ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c5437300-8f15-11dd-a39e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 31, person 50, org 9, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 5. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 213.
4 article
la ranní a večerní llsty předplácí se V Praze v administracií na měsle. na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvoji donáškou na měsle. na čtvrt leta : . . . 7 K es ve Bllálkách „ K no ne měslo . Poštou a město. na čtvrt fota . . . . 9 K o0 s dvojí zásilkou a měsle n atie: : :ke
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Následky hnětou?
Následky hnětou? Ne jinak, než jakoby počínalo býti mnohým německým „liberálům“ z násled- ků vlastního jejich herostratského zloči- nu teskno a úzko u srdce. Pět let jako zaslepení škůdníci ničili svou obstrukcí sněm království našeho. Darmo jsme je varovali, aby dychtíce ublí- žit nám, neublížili též svému vlastnímu lí- du, pro jehož potřeby jest sněm zemský právě tak důležitý a nepostrádatelný or- ganism jako pro národ náš. Znemožnit sněm a vyhladovět správu zemskou, bylo neta- jeným vandalským heslem jejich nejsvévo- lnější obstrukce. Škodolibě pásti se rok za rokem na rostoucí nouzi v zemské po- kladně, zakřikovati vládu, aby neposkyto- vala zemi pomoci ani zálohami, ani jinak: aby zemskému výboru nevyhověla, kdy- koliv žádal za zvýšení zemských přirážek nebo za obnovení dávky pivní. Ač byl finanční referát zemského vý- boru od let stále v rukou jejich vlastních německých předáků dra. Eppingra a po něm dra. Urbana, nicméně tisk německé obstrukce neustále křičel o hanebném ho- spodářství („Mísswirtschaft“) české větší- ny zemského výboru — líčil zemský výbor jako lehkomyslného marnotratníka a dlu- haře, který poškozuje zemi ustavičným prodlužováním jí... ovšem na prospěch nás Čechů. Takovými zbraněmi bojováno proti zemské správě za tím šlechetným účelem, aby nadešlo jedno z dvojího: bud kapitulace českého národa před jejich diktáty, anebo finanční krach země a s ním řízný vládní komisař a sekvestor s neob- mezenou mocí.
Čecho Urbano
7 article
Kapitulace naší nedosáhli a také ne finančního bankrotu země, ale dosáhli faktické dočasné kassace zemského výboru a rozpuštění sněmu zemského, bůh suď na jak dlouho. Mohlo by se mysliti, že jsou s tímto „krásným úspěchem svého pětiletého herostratství jak náleží spokojeni. V prv- ním okamžiku po převratu 26. července snad také namnoze byli. Leč škodolibý smích brzy jim počal kysati na rtech, i za- čali mručet, že převrat nedopadl docela tak, jak si přáli, že vlastně „německá věc“ prakticky ničeho těmi anenskými patenty nezískala, ježto my Čechové nejsme jimi na mysli zkrušeni a oblomeni tak, abychom s resignací skláněli šíji a hotovili se pode- psati podmínky míru, jaké oni nám na- díktují. Naopak prý se zahájenou sana c financí zemských postavení a síla německé obstrukce tou měrou zhorší, že kleště její zrezaví a rozlámou se o tvrdé české kamenáče při prvním stisknutí .. To vše jde německému táboru znená- hla na rozum. Spiritus vyčpěl — zůstala otrava. Tak dočtli jsme se ve včerejší „Bo- hemii“ — pravíme: v „Bohemii“ týden po „mravném vítězství“ německé obstrukc doslovně toho nářku: „Jedním z nejkormutlivějších následků národního zápasu jest, že v zápa- lu bitevním ohroženy bývají též stat- ky, kteréž pro oba národy stejně vzácnýmijsou a kteréž by měly býti nedotknutelnými... Tak dovedly jazykové spory zemi českou k tomu úpad- k u, jehožželíme (viděli jsme, oč pět let německá obstrukce usilovala! Pozn.
Čecho Spiritus Bohemia
8 article
red.), k zničení ústavy české země a k za- vedení nového státního práva českého (!7). kteréž jest naprosto jinaké, než o jakém Češi snili.“ — „Jsem odjakživa centralistou a Rakušanem,“ pokračuje prof. dr. I Spiegel, autor té jeremiády v „Bohemii a potírával české státní právo jakožto stá- tu úporné. Avšak zde nejedná se pouzeo českou věc, pouze o spor mezi státem a ze- mi. S ústavou zemskou otřeseno též krutě rakouské státní právo, kon- stitučnost, trvalost práva, jakož i právní ji- stota. „I divím se věru, kterak obyvatelstvo (německé) si toho tak málo je vědomo, kte- rak zemské právo a právo státu, parlamen- tarismu a svobody občanské spolu vespolek úzce souvisí a jak snadno může po jednom oktroji následovat druhý a třetí, po odstranění sněmu zemského od- stranění říšské rady, po zrušení volebního práva zničení, nebo zkrácení jiných práv. Kdyby si vzal pan prof. dr. Spiegel práci probírati se starými sněmovními protokoly z dob našich prvních zápasů s německými centralisty, kteří se okázale proti nám vy- nášeli svou věrností k ústavě, k parlamen- tarismu a liberalismu, shledal by v přečet- ných řečech tehdejších českých vynikají- cích politiků, jak jsme těm „ústavověrným farizeům německým ukazovali v zrcadle jich skutků, jakými jsou v pravdě — hro- baři práva a svobody, ježto nechtějí a ne- dovedou býti spravedlivými ku většině ná- rodů rakouských a kterak pod rouškou „ú- stavnosti“ skrývají jen své absolutické, k násilí a nadpráví tihnoucí obmysly. Bylo to ještě za Schmerlinga, když za bouřlivé schůze sněmovny vídeňské (za Skotskou branou) dr. Rieger vmetl u spra- vedlivém hněvu právo a slušnost lámajícím matadorům německým ve tvář výstrahu „Vy, pánové, té naší svobodě ústavní a par- lamentní takhle brzy odzpíváte!
Čech Rakušan profesor doktor Spiegel Schmerling Rieger ústav český země Bohemia a svoboda bar práv
9 article
Kdyby prof. dr. Spiegel byl více Raku- šanem než německým centralistou, musil by také v dnešním případě doznat, že jestl kdo zde vědomě a dlouho kopal ústavnímu právu zemskému hrob, byly to ruce ně- meckých „ústavověrců“, byly to ruce ně- meckých násilníků obstrukčních. On ale zatím o svých bližních šetrně mlčí a pouze na — veškeré ministry ve vládě Stürgkhově žehrá, i vyslovuje nad tím úžas svůj, že „ani jediný z nich neměl tolik silných ústavoprávních pochybností proti oktroji, aby se byl raději s úřadem svým rozžehnal, než by patenty ze 26. čer- vence podepsal . . Mohlo by se tudíž soudit, že jde to p. Spieglovi od srdce, když ke konci své jeremiády napomíná všechny strany, kter to myslí s ústavností a lidovými právy u- přímně, aby na program svůj dnes napsaly co nejrychlejší znovuzavedení ústavních po- měrů. Neboť již prý vydáno heslo, že stát může zemskou správu teprv pustit z rukou, až nastane v Čechách pořádek. Znamená-li prý to: až dojde k smíru obou národů, mohl by ten neústavní stav potrvati hodně dlouho, čímž by právům lidu i státu samé- mu byla způsobena nesmírná škoda. — Ale, nastojte, pojednou pan Spiegel si vzpomene na vytouženě od Němců ná- rodnostní rozhraníčení soudních okresů v Čechách, nuž a tu je rázem — — konec jeho lásce k ústavnosti a právu sně- mu českého. Neboť ujišťuje vládu, kdyby nynísvémocně, t. j. bez souhlasu sně- mu českého rozhraničila soudní okresy v Čechách —,proti tomu prý by se ovšem nedalonejmenšího namítat"! Tableau! Což neví p. prof. Spiegel, jak své doby sám dr. Herbst uznal, že je to nepochybné v zákoně zakotvené právo sněmu, abyo každé změně okresu byl dříve slyšán jeho hlas?!
profesor doktor Spiegel Stürgkhův Spiegl Němec Tableau Herbst Čechy
10 title
Válka mezi spojenci.
11 article Rumunsko naléhá na uzavření míru
Rumunsko naléhá na uzavření míru Z Bukurešti, 4. srpna. (K. k.) Rumunská delegace kladla dosud hlavní váhu na to, aby delegáti válčících stran dohodli se mezi sebou, pokud možno, nejvíce. Protože velký rozdil mezi požadavky obou stran soukromými poradami v posledních dnech podstatně se nezměnil, pokládá min. před- seda Majorescu za vhodnou nynější chvili, aby uplatněn byl rumunský vliv, jenž cili k umírněnosti. K tomu jest nej- prve třeba prodloužení příměři, jež bude v dnešní dopolední schůzi navrženo. Až do zítřka bude ponechán dele- gátům válčících stran čas, a by požadavky se sblížily. Zitra po- zve min. předseda Majorescu před- sedy delegací spojenců a pak Tončeva ke zvláštní poradě. Dle názoru informovaných kruhů bude v Bukurešti v každém případě mír uzavřen. V nejhoršim případě usta- noví současně mírová smlouva, že některé, blíže označené body vyhraženy budou rozhodnutí velmocí. Z Bukureští, 4. srpna. Na otázku, zdali je pravdou, že srbští a řečtí delegáti v úterý opusti Bukurešť, nebude-li do té doby do- cíleno dohody, odpověděl řecký m.-p. Ve- nizelos: »Zůstaneme do čtvrtka abychom ukázali dobrou vůli k smír u«.
Tončev Rumunsko Bukurešť
12 article
Mírová konference. Z Bukureští, 4. srpna. (Ag. Tel. Roum.) Mírová konference konala schůzi za předsed- nictví ministerského předsedy Majoresca, kte- rý sdělil, že podle učiněného usnesení může sděliti konkretní návrhy v příčině Rumunska a Bulharska. Byl by šťasten, kdyby práce také na jiných stranách dostatečně pokročily, aby mohly býti návrhy předloženy konferenci projevuje naději, že rumunsko-bulharský pří- klad jest dobrým znamaním. Řečník prohlásil že všechny sporně otázky mezi Rumunskema Bulharskem byly definitivně rozřešeny. Pře to nepovažuje Rumunsko svoji práci za skon- čenu. Neodlučuje svoji vlastní věc od společ- né věci a oddá se společnému dílu s ještě větší horlivostí než dříve. Aby se dospěl k cíli, navrhl ministerský předseda, aby klid zbraní byl prodloužen o tři dny. Návrh byl schválen a schůze skončena. Bude se v ní po- kračovati zítra o 4. hod. odpol. Po vzoru ber- línského kongresu bylo usneseno, konati sou- kromé rozhovory ve skupinách. První rozho- vor konal se odpoledne mezi ministerskými předsedy Majorescem, Venizelem a Pašičem Z Bukurešti, 4. srpna. (K. k.) Zde se má za to, že do pátku v poledne, kdy vy- prší prodloužené příměří, bude bukureštské dílo míru rozhodně skončeno. Od docíleného výsledku závisí, zdali revise mírové smlouvy velmocemi bude záležeti toliko v aprobac nebo rektifikaci smlouvy. Přiměří o tří dny prodlouženo. Z Bukureští, 4. srpna. (Ag. Tel. Roum.) K návrhu ministerského před- sedy Majorescu prodloužila mí- rová koníerence příměří o t ř dny.
Roa Pašič Bukurešť Rumunsko Bulharsko Majoresca Majoresc Venizel
13 article
O Kavalu. Z Bukurešti, 4. srpna. Dnes zástup- cové velmocí zahájili vyjedná- vání, aby rozřešena byla otázka Kavaly. V diplomatických kruzích je na- děje, že velmoci v této záležitosti v určité formě zakročí. Z Říma, 4. srpna. Zdejší ruský vel- vyslanec žádal dnes ministra zahraničních záležitostí, aby Italie účastnila se kolektiv- ního zakročení velmocí v Athénách a Běle- hradě, aby Kavala byla ponechána Bulhar- sku. Kdyby v Bukurešti nebyla Kavala při- znána Bulharsku, budou velmoci revidovati bukurešťskou smlouvu a změní ji ohledně Kavaly na prospěch Bulharska. Stejně za- kročili zástupcové ruští u jiných velmocí. Armáda turecká nechce vydat Drinopole. Z Cařihradu, 4. srpna. (K. k.) Jak se proslýchá, přísahala armáda, že za každou cenu zůstane v Drinopoli. O zprávě, žes ně- kteří členové kabinetu bylí by ochotní při- imouti kompensace, prohlásil ministr vnitra Talaat bey, že není místa v kabinetu pro ty, kdož se přimlouvali za vyklizení Dri- nopole.
Bulhar Talaat Bukurešť Řím Atény Bulharsko Drinopol Cařihrad Bělahradit
14 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Němečtí radikálové volají říšské poslane k zodpovědnosti. Teplická „Deutsche Ztg.“ ve velmi prud- kém článku prohlašuje, že německé obyvatel- stvo, kteréž schvalovalo politiku svých zem ských poslanců žádá, ježto neměli žádného účastenství na událostech ze dne 26. července. ospravedlnění a válečný rozkaz od něme- ckých říšských poslanců. Ačkoli prý podle všeho lid nemíní názor těchto pánů považo- vati za rozhodný pro voličstvo, přece má ná- rok zvěděti je přesně, aby poznal, dá-li se pro- past mezi voličí a zvolenými překlenouti.
Deutsche Ztg
15 article
Proto nemůže prý dovoliti, aby se vyhnuli nejpalčivější otázce, jakouž jest zníčení dů- sledků německé obstrukce... Vůdcové něme- čtí jsou především povinni, odůvodniti, proč neuvedli v pohyb všechny parlamentární a publicistické síly proti zkřížení německé zem- ské politiky. Byli prý jistě — ne-li přímo do- tázáni — přece jen na určito o věci zpraveni i měli povinnost Němce v Čechách zavčas při- měti k odvratu nacionálního nebezpečí, jim hrozícího. V listech, kteréž jsou jim a vládě k službám, provozují prý se významné bliktry Cílem útoků jest kníže Thun místodržitel, jenž. jak dokázati lze, měl mocnou ruku v této hře. ale jest zodpovědným toliko vládě, nikoli par- lamentu. Před vládou a její hlavou mlčí však Verband zdvořile. Takový německý naciona- lismus razí prý protivníku cesty. Pro něme- cké měšťáctvo nebude však za několik deseti- letí žádného místa v Čechách, nebude-li něme- cký Nationalverband co nevidět učiněn ne- škodným. V to nelze prý však doufati, a ježtc všechno poukazování na příští změny v jed- nání německých říšských poslanců bezcenno jest, volá teplický list již nyní k Němcům v Čechách vůči příštím zemským volbám: Ne- volte žádného vůdčího člena Nationalver bandul Dluh země Dolním Rakousům. Zprávy německých listů o dluhu zeměu zemské správy dolnorakouské v obnosu 21 mil. K opravuje vídeňská „Residenz. Korr. s kompetentního pramene v ten smysl, že ve skutečnosti dlužná suma činí toliko 522.146 k 4 h na ošetřovném za choromyslné a nalezen- ce. Býv. nejv. maršálek král. Českého obrátil se podle týchž zpráv na zemského maršálka
Němec Thun Čechy Dolní Rakousy
16 article
V drobném prodeji ranuí čísto o sobě večerni a le Ve filiálkách na venkovs ranní čislo mo . . . l večerní . . 5b inserát plati se hotově nspřed. Předplacení a inserty příjíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž redakca, tiskárna a expedin- „Národnich Listů“. Rukopisv se nevracel
17 article
dolnorakouského se žádostí za další příročí pro tuto sumu, usnesení, jaké nyní učiní zem- ský výbor dolnorakouský, záviseti bude prý jedině od stanoviska zemské správní komise, pro Dolní Rakousy nebudou prý směrodatny ani politické, ani nacionální ohledy, nýbrž to- liko prospěch země, nepochybně prý zastaví Dolní Rakousy svoje vlastní platy zemi České. aby tak došly aspoň částečné prý náhrady. Němečtí radikálové protí oktroji volebního řádu a zemského zřízení. Jak se z Litoměřic sděluje, usnesena byla na schůzi německoradikálních důvěrníkův Litoměřicích jednohlasně resoluce proti dosa- žení i složení zemské správní komise, zejména proti jejímu presidentu, vyslovenému prý stranníku. Shromáždění musí prý se již dnes vysloviti stejně rozhodně proti snad v témže smyslu zamýšlenému oktroji volebního řádu a zemského zřízení, poněvadž složení správní komise jest prý důkazem, že vláda ještě ne- dospěla k náhledu, že beze splnění německých požadavků není vyrovnání v Čechách možno. Dr. Baernreither o nových základech autonomie.
Litoměřic doktor Baernreither Dolní Rakousy Litoměřice Čechy
18 article
Na sobotní přednášce o úkolech péčeo mládež, v Chomutově pojednal bývalý ministr dr. Baernreither o zemské ústavě, jakožto či- niteli nezbytném pro klidnou a důslednou vý- chovu mládeže. Naše zemská ústava — pravil řečník — byla zastaveha. Forma autonomie, jak založena před 50 lety, roztříště- na, jedná se o novostavbu autono- mie. Tato novostavba jest v zájmu obou rfá- rodních kmenů, musíme konečně dojíti ke sne- sitelnému soužití... Dnes není už žádného „zpět“ a nejhorší byla by nějaká přištip- kářská — oprava. Autonomní život v Čechách musí býti postaven na nové, bezpečné, k obě- ma stranám spravedlivé, požadavkům naší doby vyhovující základy. Ře- šení tohoto úkolu bude vyžadovati mnoho státnické rozvahy, jistou znalost poměrů v ze- mi a smysl pro spravedlnost. Němci v Če- chách musí však věděti, co chtějí a musí to také s veškerou jasností říci. Aby to správně bylo formulováno, to bude jich úkol a povin- nost v nejbližší době.
Baernreither Němec Chomutov Čechy
19 article
Z Moravy. Dne 3. srpna 1913
Morava
20 article
(Na půdě ohrožené. — K sanaci zem- ských finalnci.) Na svitavském ostrůvku je v poslední době velmi živo. Němci pracují horečně a rozpinají svě spáry po českých duších. Komandanti svitavských Němců, v čele mající posl. Mercejta, velikou pěči najednou věnují českému obyvatelstvu Březové. kde je na sta českých duší. Aby rozeštvali klidně spolu žijící spoluobčany, dělají tam štvavé „folks- tágy“, „očisťují“ Březovou od českých nápisů nejraději by ji očistili od českých duší. Nejen Bře- zovou mají na mušce. Zrovna začali stavěti šulfe- rajnskou školu v Chrástové Lhotě, aby do ni lá- kali české děti z blízkého českého Rozhrání. A ještě jinam podkopnickou práci zaměřují. S no- vou energii pouštějí se za vedení nám, zemského hejtmana do akce, aby v Březové povolena byla německá měšťanka. Věc ta dosud v zemském vý- boru moravském ležela a leží nevyřízena. Co nový zemský výbor podnikne, nemožno dnes říci. A když všechny tyto věci znalci poměrů našich vidí a když je jim známo, že důležitá školská akce česká nemů- že nalézti východu ze známých úřadoven národ- ních v Husově třídě v Praze, pak obava je naplňu- je a lítost, že přijde česká věc pozdě. Při zvýšen akci německé na Svitavsku musí odklady na straně české konečně přestatil Finanční referent zemského výboru moravské- ho dr. Pluhař nebude míti při nastávající sanaci zemských financí na Moravě lehké postavení. Fi- nance země moravské jsou ve stavu horším nežli ony v Čechách. Ušetřil sice dr. Koudela za minu- lých 6 let proli rozpočtu 10 milionů korun, avšak dluhy moravské země a roční potřeba zemská do- sáhly výše, že bude nutno zvýšiti přirážku aspoňo 30%, ač-li stát, o čemž mnoho možno 9 chybovati nedá Moravě nějaké velké úděly. Pokroková větši-
Němec Husův Pluhař Koudela Chrást Lhota Praha Morava Čechy
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dnešek ruské literatury. Akim Set. Od mnoha let, co ruská literatura našla k nám cestu, kdy českým lidem bylo dopřán. seznámiti se s velikány ruského parnassu ustálila se u nás představa: ruská literárn práce — tedy práce hluboká, s životní filoso- fií, s živými lidmi, živou přírodou, krátce- něco krásného, silného, svérázného, výchov- ného — plné jádr o. A veliká úcta i láska vzklíčila v našich srdcích k té veliké svatyni ruské literatury. k tvůrcům jejím, kteří svých velikých met do- šli se štítem skvoucím, vysoko zdviženým. A pronášeli ho často vlnami rmutu, strádáním duše i těla až k smrti, proti odporu silou nadlidskou. Každá stránka dějin ruské literatury mnohá kapitola sibiřských annálů je bolest- ným dokumentem, jak přetěžce vážili velic ruští literáti svá zlatá zrna... Hluboko orali slzami a krví kropili. Proto dílo, jež národu zůstavili, je veliké vážné, hluboké. Dílo, jež doma je milovánoa cizinou obdivováno, z něhož se čerpalo a čer- pá dosud všude, kam příšlo. Tvůrcové jeho odešli a na generacích po- zdějších zůstalo zachovati dědictví po otcích na výši jeho a pracovati o rozhojnění jeho způ- sobem hodným díla i těch, kteří je postavilí. Dnes všude, a na Rusi dvojnásob, je doba převratů, oprav, novot, zkrátka — hybná doba. Pohyb, ruch, promítání názorů, střídání lidí. Vše se přípouští a vše se popírá. C theorií, tolik vyznavačů, tolik i popíračů, tolik zápasů na nejrůznějších půdách, nejrůznějšími zbraněmi a způsoby. Což divu, že v chaoti- ckém tomto kolotání mihne se někdy rmut.
Aki Rus
22 article
který ze dna vyplaval, že střepinka slídy při- jme se za zrnko zlata? I v ruské literatuře dneška je hojný náno i bezcenných střípků — někdy silného a má- mivého lesku — i hnusného rmutu. Povstali mezi ruskými kritiky mnozí, jimž je hořko z tohoto stavu, v nichž se ozvala povinnost býti strážci pokladu zděděného, aby nebyl po- skvrněn, nesa název „ruská literatura“, spo- lečně s oněmi výstřelky. Povstali i lidé soudní. jimž lito je mládeže, naděje národa, by byla otravována jedem zvrácenosti a hnusu. Proto ve vážných žurnálech ruských ozývají se va- rovné hlasy nestranné kritiky, pod jejíž rukou padá tak mnohý jedovatý květ omamné vůně a nádherných barev, jenž dosud pod vignetou modernosti nesl pyšně hlavu světema šířil otravu nejen na domácích, ale i na cizích nivách. Ve článku, nadepsaném „Na časová the- mata,“ píše A. Pěšeckonov: „Literatura sen- sace, tato pouliční literatura, trvá dávno, ale od literatury skutečné byla oddělena jako ostrou čarou, nemajíc s ní ničeho společného Pouliční pressa má své způsoby a své lidi.
A Pěšeckonov
23 article
Vztah její k literatuře býval asi ten, jaký má tržiště ke kostelu: v kostele se modlí k bohu a na trhu prodávají všecko možné, mezi jiným i obrazy svatých. Ovšem bývali i ve vážné presse trhovci, ale takoví lidé trhově-lokaj- ského rázu přece byli pamětlivi toho, že jsou ve chrámu. Udělavše obchod, prodavše své svědomí, hned brali na sebe nábožnou tvář- nost a zdvihali oči vzhůru, jakoby byli při- nesli obět nějaké ideji. Protivna byla přítom- nost jejich v literatuře, ale místo přec zů- stávalo svato. V posledních letech hra- nice mezi pressou, jež zcela nepokrytě slouž sensacím a pressou, která — byť i licoměrně — slouží ideálům, setřela se zcela. Trho vc vnikli celým zástupem do litera- tury, rozsypali se po celém jejím prostran- ství, pomísili se se skutečnými spi- sovateli, strhujíce mnohé z nick svou výbojností. Pocítivše svou sílu, na- byli smělosti a mnozí z nich schylují se do- vésti věc k ujasnění: k čertu s ideály. nedá-li se z nich vytěžit“...
24 article
Pressu sensace charakterisují nejlépe časopisy sensace, žluté, jak jim v Rusku ří- kají. Tak na př. jeden z nich, zvaný „Modrý časopis“, uveřejnil tento svůj program: „.. .v lehkých náčrtcích seznamovati čtenáře se všemi sensacemi, ať v oboru politiky,č v oboru čtvrté dimense, sportu nebo theoso- fie“... — řadu přispívajících rozmnožují borci maneže svými autobiografiemi Jiný časopis toho druhu, „Naše dny“, má pro- spekt, v němž praví: „Předplatitelé měsičníků. zajímajíce se většinou jen o literární ru- briku, dostávají statě politické, vědecké ap a čtouce pouze onu rubriku, která je zajímá plati naprosto zbytečně všecky ostatní, jim nepotřebné rubriky. Používajíce pouze pětiny listu, platí za celý. „Naše dny“ neslibují ani „vnitřních rozhledů“, ani „politické kroniky“ ani „dojmů z dumy“, ani vědeckých statí ekonomických, finančních a jiných otázkách.. redakce soustředí pozornost na umělecké Ine. ratuře“ — ta „umělecká literatura“ pak spo- čívá v pracích druhu Jabločkovovy „Zrady“ jež je věnována popisu jednopohlavní lásky a s ní spojených excessů. Mezi spolupracov- níky čtete jména Arcybašev, Sergějev-Cen- skij, Remizov, Rukavišnikov . Když byla u nás r. 1909 první výprav ruského učitelstva, divili se někteří, prohléd- nuvše si výkladní skřině pražských knihku- pectví: „Vy překládáte Sanina? — toho my neceníme.“ Vída, a u nás nejen že ho překlá- dáme, ale čteme, a jak! a kdo! Bylo mi jed- nou pozorovati v Král. Oboře na lavičce usa- zené mladičké děvčátko, sotva ze školy vyšlé Seděla s horečně rozpálenýma tvářema, hro- mádku knižních sešitků na klíně a hltal stránku za stránkou, neviděla, neslvšela, oě hořely — Sanin! Jindy mladá, dráhu teprve počínající učitelka ukazovala mi právě pře- čtenou knihu — Sologubův „Divoký bůh
Jabločkovův Arcybašev Sergějev Remizov Rukavišnikov Sanin Král Sologubův Rusko Jindo
25 article
Nadšení v očích a převahu „vědoucích“ ve hlase, řekla: „To rozšíří člověku obzor a na- značí direktivu!“ Gratuluji ku pramenům- tobě i tvým žačkám!... A což děvčátko, mla- dá učitelka, dokonce i básník se u nás najde jemuž stojí za verš „Nový člověk Arcybaše- vův Vždy se mi zdávalo, že jen věci, jež stoj za to, vytrysknou slokou básníka — a tu ri- šel „nový člověk“1: „.... nejasně, ale radostně kreslil se pře ním nový život na svobodě. Představovaly se mu mladé, plavovlasé, černokadeřavé ženy. k nimž on přistupuje jako včela ke květině. lehce a radostně, beze strachu vypíjeje rozkoi a jda dále volný jako vítr v poli...“ — to by Arcybaševův Treněv. Pak jako Michajlov „... chladný, zvířecí pocit uchvátil s ohromu- jící silou jeho silné, pevné tělo...“ „Tmělose mu v očích a byl zuřiv jako zvíře, jemuž vy- rvali poloudušenou kořist.“ „Zloba, hraničíc s nenávistí, zachvátila ho k ní... trpě žá- dostí uhoditi ji, uchopiti, smáčknouti a hoditi ji na trávu...“ „Jakási zvířecí síla pohnula Michajlovem. Hbitě se k ní vrhl, strhl s n šál a odhodil ho kamsi, hrubě... s šílenou zu- řivostí trhal šaty“... atd. Na konec pak: „Mi- chajlov usedl na lavíci pod stromem a počal si zpívati. Pak umlkl, pohladil své vlnící se. měkké vlasy a již se klidně rozhlédl kolem překrásnýma, ještě poněkud znavenýma očima. „A je to přece hezké!“ pomyslel si. Jakoby byl děkoval komusi dobrému. světlému za večerní nebe, za tichou zahradu. za mladé ženy, za svou mladost a nadání tak hluboké a krásné. Jak patrno, stojí „novému člověku“ za to, nastoliti si kohosi dobrého, světlého, jakéhos dvorního maršálka, jenž by se mu staral o mla- dé ženy, a nadání, a mladost, a o všeck ostatní.
Arcybaševův Treněv Michajlov
26 article
Protějšek pánům Michajlovům našli by- chom u Brjusova v „Denníku ženy“. Hrdinka, mladá vzdělaná dáma, převyšující své okolí o celou hlavu, píše: „... Říkají mi, že jsem krásná, a krása ukládá povinnosti. Ale já ne- tajím své krásy jako lakomec, jako skrblík. Těšte se mnou, berte mou krásu! Komu jsem odepřela z těch, kteří se upřímně snažili mne získati? Proč však mne chcete učiniti svým vlastnictvím a mou krásu přisvojiti sobě? (to platí jedinci.) Když pak se ze řetězů vytrhnu nazýváte mne prostitutkou ... Také paní Gippiusová má „nového člo- věka“. Jurulja v „Čertově loutce“ je univer- salně sympatický člověk, všichni bezvýmineč- ně ho mílují, všem se bezmezně líbí. Je mu velmi lito lidí, že jsou „ještě tak hloupi, ještě tak nešťastní“; a k otázce co dělati, jak žíti. odpovídá: „Ach nevím. Nejsem rádcem jiných. Prostě, žijte, žádných věr nehledejte ... Upřímně se starám především o sebe.. sebe třeba silněmilovati“ — Když se ho ptají: „vy nelžete?“ praví: „Ne, rozhodne lhu, je-li třeba. Rozhodně. Ale jen když toho je třeba.“ — S výrostkem, svou sestřičkou, vede tento rozhovor ..Litta hleděla naň široce rozevřenýma očíma. „Škoditi? Což to nevím? Nikdy se nesmi. „Nikdy z hlouposti, nikdy z neopatrnosti. nikdy pro vlastní potěšení. Hle však, kdy je- dině se to smí: má-li se voliti mezi druhýma sebou — tu třeba rozumně, nevyhnutelně uškoditijinému a ne sobě. „, Jurol a což kdyby malinkou škodičku sobě?“ „Nikdy, škoda druhému — to je nepří- jemná hloupost, škoda sobě je — jak to říci? Nu, hřích třeba . ..-
Michajlov Brjusov Gippiusová Litt