zásady národní a politické. (Tak jest.) Jest to poučením, že není nic platno strkati národní a politickou stránku do pozadí a že skutečný rozkvět a zdar hospodářský po- stupuje v Rakousku s vývinem národním politickým. Vidíme, že když domůžeme se našich práv národních a politických, že dostaví se naše hospodářské úspěchy samy a že není tyto možno řešiti na úkor otázek národních a politických. (Výborně.) A v tom vidím, končí řečník, velký dosah ohlasu, který odpověď Körbrova způsobila, že páni, kteří kladli váhu na hospodářské otázky, musili přijíti a přišli k poznání, že není to nie platno a že se musí pracovati jenom v širokém rámcí celé české velké otázky společně se všemi poslanei.
Körbrův Čechy Rakousko
12 article
Posl. red. Anýž praví, že odpověď dra. Körbra k prosbě 19 českých poslanců, kteři žádali, aby vláda dle svého slibu přispěla jiho- českému lidu, má velký význam politický potud, pokud chtěl dr. Körber zneužíti živelní pohromy. aby oslabil posici českého národa vůči nynějšímu vládnímu systému. Poslanci bez rozdílu máme už svou určitou posici, a víme, jak máme o Körbrovi souditi. Přesvědčili jsme se, že ne- máme příčiny, aby mu bylo důvěřováno. Leč nejhorší překvapení pro každého, kdo sleduje běh politických událostí, znamená nutné doznání, že ti, kdož třímají v ruko vládní otěže, nemluví pravdu. (Hlu- čný souhlas.) Já dokáži hned toto svoje tvrzení. Když krutá pohroma stihla náš jihočeský kraj. obrátil se předseda českého klubu poslanec dr- Pacák na ministerského předsedu dra. Körbra písemnou žádostí za výdatnou pomoc pro nešťastné obyvatelstvo tamější, dr. Körber odpověděl tímto dopisem: »Vaše Blahorodí! Odpovídaje na Váš ctěný dopis, dovolil bych s především Vás prositi, abyste byl přesvědčen, že já při projedná- vání záležitosti, týkající se ná- hrad škod, způsobených element- ními nehodami, po celé své úřadování nenechal jsem se vésti politickými úvahami a také v tomto případě nebudu jednati jinak.
Posl Anýž Körber Hla Pacák doktor
13 article
Velké škody, které elementními nehodami po- sledních dnů v dalekých širokých krajích Čech byly způsobeny, jsou mně dobře z námy, neméně tím způsobená nouze do- tyčného obyvatelstva a já neopomenu ihned, jakmile ukončena budou zavedená dů- kladná šetření, státní akcí přiměřenou odpo- moci. Račte přijmouti ... atd. Körber. Ve Vídni, 27. července 1903.« Tento vlastnoruční list je nejlepším dokladem, jak upřímně to dr. Körber mínil se svým prohlášením, že nehodlá zneužíti této události kruté se stanoviska politického aže odpomůže bídě jihočeského lidu hned, jak škody budou vyšetřeny! (Projevy nevole.) Co mysliti sobě za takovýchto okolností o ostatních slibech, da- ných v jiných případech našim poslancům? Mohou a smějí zástup- cové národa našeho ještě dále důvěřovati, že stane se jim po právu? Nikoli: naši poslanci musi povždy býti připraveni, že vláda nedostojí svému slovu právě tak, jako v tomto případě a proto vůči zprávám a zmínkám, jež vyskytly se v novinách o jakémsi vyjednávání s vládou, za jakých podmínek by české posel- stvo vzdalo se své pevně vytčené posice, jinými slovy: za jakých podmínek by připustilo děl- nost parlamentu — nutno raditi ke svrcho- vané opatrnosti vůči ministrovi, jenž v jedi- ném případě dvakráte slovu nedostál. (Hlučná pochvala.) Promiňte, že zmiňuji se při této při- ležitosti o nynějších politických poměrech. Činím tak vzhledem k různým zprávám, novinami tradovaným, jako by vyjednáván bylo již v plném proudu. To není možné už proto, že dle řádu naší strany věc musí jíti cestou jedině správnou a připustnou protože instance po této stránee jedině kompotentní, výkonný vy- bor strany, usnesl se, že veškeré další styky a jednání s Körhrem přerušuje.
Körber doktor Čechy Vídeň
14 article
A jestliže kdo ve Vídni vyjed- nává — a ať to kdokoli a kdekol není k tomu ani oprávněn, ani splnomocněn (Souhlas.) Změnu taktiky vůči nynějšímu vlád nímu systému mohl by schváliti jedine výkonný výbor národní strany svobodomyslné, jemuž však do té chvíle pražádný návrh č podmínkách, za nichž by mohla delegace naše změniti své postavení vůči vládě Körbrově, nebyl předložen. (Opětný souhlas.) Máme tudíž za to, že dle toho sluš oceniti podstatu zpráv, které o nějakém vyjed- návání s touto vládou trousí se na veřej- nosť, s touto, vládou, která i děsné bídy ubo- hého lidu jihočeského pokouší se vy u žit k dočasným svým politickým úče lům. S tohoto hlediska nutno oce- ňovati vládu Körbrovu a dle toho se k ní také zachovati — toť je mým názorem (Hlučná pochvala a potlesk.) Po vývodech pana Fritze, jenž doporučoval důtklivý appell na české poselstvo, by posice své neopouštělo a při jakémkoli bu- doucím jednání o mír s Němci neustou pili ni o píďod spravedlivých po žadavků svých, byla resoluce navržení jednomyslně přijata a schůze vřelým doslovem předsedovým skončena.
Körbrův Fritz Němec Vídeň národní strana
15 article
Slavnostní večer na paměť Ju lia Zeyera . .. Aktem úcty a piety k Mánům zvěčněléhe poety našeho Julia Zeyera, jenž právě dnešní den před třemi roky navždy umlkl' — byl slavnostní večer včerejší, aranžovaný literár- ním odborem Akademického čtenář- ského spolku ve veliké dvoraně Měšťanské besedy pražské. Zjevem potěšitelným, svědčícím o úctě a lásce, jaké se dumavý náš samotář a poota-mystik těšil, byla obrovská účasť všech kruhů a vrstev, v nichž kvete immortella jména Zeyerova. Imposantním počtem dostavily, se k vzácné panichidě naše české ženy a dívky, vroucné etitelky jeho poetického odkazu. Skvělý večer zahájen byl neobyčejně působivou básní Jaroslava Vrehlického: »Julius Zeyer«, kterou nikdo nemohl přednésti úchvatnějia s hlubší vroucností než naše slavná tragédka paní Otylie Sklenářová-Malá. Působivost přednesu a proud myšlenek uchvátil přítomné tak mocně, že nebylo snad oka nezroseného. Závěrečná slova zejmena způsobila mohutný dojem. Zněla takto: »On věřil v spásu. Vina veliká, kdo truchlíte proň, tváře v žalu skrejte, leč, kdo jste milovali básní ka a jeho píseň, vděčně vzpomínejte.- Bouřlivý, neutuchající potlesk dovršil krásná slova. Způsobem nanejvýš delikátním přednesla prolog k Zeyerově slovenské pohádce »Radůz a Mahulena« s hudbou Josefa Suka malířka paní Olga Theofila Pikhartová v poetickém úboru »Pohádky«. Klavírní, diskretní doprovod bezvadně obstarali pánové V. Lašťovkaa K. Setunský, houslové solo pan— Josef Veselý. Z dramatické legendy Zeyerovy » Pod jabloní«, úchvatnou řeč anděla Raguila s pro- cítěním a vzácným uměleckým podáním před- nesla sl. Žanda Justova. Recitační repertolr večera vyvrcholil v solenním přednesu »Lu- míra« z Zeyerova »Vyšehradu« zlatem slova a deklamace paní Sklenářové, které podána na znamení úcty a vděku literárním odborem
Zeyer Zeyerův Vrehlický Julius Zeyer Sklenářová Radůza Mahulena Suk Olga Teofil Pikhartová V Lašťovkaa K Setunský Veselá Justův Vyšehrad
16 article
Akademického čtenářského spolku skvělá pal- mová kytice. Závěrem slavnostního večera byly reminiscence spisovatele a jednoho z nejintim- nějších přátel zvěčnělého básníka, Františka Heritesa, jenž v rouše tklivě, horoucné vzpomínky nastínil obraz Zeyerova života a vy- stihl dovedným slovem poklad jeho duše a srdce. Nejpůsobivější partií z jeho vzpomínek byla arci éra společného pobytu ve Vodňanech, kde třetím v trojici »zapadlých vlastenců « byl zesnulý již rovněž literát Otakar Mokrý. Slovy plnými vnitřního rozechvění a patrného ohlasu smrtí přerušeného přátelství líčil Herites eremitáž Zeyerovu ve Vodňanech, jeho styky s rodinou a dětmi Heritesových, vzpomenul návštěvy Ze- nona Przemyrského-Miriama u Zeyera, premiéry »Doně Sanče«, provozováné ve Vodňanech, slo- vem momenty, v nichž hlubina srdce Zeyerova rozevřela se před zraky přátel nejvíce. Hlučná pochvala provázela slova řečníkova, stejně jako projevy pochvaly zavzněly při všech číslech tklivého, vzácného večera. Budiž uvedeno, že o slavnostní a důstojný ráz večera postaral se s veškerou možnou pe- člivostí literární odbor A. Č. S., v jehož čele jako předseda funguje p. Jaroslav Just a jehož jednatelem je stud. V. Hornov.
František Heritesa Zeyerův Mokrý Herites Heritesův Sanča Just V Hornov Vodňany spolek skvělý pálit Miriama u Zeyer literární odbor A . Č . S
17 article
Skvělého večera zúčastnili členové rodiny Zeyerů, v zastoupení král. Prahy m. r. V. Ka- salický, poslanec Jirousek, paní Kamil Kaizlová, spisovatel F. A. Šubert, vrchní řed. Mattuš, pl. Jelínková-Doubko va, dr. J. E. Slavík, cís. rada nakladatel Jan Otto, rodina spisovatele Heritesa, virtuoska sl. M. Heritesova, pl. Angelika šl. R an- dová, pl. Trakalová, ob. st. dr. Luboš Jeřábek s chotí, pí. Salmonová, rodina prof. dra. Vrchlického, řed. Just s ro- dinou, zástupce družstva Národního divadl brněnského geom. p. Kallus, advokát dr. Setunský, dr. Rychlík s choti a dr. Šupich s chotí, spisovatelé dr. Václav Řez- niček, prof. B. Bauše, prof. Sekanina, advokát dr. Popel, ředitelé Bilý a Beer cís. r. Šebor, inspektor Jiří Kressl s chotí, komerční rada Reinwart, akad. malíř Jos. Ženíšek, architekt Šebek, skriptor univ. knihovny Šťastný, býv. ob. st. Kro u pa a jiných více. Kromě toho dostavily se deputace četných spolků, zejmena Ústředního spolku českých žen, Damského klubu, Filantropické družiny býv žákyň vyšší dívčí školy a četných damských odborů Národních jednot. Srdečné telegramy omluvné i pozdravné zaslány byly stařičkým spisovatelem Františkem Pravdou z Hrádku u Sušice, od purkmistra vodňanského Bělohlávka a univ. prof. dra. J. L. Sýkory. Dopisv se omluvili: misto- držitel hr. Coudenhove, nejvyšší maršálek, Vojt. hr. Sehönborn a řed. Nár. drvadla Schmoranz.
Zeyer Jirousek Kaizlová Šubert Mattuš Jelínková doktor Slavík Jan Otta Heritesa M Heritesův Angelik Trakalová Jeřábek Salmonová Vrchlický Just Kallus Setunský Rychlík Šupich Václav řez Bauše profesor Sekanina Popel Bilá Beer cís Šebor Kressl Jos Šebek Pravda Sýkora Coudenhove Schmoranz Praha m Hrádek u Sušice Damský klub
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O vyjednávání Körbrovy vlády se zá stupci českého národa kolují dosud v časopisech rozmanité zprávy. Jistým politickým kruhům patrně na tom záleží, aby na veřejnost způsober byl dojem, že se vládě již podařilo dosíci se zá- stupci české delegace zásadní dohody, aby za určitých podmínek vídeňský parlament stal se opět dělným. Naproti tomu jsme so strany nej- kompetentnější zmočněni prohlásiti, že pověření zástupci národní strany svobodomyslné v jednán s ministerským předseďou nevstoupili 9 vstoupit vůbec nemohli a vstoupiti nemohou, dokuo nebude zrušeno známé usnesen výkonného výboru, které takové jednání s vládou naprosto vylu- čuje. Ovšem nelze ze zpráv vídeňských časo- pisů i z dopisů pražské „Boh.“ neviděti, že snad některý z poslanců, nebyv k tomu vůbec po- věřen, s předsedou ministerstva o způsobu vyří- zení známých postulátův českého poselstva, ho- vořil, nieméně takovéto rozpravy sluší pokládati za výměnu soukromých názorů, jež postrádají významu závazného ujednání. Pravda jest, že předseda poslaneckého klubu dr. Pacák svolal, jak už v telegramech našeho listu bylo ozná- meno, parlamentní komisi říšského poslaneckého klubu k sezení na den 3. února do Vídně. Učiníl tak nikoliv z usnesení výkonného výboru — jak v časopisech se tvrdí — nýbrž ke zvláštní žá- dosti členů této komise. K tomu byl dle slanov povinen. Ve Vídni sejde se parlamentní komise proto, že někteří její členové zasedati budou právě v delegacích, jiní pak za jinými záleži- tostmi ve Vídni meškati budou. Tvrzení, že vý- konný výbor o jednání s vládou již rokoval, nen tedy pravdivé, jeho usnesení, že se jednati nemá. je dosud v platnosti.
doktor Pacák Vídeň Boh
19 article
— Jaký jest smysl myšlenek prof. Bráfa o druhé české nniversitě, rozmnožených nejno- vějším přípisem jeho »Mor. Orlici« také včera u nás otištěným? Národ má zapotřebí ještě jedné university na Moravě, prof. Bráf ji zři zuje — ovšem prozatímně — vedle české uni versity v Praze, poněvadž proti jejímu zřízení v Brně aneb v Olomouci protestují moravšti Němci, tvořící čtvrtinu moravského obyvatelstva. V daném okamžiku postěhuje prof. Bráf druhou českou universitu ze žebra dosavadní jediné vyrostlou do onoho města moravského, ve kterém Němci její umístění dovoli, jedině proto, aby podepřen byl nejmocnější důvod moravských Čechů, protestujících proti zřízení jejímu v Kroměříži a jiném okresním městě a jejímu pozdějšímu přenesení do Brna proto, že uni- versity jednou zařízené stěhovati nelze, zvláště z toho důvodu, že z těžka lze pro nový druh vysokých škol, jež bude dlužno nazvati »pře- nosnými« zřizovati budovy ať adaptováním sta- rých klášterů, ať stavěním nových budov. Leč jest dále známo, že česká universita v Praze má tolik zbytečných místností a poslucháren, že dvě fakulty její letos zahájily stávku, což mělo za následek slib vlády, zbudovati potřebné ústavy na dlouhá léla rozpočtěné. Mimo to jest o vědecké ústavy při české universitě tak skvěle postaráno, že jich materiál hravě stačí pro dvo- jité stolice, zvláště nauči-li se čeští studenti čtyři najednou do jednoho mikroskopu nahlížeti.
Bráf Mor Orlik profesor Němec Čecho Morava Praha Brno Olomouc Kroměříž
20 article
Vyhlidka na takové intensivní studium bude tak vábivá, že Moravané dosud tak imposantním počtem ve Vídni studující a zálohu druhé uni- versity české tam tvořlcí, valem pohrnou se do Prahy, ježto jim takto kyne naděje, že svá studia budou v nejkrásnějším připadě s to, do- končiti v Kroměříži aneb po případě ve Val. Meziříči. Oddělte věc připravy od sporu o stanoviště! zní heslo. A protu dlužno na- před zříditi universitu, aniž by se vědělo, kde bude definitivně umístěna a teprve až spor o stanoviště bude řešen, přikročí se ke stavbě budov pro druhou universitu v městě ne- známé její budoucnosti, neboť budovy nelze do- sud stěhovati aspoň nikoli do takových dálek Štěstí, že moravští Němci, čtvrtina obyvatelstva. mají před moravskými Čechy tu záviděníhodnou nehodu, že nemůže být o tom sporu, kde bude jich příští šestá universita zřízena, jich uni- versita bude „zahalena do nejvlastenečtějš- obálky“ a zřízena v hlavním městě, z něhož sy nové tří čtvrtin obyvatelstva jsou vyloučeni. Příští moravský student, aby nepřišel za celý svůj život z venkovského města, nesmí být za- halen do „vlastenecké obálky“. Nepochybnost- o tom, kde bude šestá německá universita zří- zena, děkujeme také té okolnosti, že nebude kukaň pro ni zřízena také v Praze, která by jinak mohla míti najednou university čtyři! Že jiným způsobem české vysoké školy zřizovati nelze než způsobem od prof. Bráfa doporučova- ným, viděti jest na české technice v Brně, což jest ad demonstrandum důvodem nejpádnějším — O církevním rozdělení Čech podle ná- rodností vyslovuje se třebenický ev. farář Prušák
Moravan Němec profesor Bráf Prušák Vídeň Praha Kroměříž Val Čechy Brno
21 article
Hochstetter ve své „Wariburg“ takto: „Zmar církevního rozdělení Čech neučinil v největší části okresů téměř žádného dojmu, protože po- nejvíce v okresích těchto bylo úplně jasno o tom. že celé hnutí bylo jen pouhým kejklířstvím. Je- nom v jednotlivých obvodech bylo pracováno s poctivou horlivostí na rozdělení země, a tam je také zklamání nejsilnější: v jižních Če- chách. V našem posledním čísle otištěná zpráva z „Kons. Korr.“ přeložena do naši mil němčiny neznamená vlastně nic jiného, leč tolik: Čech jest a zůstane, ať pořádá sebe více Husových slavností, věrnějším synem římské církve a zasluhuje za to šetrnějšího zacházení. Němec však jest a zůstane vždy úplně aneb z pola z kacířství podezřelým, s ním možno jed- nati en canaille, přes jeho přání možno přechá- zeti k pořádku. V německých okresích jižních Čech pozorovati lze také již velice silné roz- čilení, kteréž nepochybně povede k tomu, že losvonromistické hnutí navštíví i tento kraj, tím hnutím dosud sotva dotčený.“ Podle toho, co „Wartburg“ píše, musilo by se mysliti, že bisku Frind, P. Opitz, opati Hellmer a jeho vyššíbrod- ský kollega, celá theologická fakulta německé university s prof. Hilgenreinerem v čele jsou z pola aneb úplně kacíři! Klassická jest zmink faráře Hochstettera o Husových slavnostech ja- kožto prostředku čelicímu k církevně národnost- nímu rozhraničení země, podle toho byly Čechy jen jakž takž zachráněny před zřízením něme- ekých diécesí. Tolik jest jisto, že kdyby návštěva německých pastorů byla měla úspěch přenesen losvonromistické propagandy do českého lidu, čeští losvonromisté byli by vkročili tak říkajíe rovnou nohou do Čech už národn o stně
Hochstetter Wariburg Husův Němec Frind P Opitz Hellmer Hilgenreiner Čecho Čechy
22 article
[rozdělených, neboť jest známo, že, pokud se týče vyznání evangelického, takové rozdělení na českou a německou provincii beze všeho rámusu provedeno bylo. Evangeličtí. klerikálové, podle Hochstettera „kacíři“, jednotkanou sukni Kristovu v Čechách už rozstřihli, a nepovedlo-li se to klerikálům římským, děkovati to sluší je- dině tomu, že se jim na jich rozhraničovací spády přišlo v čas, a že byli zakřiknuti způsobem, dvo- jího výkladu nepřipouštějícím! — Finance českého královstvi. Petrohrad- ská „Torgovo-Promyšlěnnaja Gazeta“, národo- bospodářský denní list vydávaný nákladem ru- skéhö mfntsteria financí, přináší v úterním čísle obsáhlý, informační článek o fináneích českého království. List tento uveřejňuje pravidelné kor- respondence o našem hospodářském životě, na- šich snahách a potřebách, a pomáhá tak syste- maticky šiřiti známost našich snah a buditi po- rozumění pro ně. V úvodu upozorňuje se na federalistní momenty, na nichž Rakousko oným vývojem vybudováno, a dovozuje, že tyto vývo- jové momenty nemohly setříti ani centralistní úsilí vídeňských vlád, ani ústava z r. 1867, která přes to, že sdělána za nepřitomnosti Čechů, mu- sila přece jen přiznati sněmům jistou pravomoc, ovšem, že značně obmezenou. Když bylo pouká- záno na osamostatňovací snahy českého národa — zvláště i po hospodářské stránce — podán článkem přehled daných agend zemské samo- správy. Bývalé německé většině českého sněmu ovšem na zvýšení významu sněmu valně nezá- leželo, teprve vstup Čechů na sněm a zvláště
Hochstetter Kristův Čecho Čechy Petrohrad Torgovo Rakousko Promyšlěnnij Gazeta
23 article
odstranění umělé většiny německé přinesly obrat, nejen vzhledem ku politekým osamostat- ňovacím snahám českým, ale i proto, že řada vážných úkolů kulturních, které sněmu dány, nutila Čechy k intensivnější práci. Český národ, chtěl-li dokonati dilo obrození, musil pracovati na zdokonalení svého školství, na svých ostatních kulturních potřebách a posilovati svůj vývoj ho- spodářský: kulturní povznesení národa jest s hospodářským posílením předpokladem osamo- statnění jeho od Vídně. Snahy posíliti význam českého sněmu a správy zemské paralysovány vládami vídeňskými, které podkopáváním finanč- ních základů české zemské samosprávy praco- valy za účely centralisačními. Článek líči na to do podrobna základy finančnietví zemského, do- týká se reformy státního systému finančního r. 1896, při kterém země tak macešsky odbyty, obírá se vývojem finančnictví zemského posled- ních 15 let a bědným stavem dneška, dokládaje zároveň položkami rozpočtovými veliké úkoly sněmu. Vane z něho vřelá sympatie k našim snahám postaviti zemskou samesprávu na pevné základy. Některým odvětvím zemské agendy maji býti věnovány články další. — Národní rada česká. Menšinový odbor Národní rady konal dne 28. ledna 1904 řádnou svou plenární schůzi za předsednictví p. Nechan- ského a zúčastnili se jí pp. dr. Šámal, dr. Po- spíšil, dr. Matys, P. A. Svojsik, řed. Nýdrle, V. Kukaň, dr. Scheichl, Hubka, taj. Jamník, taj- Škába, J. Dvořák, Fr. Kneidl, Bělehrádek, dr.
Čecho doktor Šámal Matys Svojsik Nýdrle Scheichl Hubka Škába J Dvořák Kneidl Bělehrádek Vídeň Francie národní rada
24 article
Jeřábek, Titěra, dr. Baxa, Vodrážka. Nejprvé projednány byly došlé dopisy, z nichž vzata na vědomí kooptace p. insp. Fritze a týž na návrh Pošumavské jednoty zvolen za druhého jednatele odboru. Dále kooptován do odhoru za Českosln- vanskou jednotu p. dr. Kalabis. Dle návrhů Se- veročeské jednoty učiněna příslušná usnesení, jež odkázána budou ku projednání ústřednímu výboru. Dále usneseno doporučiti ústřednímu výboru důležité a bezodkladné záležitosti men- šin českých. Na vědomi vzaty návrhy ohledně zřízení musea menšinového. Usneseno postoupiti ústřednímu výboru, aby Národní rada činila pří- slušné kroky ke zřízení takového musea a no- vého vydání brožury „Utrpení českých menšin“, kterážto brožura vyšla již roku 1898. Po pro- jednání jiných nutných záležitosti a různých dotazů a přání skončil předseda p. Nechianský schůzi. — Klub národní strany svobodomyslné. Pracovní komise živnostens ko- obchodní sejde se dnes v pátek dne 29. t. m. k důležité poradě. Ke sehůzi té při- zváni byli i někteři půni poslanci k docílení dohody o postupu v záležitostech živnostnictva se týkajících. Páni členové, mimo Prahu bydlící, žádají se, aby členský příspěvek svůj na rok 1904 zaslali poštovní spořitelnou do dne 15. února t. r. ; od těch, kdož tak neučiní, vyžadovati bude pokladník klubovní pan P.
Jeřábek Titěra doktor Baxa Vodrážka Fritz Kalabis Praha
25 article
Keclík příspěvek poštovním příkazem. — Přihlášky nových členů, kterých stálé přibývá, přijímá denně tajemník klubovní od 6. do 7. hod. večerní v místnosti Klubu národní strany strany svobodomyslné v domě Méšťanské besedy pražské. Tamtéž buďtež zasilány písemné při- hlášky a veškeré dopisy. — Z občanských klubů. Klub voli č novoměstských koná dnes v půtek dne 29. ledna o 8. hodině večer v dol. sále restau- rantu Choděrova klubovní členskou schůzi, na jejímž pořadu nalezá se rozhovor »O uče d- nické otázce«, kterýž zahájí nám. sekre- táře obchodní a živnostenské komory pan JUDr. Václav Schuster. Do schůze této, která pro naše kruhy živnostenské mů velkou důle- žitost, jsou pozváni též členové sociální komise města Prahy a přislíbili své účastenství. — Z České akademie cís. Františka Josel. Prvá třída vypisuje touto cestou 3 stipendium po 400 K, jedno badatelské, druhé cestovní, třeti studijní. Žádosti jest zaslati do 20. února t.r. do kanceláře (Museum). Žadatel musí podati vě- decký doklad ke své žádosti a vyjádřiti otázku vědeckou, pro kterou se o stipendium uchází. — Osobní. Pan MUDr. Karel Musil, praktický lékař na Smíchově, byl jmenován stálým soudnít lékařem pro okres smíchovský.
Choděrův JUDr Schuster Josel MUDr Musil Praha Smíchov klub národní strana dům Méšťanský Z občanský klub Český akademie cís O učit d
26 article
— Rodinné zprávy. Sl. Emma Křesadlo va z Cerhovic a pan Richard Ackermann, c. k. po- štovní úřadník v Plzni, slaviti budou manželský sňatek dne 11. února t. r. o 1/211. hod. dopolední v chrámu sv. Martina v Cerhovicích. — Úmrlí. Dne 27. ledna po 9. hodině večerní zemřela v Praze ve věku 78 let paní Aloisie Sura- nová, vdova po řediteli obecných škol v Praze, Janu Šuranovi, který, ač již r. 1876 zemřel, dosud žije ve vděčné paměti svých četných bývalých žáků a žákyň jako výborný učitel i vychovatel a dokonalý člověk. Smrti vzorné své matky, šlechetné a všude, kde známa byla, vážené ženy, oplakávají dva synové, professor a spisovatel Gabriel Šuran, setník a uditor Jan Šuran a jediná dcera sl. Klemeňa Šuranova, od- borná učitelka. Druhá dcera, Věra Šuranova, zaslou- žilá učitelka na škole u sv. Petra v Praze, právě před čtvrt létem náhlou smrti předešla svou milovanou matku. Pohřeb zesnulé paní Aloisie Šuranové konati se bude po jejím přání bez okázalostí a tiše z ústřední kaple olšanského hřhitova v sobotu dne 30. ledna o 4. hod. odpol. — V Praze zemřel p. Jan Regner, zahradník a majitel domů, v 71. roce věku svého.
Křesadlo Ackermann Martino Aloisie Sura Šuran Klemeňa Šuranův Šuranův Petro Regner Cerhovice Plzeň Praha obecný škola v Praga Olšanský hřhitov