1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 5. srpna 1913.
Praha
4
article
la ranní a večerní llsty
předplácí se
V Praze v administracií
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvoji donáškou
na měsle.
na čtvrt leta : . . . 7 K es
ve Bllálkách „ K no
ne měslo .
Poštou
a město.
na čtvrt fota . . . . 9 K o0
s dvojí zásilkou
a měsle
n atie: : :ke
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
Následky hnětou?
Následky hnětou?
Ne jinak, než jakoby počínalo býti
mnohým německým „liberálům“ z násled-
ků vlastního jejich herostratského zloči-
nu teskno a úzko u srdce.
Pět let jako zaslepení škůdníci ničili
svou obstrukcí sněm království našeho.
Darmo jsme je varovali, aby dychtíce ublí-
žit nám, neublížili též svému vlastnímu lí-
du, pro jehož potřeby jest sněm zemský
právě tak důležitý a nepostrádatelný or-
ganism jako pro národ náš. Znemožnit sněm
a vyhladovět správu zemskou, bylo neta-
jeným vandalským heslem jejich nejsvévo-
lnější obstrukce. Škodolibě pásti se rok
za rokem na rostoucí nouzi v zemské po-
kladně, zakřikovati vládu, aby neposkyto-
vala zemi pomoci ani zálohami, ani jinak:
aby zemskému výboru nevyhověla, kdy-
koliv žádal za zvýšení zemských přirážek
nebo za obnovení dávky pivní.
Ač byl finanční referát zemského vý-
boru od let stále v rukou jejich vlastních
německých předáků dra. Eppingra a po
něm dra. Urbana, nicméně tisk německé
obstrukce neustále křičel o hanebném ho-
spodářství („Mísswirtschaft“) české větší-
ny zemského výboru — líčil zemský výbor
jako lehkomyslného marnotratníka a dlu-
haře, který poškozuje zemi ustavičným
prodlužováním jí... ovšem na prospěch
nás Čechů. Takovými zbraněmi bojováno
proti zemské správě za tím šlechetným
účelem, aby nadešlo jedno z dvojího: bud
kapitulace českého národa před jejich
diktáty, anebo finanční krach země a s ním
řízný vládní komisař a sekvestor s neob-
mezenou mocí.
Čecho
Urbano
7
article
Kapitulace naší nedosáhli a také ne
finančního bankrotu země, ale dosáhli
faktické dočasné kassace zemského
výboru a rozpuštění sněmu zemského, bůh
suď na jak dlouho.
Mohlo by se mysliti, že jsou s tímto
„krásným úspěchem svého pětiletého
herostratství jak náleží spokojeni. V prv-
ním okamžiku po převratu 26. července
snad také namnoze byli. Leč škodolibý
smích brzy jim počal kysati na rtech, i za-
čali mručet, že převrat nedopadl docela
tak, jak si přáli, že vlastně „německá věc“
prakticky ničeho těmi anenskými patenty
nezískala, ježto my Čechové nejsme jimi na
mysli zkrušeni a oblomeni tak, abychom
s resignací skláněli šíji a hotovili se pode-
psati podmínky míru, jaké oni nám na-
díktují. Naopak prý se zahájenou sana c
financí zemských postavení a síla
německé obstrukce tou měrou
zhorší, že kleště její zrezaví a rozlámou
se o tvrdé české kamenáče při prvním
stisknutí ..
To vše jde německému táboru znená-
hla na rozum. Spiritus vyčpěl — zůstala
otrava. Tak dočtli jsme se ve včerejší „Bo-
hemii“ — pravíme: v „Bohemii“ týden po
„mravném vítězství“ německé obstrukc
doslovně toho nářku:
„Jedním z nejkormutlivějších
následků národního zápasu jest, že v zápa-
lu bitevním ohroženy bývají též stat-
ky, kteréž pro oba národy stejně
vzácnýmijsou a kteréž by měly býti
nedotknutelnými... Tak dovedly
jazykové spory zemi českou k tomu úpad-
k u, jehožželíme (viděli jsme, oč pět
let německá obstrukce usilovala! Pozn.
Čecho
Spiritus
Bohemia
8
article
red.), k zničení ústavy české země a k za-
vedení nového státního práva českého (!7).
kteréž jest naprosto jinaké, než o jakém
Češi snili.“ — „Jsem odjakživa centralistou
a Rakušanem,“ pokračuje prof. dr. I
Spiegel, autor té jeremiády v „Bohemii
a potírával české státní právo jakožto stá-
tu úporné. Avšak zde nejedná se pouzeo
českou věc, pouze o spor mezi státem a ze-
mi. S ústavou zemskou otřeseno též
krutě rakouské státní právo, kon-
stitučnost, trvalost práva, jakož i právní ji-
stota.
„I divím se věru, kterak obyvatelstvo
(německé) si toho tak málo je vědomo, kte-
rak zemské právo a právo státu, parlamen-
tarismu a svobody občanské spolu vespolek
úzce souvisí a jak snadno může po jednom
oktroji následovat druhý a třetí, po
odstranění sněmu zemského od-
stranění říšské rady, po zrušení volebního
práva zničení, nebo zkrácení jiných práv.
Kdyby si vzal pan prof. dr. Spiegel práci
probírati se starými sněmovními protokoly
z dob našich prvních zápasů s německými
centralisty, kteří se okázale proti nám vy-
nášeli svou věrností k ústavě, k parlamen-
tarismu a liberalismu, shledal by v přečet-
ných řečech tehdejších českých vynikají-
cích politiků, jak jsme těm „ústavověrným
farizeům německým ukazovali v zrcadle
jich skutků, jakými jsou v pravdě — hro-
baři práva a svobody, ježto nechtějí a ne-
dovedou býti spravedlivými ku většině ná-
rodů rakouských a kterak pod rouškou „ú-
stavnosti“ skrývají jen své absolutické,
k násilí a nadpráví tihnoucí obmysly.
Bylo to ještě za Schmerlinga, když za
bouřlivé schůze sněmovny vídeňské (za
Skotskou branou) dr. Rieger vmetl u spra-
vedlivém hněvu právo a slušnost lámajícím
matadorům německým ve tvář výstrahu
„Vy, pánové, té naší svobodě ústavní a par-
lamentní takhle brzy odzpíváte!
Čech
Rakušan
profesor
doktor
Spiegel
Schmerling
Rieger
ústav český země
Bohemia
a svoboda
bar práv
9
article
Kdyby prof. dr. Spiegel byl více Raku-
šanem než německým centralistou, musil
by také v dnešním případě doznat, že jestl
kdo zde vědomě a dlouho kopal ústavnímu
právu zemskému hrob, byly to ruce ně-
meckých „ústavověrců“, byly to ruce ně-
meckých násilníků obstrukčních.
On ale zatím o svých bližních šetrně
mlčí a pouze na — veškeré ministry
ve vládě Stürgkhově žehrá, i vyslovuje nad
tím úžas svůj, že „ani jediný z nich neměl
tolik silných ústavoprávních pochybností
proti oktroji, aby se byl raději s úřadem
svým rozžehnal, než by patenty ze 26. čer-
vence podepsal . .
Mohlo by se tudíž soudit, že jde to
p. Spieglovi od srdce, když ke konci své
jeremiády napomíná všechny strany, kter
to myslí s ústavností a lidovými právy u-
přímně, aby na program svůj dnes napsaly
co nejrychlejší znovuzavedení ústavních po-
měrů.
Neboť již prý vydáno heslo, že stát
může zemskou správu teprv pustit z rukou,
až nastane v Čechách pořádek. Znamená-li
prý to: až dojde k smíru obou národů, mohl
by ten neústavní stav potrvati hodně
dlouho, čímž by právům lidu i státu samé-
mu byla způsobena nesmírná škoda. —
Ale, nastojte, pojednou pan Spiegel si
vzpomene na vytouženě od Němců ná-
rodnostní rozhraníčení soudních
okresů v Čechách, nuž a tu je rázem — —
konec jeho lásce k ústavnosti a právu sně-
mu českého. Neboť ujišťuje vládu, kdyby
nynísvémocně, t. j. bez souhlasu sně-
mu českého rozhraničila soudní
okresy v Čechách —,proti tomu prý
by se ovšem nedalonejmenšího
namítat"! Tableau!
Což neví p. prof. Spiegel, jak své doby
sám dr. Herbst uznal, že je to nepochybné
v zákoně zakotvené právo sněmu, abyo
každé změně okresu byl dříve slyšán jeho
hlas?!
profesor
doktor
Spiegel
Stürgkhův
Spiegl
Němec
Tableau
Herbst
Čechy
10
title
Válka mezi spojenci.
11
article
Rumunsko naléhá na uzavření míru
Rumunsko naléhá na uzavření míru
Z Bukurešti, 4. srpna. (K. k.) Rumunská
delegace kladla dosud hlavní váhu na to,
aby delegáti válčících stran dohodli se
mezi sebou, pokud možno, nejvíce. Protože
velký rozdil mezi požadavky obou stran
soukromými poradami v posledních dnech
podstatně se nezměnil, pokládá min. před-
seda Majorescu za vhodnou nynější chvili,
aby uplatněn byl rumunský vliv,
jenž cili k umírněnosti. K tomu jest nej-
prve třeba prodloužení příměři, jež bude
v dnešní dopolední schůzi navrženo. Až
do zítřka bude ponechán dele-
gátům válčících stran čas, a by
požadavky se sblížily. Zitra po-
zve min. předseda Majorescu před-
sedy delegací spojenců a pak
Tončeva ke zvláštní poradě.
Dle názoru informovaných kruhů bude
v Bukurešti v každém případě
mír uzavřen. V nejhoršim případě usta-
noví současně mírová smlouva, že některé,
blíže označené body vyhraženy budou
rozhodnutí velmocí.
Z Bukureští, 4. srpna. Na otázku, zdali
je pravdou, že srbští a řečtí delegáti v úterý
opusti Bukurešť, nebude-li do té doby do-
cíleno dohody, odpověděl řecký m.-p. Ve-
nizelos: »Zůstaneme do čtvrtka
abychom ukázali dobrou vůli
k smír u«.
Tončev
Rumunsko
Bukurešť
12
article
Mírová konference.
Z Bukureští, 4. srpna. (Ag. Tel. Roum.)
Mírová konference konala schůzi za předsed-
nictví ministerského předsedy Majoresca, kte-
rý sdělil, že podle učiněného usnesení může
sděliti konkretní návrhy v příčině Rumunska
a Bulharska. Byl by šťasten, kdyby práce také
na jiných stranách dostatečně pokročily, aby
mohly býti návrhy předloženy konferenci
projevuje naději, že rumunsko-bulharský pří-
klad jest dobrým znamaním. Řečník prohlásil
že všechny sporně otázky mezi Rumunskema
Bulharskem byly definitivně rozřešeny. Pře
to nepovažuje Rumunsko svoji práci za skon-
čenu. Neodlučuje svoji vlastní věc od společ-
né věci a oddá se společnému dílu s ještě
větší horlivostí než dříve. Aby se dospěl
k cíli, navrhl ministerský předseda, aby klid
zbraní byl prodloužen o tři dny. Návrh byl
schválen a schůze skončena. Bude se v ní po-
kračovati zítra o 4. hod. odpol. Po vzoru ber-
línského kongresu bylo usneseno, konati sou-
kromé rozhovory ve skupinách. První rozho-
vor konal se odpoledne mezi ministerskými
předsedy Majorescem, Venizelem a Pašičem
Z Bukurešti, 4. srpna. (K. k.) Zde se má
za to, že do pátku v poledne, kdy vy-
prší prodloužené příměří, bude bukureštské
dílo míru rozhodně skončeno. Od docíleného
výsledku závisí, zdali revise mírové smlouvy
velmocemi bude záležeti toliko v aprobac
nebo rektifikaci smlouvy.
Přiměří o tří dny prodlouženo.
Z Bukureští, 4. srpna. (Ag. Tel. Roum.)
K návrhu ministerského před-
sedy Majorescu prodloužila mí-
rová koníerence příměří o t ř
dny.
Roa
Pašič
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Majoresca
Majoresc
Venizel
13
article
O Kavalu.
Z Bukurešti, 4. srpna. Dnes zástup-
cové velmocí zahájili vyjedná-
vání, aby rozřešena byla otázka
Kavaly. V diplomatických kruzích je na-
děje, že velmoci v této záležitosti v určité
formě zakročí.
Z Říma, 4. srpna. Zdejší ruský vel-
vyslanec žádal dnes ministra zahraničních
záležitostí, aby Italie účastnila se kolektiv-
ního zakročení velmocí v Athénách a Běle-
hradě, aby Kavala byla ponechána Bulhar-
sku. Kdyby v Bukurešti nebyla Kavala při-
znána Bulharsku, budou velmoci revidovati
bukurešťskou smlouvu a změní ji ohledně
Kavaly na prospěch Bulharska. Stejně za-
kročili zástupcové ruští u jiných velmocí.
Armáda turecká nechce vydat Drinopole.
Z Cařihradu, 4. srpna. (K. k.) Jak se
proslýchá, přísahala armáda, že za každou
cenu zůstane v Drinopoli. O zprávě, žes ně-
kteří členové kabinetu bylí by ochotní při-
imouti kompensace, prohlásil ministr vnitra
Talaat bey, že není místa v kabinetu pro
ty, kdož se přimlouvali za vyklizení Dri-
nopole.
Bulhar
Talaat
Bukurešť
Řím
Atény
Bulharsko
Drinopol
Cařihrad
Bělahradit
14
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Němečtí radikálové volají říšské poslane
k zodpovědnosti.
Teplická „Deutsche Ztg.“ ve velmi prud-
kém článku prohlašuje, že německé obyvatel-
stvo, kteréž schvalovalo politiku svých zem
ských poslanců žádá, ježto neměli žádného
účastenství na událostech ze dne 26. července.
ospravedlnění a válečný rozkaz od něme-
ckých říšských poslanců. Ačkoli prý podle
všeho lid nemíní názor těchto pánů považo-
vati za rozhodný pro voličstvo, přece má ná-
rok zvěděti je přesně, aby poznal, dá-li se pro-
past mezi voličí a zvolenými překlenouti.
Deutsche Ztg
15
article
Proto nemůže prý dovoliti, aby se vyhnuli
nejpalčivější otázce, jakouž jest zníčení dů-
sledků německé obstrukce... Vůdcové něme-
čtí jsou především povinni, odůvodniti, proč
neuvedli v pohyb všechny parlamentární a
publicistické síly proti zkřížení německé zem-
ské politiky. Byli prý jistě — ne-li přímo do-
tázáni — přece jen na určito o věci zpraveni
i měli povinnost Němce v Čechách zavčas při-
měti k odvratu nacionálního nebezpečí, jim
hrozícího. V listech, kteréž jsou jim a vládě
k službám, provozují prý se významné bliktry
Cílem útoků jest kníže Thun místodržitel, jenž.
jak dokázati lze, měl mocnou ruku v této hře.
ale jest zodpovědným toliko vládě, nikoli par-
lamentu. Před vládou a její hlavou mlčí však
Verband zdvořile. Takový německý naciona-
lismus razí prý protivníku cesty. Pro něme-
cké měšťáctvo nebude však za několik deseti-
letí žádného místa v Čechách, nebude-li něme-
cký Nationalverband co nevidět učiněn ne-
škodným. V to nelze prý však doufati, a ježtc
všechno poukazování na příští změny v jed-
nání německých říšských poslanců bezcenno
jest, volá teplický list již nyní k Němcům v
Čechách vůči příštím zemským volbám: Ne-
volte žádného vůdčího člena Nationalver
bandul
Dluh země Dolním Rakousům.
Zprávy německých listů o dluhu zeměu
zemské správy dolnorakouské v obnosu 21
mil. K opravuje vídeňská „Residenz. Korr.
s kompetentního pramene v ten smysl, že ve
skutečnosti dlužná suma činí toliko 522.146 k
4 h na ošetřovném za choromyslné a nalezen-
ce. Býv. nejv. maršálek král. Českého obrátil
se podle týchž zpráv na zemského maršálka
Němec
Thun
Čechy
Dolní Rakousy
16
article
V drobném prodeji
ranuí čísto o sobě
večerni
a le
Ve filiálkách na venkovs
ranní čislo
mo . . . l
večerní
. . 5b
inserát
plati se hotově nspřed.
Předplacení a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakca, tiskárna a expedin-
„Národnich Listů“.
Rukopisv se nevracel
17
article
dolnorakouského se žádostí za další příročí
pro tuto sumu, usnesení, jaké nyní učiní zem-
ský výbor dolnorakouský, záviseti bude prý
jedině od stanoviska zemské správní komise,
pro Dolní Rakousy nebudou prý směrodatny
ani politické, ani nacionální ohledy, nýbrž to-
liko prospěch země, nepochybně prý zastaví
Dolní Rakousy svoje vlastní platy zemi České.
aby tak došly aspoň částečné prý náhrady.
Němečtí radikálové protí oktroji volebního
řádu a zemského zřízení.
Jak se z Litoměřic sděluje, usnesena byla
na schůzi německoradikálních důvěrníkův
Litoměřicích jednohlasně resoluce proti dosa-
žení i složení zemské správní komise, zejména
proti jejímu presidentu, vyslovenému prý
stranníku. Shromáždění musí prý se již dnes
vysloviti stejně rozhodně proti snad v témže
smyslu zamýšlenému oktroji volebního řádu a
zemského zřízení, poněvadž složení správní
komise jest prý důkazem, že vláda ještě ne-
dospěla k náhledu, že beze splnění německých
požadavků není vyrovnání v Čechách možno.
Dr. Baernreither o nových základech
autonomie.
Litoměřic
doktor
Baernreither
Dolní Rakousy
Litoměřice
Čechy
18
article
Na sobotní přednášce o úkolech péčeo
mládež, v Chomutově pojednal bývalý ministr
dr. Baernreither o zemské ústavě, jakožto či-
niteli nezbytném pro klidnou a důslednou vý-
chovu mládeže.
Naše zemská ústava — pravil řečník —
byla zastaveha. Forma autonomie, jak
založena před 50 lety, roztříště-
na, jedná se o novostavbu autono-
mie. Tato novostavba jest v zájmu obou rfá-
rodních kmenů, musíme konečně dojíti ke sne-
sitelnému soužití... Dnes není už žádného
„zpět“ a nejhorší byla by nějaká přištip-
kářská — oprava. Autonomní život v Čechách
musí býti postaven na nové, bezpečné, k obě-
ma stranám spravedlivé, požadavkům
naší doby vyhovující základy. Ře-
šení tohoto úkolu bude vyžadovati mnoho
státnické rozvahy, jistou znalost poměrů v ze-
mi a smysl pro spravedlnost. Němci v Če-
chách musí však věděti, co chtějí a musí to
také s veškerou jasností říci. Aby to správně
bylo formulováno, to bude jich úkol a povin-
nost v nejbližší době.
Baernreither
Němec
Chomutov
Čechy
19
article
Z Moravy.
Dne 3. srpna 1913
Morava
20
article
(Na půdě ohrožené. — K sanaci zem-
ských finalnci.)
Na svitavském ostrůvku je v poslední době
velmi živo. Němci pracují horečně a rozpinají svě
spáry po českých duších. Komandanti svitavských
Němců, v čele mající posl. Mercejta, velikou pěči
najednou věnují českému obyvatelstvu Březové.
kde je na sta českých duší. Aby rozeštvali klidně
spolu žijící spoluobčany, dělají tam štvavé „folks-
tágy“, „očisťují“ Březovou od českých nápisů
nejraději by ji očistili od českých duší. Nejen Bře-
zovou mají na mušce. Zrovna začali stavěti šulfe-
rajnskou školu v Chrástové Lhotě, aby do ni lá-
kali české děti z blízkého českého Rozhrání.
A ještě jinam podkopnickou práci zaměřují. S no-
vou energii pouštějí se za vedení nám, zemského
hejtmana do akce, aby v Březové povolena byla
německá měšťanka. Věc ta dosud v zemském vý-
boru moravském ležela a leží nevyřízena. Co nový
zemský výbor podnikne, nemožno dnes říci. A když
všechny tyto věci znalci poměrů našich vidí a když
je jim známo, že důležitá školská akce česká nemů-
že nalézti východu ze známých úřadoven národ-
ních v Husově třídě v Praze, pak obava je naplňu-
je a lítost, že přijde česká věc pozdě. Při zvýšen
akci německé na Svitavsku musí odklady na straně
české konečně přestatil
Finanční referent zemského výboru moravské-
ho dr. Pluhař nebude míti při nastávající sanaci
zemských financí na Moravě lehké postavení. Fi-
nance země moravské jsou ve stavu horším nežli
ony v Čechách. Ušetřil sice dr. Koudela za minu-
lých 6 let proli rozpočtu 10 milionů korun, avšak
dluhy moravské země a roční potřeba zemská do-
sáhly výše, že bude nutno zvýšiti přirážku aspoňo
30%, ač-li stát, o čemž mnoho možno 9 chybovati
nedá Moravě nějaké velké úděly. Pokroková větši-
Němec
Husův
Pluhař
Koudela
Chrást Lhota
Praha
Morava
Čechy
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dnešek ruské literatury.
Akim Set.
Od mnoha let, co ruská literatura našla
k nám cestu, kdy českým lidem bylo dopřán.
seznámiti se s velikány ruského parnassu
ustálila se u nás představa: ruská literárn
práce — tedy práce hluboká, s životní filoso-
fií, s živými lidmi, živou přírodou, krátce-
něco krásného, silného, svérázného, výchov-
ného — plné jádr o.
A veliká úcta i láska vzklíčila v našich
srdcích k té veliké svatyni ruské literatury.
k tvůrcům jejím, kteří svých velikých met do-
šli se štítem skvoucím, vysoko zdviženým.
A pronášeli ho často vlnami rmutu, strádáním
duše i těla až k smrti, proti odporu silou
nadlidskou.
Každá stránka dějin ruské literatury
mnohá kapitola sibiřských annálů je bolest-
ným dokumentem, jak přetěžce vážili velic
ruští literáti svá zlatá zrna... Hluboko orali
slzami a krví kropili.
Proto dílo, jež národu zůstavili, je veliké
vážné, hluboké. Dílo, jež doma je milovánoa
cizinou obdivováno, z něhož se čerpalo a čer-
pá dosud všude, kam příšlo.
Tvůrcové jeho odešli a na generacích po-
zdějších zůstalo zachovati dědictví po otcích
na výši jeho a pracovati o rozhojnění jeho způ-
sobem hodným díla i těch, kteří je postavilí.
Dnes všude, a na Rusi dvojnásob, je doba
převratů, oprav, novot, zkrátka — hybná
doba. Pohyb, ruch, promítání názorů, střídání
lidí. Vše se přípouští a vše se popírá. C
theorií, tolik vyznavačů, tolik i popíračů, tolik
zápasů na nejrůznějších půdách, nejrůznějšími
zbraněmi a způsoby. Což divu, že v chaoti-
ckém tomto kolotání mihne se někdy rmut.
Aki
Rus
22
article
který ze dna vyplaval, že střepinka slídy při-
jme se za zrnko zlata?
I v ruské literatuře dneška je hojný náno
i bezcenných střípků — někdy silného a má-
mivého lesku — i hnusného rmutu. Povstali
mezi ruskými kritiky mnozí, jimž je hořko
z tohoto stavu, v nichž se ozvala povinnost
býti strážci pokladu zděděného, aby nebyl po-
skvrněn, nesa název „ruská literatura“, spo-
lečně s oněmi výstřelky. Povstali i lidé soudní.
jimž lito je mládeže, naděje národa, by byla
otravována jedem zvrácenosti a hnusu. Proto
ve vážných žurnálech ruských ozývají se va-
rovné hlasy nestranné kritiky, pod jejíž rukou
padá tak mnohý jedovatý květ omamné vůně
a nádherných barev, jenž dosud pod vignetou
modernosti nesl pyšně hlavu světema
šířil otravu nejen na domácích, ale i na cizích
nivách.
Ve článku, nadepsaném „Na časová the-
mata,“ píše A. Pěšeckonov: „Literatura sen-
sace, tato pouliční literatura, trvá dávno, ale
od literatury skutečné byla oddělena jako
ostrou čarou, nemajíc s ní ničeho společného
Pouliční pressa má své způsoby a své lidi.
A Pěšeckonov
23
article
Vztah její k literatuře býval asi ten, jaký má
tržiště ke kostelu: v kostele se modlí k bohu
a na trhu prodávají všecko možné, mezi jiným
i obrazy svatých. Ovšem bývali i ve vážné
presse trhovci, ale takoví lidé trhově-lokaj-
ského rázu přece byli pamětlivi toho, že jsou
ve chrámu. Udělavše obchod, prodavše své
svědomí, hned brali na sebe nábožnou tvář-
nost a zdvihali oči vzhůru, jakoby byli při-
nesli obět nějaké ideji. Protivna byla přítom-
nost jejich v literatuře, ale místo přec zů-
stávalo svato. V posledních letech hra-
nice mezi pressou, jež zcela nepokrytě slouž
sensacím a pressou, která — byť i licoměrně
— slouží ideálům, setřela se zcela. Trho vc
vnikli celým zástupem do litera-
tury, rozsypali se po celém jejím prostran-
ství, pomísili se se skutečnými spi-
sovateli, strhujíce mnohé z nick
svou výbojností. Pocítivše svou sílu, na-
byli smělosti a mnozí z nich schylují se do-
vésti věc k ujasnění: k čertu s ideály.
nedá-li se z nich vytěžit“...
24
article
Pressu sensace charakterisují nejlépe
časopisy sensace, žluté, jak jim v Rusku ří-
kají. Tak na př. jeden z nich, zvaný „Modrý
časopis“, uveřejnil tento svůj program: „.. .v
lehkých náčrtcích seznamovati čtenáře se
všemi sensacemi, ať v oboru politiky,č
v oboru čtvrté dimense, sportu nebo theoso-
fie“... — řadu přispívajících rozmnožují
borci maneže svými autobiografiemi
Jiný časopis toho druhu, „Naše dny“, má pro-
spekt, v němž praví: „Předplatitelé měsičníků.
zajímajíce se většinou jen o literární ru-
briku, dostávají statě politické, vědecké ap
a čtouce pouze onu rubriku, která je zajímá
plati naprosto zbytečně všecky ostatní, jim
nepotřebné rubriky. Používajíce pouze pětiny
listu, platí za celý. „Naše dny“ neslibují ani
„vnitřních rozhledů“, ani „politické kroniky“
ani „dojmů z dumy“, ani vědeckých statí
ekonomických, finančních a jiných otázkách..
redakce soustředí pozornost na umělecké Ine.
ratuře“ — ta „umělecká literatura“ pak spo-
čívá v pracích druhu Jabločkovovy „Zrady“
jež je věnována popisu jednopohlavní lásky
a s ní spojených excessů. Mezi spolupracov-
níky čtete jména Arcybašev, Sergějev-Cen-
skij, Remizov, Rukavišnikov .
Když byla u nás r. 1909 první výprav
ruského učitelstva, divili se někteří, prohléd-
nuvše si výkladní skřině pražských knihku-
pectví: „Vy překládáte Sanina? — toho my
neceníme.“ Vída, a u nás nejen že ho překlá-
dáme, ale čteme, a jak! a kdo! Bylo mi jed-
nou pozorovati v Král. Oboře na lavičce usa-
zené mladičké děvčátko, sotva ze školy vyšlé
Seděla s horečně rozpálenýma tvářema, hro-
mádku knižních sešitků na klíně a hltal
stránku za stránkou, neviděla, neslvšela, oě
hořely — Sanin! Jindy mladá, dráhu teprve
počínající učitelka ukazovala mi právě pře-
čtenou knihu — Sologubův „Divoký bůh
Jabločkovův
Arcybašev
Sergějev
Remizov
Rukavišnikov
Sanin
Král
Sologubův
Rusko
Jindo
25
article
Nadšení v očích a převahu „vědoucích“ ve
hlase, řekla: „To rozšíří člověku obzor a na-
značí direktivu!“ Gratuluji ku pramenům-
tobě i tvým žačkám!... A což děvčátko, mla-
dá učitelka, dokonce i básník se u nás najde
jemuž stojí za verš „Nový člověk Arcybaše-
vův
Vždy se mi zdávalo, že jen věci, jež stoj
za to, vytrysknou slokou básníka — a tu ri-
šel „nový člověk“1:
„.... nejasně, ale radostně kreslil se pře
ním nový život na svobodě. Představovaly se
mu mladé, plavovlasé, černokadeřavé ženy.
k nimž on přistupuje jako včela ke květině.
lehce a radostně, beze strachu vypíjeje rozkoi
a jda dále volný jako vítr v poli...“ — to by
Arcybaševův Treněv. Pak jako Michajlov
„... chladný, zvířecí pocit uchvátil s ohromu-
jící silou jeho silné, pevné tělo...“ „Tmělose
mu v očích a byl zuřiv jako zvíře, jemuž vy-
rvali poloudušenou kořist.“ „Zloba, hraničíc
s nenávistí, zachvátila ho k ní... trpě žá-
dostí uhoditi ji, uchopiti, smáčknouti a hoditi
ji na trávu...“ „Jakási zvířecí síla pohnula
Michajlovem. Hbitě se k ní vrhl, strhl s n
šál a odhodil ho kamsi, hrubě... s šílenou zu-
řivostí trhal šaty“... atd. Na konec pak: „Mi-
chajlov usedl na lavíci pod stromem a počal
si zpívati. Pak umlkl, pohladil své vlnící se.
měkké vlasy a již se klidně rozhlédl kolem
překrásnýma, ještě poněkud znavenýma očima.
„A je to přece hezké!“ pomyslel si.
Jakoby byl děkoval komusi dobrému.
světlému za večerní nebe, za tichou zahradu.
za mladé ženy, za svou mladost a nadání tak
hluboké a krásné.
Jak patrno, stojí „novému člověku“ za to,
nastoliti si kohosi dobrého, světlého, jakéhos
dvorního maršálka, jenž by se mu staral o mla-
dé ženy, a nadání, a mladost, a o všeck
ostatní.
Arcybaševův Treněv
Michajlov
26
article
Protějšek pánům Michajlovům našli by-
chom u Brjusova v „Denníku ženy“. Hrdinka,
mladá vzdělaná dáma, převyšující své okolí
o celou hlavu, píše: „... Říkají mi, že jsem
krásná, a krása ukládá povinnosti. Ale já ne-
tajím své krásy jako lakomec, jako skrblík.
Těšte se mnou, berte mou krásu! Komu jsem
odepřela z těch, kteří se upřímně snažili mne
získati? Proč však mne chcete učiniti svým
vlastnictvím a mou krásu přisvojiti sobě? (to
platí jedinci.) Když pak se ze řetězů vytrhnu
nazýváte mne prostitutkou ...
Také paní Gippiusová má „nového člo-
věka“. Jurulja v „Čertově loutce“ je univer-
salně sympatický člověk, všichni bezvýmineč-
ně ho mílují, všem se bezmezně líbí. Je mu
velmi lito lidí, že jsou „ještě tak hloupi, ještě
tak nešťastní“; a k otázce co dělati, jak žíti.
odpovídá: „Ach nevím. Nejsem rádcem jiných.
Prostě, žijte, žádných věr nehledejte ...
Upřímně se starám především o sebe..
sebe třeba silněmilovati“ — Když se ho
ptají: „vy nelžete?“ praví: „Ne, rozhodne
lhu, je-li třeba. Rozhodně. Ale jen když toho
je třeba.“ — S výrostkem, svou sestřičkou,
vede tento rozhovor
..Litta hleděla naň široce rozevřenýma
očíma.
„Škoditi? Což to nevím? Nikdy se nesmi.
„Nikdy z hlouposti, nikdy z neopatrnosti.
nikdy pro vlastní potěšení. Hle však, kdy je-
dině se to smí: má-li se voliti mezi druhýma
sebou — tu třeba rozumně, nevyhnutelně
uškoditijinému a ne sobě.
„, Jurol a což kdyby malinkou škodičku
sobě?“
„Nikdy, škoda druhému — to je nepří-
jemná hloupost, škoda sobě je — jak to říci?
Nu, hřích třeba . ..-
Michajlov
Brjusov
Gippiusová
Litt