2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
5. srpna 1913. Číslo 213.
4
article
na české delegace má těžkou zodpovědnost za
správu zemskou, neboť Němci hlasují proti roz-
počtu a sanací přirozeně budou dělati potíže, které
si velikými koncesemi dají pak vykoupiti. Kleriká-
lové budou více méně míti postavení kritika, ačko-
liv jejich povinností jako části české většinyje
spolupůsobiti k sanaci země. Sociální demokraté,
kteří hlasovali pro provisorium rozpočtové, dnes
už ohlašují svoje zákazy k jistým projektům sanač-
ním. Hlavní orgán jejich dru. Pluhařovi již nyní při-
pomíná: „Varujeme před tím, aby nová zemská
správa sáhla zase k podobným — (činžovní dan.
nepřímé daně atd.) — „návrhům“. Proti takové-
mu „sanování“ ohlásili naši poslanci v nastávají-
cím zasedání moravského sněmu největší odpor,
který by jistě po zkušenostech z Čech našel nej-
větší odezvu ve všech kruzích občanstva...“ Dr.
Pluhař kus maršruty sanační už má vykázaně.
Němec
Pluhař
Čechy
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Zvýšení braneckého kontingentu.
Pověstí o opětném rozmnožení rakouské
armády nabývají určitějšího tvaru. O této
otázce pojednává poloúřadní orgán minister-
stva vojenství, „Milit. Rundsch.“, která dle
zpráv odvodních komisí z roku 1912 oznamuje,
že toho roku bylo propuštěno více než 50.000
branců, k vojenské službě úplně schopných.
Ministerstvo vojenství z toho zavírá, že bra-
necká schopnost rakousko-uherského obyva-
telstva není dosud nikterak využita a dobře
by snesla dalšího napětí, značně přesahujícího
nynější branecký kontingent. Orgán minister-
stva vojenství dovozuje z toho dále, že zvýše-
ním braneckého kontingentu asi o 50.000 mužů
neutrpěla by nikterak zdatnost mužstva a že
rozmnožení armády nebude se asi již dlouho
odkládati.
Úvaha „Milit. Rundsch.“ potvrzuje tedy
starší zprávy, jež už pronikly na veřejnosta
mluvily také o 50 až 60 tisících mužů. Nového
mužstva má se použiti jednak k sesílení ar-
mádního stavu v míru, jednak k novým úpra-
vám rakousko-uherského vojenství, které se
prý ukázaly nutnými následkem zkušenosti
z poslední války balkánské.
Milit
RakouskoUhersko
6
article
Dr. Sylvester o situací.
Redakce „Zeitu“ vyžádala si u předsedly
poslanecké sněmovny dra. Sylvestra od-
pověď na otázku, může-li zřízení komisariátu
v království Českém býti praejudicem pro jiné
korunní země; je-li naděje, že ostatní korunní
země z obavy před komisariátem se vrátí ku
pravidelné sněmovní práci: a konečně jaký
vliv mohou míti nynější poměry v Čechách na
podzimní zasedání říšské rady.
Dr. Sylvester odpovídá na prvé dvě
otázky, že český komisariát nemusí býti pro
ostatní korunní země praejudicem, že však
nicméně tyto korunní země učiní dobře, vyna-
snaží-li se samy všude tam, kde se finanční
nouze blíží ke krisi, o ústavní vyřízení těchto
otázek, aby samy nedávaly vládě záminku
k neústavním opatřením, poněvadž „exempla
trahunt“. Pokud se týče podzímního zasedání
říšské rady, netroufá si vůbec nijaké mínění
provésti, poněvadž cesty rakouského parla-
mentu jsou nevyzpytatelny.
šes s
doktor
Sylvester
Čechy
poslanecký sněmovna
7
article
Z Chorvatska.
Chorvatsko
8
article
Královský komisař bar. Skerlecz po-
kračoval až do konce minulého týdne v konfe-
rencích se zástupcí politických stran. Vy-
slechnuv nejprve unionisty starého i nového
rázu a zástupce chorv.-srbské koalice, pozval
na konferenci i Štěpána Radiče za stranu
selskou, předáky strany práva obou frakcí.
z nichž dr. Starčevič sice návštěvu odmítl,
ale slíbil pomoc při obnovení ústavnosti.
kdežto frankovci osobně bar. Skerlecze
navštivili. Konečně vyslechl také mínění tří
vůdců strany sociálně demokratické. Tím jsou
konference ukončeny, bar. Skerlecz odjel do
Pešti podat zprávu hr. Tiszovi a nastupuje ny-
ní měsíční dovolenou. Tím, zdá se, je
politická akce v Záhřebě až do počátku září
přerušena.
Poněvadž návštěva frankovců u bar.
Skerlecze překvapila, uznal jejich orgán
„Hrvatska“ za potřebné vysvětliti blíže tuto
ochotu. Strana stojí prý dále na svém původ-
ním programu, jenž neuznává vyrovnání z r.
1868. Ale poněvadž nový královský komisař
chce býti správně informován o politickém
stanovisku všech chorvatských stran, nemělí
přívrženci Frankovy skupiny příčiny, aby od-
mítli pozvání ke konferenci, v niž nového ko-
I Sologub má „nového člověka“ i paní
Verbická, i — ale to je dlouhá řada.
„nový člověče“! Netřeba být morali-
stou, aby se tě nechtěl dočkat. Pak vztyčte se
nové hory tajgetské, aby neduživí a oškliv
dřive vzali za své, než dorostou v ubohá „t y“
jež všecka krásná a silná „já“ spolknou, aby
učinila zadost harmonii šťastného života.
Radič
Starčevič
Skerlecz
Frankův
Sologub
Verbická
Pešť
Záhřeb
9
article
Není však to jen „nový člověk“, jenž
straší v novodobé ruské literatuře. Najdete tu
stránky široce rozvedených praemios, vyzna-
čených sytými barvami a uměle dovedených
k nejkrásnějším sofismatům, olakovaným na
poctivý závěr. Najdete bludičky i nádherného
světla, ale — bludičky... Někde je při tom
i mnoho umění, i silný talent prosvítá, ale
přečtete věc a zdá se vám, že jste se podívali
na obraz v křivém zrcadle. Koukáte, kde je
to plné, zdravé jádro, na které jste v ruských
pracích zvykli, a vypadne vám z lesklé, polo-
prázdné skořepiny něco trouchnivého, nechut-
ného, otravného ..
Pro konkrétní příklady skytá denní list
málo místa.
A vlastní účel těchto řádků:
Nezmizela krásná ruská literatura, před-
stava, kterou jsme o ní měli dosud, je správná.
a nepatří toliko retrospektivě, i dnešek
má svá zlatá zrna, ale je naprosto ne-
možno každou minci pokládati za zlatou
proto, že vyšla z mincovny, razí se tam
i nikl, i měď... Není možno do krásné před-
stavy o ruské literatuře zahrnovati universal-
ně vše, co z ruského literárního trhu k nám
přijde pod vignetou modernostia
sensace. Není možno člověku se zdra-
vou soudností a svědomitostí k šir-
ším vrstvám překládati napořád všecko, jen
když je známo, že kníha šla v criginále na
odbyt a je v mió dč.
mísaře obeznámili se zásadami strany práva.
V rozmluvě s ním naznačili, jak by se dle jich
minění daly v Chorvatsku obnoviti normální
poměry. Poukázali prý zejména, že jest nutno
vyhověti zákonitým přáním Chorvatů v oboru
finančním a hospodářském. Strana práva ni-
kdy se nepříčila spravedlivému rozřešení chor-
vatské krise, jsouc pamětliva slov svého za-
kladatele Antura Starčeviče, že nikde na
světě dva národové nejsou tak na sebe vzá-
jemně odkázáni, jako Maďaři a Chorvaté.
Za hranicemi.
V makedonské vsí.
Chorvat
Starčevič
Maďar
Chorvatsko
10
article
Otázku makedonskou není možno řešiti
tak, jako kdyby celá byla obydlena lidem jedné
národnosti, jak tomu chtěli Bulhaři. V Make-
donii obývají kromě Bulharů a Srbů také Ře-
kové a Osmané ve větším počtu, v menším
pak Rumuni (Kucovlaši) a Albanci. Nás ovšem
nejvíce zajímá, jak se v Makedonii k sobě mají
obě slovanské národnosti — bulharská a srb-
ská. Na filology se spolehnout nelze, zvláště
ne tehdy, když filologii vydávají za národopis,
jehož je pouze částí. Nejpoučnější je sám život.
Kus makedonské skutečnosti zachytil Jaša
Tomič v jednom ze svých posledních dopisů ze
srbského tábora. Z něho si možno učinít po-
nětí o stupní kultury makedonského venkova.
i o národním a politickém jeho smýšlení.
Tomič navštívil v Sokolarcích popa Tedo-
sija. Starší člověk, oděv z hrubého sukna, na
něm aspoň 50 záplat. Čepice popská jakoby
ležela tři měsíce na hnojiští. Obydlí: sednička
malá a nízká bez stropu, hojně vystlaná ko-
berci starými i novými. Nejprve se prostírá
koberec slaměný (rohožka), na něj koberec
roztrhaný, na něj teprve nový a pěkný. Kouří
z „luly“, z ohniště bere uhlíček holou rukou
a pohodlně jej přitlačuje na tabák, aniž ho to
pálí. Ves měla loni 730 hlav. Pop nechodil do
žádné školy, čtení, žalmům, modlitbám a ob-
řadům učil se u staršího popa. Vladykové (bi-
skupové) popy vyssávají jako Turci ostatní
obyvatelstvo. Popa odírá každý: i vladyka,
aga (statkář), i turecké úřady.? Vladyka popu
rozkazuje, i s kterou dívkou se má oženit.
Bulhar
Srba
Rumun
Jaša Tomič
Tomič
Pop
Vladyka
Makedonie
Turec
Vesa
Tedo
11
article
Ožení-li se podle své vůle a srdce, musí vla-
dykovi zaplatit 20—30 tur. lir pokuty. (Ture-
cká lira = 20koruna.)
O srbsko-bulhárské válce se pop vyjádřil
Bulhaři neučinili dobře, měli všecko dělativ
dohodě se Srby, a bez Srbů nic. My jsme se
nazývali Makedonci. Víme, že jsme býval
Srbi, dokud nepřišli Turci. Nyní nadešla doba.
kdy se každý musí vysloviti, je-li Srb nebo
Bulhar. Zde a v okolí byli většinou Srbové
Ale v nejnovější době se spojili Turci
řečti (?) i bulharští vladykové, aby nikdo ne-
byl Srbem, a bulharští komiti vraždíli ty, kteří
se nechtěli nazývati jinak, než Srby. Někteří,
nechtějíce se nazývati Bulhary, raději se pro-
hlásili za Řeky, třeba neuměli ani slova řecky.
Ty bránili řečtí vladykové, a Srbů dlouho
níkdo nebránil. Nyní, když nás dobyli Srbové,
bodeme zas, co jsme bývali: Srbí. Posloucháš-l
naše lidi, poznáš, že si nejlépe rozumějí se
Srby.
Jistý sedlák se Tomičovi příznal, že bý-
val bulharským komitou. Pravil: „Musel jsem,
hlavu mi drželí ve svých rukou; byli by m
děti zabíli, kdybych se jim byl zpronevěřil.
Tomič uzavírá: „Jedno je jasno. Lidé jsou
přestrašení, skrušení, ožebračení, žádostiví
míru a pořádku. Vzpomínky na Srbstvo žijou
jim v duší a já myslím, kdyby byl plebíscít
oni měli úplnou svobodu hlasování, že by hla-
sovali, aby se dostali pod Srbsko, a to proto
že Srbové mají více srdce, než Bul-
haři. Všichní oslavují „křestné jmen
a bulharští komiti a agitátoří žádnou mocí ne-
mohou přetrhnouti tuto pásku, která poutá
všecky Srby a je podstatnou známko
srbské národnosti.“
Bulhar
Srba
Makedonec
Srb
Turek
Turek řečíst
Řek
Tomič
Srbsko
12
article
Zas jednou Albanie.
Londýnská konference dodělává budovu
autonomné Albanie a stará se, aby byla věčná
Italie se přičiňuje, aby Řecko na jihu bylo do-
nuceno ustoupiti Albanii územi, na které s
činí válečný nárok, podobně, jako to na se-
veru z usnesení velmocí musely Černá Hora
Srbsko.
Pohleďme, jak se dílo pod rukama Evropy
utváří, jaké poměry nyní v Albanii vládnou.
abychom si mohli učiniti ponětí o tom, jak tam
bude dál.
Posledně bylo o Albancích slyšet, že se
jich 60.000 vypravuje na pomoc Bulharům na-
proti Srbům, jimž měli vpadnouti do týla. Mezi
Bulhary a Albanci byl přátelský poměr ještě
z doby, kdy se na londýnské konferenci počalo
jednatí o utvoření samostatné Albanie. V Lon-
dýně Bulharsko proti zájmům svých spojenců,
Srbeka a Řecka, a proti spojenecké smlouvě
s nimi začalo vésti odchylnou politiku, aby se
zavděčilo velmocem, zvláště Rakousko-Uher-
sku. Proto nepomáhalo Srbsku a Řecku, aby
přes Albanii dostaly se k moři — Srbsko k
Adriatickému a Řecko k Egejskému. Naopak.
Bulhar
Srba
Albanec
Albánie
Řecko
Srbsko
Evropa
Bulharsko
Rakousko
Uhry
13
article
Bulharsko pomáhalo utvořiti Albanii a praco-
valo spolu s Rakouskem k tomu, aby si na jihu
„velké Bulharsko“ podalo ruku s Albanií. Tak
měl býti Srbeku nejen zahražen přístup k moři.
nýbrž i měl býti ustanoven sousedský styk
mezi Bulharskem a Albanií — jinými slovy:
mezi Bulharskem a Rakouskem. Když se tvo-
řila takováto podmínka života příštího Srbska,
není divu, že Srbové se odhodlali k boji na
život a na smrt, aby spojení mezi Bulharskem
a Albanií překazili a k Egejskému moří pro-
nikli.
Jsou známky toho, že mezi Bulhary a Al-
banci bylo dorozumění ještě před válkou se
Srby a Řeky. Čím více se přibližoval počátel
této hanebné války, tím častější byly vpády do
území srbského a řeckého. Ale vpády tyto byly
Srbům zároveň upozorněním a přiměly jek
tomu, aby se v čas proti Albancům zabezpečilí.
Albanské vpády dály se hlavně na linii od
Kukuše do Debru na Černém Drímu. Černý
Drím je po největší část roku nepřechodný, ale
v letě možno jej na několika místech přebro-
diti. Srbové, aby zmařili alhanské vpády, přešli
na levý břeh Drimu a zaujali zde pevné posice.
Odtud jim bylo snáze odrážetí albanské vpády.
Srba
Bulhar
Řek
Bulharsko
Albánie
Rakousko
Srbsko
Albanec
14
article
Udrželi Albance na uzdě a zabránili tomu, že
nepřišli Bulharům na pomoc a nevpadli Srbům
do zad. Zajatí Albanci, když se jich Srbové
tázali po příčině tohoto nepřátelství, vypoví-
dali, že se báli, aby Srbové a Řekové jejich
zemi nerozdělili, na kteréžto nebezpečí byli
upozorněni od Rakušanů a Italů.
Na tom přestalo albanské vmíšení do vál-
ky srbsko-bulharské. Arnautští hlaváři zblí-
žili se se srbskými a líčili jim stav své země
takto:
Po nějaké albanskévládě nikde nent
ani stopy. Tak zv. albanská vláda nemá ani
moci, ani vážnosti a není Albance, k te-
rý by ji uznával. Jednotlivé kmeny spra-
vují se jako dosud svým obyčejovým právem,
a kromě toho není v Albanii řádu. Ale každý
kmen má jiné právní obyčeje a proto jsou kme-
ny všecky proti všem. Nikterak není možno
sjednotit ani dva kmeny, protože hlavár, kte-
rý se o to pokouší, hned jest od svých pode-
zírán, že to činí za cizí peníze a svůj kmen
zrazuje. Albanci říkaji, že nechtěji
slyšetani o Rakousko-Uhersku, an
o Italii; ovšem ani ne o Srbsku, Řecku, Tu-
recku, a konečně ani o autonomii. A tak
poskytuje Albanie v r. 1913 obraz úplnější
anarchie, než r. 1912 a než kdykoli před tím.
Na Albance možno působiti pouze penězi.
Bulhar
Srba
Řek
Rakušan
Italos
Albánie
RakouskoUhersko
Srbsko
Řecko
15
article
Peníze rádi přijímají od každého, kdo je dává,
ale protože je přijímají ode všech, jsou
vlastně ode všech stejně nezávislí.
Z tcho následuje, že samostatná Albanie
bude pouhá fikce. Nikdo nebude s to, aby lon-
dýnské usnesení o zřízení samostatné Albanie
uvedl ve skutek. Na papíře možno si ji stvo-
řiti, ale nikoli udržeti. Všecka snaha velmocí
o to ukáže se marnou a Rakousko a Italie také
zůstaví Albanii osudu, dosáhnou-li, aby Řecko
při stanovení albanských hranic bylo tak zkrá-
ceno, jako Černá Hora. To je poslední cil spo-
jené snahy Rakouska a Italie. Ale potom bude
na Rakousku a Italii, aby samy vnitřní poměry
Albanie uspořádaly, a potom se ukáže, jak by
oba státy byly ve svém prospěchu jednaly
kdyby byly uposlechly rady těch svých poli-
fiků, kteří je varovali, aby se do albanských
věcí vůbec nepletly. Budeť tato práce nejen
bezúčelná a marná, nýbrž také velice nákla-
ná a zdlouhavá.
Lloyd George proti sněmovně lordů.
Kancléř pokladu Lloyd George pronesl
v pátek v Carnarvonu velkou politickou řeč.
v níž naznačil úmysly vlády, pokud jde o re-
formu sněmovny lordů.
Doktrinou konservativců jest — pravil —
že vláda — ovšem jen liberální vláda — má
pro každý bod svého programu míti zvláštní
mandát voličů. Pomalu, kdyby se konserva-
tivci nechali řáditi, měly by liberální vlády
a liberální parlamenty zákonodárnou moc, jen
kdyby lordové ráčili jim ji povoliti. Každého
rána by měl ministerský předseda jako kupe-
cký učeň obejíti čtvrt Belgravii, zazvoniti všu-
de a zeptati se komorníka, co mylord poroučí.
Lloyd George
Albánie
Rakousko
Řecko
16
article
Nyní, aby se mluvilo slovy písma, je liberál-
nímu návrhu zákona nesnadnější uspokojití
požadavky konservativců, pokud jde o lidový
mandát, než velbloudu projíti uchem jehly. A
jak rozdílně se zachází s návrhem konserva-
tivnímí
Vejde-li konservativní návrh do sněmovny
lordů, uzná se hned, že patří do rodiny, že má
modrou krev ve svých žilách. Jeho rodokmen
je nesporný. Jeví se shovívavost s jeho nedo-
konalostmi a spěchá se doprovoditi jej s vel-
kou slávou ke dveřím královského paláce. Ale
liberální návrh je přijat jako vetřelec, který
se vloudil do aristokratického salonu, i spěchá
se, aby byl ve dveřích, leč v těch, jimiž vešel.
Parliament act se pokusil napravíti poně-
kud tento stav věcí, ale nestejné zacházení
s návrhy trvá posud. Jako losos plující proti
proudu musí liberální návrh přeskakovatí pře-
hrady. Nemůže je přeskočiti leč v přesně sta-
novených časových přestávkách; po prvním
mostě musí čekati; rovněž musí čekati po dru-
hém; teprve po třetí, nebyl-li zatím harpuno-
ván, nechá se konečně projíti.
Konservativní návrh naopak projde jako
štika, před níž se skloní všechna stavidla. Kon-
servativci myslí, že je jim ještě dovoleno oběd-
vati dle lístku, že si mohou vybírati předlohy
které se jim líbí, a ty, které jim nejsou vhod
posílati nazpět do kuchyně. Zapomněli celo
dějiny Anglie, zvláště dějiny posledních let
Takové chování činí naprosto nutným potla-
čiti nynější sněmovnu lordů.
Lloyd George pak prohlásil, že nemůže
se pouštěti do podrobností návrhu, jenž bude
předložen příštího roku.
Vše, co mohu říci — pravil — je, že
této nové sněmovně budou stejně respektová-
ny všechny strany a všechna vyznání.
Lloyd George
Anglie
Kon
17
article
Vojenské úsilí v Německu.
Vojenské úsilí v Německu.
Je příznačno, že po nedávném rozmno-
žení německé armády již opět proskakují
zprávy o novém vojenském úsilí. Zdá se,
jako by veřejnost měla býti připravována na
další oběti. Zpráva »Militärisch-Politische
Korresp.« o zřízení nové eskadry pro službu
v cizině a reorganisaci dělostřelectva byla
ofíciosně dementována dosti neurčitě, takže
ve veřejnosti bylo dementi přijato s nedů-
věrou i soudí se, že věc je pouze odložena
na příznivější chvíli, v těchto dnech pak
přinesl trevírský list úvodní článek, vyslo-
vující požadavek, aby bylo bez odkladu za-
řizeno pět nových strategických drah k usnad-
nění koncentrace německé armády ke fran-
couzským hranicím. Má to býti 1. přímá
trať z Trevíru k Aix-la-Chapelle, 2. trať
Trevíru do Bonnu, 3. z Treviru do Koblence.
4. z Trevíru do Frankfurtu, 5. z Trevíru do
Mannheimu.
»Germania«, orgán katolického středu,
píše o fom, že nynější doba je málo vhodna
k tomu, aby se německému lidu mluviloo
nových vojenských výlohách hned po přijeti
zákona, jenž dle tvrzení ministerstva vojen-
ství vyhovuje všem nynějším nutnostem ná-
rodní obrany.
Německo
Militärisch
Manche Korresp
Trevír
AixleChapell
Bonn
Frankfurt
Mannheim
18
article
Politické důsledky Panamského průplavu.
Politika Spojených států je nyní v první
řadě ovládána zřetelem na Panamský průplav
a jeho ochranu. Proto počíná vláda prová-
děti prakticky ve velkém rozsahu doktrinu
Monroeovu. K tomu směřuje nejen navržený
protektorát nad Nicaraguou a chystané
smlouvy s jinými republikami středoameri-
ckými, nýbrž i úmysl zakročiti v Mexiku.
Pokud jde o středoamerické republiky.
nestaví se Unii v cestu velké obtíže, ale
povážlivější je, že hrozí vážné zápletky
s Evropou, zvláště s Anglií pro nevyřízenou
posud otázku stejných podmínek pro plavbu
Panamským průplavem pro lodi americké
clzí dle smlouvy Hay-Paunelfotovy.
Z Washingtonu, 4. srpna. (Zpráva »Asso-
ciated Press«.) Zpráva, že Anglie uva-
žuje o zřízení velké lodní zá-
kladny na Bermudských ostro-
vech, vzbudila v oficielních kruzích velký
zájem. Se spolehlivé strany bylo zjištěno, že
Anglie dala pátrati po ameri-
ckých plánech na ochranu cesty
Panamským průplavem. Jest nulno
předpokládati, že poukazuje to na úmysl
Anglie, aby zabezpečíla angli-
ckou lodní plavbu průplavem
právě tak jako ve Středozemním
moři. V oficielních kruzích převládá názor.
že nový problem jest velký, že Monroeově
doktrině dodává nového oživení a že snad
bude znamenati úplný převrat v zahraniční
i lodní politíce západní polokoule, protože
se má za to, že ostatní evropské národy
pravděpodobně budou následovati přikladu
Anglie.
Monroeův
Hay Paunelfotův
spojený stát
Nicaragua
Mexiko
Evropa
Anglie
Washington
Asso
ciated Press
19
title
Sjezd České jednoty lesnické
v Hořicích.
Hořice
20
article
Z Hořic, 4. srpna.
Hořice
21
article
(Pův. telef. zpráva.)
Obvyklý původní výroční sjezd české jednoty
lesnické konal se letos v Hořicích za velké účast
kruhů lesnických, mimo četné hosty, s nimiž setká-
váme se pravidelně na těchto representačních
sjezdech. Hosté sjížděli se do Hořic již v neděli
kdy konal se v sadech Smetanových odpoledne
večer koncert úplné kapely pěšího pluku č. 21.
Město ozdobeno jest prapory v národních barvách,
u obchodní školy zřízena slavnostní brána. Na
sjezd zavítali mezi jinými předseda jednoty kníže
dr. Bedřich Schwarzenberg, prine Bedřich Lobko-
wicz, c. k. komoří hr. Deym, bar. Ervín Nádherný,
svob. p. Battaglia, princ Šchaumburg-Lippe, staro-
sta města Hradce Králově dr. Ulrych, bývalý po-
slanec Janák a četní zástupcové měst, okresů
průmyslu.
doktor
Schwarzenberg
Lobko
Deym
Nádherná
Battaglia
Šchaumburg
Lippe
Ulrych
Janák
Hořice
Smetanův odpoledne
Hradec Králov
22
article
Dnes, v pondělí ráno, uspořádána exkurse do
revíru velkostatku hořického, které se záčastnil
všichni účastníci sjezdu a veliký počet obecen-
stva z celého okolí. Zvláštním vlakem odjela vý-
prava asi 600 osob do Lhoty Šárové. V revíru šáro-
lhoteckém uvital exkursi c. k. lesmistr Trdlica
přáním, aby vycházka talo byla ku prospěchu
lesnictva v Čechách. Předseda jednoty, kníže
Schwarzenberg, poděkoval za uvítání a s uznáním
vzpomenul pohostinství všech českých měst, kde
jednota posud své sjezdy měla. Potom v libínském
údolí demonstrovány různé methody dobývání pa-
řezů. Prvý pokus učiněn dynamonem, při němž vy-
trženo bylo asi 20 pařezů a smrk, dále amonalem
a konečně třetí pokus se strojem, konstruovaným
nadlesním p. Obrem. Poslední demonstrace zvlá-
ště přijata byla s hlučnou pochvalou odborníků.
Stroj Obrův jest vynález a podnik ryze český
v praklických pokusech docílil velmi pěkných
úspěchů.
Konečně účastníci exkurse seznámili se s vy-
nálezem c. k. lesního p. Bendy z Hořic, s t. zv
samokrychlící průměrkou, kterou možno ihned ode-
čísti kubický obsah kulatiny až do 30 m dělky.
Po exkursí vrátili se všichni účastníci do
Hořic a po obědě podniknuta prohlidka města.
V úterý koná se valná hromada jednoty.
Lhota Šára
Trdlica
Schwarzenberg
Obr
Obrův
Benda
Čechy
Hořice
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Eduard Koerner, říšský a zemský
poslanec naší strany, vicepresident advokátní
komory, slaví dnešního dne své 50. naroze-
niny. Narozen v Tachově, studoval v Plzni
a v Praze, kde r. 1883 promoval na práv-
nické fakultě sub auspiciis imperatoris. Dr.
Koerner věnoval se pak advokatuře. V advo-
kátní komoře, v jejíž representaci je odr.
1902, byl r. 1908 zvolen presidentem; nyní
jest vicepresidentem této korporace. Dr.
Koerner jest čestným měšťanem král. města
Plzně, zemským poslancem za městský okres
Slaný-Louny-Rakovník-Velvary a říšským
poslancem za 20. volební okres. Dr. Koerner,
jehož odborné práce v jazykové otázce, oti-
štěné v Tobolkově »České Politice«, jsou
vysoce ceněny, byl referentem osmičlenného
komitétu vyrovnávacího. Jest autorem ná-
vrhu volební opravy pro zemský sněm český
na základě všeob. práva hlasovacího s po-
měrným zastoupením menšin, který byl podán
stranou naši na sněmu r. 1908. Jest členem
permanentního výboru zemského a členem
komise naší strany pro vedení zemské poli-
tiky. Z jeho prací odborných uvádíme: Ob-
mezení působnosti čí reforma porot? (1904).
O postavení advokacie v ústrojí státním a
společenském [1904), O národní a jazykové
olázce v Předlitavsku (1906), O poměrném
zastoupení při volbách (1907), Živnostenská
politika (1908) a j.
— Sentímentální a nesentimentální Němcí.
doktor
Koerner
Tachov
Praha
Plzeň
Louny
Rakovník
Velvary
Předlitavsko
král
Ob
24
article
Rakouský historik dr. Friedjung. zmutně
proslulý svou chatrnou vědou zrovna tak jako
svým protislovanským šovinismem, napsal do
berlínské „Vossische Zeitung“ článek o dosa-
zení zemské správní komise, kterýžlo skutek
vlády doprovodil dlouhatánskou úvahou, kte-
rou patrně zamýšlí — falšovati nejno-
vější politické dějiny vnitrora-
kouské. Líčí totiž, že Čechové, kteří jsou
oposici proti vládě a v balkánských zmatcích
prý projevovali veřejně sympatie balkánským
Slovanům, těší se „nahoře“ přízni, kdežto
Němce, kteří stálí věrně při říšské politice.
stíhá prý odvracování se dynastie od nich
které prý je stále větší než poznání nebez-
pečí, jež Rakousku hrozí od rozpáleného Slo-
vanstva. Toto své tvrzení usiluje dr. Friedjuný
odvoditi z historie vzniku a dosazení zemské
správní komise, jež i ve vydání druhém, by-
rokratickém, je prý výrazem snahy hraběte
Stürgkha a knížete Thuna, aby „hrála Čechům
do rukou“. Dr. Friedjung celou váhu svých ar-
gumentů, Jimiž chce prokázati, že „nahoře“
a ve vládě „přejí Čechům“, věnoval kritice
zmařené zemské správní komise, jež by byla
bývala sestavena ze členů zemského výboru
Konstatovav, že tato komise byla Čechy zma-
řena a že byla dosazena komise byrokrati-
cká z pěti Čechů a tři Němců, napsal do-
slova: „Věc byla by pro Němce vůbec byla
mohla dopadnouti zle, kdyby byli Čechové na
konec se nedopustili taltické chyby. Oni jsou
pro svou tuhost a pro svou hospodářskouv
národní pohyblivost úctyhodným, ale ovšem
nebezpečným odpůrcem, leč jejich slepá tvrdo-
šíjnost udělala jim tady čáru přes rozpočet.
doktor
Friedjung
Čecho
Němec
Friedjuný
Stürgkh
Thun
Rakousko
Vossische Zeitung
25
article
Místodržitel kn. Thun, kterého pro své pří-
slušenství ke konservativní šlechtě jest počí-
tatí k nim (t. j. k Čechům), získal vládu pro
příznivý jim plán. Poněvadž dosazení státní
komise nebylo lze zabrániti, měli její členové
z největší části sestávati z českých politiků.
Plánek tento byl poslancem drem. Kramářem
dobře promyšlen, Thun a Lobkovic byli pří-
mluvčími a vláda byla pro něj získána, nebot
ministerský předseda hr. Stürgkh drží se zá-
libou na rady velkých pánů z Čech ať už
z náklonnosti stavovské či ať už proto, že vy-
hovoval Čechům přátelskému smýšlení u dvo-
ra.“ A v dalším dr. Friedjung líčí známé udá-
losti, jež vedly ke zmaření komise první a
k dosazení druhé. V pokračování líčí dr. Fried-
jung, jak ministerský předseda hr. Stürgkh a
místodržitel kn. Thun „drželi nad zlými Čechy
ochrannou ruku“ v době anekční a balkán-
ské krise. O hr. Stürgkhovi nedokládá svého
tvrzení, za to o „ochranné ruce“ kn. Thuna
vypravuje celou kapitolu. „Místodržitel —
praví — učinil vše, čeho bylo třeba, aby od-
vrátil od svých miláčků nebezpečíl Kn. Thun
je vedoucím činitelem pravice v panské sně-
movně; když se v důvěrné schůzi této strany
za války balkánské ozvaly se strany české
šlechty hlasy, jež mínily, že by bylo třeba,
vysloviti se varovným odsuzují-
cím hlasem proti nevlasteneckým
událostem v českém obyvatelstvu,
prosil kn. Thun naléhavě, aby se
od toho upustilo a že lépe by bylo,
přejíti přes tyto události mlčky.
Thun
Čecho
Kramář
Lobkovic
Stürgkh
Čo
Friedjung
doktor
Fried
Kněžná
26
article
A vliv Thunův byl tak veliký, že žádný a
členů vysoké šlechty české nepozvedl svého
hlasu proti rusofilské politice politických stra-
níků. Dobře: chtělo se vyvarovati vypírání
špinavého prádla před zraky cíziny. Nyní však
je nejčelnějším politikem rusofilské politiky
zrovna týž poslanec dr. Kramář, který při
novém uspořádání zemské samosprávy v Če-
chách ministrům a místodržiteli radil a záro-
veň je vedl. Týž dr. Kramář, který Bulharům
a Srbům kladl na srdce, aby se podvolili roz-
hodčímu soudu carovu, a aby si utvořili ne-
jen vojenskou konvenci, nýbrž dokoncei
celní spolek...“ Tak dr. Friedjung. Nemusí-
me dokládati, že na podkladě falešných před-
pokladů vyvodil falešné závěry. „Pr. Tagbl.“,
zaznamenav ve výtahu obsah článku Fried-
jungova, považuje hlavně jeho závěr, že
Němci nedají se dvorskou a vládní přízní k če-
chům rozladiti ve svých citech ke státu a dy-
nastii, za sentimentální čili za „triviální mou-
drost“. Na to vše prý Němci nic nedají, má-li
je kdo v lásce nebo nemá-li, odměňuje-li se
dobře nebo špatně — hlavní věcí je, aby
Němci dávali pozor na to, co přijde,
neboť hr. Stürgkh připravuje novou past
— oktroj volební opravy, která by
Němce úplně k zemi stlačila.“ Jak viděti, sen-
timentální Němec falšuje nejnovější dějiny
politické a denuncuje český národ, a nesenti-
mentální Němci zvedají pěstil V — lepší spo-
lečnosti už nemůžeme žítil
— Protí komu bojují národní sociálové. V re-
ferátu »Českého Slova« o nedělním táboru 3 stran
radikálních čteme, že posl. Stříbrný pravil mezi
jiným: »Nejdeme (do boje) ani tak protí
Thunův
doktor
Kramář
Bulhar
Srba
Friedjung
Fried
Němec
Stürgkh
27
article
Němcům, ač oni svým šovinismem stali se po-
mocníky absolutismu. Jdeme do boje hlavně proti
nejvlastnějším původcům tohoto absolutismu . . «
Národní sociálové tedy nejdou ani tak do boje
proti Němcům, kteří svou obstrukcí dali pra-
příčinu nynější krise zemské, ale jsou dost poli-
ticky dětinští, že doufají, že Němci by nepřeká-
želi projednání volební opravy pro sněm český
na základě všeobecného práva hlasovacíhol
— Časový apel na Národní radu českou čteme
v nymburských „Občanských Listech“ a současně
i v jiných krajinských listech. Praví se v něm
„V posledních událostech politických byla ubohá
podívaná na český politický tisk. Zrovna v době,
kdy česká veřejnost je zhnusena bratrovražedným
bojem bulharsko-srbským na Balkáně, udál se do-
ma zápas politický, v němž slova zrádce a škůdce
národa, kterého třeba odstřelit, takřka denně se
četla v orgánech politických stran. Stará pravda,
že národ má takové noviny, jaký je sám, na novo
se osvědčila. Jak mohou noviny stát na nějaké
vyšší úrovni, když politické strany, skládajíce se
přece ze živoucího organismu národa, vedou tento
zápas, když na schůzích lidu podezřívá se politi-
cký odpůrce, že je hotov zraditi národ a poškodit
jeho zájmy, když takto mluví poslanci a poslanečtí
kadeti? Představte si takovou politickou schůzi,
ve které se štve proti nenáviděnému politickému
odpůrci a představte si, že bychom byli jako ti
Srbové a Bulhaři dole ozbrojeni — nepustili by-
chom se na konec samí do sebe těmito zbraněmi?
Němec
Srba
Bulhar
Balkán
28
article
Bohužel, nemůžeme ani tento případ vyloučiti.“
Apel dále konstatuje, jak v žurnalistice nár.-so-
ciální se osobně útočí na nejzasloužilejší muže
v české politice a klade otázku: „K čemu máme
„Národní radu“, než aby v první řadě bděla na
mravní úrovní polítického zápasu v žurnalistice? Je
to v zájmu povznesení našeho politického života,
aby Národní rada dala si prácí a pro-
šla s mravními vážkami v ruce naše
politické noviny a přesvědčila se, že
právě nejlepří čeští lidé jsou sou-
stavně napadáni jako škůdcové a vy-
vrhelové národa. My vídíme do tohoto plá-
nu, který nechce nic více a nic méně, než — vy-
hnati z českého politického i veřejného života nej-
lepší lidi, aby řemeslní politikové mohli snadněji
opanovati českou politiku, veřejnou činnost vůbec.
Národní rada je povinna tomuto neštěstí v budouc-
nosti zabrániti!“ Zaznamenáváme.
— Jak se pracuje k rozeštvání slezských če-
chů a Poláků. Ze Slezska se nám píše: Před něko-
lika dny uspořádali Čechové z Dombrové v soused-
ni obci Polské Lutyni humoristický večirek. Stalo
se tak k žádosti českých kruhů lutyňských. V zá-
pětí na to přinesl orgán dra. Michejdy, „Glos ludu
slaskiego“ dopis, ve kterém surově Čechům na-
dává a dombrovským hrozí násilnostmi, jestliže
ještě jednou do Lutyně opováží! — Místní školní
rada v Rychvaldě provádí prostřednictvím polských
učitelů soupis školou povinných dětí. Proti výslov-
nému ustanovení zákona zjišťuje se také, do která
školy budou po prázdninách rodíče své děti posí-
lati. Děje se to zřejmě za tím účelem, aby na od-
víslé naše příslušníky mohl býti zavčas podniknuí
nemravný terror ve prospěch polských a německé
školy. Kdyby takovýmto způsobem pečinati sí čern
Apel
Polák
Čecho
Michejda
Glos
Slezsko
Lutyň
Rychvald
polský Lutyň