3
masthead
29. ledna 1904
5
article
Bída v krajinách postižených jest skutečně ve-
liká, nouze zahostila se skoro v celé polovici jižních
Čech, ale přes to očekával jsem, že lid náš odpoví:
za kus chleba se nezaprodáme, a také
jsem se nezklamal. Schůze v Strakonicícha
Polné odpověděly velice důstojně a řízně na námluvy
dra. Körbra. Ostatně také celá žurnalistika česká od-
byla pak dra. Körbra, že po druhé již své repulaci
nebude tak nešťastnou odpovědí kopati hrob.
Také polská žurnalistíka odpověděla po zásluze
dru. Körbrovi. „Kurjer Lwowski“ praví, že má-li
§ 14. jakou oprávněnost, má ji především v přípa-
dech živelních pohrom a proti použití státních peněz
na výpomoc občanům živelními pohromami postiže-
ným neozval by se se žádné strany odpor.
Využitkovati zoulalého postavení
obyvatělstva k účelům politickým, dá-
vati lidu na srozuměnot. ža obyvstel-
stvo postižené krupobitím má pykati
za obstrukci poslanců, je nemravné
může vzbuditi nevoli poctivě smýšle-
jících politiků.
Ještě ostřeji vyslovilo se „Slowo Polskie“. Ostatně
dostalo se dru. Körbrovi náležité odpovědi i od posl.
Práška.
doktor
Kurjer Lwowski
Prášek
Čechy
Polná
Slowo Polskie
6
article
Dnes je známo, že i dra. Körbra odpověď jeho
mrzí a proto ve svých listech dává psáti o zlatém
mostu, přes který by rád převedl Čechy, kdyby mu
Němci nevázali ruce, pokoušel se ve „Wiener Abend
blattu“ vysvěllovati svoji famosní odpověď, aby
zmírnil odporný dojem, jaký učinila, alo to vše —
jak mám za to — nadarmo. Neboť předpoklá dám, že
čeští poslanci nebudou na dále při-
spívati k upevnění a sesílení posice
dra. Körbra, jako se v minulé mnohdy
době stalo. (Výborněů
Po měm soudě musí býti na dále heslem našt
delegace: Smír s drem. Körbrem pod žádnou
podmínkou, neboť každé jednání o smír
sesiluje jen jeho posicí proti nám. (Sou-
hlas)
Jak zachovali se Němci oproti hr. Thunovi, který
jim v ničem neublížil, který úzkostlivě zachovával
nestrannost? Na jeho pozvání, aby dostavili se na
dorozumívací konference, odpověděli všichni, bez roz-
dílu „ne“, dokud jazyková nařízení nebudou zru-
šena. My však pokaždé obeslali dorozumívací konfe-
rence urranžované drem. Körbrem — jestli ke
svému prospěchu nebo škodě — o tom
mohou býti různé názory, myslím, že jsme si tím
neposloužili. Každá taková konference prodloužila
jen život ministerský dra. Körbra!
Čecho
Němec
Wiener
Körbr
Thun
7
article
Nebuďte slova má vykládána jako rekriminace
našemu poselstvu, neboť já pro svou osobu jsem pře-
svědčen, že poselstvo volilo vždy cestu, jakou za da-
ných poměrů pokládalo za nejlepší a jsem přesvědčen
že dnes poselstvo naše jinak soudí o dru. Körbrovi.
nežli o něm soudilo, když připustilo parlamentní pro-
jednání řady předloh, zejmena předlohy branecké
rozpočtů.
Čtyři leta vládne dr. Körber a dosud ani prstem
fepřičinil se, aby odčinil bezpráví, které nám způ-
sobeno bylo zrušením jazykových nařízení a každým
dnem, o který stav tento trvá déle, z horšu je se
naše postavení. Čím déle bezpráví trvá, tím
více na místech rozhodujících zapomíná se na ně.
a proto není divu, že se nám řekne, žádáme-li ná-
pravu způsobeného nám před 4 lety bezpráví, že
žádáme pořád víc a více..
Dnes Němci nechtějí o tom ani slyšet, co nám
ve svatodušním programu dávali! Proto také za
dnešního stavu, který je dán zrušením
jazykových nařízení a čtyřletou vlá-
dou dra. Körbra, není smír s Němei
možný.
Uvažme, co na př. píše jinak střízlivý Něme
Steinwender o smíru, uvažme, jak píše o smíru
d'Elvert den před smiřovačkami moravskými. Proto
nutno pracovati k tomu, aby dnešni
stav se změnil — především, aby dr. Kör-
ber odebral se tam, kam po zásluze
patří.
doktor
Körber
Němec
Elvert
Kör
8
article
Proto žádáme a vyzýváme své poslance, aby
všemi prostředky — po případě i obstrukci —
křížili plány dra. Körbra. Český lid je
zejména po poslední odpovědi jeho
s úsudkem o něm hotovl Říká se: dvakrát měř,
jednou řež, ale dr. Körber neměřil, nýbrž hned ře-
zal, ale tak, že se sám pořezal. (Výborně!
Poulesk.)
Poslanec Březnovský uznává, že poslane
čeští tím, že několikráte se dali svésti ke smi-
řování, prodloužili Körbrovi život. Ještě nikdy
neseděl na ministerském křesle muž, který by
jednal v tak důležitém úřadě tak frivol ně,
lehkovážně, hlavně tak německy
a nerakousky, jako dr. Körber. (Sou-
hlas.) Každá jeho řeč a odpověď vypadá, jako
by si z celého státního zřízení dělal legraci a řeč-
ník jest přesvědčen, že česká delegace se o
takového člověka nedá více napáliti. Vládnouti
§ 14. není žádná chytrost. Ministr Körber také
ukázal, že jest bezcitným a české poselstvo s ním
proto jednati nemůže. (Výborně !)
Poslanec dr. Víškovský ostře kritisoval vládu
dra. Körbra a pravil, že když nemůže už jinak.
že vládne s velkou dávkou frivolnosti. Charakte-
ristickým je, že vláda použila bídy českého lidu
a že slzy jihočeského lidu mají j
býti proudem ke hnaní státní káry-
(Tak jestl)
V dalším probírá a kritisuje řečník Kör
brovu odpověď a poukazuje, že proti německé
obstrukci na sněmu nepadlo ani slůvka, ač
česká obdržela oficiální název. Celou komedii
německé obstrukce na českém sněmu béře vláda
jako dobrou věc, schvaluje ji a hraje si sní
svou hru.
doktor
Körber
Březnovská
Víškovský
9
article
Velice obšírně pojednal řečník o nouzové
akci, odsoudil ostře počínání vlády a vytýkal jí
zejmena, že výnos ze dne 10. záři prostě opsala
ze starých císařských nařízení v nouzi, v nichž
jsou pěkné frase, které se však pro praktickou
potřebu nehodí. Jest to pravý paskvil, když se
mezi zubožený lid hodl pár grošů; taková akce
jest horší, nežli nic a řečník lituje úřadníků,
ktoří, jsouce poctivi, musili v této věci pra-
covati.
Ve Vídni už dávno měl býti připraven pro-
gram nouzové akce a vtěliti se do zákonných
ustanovení, na jehož základě postupovalo by se
ve všech postižených okresích souměrně, by
mohlo se mluviti o pomocné akci a nikolio
pranici o groš. (Souhlas.) Na zemském sněmu
byl takovýto plán vypracován.
V rozhovoru o situaci, která nastala po
odpovědi Körbrově, poukazuje řečník na vzorné
chování českého lidu a na to, že se jí, ač rána
namířena byla na jednu stranu, soustřeďuje mí-
nění našich politických stran. V tomto směru
se odpověď nezdařila, naopak můžeme počitat
s tím, že velké politické strany na říšské rad
půjdou v této věcí svorně, jako jedna falanx.
Odpovědí jest situace naše ke Körbrovi
Němcům velice stížena, což nestalo se naš
vinou. (Souhlas.)
Pan dr. Pík poukazuje, že látka byla se
všech stran osvětlena a vyčerpána a navrhuje
resoluci:
Němec
doktor
Vídeň
10
article
»Klub národní strany svobodo-
myslné, podrobiv úvaze odpověď minister
ského předsedy dra. šl. Körbra na žádosti
o pomoc krajinám nouzí posti-
ženým, shledává v této odpovědi přímo
provokativní projev nepřátelstv
k národu českému a snahu, vy
užitkovati nouze a bídy v kra-
jsh českýchkúčelům politickým
a vyzývá poselstvo české, aby i na dále
veškeré styky s drem. Körbrem
míjelo a plány jeho všemi pro-
středky, po případě i obstruke
křížilo.« (Výborně ! Potlesk.)
Řečník praví pak, že nemá ničeho prot
tomu, že se agrární poslanci obrátili na státní
správu o pomoc, jenže státi se tak mělo v jiné
formě nežli žádostí, na příklad ve formě vy-
zvání.
doktor
klub národní strana svoboda
11
article
Körbrova odpověď má za následek dvě
věci. Jednou z nich jest ohlas, který v lidu
způsobila a jenž dokazuje, že pro ten to
druh manévrů v Čechách půdy na-
prosto není (Výborně!) a že jest vy-
loučeno, že by voličstvo vystupo-
valo proti poslancům, i když se
jedná o otázku chlebovou (Pochvala.)
že jde s poslanci v boji za práv
národní a že nedá se od toho zvrá-
titi ani v nouzi. (Výborně !)
Ohlas, který následoval po Körbrově od-
povědi, má však také význam jiný. V posledních
dobách u nás pod pláštěm hospodářských zájmů
počaly se tvořiti strany, které stály sice na sta-
novisku národním a státoprávním, ale do po-
předí strkaly stránku hospodářskou.
Nyní se vidí, když se hospodářská
strana obrátila s hospodářskou
otázkou na ministerstvo, že do-
stala zrovna takovou odpověd,
jako strana, která v první řadě
hlásá zásady národní a politické.
(Tak jest.) Jest to poučením, že není nic platno
strkati národní a politickou stránku do pozadí
a že skutečný rozkvět a zdar hospodářský po-
stupuje v Rakousku s vývinem národním
politickým.
Vidíme, že když domůžeme se našich práv
národních a politických, že dostaví se naše
hospodářské úspěchy samy a že není tyto možno
řešiti na úkor otázek národních a politických.
(Výborně.)
A v tom vidím, končí řečník, velký dosah
ohlasu, který odpověď Körbrova způsobila, že
páni, kteří kladli váhu na hospodářské otázky,
musili přijíti a přišli k poznání, že není to nie
platno a že se musí pracovati jenom
v širokém rámcí celé české velké
otázky společně se všemi poslanei.
Körbrův
Čechy
Rakousko
12
article
Posl. red. Anýž praví, že odpověď dra.
Körbra k prosbě 19 českých poslanců, kteři
žádali, aby vláda dle svého slibu přispěla jiho-
českému lidu, má velký význam politický potud,
pokud chtěl dr. Körber zneužíti živelní pohromy.
aby oslabil posici českého národa vůči nynějšímu
vládnímu systému. Poslanci bez rozdílu máme
už svou určitou posici, a víme, jak máme
o Körbrovi souditi. Přesvědčili jsme se, že ne-
máme příčiny, aby mu bylo důvěřováno.
Leč nejhorší překvapení pro každého, kdo
sleduje běh politických událostí, znamená nutné
doznání, že ti, kdož třímají v ruko
vládní otěže, nemluví pravdu. (Hlu-
čný souhlas.) Já dokáži hned toto svoje tvrzení.
Když krutá pohroma stihla náš jihočeský kraj.
obrátil se předseda českého klubu poslanec dr-
Pacák na ministerského předsedu dra. Körbra
písemnou žádostí za výdatnou pomoc pro nešťastné
obyvatelstvo tamější, dr. Körber odpověděl tímto
dopisem: »Vaše Blahorodí! Odpovídaje na
Váš ctěný dopis, dovolil bych s
především Vás prositi, abyste byl
přesvědčen, že já při projedná-
vání záležitosti, týkající se ná-
hrad škod, způsobených element-
ními nehodami, po celé své úřadování
nenechal jsem se vésti politickými úvahami
a také v tomto případě nebudu jednati jinak.
Posl
Anýž
Körber
Hla
Pacák
doktor
13
article
Velké škody, které elementními nehodami po-
sledních dnů v dalekých širokých krajích Čech
byly způsobeny, jsou mně dobře z námy,
neméně tím způsobená nouze do-
tyčného obyvatelstva a já neopomenu
ihned, jakmile ukončena budou zavedená dů-
kladná šetření, státní akcí přiměřenou odpo-
moci. Račte přijmouti ... atd. Körber. Ve Vídni,
27. července 1903.« Tento vlastnoruční list je
nejlepším dokladem, jak upřímně to dr. Körber
mínil se svým prohlášením, že nehodlá zneužíti
této události kruté se stanoviska politického aže
odpomůže bídě jihočeského lidu hned, jak škody
budou vyšetřeny! (Projevy nevole.)
Co mysliti sobě za takovýchto
okolností o ostatních slibech, da-
ných v jiných případech našim
poslancům? Mohou a smějí zástup-
cové národa našeho ještě dále
důvěřovati, že stane se jim po
právu? Nikoli: naši poslanci musi
povždy býti připraveni, že vláda
nedostojí svému slovu právě tak, jako v tomto
případě a proto vůči zprávám a zmínkám, jež
vyskytly se v novinách o jakémsi vyjednávání
s vládou, za jakých podmínek by české posel-
stvo vzdalo se své pevně vytčené posice, jinými
slovy: za jakých podmínek by připustilo děl-
nost parlamentu — nutno raditi ke svrcho-
vané opatrnosti vůči ministrovi, jenž v jedi-
ném případě dvakráte slovu nedostál. (Hlučná
pochvala.) Promiňte, že zmiňuji se při této při-
ležitosti o nynějších politických poměrech. Činím
tak vzhledem k různým zprávám, novinami
tradovaným, jako by vyjednáván
bylo již v plném proudu.
To není možné už proto, že dle
řádu naší strany věc musí jíti cestou
jedině správnou a připustnou
protože instance po této stránee
jedině kompotentní, výkonný vy-
bor strany, usnesl se, že veškeré další
styky a jednání s Körhrem přerušuje.
Körber
doktor
Čechy
Vídeň
14
article
A jestliže kdo ve Vídni vyjed-
nává — a ať to kdokoli a kdekol
není k tomu ani oprávněn, ani splnomocněn
(Souhlas.) Změnu taktiky vůči nynějšímu vlád
nímu systému mohl by schváliti jedine
výkonný výbor národní strany
svobodomyslné, jemuž však do té chvíle
pražádný návrh č podmínkách, za nichž by
mohla delegace naše změniti své postavení vůči
vládě Körbrově, nebyl předložen. (Opětný
souhlas.) Máme tudíž za to, že dle toho sluš
oceniti podstatu zpráv, které o nějakém vyjed-
návání s touto vládou trousí se na veřej-
nosť, s touto, vládou, která i děsné bídy ubo-
hého lidu jihočeského pokouší se vy u žit
k dočasným svým politickým úče
lům. S tohoto hlediska nutno oce-
ňovati vládu Körbrovu a dle toho se
k ní také zachovati — toť je mým názorem
(Hlučná pochvala a potlesk.)
Po vývodech pana Fritze, jenž doporučoval
důtklivý appell na české poselstvo,
by posice své neopouštělo a při jakémkoli bu-
doucím jednání o mír s Němci neustou
pili ni o píďod spravedlivých po
žadavků svých, byla resoluce navržení
jednomyslně přijata a schůze vřelým
doslovem předsedovým skončena.
Körbrův
Fritz
Němec
Vídeň
národní strana
15
article
Slavnostní večer na paměť Ju lia
Zeyera . ..
Aktem úcty a piety k Mánům zvěčněléhe
poety našeho Julia Zeyera, jenž právě
dnešní den před třemi roky navždy umlkl' —
byl slavnostní večer včerejší, aranžovaný literár-
ním odborem Akademického čtenář-
ského spolku ve veliké dvoraně Měšťanské
besedy pražské. Zjevem potěšitelným, svědčícím
o úctě a lásce, jaké se dumavý náš samotář a
poota-mystik těšil, byla obrovská účasť všech
kruhů a vrstev, v nichž kvete immortella jména
Zeyerova. Imposantním počtem dostavily, se
k vzácné panichidě naše české ženy a dívky,
vroucné etitelky jeho poetického odkazu. Skvělý
večer zahájen byl neobyčejně působivou básní
Jaroslava Vrehlického: »Julius Zeyer«,
kterou nikdo nemohl přednésti úchvatnějia
s hlubší vroucností než naše slavná tragédka
paní Otylie Sklenářová-Malá. Působivost
přednesu a proud myšlenek uchvátil přítomné
tak mocně, že nebylo snad oka nezroseného.
Závěrečná slova zejmena způsobila mohutný
dojem. Zněla takto:
»On věřil v spásu. Vina veliká,
kdo truchlíte proň, tváře v žalu skrejte,
leč, kdo jste milovali básní ka
a jeho píseň, vděčně vzpomínejte.-
Bouřlivý, neutuchající potlesk dovršil krásná
slova. Způsobem nanejvýš delikátním přednesla
prolog k Zeyerově slovenské pohádce »Radůz
a Mahulena« s hudbou Josefa Suka malířka
paní Olga Theofila Pikhartová v poetickém
úboru »Pohádky«. Klavírní, diskretní doprovod
bezvadně obstarali pánové V. Lašťovkaa
K. Setunský, houslové solo pan— Josef
Veselý. Z dramatické legendy Zeyerovy » Pod
jabloní«, úchvatnou řeč anděla Raguila s pro-
cítěním a vzácným uměleckým podáním před-
nesla sl. Žanda Justova. Recitační repertolr
večera vyvrcholil v solenním přednesu »Lu-
míra« z Zeyerova »Vyšehradu« zlatem slova a
deklamace paní Sklenářové, které podána
na znamení úcty a vděku literárním odborem
Zeyer
Zeyerův
Vrehlický
Julius Zeyer
Sklenářová
Radůza
Mahulena
Suk
Olga
Teofil
Pikhartová
V Lašťovkaa
K Setunský
Veselá
Justův
Vyšehrad
16
article
Akademického čtenářského spolku skvělá pal-
mová kytice. Závěrem slavnostního večera byly
reminiscence spisovatele a jednoho z nejintim-
nějších přátel zvěčnělého básníka, Františka
Heritesa, jenž v rouše tklivě, horoucné
vzpomínky nastínil obraz Zeyerova života a vy-
stihl dovedným slovem poklad jeho duše a
srdce.
Nejpůsobivější partií z jeho vzpomínek
byla arci éra společného pobytu ve Vodňanech,
kde třetím v trojici »zapadlých vlastenců « byl
zesnulý již rovněž literát Otakar Mokrý. Slovy
plnými vnitřního rozechvění a patrného ohlasu
smrtí přerušeného přátelství líčil Herites eremitáž
Zeyerovu ve Vodňanech, jeho styky s rodinou
a dětmi Heritesových, vzpomenul návštěvy Ze-
nona Przemyrského-Miriama u Zeyera, premiéry
»Doně Sanče«, provozováné ve Vodňanech, slo-
vem momenty, v nichž hlubina srdce Zeyerova
rozevřela se před zraky přátel nejvíce.
Hlučná pochvala provázela slova řečníkova,
stejně jako projevy pochvaly zavzněly při všech
číslech tklivého, vzácného večera.
Budiž uvedeno, že o slavnostní a důstojný
ráz večera postaral se s veškerou možnou pe-
člivostí literární odbor A. Č. S., v jehož čele
jako předseda funguje p. Jaroslav Just a jehož
jednatelem je stud. V. Hornov.
František Heritesa
Zeyerův
Mokrý
Herites
Heritesův
Sanča
Just
V Hornov
Vodňany
spolek skvělý pálit
Miriama u Zeyer
literární odbor A . Č . S
17
article
Skvělého večera zúčastnili členové rodiny
Zeyerů, v zastoupení král. Prahy m. r. V. Ka-
salický, poslanec Jirousek, paní Kamil
Kaizlová, spisovatel F. A. Šubert, vrchní
řed. Mattuš, pl. Jelínková-Doubko va,
dr. J. E. Slavík, cís. rada nakladatel Jan
Otto, rodina spisovatele Heritesa, virtuoska
sl. M. Heritesova, pl. Angelika šl. R an-
dová, pl. Trakalová, ob. st. dr. Luboš
Jeřábek s chotí, pí. Salmonová, rodina
prof. dra. Vrchlického, řed. Just s ro-
dinou, zástupce družstva Národního divadl
brněnského geom. p. Kallus, advokát dr.
Setunský, dr. Rychlík s choti a dr.
Šupich s chotí, spisovatelé dr. Václav Řez-
niček, prof. B. Bauše, prof. Sekanina,
advokát dr. Popel, ředitelé Bilý a Beer
cís. r. Šebor, inspektor Jiří Kressl s chotí,
komerční rada Reinwart, akad. malíř Jos.
Ženíšek, architekt Šebek, skriptor univ.
knihovny Šťastný, býv. ob. st. Kro u pa
a jiných více.
Kromě toho dostavily se deputace četných
spolků, zejmena Ústředního spolku českých žen,
Damského klubu, Filantropické družiny býv
žákyň vyšší dívčí školy a četných damských
odborů Národních jednot.
Srdečné telegramy omluvné i pozdravné
zaslány byly stařičkým spisovatelem Františkem
Pravdou z Hrádku u Sušice, od purkmistra
vodňanského Bělohlávka a univ. prof. dra.
J. L. Sýkory. Dopisv se omluvili: misto-
držitel hr. Coudenhove, nejvyšší maršálek, Vojt.
hr. Sehönborn a řed. Nár. drvadla Schmoranz.
Zeyer
Jirousek
Kaizlová
Šubert
Mattuš
Jelínková
doktor
Slavík
Jan Otta
Heritesa
M Heritesův
Angelik
Trakalová
Jeřábek
Salmonová
Vrchlický
Just
Kallus
Setunský
Rychlík
Šupich
Václav řez
Bauše
profesor
Sekanina
Popel
Bilá
Beer
cís
Šebor
Kressl
Jos
Šebek
Pravda
Sýkora
Coudenhove
Schmoranz
Praha m
Hrádek u Sušice
Damský klub
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O vyjednávání Körbrovy vlády se zá
stupci českého národa kolují dosud v časopisech
rozmanité zprávy. Jistým politickým kruhům
patrně na tom záleží, aby na veřejnost způsober
byl dojem, že se vládě již podařilo dosíci se zá-
stupci české delegace zásadní dohody, aby za
určitých podmínek vídeňský parlament stal se
opět dělným. Naproti tomu jsme so strany nej-
kompetentnější zmočněni prohlásiti, že pověření
zástupci národní strany svobodomyslné v jednán
s ministerským předseďou nevstoupili 9 vstoupit
vůbec nemohli a vstoupiti nemohou, dokuo
nebude zrušeno známé usnesen
výkonného výboru, které takové
jednání s vládou naprosto vylu-
čuje. Ovšem nelze ze zpráv vídeňských časo-
pisů i z dopisů pražské „Boh.“ neviděti, že snad
některý z poslanců, nebyv k tomu vůbec po-
věřen, s předsedou ministerstva o způsobu vyří-
zení známých postulátův českého poselstva, ho-
vořil, nieméně takovéto rozpravy sluší pokládati
za výměnu soukromých názorů, jež postrádají
významu závazného ujednání. Pravda jest, že
předseda poslaneckého klubu dr. Pacák svolal,
jak už v telegramech našeho listu bylo ozná-
meno, parlamentní komisi říšského poslaneckého
klubu k sezení na den 3. února do Vídně. Učiníl
tak nikoliv z usnesení výkonného výboru — jak
v časopisech se tvrdí — nýbrž ke zvláštní žá-
dosti členů této komise. K tomu byl dle slanov
povinen. Ve Vídni sejde se parlamentní komise
proto, že někteří její členové zasedati budou
právě v delegacích, jiní pak za jinými záleži-
tostmi ve Vídni meškati budou. Tvrzení, že vý-
konný výbor o jednání s vládou již rokoval, nen
tedy pravdivé, jeho usnesení, že se jednati nemá.
je dosud v platnosti.
doktor
Pacák
Vídeň
Boh
19
article
— Jaký jest smysl myšlenek prof. Bráfa
o druhé české nniversitě, rozmnožených nejno-
vějším přípisem jeho »Mor. Orlici« také včera
u nás otištěným? Národ má zapotřebí ještě
jedné university na Moravě, prof. Bráf ji zři
zuje — ovšem prozatímně — vedle české uni
versity v Praze, poněvadž proti jejímu zřízení
v Brně aneb v Olomouci protestují moravšti
Němci, tvořící čtvrtinu moravského obyvatelstva.
V daném okamžiku postěhuje prof. Bráf druhou
českou universitu ze žebra dosavadní jediné
vyrostlou do onoho města moravského, ve kterém
Němci její umístění dovoli, jedině proto, aby
podepřen byl nejmocnější důvod moravských
Čechů, protestujících proti zřízení jejímu v
Kroměříži a jiném okresním městě a jejímu
pozdějšímu přenesení do Brna proto, že uni-
versity jednou zařízené stěhovati nelze, zvláště
z toho důvodu, že z těžka lze pro nový druh
vysokých škol, jež bude dlužno nazvati »pře-
nosnými« zřizovati budovy ať adaptováním sta-
rých klášterů, ať stavěním nových budov. Leč
jest dále známo, že česká universita v Praze
má tolik zbytečných místností a poslucháren, že
dvě fakulty její letos zahájily stávku, což mělo
za následek slib vlády, zbudovati potřebné
ústavy na dlouhá léla rozpočtěné. Mimo to jest
o vědecké ústavy při české universitě tak skvěle
postaráno, že jich materiál hravě stačí pro dvo-
jité stolice, zvláště nauči-li se čeští studenti
čtyři najednou do jednoho mikroskopu nahlížeti.
Bráf
Mor
Orlik
profesor
Němec
Čecho
Morava
Praha
Brno
Olomouc
Kroměříž
20
article
Vyhlidka na takové intensivní studium bude tak
vábivá, že Moravané dosud tak imposantním
počtem ve Vídni studující a zálohu druhé uni-
versity české tam tvořlcí, valem pohrnou se do
Prahy, ježto jim takto kyne naděje, že svá
studia budou v nejkrásnějším připadě s to, do-
končiti v Kroměříži aneb po případě ve Val.
Meziříči. Oddělte věc připravy od sporu o
stanoviště! zní heslo. A protu dlužno na-
před zříditi universitu, aniž by se vědělo,
kde bude definitivně umístěna a teprve až
spor o stanoviště bude řešen, přikročí se ke
stavbě budov pro druhou universitu v městě ne-
známé její budoucnosti, neboť budovy nelze do-
sud stěhovati aspoň nikoli do takových dálek
Štěstí, že moravští Němci, čtvrtina obyvatelstva.
mají před moravskými Čechy tu záviděníhodnou
nehodu, že nemůže být o tom sporu, kde bude
jich příští šestá universita zřízena, jich uni-
versita bude „zahalena do nejvlastenečtějš-
obálky“ a zřízena v hlavním městě, z něhož sy
nové tří čtvrtin obyvatelstva jsou vyloučeni.
Příští moravský student, aby nepřišel za celý
svůj život z venkovského města, nesmí být za-
halen do „vlastenecké obálky“. Nepochybnost-
o tom, kde bude šestá německá universita zří-
zena, děkujeme také té okolnosti, že nebude
kukaň pro ni zřízena také v Praze, která by
jinak mohla míti najednou university čtyři! Že
jiným způsobem české vysoké školy zřizovati
nelze než způsobem od prof. Bráfa doporučova-
ným, viděti jest na české technice v Brně, což
jest ad demonstrandum důvodem nejpádnějším
— O církevním rozdělení Čech podle ná-
rodností vyslovuje se třebenický ev. farář Prušák
Moravan
Němec
profesor
Bráf
Prušák
Vídeň
Praha
Kroměříž
Val
Čechy
Brno
21
article
Hochstetter ve své „Wariburg“ takto: „Zmar
církevního rozdělení Čech neučinil v největší
části okresů téměř žádného dojmu, protože po-
nejvíce v okresích těchto bylo úplně jasno o tom.
že celé hnutí bylo jen pouhým kejklířstvím. Je-
nom v jednotlivých obvodech bylo pracováno
s poctivou horlivostí na rozdělení země, a tam
je také zklamání nejsilnější: v jižních Če-
chách. V našem posledním čísle otištěná
zpráva z „Kons. Korr.“ přeložena do naši mil
němčiny neznamená vlastně nic jiného, leč
tolik: Čech jest a zůstane, ať pořádá sebe více
Husových slavností, věrnějším synem římské
církve a zasluhuje za to šetrnějšího zacházení.
Němec však jest a zůstane vždy úplně aneb
z pola z kacířství podezřelým, s ním možno jed-
nati en canaille, přes jeho přání možno přechá-
zeti k pořádku. V německých okresích jižních
Čech pozorovati lze také již velice silné roz-
čilení, kteréž nepochybně povede k tomu, že
losvonromistické hnutí navštíví i tento kraj, tím
hnutím dosud sotva dotčený.“ Podle toho, co
„Wartburg“ píše, musilo by se mysliti, že bisku
Frind, P. Opitz, opati Hellmer a jeho vyššíbrod-
ský kollega, celá theologická fakulta německé
university s prof. Hilgenreinerem v čele jsou
z pola aneb úplně kacíři! Klassická jest zmink
faráře Hochstettera o Husových slavnostech ja-
kožto prostředku čelicímu k církevně národnost-
nímu rozhraničení země, podle toho byly Čechy
jen jakž takž zachráněny před zřízením něme-
ekých diécesí. Tolik jest jisto, že kdyby návštěva
německých pastorů byla měla úspěch přenesen
losvonromistické propagandy do českého lidu,
čeští losvonromisté byli by vkročili tak říkajíe
rovnou nohou do Čech už národn o stně
Hochstetter
Wariburg
Husův
Němec
Frind
P Opitz
Hellmer
Hilgenreiner
Čecho
Čechy
22
article
[rozdělených, neboť jest známo, že, pokud
se týče vyznání evangelického, takové rozdělení
na českou a německou provincii beze všeho
rámusu provedeno bylo. Evangeličtí. klerikálové,
podle Hochstettera „kacíři“, jednotkanou sukni
Kristovu v Čechách už rozstřihli, a nepovedlo-li
se to klerikálům římským, děkovati to sluší je-
dině tomu, že se jim na jich rozhraničovací spády
přišlo v čas, a že byli zakřiknuti způsobem, dvo-
jího výkladu nepřipouštějícím!
— Finance českého královstvi. Petrohrad-
ská „Torgovo-Promyšlěnnaja Gazeta“, národo-
bospodářský denní list vydávaný nákladem ru-
skéhö mfntsteria financí, přináší v úterním čísle
obsáhlý, informační článek o fináneích českého
království. List tento uveřejňuje pravidelné kor-
respondence o našem hospodářském životě, na-
šich snahách a potřebách, a pomáhá tak syste-
maticky šiřiti známost našich snah a buditi po-
rozumění pro ně. V úvodu upozorňuje se na
federalistní momenty, na nichž Rakousko oným
vývojem vybudováno, a dovozuje, že tyto vývo-
jové momenty nemohly setříti ani centralistní
úsilí vídeňských vlád, ani ústava z r. 1867, která
přes to, že sdělána za nepřitomnosti Čechů, mu-
sila přece jen přiznati sněmům jistou pravomoc,
ovšem, že značně obmezenou. Když bylo pouká-
záno na osamostatňovací snahy českého národa
— zvláště i po hospodářské stránce — podán
článkem přehled daných agend zemské samo-
správy. Bývalé německé většině českého sněmu
ovšem na zvýšení významu sněmu valně nezá-
leželo, teprve vstup Čechů na sněm a zvláště
Hochstetter
Kristův
Čecho
Čechy
Petrohrad
Torgovo
Rakousko
Promyšlěnnij Gazeta
23
article
odstranění umělé většiny německé přinesly
obrat, nejen vzhledem ku politekým osamostat-
ňovacím snahám českým, ale i proto, že řada
vážných úkolů kulturních, které sněmu dány,
nutila Čechy k intensivnější práci. Český národ,
chtěl-li dokonati dilo obrození, musil pracovati
na zdokonalení svého školství, na svých ostatních
kulturních potřebách a posilovati svůj vývoj ho-
spodářský: kulturní povznesení národa jest
s hospodářským posílením předpokladem osamo-
statnění jeho od Vídně. Snahy posíliti význam
českého sněmu a správy zemské paralysovány
vládami vídeňskými, které podkopáváním finanč-
ních základů české zemské samosprávy praco-
valy za účely centralisačními. Článek líči na to
do podrobna základy finančnietví zemského, do-
týká se reformy státního systému finančního
r. 1896, při kterém země tak macešsky odbyty,
obírá se vývojem finančnictví zemského posled-
ních 15 let a bědným stavem dneška, dokládaje
zároveň položkami rozpočtovými veliké úkoly
sněmu. Vane z něho vřelá sympatie k našim
snahám postaviti zemskou samesprávu na pevné
základy. Některým odvětvím zemské agendy maji
býti věnovány články další.
— Národní rada česká. Menšinový odbor
Národní rady konal dne 28. ledna 1904 řádnou
svou plenární schůzi za předsednictví p. Nechan-
ského a zúčastnili se jí pp. dr. Šámal, dr. Po-
spíšil, dr. Matys, P. A. Svojsik, řed. Nýdrle, V.
Kukaň, dr. Scheichl, Hubka, taj. Jamník, taj-
Škába, J. Dvořák, Fr. Kneidl, Bělehrádek, dr.
Čecho
doktor
Šámal
Matys
Svojsik
Nýdrle
Scheichl
Hubka
Škába
J Dvořák
Kneidl
Bělehrádek
Vídeň
Francie
národní rada
24
article
Jeřábek, Titěra, dr. Baxa, Vodrážka. Nejprvé
projednány byly došlé dopisy, z nichž vzata na
vědomí kooptace p. insp. Fritze a týž na návrh
Pošumavské jednoty zvolen za druhého jednatele
odboru. Dále kooptován do odhoru za Českosln-
vanskou jednotu p. dr. Kalabis. Dle návrhů Se-
veročeské jednoty učiněna příslušná usnesení,
jež odkázána budou ku projednání ústřednímu
výboru. Dále usneseno doporučiti ústřednímu
výboru důležité a bezodkladné záležitosti men-
šin českých. Na vědomi vzaty návrhy ohledně
zřízení musea menšinového. Usneseno postoupiti
ústřednímu výboru, aby Národní rada činila pří-
slušné kroky ke zřízení takového musea a no-
vého vydání brožury „Utrpení českých menšin“,
kterážto brožura vyšla již roku 1898. Po pro-
jednání jiných nutných záležitosti a různých
dotazů a přání skončil předseda p. Nechianský
schůzi.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Pracovní komise živnostens ko-
obchodní sejde se dnes v pátek dne
29. t. m. k důležité poradě. Ke sehůzi té při-
zváni byli i někteři půni poslanci k docílení
dohody o postupu v záležitostech živnostnictva
se týkajících. Páni členové, mimo Prahu bydlící,
žádají se, aby členský příspěvek svůj
na rok 1904 zaslali poštovní spořitelnou do
dne 15. února t. r. ; od těch, kdož tak neučiní,
vyžadovati bude pokladník klubovní pan P.
Jeřábek
Titěra
doktor
Baxa
Vodrážka
Fritz
Kalabis
Praha
25
article
Keclík příspěvek poštovním příkazem. —
Přihlášky nových členů, kterých stálé přibývá,
přijímá denně tajemník klubovní od 6. do 7.
hod. večerní v místnosti Klubu národní strany
strany svobodomyslné v domě Méšťanské besedy
pražské. Tamtéž buďtež zasilány písemné při-
hlášky a veškeré dopisy.
— Z občanských klubů. Klub voli č
novoměstských koná dnes v půtek dne
29. ledna o 8. hodině večer v dol. sále restau-
rantu Choděrova klubovní členskou schůzi, na
jejímž pořadu nalezá se rozhovor »O uče d-
nické otázce«, kterýž zahájí nám. sekre-
táře obchodní a živnostenské komory pan JUDr.
Václav Schuster. Do schůze této, která
pro naše kruhy živnostenské mů velkou důle-
žitost, jsou pozváni též členové sociální komise
města Prahy a přislíbili své účastenství.
— Z České akademie cís. Františka Josel.
Prvá třída vypisuje touto cestou 3 stipendium
po 400 K, jedno badatelské, druhé cestovní, třeti
studijní. Žádosti jest zaslati do 20. února t.r.
do kanceláře (Museum). Žadatel musí podati vě-
decký doklad ke své žádosti a vyjádřiti otázku
vědeckou, pro kterou se o stipendium uchází.
— Osobní. Pan MUDr. Karel Musil, praktický
lékař na Smíchově, byl jmenován stálým soudnít
lékařem pro okres smíchovský.
Choděrův
JUDr
Schuster
Josel
MUDr
Musil
Praha
Smíchov
klub národní strana
dům Méšťanský
Z občanský klub
Český akademie cís
O učit d
26
article
— Rodinné zprávy. Sl. Emma Křesadlo va
z Cerhovic a pan Richard Ackermann, c. k. po-
štovní úřadník v Plzni, slaviti budou manželský
sňatek dne 11. února t. r. o 1/211. hod. dopolední
v chrámu sv. Martina v Cerhovicích.
— Úmrlí. Dne 27. ledna po 9. hodině večerní
zemřela v Praze ve věku 78 let paní Aloisie Sura-
nová, vdova po řediteli obecných škol v Praze,
Janu Šuranovi, který, ač již r. 1876 zemřel, dosud
žije ve vděčné paměti svých četných bývalých žáků
a žákyň jako výborný učitel i vychovatel a dokonalý
člověk. Smrti vzorné své matky, šlechetné a všude,
kde známa byla, vážené ženy, oplakávají dva synové,
professor a spisovatel Gabriel Šuran, setník a uditor
Jan Šuran a jediná dcera sl. Klemeňa Šuranova, od-
borná učitelka. Druhá dcera, Věra Šuranova, zaslou-
žilá učitelka na škole u sv. Petra v Praze, právě před
čtvrt létem náhlou smrti předešla svou milovanou
matku. Pohřeb zesnulé paní Aloisie Šuranové konati
se bude po jejím přání bez okázalostí a tiše z ústřední
kaple olšanského hřhitova v sobotu dne 30. ledna
o 4. hod. odpol. — V Praze zemřel p. Jan Regner,
zahradník a majitel domů, v 71. roce věku svého.
Křesadlo
Ackermann
Martino
Aloisie Sura
Šuran
Klemeňa Šuranův
Šuranův
Petro
Regner
Cerhovice
Plzeň
Praha
obecný škola v Praga
Olšanský hřhitov