ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 77815760-8f4a-11dd-bfbf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 95, place 64, org 8, work 2
1 masthead
Strana z
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. srpna 1913. Číslo 213.
4 article
na české delegace má těžkou zodpovědnost za správu zemskou, neboť Němci hlasují proti roz- počtu a sanací přirozeně budou dělati potíže, které si velikými koncesemi dají pak vykoupiti. Kleriká- lové budou více méně míti postavení kritika, ačko- liv jejich povinností jako části české většinyje spolupůsobiti k sanaci země. Sociální demokraté, kteří hlasovali pro provisorium rozpočtové, dnes už ohlašují svoje zákazy k jistým projektům sanač- ním. Hlavní orgán jejich dru. Pluhařovi již nyní při- pomíná: „Varujeme před tím, aby nová zemská správa sáhla zase k podobným — (činžovní dan. nepřímé daně atd.) — „návrhům“. Proti takové- mu „sanování“ ohlásili naši poslanci v nastávají- cím zasedání moravského sněmu největší odpor, který by jistě po zkušenostech z Čech našel nej- větší odezvu ve všech kruzích občanstva...“ Dr. Pluhař kus maršruty sanační už má vykázaně.
Němec Pluhař Čechy
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Zvýšení braneckého kontingentu. Pověstí o opětném rozmnožení rakouské armády nabývají určitějšího tvaru. O této otázce pojednává poloúřadní orgán minister- stva vojenství, „Milit. Rundsch.“, která dle zpráv odvodních komisí z roku 1912 oznamuje, že toho roku bylo propuštěno více než 50.000 branců, k vojenské službě úplně schopných. Ministerstvo vojenství z toho zavírá, že bra- necká schopnost rakousko-uherského obyva- telstva není dosud nikterak využita a dobře by snesla dalšího napětí, značně přesahujícího nynější branecký kontingent. Orgán minister- stva vojenství dovozuje z toho dále, že zvýše- ním braneckého kontingentu asi o 50.000 mužů neutrpěla by nikterak zdatnost mužstva a že rozmnožení armády nebude se asi již dlouho odkládati. Úvaha „Milit. Rundsch.“ potvrzuje tedy starší zprávy, jež už pronikly na veřejnosta mluvily také o 50 až 60 tisících mužů. Nového mužstva má se použiti jednak k sesílení ar- mádního stavu v míru, jednak k novým úpra- vám rakousko-uherského vojenství, které se prý ukázaly nutnými následkem zkušenosti z poslední války balkánské.
Milit RakouskoUhersko
6 article
Dr. Sylvester o situací. Redakce „Zeitu“ vyžádala si u předsedly poslanecké sněmovny dra. Sylvestra od- pověď na otázku, může-li zřízení komisariátu v království Českém býti praejudicem pro jiné korunní země; je-li naděje, že ostatní korunní země z obavy před komisariátem se vrátí ku pravidelné sněmovní práci: a konečně jaký vliv mohou míti nynější poměry v Čechách na podzimní zasedání říšské rady. Dr. Sylvester odpovídá na prvé dvě otázky, že český komisariát nemusí býti pro ostatní korunní země praejudicem, že však nicméně tyto korunní země učiní dobře, vyna- snaží-li se samy všude tam, kde se finanční nouze blíží ke krisi, o ústavní vyřízení těchto otázek, aby samy nedávaly vládě záminku k neústavním opatřením, poněvadž „exempla trahunt“. Pokud se týče podzímního zasedání říšské rady, netroufá si vůbec nijaké mínění provésti, poněvadž cesty rakouského parla- mentu jsou nevyzpytatelny. šes s
doktor Sylvester Čechy poslanecký sněmovna
7 article
Z Chorvatska.
Chorvatsko
8 article
Královský komisař bar. Skerlecz po- kračoval až do konce minulého týdne v konfe- rencích se zástupcí politických stran. Vy- slechnuv nejprve unionisty starého i nového rázu a zástupce chorv.-srbské koalice, pozval na konferenci i Štěpána Radiče za stranu selskou, předáky strany práva obou frakcí. z nichž dr. Starčevič sice návštěvu odmítl, ale slíbil pomoc při obnovení ústavnosti. kdežto frankovci osobně bar. Skerlecze navštivili. Konečně vyslechl také mínění tří vůdců strany sociálně demokratické. Tím jsou konference ukončeny, bar. Skerlecz odjel do Pešti podat zprávu hr. Tiszovi a nastupuje ny- ní měsíční dovolenou. Tím, zdá se, je politická akce v Záhřebě až do počátku září přerušena. Poněvadž návštěva frankovců u bar. Skerlecze překvapila, uznal jejich orgán „Hrvatska“ za potřebné vysvětliti blíže tuto ochotu. Strana stojí prý dále na svém původ- ním programu, jenž neuznává vyrovnání z r. 1868. Ale poněvadž nový královský komisař chce býti správně informován o politickém stanovisku všech chorvatských stran, nemělí přívrženci Frankovy skupiny příčiny, aby od- mítli pozvání ke konferenci, v niž nového ko- I Sologub má „nového člověka“ i paní Verbická, i — ale to je dlouhá řada. „nový člověče“! Netřeba být morali- stou, aby se tě nechtěl dočkat. Pak vztyčte se nové hory tajgetské, aby neduživí a oškliv dřive vzali za své, než dorostou v ubohá „t y“ jež všecka krásná a silná „já“ spolknou, aby učinila zadost harmonii šťastného života.
Radič Starčevič Skerlecz Frankův Sologub Verbická Pešť Záhřeb
9 article
Není však to jen „nový člověk“, jenž straší v novodobé ruské literatuře. Najdete tu stránky široce rozvedených praemios, vyzna- čených sytými barvami a uměle dovedených k nejkrásnějším sofismatům, olakovaným na poctivý závěr. Najdete bludičky i nádherného světla, ale — bludičky... Někde je při tom i mnoho umění, i silný talent prosvítá, ale přečtete věc a zdá se vám, že jste se podívali na obraz v křivém zrcadle. Koukáte, kde je to plné, zdravé jádro, na které jste v ruských pracích zvykli, a vypadne vám z lesklé, polo- prázdné skořepiny něco trouchnivého, nechut- ného, otravného .. Pro konkrétní příklady skytá denní list málo místa. A vlastní účel těchto řádků: Nezmizela krásná ruská literatura, před- stava, kterou jsme o ní měli dosud, je správná. a nepatří toliko retrospektivě, i dnešek má svá zlatá zrna, ale je naprosto ne- možno každou minci pokládati za zlatou proto, že vyšla z mincovny, razí se tam i nikl, i měď... Není možno do krásné před- stavy o ruské literatuře zahrnovati universal- ně vše, co z ruského literárního trhu k nám přijde pod vignetou modernostia sensace. Není možno člověku se zdra- vou soudností a svědomitostí k šir- ším vrstvám překládati napořád všecko, jen když je známo, že kníha šla v criginále na odbyt a je v mió dč. mísaře obeznámili se zásadami strany práva. V rozmluvě s ním naznačili, jak by se dle jich minění daly v Chorvatsku obnoviti normální poměry. Poukázali prý zejména, že jest nutno vyhověti zákonitým přáním Chorvatů v oboru finančním a hospodářském. Strana práva ni- kdy se nepříčila spravedlivému rozřešení chor- vatské krise, jsouc pamětliva slov svého za- kladatele Antura Starčeviče, že nikde na světě dva národové nejsou tak na sebe vzá- jemně odkázáni, jako Maďaři a Chorvaté. Za hranicemi. V makedonské vsí.
Chorvat Starčevič Maďar Chorvatsko
10 article
Otázku makedonskou není možno řešiti tak, jako kdyby celá byla obydlena lidem jedné národnosti, jak tomu chtěli Bulhaři. V Make- donii obývají kromě Bulharů a Srbů také Ře- kové a Osmané ve větším počtu, v menším pak Rumuni (Kucovlaši) a Albanci. Nás ovšem nejvíce zajímá, jak se v Makedonii k sobě mají obě slovanské národnosti — bulharská a srb- ská. Na filology se spolehnout nelze, zvláště ne tehdy, když filologii vydávají za národopis, jehož je pouze částí. Nejpoučnější je sám život. Kus makedonské skutečnosti zachytil Jaša Tomič v jednom ze svých posledních dopisů ze srbského tábora. Z něho si možno učinít po- nětí o stupní kultury makedonského venkova. i o národním a politickém jeho smýšlení. Tomič navštívil v Sokolarcích popa Tedo- sija. Starší člověk, oděv z hrubého sukna, na něm aspoň 50 záplat. Čepice popská jakoby ležela tři měsíce na hnojiští. Obydlí: sednička malá a nízká bez stropu, hojně vystlaná ko- berci starými i novými. Nejprve se prostírá koberec slaměný (rohožka), na něj koberec roztrhaný, na něj teprve nový a pěkný. Kouří z „luly“, z ohniště bere uhlíček holou rukou a pohodlně jej přitlačuje na tabák, aniž ho to pálí. Ves měla loni 730 hlav. Pop nechodil do žádné školy, čtení, žalmům, modlitbám a ob- řadům učil se u staršího popa. Vladykové (bi- skupové) popy vyssávají jako Turci ostatní obyvatelstvo. Popa odírá každý: i vladyka, aga (statkář), i turecké úřady.? Vladyka popu rozkazuje, i s kterou dívkou se má oženit.
Bulhar Srba Rumun Jaša Tomič Tomič Pop Vladyka Makedonie Turec Vesa Tedo
11 article
Ožení-li se podle své vůle a srdce, musí vla- dykovi zaplatit 20—30 tur. lir pokuty. (Ture- cká lira = 20koruna.) O srbsko-bulhárské válce se pop vyjádřil Bulhaři neučinili dobře, měli všecko dělativ dohodě se Srby, a bez Srbů nic. My jsme se nazývali Makedonci. Víme, že jsme býval Srbi, dokud nepřišli Turci. Nyní nadešla doba. kdy se každý musí vysloviti, je-li Srb nebo Bulhar. Zde a v okolí byli většinou Srbové Ale v nejnovější době se spojili Turci řečti (?) i bulharští vladykové, aby nikdo ne- byl Srbem, a bulharští komiti vraždíli ty, kteří se nechtěli nazývati jinak, než Srby. Někteří, nechtějíce se nazývati Bulhary, raději se pro- hlásili za Řeky, třeba neuměli ani slova řecky. Ty bránili řečtí vladykové, a Srbů dlouho níkdo nebránil. Nyní, když nás dobyli Srbové, bodeme zas, co jsme bývali: Srbí. Posloucháš-l naše lidi, poznáš, že si nejlépe rozumějí se Srby. Jistý sedlák se Tomičovi příznal, že bý- val bulharským komitou. Pravil: „Musel jsem, hlavu mi drželí ve svých rukou; byli by m děti zabíli, kdybych se jim byl zpronevěřil. Tomič uzavírá: „Jedno je jasno. Lidé jsou přestrašení, skrušení, ožebračení, žádostiví míru a pořádku. Vzpomínky na Srbstvo žijou jim v duší a já myslím, kdyby byl plebíscít oni měli úplnou svobodu hlasování, že by hla- sovali, aby se dostali pod Srbsko, a to proto že Srbové mají více srdce, než Bul- haři. Všichní oslavují „křestné jmen a bulharští komiti a agitátoří žádnou mocí ne- mohou přetrhnouti tuto pásku, která poutá všecky Srby a je podstatnou známko srbské národnosti.“
Bulhar Srba Makedonec Srb Turek Turek řečíst Řek Tomič Srbsko
12 article
Zas jednou Albanie. Londýnská konference dodělává budovu autonomné Albanie a stará se, aby byla věčná Italie se přičiňuje, aby Řecko na jihu bylo do- nuceno ustoupiti Albanii územi, na které s činí válečný nárok, podobně, jako to na se- veru z usnesení velmocí musely Černá Hora Srbsko. Pohleďme, jak se dílo pod rukama Evropy utváří, jaké poměry nyní v Albanii vládnou. abychom si mohli učiniti ponětí o tom, jak tam bude dál. Posledně bylo o Albancích slyšet, že se jich 60.000 vypravuje na pomoc Bulharům na- proti Srbům, jimž měli vpadnouti do týla. Mezi Bulhary a Albanci byl přátelský poměr ještě z doby, kdy se na londýnské konferenci počalo jednatí o utvoření samostatné Albanie. V Lon- dýně Bulharsko proti zájmům svých spojenců, Srbeka a Řecka, a proti spojenecké smlouvě s nimi začalo vésti odchylnou politiku, aby se zavděčilo velmocem, zvláště Rakousko-Uher- sku. Proto nepomáhalo Srbsku a Řecku, aby přes Albanii dostaly se k moři — Srbsko k Adriatickému a Řecko k Egejskému. Naopak.
Bulhar Srba Albanec Albánie Řecko Srbsko Evropa Bulharsko Rakousko Uhry
13 article
Bulharsko pomáhalo utvořiti Albanii a praco- valo spolu s Rakouskem k tomu, aby si na jihu „velké Bulharsko“ podalo ruku s Albanií. Tak měl býti Srbeku nejen zahražen přístup k moři. nýbrž i měl býti ustanoven sousedský styk mezi Bulharskem a Albanií — jinými slovy: mezi Bulharskem a Rakouskem. Když se tvo- řila takováto podmínka života příštího Srbska, není divu, že Srbové se odhodlali k boji na život a na smrt, aby spojení mezi Bulharskem a Albanií překazili a k Egejskému moří pro- nikli. Jsou známky toho, že mezi Bulhary a Al- banci bylo dorozumění ještě před válkou se Srby a Řeky. Čím více se přibližoval počátel této hanebné války, tím častější byly vpády do území srbského a řeckého. Ale vpády tyto byly Srbům zároveň upozorněním a přiměly jek tomu, aby se v čas proti Albancům zabezpečilí. Albanské vpády dály se hlavně na linii od Kukuše do Debru na Černém Drímu. Černý Drím je po největší část roku nepřechodný, ale v letě možno jej na několika místech přebro- diti. Srbové, aby zmařili alhanské vpády, přešli na levý břeh Drimu a zaujali zde pevné posice. Odtud jim bylo snáze odrážetí albanské vpády.
Srba Bulhar Řek Bulharsko Albánie Rakousko Srbsko Albanec
14 article
Udrželi Albance na uzdě a zabránili tomu, že nepřišli Bulharům na pomoc a nevpadli Srbům do zad. Zajatí Albanci, když se jich Srbové tázali po příčině tohoto nepřátelství, vypoví- dali, že se báli, aby Srbové a Řekové jejich zemi nerozdělili, na kteréžto nebezpečí byli upozorněni od Rakušanů a Italů. Na tom přestalo albanské vmíšení do vál- ky srbsko-bulharské. Arnautští hlaváři zblí- žili se se srbskými a líčili jim stav své země takto: Po nějaké albanskévládě nikde nent ani stopy. Tak zv. albanská vláda nemá ani moci, ani vážnosti a není Albance, k te- rý by ji uznával. Jednotlivé kmeny spra- vují se jako dosud svým obyčejovým právem, a kromě toho není v Albanii řádu. Ale každý kmen má jiné právní obyčeje a proto jsou kme- ny všecky proti všem. Nikterak není možno sjednotit ani dva kmeny, protože hlavár, kte- rý se o to pokouší, hned jest od svých pode- zírán, že to činí za cizí peníze a svůj kmen zrazuje. Albanci říkaji, že nechtěji slyšetani o Rakousko-Uhersku, an o Italii; ovšem ani ne o Srbsku, Řecku, Tu- recku, a konečně ani o autonomii. A tak poskytuje Albanie v r. 1913 obraz úplnější anarchie, než r. 1912 a než kdykoli před tím. Na Albance možno působiti pouze penězi.
Bulhar Srba Řek Rakušan Italos Albánie RakouskoUhersko Srbsko Řecko
15 article
Peníze rádi přijímají od každého, kdo je dává, ale protože je přijímají ode všech, jsou vlastně ode všech stejně nezávislí. Z tcho následuje, že samostatná Albanie bude pouhá fikce. Nikdo nebude s to, aby lon- dýnské usnesení o zřízení samostatné Albanie uvedl ve skutek. Na papíře možno si ji stvo- řiti, ale nikoli udržeti. Všecka snaha velmocí o to ukáže se marnou a Rakousko a Italie také zůstaví Albanii osudu, dosáhnou-li, aby Řecko při stanovení albanských hranic bylo tak zkrá- ceno, jako Černá Hora. To je poslední cil spo- jené snahy Rakouska a Italie. Ale potom bude na Rakousku a Italii, aby samy vnitřní poměry Albanie uspořádaly, a potom se ukáže, jak by oba státy byly ve svém prospěchu jednaly kdyby byly uposlechly rady těch svých poli- fiků, kteří je varovali, aby se do albanských věcí vůbec nepletly. Budeť tato práce nejen bezúčelná a marná, nýbrž také velice nákla- ná a zdlouhavá. Lloyd George proti sněmovně lordů. Kancléř pokladu Lloyd George pronesl v pátek v Carnarvonu velkou politickou řeč. v níž naznačil úmysly vlády, pokud jde o re- formu sněmovny lordů. Doktrinou konservativců jest — pravil — že vláda — ovšem jen liberální vláda — má pro každý bod svého programu míti zvláštní mandát voličů. Pomalu, kdyby se konserva- tivci nechali řáditi, měly by liberální vlády a liberální parlamenty zákonodárnou moc, jen kdyby lordové ráčili jim ji povoliti. Každého rána by měl ministerský předseda jako kupe- cký učeň obejíti čtvrt Belgravii, zazvoniti všu- de a zeptati se komorníka, co mylord poroučí.
Lloyd George Albánie Rakousko Řecko
16 article
Nyní, aby se mluvilo slovy písma, je liberál- nímu návrhu zákona nesnadnější uspokojití požadavky konservativců, pokud jde o lidový mandát, než velbloudu projíti uchem jehly. A jak rozdílně se zachází s návrhem konserva- tivnímí Vejde-li konservativní návrh do sněmovny lordů, uzná se hned, že patří do rodiny, že má modrou krev ve svých žilách. Jeho rodokmen je nesporný. Jeví se shovívavost s jeho nedo- konalostmi a spěchá se doprovoditi jej s vel- kou slávou ke dveřím královského paláce. Ale liberální návrh je přijat jako vetřelec, který se vloudil do aristokratického salonu, i spěchá se, aby byl ve dveřích, leč v těch, jimiž vešel. Parliament act se pokusil napravíti poně- kud tento stav věcí, ale nestejné zacházení s návrhy trvá posud. Jako losos plující proti proudu musí liberální návrh přeskakovatí pře- hrady. Nemůže je přeskočiti leč v přesně sta- novených časových přestávkách; po prvním mostě musí čekati; rovněž musí čekati po dru- hém; teprve po třetí, nebyl-li zatím harpuno- ván, nechá se konečně projíti. Konservativní návrh naopak projde jako štika, před níž se skloní všechna stavidla. Kon- servativci myslí, že je jim ještě dovoleno oběd- vati dle lístku, že si mohou vybírati předlohy které se jim líbí, a ty, které jim nejsou vhod posílati nazpět do kuchyně. Zapomněli celo dějiny Anglie, zvláště dějiny posledních let Takové chování činí naprosto nutným potla- čiti nynější sněmovnu lordů. Lloyd George pak prohlásil, že nemůže se pouštěti do podrobností návrhu, jenž bude předložen příštího roku. Vše, co mohu říci — pravil — je, že této nové sněmovně budou stejně respektová- ny všechny strany a všechna vyznání.
Lloyd George Anglie Kon
17 article Vojenské úsilí v Německu.
Vojenské úsilí v Německu. Je příznačno, že po nedávném rozmno- žení německé armády již opět proskakují zprávy o novém vojenském úsilí. Zdá se, jako by veřejnost měla býti připravována na další oběti. Zpráva »Militärisch-Politische Korresp.« o zřízení nové eskadry pro službu v cizině a reorganisaci dělostřelectva byla ofíciosně dementována dosti neurčitě, takže ve veřejnosti bylo dementi přijato s nedů- věrou i soudí se, že věc je pouze odložena na příznivější chvíli, v těchto dnech pak přinesl trevírský list úvodní článek, vyslo- vující požadavek, aby bylo bez odkladu za- řizeno pět nových strategických drah k usnad- nění koncentrace německé armády ke fran- couzským hranicím. Má to býti 1. přímá trať z Trevíru k Aix-la-Chapelle, 2. trať Trevíru do Bonnu, 3. z Treviru do Koblence. 4. z Trevíru do Frankfurtu, 5. z Trevíru do Mannheimu. »Germania«, orgán katolického středu, píše o fom, že nynější doba je málo vhodna k tomu, aby se německému lidu mluviloo nových vojenských výlohách hned po přijeti zákona, jenž dle tvrzení ministerstva vojen- ství vyhovuje všem nynějším nutnostem ná- rodní obrany.
Německo Militärisch Manche Korresp Trevír AixleChapell Bonn Frankfurt Mannheim
18 article
Politické důsledky Panamského průplavu. Politika Spojených států je nyní v první řadě ovládána zřetelem na Panamský průplav a jeho ochranu. Proto počíná vláda prová- děti prakticky ve velkém rozsahu doktrinu Monroeovu. K tomu směřuje nejen navržený protektorát nad Nicaraguou a chystané smlouvy s jinými republikami středoameri- ckými, nýbrž i úmysl zakročiti v Mexiku. Pokud jde o středoamerické republiky. nestaví se Unii v cestu velké obtíže, ale povážlivější je, že hrozí vážné zápletky s Evropou, zvláště s Anglií pro nevyřízenou posud otázku stejných podmínek pro plavbu Panamským průplavem pro lodi americké clzí dle smlouvy Hay-Paunelfotovy. Z Washingtonu, 4. srpna. (Zpráva »Asso- ciated Press«.) Zpráva, že Anglie uva- žuje o zřízení velké lodní zá- kladny na Bermudských ostro- vech, vzbudila v oficielních kruzích velký zájem. Se spolehlivé strany bylo zjištěno, že Anglie dala pátrati po ameri- ckých plánech na ochranu cesty Panamským průplavem. Jest nulno předpokládati, že poukazuje to na úmysl Anglie, aby zabezpečíla angli- ckou lodní plavbu průplavem právě tak jako ve Středozemním moři. V oficielních kruzích převládá názor. že nový problem jest velký, že Monroeově doktrině dodává nového oživení a že snad bude znamenati úplný převrat v zahraniční i lodní politíce západní polokoule, protože se má za to, že ostatní evropské národy pravděpodobně budou následovati přikladu Anglie.
Monroeův Hay Paunelfotův spojený stát Nicaragua Mexiko Evropa Anglie Washington Asso ciated Press
19 title
Sjezd České jednoty lesnické v Hořicích.
Hořice
20 article
Z Hořic, 4. srpna.
Hořice
21 article
(Pův. telef. zpráva.) Obvyklý původní výroční sjezd české jednoty lesnické konal se letos v Hořicích za velké účast kruhů lesnických, mimo četné hosty, s nimiž setká- váme se pravidelně na těchto representačních sjezdech. Hosté sjížděli se do Hořic již v neděli kdy konal se v sadech Smetanových odpoledne večer koncert úplné kapely pěšího pluku č. 21. Město ozdobeno jest prapory v národních barvách, u obchodní školy zřízena slavnostní brána. Na sjezd zavítali mezi jinými předseda jednoty kníže dr. Bedřich Schwarzenberg, prine Bedřich Lobko- wicz, c. k. komoří hr. Deym, bar. Ervín Nádherný, svob. p. Battaglia, princ Šchaumburg-Lippe, staro- sta města Hradce Králově dr. Ulrych, bývalý po- slanec Janák a četní zástupcové měst, okresů průmyslu.
doktor Schwarzenberg Lobko Deym Nádherná Battaglia Šchaumburg Lippe Ulrych Janák Hořice Smetanův odpoledne Hradec Králov
22 article
Dnes, v pondělí ráno, uspořádána exkurse do revíru velkostatku hořického, které se záčastnil všichni účastníci sjezdu a veliký počet obecen- stva z celého okolí. Zvláštním vlakem odjela vý- prava asi 600 osob do Lhoty Šárové. V revíru šáro- lhoteckém uvital exkursi c. k. lesmistr Trdlica přáním, aby vycházka talo byla ku prospěchu lesnictva v Čechách. Předseda jednoty, kníže Schwarzenberg, poděkoval za uvítání a s uznáním vzpomenul pohostinství všech českých měst, kde jednota posud své sjezdy měla. Potom v libínském údolí demonstrovány různé methody dobývání pa- řezů. Prvý pokus učiněn dynamonem, při němž vy- trženo bylo asi 20 pařezů a smrk, dále amonalem a konečně třetí pokus se strojem, konstruovaným nadlesním p. Obrem. Poslední demonstrace zvlá- ště přijata byla s hlučnou pochvalou odborníků. Stroj Obrův jest vynález a podnik ryze český v praklických pokusech docílil velmi pěkných úspěchů. Konečně účastníci exkurse seznámili se s vy- nálezem c. k. lesního p. Bendy z Hořic, s t. zv samokrychlící průměrkou, kterou možno ihned ode- čísti kubický obsah kulatiny až do 30 m dělky. Po exkursí vrátili se všichni účastníci do Hořic a po obědě podniknuta prohlidka města. V úterý koná se valná hromada jednoty.
Lhota Šára Trdlica Schwarzenberg Obr Obrův Benda Čechy Hořice
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Eduard Koerner, říšský a zemský poslanec naší strany, vicepresident advokátní komory, slaví dnešního dne své 50. naroze- niny. Narozen v Tachově, studoval v Plzni a v Praze, kde r. 1883 promoval na práv- nické fakultě sub auspiciis imperatoris. Dr. Koerner věnoval se pak advokatuře. V advo- kátní komoře, v jejíž representaci je odr. 1902, byl r. 1908 zvolen presidentem; nyní jest vicepresidentem této korporace. Dr. Koerner jest čestným měšťanem král. města Plzně, zemským poslancem za městský okres Slaný-Louny-Rakovník-Velvary a říšským poslancem za 20. volební okres. Dr. Koerner, jehož odborné práce v jazykové otázce, oti- štěné v Tobolkově »České Politice«, jsou vysoce ceněny, byl referentem osmičlenného komitétu vyrovnávacího. Jest autorem ná- vrhu volební opravy pro zemský sněm český na základě všeob. práva hlasovacího s po- měrným zastoupením menšin, který byl podán stranou naši na sněmu r. 1908. Jest členem permanentního výboru zemského a členem komise naší strany pro vedení zemské poli- tiky. Z jeho prací odborných uvádíme: Ob- mezení působnosti čí reforma porot? (1904). O postavení advokacie v ústrojí státním a společenském [1904), O národní a jazykové olázce v Předlitavsku (1906), O poměrném zastoupení při volbách (1907), Živnostenská politika (1908) a j. — Sentímentální a nesentimentální Němcí.
doktor Koerner Tachov Praha Plzeň Louny Rakovník Velvary Předlitavsko král Ob
24 article
Rakouský historik dr. Friedjung. zmutně proslulý svou chatrnou vědou zrovna tak jako svým protislovanským šovinismem, napsal do berlínské „Vossische Zeitung“ článek o dosa- zení zemské správní komise, kterýžlo skutek vlády doprovodil dlouhatánskou úvahou, kte- rou patrně zamýšlí — falšovati nejno- vější politické dějiny vnitrora- kouské. Líčí totiž, že Čechové, kteří jsou oposici proti vládě a v balkánských zmatcích prý projevovali veřejně sympatie balkánským Slovanům, těší se „nahoře“ přízni, kdežto Němce, kteří stálí věrně při říšské politice. stíhá prý odvracování se dynastie od nich které prý je stále větší než poznání nebez- pečí, jež Rakousku hrozí od rozpáleného Slo- vanstva. Toto své tvrzení usiluje dr. Friedjuný odvoditi z historie vzniku a dosazení zemské správní komise, jež i ve vydání druhém, by- rokratickém, je prý výrazem snahy hraběte Stürgkha a knížete Thuna, aby „hrála Čechům do rukou“. Dr. Friedjung celou váhu svých ar- gumentů, Jimiž chce prokázati, že „nahoře“ a ve vládě „přejí Čechům“, věnoval kritice zmařené zemské správní komise, jež by byla bývala sestavena ze členů zemského výboru Konstatovav, že tato komise byla Čechy zma- řena a že byla dosazena komise byrokrati- cká z pěti Čechů a tři Němců, napsal do- slova: „Věc byla by pro Němce vůbec byla mohla dopadnouti zle, kdyby byli Čechové na konec se nedopustili taltické chyby. Oni jsou pro svou tuhost a pro svou hospodářskouv národní pohyblivost úctyhodným, ale ovšem nebezpečným odpůrcem, leč jejich slepá tvrdo- šíjnost udělala jim tady čáru přes rozpočet.
doktor Friedjung Čecho Němec Friedjuný Stürgkh Thun Rakousko Vossische Zeitung
25 article
Místodržitel kn. Thun, kterého pro své pří- slušenství ke konservativní šlechtě jest počí- tatí k nim (t. j. k Čechům), získal vládu pro příznivý jim plán. Poněvadž dosazení státní komise nebylo lze zabrániti, měli její členové z největší části sestávati z českých politiků. Plánek tento byl poslancem drem. Kramářem dobře promyšlen, Thun a Lobkovic byli pří- mluvčími a vláda byla pro něj získána, nebot ministerský předseda hr. Stürgkh drží se zá- libou na rady velkých pánů z Čech ať už z náklonnosti stavovské či ať už proto, že vy- hovoval Čechům přátelskému smýšlení u dvo- ra.“ A v dalším dr. Friedjung líčí známé udá- losti, jež vedly ke zmaření komise první a k dosazení druhé. V pokračování líčí dr. Fried- jung, jak ministerský předseda hr. Stürgkh a místodržitel kn. Thun „drželi nad zlými Čechy ochrannou ruku“ v době anekční a balkán- ské krise. O hr. Stürgkhovi nedokládá svého tvrzení, za to o „ochranné ruce“ kn. Thuna vypravuje celou kapitolu. „Místodržitel — praví — učinil vše, čeho bylo třeba, aby od- vrátil od svých miláčků nebezpečíl Kn. Thun je vedoucím činitelem pravice v panské sně- movně; když se v důvěrné schůzi této strany za války balkánské ozvaly se strany české šlechty hlasy, jež mínily, že by bylo třeba, vysloviti se varovným odsuzují- cím hlasem proti nevlasteneckým událostem v českém obyvatelstvu, prosil kn. Thun naléhavě, aby se od toho upustilo a že lépe by bylo, přejíti přes tyto události mlčky.
Thun Čecho Kramář Lobkovic Stürgkh Čo Friedjung doktor Fried Kněžná
26 article
A vliv Thunův byl tak veliký, že žádný a členů vysoké šlechty české nepozvedl svého hlasu proti rusofilské politice politických stra- níků. Dobře: chtělo se vyvarovati vypírání špinavého prádla před zraky cíziny. Nyní však je nejčelnějším politikem rusofilské politiky zrovna týž poslanec dr. Kramář, který při novém uspořádání zemské samosprávy v Če- chách ministrům a místodržiteli radil a záro- veň je vedl. Týž dr. Kramář, který Bulharům a Srbům kladl na srdce, aby se podvolili roz- hodčímu soudu carovu, a aby si utvořili ne- jen vojenskou konvenci, nýbrž dokoncei celní spolek...“ Tak dr. Friedjung. Nemusí- me dokládati, že na podkladě falešných před- pokladů vyvodil falešné závěry. „Pr. Tagbl.“, zaznamenav ve výtahu obsah článku Fried- jungova, považuje hlavně jeho závěr, že Němci nedají se dvorskou a vládní přízní k če- chům rozladiti ve svých citech ke státu a dy- nastii, za sentimentální čili za „triviální mou- drost“. Na to vše prý Němci nic nedají, má-li je kdo v lásce nebo nemá-li, odměňuje-li se dobře nebo špatně — hlavní věcí je, aby Němci dávali pozor na to, co přijde, neboť hr. Stürgkh připravuje novou past — oktroj volební opravy, která by Němce úplně k zemi stlačila.“ Jak viděti, sen- timentální Němec falšuje nejnovější dějiny politické a denuncuje český národ, a nesenti- mentální Němci zvedají pěstil V — lepší spo- lečnosti už nemůžeme žítil — Protí komu bojují národní sociálové. V re- ferátu »Českého Slova« o nedělním táboru 3 stran radikálních čteme, že posl. Stříbrný pravil mezi jiným: »Nejdeme (do boje) ani tak protí
Thunův doktor Kramář Bulhar Srba Friedjung Fried Němec Stürgkh
27 article
Němcům, ač oni svým šovinismem stali se po- mocníky absolutismu. Jdeme do boje hlavně proti nejvlastnějším původcům tohoto absolutismu . . « Národní sociálové tedy nejdou ani tak do boje proti Němcům, kteří svou obstrukcí dali pra- příčinu nynější krise zemské, ale jsou dost poli- ticky dětinští, že doufají, že Němci by nepřeká- želi projednání volební opravy pro sněm český na základě všeobecného práva hlasovacíhol — Časový apel na Národní radu českou čteme v nymburských „Občanských Listech“ a současně i v jiných krajinských listech. Praví se v něm „V posledních událostech politických byla ubohá podívaná na český politický tisk. Zrovna v době, kdy česká veřejnost je zhnusena bratrovražedným bojem bulharsko-srbským na Balkáně, udál se do- ma zápas politický, v němž slova zrádce a škůdce národa, kterého třeba odstřelit, takřka denně se četla v orgánech politických stran. Stará pravda, že národ má takové noviny, jaký je sám, na novo se osvědčila. Jak mohou noviny stát na nějaké vyšší úrovni, když politické strany, skládajíce se přece ze živoucího organismu národa, vedou tento zápas, když na schůzích lidu podezřívá se politi- cký odpůrce, že je hotov zraditi národ a poškodit jeho zájmy, když takto mluví poslanci a poslanečtí kadeti? Představte si takovou politickou schůzi, ve které se štve proti nenáviděnému politickému odpůrci a představte si, že bychom byli jako ti Srbové a Bulhaři dole ozbrojeni — nepustili by- chom se na konec samí do sebe těmito zbraněmi?
Němec Srba Bulhar Balkán
28 article
Bohužel, nemůžeme ani tento případ vyloučiti.“ Apel dále konstatuje, jak v žurnalistice nár.-so- ciální se osobně útočí na nejzasloužilejší muže v české politice a klade otázku: „K čemu máme „Národní radu“, než aby v první řadě bděla na mravní úrovní polítického zápasu v žurnalistice? Je to v zájmu povznesení našeho politického života, aby Národní rada dala si prácí a pro- šla s mravními vážkami v ruce naše politické noviny a přesvědčila se, že právě nejlepří čeští lidé jsou sou- stavně napadáni jako škůdcové a vy- vrhelové národa. My vídíme do tohoto plá- nu, který nechce nic více a nic méně, než — vy- hnati z českého politického i veřejného života nej- lepší lidi, aby řemeslní politikové mohli snadněji opanovati českou politiku, veřejnou činnost vůbec. Národní rada je povinna tomuto neštěstí v budouc- nosti zabrániti!“ Zaznamenáváme. — Jak se pracuje k rozeštvání slezských če- chů a Poláků. Ze Slezska se nám píše: Před něko- lika dny uspořádali Čechové z Dombrové v soused- ni obci Polské Lutyni humoristický večirek. Stalo se tak k žádosti českých kruhů lutyňských. V zá- pětí na to přinesl orgán dra. Michejdy, „Glos ludu slaskiego“ dopis, ve kterém surově Čechům na- dává a dombrovským hrozí násilnostmi, jestliže ještě jednou do Lutyně opováží! — Místní školní rada v Rychvaldě provádí prostřednictvím polských učitelů soupis školou povinných dětí. Proti výslov- nému ustanovení zákona zjišťuje se také, do která školy budou po prázdninách rodíče své děti posí- lati. Děje se to zřejmě za tím účelem, aby na od- víslé naše příslušníky mohl býti zavčas podniknuí nemravný terror ve prospěch polských a německé školy. Kdyby takovýmto způsobem pečinati sí čern
Apel Polák Čecho Michejda Glos Slezsko Lutyň Rychvald polský Lutyň