1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 29. ledna 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. licty
předpléof sb
v Praze v adminisírnei
na měsíe . . . . . . 9
En čtvrt lela . . . . 6 K—
s dvojí donkeko
na měsíc, . . . . . 7 K 00h
na čivrt leta
Fe alislkšck:
na měsíe . . . . . . 2 K 90h
Poštou:
rn mĚsíc . . . . .
na čtvrt lela . . . . 9 K 60 n
s dvojí zásilkou
na poěeíe
na čtvrt leta“ . . . . 11 K d0
Praha
5
article
Pěkné ladění k národnímu smíru
Pěkné ladění k národnímu smíru
Klid a pevnost, s jakými zástupci naši
v delegacích jako v rozmluvách s panovníkem
hájili naši spravedlivou věc, přivádějí zapřísáhlé
naše odpůrce, k nimž ovšem na místě čelném
řadíme samého předsedu ministerstva — patrně
z míry a rovnováhy, takže čím blíže nadchází
nutné svolání parlamentu — (prý již v únoru)
tím podrážděnějí a zmateněji proti nám si ve-
dou. Dnes naříkají na nesnesitelnou rozhára-
nost všech poměrů, na krutou bídu průmyslu
i obchodu, na nepřipravenost Rakouska vůči
cizině, která nám každé hodiny může vypovědět
obchodní smlouvy, i domlouvají nám, abychom
jim i vládě podali ruky ke smíru a zachránili
tak říši, čímž prý si získáme zásluhy nesko-
nalé a vděk přítomných i budoucích. — Ale jak
mile na to my odpovíme klidně a poctivě, že
jsme vždy ochotni k slušnému míru na základě
rovnosti obou národův ve vlastech našich, jak-
mile jen se nám vládou podá důkaz dobré vůle
tím, že se nám především vrátí, co nám bylo
17. října 1899 násilně vzato — rovnoprávnost
jazyka našeho ve vnitřním úřadování a zaručí
nám splnění neodkladné naší kulturní potřeby
založením české university v hlavním městě
Moravy: hle, tu hned padá pánům škraboška
smířlivosti rázem s obličeje a na nás se za
šklebí germánská furie, supíc zlobou jako na-
bodnutá sař.
Rakousko
Morava
6
article
Této zálohy že prý nám nesmí vláda za
platit pro živý svět, sice prý se »němečtí pa-
trioté« mžikem stanou opěl nejhroznějšími bu-
řiči. »Bouře německá z roku 1897
by se opakovala a německá ob-
strukce by nastoupila po české« — vyhro-
žuje »Neue Freie Presse«, zůstavujíc koruně
na uváženou, »co by také v zpoura Němeůn
znamenala«: »prý — stonásobné z ho-
šení zla, po jehož odstranění předevšíms
touží.« —
Toto zločinné vyhrožování německou re-
bellií pro případ, že by vláda chtěla s plnit
příkaz základního zákona ústa v
vůči národu českému, aby tím vypro-
stila státní povoz svůj z bezedného bahna
slagnace, nevadí však gentlemanům, aby týmz
dechem nekroutili farizejsky očí k nebi a neho-
řekovali, jak je mohl dr. Žáček na dvorním
plesu »očerňovat« u panovníka z nesná-
šenlivosti a nesmířlivosti. Ne oni, beránci, ale
my vlci kalíme prý vodu smíru, když »opova-
žujeme« se požadovat na vládě, aby »pře
blavy Němeův« založila nám druhou
universitu českou (proti jejich pěti něme-
ckým!) a vrátila nám rovné právo jazyka
našeho s němčinou ve státních úřadech vlastí
českých. —
Žáček
Neue Frei Presse
7
article
Tázala se kdy vláda a tázali se kdy
Němci nás o svolení naše, když
šlo o založení německých vyšších
škol, i tak zbytečných jako něme-
cká universita v Bukovině? A ne-
vzalo se nám naše rovné právo v úřa-
dech prostě ministerskou ordonancí ze dne
14. října 1897 za jásotu Němcův pře
hlavy naše i přes všechny prote-
stace naše?l
Rcete, kde jinde na světě bylo by možné.
aby národu vzdělanému, s tak velikou minulostá
jako čestnou přítomnostl směla cizorod
menšina někdejších přistěhoval-
cův zapovídati, že nesmí v otcov-
ské vlasti své požívati rovnéh
práva a zřizovati si pro syny sve
potřebných škol a ústavů bez mi-
lostivého dovolení těch potomkův po
bělohorské přísady, bez »placet« všelikých těch
d'Elvertův, Brassův, Grossův et tutti qunnt
renegátův.
Němec
Němcův
Elvertův
Brassův
Grossův
Bukovina
8
article
To si máme dát od vás líbit, pánové, od
vás, jichž není v zemích našich ani celá tře-
tina a kteří jste jakživi nebyli nám dobrými
sousedy, ale vždy nepřáteli našeho rodu a jazyka,
vždy nepřáteli státního práva a slávy zemí ko-
runy české? A přece ještě nemáte na tom
dosti, ještě opovažujete se nadýmati k horšímu
přikoří proti vlasti naší: Ač víle, jak byla vaší
německou centralisací oloupena o své bohatství,
jak ji Vídeň bezprávně odnímala od r. 1749
jeden zdroj důchodů a příjmů po druhém, až
se dnes toto naše království ociťuje v největší
nouzi, až finanční tíseň země české, této ko-
mory Rakouska, dosahuje mezí krajních — nic-
méně nejen že nechcete s námi domáhati se
restituce uloupeného sněmům če-
ským práva ku povolování daní,
ale nechcete vůbec sněm český
připustit k žádné záchranné, vla-
stenecké práci, chcete pro nic za nie
z pouhého jen schválu nepřátelského
a z pouhé mstivosti strannické po
tak dlouho jej obstruovat, pokud národ náš ne-
ustane ve Vídni domáhat se navrácení práva
svého zbraní obstrukční. —
Jaké to ušlechtilé počínání! A tato pod
lost vlastizrádná tvoří dle svědectví va
šeho dra. Urbana »operační základnu« celého
boje spojených německých stran proti nám
Věčná jí pamět!
Vídeň
Rakousko
Urbano
9
article
Ale za troufalou tou arroganci, za veške-
rými těmi kovovými čely přece zdá se, že tetel
se chvílemi úzkost nejistoty o konečné
výhře, tak že si pánové hledí ji zaplašovat hví-
zdotem kurážných písniček, jako ten poutníkzn
noci v lese. —
Jak prý by nám mohla býti povolena česká
universita na Moravě císařským rozhodnutím
dle rady Žáčkovy? pohvizduje si »Bohemia«,
když prý přece za časů ministerstva Clarova
byl dán s rozhodujícího místa vůdcům něme-
ckým »způsobem nejdojemnějším« slib, že »ne-
bude v záležitostech národních nakročena již
nikdy více cesta nařizovací«. — Hm. a koli-
kráte bylo nám od téže »Bohemie« odpověděno,
že sebe slavnější sliby a přípovědi, ba ani při-
sahy a smlouvy v politice nemají platnosti a
trvání, když poměry jsou silnější
lidí? — A posmíváli se nám orgán něme-
ckého kasína současně s vídeňskou »Neue Freie
Presse«, že prý marně spekulujeme na finanční
a hospodářsko-politické nesnáze vlády Körbrovy,
že Rakousko před námi nepoleze ke kříži, že
prý jsme obstrukční vojnu prohráli a nebudeme
to my, kdož budeme diktovati mír, — tož prostě
se tážeme: Kdo pak to ještě do předvčírk
kvílel nad zoufalým národohospodářským polo-
žením Cislajtanie jak vůči Uhrám tak vůči ci-
zině, kdo pak to sváděl vinu na naši obstrukci,
že přes všechno zvyšování daní již finance
Cislajtanie vykazují 10-milliono vý
schodek?
Žáčkův
Clarův
Rakousko
Uhry
český univerzita na Morava
Bohemia
Neue Frei Presse
10
article
Kdo pak to trnul při pomyšlení, co bude,
zmaříme-li svou obstrukcí parlamentní projednání
celního tarifu, obchodních smluv s Uhry a
a cizinou? Tytéž cudné Körbrovy Amazonky,
které dnes se jménem pána svého chvástají, že
prý jeho počtův svou obstrukcí naprosto ne-
zhatíme, žádných nesnází mu nezpůsobíme, že
opatří státní nezbytnosti přes náš odpor přímo
hravě. Tak to pletou, jak potřebují, každou
chvili jinak. Včera sám jejich Steinwender do-
znal, že jsme my Češi partii neprohráli a už
také neprohrajem, dnes »Bohemie« opět bramar-
basuje o naší porážce, poněvadž prý jsme ani
nevyhladověli stát, ani nezlomili tuhou sílu
Němců.
V tomže čísle »Bohemie« naříká však opět
dr. Urban, že prý »spousty posledních sedmi let
na všech polích národního blahobytu, zvláště
však na poli hospodářském snad větší jsou, než
jakých by byla způsobila nešťastná válka«. —
Nebudeme diktovat mír druh druhu, an
my Němcům ani oni nám, ale hodláme se o něj
na základě rovnosti a práva vlast
s nimi kdys smlouvat, až je svrehovan
nouze politická přivede k poznání, že
nelze vládnouti proti národu našemu a prot
slovanským národům vůbec křivdou a šidbou,
lstí a bezprávím ani hodiny délel
Čech
Němec
Urban
Uhry
Körbrův Amazonka
Bohemia
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pešti, 28. ledna. (Nové prohlášen
Tiszovo.) Slíbenou řeč o politické situaci pro-
mluvil hr. Tisza v dnešní schůzi sněmovní. Když
byl předseda Des. Perczel věnoval vzpo-
mínku zesnulému poslanci Pichlerovi a ugrono-
vec Szluha domluvil svou obstrukční řeč
proti branecké předloze, ujal se slova hr.
Tisza. Vzpomenul nejprvé své poslední řeči,
v níž oznámil, že vláda a vládní strana budou
se držeti dosavadní umírněné taktiky jen tak
dlouho, dokud se neukáže, že se obstrukci strany
Szederkenyovy dostává podpory s jiných
stran. Od té doby uplynul jen týden, ale dnes
jen slepý nevidí, že se poslancům, provádějícím
zjevnou obstrukci, dostává více neb méně tajené
pomoci se strany, dvakrát až třikrát tak silné,
jako jest strana obstruující. Řečník podává pak
přehled sněmovních událostí za poslední tři mě-
síce. Převzali jsme — práví — jsou tomu tři
měsíce, správu země za poměrů, z nichž každý
vážně smýšlející vlastenec musil s obavou se-
znati, že národ kráčí katastrofě vstříc. (Hluk na
levici.) Když jsme nastupovali vládu, přinášeli
jsme s sebou dvě věci: Rozřešení, které jedině
může národ uspokojiti a pevnou vůli, že budeme
provozovati politiku, která dle našeho přesvěd-
čení hoví největším a nejposvátnějším zájmům
národa. (Hlas: Rakouskou politiku!) Zájmům
země nehoví se, uvrhne-li se do mdloby a an-
archie, nehoví se jim šířením nevážnosti k ústavě
a proto konají národu velikou službu, kdož se
staví proti těmto proudům.
Perczel
Pichler
Szluha
Hlas
Pešť
Tiszovo
Tisza
12
article
Pokud se týče prostředků — pokračoval h
Tisza — bylo nám vše jasno již při založení na-
šeho kabinetu. Obdrželi jsme také s rozhodují
cího místa svolení ke každé akci, která se může
ukázati nezbytnou. (Hlas na levici: Nezatahujte
korunu do debaty, pane hrabě! — Posl. Hollo
Koruna si tedy přála parallelních schůzí?) Přes
to vláda neužila ihned těchto prostředků, poně
vadž jest její povinnost, užiti jich teprve tehdy
až mírné prostředky budou vyčerpány a ultima
ratio přinutí ji, aby takových prostředků užila
(Posl. Kaas: Která je to ultima ratio?) S druhé
strany doufáme též, že v národ pronikne ko-
nečně přesvědčení, že vláda stojí na půdě jedině
možného klidného rozvoje. V parlamentě velik
část vzdala se obstrukce. Ale jedna skupina, tvo-
řící sotva čtyřicátý díl sněmovny, ochromuje
parlament. Proto vláda vidí se nucenu, odvoditi
z otázky té důsledky a chopiti se jine
taktiky. (Hlasy: Podejte demissi!) Všechny
strany musejí se svorně snažiti o obnovení par-
lamentarismu, jejž ohrožují jednotlivci, stojící
na stanovisku politických zoufalců. (Pochvala na
pravici. Posl. Bartha: Jsme tedy petrolejníci?)
Předseda Perczel: Prosím, zatím se
držme jednacího řádu. (Pochvala v pravo. Hlasy
na levici: Tedy jen zatím! Teď se pan předsed
podřekl. — Posl. Lengyel: Poděkujte se
z předsednictva, chcete-li jednací řád dodržo-
vati jen zatímně. Buď jednací řád, nebo pěstní
právo.) Předseda volá Lengyela k pořádku.
Posl
Kaas
Barth
Lengyel
13
article
(Posl. Lengyel: Můžete mně ještě jednou
plakátováním uděliti důtku. — Posl. Rako sy
Předseda vypovídá jednací řád na osm dní.)
Hr. Tisza pokračuje: Nevzdávám se na
děje, že všichni živlové přispějí k obnovení po-
řádku. Myslím, že se nemýlím, tvrdím-li, že pro
případ, že se nepodaří obnoviti mír, všichni čle-
nové liberální strany povedou nejkrajnější boj
proti obstrukci. (Bar. Kaas: Tak energickým
buďte proti Rakousku!) Poněvadž však boj může
trvati nedohlednou dobu, vláda pokládá za nutné
svolati delegaci, aby se vyřídily spo-
lečné potřeby. (Posl. Bartha: Dříve jste mlu-
vil jinak!) I poměry byly jiné. Taktika musí se
měniti dle poměrů. Uherská delegace sejde se
Posl
Kaas
Barth
Hradec
Rakousko
Tisza
14
article
tedy 3. února a pro sněmovnu nastane tedy přo-
stávka dvou až tří neděl. Do té doby máme ještě
pět dní, tedy dosti času, aby se branecká před-
loha vyřídila. Nechať vedou obstrukci jakékoli
motivy... (Bar. Kaas: Jsme podplaceni, ne-
pravda-li?) IIr. Tisza: To je osobní názor . .
Vyzývám vás, jestliže vlastenectví ještě ne-
utuchlo ve vašich srdcích, abyste nepřekáželi.
by tříročáci mohli býti konečně posláni domů
náhradní záložníci, většinou otcové rodin, byli
sproštěni služby. Budeme míti ještě kolikrát pří-
ležitost, utkati se v boji a já se mu nevyhnu.
Zvolte si jiné bojiště a nepoškozujte pro vrtochy
a tvrdošíjnost veliké zájmy země. Jsem pře-
svědčen, že země nám dá za pravdu a že se chce
vrátiti k oné národní politice, která buduje, ale
neboří. (Hlučná pochvala na pravici.)
Posl. Eötvös prohlašuje, že předlohu za
mítá, ale je pro to, aby se braněcká předloha
nyní propustila, poněvadž nutno seznati, co vláda
vlastně zmůže: Pak bude možno pokračovati
v boji. Řečník pokládá za chybu, že ministerský
předseda vyjednával pouze s vůdci velikých stran
a ne se všemi opposičnými stranami. Radí mini-
sterskému předsedovi, aby dohonil, co zameškal
Hr. Tisza odpovídá, že když nastoupil
vládu, navštívil předsedy všech opposičných
stran. (Posl. Ernszt ze strany lidové: V novi
nách se psalo, že jste o straně lidové řekl, že
denuncuje.) Věřte vždycky v opak toho, co čtele
v novinách, a budete blíže pravdy. Hr. Tisza
pak vysvětluje, že s nikým neuzavíral smlouvy,
nýbrž vyměňoval pouze názory. Rád budu i nyní
vyjednávati, ale musím předem věděti, že budu
přijal přátelsky. Poněvadž se mi se strany ob-
strukční nedostalo nijaké povzbuzující odpovědi
na mé vysvětlení, nemohl jsem jíti dále, než
jsem skutečně šel.
Kaas
Posl
Eötvös
Hradec
Tisza
15
article
Posl. Lengyel mluví pak delší obstrukčn
řeč; po něm mluví posl. Csavolszky. Na
řadě jest posl. Ludv. Hollo. Poněvadž čas po-
kročil, dovoleno mu, aby svou řeč promluvil ve
schůzi příští. Sezení zakončeno ve tři čtvri
na tři.
Z Pešti, 28. ledna. (Dojem dnešn
Tiszovy řeči) jest nepatrný. Dle mínění
poslanců řeč Tiszova nebude míti praktickéh
účinku. Obstrukce žádá hlavu Tiszovu. Zvlášto
strana lidová ukazuje zjevně, že pro obstruke
nemá nijakého jiného důvodu, než ten, aby bra
necká předloha nebyla schválena za vlády kabi
netu Tiszova.
Posl
Lengyel
Tiszův
Pešť
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 28. ledna.
Němci na Baliu.
Ku včerejší zprávě o bojkotu, jejž Něme
baliští zahájili proti spojeným Estům a Rusům
kteří jim při obecních volbách ve měslech při-
pravují porážku za porážkou a jednu krutější
druhé, dodáváme poznámku »Svěla«:
Němci na Baltu se lekají stále rostoueí
moci Estův a Rusů v baltských guberniích
Estové a Rusové spojili se k boji proti výhrad-
nému panství Němců. Němci utekli se ke spo-
jenství Židův, ale ani to jim nepomohlo. Zahá-
jený bojkot je zbraň dvojsečná, neboť Estové
Rusové nyní odpovědí bojkotováním. Němců
Jakých rozměrů nabude boj, Němci vyvolaný
nemožno zpředu říci, ale tolik jest jisto, že
Němci sami sebe krutě bijou. Nechať se drží
sebe déle na svých posicích, přece jejich ne-
přirozené panství bude stále slabší, až na konec
bude zlomeno.
Když už i Estové svrhují německé jho
zdaž mohou Němci žádati, aby je trpělivě jak
volové nesli Čechové a Moravané?
Němec
Rus
Estův
Est
Židův
Čecho
Moravan
Praha
Svět
17
article
Ohrožená alliance rusko-francouzská.
Do nedávna neodvážil se ve Francii nikdo
brojiti proti úzkému přátelství rusko-francouz-
skému. Myšlénka francouzsko ruská byla přiliš
silná, odpovídala potřebě a instinktu národa.
Ale nyní, po 12 letech od založení alliance
mnozí soudí, že libánky cara s Francií pomi-
nuly a chtějí podrýti velké dílo obezřelných
státníků. René Henry o sujetu tomto uveřej-
ňuje zajímavé pojednání v »Ouestions di
plomatigues et colonialese ze 16
t. m. Nepřátelé alliance vytýkají sentimentálnost
a neurčitost stykům obou států. Zklamány jsou
též přepjatě naděje těch, kteří soudili, ž
alliance vrátí Francii Elsasko- Lotrinsko.
Nepřátelé alliance zahájili již prudký bo
proli ni. Prohlašují, že přálelský poměr Francie
s Anglií a Ilalií znamená oslabení alliance.
Tvrdi, že alliance s Ruskem není Francii ne-
zbytnou. Ostatně prý Rusko se hlásí v poslední
době nápadně k Rakousku a tím též k Ně-
mecku, a má v úmyslu opustiti Francii. »Ne-
čekejme, přerušme sami poměr, nepotřebujeme
Ruska«, praví nepřátelé dvojspolku. Všech krisl
používají k tvrzení, že alliance je nepohodlná.
Všechny zápletky mezinárodní, otázka východní
a makedonská slouží jim za podnět k hlásání,
že Francie se má uvolniti z podruží Ruska.
René Henry ve své článku polemisuje bystře
proti francouzským rusofolům. Nenechává bez
odpovědi jejich námitky a podrobuje ostré ana-
lyse jejich útoky na allianci rusko francouzskou.
A hlavním předmětem jeho studie politickéje
vystížení vzlahu alliance francouzsko-ruské
otázce východní.
René Henry
Ouestions
Elsasko
Francie
Lotrinsko
Anglie
Rusko
Rakousko
18
article
Anglická kampaň parlamentní.
Anglická kampaň parlamentní.
Přiští úterý 2. února zahájen bude opě
parlament anglický Eduardem VII. s obvyklou
okázalostí. Celá kampaň parlamentní bude tento-
kráte státi zajisté ve znamení celní poli-
tiky, jež veřejné mínění anglické dík Cham-
berlainovi tolik pobouřila a steré pásky stran
uvolnila. Tak konati se bude u lorda Wimborna
8. února banket stoupenců svobodně tržby, na
němž sejde se až 70 členů parlamentu, mez
nimiž z liberální opposice Herbert Gladstone,
lord Rosebery a z dosavadního liberálního křídla
vládní strany vévoda Devonshirský. Na banketu
bude usilováno o to, aby se toto liberální křídlo
vládní strany, když jeho vůdce vévoda Davan-
shirský Chamberlaínovou politikou ochranářskou
byl u vlády vytlačen, spojilo se opět s opposicí.
jak bývalo tomu před léty. Dříve nežli Glad-
stone svou spravedlivou politikou na prospěch
samosprávy jrské stranu liberální dosud jednot-
nou, byl ve dva tábory rozdělil.
Eduard VII
Wimborna
Gladstone
Rosebery
Devonshirský
Davan
Cham
Glad
19
article
Nový ruský konsulát v Persii.
Rusko otevřelo nový konsulát v perském
městě Kermanšachu. Tím postaralo se o svůj
konsulský dozor na hlavní arlerii, spojující
Iran se zeměmi tureckými. Angličané zřídili
Kermanšachu konsulát dva tomu roky a chy-
stají konsulát v Turbeši-Chajdaru v Chorosanu.
Ruský konsulát v Kermanšachu nebude
Anglii vítán. Očekává se, že odpovědí na to
bude zřízení nových konsulátův anglických.
Rusko však je činem svým uspokojeno a klidně
hledl vstříc dalšímu závodění s Anglií o vliv
na různých stranách Asie. Poplach anglických
listů, tropený v posledních dvou nedělích
Dálným Východem, měl za účel připoutati pozor-
nost Ruska na Koreu, Japonsko a Čínu, a za
to ji odvrátit od Persie, Afganistanu a Tibetu,
nemluvíme-li o Balkáně: Odtud všechny ty na-
mnoze nejapné výmysly angliekých novin, kte-
rými značně poškodily vážnost anglické žurnali-
stiky na pevnině.
Kermanšach si Anglie vyhlídla proto, že
má velmi přiznivé podminky k prodloužení toho
obchodního spojení, o které se chce Německo
postarati dráhou Bagdadskou. Rusko tedy, po-
stavivši do Kermanšachu svého konsula, učinilo
zároveň obratný tah proli německým plánům,
projeveným stavbou dráhy Bagdadské.
Angličan
Persie
Rusko
Kermanšach
Turbeš
Anglie
Asie
Korea
Japonsko
Čína
Afghánistán
Balkán
Německo
20
article
„Drzi povstalci“.
21
article
Před odjezdem parníku. »Darmsťadtu«, jenž
veze první posily do jižní Afriky, poslal cisai
Vilém II. mužstvu tomu telegram, v němž pro-
jevuje politování, že se nemohl s vojskem tím
osobně rozloučiti a dokládá dále: »Očekávám,
že statečností, kázní a věrným konáním povin
nosti činiti budete česť německé armádě. A tak
nebude věru nesnadno, ztrestati drzé po-
vstalce zaslouženým způsobem.
Bůh s vámi! Vilém II.« Zatím ovšem byl
povstalci skutečně tak »drzl«, že z trestal
sami Němce za celou řadu brulálnosti od nich
po léta zakoušených. D tom pak, že by bůhi byl
s vojskem osadním při hromadných popravách,
plenech a konfiskacích, jež se nyní v Afnice
chystají, dlužno ovšem také slušně pochybovati.
Anglické listy přinesly zprávy, že staniee
německé Omaruru a Okohandža byly již povslale
dobyty, ale s německé strany to dosud potvr
zeno není.
Plány Německa v Malé Asii.
»Morning Post« dovídá se z Cařihradu, že
sultan, aby předešel kolonisační plány německé
v Malé Asii, nařídil, aby podél bagdadské dráhy
osazováno bylo hojně obyvatelstva mohamedán-
ského, jemuž by se od úřadův dostalo obil
k osevu i nářadí hospodářského.
Vilém II
Němec
jižní Afrika
Německo
Asie
Cařihrad
Okohandža
Morning Post
22
article
Král belgický v Berlíně.
Oproti tvrzení »Tempsu«, že Leopoldm
pozván byl do Berlína Vilémem II., konstatuje
oficiosní berlinská »Neue Pol. Korrespondenze.
že panovnická schůzka tato vyšla z podnětu
belgického krále. Jen co se prý návštěvy
týče, bylo z Berlína Leopoldu II. doporučeno,
aby k návštěvě zvolil den narozenin císaře ně-
meckého.
Persekuce a — královský zámek v Poznani
Pražádnou náhradou za malicherné, ale
v malichernosti té tím brutalnější persekuee
polského živlu nebude zajisté pro Polsko úmysl,
z Berlína ohlašovaný, usídliti v Poznani trvale
některého pruského prince. Z Berlína se totiž
oznamuje, že cisařský palác, jenž má se v Poz
nani v romanském slohu vystavěti, má býti
zřízen tak, aby v něm mohl vedle občasného
pobytu cisařova sídliti trvale i některý
prine pruský a jeho dvůr. Zámek
obsahovati bude i representační místnosti pro
velké přijímání úřadův, deputací atd. Tyto úmysly
Berlína nejsou zajisté bez význámu — i mezi-
národního.
Na smýšlení utlačeného polského lidu ana
jeho odpor proti pruským násilnostem ale vlivu
míti nebudou.
Leopoldm
Vilém II
Neue Pol
Leopold II
Berlín
Poznaň
Polsko
Poza
23
article
Odpověď dra, Körbra.
Odpověď dra, Körbra.
Klub národní strany svobodo-
myslné svolal na včerejšek večer do svých
místností v Měšťanské besedě členskou
schůzi, na jejíž program dal rozhovo
o odpovědi předsedy ministerstva
dra. Körbra na žádosti o státní pod-
poru poškozeným krajům. Rozhovor
zahájil advokát dr. Nesý a zúčastnili se ho
četní řečníci, kteří odpověď chefa rakouské vlády
řádně rozebrali a po zásluze posoudili i odsou-
dili a zároveň poukázali na její důsledky.
Schůzi zahájil místopředseda klubu p. dr.
Krajník uvítáním přítomných, načež pravil;
»Zajisté již dlouho nevzbudilo nic tak trapný
dojem, jako odpověď ministerského předsedy
dra. Körbra k vyzvání, aby kalastrofou stiženým
krajanům poskknuta byla vydatnější pomoc
nalezla tato pěmo neslýchaná odpověď také u
celého českého národa odezvu, že se ji dr
Körber nenadál a která rozhodně nepřispěje
k tomu, aby se styky s vládou polepšily, naopak
V drobném prodejie
ranní číslo o zobě
na
odpolední . . . . . . . za 2 b
Ve alialkách na venkovš:
raaní čéslo.
odpolední. . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově napřea
Předulacení s inserty příjímá sdmin
strace v Marianské ulicš č. a.
Tam nacházejí ao též rrdskee
thakárna a sxpedice „Národnich Liste“.
Bukopisy se nevzacsjí.
Körbr
Nesý
doktor
Krajník
Körber
klub národní strana svoboda
24
article
stane se při známé české povaze opak toho.
(Souhlas.)
Zpravodaj p. dr. Nený pravil, že dř. Körber,
o němž se tíhá, že prý je chytrým, odpovědí,
klerou zaslal na telegram agrárních poslanců,
okázal, že rozvážným neni. Kolik slov jest v jeho
známé odpovědi, tolik je v ní neupřím no-
stí a nepravd. (Souhlas.) Takovou odpověd
rozvážný politik by nikdy nedal, poněvadž by
musil předvídati, že rozvíří ještě více vlny ne-
spokojenosti, že jestě více takovou odpovědí
popudí celý národ proti sobě a že v krajinách
nouzí nejvíce postižených zanechá taková od-
pověď hluboké stopy hněvu. (Souhlas.)
Odpověd tato, praví řečník, pro svůj ne-
seriosní obsah nezasluhuje ani, abychom seji
kritikou podrobně zabývali, ona není hodna kri-
tiky vážného sboru; nám jedná se spíše o to,
aby klub projevil svoje minění v příčině budou-
cího postavení naší delegace naproti tomu, kdo
na prosby nouzí strádajících krájů takto odpo-
věděl. Neboť vážně tato odpověď míněna ne-
byla a býti nemohla, jen malicherné mo-
tivy mohly mu odpověď tu našeptati.
Od roku 1896 vládne se u nás § 14.
s malými přestávkami a sám dr. Körber jedině
tímto paragrafem drží se u vesla a jestli se ne-
ostýchal uzavříti obchodní smlouvu s Italií na
základě § 14., jestli — jak dává prohlašovati
— nebude míti žádných obav provésti vyrov-
nání s Uhry na základě § 14., jestli dosud
státní rozpočty z pravidla — mimo 2 případů
— prováděl § 14., pak odvolávání se na to, ž
rozpočet není dosud schválen a že proto vláda
neví, jaké bude míti prostředky k disposici, je
fráse, je lichá neseriosní výmluva.
doktor
Nený
Körber
Uhry
25
article
(Souhlas.)
Vždyť § 14. právě pro takové případy byl
do ústavních zákonů zařaděn, aby v případě na-
léhavé nouze nemusila vláda s návrhem na od-
pomoc čekati až do sejití se říšské rady a aby
mohla pomoci ihned.
U nás však užívá se tohoto paragrafu n
všecko jiné, ale jestli celé kraje u nás s hladem
zápasí, paragrafu toho pro nás užiti nelze, nám
se odpovidá jako dětem, až budeme hodní, že
vláda bude uvažovati, má-li se nám něco dáti.
Ostatně vláda vybírá daně dále, bez
ohledu, je-li rozpočet schválen, minísterský před-
seda sám dává si vypláceti služné za 3 mini-
sterské úřady bez ohledu, že rozpočet není
schválen — ale pro kraje nouzi ohro-
žené to nejdel
Když r. 1873 vypukla hospodářská krise,
měla vláda ihned milliony pro všeliké německé
zbankrotované ústavy a obchody, když povoden
v alpských zemích způsobila škody, bylatu
hned vládní pomoc bez rozpočtu; také vydání
na věci vojenské činí se velmi často bez roz-
počtu a není to dávno, kdy hr. Goluchowski
překvapil delegace, takovýmto vydáním, neústavné
provedeným.
Goluchowský
26
article
Vymlouvá-li se tedy dr. Körber na neschvá-
lený rozpočet — není to pravda
Ale ještě více bodá přímo odpověď dra. Körbr
ohledně českého sněmu. On prý je ochoten sněm svo-
lati, až podáme záruky jeho dělnosti — my, ne Něm-
ci, kteří obstrukcí mařili jeho činnost. Není to docel
formální schválení německé obstrukce se strany vlády?
Není to jinými slovy řečeno: to je dobře, vláda s tím
souhlasí, že dělají Němci na českém sněmu obstrukci,
dokud Češi ve vídeňském parlamentě domáhají s
nápravy křivd. (Souhlas a různé hlasy.)
Když pak žádáme o svolání sněmu, odpoví nám
vláda, vymožte si sami, aby Němci od obstrukce upu-
stili, to je zavažte se, že na všecko zapomenete, co
se vám stalo, a že potáhnete ve Vídni káru trpělivě
a spokojeně a neodvážíte se dělali vládě obtíží.
O tom není pochybnosti, že dělání a nedělání ně-
mecké obstrukce na českém sněmu je v rukou
vlády, a ona, majíc šnůrky obstrukčních loutek
v rukou, může loutky ty nechat pro jedno vystoupení
v garderohě ležet, ale to ona nechce! O na schva-
luje obstrukci tu! (Souhlas.)
Čeho chtěl vlastně dr. Körber touto odpovědí
dosíci? Buď měla býti odpověď na prohlášení českých
poslanců proto kousavá, že přerušují s ním všecky
styky. Dostupuje-li nouze stále vyššího a vyššího
stupně, nelze se díviti, že sáhne se k prostředku,
kterého by se jindy neužilo, prolo, když ne schváliti,
vysvětliti se dá krok agrárních poslanců. Ale právě
proto, že kroku toho užito bylo ve všeobecné
nouzi, není — smírně řečeno — humanní, odpově-
diti: „když děláte mně obstrukci, nechíčjte od státu
pomoci.“ Tu patrně přehlédl dr. Körber, že on a stát
není jedno a totéž a že podporu nedává z vlastn
kapsy. Ostatně poškozené a nouzí ohrožené kraje
mají právo žádati od státu pomoci
doktor
Körber
Němec
Čech
Německo
Vídeň
27
article
Jestliže jednou nemovitý statek neposkytne ma-
jitelům žádného výtěžku, je povinností státu,
jim pomoci. Z těchto kruhů odvádí se také nej-
větší daň z krve, odlamtud pochází největší část bran-
ců, a když lidé ti konají všecky povinnosti, které jim
ukládá příslušenství k určitému státu a udržení toholo
státu, pak je povinností státu zachrániti lidi ty pře
hladem a zkázou!
A na toto stanovisko nedovedl se povzněsti
chytrý a obratný státník dr. Körber, jeho ješítnost še-
ptala, aby s posměchem odpověděl: přece jste příšli
mne prosit, ačkoliv vaši poslanci řekli, že se mnou
ničeho míti nechcete .
Anebo, což jest odpornější, chtěl odpovědí svou
popuditi voliče proti poslancům če-
ským a proti obstrukci, jinými slovy, vy-
užitkovati nouze v krajích českých
proti poslancům a proti hrozící ob-
strukci. Patrně měl za to, že nynější nouze po-
vede voliče k tomu, že opustí své poslance a donutí
je, aby za skývu chleba upustili od dosavadní tak-
tiky. Byl-li tento účel motivem dru. Körbrovi, pak
každý slušný člověk musí zavrhnouti,
že nouze a hladu v krajinách českých
mělo býti využitkováno k účelům po-
litiky vládní. (Souhlas)
doktor
Körber