ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c5194a60-8f44-11dd-8294-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 92, place 79, org 18, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
28. října 1913. Číslo 296.
4 article
hnát proti těžkým pevnostem, musíme býti pře- svědčeni, že nás musí sice ovládat všechny stejné nadšení pro věc národní, že však cesta, k te- rou se mu'síme brát, musi býti přizpů- sobena poměrům, že se nesmíme bát na jed- né straně nejostřejší a nejbezohlednější oposice, tak jako se však na druhé straně nesmíme bát ani nejvládnější politiky, třeba vůči vládě vídeňské jen když to prospěje národu. (Výborně Potlesk.) A já mám přece jen jistou naději, že je mož- no, aby nastal tento soulad v české delegaci. Kdo četl články nebo slyšel mluvit pana poslance Klofáče, musí příznat, že mezi naším názorem a jeho názorem zásadních rozporů není. Je jen malý krů- ček, abychom se sešli. A kdyby tento názor na radikální straně zvítězil, nejen v novinářských článcích, nýbrž také v politické praxi a v našem životě mezi námi, pak bylo by dostiženo toho ideálu, který stále nám i mně tane na mysli, že bychom docilili skutečnt jednotného českého klubu ve Vídni, organicky spo- jeného a nejen shluklého proto, že voličové po- slance do jednotného klubu ženou. Tam by ra- dikálové mohli skutečně vykonat u- žitečnou, národu prospěšnou práei
Klofáč Vídeň
5 article
Radikální křídlo v každé organisaci je nutno, je nutný lehký předvoj, který jde do boje, když dru- zí se k bojí připravují nebo snad boj ještě pro ten okamžik nechtějí. Tam by vykonávali, co mají ra- dikální strany konat a co celá česká veřejnost o radikálních stran čeká, že skutečně tam, kde to může prospět národu, budou hájit práva česká nej- energičtějším postupem. Nemohou býti ve společ- nosti všichni umírnění, musejí býti nuance mezi umírněnými a mezi rozhodnými. V každé organisa- ci života schopné musejí býti tyto složky organi- eky spojeny. A já tvrdím, že všechno, co dělaj radikálové venku, prospívá snad radikálním stra- nám, ač o tom dnes velmí pochybuji, ale jsem pře- svědčen — to není podezřívání z nevlastenectví to je prostě vytýkání špatné melhody politické — jsem přesvědčen, že všechno dosav adn radikálničení je národu neprospěš- no a škodlivo. [Výborněl Potlesk.) Já bych chtěl, aby radikalismus český národu českému pro- spíval, nechci, abychom neměli radikalismu. Nech. ať zůstanou mezi námi rozdíly stavovské, hospo- dářské i politické, ale ať celý náš postu vede jeden organický celek, kde kaž- dá složka je nutnaa.
6 article
Nebojuji proti radikalismu jako takovému, ale bojuji proti falešnému jeho se uplat- Řování. Chci, aby radikalismus české věci pro- spíval a proto jej volám na půdu společně práee celé české delegace. (Výborněl Potlesk.] U nás je těžší utvořit jednotný klub než u Poláků a Něm- ců, křeří mají k Vídni mnoho nadějí. My jich mnoho nemáme, my musíme přemoci své politické cítění, abychom se dostali na půdu positivní poli- tiky, nemůžeme však jinak, neboť bychom poško- dili národ a nedostali se s místa. A my přece chceme ku předu a sílit, jak jsme silili tou politi- kou, kterou jsme dělali na říšské radě, když bylo třeba rozhodně, když bylo třeba podporou vlády.
Polák Německo Vídeň
7 article
Je nesporno, že jsme od r. 1891 udělal veliký pokrok kulturní i hospodář- *ký. Starší pamětnící vědí, co jsme byli r. 1891 v úřadech, jaké bylo všude němectví, a jak věei vypadají nyní. Podívejte se na naše vy- učovací ústavy, na celý náš hospodář- ský život. Sílime a jistě budeme silit takovoute politikou i dále. A dokáže- me-li, že toto naše sílení prospívá celé říši, nejen nám, pak podaří se nám přemoci onu nedůvěruk nám a k našemu politickému programu. A když i radikálové tu nedůvěru v sobě přemohou, pak, my- slím, skutečně nastane, co jsme chtěli svým vo- lebním kompromisem v posledních volbách říš- ských. Nechtěli jsme tenkrát skuteč- mě nic jiného, než aby byla ve Vídni možna společná práce za každých okol- nosti, ať děláním politiky nejoposičnější nebo vlád- ni. My podporovali radikály a bylo k tomu třeba velikého sebepřemáhání, abychom mnohé z nich podporovali, my to však činili, poněvadž jsme dou- fali, že tak pomůžeme vnitřní organisaci českého národa. Bohužel, zklamali jsme se. Nebudu nikoho vinit, řeknu však tolik: Co jsme chtěli tenkrát, do- ciliti vnitřní jednoty celé české delegace, možaí jen na základě společného principielního nazírání na naši politiku ve Vídni, to zůstane i pro budouenost našim politickým cilem. (Výborněl Potiesk.) My jsme pro jednotný postup hotovi ke všem obětem, ale jsme pro jed- notný postup, který prospěje národu, ale nikoli pro jednotný postup, kte- rý národu ještě vice uškodí. (Výborně!
Vídeň český národ Výborněl Potiesk
8 article
Potlesk.) Doufejme, že události a těžká doba pomohou k lepšímu poznání v naší veřejnosti. A je k tomu nejvyšší čas. Myslím, že se mně už tolik nebude vytýkat, že marně straším a marně hrozím tím, co přijde. Jsem pevně přesvědčen, že doba, ve které žijeme, je kritická pro náš ná- rodní rozvoj, a proto myslím, že zrovna v tomto okamžiku má mit národ vědomí, že jeho osudy jsou v rukou lídí, kteří jsou sice odhodlání neústupně do krajností hájiti stěžejné zásady jeho programu, všechno to, co je skutečně naším prá- vem, které nikomu nezadáme, ale že jeho o- sudy jsou také v rukou lidí, kteří do- vedou každé příležitosti využí- ti, pokud možno, každému nebezpečt zabrániti, kteří dovedou svým rozumema svou rozvahou i svým umě- ním politickým události takovým způsobem přetvořiti, aby nám nebyly na frvalo u zlou škodu. (Výborně. — Potlesk.) Myslím, že český národ v této chvíli musí žá- dat od svých zástupců, aby v nich byla pevnosta odhodlanost, ale aby se také nedali vé st jenom vášní, jenom zlosti neb hněvem, nýbrž rozumem a rozvah ou. (Výborně. Potlesk.) A to musí český lid chtít nejen od svých poslanců, nýbrž také sám od sebe. (Vý- borně. Potlesk.) Poslanci jsou takoví, jaké lid za- sluhuje, a chce-li lid, aby se jeho poslanci nedal uchvacovat jenom vášní, aby poslanci nedbali pře- devším prospěchů svých stran, pak musí lid být sám takový, musí svým poslancům ukázati, že to- ho nechce a že chce docela jinou politiku, daleko prospěšnější celému národu a jeho budoucnesti. Nebezpečí skutečné hrozí do- opravdy jen národům slab ým svou rozervaností, nedostatkem or- ganisace, hrozí národům, kteří se dá vají vésti ienom vášní, jeno m city
9 article
kteří od sebe odhazují rozum. Ale národům, kteří jsou vnitřně silni houževnati, ochotni ke každé oběti ale kteří se nezřikají rozumu rozvahy, nýbrž chtějí mit i rozum i rozvahu ve své politice, těm náro- dům žádnámocsvěta neublíží tak, a by jim ublížila na vždy. A já mám jediné přání. Dej bůh, aby v těžký ch dobách, které nastati mohou, če- ský národ byl takový, aby se nemusil bát ničeho. (Výborně, Několika minutový frenetický demonstrativní potlesk. — Řečníku s se všech stran upřímně blahopřeje.) Předseda schůze inž. Dvořáček vzdal dí poslanci dru. Kramářovi za jeho slova, o nichž mládež svobodomyslná ví, že jsou vždy vážná poctivá a upřímná. Purkmistr král. města Plzně dr. Václav P eták ocenil mužné a otevřené vystoupení dra. Kramáře i jeho poctivost informační a navrhl, a by shro- máždění vyslovilo dru. Kramářoví národní straně svobodomyslné plnou důvěru v politickém jejím postupu. — Návrh přijat celým 2000 hlav čítajíeím shromážděním jed- nomyslně, jak zjištěno opačnou zkouškou. Předseda inž. Dvořáček pak schůzi p 11. hodině noční ukončil.
bůh Ing Dvořáček doktor Kramář Plzeň
10 article
Zemská konference delegátů organisací svo- bodomyslné mládeže konala se v neděli 26. října jako zakončení pracovního jednání sjezdového z předsednictví inž. J. Dvořáčka. Zastoupeny byly svými delegáty orfanisace mládeže v Táboře Vršovicích. Plzni, Berouně, Rokycanech, Kolíně. Benešově, Naslích-údoli. Náchodě, Nové P'ace. Praze VII., Pardubicích, Německém Brodě, Praze III., Král. Vinohradech. Klatovech. Příbrami. Ho- řicích, Žižkově, Karlíně. Praze IV., Lounech. Pře- rově a Smíchově. Přítomni byli také zástupcové studentské organisace strany a jejího moravského odboru a členové Ústředního výboru organisace mládeže. — J. Alexander podal zprávu o činnosti Ústeřndího výboru; pro další práci organisační akcentoval hlavně nutnost prohloubení organisace krajskými konferencemi a zřízením krajských za- stupitelstev. — Vladímír Frumar podal zprávu vydavatelstva „Snahy po stránce redakční i ad- ministrační. Zprávy tyto vzaty na vědomí. Pro- vedeny volby Ústředního výboru a zvoleni jedno- myslně: předsedou inž. J. Dvořáček ze Žižkova; členy Ústředníha výboru: PhC. Josef Zemanz Nuslfí. J. Dráský, úřadník záložny z Vršovic, Libuše Karbusová z Král. Vinohradů. V. K. Blahník, red- aktor z Prahy, R. V. Křiž, inženýr z Prahy IV., Rud.
J Dvořáček Král J Alexander Ústeřndí výbor Vladímír Frumar Ing Zemanz J Dráský Karbusová Blahník R V Křiž Vršovice Plzeň Beroun Rokycany Kolín Benešov Nasle Náchod Nová P ' ace Pardubice německý Brod Klatovy Příbram Žižkov Karlín Louny Smíchov Praha Praga III Praga Iva organizace mládež Praga VII
11 article
Procházka, filosof z Českých Budějovic. J. Skři- van, pekař ze Smíchova, IngC. J. Pudr z Prahy VII JUČ. J. Hochman z Plzně a JUC. E. Musil z Prahy Odstupujícím členům Ústředního výboru V. Bramsovi, PhC. J. Horovi a J. Odcházelovi usne- seno poděkovati za horlivou spolupráci. — Přijat návrh studentské organisace na změnu organisač- ního statutu v tom směru, aby byl Ústřední výbor rozšířen o 2 členy. — Podávány pak zprávyo činnosti jednotlivých organisací, jež přednesly z Kolfna kol. Rudiš, z Přibrami kol. Horák, z Něm. Brodu kol. Springer, z Nové Paky kol. Geissler a z Karlína kol. Maydl. Pro nedostatek času po- dány ostatní zprávy písemně Ústřednímu výboru a usneseno svolatí co nejdříve konferenci delegátů do Prahy
Procházka J Hochman E Musil V Brams Phc J Hora J Odcházel Rudiš Springer Geissler Maydl Český Budějovice Smíchov Praha Plzeň Německo . Brod Nová Paka Karlín
12 article Politický přehled.
Politický přehled. esv en Německý pedagogický spolek e usnesl se v sobotu na resoluci, v níž vyslovuje určité očekávání, že vláda poukáže zemské správní komisi, aby zabránila hrozíci hospodářské záhubě učitelstva bezodkladným uskutečněním provisorní úpravy služného za r. 1913, již před ro- kem zamýšleného a že se postará o to, aby až po dosažení dělnosti zemského sněmu k novému zá- konu o učitelských platech bylo provedeno upra- vení učítelských platů podle osnov, schválených v permanentní školské komisi. Na schůzi státních úřadníků a zřízenců v Teplicích, konané v neděli, hlásal vrch. pošt. oficiál, že jedi- ným vinníkem průtahů se služební pragmatikou jest poslanecká sněmovna a není-li s to, aby bud provedla podmínku, kterou si předepsala anebo zrušila junktim mezi pragmatikou a finančním plá- nem, pak podniknou státní úřadníci zami zápas za své právo. Posl. Seliger dovozoval, že služební pragmatika jest připoutána na osud finančního plá- nu a na rozhodnutí o otázce národ- nostního boje o moc. Řečník přimlouval se o upevnění organisací, aby boj mohl býti přenesen po případě na ulici. Býv. zem. posl. Hirsch postavil se proti vývodům Selige- rovým, jemuž vytkl, že promluvil politicko-sfran- nickou řeč. Nikoli parlament, ale vláda jest ví- nou toho, že pragmatika dosud neprovedena. Řeč- ník byl několikráte přerušen stoupenci Seligerový- mi a schůze byla ke konci velmi bouřlivá. V reso- luci prohlašují rakouští státní zřízenci, že nedopu- stí další zločinnou hru s jich živolními zájmy. O stran parlamentu žádají, aby ihned zjednaly jasno v jich otázce a prohlašují, že za nevyhnutelné ná- sledky dalšího průtahu s pragmatikou čini zodpo- vědnými vládu a parlament.
Posl Seliger Hirsch Teplice
13 title
Země české.
14 article
Z Moravy.
Morava
15 article
Dne 26. října 1913.. (Miroslavský škandál. — Posl. Votru- ba pro říšskou radu. — Živnostenská rada) Miroslavský škandál se zapečetěním české školy trvá dále. Všechny dosud podniknuté kroky zpupnost německá v Miroslavi ignoruje a také všechna vyjednávání s předáky německé politiky na Moravě nevedla k cili. Němci mají kuráž, pro- tože Němci jsou pod ochranou vládní a protože my dovedeme zuřiti jen proti sobě. Na Mor Krumlovsku a v okolních okresích bylo již pořá- dáno hojně schůzí, velmi pěkně navštivených. velkoobchodníci miroslavští dostali výstrahu če- ských obchodníků a hostinských celého kraje. Bude třeba přejíti ke skutkům. Naši češlí lidé budou musiti si znovu uvědomiti, co vedlo mo- ravské Němce ku povolnosti před moravským paktem. Dvojí loket moravské vlády viděti v pří- padu miroslavském. Na severu moravském zape- četila obec Krumpach místnosti pro německou školu — úřady byly hned po ruce s odpečetěním. V Miroslavě zapečetila obec českou školu, úřadně schválenou, v místnostech úřadně povolených, okresní školní rada krumlovská usnesla ae jed- nomyslně na odpečetění — ale pan c. k. okr. hejtman, patrně na rozkaz c. k. místodržitele, toto jeďnomyslné usnesení okresní školní rady ne- provádí. Tak se autorita úřadní instituce, ja- kou c. k. okresní školní rada je, k vůli německé zlovůli c. k. úřady politickými na Moravě šlape a podkopává. Škola zapečetěná byla již dvakráte vyllučena. A naši poslanci? — Psali jsme nedávno o nebezpečném hesle, že bez sněmu nebude říš- ské rady a ukázali, jak je to nerozumné, když část pokrokového bloku toto heslo dovolí hlásati v svém tisku. Zdá se, že z této nerozumné politiky nastává aspoň okamžité vystřízlivěníl Aspoň posl.
Posl Němec Morava Krumlovsko
16 article
Votruba v Kroměříži na schůzí heslo toto odsou- dil a prohlásil, že potřebujeme říšskou radu právě proto, že nemáme tribunu českého sněmu. Pan poslanec Votruba možná za tofo nazírání sveie dostane svůj díl od hyperpokroku. V živnostenské radě moravské už konečně se budou moci ustaviti. Zemský výbor rozhodl tam o presidiu ústř. sboru. Zvolil presidentem dosav. posl. Jandu a do české- ho odboru vyslal vlád. radu Dolejše, dra. Budin- ského a — agrárníka posl. Tomáše Otáhala. Zví- tězil tedy rozum nad politickou diktaturou, která velela odstraniti vlád. radu Dolejše, poněvadž je klerikál, ačkoliv vládní rada Dolejš je nejlepší znalec odborného školství. Agrární poslanec Otá- hal je jaksí zástupcem tvořících se agrárních živ- nostníků.
Votruba Janda Dolejš Otáhal Otý Kroměříž
17 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
18 article Tíszovo příznání.
Tíszovo příznání. Uherská oposice učinila se minulou se- botu opět směšnou. Když se dostala na veřej- nost zpráva o herně na Markétině ostrově půldruhém milionu korun, zaplaceném Do- pravní bankou za udělení koncese na hernu do vládního volebního fondu, oposiční skupina neodvislosti vyžádala si na sněmovním před- sedovi Beöthovi bezodkladné svolání sněmu. aby mohla promluviti s vládou o nejnovější uherské panamě. Sněm se v sobotu sešel, ale kdo nepřišel, byla oposice. Nepříšel nikdo ani ze strany neodvislostí, ani z Andrássyovy ústavní strany, ani z lidovců. A tak hr. Tiszo- vi nezbylo nic jiného, než aby komandoval jednoho z členů vládní strany, by převzal úkol oposice a požádal vládu o vysvětlení stran herny.
Tíszův Tisza
19 article
Hr. Tisza se obratně vyvlékl výmluvou. že nevěděl o obchodu, jejž ve prospěch voleb- ního fondu uzavřel s bankou jeho předchůdce, dr. Lukács, klidně příznal, že banka za kon- cesí zaplatila na volební účely 1.400.000 Ka dodal, že ty peníze se ji mají vrátiti, poněvadž nynější vláda ji koncese neudělí. Poslanci. jimž týž hrabě Tisza za všeobecných vole z oněch peněz koupil mandáty, vzali jeho sdě- lení s pochvalou na vědomí a klidně se roze- Po této významné sněmovní schůzi napsa „Budap. Tagbl.“. V každé jiné zemi byla by s největším rozhořčením smetena strana, o níž se dokázalo, že byla zvolena podplacením vo- ličů z peněz, nepoctivě získaných. Na celém světě není ministerského předsedy, který by měl tolik smělosti, aby veřejně přiznal, že jeho parlamentní strana byla koupena penězi volebního fondu, a není žádné sněmovní vět- šiny, která by byla tak drzá, že se odváží ob- jeviti se za bílého dne před veřejným míně- ním, když se ji dokázalo, že mandátů nabyla nepoctivým způsobem. Ale v Uhrách není u žádné společnosti, která by měla dosti moci, aby do takového nekalého hospodářství ude- řila železnou pěstí. Vše je znaveno a zbaveno naděje. Každá akce by byla marna, poněvadž každý vi, že za nynějšího volebního systému v Uhrách každá záchranná akce zklame. Ko- rupce tak prosákla celou zemi, že i Tiszovo příznání o nekalém obchodu s Dopravní ban- kou přijato s největším klidem. V Uhrách ani největší nepoctivost už nepřekvapuje. šlí.
Tisza doktor Lukács Hradec Uhry ko
20 article Bar. Skerlecz a koalice
Bar. Skerlecz a koalice Orgán chorvatsko-srbské koalice „Po- kret“ píše o posledním jmenováni vyšších úřadníků v Chorvatsku: Jest pravda, že osob- ní změny, provedené dosud bar. Skerleczem, mohou sloužiti za vodítko pro porozumění vládních záměrů. Ale to ještě nemůže být vše, co vláda chce podniknouti. Ve vládním plánu musí býti také nějaké věcné řeše- ní chorvatské otázky, a o tomto věcném ře- šení není dosud nikde ani zmínky. Jest tedy směšno, když se za takových poměrů mluv o hotovém paktu mezí koalicí a bar. Skerle- czem a tím se dělá v zemi nálada proti koa- lici. Účelem takových insinuací může býti leda šířití vzájemnou nedůvěru, z niž by mohly ko- řístiti některé temné živly v Chorvatsku. Obrana hlaholské bohoslužby. Starší duchovní splitské diecese, kteří slouží bohoslužby jazykem slovanským, přešli ve své obraně hlaholštiny od slov ke skut- kům. Dle splitské „Slobody“ staří „hlaholáši vypracovali již program celé akce, která se má postupně prováděti. Nejdříve přestanou na modlitbách vzpominati římského papežea biskupa Gjivoje, přijede-li na visítaci, přijmou jen čistě úřadně bez jakékoli oslavy. Mimo to ze svých chrámů odstraní všechny l atin- ské misály a jiné latinské bohoslužebné kni- hy. Tolik prý pro začátek.
Sloboda Chorvatsko
21 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulharské věcí. Zahraničný ministr Genadiev objížd hlavní města velmoci, aby diplomacii získal pre revisi bukurešťského míru. „Narodna Volja“, orgán strany radíkálně- demokratické, neschvaluje to, protože se ne- dosáhne toho, čeho si Bulharsko přeje, a když bude Bulharsko odmítnuto, prestiž jeho opět utrpí. Ministři mohou se na podobné cesty vydávati teprve, když jim připravena půda a oni jen stisknutím ruky potvrdí, co bylo ujednáno bez nich pro ně. Této mbudrosti zde opomenuto, a proto se p. Genadiev může vrátiti domů pouze s nezdarem. „Miru“, orgánu p. Gešova, nikterak se nelíbí agitace pro převedení bulharského národa v unii s Římem. Unie, zvláště v té formě, jak ji navrhuje p. Marinov, není spa- sitelným prostředkem, nýbrž otravou du- chovně kulturního života bul- harského národa. Jen lehkomyslní lidé mohou něco takového navrhovat. Přistoupe- ním k unii bychom na krev urazilí národy. s kterými nás dotud spojovalo pravoslaví. Dosud jsme byli duchovně jednotní, unit by- chom se rozštípili. Je-li nutno ke spáse na- šeho národa sáhnouti k prostředku církevní- mu, tož učiňte kořenné reformy sbližte se s vyznáním největšího a nejkulturnějšího národa anglo- amerického, jenž má dost síly i pro- středků, aby byl naším ochráncem. Co pak je dnes papež? A které velmoci stojí za papežstvím? A zdaž by a kterak by do- vedly opříti se zničení bulharských uniatů Vyvoláváte-li pak tuto otázku, abyste někoho postrašili, to je způsob nedůstojný a nikoho není, kdo by se vámi zastrašiti dal.
Volja Marinov Bulharsko Mira Řím
22 article
Církevní otázka byla vzata na přetřes také v sofijské „Slovanské Besedě“ a noviny mezi těmi, kdo se prohlásili pro unii, uvedly také V. Grablaševa, jenž proti tomu veřejně protestuje a pronáší se v týž rozum, jako „Mír“: je-li již třeba, aby Bulhaři změnili víru, která je dosud spojuje s Rusy, Srby Řeky, ať si vyberou státní círke anglickou, čímž by si naklonili všechny protestantské národy v Evropě i v Americe a získali jejich protektorát. Spor o autorství katastrofál- ných telegramů, kterými rozkázáno za- hájit válku se Srby, ukončen doslovným jich uveřejněním v „Narodě“. Telegramy jsou dva, oba šifrované. Označeny jsou jako „velmi spěšné“. Dány jsou v Sofiji, v hlavním stanu. První 15. (28.) června v 8 hod. večer. Do Ra- doviště došel týž den v 8 hod. 25 min. Pochá- zel stejně jako druhý od generála Savo- va a byl adresován veliteli 4. armády, jemuž dal rozkaz udeřit na nepřítele co nejenergičtěji po celé linii, ale tak. aby bulharské síly nebyly úplně rozvinuty a aby z toho nevyšel dlouhý boj. Rozkazuje se pevně stanout na Krivolaku, na pravém břehu řeky Bregalnice, útok má býti proveden zítra 16. (29.) č. večer. Druhý telegram podán
V Grablašev Bulhar Rus Srba Dán Evropa Amerika Ra Sava Bregalnica
23 article
Sofiji, v hlavním stanu, 17. (30.] června ve3 hod. 55 min. odpoledne. Také je „velmi spěš- ný. Dává se velitelům 4. a 2. armády rozkaz. aby po vykonání prvého úkolu přistoupil k soustřeďování svých vojsk za účel em útoku na Solun. „Páni velitelé mějtež na paměti, že tato naše dějství proti Srbům a Ře- kům budou předsevzata bez formálného vypovězení vojny.“ Zvláště se nařizuje poučiti bulharské vojíny, že jejich dosavadn spojenci jsou nyní jejich nepřáteli. Politi- eké motivy jsou hlavním velitelům vy- světleny tak: Jde o to, aby ruská politika byla přinucena k rychlému rozhodnutí sporu nové hranice, neboť Rusové všecko rádi pro- tahují. Silným úderem přinutíme Srby, aby byli povolnější. Prve, než se velmoci budou moci do válečného sporu vmísit, nutno jej silou zbraní rozhodnoutí ve prospěch Bulharska. což se stane, když bulharské vojsko obsadi území nejen sporné, nýbrž i nové. Čtvrté armádě se nařizuje, aby za každou cenu vzala Velei, což bude míti veliký politický význam. Druhá armáda bude miti za úkol udeřiti na So- lun, načež ale dojde teprve po splnění úkolu prvého. Až bulharská vojska obsadí železnič- nou trať Krivolak—Udovo—Gevgeli, buďtež na všech místech přepravy zůstaveny silné oddily, čímž se nám zabezpeči držen obou břehů Vardaru Generál Savov, jak už dostatečně známo, jednal jako důvěrník a jednomyšlenník krále Ferdinanda, jenž k takovému svémocnému nezodpovědnému jednání v otázce zahraničné politiky je zmocněn novým zákonem, přijatým velkým národním sobráním
Srba Rus Dei Gevgel Savov Ferdinand Bulharsko
24 article
Srbsko žádá od velmocí zabezpečeni proti opětným vpádům z Albanie. Srbsko, povolivši na radu velmocí Rakousku- Uhersku a odvolavší svá vojska z Albanie, žád nyní podle „Trgovinského Glasníku“ od velmocí aby je zabezpečily proti opětným vpádům z Alba- nie, zejména: 1. aby hranice mezi Srbskem a Albanií byl opravena tak, aby obě země uspokojila i země. pisně, i vojensky i obchodně; 2. aby budoucí stát Albanie musil Srbsku na pe nězích nahraditi ztrátu, kterou utrpělo albanským vpádem na hrdlech i statcích 3. aby Srbsku přiznáno bylo právo držeti naú- zemí nové Albanie strategické posice tak dlouho. dokud mu Albanie škodu nenahradí a dokud Alba- nie nemá takovou vládu, které by Srbsko mohl i válku vypovědět, kdyby se stát obnovil: 4. aby srbskému konsorciu dána byla konces na stavbu železné dráhy po řece Drimu albanským územím až k černohorskoralbanské hranici, odkud by byl snadný příslup do černohorského Baru. Srbsko dle zmíněného listu uvažuje tak: Bu Evropa těmto spravedlivým požadavkům povolí, to bude dobře; anebo nepovolí, a to nebude hanba Srbska, nýbrž velmocí trojdohody, Anglie, Ruska a Francie, jež ukážou, že jsou v mezinárodní politi- ce veliké nuly Asquith o home rule.
Asquith Srbsko Albánie Rakousko Uhersko Evropa Anglie Rusko Francie Trgovinský Glasník
25 article
Jestliže vůdcové ulsterských unionistů orga- nisovali v severovýchodním Irsku armádu dobro- volníků k odboji proti provedení home rule jen v naději, že tím zastraší anglickou vládu a do- nutí ji hrozbou revoluce upustiti od této velk reformy, byla tato naděje zkl mána řečí, kterou pronesl ministerský předseda Asquíth v sobotu v Ladybanku. Tato řeč, jež byla s napětím oče- kávána v celé Anglii, byla definitivním proje- vem, jak se liberální vláda zachová v olázee home rule. Ministerský předseda zmínil se nejprve kampini, kterou nyní vede Lloyd George s plným souhlasem vlády pro agrární reformu, dodal však. že především je nutno vyříditi otázku autonomi Irska. Asquith připomenul, že za posledních vše- obecných voleb řekl, že není žádného jen trochu inteligentního voliče, který by nevěděl, že po »parliament act«, reformujícím sněmovnu lordů bude sněmovnou s liberální většinou odhlasován zákon, týkající se Irskr. Z toho dovozoval, že liberální strana by se zneuctila před veřejným míněním, kdyby nyní upustila od home rule. Po- kládaje mandát, voliči udělený, za určitý příkaz. musí si položiti otázku, zdali státníci prostě směji dáti na sebe působiti hrozbou možného odpor proti zákonu, a zodpověděti ji záporně.
Lloyd George Asquith Irsko Anglie
26 article
Zásady, hlásané v severním lrsku v posled ních dvou letech, dodal ministerský předseda znamenají popření nejpřednějších zásad parlamen tarismu a také demokratické vlády. Jestliže men- šina v provincii Ulstru si troufá odporovati hom rule násilím, že řekneme masse irského lidu, je- stliže zbavena svých ústavních práv, bude míti stejnou odvahu? Nikoli, nejsme zastrašení; nedáme se zastrašit hrozbou násilím, a prohlašuji, kdyby zákon, parlamenřem vypracovaný, se měl setkati s ozbrojeným odporem, že by bylo nejen právem. nýbrž i povinností výkonné moci uplatniti záko všemi náležitými prostředky. Na konec, zmíniv se o důvěře, kterou irský lid věnoval liberální straně, prohlásil Asquith že tato důvěra nebude zklamána; věc irského lidu těší se veškerým sympatiím britské demo- kracie.
Asquith
27 article
Koloniální dohoda anglo-německá? Na zprávu ze Zanzibaru, že tam kolují pověst o brzkém postoupení ostrava Německu za jisté ústupky v jiných částech Afriky, oznamuje se Londýna, že tam o podobné transakci prozatím není nic známo. Pověst o výměně Zanzibaru se ob- čas vrací a nesluší prý jí přikládati velkého vy znamut Je sice pravdě nepodobno, že by Anglie nyn hodlala vyměniti sultanát zanzibarský, naď nímž Německo nedávno uznalo anglický protektoráta jehož správa byla před několika měsíci reorgani- sována, při tom však je známo, že o této věci s již několikráte jednalo aspoň oficiosně, ne-li ofiál- ně, a také v londýnských zprávách se připoušti, že jistá vyjednávání v koloniálních otázkách se nyní konají. Po dohodě anglo-turecké, která dle všeho bude brzy dojednána, dojde k dohodě anglo- německé o Bagdadu. Při této příležitosti bude jistě učiněn pokus navázatí na toto ujednání do- hodu o Africe, není však jisto, zdali se při nyněi- ších disposicích zahraničního úřadu anglického dospěje k výsledku Pozoruhodno je, že německá vláda, ač nereago- vala na návrh Winstona Churchilla, snaží se přece vycházeti Anglii všemožně vstříc. „Daily Čhro- nicle“ vyslal do Berlina známého námořního spl- sovatele Leyanda a německé úřady se rozhodly poskytnouti mu s neobvyklou ochofou příležitost k návštěvě arsenálů a loděnic. Leyand prohlašuje, že je překvapen změnou smýšlení vůči Anglii, jaká prý nastala ode dvou let ve všech kruzích něme- ckých. Nepřátelství prý téměř úplně zmizelo. Doufá, že tento nový stav věcí bude míti brzy ú- činky. „Dovídáme se, praví, „že se konají důleži- tá vyjednávání, směřující především k osadním do- hodám
Winston Churchill Zanzibar Německo Afrika Londýn Anglie Bagdád Berlín Daily Jethro
28 article Loučení amerického vyslance pro Balkán.
Loučení amerického vyslance pro Balkán. Chícago, Ills., 10. října 1913. (Pův. dopia „N. L.“ Charles J. Vopička, americký vyslane ke státům balkánským (Rumunsko, Bulharsko Srbskol, rozloučil se již také se svými krajany. resp. s tou třídou krajanů, o nichž napsal jeden chicagský denník v referátu o banketu: „ . . . ti kteří v tom americkém zápolení o úspěch dostali se již blíže k cíli nebo úplně k němu, loučili sea jedním ze „svých“ . . . „Česká Beseda“ v Chica- gu, exclusivní, elitní to spolek, loučil se s panem Vopičkou v zlaté sini hotelu Congress. Hlavní stůl t. zv. řečnický, byl bohatě ozdoben prapory bal- kánských států, ale na prapor Spojených států se zapomnělo, jak trpce konslatují dnešní americké denniky. Hlavním řečníkem měl býti státní sekret Bryan, ale nedostavil se. Ta doba již dávno minu- la, kdy pan Bryan mluvíval „nadarmo“ a zadarmo. Pochybuji, že byli pořadatelé tak malicherní a oče- kávali vůbec, že přijede. I když byl nucen p. Bryan skloniti hlavu před neodvratitelnýma schváliti jmenování sládka vyslancem, jak může kdo očekávati, že se půjde s ním loučiti ku po- báru šampaňského. Také guvernér státu IIlinois Dunne, se omluvil. Ba ani senátor Lewis, o kterém se mělo dosud za to, že prosadil jmenování páně
J Vopička Vopička Bryan Lewis Balkán Rumunsko Bulharsko Chica spojený stát IIlinois Dunn Český beseda Ness
29 article
Vopičkove, neuznal za dobré poctíti Českou Be- sedu svými „růžovými“ vousy. Za to se však do- zvěděli stolovníci a celý český národ z úst české- ho israelity p. Joscia Sabatha, který jest členem kongresu, že to byl on, jenž pana Vopičku „za vy- slance vybral, doporučil a jeho schvá- lení vymohl. Alespoň vime, komu děkuje ná vzácný krajan za svůj politický úspěch. „Česká Beseda“ loučila se se svým bývalým předsedou a proto snad dáno hlavní slovo — páteru Valentinu Kohlbeckovi, mnichu z řádu če- ských benediktinů v Chicagu, rozenému Němci o Horšova Týna, jenž té trochu češtiny, kterou ovlá- dá, pochytil až zde, v Americe, mezi svými český- mi klášterními bratry, kteří jej r. 1898 postavili v čelo své tiskárny. Předseda „České Besedy“ představíl páfera Kohlbecka jako „Nestora če- ských novinářů v Americe“. Jsem dalek toho abych chtěl jediným slovem zlehčovati osobu pá- tera Kohlbecka, který jest jedním z nejperfekt- nějších gentlemanů, jaké jsem mezi našinci v Ame- rice poznal. Tuším, že i on prohlédl, co se za tou řečnickou poctou skrývá — laciné zalichocení po- litických šplhavců. Páter Kohlbeck, jako chef-red- aktor časopisů „Národ — Katolik“, kterě jsou be- nedikliny vydávány ku potírání svobodomyslnosti a zednářství mezi Čechy v Americe, zcela přiroze- ně konal jen svou povinnost, když s největším gu- stem oliskoval a dosud otiskuje nejhorší špínu, kterou vídeňšlí šmokové do Ameriky posílalio ukrutnostech, páchaných na albanských katolících pravoslavnými Srby. Aféry Paličova a Procházko- va byly jeho listům největší pochoutkou. S nadše- ním fedruje katolicko-rakouskou propagandu n
Joscio Sabath Vopička Valentinos Kohlbeck Němec Horšův Kohlbeck Srba Procházka Chicago Amerika ame Čechy Český Be kongres Český beseda
30 article
Balkáně. Tento mnich, ředitel výbojného katoli- ckého tisku, leučí se za Čechy americké s ameri- ckým vyslancem ku pravoslavným národům na Balkáně. Čí mělo tím býti zdůrazněno to, čeho ni- kdo z Čechů svobodomyslných ze slušnosti a taktu se nechtěl dotknouti, že totiž jest pan Vopička herlivým stoupencem církve katolcké a v politi- ce chráněncem jich kněží? Když se český israelila, kongresník Sabath vychloubal svými zásluhamio ustanovení páně Vopičkovo, zajisté plným právem smál se páter Kohlbeck do vousů a myslil si: „Je- ruzaleme. Jeruzaleme — to je všechno hezké, ale kdybychom my nebylí zatlačili, však bys se zde dnes nechvástal ani ty. Takto skutečně a v pravdě oslavovali „ti, kdož v tom americkém zá- polení o úspěch dostali se blíže k cíli nebo úplně k němu, vítězství jedneho ze svých . .. Vzdor tomu mám pevnou a neochvějnou dů- věru v pana Vopičku, který jest mužem na ame- rického politikáře vzácného charakteru, že se zba- vi svého úkolu za ty čtyři roky na Balkáně s nej- větším úspěchem, poněvadž tam jede jako ame- rický občan. Nic více — a nic méně. Svým nepřátelům se pan Vopička šťastně ubránil a o svých přátel odjíždí v nejvyšší čas.
Čecho Vopička Vopičkův Kohlbeck Balkán Čechy
31 article
Just A Man
32 article Doplňovucí volky
Doplňovucí volky dosboruobecních starších král. hlav. města Prahy.
Praha
33 article
Staré měston
34 article
III. sbor Turnwald Josel, řezník, čp. 871-. Nové město: I. sbor Cizler Jan, cís. rada, velkoobchodník z čp. 1772-II Hadrbolec František, velkoobchodník a maj. realit z čp. 1163-II Sládek Frant., ředitel škol, maj. domu z čp 1728-II. JUDr. škarda Ctibor, advokát z čp. 1825-II. Šule Josei, velkoobchodník a maj. vinic z čp. 2002-II. Inž. žívna Bohumil, profesor české techniky z čp. 608-II. II. sbor novoměstský: MUDr. Janský Jan, univ. docent z čp. 557-II. Kreutzer Hynek, vrchní ředitel pivovaru z čp 357-II Pasovský Vratislav, c. k. stavební rada z čp. 143-II Peterka Lev, em. bank. úřadník z čp. 777-II Dr. Pulkrábek Rudoli, vrchní úřadník Hypo- teční banky z čp. 1922-Il. Slavík Otto, c. k. poštovní kontrolor z čp 1378-II. Soukup František, tajemník nemocenské po- kladny z čp. 981-II. III. sbor novoměstský: Doležal Josel, mistr zednický, 1909-Il. Ondřich Josef, obuvník, starosla společenstva obuvníků. 76-II. šeyd Joseí, obchodník, 1426-Il Dostavte se najisto již v dopoledních hodinách k volbě, která se koná ve středu dne 29. října t. r v budově vyšší dívčí školy ve Vodičkově ulici o 9—5 hod. odpoledne.
František JUDr Ctibor Ing Bohumil Janský Jan Kreutzer doktor Pulkrábek Rudoli Slavík Otta Soukup Josef Vodičkův ulice Turnwald Josel Cizler Jan II Hadrbolec František II Sládek II Pasovský Vratislav II Peterek Lev Doležal Josel