2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
28. října 1913. Číslo 296.
4
article
hnát proti těžkým pevnostem, musíme býti pře-
svědčeni, že nás musí sice ovládat všechny stejné
nadšení pro věc národní, že však cesta, k te-
rou se mu'síme brát, musi býti přizpů-
sobena poměrům, že se nesmíme bát na jed-
né straně nejostřejší a nejbezohlednější oposice,
tak jako se však na druhé straně nesmíme bát ani
nejvládnější politiky, třeba vůči vládě vídeňské
jen když to prospěje národu. (Výborně
Potlesk.)
A já mám přece jen jistou naději, že je mož-
no, aby nastal tento soulad v české
delegaci. Kdo četl články nebo slyšel mluvit
pana poslance Klofáče, musí příznat, že
mezi naším názorem a jeho názorem
zásadních rozporů není. Je jen malý krů-
ček, abychom se sešli. A kdyby tento názor na
radikální straně zvítězil, nejen v novinářských
článcích, nýbrž také v politické praxi a v našem
životě mezi námi, pak bylo by dostiženo
toho ideálu, který stále nám i mně
tane na mysli, že bychom docilili skutečnt
jednotného českého klubu ve Vídni, organicky spo-
jeného a nejen shluklého proto, že voličové po-
slance do jednotného klubu ženou. Tam by ra-
dikálové mohli skutečně vykonat u-
žitečnou, národu prospěšnou práei
Klofáč
Vídeň
5
article
Radikální křídlo v každé organisaci je nutno, je
nutný lehký předvoj, který jde do boje, když dru-
zí se k bojí připravují nebo snad boj ještě pro ten
okamžik nechtějí. Tam by vykonávali, co mají ra-
dikální strany konat a co celá česká veřejnost o
radikálních stran čeká, že skutečně tam, kde to
může prospět národu, budou hájit práva česká nej-
energičtějším postupem. Nemohou býti ve společ-
nosti všichni umírnění, musejí býti nuance mezi
umírněnými a mezi rozhodnými. V každé organisa-
ci života schopné musejí býti tyto složky organi-
eky spojeny. A já tvrdím, že všechno, co dělaj
radikálové venku, prospívá snad radikálním stra-
nám, ač o tom dnes velmí pochybuji, ale jsem pře-
svědčen — to není podezřívání z nevlastenectví
to je prostě vytýkání špatné melhody politické —
jsem přesvědčen, že všechno dosav adn
radikálničení je národu neprospěš-
no a škodlivo. [Výborněl Potlesk.) Já bych
chtěl, aby radikalismus český národu českému pro-
spíval, nechci, abychom neměli radikalismu. Nech.
ať zůstanou mezi námi rozdíly stavovské, hospo-
dářské i politické, ale ať celý náš postu
vede jeden organický celek, kde kaž-
dá složka je nutnaa.
6
article
Nebojuji proti radikalismu jako takovému, ale
bojuji proti falešnému jeho se uplat-
Řování. Chci, aby radikalismus české věci pro-
spíval a proto jej volám na půdu společně práee
celé české delegace. (Výborněl Potlesk.] U nás je
těžší utvořit jednotný klub než u Poláků a Něm-
ců, křeří mají k Vídni mnoho nadějí. My jich
mnoho nemáme, my musíme přemoci své politické
cítění, abychom se dostali na půdu positivní poli-
tiky, nemůžeme však jinak, neboť bychom poško-
dili národ a nedostali se s místa. A my přece
chceme ku předu a sílit, jak jsme silili tou politi-
kou, kterou jsme dělali na říšské radě, když bylo
třeba rozhodně, když bylo třeba podporou vlády.
Polák
Německo
Vídeň
7
article
Je nesporno, že jsme od r. 1891 udělal
veliký pokrok kulturní i hospodář-
*ký. Starší pamětnící vědí, co jsme byli r. 1891
v úřadech, jaké bylo všude němectví, a jak věei
vypadají nyní. Podívejte se na naše vy-
učovací ústavy, na celý náš hospodář-
ský život. Sílime a jistě budeme silit
takovoute politikou i dále. A dokáže-
me-li, že toto naše sílení prospívá celé říši, nejen
nám, pak podaří se nám přemoci onu nedůvěruk
nám a k našemu politickému programu. A když i
radikálové tu nedůvěru v sobě přemohou, pak, my-
slím, skutečně nastane, co jsme chtěli svým vo-
lebním kompromisem v posledních volbách říš-
ských. Nechtěli jsme tenkrát skuteč-
mě nic jiného, než aby byla ve Vídni
možna společná práce za každých okol-
nosti, ať děláním politiky nejoposičnější nebo vlád-
ni. My podporovali radikály a bylo k tomu třeba
velikého sebepřemáhání, abychom mnohé z nich
podporovali, my to však činili, poněvadž jsme dou-
fali, že tak pomůžeme vnitřní organisaci českého
národa. Bohužel, zklamali jsme se. Nebudu nikoho
vinit, řeknu však tolik: Co jsme chtěli tenkrát, do-
ciliti vnitřní jednoty celé české delegace, možaí
jen na základě společného principielního nazírání
na naši politiku ve Vídni, to zůstane i pro
budouenost našim politickým cilem.
(Výborněl Potiesk.) My jsme pro jednotný postup
hotovi ke všem obětem, ale jsme pro jed-
notný postup, který prospěje národu,
ale nikoli pro jednotný postup, kte-
rý národu ještě vice uškodí. (Výborně!
Vídeň
český národ
Výborněl Potiesk
8
article
Potlesk.)
Doufejme, že události a těžká doba pomohou
k lepšímu poznání v naší veřejnosti. A je k tomu
nejvyšší čas. Myslím, že se mně už tolik nebude
vytýkat, že marně straším a marně hrozím tím, co
přijde. Jsem pevně přesvědčen, že doba, ve
které žijeme, je kritická pro náš ná-
rodní rozvoj, a proto myslím, že zrovna v
tomto okamžiku má mit národ vědomí, že jeho
osudy jsou v rukou lídí, kteří jsou sice odhodlání
neústupně do krajností hájiti stěžejné zásady jeho
programu, všechno to, co je skutečně naším prá-
vem, které nikomu nezadáme, ale že jeho o-
sudy jsou také v rukou lidí, kteří do-
vedou každé příležitosti využí-
ti, pokud možno, každému nebezpečt
zabrániti, kteří dovedou svým
rozumema svou rozvahou i svým umě-
ním politickým události takovým
způsobem přetvořiti, aby nám nebyly
na frvalo u zlou škodu. (Výborně. —
Potlesk.)
Myslím, že český národ v této chvíli musí žá-
dat od svých zástupců, aby v nich byla pevnosta
odhodlanost, ale aby se také nedali vé st
jenom vášní, jenom zlosti neb
hněvem, nýbrž rozumem a rozvah ou.
(Výborně. Potlesk.) A to musí český lid chtít nejen
od svých poslanců, nýbrž také sám od sebe. (Vý-
borně. Potlesk.) Poslanci jsou takoví, jaké lid za-
sluhuje, a chce-li lid, aby se jeho poslanci nedal
uchvacovat jenom vášní, aby poslanci nedbali pře-
devším prospěchů svých stran, pak musí lid být
sám takový, musí svým poslancům ukázati, že to-
ho nechce a že chce docela jinou politiku, daleko
prospěšnější celému národu a jeho budoucnesti.
Nebezpečí skutečné hrozí do-
opravdy jen národům slab ým
svou rozervaností, nedostatkem or-
ganisace, hrozí národům, kteří se dá
vají vésti ienom vášní, jeno m city
9
article
kteří od sebe odhazují rozum. Ale
národům, kteří jsou vnitřně silni
houževnati, ochotni ke každé oběti
ale kteří se nezřikají rozumu
rozvahy, nýbrž chtějí mit i rozum
i rozvahu ve své politice, těm náro-
dům žádnámocsvěta neublíží tak, a by
jim ublížila na vždy. A já mám
jediné přání. Dej bůh, aby v těžký ch
dobách, které nastati mohou, če-
ský národ byl takový, aby se nemusil
bát ničeho. (Výborně, Několika minutový
frenetický demonstrativní potlesk. — Řečníku s
se všech stran upřímně blahopřeje.)
Předseda schůze inž. Dvořáček vzdal dí
poslanci dru. Kramářovi za jeho slova, o nichž
mládež svobodomyslná ví, že jsou vždy vážná
poctivá a upřímná.
Purkmistr král. města Plzně dr. Václav P eták
ocenil mužné a otevřené vystoupení dra. Kramáře
i jeho poctivost informační a navrhl, a by shro-
máždění vyslovilo dru. Kramářoví
národní straně svobodomyslné
plnou důvěru v politickém jejím
postupu. — Návrh přijat celým 2000
hlav čítajíeím shromážděním jed-
nomyslně, jak zjištěno opačnou zkouškou.
Předseda inž. Dvořáček pak schůzi p
11. hodině noční ukončil.
bůh
Ing
Dvořáček
doktor
Kramář
Plzeň
10
article
Zemská konference delegátů organisací svo-
bodomyslné mládeže konala se v neděli 26. října
jako zakončení pracovního jednání sjezdového z
předsednictví inž. J. Dvořáčka. Zastoupeny
byly svými delegáty orfanisace mládeže v Táboře
Vršovicích. Plzni, Berouně, Rokycanech, Kolíně.
Benešově, Naslích-údoli. Náchodě, Nové P'ace.
Praze VII., Pardubicích, Německém Brodě, Praze
III., Král. Vinohradech. Klatovech. Příbrami. Ho-
řicích, Žižkově, Karlíně. Praze IV., Lounech. Pře-
rově a Smíchově. Přítomni byli také zástupcové
studentské organisace strany a jejího moravského
odboru a členové Ústředního výboru organisace
mládeže. — J. Alexander podal zprávu o činnosti
Ústeřndího výboru; pro další práci organisační
akcentoval hlavně nutnost prohloubení organisace
krajskými konferencemi a zřízením krajských za-
stupitelstev. — Vladímír Frumar podal zprávu
vydavatelstva „Snahy po stránce redakční i ad-
ministrační. Zprávy tyto vzaty na vědomí. Pro-
vedeny volby Ústředního výboru a zvoleni jedno-
myslně: předsedou inž. J. Dvořáček ze Žižkova;
členy Ústředníha výboru: PhC. Josef Zemanz
Nuslfí. J. Dráský, úřadník záložny z Vršovic, Libuše
Karbusová z Král. Vinohradů. V. K. Blahník, red-
aktor z Prahy, R. V. Křiž, inženýr z Prahy IV., Rud.
J Dvořáček
Král
J Alexander
Ústeřndí výbor
Vladímír Frumar
Ing
Zemanz
J Dráský
Karbusová
Blahník
R V Křiž
Vršovice
Plzeň
Beroun
Rokycany
Kolín
Benešov
Nasle
Náchod
Nová P ' ace
Pardubice
německý Brod
Klatovy
Příbram
Žižkov
Karlín
Louny
Smíchov
Praha
Praga III
Praga Iva
organizace mládež
Praga VII
11
article
Procházka, filosof z Českých Budějovic. J. Skři-
van, pekař ze Smíchova, IngC. J. Pudr z Prahy VII
JUČ. J. Hochman z Plzně a JUC. E. Musil z Prahy
Odstupujícím členům Ústředního výboru V.
Bramsovi, PhC. J. Horovi a J. Odcházelovi usne-
seno poděkovati za horlivou spolupráci. — Přijat
návrh studentské organisace na změnu organisač-
ního statutu v tom směru, aby byl Ústřední výbor
rozšířen o 2 členy. — Podávány pak zprávyo
činnosti jednotlivých organisací, jež přednesly z
Kolfna kol. Rudiš, z Přibrami kol. Horák, z Něm.
Brodu kol. Springer, z Nové Paky kol. Geissler
a z Karlína kol. Maydl. Pro nedostatek času po-
dány ostatní zprávy písemně Ústřednímu výboru
a usneseno svolatí co nejdříve konferenci delegátů
do Prahy
Procházka
J Hochman
E Musil
V Brams
Phc
J Hora
J Odcházel
Rudiš
Springer
Geissler
Maydl
Český Budějovice
Smíchov
Praha
Plzeň
Německo . Brod
Nová Paka
Karlín
12
article
Politický přehled.
Politický přehled.
esv
en
Německý pedagogický spolek e
usnesl se v sobotu na resoluci, v níž vyslovuje
určité očekávání, že vláda poukáže zemské
správní komisi, aby zabránila hrozíci hospodářské
záhubě učitelstva bezodkladným uskutečněním
provisorní úpravy služného za r. 1913, již před ro-
kem zamýšleného a že se postará o to, aby až po
dosažení dělnosti zemského sněmu k novému zá-
konu o učitelských platech bylo provedeno upra-
vení učítelských platů podle osnov, schválených
v permanentní školské komisi.
Na schůzi státních úřadníků a zřízenců
v Teplicích,
konané v neděli, hlásal vrch. pošt. oficiál, že jedi-
ným vinníkem průtahů se služební pragmatikou
jest poslanecká sněmovna a není-li s to, aby bud
provedla podmínku, kterou si předepsala anebo
zrušila junktim mezi pragmatikou a finančním plá-
nem, pak podniknou státní úřadníci zami zápas za
své právo. Posl. Seliger dovozoval, že služební
pragmatika jest připoutána na osud finančního plá-
nu a na rozhodnutí o otázce národ-
nostního boje o moc. Řečník přimlouval se
o upevnění organisací, aby boj mohl býti
přenesen po případě na ulici. Býv. zem.
posl. Hirsch postavil se proti vývodům Selige-
rovým, jemuž vytkl, že promluvil politicko-sfran-
nickou řeč. Nikoli parlament, ale vláda jest ví-
nou toho, že pragmatika dosud neprovedena. Řeč-
ník byl několikráte přerušen stoupenci Seligerový-
mi a schůze byla ke konci velmi bouřlivá. V reso-
luci prohlašují rakouští státní zřízenci, že nedopu-
stí další zločinnou hru s jich živolními zájmy. O
stran parlamentu žádají, aby ihned zjednaly jasno
v jich otázce a prohlašují, že za nevyhnutelné ná-
sledky dalšího průtahu s pragmatikou čini zodpo-
vědnými vládu a parlament.
Posl
Seliger
Hirsch
Teplice
14
article
Z Moravy.
Morava
15
article
Dne 26. října 1913..
(Miroslavský škandál. — Posl. Votru-
ba pro říšskou radu. — Živnostenská
rada)
Miroslavský škandál se zapečetěním české
školy trvá dále. Všechny dosud podniknuté kroky
zpupnost německá v Miroslavi ignoruje a také
všechna vyjednávání s předáky německé politiky
na Moravě nevedla k cili. Němci mají kuráž, pro-
tože Němci jsou pod ochranou vládní a protože
my dovedeme zuřiti jen proti sobě. Na Mor
Krumlovsku a v okolních okresích bylo již pořá-
dáno hojně schůzí, velmi pěkně navštivených.
velkoobchodníci miroslavští dostali výstrahu če-
ských obchodníků a hostinských celého kraje.
Bude třeba přejíti ke skutkům. Naši češlí lidé
budou musiti si znovu uvědomiti, co vedlo mo-
ravské Němce ku povolnosti před moravským
paktem. Dvojí loket moravské vlády viděti v pří-
padu miroslavském. Na severu moravském zape-
četila obec Krumpach místnosti pro německou
školu — úřady byly hned po ruce s odpečetěním.
V Miroslavě zapečetila obec českou školu, úřadně
schválenou, v místnostech úřadně povolených,
okresní školní rada krumlovská usnesla ae jed-
nomyslně na odpečetění — ale pan c. k. okr.
hejtman, patrně na rozkaz c. k. místodržitele, toto
jeďnomyslné usnesení okresní školní rady ne-
provádí. Tak se autorita úřadní instituce, ja-
kou c. k. okresní školní rada je, k vůli německé
zlovůli c. k. úřady politickými na Moravě šlape a
podkopává. Škola zapečetěná byla již dvakráte
vyllučena. A naši poslanci? — Psali jsme nedávno
o nebezpečném hesle, že bez sněmu nebude říš-
ské rady a ukázali, jak je to nerozumné, když část
pokrokového bloku toto heslo dovolí hlásati v
svém tisku. Zdá se, že z této nerozumné politiky
nastává aspoň okamžité vystřízlivěníl Aspoň posl.
Posl
Němec
Morava
Krumlovsko
16
article
Votruba v Kroměříži na schůzí heslo toto odsou-
dil a prohlásil, že potřebujeme říšskou radu právě
proto, že nemáme tribunu českého sněmu. Pan
poslanec Votruba možná za tofo nazírání sveie
dostane svůj díl od hyperpokroku. V živnostenské
radě moravské už konečně se budou moci ustaviti.
Zemský výbor rozhodl tam o presidiu ústř. sboru.
Zvolil presidentem dosav. posl. Jandu a do české-
ho odboru vyslal vlád. radu Dolejše, dra. Budin-
ského a — agrárníka posl. Tomáše Otáhala. Zví-
tězil tedy rozum nad politickou diktaturou, která
velela odstraniti vlád. radu Dolejše, poněvadž je
klerikál, ačkoliv vládní rada Dolejš je nejlepší
znalec odborného školství. Agrární poslanec Otá-
hal je jaksí zástupcem tvořících se agrárních živ-
nostníků.
Votruba
Janda
Dolejš
Otáhal
Otý
Kroměříž
17
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
18
article
Tíszovo příznání.
Tíszovo příznání.
Uherská oposice učinila se minulou se-
botu opět směšnou. Když se dostala na veřej-
nost zpráva o herně na Markétině ostrově
půldruhém milionu korun, zaplaceném Do-
pravní bankou za udělení koncese na hernu
do vládního volebního fondu, oposiční skupina
neodvislosti vyžádala si na sněmovním před-
sedovi Beöthovi bezodkladné svolání sněmu.
aby mohla promluviti s vládou o nejnovější
uherské panamě. Sněm se v sobotu sešel, ale
kdo nepřišel, byla oposice. Nepříšel nikdo ani
ze strany neodvislostí, ani z Andrássyovy
ústavní strany, ani z lidovců. A tak hr. Tiszo-
vi nezbylo nic jiného, než aby komandoval
jednoho z členů vládní strany, by převzal úkol
oposice a požádal vládu o vysvětlení stran
herny.
Tíszův
Tisza
19
article
Hr. Tisza se obratně vyvlékl výmluvou.
že nevěděl o obchodu, jejž ve prospěch voleb-
ního fondu uzavřel s bankou jeho předchůdce,
dr. Lukács, klidně příznal, že banka za kon-
cesí zaplatila na volební účely 1.400.000 Ka
dodal, že ty peníze se ji mají vrátiti, poněvadž
nynější vláda ji koncese neudělí. Poslanci.
jimž týž hrabě Tisza za všeobecných vole
z oněch peněz koupil mandáty, vzali jeho sdě-
lení s pochvalou na vědomí a klidně se roze-
Po této významné sněmovní schůzi napsa
„Budap. Tagbl.“. V každé jiné zemi byla by
s největším rozhořčením smetena strana, o níž
se dokázalo, že byla zvolena podplacením vo-
ličů z peněz, nepoctivě získaných. Na celém
světě není ministerského předsedy, který by
měl tolik smělosti, aby veřejně přiznal, že
jeho parlamentní strana byla koupena penězi
volebního fondu, a není žádné sněmovní vět-
šiny, která by byla tak drzá, že se odváží ob-
jeviti se za bílého dne před veřejným míně-
ním, když se ji dokázalo, že mandátů nabyla
nepoctivým způsobem. Ale v Uhrách není u
žádné společnosti, která by měla dosti moci,
aby do takového nekalého hospodářství ude-
řila železnou pěstí. Vše je znaveno a zbaveno
naděje. Každá akce by byla marna, poněvadž
každý vi, že za nynějšího volebního systému
v Uhrách každá záchranná akce zklame. Ko-
rupce tak prosákla celou zemi, že i Tiszovo
příznání o nekalém obchodu s Dopravní ban-
kou přijato s největším klidem. V Uhrách ani
největší nepoctivost už nepřekvapuje.
šlí.
Tisza
doktor
Lukács
Hradec
Uhry
ko
20
article
Bar. Skerlecz a koalice
Bar. Skerlecz a koalice
Orgán chorvatsko-srbské koalice „Po-
kret“ píše o posledním jmenováni vyšších
úřadníků v Chorvatsku: Jest pravda, že osob-
ní změny, provedené dosud bar. Skerleczem,
mohou sloužiti za vodítko pro porozumění
vládních záměrů. Ale to ještě nemůže být
vše, co vláda chce podniknouti. Ve vládním
plánu musí býti také nějaké věcné řeše-
ní chorvatské otázky, a o tomto věcném ře-
šení není dosud nikde ani zmínky. Jest tedy
směšno, když se za takových poměrů mluv
o hotovém paktu mezí koalicí a bar. Skerle-
czem a tím se dělá v zemi nálada proti koa-
lici. Účelem takových insinuací může býti leda
šířití vzájemnou nedůvěru, z niž by mohly ko-
řístiti některé temné živly v Chorvatsku.
Obrana hlaholské bohoslužby.
Starší duchovní splitské diecese, kteří
slouží bohoslužby jazykem slovanským, přešli
ve své obraně hlaholštiny od slov ke skut-
kům. Dle splitské „Slobody“ staří „hlaholáši
vypracovali již program celé akce, která se
má postupně prováděti. Nejdříve přestanou
na modlitbách vzpominati římského papežea
biskupa Gjivoje, přijede-li na visítaci, přijmou
jen čistě úřadně bez jakékoli oslavy. Mimo
to ze svých chrámů odstraní všechny l atin-
ské misály a jiné latinské bohoslužebné kni-
hy. Tolik prý pro začátek.
Sloboda
Chorvatsko
21
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulharské věcí.
Zahraničný ministr Genadiev objížd
hlavní města velmoci, aby diplomacii získal
pre revisi bukurešťského míru.
„Narodna Volja“, orgán strany radíkálně-
demokratické, neschvaluje to, protože se ne-
dosáhne toho, čeho si Bulharsko přeje, a když
bude Bulharsko odmítnuto, prestiž jeho opět
utrpí. Ministři mohou se na podobné cesty
vydávati teprve, když jim připravena půda
a oni jen stisknutím ruky potvrdí, co bylo
ujednáno bez nich pro ně. Této mbudrosti
zde opomenuto, a proto se p. Genadiev může
vrátiti domů pouze s nezdarem.
„Miru“, orgánu p. Gešova, nikterak se
nelíbí agitace pro převedení bulharského
národa v unii s Římem. Unie, zvláště v té
formě, jak ji navrhuje p. Marinov, není spa-
sitelným prostředkem, nýbrž otravou du-
chovně kulturního života bul-
harského národa. Jen lehkomyslní lidé
mohou něco takového navrhovat. Přistoupe-
ním k unii bychom na krev urazilí národy.
s kterými nás dotud spojovalo pravoslaví.
Dosud jsme byli duchovně jednotní, unit by-
chom se rozštípili. Je-li nutno ke spáse na-
šeho národa sáhnouti k prostředku církevní-
mu, tož učiňte kořenné reformy
sbližte se s vyznáním největšího
a nejkulturnějšího národa anglo-
amerického, jenž má dost síly i pro-
středků, aby byl naším ochráncem. Co pak
je dnes papež? A které velmoci stojí
za papežstvím? A zdaž by a kterak by do-
vedly opříti se zničení bulharských uniatů
Vyvoláváte-li pak tuto otázku, abyste někoho
postrašili, to je způsob nedůstojný a nikoho
není, kdo by se vámi zastrašiti dal.
Volja
Marinov
Bulharsko
Mira
Řím
22
article
Církevní otázka byla vzata na přetřes
také v sofijské „Slovanské Besedě“ a noviny
mezi těmi, kdo se prohlásili pro unii, uvedly
také V. Grablaševa, jenž proti tomu veřejně
protestuje a pronáší se v týž rozum, jako
„Mír“: je-li již třeba, aby Bulhaři změnili
víru, která je dosud spojuje s Rusy, Srby
Řeky, ať si vyberou státní círke
anglickou, čímž by si naklonili všechny
protestantské národy v Evropě i v Americe
a získali jejich protektorát.
Spor o autorství katastrofál-
ných telegramů, kterými rozkázáno za-
hájit válku se Srby, ukončen doslovným jich
uveřejněním v „Narodě“. Telegramy jsou
dva, oba šifrované. Označeny jsou jako „velmi
spěšné“. Dány jsou v Sofiji, v hlavním stanu.
První 15. (28.) června v 8 hod. večer. Do Ra-
doviště došel týž den v 8 hod. 25 min. Pochá-
zel stejně jako druhý od generála Savo-
va a byl adresován veliteli 4. armády, jemuž
dal rozkaz udeřit na nepřítele co
nejenergičtěji po celé linii, ale tak.
aby bulharské síly nebyly úplně rozvinuty a
aby z toho nevyšel dlouhý boj. Rozkazuje se
pevně stanout na Krivolaku, na pravém břehu
řeky Bregalnice, útok má býti proveden zítra
16. (29.) č. večer. Druhý telegram podán
V Grablašev
Bulhar
Rus
Srba
Dán
Evropa
Amerika
Ra
Sava
Bregalnica
23
article
Sofiji, v hlavním stanu, 17. (30.] června ve3
hod. 55 min. odpoledne. Také je „velmi spěš-
ný. Dává se velitelům 4. a 2. armády rozkaz.
aby po vykonání prvého úkolu přistoupil
k soustřeďování svých vojsk za účel em
útoku na Solun. „Páni velitelé mějtež na
paměti, že tato naše dějství proti Srbům a Ře-
kům budou předsevzata bez formálného
vypovězení vojny.“ Zvláště se nařizuje
poučiti bulharské vojíny, že jejich dosavadn
spojenci jsou nyní jejich nepřáteli. Politi-
eké motivy jsou hlavním velitelům vy-
světleny tak: Jde o to, aby ruská politika
byla přinucena k rychlému rozhodnutí sporu
nové hranice, neboť Rusové všecko rádi pro-
tahují. Silným úderem přinutíme Srby, aby byli
povolnější. Prve, než se velmoci budou moci
do válečného sporu vmísit, nutno jej silou
zbraní rozhodnoutí ve prospěch Bulharska.
což se stane, když bulharské vojsko obsadi
území nejen sporné, nýbrž i nové. Čtvrté
armádě se nařizuje, aby za každou cenu vzala
Velei, což bude míti veliký politický význam.
Druhá armáda bude miti za úkol udeřiti na So-
lun, načež ale dojde teprve po splnění úkolu
prvého. Až bulharská vojska obsadí železnič-
nou trať Krivolak—Udovo—Gevgeli, buďtež
na všech místech přepravy zůstaveny silné
oddily, čímž se nám zabezpeči držen
obou břehů Vardaru
Generál Savov, jak už dostatečně známo,
jednal jako důvěrník a jednomyšlenník krále
Ferdinanda, jenž k takovému svémocnému
nezodpovědnému jednání v otázce zahraničné
politiky je zmocněn novým zákonem, přijatým
velkým národním sobráním
Srba
Rus
Dei
Gevgel
Savov
Ferdinand
Bulharsko
24
article
Srbsko žádá od velmocí zabezpečeni
proti opětným vpádům z Albanie.
Srbsko, povolivši na radu velmocí Rakousku-
Uhersku a odvolavší svá vojska z Albanie, žád
nyní podle „Trgovinského Glasníku“ od velmocí
aby je zabezpečily proti opětným vpádům z Alba-
nie, zejména:
1. aby hranice mezi Srbskem a Albanií byl
opravena tak, aby obě země uspokojila i země.
pisně, i vojensky i obchodně;
2. aby budoucí stát Albanie musil Srbsku na pe
nězích nahraditi ztrátu, kterou utrpělo albanským
vpádem na hrdlech i statcích
3. aby Srbsku přiznáno bylo právo držeti naú-
zemí nové Albanie strategické posice tak dlouho.
dokud mu Albanie škodu nenahradí a dokud Alba-
nie nemá takovou vládu, které by Srbsko mohl
i válku vypovědět, kdyby se stát obnovil:
4. aby srbskému konsorciu dána byla konces
na stavbu železné dráhy po řece Drimu albanským
územím až k černohorskoralbanské hranici, odkud
by byl snadný příslup do černohorského Baru.
Srbsko dle zmíněného listu uvažuje tak: Bu
Evropa těmto spravedlivým požadavkům povolí,
to bude dobře; anebo nepovolí, a to nebude hanba
Srbska, nýbrž velmocí trojdohody, Anglie, Ruska
a Francie, jež ukážou, že jsou v mezinárodní politi-
ce veliké nuly
Asquith o home rule.
Asquith
Srbsko
Albánie
Rakousko
Uhersko
Evropa
Anglie
Rusko
Francie
Trgovinský Glasník
25
article
Jestliže vůdcové ulsterských unionistů orga-
nisovali v severovýchodním Irsku armádu dobro-
volníků k odboji proti provedení home rule jen
v naději, že tím zastraší anglickou vládu a do-
nutí ji hrozbou revoluce upustiti od této velk
reformy, byla tato naděje zkl mána řečí, kterou
pronesl ministerský předseda Asquíth v sobotu
v Ladybanku. Tato řeč, jež byla s napětím oče-
kávána v celé Anglii, byla definitivním proje-
vem, jak se liberální vláda zachová v olázee
home rule.
Ministerský předseda zmínil se nejprve
kampini, kterou nyní vede Lloyd George s plným
souhlasem vlády pro agrární reformu, dodal však.
že především je nutno vyříditi otázku autonomi
Irska. Asquith připomenul, že za posledních vše-
obecných voleb řekl, že není žádného jen trochu
inteligentního voliče, který by nevěděl, že po
»parliament act«, reformujícím sněmovnu lordů
bude sněmovnou s liberální většinou odhlasován
zákon, týkající se Irskr. Z toho dovozoval, že
liberální strana by se zneuctila před veřejným
míněním, kdyby nyní upustila od home rule. Po-
kládaje mandát, voliči udělený, za určitý příkaz.
musí si položiti otázku, zdali státníci prostě směji
dáti na sebe působiti hrozbou možného odpor
proti zákonu, a zodpověděti ji záporně.
Lloyd George
Asquith
Irsko
Anglie
26
article
Zásady, hlásané v severním lrsku v posled
ních dvou letech, dodal ministerský předseda
znamenají popření nejpřednějších zásad parlamen
tarismu a také demokratické vlády. Jestliže men-
šina v provincii Ulstru si troufá odporovati hom
rule násilím, že řekneme masse irského lidu, je-
stliže zbavena svých ústavních práv, bude míti
stejnou odvahu? Nikoli, nejsme zastrašení; nedáme
se zastrašit hrozbou násilím, a prohlašuji, kdyby
zákon, parlamenřem vypracovaný, se měl setkati
s ozbrojeným odporem, že by bylo nejen právem.
nýbrž i povinností výkonné moci uplatniti záko
všemi náležitými prostředky.
Na konec, zmíniv se o důvěře, kterou irský
lid věnoval liberální straně, prohlásil Asquith
že tato důvěra nebude zklamána; věc irského
lidu těší se veškerým sympatiím britské demo-
kracie.
Asquith
27
article
Koloniální dohoda anglo-německá?
Na zprávu ze Zanzibaru, že tam kolují pověst
o brzkém postoupení ostrava Německu za jisté
ústupky v jiných částech Afriky, oznamuje se
Londýna, že tam o podobné transakci prozatím
není nic známo. Pověst o výměně Zanzibaru se ob-
čas vrací a nesluší prý jí přikládati velkého vy
znamut
Je sice pravdě nepodobno, že by Anglie nyn
hodlala vyměniti sultanát zanzibarský, naď nímž
Německo nedávno uznalo anglický protektoráta
jehož správa byla před několika měsíci reorgani-
sována, při tom však je známo, že o této věci s
již několikráte jednalo aspoň oficiosně, ne-li ofiál-
ně, a také v londýnských zprávách se připoušti,
že jistá vyjednávání v koloniálních otázkách se
nyní konají. Po dohodě anglo-turecké, která dle
všeho bude brzy dojednána, dojde k dohodě anglo-
německé o Bagdadu. Při této příležitosti bude
jistě učiněn pokus navázatí na toto ujednání do-
hodu o Africe, není však jisto, zdali se při nyněi-
ších disposicích zahraničního úřadu anglického
dospěje k výsledku
Pozoruhodno je, že německá vláda, ač nereago-
vala na návrh Winstona Churchilla, snaží se přece
vycházeti Anglii všemožně vstříc. „Daily Čhro-
nicle“ vyslal do Berlina známého námořního spl-
sovatele Leyanda a německé úřady se rozhodly
poskytnouti mu s neobvyklou ochofou příležitost k
návštěvě arsenálů a loděnic. Leyand prohlašuje, že
je překvapen změnou smýšlení vůči Anglii, jaká
prý nastala ode dvou let ve všech kruzích něme-
ckých. Nepřátelství prý téměř úplně zmizelo.
Doufá, že tento nový stav věcí bude míti brzy ú-
činky. „Dovídáme se, praví, „že se konají důleži-
tá vyjednávání, směřující především k osadním do-
hodám
Winston Churchill
Zanzibar
Německo
Afrika
Londýn
Anglie
Bagdád
Berlín
Daily Jethro
28
article
Loučení amerického vyslance
pro Balkán.
Loučení amerického vyslance
pro Balkán.
Chícago, Ills., 10. října 1913.
(Pův. dopia „N. L.“
Charles J. Vopička, americký vyslane
ke státům balkánským (Rumunsko, Bulharsko
Srbskol, rozloučil se již také se svými krajany.
resp. s tou třídou krajanů, o nichž napsal jeden
chicagský denník v referátu o banketu: „ . . . ti
kteří v tom americkém zápolení o úspěch dostali
se již blíže k cíli nebo úplně k němu, loučili sea
jedním ze „svých“ . . . „Česká Beseda“ v Chica-
gu, exclusivní, elitní to spolek, loučil se s panem
Vopičkou v zlaté sini hotelu Congress. Hlavní stůl
t. zv. řečnický, byl bohatě ozdoben prapory bal-
kánských států, ale na prapor Spojených států se
zapomnělo, jak trpce konslatují dnešní americké
denniky.
Hlavním řečníkem měl býti státní sekret
Bryan, ale nedostavil se. Ta doba již dávno minu-
la, kdy pan Bryan mluvíval „nadarmo“ a zadarmo.
Pochybuji, že byli pořadatelé tak malicherní a oče-
kávali vůbec, že přijede. I když byl nucen p.
Bryan skloniti hlavu před neodvratitelnýma
schváliti jmenování sládka vyslancem, jak může
kdo očekávati, že se půjde s ním loučiti ku po-
báru šampaňského. Také guvernér státu IIlinois
Dunne, se omluvil. Ba ani senátor Lewis, o kterém
se mělo dosud za to, že prosadil jmenování páně
J Vopička
Vopička
Bryan
Lewis
Balkán
Rumunsko
Bulharsko
Chica
spojený stát
IIlinois Dunn
Český beseda
Ness
29
article
Vopičkove, neuznal za dobré poctíti Českou Be-
sedu svými „růžovými“ vousy. Za to se však do-
zvěděli stolovníci a celý český národ z úst české-
ho israelity p. Joscia Sabatha, který jest členem
kongresu, že to byl on, jenž pana Vopičku „za vy-
slance vybral, doporučil a jeho schvá-
lení vymohl. Alespoň vime, komu děkuje ná
vzácný krajan za svůj politický úspěch.
„Česká Beseda“ loučila se se svým bývalým
předsedou a proto snad dáno hlavní slovo —
páteru Valentinu Kohlbeckovi, mnichu z řádu če-
ských benediktinů v Chicagu, rozenému Němci o
Horšova Týna, jenž té trochu češtiny, kterou ovlá-
dá, pochytil až zde, v Americe, mezi svými český-
mi klášterními bratry, kteří jej r. 1898 postavili
v čelo své tiskárny. Předseda „České Besedy“
představíl páfera Kohlbecka jako „Nestora če-
ských novinářů v Americe“. Jsem dalek toho
abych chtěl jediným slovem zlehčovati osobu pá-
tera Kohlbecka, který jest jedním z nejperfekt-
nějších gentlemanů, jaké jsem mezi našinci v Ame-
rice poznal. Tuším, že i on prohlédl, co se za tou
řečnickou poctou skrývá — laciné zalichocení po-
litických šplhavců. Páter Kohlbeck, jako chef-red-
aktor časopisů „Národ — Katolik“, kterě jsou be-
nedikliny vydávány ku potírání svobodomyslnosti
a zednářství mezi Čechy v Americe, zcela přiroze-
ně konal jen svou povinnost, když s největším gu-
stem oliskoval a dosud otiskuje nejhorší špínu,
kterou vídeňšlí šmokové do Ameriky posílalio
ukrutnostech, páchaných na albanských katolících
pravoslavnými Srby. Aféry Paličova a Procházko-
va byly jeho listům největší pochoutkou. S nadše-
ním fedruje katolicko-rakouskou propagandu n
Joscio Sabath
Vopička
Valentinos Kohlbeck
Němec
Horšův
Kohlbeck
Srba
Procházka
Chicago
Amerika
ame
Čechy
Český Be
kongres
Český beseda
30
article
Balkáně. Tento mnich, ředitel výbojného katoli-
ckého tisku, leučí se za Čechy americké s ameri-
ckým vyslancem ku pravoslavným národům na
Balkáně. Čí mělo tím býti zdůrazněno to, čeho ni-
kdo z Čechů svobodomyslných ze slušnosti a taktu
se nechtěl dotknouti, že totiž jest pan Vopička
herlivým stoupencem církve katolcké a v politi-
ce chráněncem jich kněží? Když se český israelila,
kongresník Sabath vychloubal svými zásluhamio
ustanovení páně Vopičkovo, zajisté plným právem
smál se páter Kohlbeck do vousů a myslil si: „Je-
ruzaleme. Jeruzaleme — to je všechno hezké, ale
kdybychom my nebylí zatlačili, však bys se zde
dnes nechvástal ani ty. Takto skutečně a v
pravdě oslavovali „ti, kdož v tom americkém zá-
polení o úspěch dostali se blíže k cíli nebo úplně
k němu, vítězství jedneho ze svých . ..
Vzdor tomu mám pevnou a neochvějnou dů-
věru v pana Vopičku, který jest mužem na ame-
rického politikáře vzácného charakteru, že se zba-
vi svého úkolu za ty čtyři roky na Balkáně s nej-
větším úspěchem, poněvadž tam jede jako ame-
rický občan. Nic více — a nic méně. Svým
nepřátelům se pan Vopička šťastně ubránil a o
svých přátel odjíždí v nejvyšší čas.
Čecho
Vopička
Vopičkův
Kohlbeck
Balkán
Čechy
32
article
Doplňovucí volky
Doplňovucí volky
dosboruobecních starších
král. hlav. města Prahy.
Praha
34
article
III. sbor
Turnwald Josel, řezník, čp. 871-.
Nové město:
I. sbor
Cizler Jan, cís. rada, velkoobchodník z čp.
1772-II
Hadrbolec František, velkoobchodník a maj.
realit z čp. 1163-II
Sládek Frant., ředitel škol, maj. domu z čp
1728-II.
JUDr. škarda Ctibor, advokát z čp. 1825-II.
Šule Josei, velkoobchodník a maj. vinic z čp.
2002-II.
Inž. žívna Bohumil, profesor české techniky
z čp. 608-II.
II. sbor novoměstský:
MUDr. Janský Jan, univ. docent z čp. 557-II.
Kreutzer Hynek, vrchní ředitel pivovaru z čp
357-II
Pasovský Vratislav, c. k. stavební rada z čp.
143-II
Peterka Lev, em. bank. úřadník z čp. 777-II
Dr. Pulkrábek Rudoli, vrchní úřadník Hypo-
teční banky z čp. 1922-Il.
Slavík Otto, c. k. poštovní kontrolor z čp
1378-II.
Soukup František, tajemník nemocenské po-
kladny z čp. 981-II.
III. sbor novoměstský:
Doležal Josel, mistr zednický, 1909-Il.
Ondřich Josef, obuvník, starosla společenstva
obuvníků. 76-II.
šeyd Joseí, obchodník, 1426-Il
Dostavte se najisto již v dopoledních hodinách
k volbě, která se koná ve středu dne 29. října t. r
v budově vyšší dívčí školy ve Vodičkově ulici o
9—5 hod. odpoledne.
František
JUDr
Ctibor
Ing
Bohumil
Janský
Jan
Kreutzer
doktor
Pulkrábek Rudoli
Slavík
Otta
Soukup
Josef
Vodičkův ulice
Turnwald Josel
Cizler Jan
II Hadrbolec František
II Sládek
II Pasovský Vratislav
II Peterek Lev
Doležal Josel