ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5598e50-7108-11dc-aa12-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 48, person 66, org 13
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 29. ledna 1904.
Praha
3 masthead
čísla 29.
4 article
Na ranní a odpol. licty předpléof sb v Praze v adminisírnei na měsíe . . . . . . 9 En čtvrt lela . . . . 6 K— s dvojí donkeko na měsíc, . . . . . 7 K 00h na čivrt leta Fe alislkšck: na měsíe . . . . . . 2 K 90h Poštou: rn mĚsíc . . . . . na čtvrt lela . . . . 9 K 60 n s dvojí zásilkou na poěeíe na čtvrt leta“ . . . . 11 K d0
Praha
5 article Pěkné ladění k národnímu smíru
Pěkné ladění k národnímu smíru Klid a pevnost, s jakými zástupci naši v delegacích jako v rozmluvách s panovníkem hájili naši spravedlivou věc, přivádějí zapřísáhlé naše odpůrce, k nimž ovšem na místě čelném řadíme samého předsedu ministerstva — patrně z míry a rovnováhy, takže čím blíže nadchází nutné svolání parlamentu — (prý již v únoru) tím podrážděnějí a zmateněji proti nám si ve- dou. Dnes naříkají na nesnesitelnou rozhára- nost všech poměrů, na krutou bídu průmyslu i obchodu, na nepřipravenost Rakouska vůči cizině, která nám každé hodiny může vypovědět obchodní smlouvy, i domlouvají nám, abychom jim i vládě podali ruky ke smíru a zachránili tak říši, čímž prý si získáme zásluhy nesko- nalé a vděk přítomných i budoucích. — Ale jak mile na to my odpovíme klidně a poctivě, že jsme vždy ochotni k slušnému míru na základě rovnosti obou národův ve vlastech našich, jak- mile jen se nám vládou podá důkaz dobré vůle tím, že se nám především vrátí, co nám bylo 17. října 1899 násilně vzato — rovnoprávnost jazyka našeho ve vnitřním úřadování a zaručí nám splnění neodkladné naší kulturní potřeby založením české university v hlavním městě Moravy: hle, tu hned padá pánům škraboška smířlivosti rázem s obličeje a na nás se za šklebí germánská furie, supíc zlobou jako na- bodnutá sař.
Rakousko Morava
6 article
Této zálohy že prý nám nesmí vláda za platit pro živý svět, sice prý se »němečtí pa- trioté« mžikem stanou opěl nejhroznějšími bu- řiči. »Bouře německá z roku 1897 by se opakovala a německá ob- strukce by nastoupila po české« — vyhro- žuje »Neue Freie Presse«, zůstavujíc koruně na uváženou, »co by také v zpoura Němeůn znamenala«: »prý — stonásobné z ho- šení zla, po jehož odstranění předevšíms touží.« — Toto zločinné vyhrožování německou re- bellií pro případ, že by vláda chtěla s plnit příkaz základního zákona ústa v vůči národu českému, aby tím vypro- stila státní povoz svůj z bezedného bahna slagnace, nevadí však gentlemanům, aby týmz dechem nekroutili farizejsky očí k nebi a neho- řekovali, jak je mohl dr. Žáček na dvorním plesu »očerňovat« u panovníka z nesná- šenlivosti a nesmířlivosti. Ne oni, beránci, ale my vlci kalíme prý vodu smíru, když »opova- žujeme« se požadovat na vládě, aby »pře blavy Němeův« založila nám druhou universitu českou (proti jejich pěti něme- ckým!) a vrátila nám rovné právo jazyka našeho s němčinou ve státních úřadech vlastí českých. —
Žáček Neue Frei Presse
7 article
Tázala se kdy vláda a tázali se kdy Němci nás o svolení naše, když šlo o založení německých vyšších škol, i tak zbytečných jako něme- cká universita v Bukovině? A ne- vzalo se nám naše rovné právo v úřa- dech prostě ministerskou ordonancí ze dne 14. října 1897 za jásotu Němcův pře hlavy naše i přes všechny prote- stace naše?l Rcete, kde jinde na světě bylo by možné. aby národu vzdělanému, s tak velikou minulostá jako čestnou přítomnostl směla cizorod menšina někdejších přistěhoval- cův zapovídati, že nesmí v otcov- ské vlasti své požívati rovnéh práva a zřizovati si pro syny sve potřebných škol a ústavů bez mi- lostivého dovolení těch potomkův po bělohorské přísady, bez »placet« všelikých těch d'Elvertův, Brassův, Grossův et tutti qunnt renegátův.
Němec Němcův Elvertův Brassův Grossův Bukovina
8 article
To si máme dát od vás líbit, pánové, od vás, jichž není v zemích našich ani celá tře- tina a kteří jste jakživi nebyli nám dobrými sousedy, ale vždy nepřáteli našeho rodu a jazyka, vždy nepřáteli státního práva a slávy zemí ko- runy české? A přece ještě nemáte na tom dosti, ještě opovažujete se nadýmati k horšímu přikoří proti vlasti naší: Ač víle, jak byla vaší německou centralisací oloupena o své bohatství, jak ji Vídeň bezprávně odnímala od r. 1749 jeden zdroj důchodů a příjmů po druhém, až se dnes toto naše království ociťuje v největší nouzi, až finanční tíseň země české, této ko- mory Rakouska, dosahuje mezí krajních — nic- méně nejen že nechcete s námi domáhati se restituce uloupeného sněmům če- ským práva ku povolování daní, ale nechcete vůbec sněm český připustit k žádné záchranné, vla- stenecké práci, chcete pro nic za nie z pouhého jen schválu nepřátelského a z pouhé mstivosti strannické po tak dlouho jej obstruovat, pokud národ náš ne- ustane ve Vídni domáhat se navrácení práva svého zbraní obstrukční. — Jaké to ušlechtilé počínání! A tato pod lost vlastizrádná tvoří dle svědectví va šeho dra. Urbana »operační základnu« celého boje spojených německých stran proti nám Věčná jí pamět!
Vídeň Rakousko Urbano
9 article
Ale za troufalou tou arroganci, za veške- rými těmi kovovými čely přece zdá se, že tetel se chvílemi úzkost nejistoty o konečné výhře, tak že si pánové hledí ji zaplašovat hví- zdotem kurážných písniček, jako ten poutníkzn noci v lese. — Jak prý by nám mohla býti povolena česká universita na Moravě císařským rozhodnutím dle rady Žáčkovy? pohvizduje si »Bohemia«, když prý přece za časů ministerstva Clarova byl dán s rozhodujícího místa vůdcům něme- ckým »způsobem nejdojemnějším« slib, že »ne- bude v záležitostech národních nakročena již nikdy více cesta nařizovací«. — Hm. a koli- kráte bylo nám od téže »Bohemie« odpověděno, že sebe slavnější sliby a přípovědi, ba ani při- sahy a smlouvy v politice nemají platnosti a trvání, když poměry jsou silnější lidí? — A posmíváli se nám orgán něme- ckého kasína současně s vídeňskou »Neue Freie Presse«, že prý marně spekulujeme na finanční a hospodářsko-politické nesnáze vlády Körbrovy, že Rakousko před námi nepoleze ke kříži, že prý jsme obstrukční vojnu prohráli a nebudeme to my, kdož budeme diktovati mír, — tož prostě se tážeme: Kdo pak to ještě do předvčírk kvílel nad zoufalým národohospodářským polo- žením Cislajtanie jak vůči Uhrám tak vůči ci- zině, kdo pak to sváděl vinu na naši obstrukci, že přes všechno zvyšování daní již finance Cislajtanie vykazují 10-milliono vý schodek?
Žáčkův Clarův Rakousko Uhry český univerzita na Morava Bohemia Neue Frei Presse
10 article
Kdo pak to trnul při pomyšlení, co bude, zmaříme-li svou obstrukcí parlamentní projednání celního tarifu, obchodních smluv s Uhry a a cizinou? Tytéž cudné Körbrovy Amazonky, které dnes se jménem pána svého chvástají, že prý jeho počtův svou obstrukcí naprosto ne- zhatíme, žádných nesnází mu nezpůsobíme, že opatří státní nezbytnosti přes náš odpor přímo hravě. Tak to pletou, jak potřebují, každou chvili jinak. Včera sám jejich Steinwender do- znal, že jsme my Češi partii neprohráli a už také neprohrajem, dnes »Bohemie« opět bramar- basuje o naší porážce, poněvadž prý jsme ani nevyhladověli stát, ani nezlomili tuhou sílu Němců. V tomže čísle »Bohemie« naříká však opět dr. Urban, že prý »spousty posledních sedmi let na všech polích národního blahobytu, zvláště však na poli hospodářském snad větší jsou, než jakých by byla způsobila nešťastná válka«. — Nebudeme diktovat mír druh druhu, an my Němcům ani oni nám, ale hodláme se o něj na základě rovnosti a práva vlast s nimi kdys smlouvat, až je svrehovan nouze politická přivede k poznání, že nelze vládnouti proti národu našemu a prot slovanským národům vůbec křivdou a šidbou, lstí a bezprávím ani hodiny délel
Čech Němec Urban Uhry Körbrův Amazonka Bohemia
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Pešti, 28. ledna. (Nové prohlášen Tiszovo.) Slíbenou řeč o politické situaci pro- mluvil hr. Tisza v dnešní schůzi sněmovní. Když byl předseda Des. Perczel věnoval vzpo- mínku zesnulému poslanci Pichlerovi a ugrono- vec Szluha domluvil svou obstrukční řeč proti branecké předloze, ujal se slova hr. Tisza. Vzpomenul nejprvé své poslední řeči, v níž oznámil, že vláda a vládní strana budou se držeti dosavadní umírněné taktiky jen tak dlouho, dokud se neukáže, že se obstrukci strany Szederkenyovy dostává podpory s jiných stran. Od té doby uplynul jen týden, ale dnes jen slepý nevidí, že se poslancům, provádějícím zjevnou obstrukci, dostává více neb méně tajené pomoci se strany, dvakrát až třikrát tak silné, jako jest strana obstruující. Řečník podává pak přehled sněmovních událostí za poslední tři mě- síce. Převzali jsme — práví — jsou tomu tři měsíce, správu země za poměrů, z nichž každý vážně smýšlející vlastenec musil s obavou se- znati, že národ kráčí katastrofě vstříc. (Hluk na levici.) Když jsme nastupovali vládu, přinášeli jsme s sebou dvě věci: Rozřešení, které jedině může národ uspokojiti a pevnou vůli, že budeme provozovati politiku, která dle našeho přesvěd- čení hoví největším a nejposvátnějším zájmům národa. (Hlas: Rakouskou politiku!) Zájmům země nehoví se, uvrhne-li se do mdloby a an- archie, nehoví se jim šířením nevážnosti k ústavě a proto konají národu velikou službu, kdož se staví proti těmto proudům.
Perczel Pichler Szluha Hlas Pešť Tiszovo Tisza
12 article
Pokud se týče prostředků — pokračoval h Tisza — bylo nám vše jasno již při založení na- šeho kabinetu. Obdrželi jsme také s rozhodují cího místa svolení ke každé akci, která se může ukázati nezbytnou. (Hlas na levici: Nezatahujte korunu do debaty, pane hrabě! — Posl. Hollo Koruna si tedy přála parallelních schůzí?) Přes to vláda neužila ihned těchto prostředků, poně vadž jest její povinnost, užiti jich teprve tehdy až mírné prostředky budou vyčerpány a ultima ratio přinutí ji, aby takových prostředků užila (Posl. Kaas: Která je to ultima ratio?) S druhé strany doufáme též, že v národ pronikne ko- nečně přesvědčení, že vláda stojí na půdě jedině možného klidného rozvoje. V parlamentě velik část vzdala se obstrukce. Ale jedna skupina, tvo- řící sotva čtyřicátý díl sněmovny, ochromuje parlament. Proto vláda vidí se nucenu, odvoditi z otázky té důsledky a chopiti se jine taktiky. (Hlasy: Podejte demissi!) Všechny strany musejí se svorně snažiti o obnovení par- lamentarismu, jejž ohrožují jednotlivci, stojící na stanovisku politických zoufalců. (Pochvala na pravici. Posl. Bartha: Jsme tedy petrolejníci?) Předseda Perczel: Prosím, zatím se držme jednacího řádu. (Pochvala v pravo. Hlasy na levici: Tedy jen zatím! Teď se pan předsed podřekl. — Posl. Lengyel: Poděkujte se z předsednictva, chcete-li jednací řád dodržo- vati jen zatímně. Buď jednací řád, nebo pěstní právo.) Předseda volá Lengyela k pořádku.
Posl Kaas Barth Lengyel
13 article
(Posl. Lengyel: Můžete mně ještě jednou plakátováním uděliti důtku. — Posl. Rako sy Předseda vypovídá jednací řád na osm dní.) Hr. Tisza pokračuje: Nevzdávám se na děje, že všichni živlové přispějí k obnovení po- řádku. Myslím, že se nemýlím, tvrdím-li, že pro případ, že se nepodaří obnoviti mír, všichni čle- nové liberální strany povedou nejkrajnější boj proti obstrukci. (Bar. Kaas: Tak energickým buďte proti Rakousku!) Poněvadž však boj může trvati nedohlednou dobu, vláda pokládá za nutné svolati delegaci, aby se vyřídily spo- lečné potřeby. (Posl. Bartha: Dříve jste mlu- vil jinak!) I poměry byly jiné. Taktika musí se měniti dle poměrů. Uherská delegace sejde se
Posl Kaas Barth Hradec Rakousko Tisza
14 article
tedy 3. února a pro sněmovnu nastane tedy přo- stávka dvou až tří neděl. Do té doby máme ještě pět dní, tedy dosti času, aby se branecká před- loha vyřídila. Nechať vedou obstrukci jakékoli motivy... (Bar. Kaas: Jsme podplaceni, ne- pravda-li?) IIr. Tisza: To je osobní názor . . Vyzývám vás, jestliže vlastenectví ještě ne- utuchlo ve vašich srdcích, abyste nepřekáželi. by tříročáci mohli býti konečně posláni domů náhradní záložníci, většinou otcové rodin, byli sproštěni služby. Budeme míti ještě kolikrát pří- ležitost, utkati se v boji a já se mu nevyhnu. Zvolte si jiné bojiště a nepoškozujte pro vrtochy a tvrdošíjnost veliké zájmy země. Jsem pře- svědčen, že země nám dá za pravdu a že se chce vrátiti k oné národní politice, která buduje, ale neboří. (Hlučná pochvala na pravici.) Posl. Eötvös prohlašuje, že předlohu za mítá, ale je pro to, aby se braněcká předloha nyní propustila, poněvadž nutno seznati, co vláda vlastně zmůže: Pak bude možno pokračovati v boji. Řečník pokládá za chybu, že ministerský předseda vyjednával pouze s vůdci velikých stran a ne se všemi opposičnými stranami. Radí mini- sterskému předsedovi, aby dohonil, co zameškal Hr. Tisza odpovídá, že když nastoupil vládu, navštívil předsedy všech opposičných stran. (Posl. Ernszt ze strany lidové: V novi nách se psalo, že jste o straně lidové řekl, že denuncuje.) Věřte vždycky v opak toho, co čtele v novinách, a budete blíže pravdy. Hr. Tisza pak vysvětluje, že s nikým neuzavíral smlouvy, nýbrž vyměňoval pouze názory. Rád budu i nyní vyjednávati, ale musím předem věděti, že budu přijal přátelsky. Poněvadž se mi se strany ob- strukční nedostalo nijaké povzbuzující odpovědi na mé vysvětlení, nemohl jsem jíti dále, než jsem skutečně šel.
Kaas Posl Eötvös Hradec Tisza
15 article
Posl. Lengyel mluví pak delší obstrukčn řeč; po něm mluví posl. Csavolszky. Na řadě jest posl. Ludv. Hollo. Poněvadž čas po- kročil, dovoleno mu, aby svou řeč promluvil ve schůzi příští. Sezení zakončeno ve tři čtvri na tři. Z Pešti, 28. ledna. (Dojem dnešn Tiszovy řeči) jest nepatrný. Dle mínění poslanců řeč Tiszova nebude míti praktickéh účinku. Obstrukce žádá hlavu Tiszovu. Zvlášto strana lidová ukazuje zjevně, že pro obstruke nemá nijakého jiného důvodu, než ten, aby bra necká předloha nebyla schválena za vlády kabi netu Tiszova.
Posl Lengyel Tiszův Pešť
16 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 28. ledna. Němci na Baliu. Ku včerejší zprávě o bojkotu, jejž Něme baliští zahájili proti spojeným Estům a Rusům kteří jim při obecních volbách ve měslech při- pravují porážku za porážkou a jednu krutější druhé, dodáváme poznámku »Svěla«: Němci na Baltu se lekají stále rostoueí moci Estův a Rusů v baltských guberniích Estové a Rusové spojili se k boji proti výhrad- nému panství Němců. Němci utekli se ke spo- jenství Židův, ale ani to jim nepomohlo. Zahá- jený bojkot je zbraň dvojsečná, neboť Estové Rusové nyní odpovědí bojkotováním. Němců Jakých rozměrů nabude boj, Němci vyvolaný nemožno zpředu říci, ale tolik jest jisto, že Němci sami sebe krutě bijou. Nechať se drží sebe déle na svých posicích, přece jejich ne- přirozené panství bude stále slabší, až na konec bude zlomeno. Když už i Estové svrhují německé jho zdaž mohou Němci žádati, aby je trpělivě jak volové nesli Čechové a Moravané?
Němec Rus Estův Est Židův Čecho Moravan Praha Svět
17 article
Ohrožená alliance rusko-francouzská. Do nedávna neodvážil se ve Francii nikdo brojiti proti úzkému přátelství rusko-francouz- skému. Myšlénka francouzsko ruská byla přiliš silná, odpovídala potřebě a instinktu národa. Ale nyní, po 12 letech od založení alliance mnozí soudí, že libánky cara s Francií pomi- nuly a chtějí podrýti velké dílo obezřelných státníků. René Henry o sujetu tomto uveřej- ňuje zajímavé pojednání v »Ouestions di plomatigues et colonialese ze 16 t. m. Nepřátelé alliance vytýkají sentimentálnost a neurčitost stykům obou států. Zklamány jsou též přepjatě naděje těch, kteří soudili, ž alliance vrátí Francii Elsasko- Lotrinsko. Nepřátelé alliance zahájili již prudký bo proli ni. Prohlašují, že přálelský poměr Francie s Anglií a Ilalií znamená oslabení alliance. Tvrdi, že alliance s Ruskem není Francii ne- zbytnou. Ostatně prý Rusko se hlásí v poslední době nápadně k Rakousku a tím též k Ně- mecku, a má v úmyslu opustiti Francii. »Ne- čekejme, přerušme sami poměr, nepotřebujeme Ruska«, praví nepřátelé dvojspolku. Všech krisl používají k tvrzení, že alliance je nepohodlná. Všechny zápletky mezinárodní, otázka východní a makedonská slouží jim za podnět k hlásání, že Francie se má uvolniti z podruží Ruska. René Henry ve své článku polemisuje bystře proti francouzským rusofolům. Nenechává bez odpovědi jejich námitky a podrobuje ostré ana- lyse jejich útoky na allianci rusko francouzskou. A hlavním předmětem jeho studie politickéje vystížení vzlahu alliance francouzsko-ruské otázce východní.
René Henry Ouestions Elsasko Francie Lotrinsko Anglie Rusko Rakousko
18 article Anglická kampaň parlamentní.
Anglická kampaň parlamentní. Přiští úterý 2. února zahájen bude opě parlament anglický Eduardem VII. s obvyklou okázalostí. Celá kampaň parlamentní bude tento- kráte státi zajisté ve znamení celní poli- tiky, jež veřejné mínění anglické dík Cham- berlainovi tolik pobouřila a steré pásky stran uvolnila. Tak konati se bude u lorda Wimborna 8. února banket stoupenců svobodně tržby, na němž sejde se až 70 členů parlamentu, mez nimiž z liberální opposice Herbert Gladstone, lord Rosebery a z dosavadního liberálního křídla vládní strany vévoda Devonshirský. Na banketu bude usilováno o to, aby se toto liberální křídlo vládní strany, když jeho vůdce vévoda Davan- shirský Chamberlaínovou politikou ochranářskou byl u vlády vytlačen, spojilo se opět s opposicí. jak bývalo tomu před léty. Dříve nežli Glad- stone svou spravedlivou politikou na prospěch samosprávy jrské stranu liberální dosud jednot- nou, byl ve dva tábory rozdělil.
Eduard VII Wimborna Gladstone Rosebery Devonshirský Davan Cham Glad
19 article
Nový ruský konsulát v Persii. Rusko otevřelo nový konsulát v perském městě Kermanšachu. Tím postaralo se o svůj konsulský dozor na hlavní arlerii, spojující Iran se zeměmi tureckými. Angličané zřídili Kermanšachu konsulát dva tomu roky a chy- stají konsulát v Turbeši-Chajdaru v Chorosanu. Ruský konsulát v Kermanšachu nebude Anglii vítán. Očekává se, že odpovědí na to bude zřízení nových konsulátův anglických. Rusko však je činem svým uspokojeno a klidně hledl vstříc dalšímu závodění s Anglií o vliv na různých stranách Asie. Poplach anglických listů, tropený v posledních dvou nedělích Dálným Východem, měl za účel připoutati pozor- nost Ruska na Koreu, Japonsko a Čínu, a za to ji odvrátit od Persie, Afganistanu a Tibetu, nemluvíme-li o Balkáně: Odtud všechny ty na- mnoze nejapné výmysly angliekých novin, kte- rými značně poškodily vážnost anglické žurnali- stiky na pevnině. Kermanšach si Anglie vyhlídla proto, že má velmi přiznivé podminky k prodloužení toho obchodního spojení, o které se chce Německo postarati dráhou Bagdadskou. Rusko tedy, po- stavivši do Kermanšachu svého konsula, učinilo zároveň obratný tah proli německým plánům, projeveným stavbou dráhy Bagdadské.
Angličan Persie Rusko Kermanšach Turbeš Anglie Asie Korea Japonsko Čína Afghánistán Balkán Německo
20 article
„Drzi povstalci“.
21 article
Před odjezdem parníku. »Darmsťadtu«, jenž veze první posily do jižní Afriky, poslal cisai Vilém II. mužstvu tomu telegram, v němž pro- jevuje politování, že se nemohl s vojskem tím osobně rozloučiti a dokládá dále: »Očekávám, že statečností, kázní a věrným konáním povin nosti činiti budete česť německé armádě. A tak nebude věru nesnadno, ztrestati drzé po- vstalce zaslouženým způsobem. Bůh s vámi! Vilém II.« Zatím ovšem byl povstalci skutečně tak »drzl«, že z trestal sami Němce za celou řadu brulálnosti od nich po léta zakoušených. D tom pak, že by bůhi byl s vojskem osadním při hromadných popravách, plenech a konfiskacích, jež se nyní v Afnice chystají, dlužno ovšem také slušně pochybovati. Anglické listy přinesly zprávy, že staniee německé Omaruru a Okohandža byly již povslale dobyty, ale s německé strany to dosud potvr zeno není. Plány Německa v Malé Asii. »Morning Post« dovídá se z Cařihradu, že sultan, aby předešel kolonisační plány německé v Malé Asii, nařídil, aby podél bagdadské dráhy osazováno bylo hojně obyvatelstva mohamedán- ského, jemuž by se od úřadův dostalo obil k osevu i nářadí hospodářského.
Vilém II Němec jižní Afrika Německo Asie Cařihrad Okohandža Morning Post
22 article
Král belgický v Berlíně. Oproti tvrzení »Tempsu«, že Leopoldm pozván byl do Berlína Vilémem II., konstatuje oficiosní berlinská »Neue Pol. Korrespondenze. že panovnická schůzka tato vyšla z podnětu belgického krále. Jen co se prý návštěvy týče, bylo z Berlína Leopoldu II. doporučeno, aby k návštěvě zvolil den narozenin císaře ně- meckého. Persekuce a — královský zámek v Poznani Pražádnou náhradou za malicherné, ale v malichernosti té tím brutalnější persekuee polského živlu nebude zajisté pro Polsko úmysl, z Berlína ohlašovaný, usídliti v Poznani trvale některého pruského prince. Z Berlína se totiž oznamuje, že cisařský palác, jenž má se v Poz nani v romanském slohu vystavěti, má býti zřízen tak, aby v něm mohl vedle občasného pobytu cisařova sídliti trvale i některý prine pruský a jeho dvůr. Zámek obsahovati bude i representační místnosti pro velké přijímání úřadův, deputací atd. Tyto úmysly Berlína nejsou zajisté bez význámu — i mezi- národního. Na smýšlení utlačeného polského lidu ana jeho odpor proti pruským násilnostem ale vlivu míti nebudou.
Leopoldm Vilém II Neue Pol Leopold II Berlín Poznaň Polsko Poza
23 article Odpověď dra, Körbra.
Odpověď dra, Körbra. Klub národní strany svobodo- myslné svolal na včerejšek večer do svých místností v Měšťanské besedě členskou schůzi, na jejíž program dal rozhovo o odpovědi předsedy ministerstva dra. Körbra na žádosti o státní pod- poru poškozeným krajům. Rozhovor zahájil advokát dr. Nesý a zúčastnili se ho četní řečníci, kteří odpověď chefa rakouské vlády řádně rozebrali a po zásluze posoudili i odsou- dili a zároveň poukázali na její důsledky. Schůzi zahájil místopředseda klubu p. dr. Krajník uvítáním přítomných, načež pravil; »Zajisté již dlouho nevzbudilo nic tak trapný dojem, jako odpověď ministerského předsedy dra. Körbra k vyzvání, aby kalastrofou stiženým krajanům poskknuta byla vydatnější pomoc nalezla tato pěmo neslýchaná odpověď také u celého českého národa odezvu, že se ji dr Körber nenadál a která rozhodně nepřispěje k tomu, aby se styky s vládou polepšily, naopak V drobném prodejie ranní číslo o zobě na odpolední . . . . . . . za 2 b Ve alialkách na venkovš: raaní čéslo. odpolední. . . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově napřea Předulacení s inserty příjímá sdmin strace v Marianské ulicš č. a. Tam nacházejí ao též rrdskee thakárna a sxpedice „Národnich Liste“. Bukopisy se nevzacsjí.
Körbr Nesý doktor Krajník Körber klub národní strana svoboda
24 article
stane se při známé české povaze opak toho. (Souhlas.) Zpravodaj p. dr. Nený pravil, že dř. Körber, o němž se tíhá, že prý je chytrým, odpovědí, klerou zaslal na telegram agrárních poslanců, okázal, že rozvážným neni. Kolik slov jest v jeho známé odpovědi, tolik je v ní neupřím no- stí a nepravd. (Souhlas.) Takovou odpověd rozvážný politik by nikdy nedal, poněvadž by musil předvídati, že rozvíří ještě více vlny ne- spokojenosti, že jestě více takovou odpovědí popudí celý národ proti sobě a že v krajinách nouzí nejvíce postižených zanechá taková od- pověď hluboké stopy hněvu. (Souhlas.) Odpověd tato, praví řečník, pro svůj ne- seriosní obsah nezasluhuje ani, abychom seji kritikou podrobně zabývali, ona není hodna kri- tiky vážného sboru; nám jedná se spíše o to, aby klub projevil svoje minění v příčině budou- cího postavení naší delegace naproti tomu, kdo na prosby nouzí strádajících krájů takto odpo- věděl. Neboť vážně tato odpověď míněna ne- byla a býti nemohla, jen malicherné mo- tivy mohly mu odpověď tu našeptati. Od roku 1896 vládne se u nás § 14. s malými přestávkami a sám dr. Körber jedině tímto paragrafem drží se u vesla a jestli se ne- ostýchal uzavříti obchodní smlouvu s Italií na základě § 14., jestli — jak dává prohlašovati — nebude míti žádných obav provésti vyrov- nání s Uhry na základě § 14., jestli dosud státní rozpočty z pravidla — mimo 2 případů — prováděl § 14., pak odvolávání se na to, ž rozpočet není dosud schválen a že proto vláda neví, jaké bude míti prostředky k disposici, je fráse, je lichá neseriosní výmluva.
doktor Nený Körber Uhry
25 article
(Souhlas.) Vždyť § 14. právě pro takové případy byl do ústavních zákonů zařaděn, aby v případě na- léhavé nouze nemusila vláda s návrhem na od- pomoc čekati až do sejití se říšské rady a aby mohla pomoci ihned. U nás však užívá se tohoto paragrafu n všecko jiné, ale jestli celé kraje u nás s hladem zápasí, paragrafu toho pro nás užiti nelze, nám se odpovidá jako dětem, až budeme hodní, že vláda bude uvažovati, má-li se nám něco dáti. Ostatně vláda vybírá daně dále, bez ohledu, je-li rozpočet schválen, minísterský před- seda sám dává si vypláceti služné za 3 mini- sterské úřady bez ohledu, že rozpočet není schválen — ale pro kraje nouzi ohro- žené to nejdel Když r. 1873 vypukla hospodářská krise, měla vláda ihned milliony pro všeliké německé zbankrotované ústavy a obchody, když povoden v alpských zemích způsobila škody, bylatu hned vládní pomoc bez rozpočtu; také vydání na věci vojenské činí se velmi často bez roz- počtu a není to dávno, kdy hr. Goluchowski překvapil delegace, takovýmto vydáním, neústavné provedeným.
Goluchowský
26 article
Vymlouvá-li se tedy dr. Körber na neschvá- lený rozpočet — není to pravda Ale ještě více bodá přímo odpověď dra. Körbr ohledně českého sněmu. On prý je ochoten sněm svo- lati, až podáme záruky jeho dělnosti — my, ne Něm- ci, kteří obstrukcí mařili jeho činnost. Není to docel formální schválení německé obstrukce se strany vlády? Není to jinými slovy řečeno: to je dobře, vláda s tím souhlasí, že dělají Němci na českém sněmu obstrukci, dokud Češi ve vídeňském parlamentě domáhají s nápravy křivd. (Souhlas a různé hlasy.) Když pak žádáme o svolání sněmu, odpoví nám vláda, vymožte si sami, aby Němci od obstrukce upu- stili, to je zavažte se, že na všecko zapomenete, co se vám stalo, a že potáhnete ve Vídni káru trpělivě a spokojeně a neodvážíte se dělali vládě obtíží. O tom není pochybnosti, že dělání a nedělání ně- mecké obstrukce na českém sněmu je v rukou vlády, a ona, majíc šnůrky obstrukčních loutek v rukou, může loutky ty nechat pro jedno vystoupení v garderohě ležet, ale to ona nechce! O na schva- luje obstrukci tu! (Souhlas.) Čeho chtěl vlastně dr. Körber touto odpovědí dosíci? Buď měla býti odpověď na prohlášení českých poslanců proto kousavá, že přerušují s ním všecky styky. Dostupuje-li nouze stále vyššího a vyššího stupně, nelze se díviti, že sáhne se k prostředku, kterého by se jindy neužilo, prolo, když ne schváliti, vysvětliti se dá krok agrárních poslanců. Ale právě proto, že kroku toho užito bylo ve všeobecné nouzi, není — smírně řečeno — humanní, odpově- diti: „když děláte mně obstrukci, nechíčjte od státu pomoci.“ Tu patrně přehlédl dr. Körber, že on a stát není jedno a totéž a že podporu nedává z vlastn kapsy. Ostatně poškozené a nouzí ohrožené kraje mají právo žádati od státu pomoci
doktor Körber Němec Čech Německo Vídeň
27 article
Jestliže jednou nemovitý statek neposkytne ma- jitelům žádného výtěžku, je povinností státu, jim pomoci. Z těchto kruhů odvádí se také nej- větší daň z krve, odlamtud pochází největší část bran- ců, a když lidé ti konají všecky povinnosti, které jim ukládá příslušenství k určitému státu a udržení toholo státu, pak je povinností státu zachrániti lidi ty pře hladem a zkázou! A na toto stanovisko nedovedl se povzněsti chytrý a obratný státník dr. Körber, jeho ješítnost še- ptala, aby s posměchem odpověděl: přece jste příšli mne prosit, ačkoliv vaši poslanci řekli, že se mnou ničeho míti nechcete . Anebo, což jest odpornější, chtěl odpovědí svou popuditi voliče proti poslancům če- ským a proti obstrukci, jinými slovy, vy- užitkovati nouze v krajích českých proti poslancům a proti hrozící ob- strukci. Patrně měl za to, že nynější nouze po- vede voliče k tomu, že opustí své poslance a donutí je, aby za skývu chleba upustili od dosavadní tak- tiky. Byl-li tento účel motivem dru. Körbrovi, pak každý slušný člověk musí zavrhnouti, že nouze a hladu v krajinách českých mělo býti využitkováno k účelům po- litiky vládní. (Souhlas)
doktor Körber