ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8345e320-8f1a-11dd-ab07-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 18, org 13, person 43
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v úterý 28. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 296.
4 article
la rannt a večerní jlety přadplácí se v Praza v administras na maěslo na štvrt ista. . . 9 K -h v dvojí donžakou ns čtvrt ista ika ve Slálkách a K no na ciéslo Poštou nk čtvrt ieta . . . 9 K. obh s dvojí zásllkou na měsle n vrt ieta . . . u K do Kdo očistí Prahu? „Národní Listy“ ponechávaly dosu v aféře michelských pozemků slovo těm, kteří jsou v první řadě povolání udělati v této záležitosti pořádek a samy obme- zovaly se v této věci toliko na věcná vy- světlení. O stanovisku však, na kterém stojí ony i strana, kterou zastupují, nemůže býti pochyby: nikdo nemá většího zájmu na tom, aby v této aféře bylo jasno, než právě národní strana svobodomyslná, pro- tože každý, kdo zná její minulost, ví, že po- tom udělá, co dosud udělala vždycky, kdy- koliv se takový případ stal. V každé společnosti a jmenovitě v kapitalistické společnosti budou prašivé ovce. Ne na tom však závisí mravnost stra- ny, že tyto ovce jsou, poněvadž proti tomu není chráněna strana žádná, nýbrž na tom, jak se v takovém případě strana zachová. Nuže, pokud jde o národní stranu svobodo- myslnou, stačí jmenovati případ dra. Čer- nohorského, aby si každý vzpomněl, že po zjištění věci přestal býti členem strany a tato přerušila s ním veškeré styky. Pří- pad obecního staršího Březnovského jistě byl všelijaký a provinění jeho sotva bylo strašné, nicméně strana udělala z něho přece důsledky a přestala ho počítati mezi svoje příslušníky.
Praha strana svoboda
5 article
My tedy doma už pořádek dělati do- vedeme. Ale teď se také trochu podíváme na ty, kdo se staví v čelo dnešního pokřiku a tolik se nám nabízejí za očisťovatele krá- lovské Prahy. Což pak se profesor Masa- ryk, který se tolik stará, aby ho mezi nimi bylo nejvíc slyšet, už nepamatuje, že svého času veřejně prohlásil, že je „mravně ho- tov“ s drem. Herbenem? Ani to nejmenší se na oné známé záležitosti od té doby ne- změnilo — jen to, že je dr. Herben zase pravou rukou prof. Masaryka a v jeho listě den ze dne je „mravně hotov“ s celou správou města Prahy. A prof. Masaryk statečně umravňuje Prahu — arci tak, jak to dovede jenom on. 90 mužů zasedá na pražské radnici, mezi nimi dlouhá řa- da mužů charakterních a čestných, že se mohou věru klidně pustit v závod s profesorem Masarykem i dokonce už s lidmi kolem něho: a těm všem tento podivuhodný umravňovatel české společnosti s mravní zbabělostí, jaké není rovno, vrhne pod poslaneckou immunitou do tváře obvinění, že mezi nimi sedí „asi
Herben Masaryk profesor Praha
6 article
deset zlodějů“, aniž by jenom naznačil je- diného z nich! Proč pak nepromluví ten hrdina a neudá jména? Pak by přece jediné mohlo nastati ono jasno, jehož si nikdo tak nepřeje, jako my! A vedle něho dokoncei páni ze strany státoprávně pokrokovési troufají mluvit něco o čistotě v českém ve- řejném životě. Z té strany, která udělala svým tajemníkem muže, jenž se musí zod- povídati pro podvod před jičínskou poro- tou a jenž svým neslýchaným hospodář- stvím tak zruinoval nešťastné Semily, že nebýt zoufalé přímo práce dra. Kramáře pro semilskou spořitelnu, aby zabránil vn krachu, do něhož ji hrozila uvésti nejzlo- činnější činnost pana Beneše, musili by lidé odtud přímo utíkat a celé Semily by si mo- hli koupit Němci. Ten opravdu znamenitý pracovník samosprávný však nejenom je- ště neuznal za vhodné očistit veřejný život český svým odchodem, nýbrž spravuje do- konce záležitosti celé státoprávní strany.
Kramář Beneš Němec Semily semilský spořitelna
7 article
Vzdaluje se odtud jenom chvílemi před po- rotu, zrovna jako jeho přítel p. dr. Novotný, jemuž chrudimská porota slavnostně potvr- dila, že byl sice uražen na cti, ale právem, protože se na něho dověděla řadu věcí, z nichž falšování protokolu uvádíme jen tak docela namátkou. Ani mu nenapadne, aby zmizel, nýbrž sedí ve straně, reformuje jiné dále a vyzývá je před porotu, ačkoliv celá tato společnost uznává tuto instituci jen tehdy, činí-li verdikty v jejím smyslu, kdežto porota chrudimská v orgánu dra. Boučka všecku vážnost rázem ztratila. A třetí v ctihodném svazku, strana ná- rodně sociální, svěřila nejtlustší péro ve svém orgánu redaktoru Svozilovi, je- muž doktor Rašín v tomto listě vrhl pod vlastním jménem v tvář tvrze- ní, že vzal úplatek 450 K od banky Prahy a jenž, aby dokázal, že to opravdu byl úplatek, peníze přijal, ale brožuru, kterou za to slíboval, do dneška nenapsal. Tak bychom mohli pokračovati dále, ale mysli- me, že to stačí, abychom mohli prohlásiti: za to, co lidé takto poznamenaní a jejich strany pro očistu Prahy mohou udělati, my i česká veřejnost pěkně děkujeme. Jakmile se stav věcí zjistí, udělá naše strana v radniční záležitosti takový pořá- dek, jaký se vůbec udělat dá. Nikdo se ne- musí obávat, že s vinníky nevyúčtujeme. Tolik ale je jisto: že nenahražuje ještě důkaz, utrhají-li někde někomu na cti, aniž by udávali důkazy. Když spojené radikální strany mají čas od času vůči porotám přec jenom nějaké pochybnosti, proč se pp.
doktor Novotná Bouček Svozil Rašín Praha
8 article
Hanzlíček a Stříbrný neodvážili říci svoje obvinění na veřejné schůzi? To by přece bylo to nejvhodnější, jelikož pak byl by je byl ob. starší Červený jistě žaloval před okresním soudem, poněvadž přece slíbil, že žalobu podá, jakmile mu jen obvinění blíže označí. Dějí-li se taková obvinění tak opatrně, pak mimoděk vzpomináme si na nedávný výrok hr. Tiszy: kdo krade čest. náleží morálně níž, než velmi mnoho zlo- Záležitost tato musí býti v naší straně ne snad pro útoky ze stran jiných, nýbrž jednoduše proto, že si toho naší stoupenci jednomyslně přejí, úplně vyřízena. Očista se provede a co je shnilého, mu- sí ven, protože strana musí býti zdravá. Ale proto, že by se snad jako všude mohli nalézti lidé, kteří zneužili svého postavení — proto opouštět prapor a program ná- rodní strany svobodomyslné a uváděti nebezpečí postavení, které pro svoje zá- sluhy a cíle, které v národě a pro národ sleduje, bylo by špatnou službou dobré věci. Jestliže ti, kdo obviňují bez důkazů, tak se chtějí dostat na radnici, už proto jsou to špatní kandidáti. Za to ale při vší té agitaci, která se v novinách všeho druhu i na schůzích provádí, nebyl ještě vržen ani stin podezření na žádného z těch, kdo v nynějších volbách kandidují za stranu naší. O žádném aní prof. Masaryk se ne- odvážil říci, že by se při jeho jméně jenom mohlo myslit na některého z desíti nejme- novaných zlodějů. Je to taktika docela zřejmá. Politicky národní stranu svobodo- myslnou zvrátit ti pánové nemohou, to se odráží o její činnost a čistý štít. Troufali by si ji poškodit nebo povalit ne při politi- ckých otázkách, nýbrž jenom pomocí zjevů, které se vyskytují v každé kapitalistické společnosti — aniž by ji ovšem směl někdo dějů.
Hanzlíček Stříbrná profesor Masaryk Tisza národní strana svoboda
9 article
při tom zastávat. My jsme pro mravnostv životě veřejném, protože nám jí diktuje přesvědčení, které žádá, aby náš národ rostl a stál pro všecky případy obrněn svou vnitřní silou. Ale komu jde opravdu jen o tu mravnost, ten by asi, když se něco doví nebo tuší, neskandalisoval a nešpinil celou radnici, celou stranu a tím i celý ná- rod, nýbrž přišel a řekl: mám podezření a mohl by podle dosavadních zkušeností být jist, že účelu bude dosaženo, protože strana pořádek dělat dovede a o mravnost je v instuticích našich postaráno aspoň tak. jako ve všech druhých. Ale pro oposicí je to hodně vedlejší věc. Oposici jde o to, aby naše strana ve jménu očisty od jednotlivců byla vyhnána z radnice. Jenom že pak by se ještě pořád jednalo o to, kdo tam přijde místo níl A dosavadní činnost těch pánů. kteří oposici vedou, podle toho, co o nich svrchu praveno, není žádnou zárukou, že by pak bylo lépe. Proto soudíme, že pří- slušníci strany mají samozřejmou povin- nost žádat od ní, aby v těchto věcech udě- lala pořádek, ale na druhé straně nemohou zapomínati na to, že strana se svými cíly a úkoly je přímo nutností pro politický rozvoj našeho národa, a že by bylo přímo hříchem na straně, kdyby naši vlastní stranníci dovolili, aby pustou strannickou agitací byla trestána strana a ne toliko ti. kdo toho opravdu zasluhují.
10 article Italské volby.
Italské volby. „Sempre avanti!“ „Vždy ku předu!“, jes heslem národní dynastie italské, jemuž od na- stolení krále Viktora Emanuela II. zůstala opravdu věrna, poznávajíc moudře, že nejlépe opatřuje tak zájmy své, když sama kráčív čele rozvoje, pokroku, snah a tužeb život- ních převážné většiny svého národa. Při tom skoro vždy mívala šťastnou ruku ve volbě svých řídících státníků a to zvláště v dobách kritických. K nejobratnějším mínisterským předsedům moderní Italie náleží pak nesporně nynější pan Giolitti, kterého nazývají „kouzelníkem z Monte Citoria“, poněvadž zná opravdu virtuosně ovládat sněmovnu italskou, aniž by k tomu užíval prostředků ostrýcha rozčilujících, jako na př. v uherském sněmu Štěpán Tisza. „On nechá uzrávati věci, které uzráti chtějí,“ zní trefný posudek jeho státní- cké strategie, „upravuje za kulisami, co chee mít upraveno, i dovede s obdivuhodným in- stinktem poznat pravý pkamžik, kdy sám se uchopí otěží hnuti lidového, sám se postav v jeho čelo na místě jiných.“ Když na př. po- čalo se v Italii vzmáhati hnutí socialistické tou měrou, že přibíralo rázu vskutku povážli- vého, Giolitti obratem ruky ulomil hnutí tomu ostří, že nabídl vůdcům jeho místo ve vládě. což mělo za následek veliké zmatky a roz- broje v táboře socialistickém, až se rozstoupi na frakce oficielních a reformovaných sociali- stů i republikánů. Vděk tomuto rozkladu v lů- ně svém nedovedli socialisté ve vážné chvíli války tripolské klásti mobilisaci nikde odpor pronikavý a rušivý, naopak část přidala se k obecnému válečnému nadšení lidu vlastene- ekého, které se projevilo způsobem tak velko- lepým, že to uchvátilo k obdivu všechen svět.
Viktor Emanuel II Giolitti Štěpán Tisza Monte Citoria
11 article
Znamenaje tuto sílu vlasteneckého duch v masrách obecného lidu italského, bystrý státník Halie neváhal uděliti lidu tomu, třeba z valné části neuměl ani čísti ani psáti, vše- obecné hlasovací právo do parla- mentu. Neboť za nejtěžší břemena největší práva. Lid, který s takým nadšením šel za slávu a prospěch vlasti prolíti do dáláv afri- ckých krev synů svých, jichž padlo tam na 60.000, lid takový věru zasluhuje, aby se mu svěřil ne pouze bodák, alébrž i hlasovací lí- stek, by mohl si zvoliti sám svého zástupce do sboru zákonodárného, A tak se předvčerejší neděle dály v Itali první všeobecné volby do italského par- lamentu. Jaký to pokrok u vývoji svobody občanské od vzniku sjednoceného královstvi italského! Roku 1874, tedy čtyři leta po pádu světského panství papežů římských, nemělo z tehdejšího všeho obyvatelstva sjednocené Italie než 2.11% mužů voličské právo. Všech voličů v celé Italii napočítáno tehdá pouze 571.940. Divu-li, že ozývalo se odtud volání po rozhojnění volebního práva ze řad parla- mentní oposice rok za rokem důtklivěji, až po osmi letech došlo k první demokratické opravě volebního řádu sněmovního, kterouž rozhojněn počet voličů na 2,480.000 mužů.
Halie
12 article
Roku 1892 následovalo další rozšíření voleb- ního práva lidu a počet voličů vzrostl na 3,000.000. O volbách r. 1909 dostoupil již 3,219.000 čili 9.2%. Nynější však volebni opravou, která předevčírem prvně vyzkou- šena, dosáhl již počet k volbě oprávněných 8,672.250 mužů t. j. 20.4%, což jest již téměř všeobecným hlasovacím právem národa italského. V Německu, kde nadchází volební právo do říšského sněmu dokonaným 25. ro- kem věku občana, činí počet voličů pouze 20% obyvatelstva. Ve Francii, kde počíná vo- ličské právo již dokončeným 21. rokem, volí do sboru zákonodárného plná čtvrtina národa. Charakteristický význam nového voleb- ního řádu italského, jímž podstatně nejvíc blíží se všeobecnému právu volebnímu, však zaji- sté v tom spočívá, že všechno obmezování censem přestalo. Dle starého volebního řádu italského byl voličem ten, kdo prokázal, že zná číst a psát, kdo platil přímou daň aspoř 20 lir ročně; kdo bral roční služné nejměne 400 lir anebo kdo platil nájmu aspoň 500 lir. Dle nynějšího volebního řádu však má právo volební netoliko každý, komu jest 21 let, umi číst a psát a dostál povinnosti branné, ale od 30. roku věku svého vůbec každý, třeba neuměl číst ani psát a nebyl vojínem A těchto analfabetů jest právě ohromný počet, na 5 milionů, zejména v jižní Italii, kdežto v severní pokročilejší Italii jest an- alfabetů již málo, průměrně asi 10%%, tož krajích jihoitalských činí 40—50%%, na Sicili pak místy až 69 Jakého smýšlení jest tato massa pěti mi lionů opožděných? Radno-li jim svěřiti hlaso- vací lístek? Není-li se co báti, aby ho zne- užili svedeni agitací buď rudých“ nebo „čer ných“ demagogů. A jakým způsobem mají tito opožděnci, neznalí písma, hlasovat?
Německo Francie
13 article
Tak zněly rozpaky. Ale troufalý Giolit důvěřoval od války tripolské vlasteneckému srdci těchto bezgramotných dělníků a nesnad- nou otázku o způsobu, jak by měli bezgra- motní vykonat při tajném, písemném hlaso- vání volbu, rozřešil tím, že volič vstoupí ve volební síni do uzavřeného pokojíka, kde na- ležne připravenu obálku (zvlášť ve státní ti- skárně tištěnou a nenapodobitelnou). Tan vloží do obálky buď tištěné jméno kan- didáta nebo jeho podobiznu, načež za- lepenou obálku vhodí do osudí, které jest skle- něné a dráty opletené. V liberálních kruzích italských do po- slední chvíle netajili se obavami, že tento „skok do tmy naponejprv aspoň požene vodu na mlýn klerikálům, kteří sice nejdou do vo- leb zřejmě jako pevně zřízená strana, ale vy- konávají nicméně značný vliv a nátlak na kandidáty poslanectví tím, že biskupové jin slibují podporu svých oddaných oveček. V drobném prodejle ranní čislo a sons večernl . T1 Va fltálkách na venkově renní čislo vačerní lnaeráts platí so hotově napřed. Předplaeení a inserty přijíma administrace v Marlanské ul.. H Tam nacházejí se též redakcu, tiskárna a expedlee „Národních Llstů“ Rukopisy se nevracei
T 1 Virginie Marlanský ulice národní Llstus
14 article
pakliže se jim reversem zaváží, že oprou se každému návrhu, který by směřoval k obme- zení svobody svědomí a spolcování a tudíž ku potlačení mnišských řeholí a řádů; 2. že sice budou pro veřejné školy, ale bez újmy škol soukromých; 3. že budou hájiti právo ro- dičů na náboženské vychování dětí ve škole obecné; 4. že budou rozhodně proti rozluce manželství. Tím způsobem hledí Vatikán do- sící v parlamentě stranu sobě oddaných po- slanců, aniž by zúplna zrušil a otvolal staré vzdorné heslo papeže Pia IX.: „Ni eletti, ni elettori!“ t. j. nevolte a nedejte se volit, ka- tolíci! Než dle došlých zpráv měl Giolitti prav- du, když neobával se příliš ani této záludné agitace klerikálních, ani rušné agitace socia- listických stran, nýbrž doufal pevně ve vítěz- ství stran středních, konstitučních a liberál- ních, vládě jeho oddaných. Výsledek včerej- ších voleb důvěru jeho nezklamal. Vláda Gio- littova bude míti v nové sněmovně znameni- tou většinu! Celkem volí se 508 poslanců. Dosud známý výsledek 359 voleb jeví poměr stran takto: Z Říma, 27. října. (K. k.) Do 4 hodin byly známy výsledky 359 voleb. Zvoleno bylo 175 konstitučních stoupenců vlá- dy, 14 stoupenců konstituční oposice, 48 ra- dikálních stoupenců vlády, 19 katolíků, 2 oficielních socialistů, 16 reformovaných so- cialistů a 11 republikánů. Je nutno 64 už- ších voleb. Všichni ministřía státní podtajemníci byli opět zvole- ni, až na námořního státního podtajemníka. z jehož volebního okresu dosud nedošla zprá- va o výsledku. Všichni vynikajíc politikové byli opět zvoleni, mimo býv. mínistry Galimberta, Wollemborga, Carla Fe- raria a Maggiorina Ferraria.
Pius Giolitti Carla ferrum Maggiorin Ferrario Vatikán Řím
15 article
Čtvrtý sjezd svobodomyslné mládeže v Plzni. Prvý den. Veřejná schůze. (Od zvláštního zpravodaje „Nár. Listůi F. — V Plzni, 26. října. (Od zvláštního zpravodaje „Národních Listů .) (Dokončení.) V závěru své řečí o přítomné politické situne uvedl posl. dr. Kramář ještě toton Je za této sítuace hřichem na českém svě- domí, prosime-li, my, národní strana svobodomysl- ná celou českou veřejnost, aby trochu myslila na to, co jí hrozí a co může přijíti? A když tylo názořy ovládají naši stranu, pak snad pochopite, že není vinna žádná snad strannická svéhlavost, nejde-li ku předu tvoření jednotného českého klubu. — Jak jsem vám vylíčil, jsou mezi oběma křídly v Jednotném českém klubu veliké roz- pory. Všechno, co jsem vám právě, zejména o na- šem poměru k vládě řekl, je nekonečně vzdáleno od toho, co vám hlásají strany radikální, a já přiznávám, že dle mého soudu by zrov na v nynější době bylo hlubokou a těž- kou škodou pro náš národ, kdybychom při tvoření jednotného českého klubu hleděli jen a jen na to, abychom co nejrychleji vyhověli volá- ní české veřejnosti po jednotném postupu. Hlou- ček vnitřně rozervaných českých po- slanců, i kdyby byl sebe větší, česko politiku nespasi. Musíme býti je d- notni v základním nazírání na českou politiku, musíme býti jednotni i umírněníc ir ra- dikálové v tom vědomí, že nemůžeme ve Vídní dě- lat jen oposíci, jak jsem řekl, husarským útokem
doktor Kramář Hla Plzeň Vídeň
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výstavy a galerie. V Paříží, 25. října. Galerie Dructova v rue Royale zahajo- vala letos řadu malých výstav. Mladý malíř francouzský Pierre Brune se poprvé objevil se souborem svých obrazů, jež jsme od dvou, tř let vídali jednotlivě v některých velkých vý- stavách, zejména v Salonu nezávislých. V šest- advaceti letech možno býti revolucionářem zejména nyní, kdy prostředky i úspěch každé- ho divokého rozmaru jsou tak na snadě. Ale jistě není možno býti v tomto mladém věku definitivního směru. Brune je dalek sklonnosti ku problematickým heslům poslední chvílea tak, jak se nám jeví dneska, jest jistě jen na začátku své dráhy. Ale kdežto jinde tak často se jeví umělecká kolísání časného mládí jako osudné epigonství, setkáváme se v lomto pří- padě s umělcem, jenž má přesvědčivou roz- vážnost své cesty. I když možno sledovati.
Brun Paříž Galerius Dructov
17 article
kde a u koho se učil, kterým směrem se pou- ští a kdo mu napověděli nejen vyjadřovaci prostředky, nýbrž i krajinářské pojetí, vyva- žuje všude bohatě vlastní osobitostí jakékoliv cizi zasahování va vlastní dílo. Umělecká sku- pina, vyznačená Manguinem a Marquetem může jej počítati ke svým. Zejména Marquet určil svým dílem dnešní dráhu Brunovu. Zjed- nodušení formové v základní redukce, unifor- mace barevná v šerou, šedou a hnědou barvu. černá drsná konturování a všechno pracováni s velkými prostorovými poměry se zde znovu opakuje v díle nového umělce, s větší trochou epičnosti, než u jeho nedávných předchůdců s některými přednostmi, jež jsou ziskem pro malířství z posledních let. Je-li Brune návratem k jedné poimpre- sionistické škole, jež byla vlastně revisí a kri- tikou impresionismu a hledáním východiska z něho, ocitáme se v díle Jana Peskéa přímo v impresionismu. Oleje, akvarely a rytiny to- hoto polského malíře, jemuž jest Paříž stálým sídlem, vystavené v galerii Devambezově, jsou
Marquet Brunův Peské Paříž Devambezov
18 article
velkým definitivním účtováním. Peské jes krajinář a je zcela vmyšlen ve směr, přes kte- rý nedávno přešla a přešinula se doba. Jeho pojetí krajiny a předmětů jest založeno zcela na světle a jeho barevná škála je impresioni- stická. Renoir nejvíce zajímal umělce a jím dal se vésti i obsahově ve volbě svých motivů. Jeho akvarely zajímají více než oleje a než lepty, které jsou vlastně jen zcela nescurodpu a plochou součástkou jeho díla. Připadá-li do značné míry anachronismem tento opozdilý impresionismus, jest symapatickým vyrovná- ním účtu s tímto směrem v případě jednoho cizího malířství a jest velmi čestným a velmi upřímným životním dísem v přípa dě jednoho umělce. To jsou jen začátky výstav. K nim se pojí prozatím svým vybraným vkusem okázalá a příjemná výstava uměleckého průmyslu pro ženu v galerii Manziově, kde starožitnícia některé velké obchodní domy snesly pře- mnoho rozkošných předmětů, jež se stávaji starostí ženinou v jejím vlastním životě i v je- jích domácích pečlivostech. Brzy však vše- chny galerie vstoupí v život a nastane zase závratný let celé saisony. Jsou to vesměs malé výstavy, střídající se pravidelně v obdobíeh čtrnácti dnů nebo měsíce. Ale co uměleckých směrů jimi se manifestuje, co umělců nejroz- manitějších cílů jimi se dožaduje naší pozor- nosti. V letu a chvatu týdnů se snaží každý přesvědčiti o neomylnosti svého uměleckého poslání. Je to nejrozmanitější směsice zájmů a názorů, od zcela banálních obchodování s uměním až do nejvyšších uměleckých pro- jevů, jaké jen lidstvo kdy poznalo. Lidé mali- cherní, pro něž jejich uměníčko je velkou živ- ností, upravují své skrovné výstavy, aby udr- želi zájem pro své jméno a pro svou osobu
Renoir Manziov
19 article
Velmožové výtvarní, mužové velkých titulů a ohromné společenské okázalosti, uznávají za vhodno čas od času vydati účet ze své čin- nosti, obyčejně velmi štědře protežované stá- tem a městem. Rozpačití a váhaví začátečníci mladí lidé sympatické upřímnosti a naprosté oddanosti svému umění, někdy svým dobrým omylům, jindy svým šťastným objevům, se při- hlašují o slovo na oné velké světové burse umělecké. A velcí mistři, ti, jejichž dílo při- neslo v naše chvatné dny veškery záruky věč- nosti, kteří odmyšlení od uspokojení zálib dne a hodiny, tvořili své sochy a své obrazy, aby vydali za celou svou dobu účet z jejího ho- spodářství, objevují se v souborných výstavách i ve svých občasných revisích svého díla. Toto jsou nejkrásnější z výstav, jež nám období při- náší. Jsou připomenutím ve chvilích, kdy tak snadno lze podlehnouti oslňujícímu lesku vel- možnosti nebo svůdné neomylnosti nějaké vtipné časovosti, kde jedině jest říše velikého umění. Vzdáli nás z malichernosti dne v ho- diny věčnosti, z laciné módnosti v nesmrtel- nou krásu. Dávají zapomenouti na vše, ce jsme shledali nepatrným i to, co jsme si za- milovali z rozmaru chvíle, aby nás učily ob- řadné vážnosti v oddávání se umění.
20 article
Je to nekonečná směsice, kterou nutno se promysliti a přímo probojovati tomu, kdo chce zúčtovati s pařížským výtvarným rokem Není možno všude stačiti. Konec konců ne- zbývá než pomíjeti a přeškrtávati, co samo sebou by neznamenalo než maření času a ob- těžování očí, neboť prostřednost a méně než prostřednost zabírají přece jen největší místo v této výstavní přehlídce. Jedna galerie nade všechny dovede hověti této proletářské sku- pině výtvarnické, vystupující ovšem v bez- vadných úborech společensky příznivě se do- poručujících lidí. Je to galerie Petitova. Úz celé její vzezření nenechává nás v pochybno- stech, kde se ocitáme. Rudý plyš pohovek. rudé brokáty na stěnách, úřadníci, kteří ne- dělají jiný dojem než obchodních příručí, nic neporuší dojem, že se ocitáme v domě, kde umění jen a jen slouží velmi nízkým zájmům obratného a vychytralého obchodníka, jenž se přirozeně nespokojuje s nějakými sto procenty výdělku. Poměrně malý prostor mimo velký výstavní sál je zužitkován s obdivuhodnou dů- myslností, aby mohl zároveň býti přístřeším tří až čtyř malých výstav vedle jedné velké Několik uměleckých společností, Společnost barevného leptu, pastelistů, akvarelistů, Nová společnost umělců a jíné se zde roko co vok objeví výročními výstavami a vedle toho v ma- lých sálech prodefiluje celá nekonečná řada domácích i cizích umělců a „umělců“, jichž díla se pravidelně hodí velmi přiléhavě v obchod- ní rámec domu, jehož tajemná vedení a ob- chodování by byla velmi trpkou kapitolou boje o život a umění.
Petitův
21 article
Galerie Devambezova na boulevardu Ma- lesherbesově má sice mnoho sklonnosti k po- dobnému vedení, ale přes to má mnohem více zajímavých výstav. Zde se již setkáváme ča- stěji s uměním, jež uvede v odmyšlení se na- prosté od neblahých obchodností, nebo jež dovede aspoň utajiti tuto stránku, která tak sebevědomě jinde vystupuje. Jakkoliv i zde většina výstav nabízí umění dosti pochybné jakosti, přece aspoň několik výstav, zejména výstava Společnosti malířů rytců, jež bude záhy otevřena, zde upoutá zájem. Bylo by možno jmenovati celou dlouhou řadu galerií, které jsou řízeny zcela v tomto slohu, s nímž vůbec nelze se spřátelíti a je přijmouti pro umění. Shledáváme se s nimi všude na boulevardech a v hlavních třídách. kde prochází mezinárodní společnost cizinců a kde možno výhodně nabízeti umění nej pochybnějšího vkusu, ale nejvýhodnějšího od- bytu. Mají svá díla, lákající nějakou senti- mentálností a mají svá barevná dryáčnictví. Z vlastních galerií uměleckých na prvním místě stojí ovšem galerie Durand-Ruelovav rue Laffitte. Je nejstarší a velké výstavy, jež v ní byly a jsou uspořádány, jsou velké dny v historii současného umění. Zde jsou domo- vem impresionisté. Zde začínali, zde byla je- jich největší vítězství a zde dosud mají svou nejvlastnější půdu a své nejpříznivější ovzduší. jak znovu potvrdily výstavy Renoirovy z po- sledního období. A když právě se nesetkává- me v prostorných vysokých sálech s nikým z oněch velkých umělců, ani z těch, kdož se snaží přejmouti jejich umělecký odkaz, vždy- cky v sálech sousedících s výstavními možne začíti znovu a znovu zamysliti se v jednu z největších dob francouzského malířství v jeden z nejkrásnějších a nejušlechtilejších uměleckých bojů.
Laffitte Renoirův Ma Galerius Devambezov DurandRuelovav
22 article
Galerie Bernheimova v blízkosti kostela Madeleine jest nejbystřeji vedena. Má své vel- ké jméno světové a s ním ovšem své vysoké ceny a má znamenité vedení v muži takové umělecké autority, jako jest její ředitel Félir Fénéon. Zde se objeví za rok celá řada nej- zajímavějších souborů. Jsou to předně umělci. jichž Bernheimové jsou zástupci, jako Bon- nard, Vuillard, Henri-Matisse. Pak přicházejí na řadu výstavy umělecky historickéno rázu a konečně jsou to aktuality, často dosti drzé a hřmotné a jindy nesmělé a pochybné. Ale v každém případě podává nejlepší obraz sou- časného výtvarného tvoření a zápasení tato galerie, jejíž výstavní místnost jest vlastně s obdivuhodnou účelností adaptovaným dvor- Výstava, právě zahájená v galerii Drue- tově, dává nám vzpomenouti na začátky této dnes tak vyhledávané výstavní místnosti.
Madeleine Félir Fénéon Bernheim Vuillard Matiss Galerius Bernheimův Drue
23 article
Jsou tam rozvěšeny návrhy plakátů, jimiž jed- notlivi umělci oznamovali své výstavy tehdy ještě v rue du Faubourg-St. Honoré. JJe to celá malá historie moderního umění, první vy- stoupení umělců dneska známých a proslave- ných, jež si zopakujeme před těmito doku- menty. A je to zároveň dobrá minulost galerie Druetovy, její sympatická, ovšem že nejméně nezištná pohostinnost, poskytnutá modernímu umění, a jíž zůstala věrna i ve svém novém sídle v rue Royale, kde právě nyní možno spa- třiti jednu z největších skulptur moderního umění, Maillolovu sedící ženu, provedenou delinitivní formě v kameni. A je celá řada menších galerií, kam nutno zajíti tomu, kdo chce míti ucelený obraz sou- časného umění. Jsou malé krámky v soused- ství boulevardů i na levém břehu od nedávna, kde se setkáváme s nejzajímavějším, co doba přináší. Jsou to sniví idealisté, kteří podpo- rují moderní umění, i vypočítaví obchodníci, kteří nabízejí cesty k úspěchu. A vše to jest zákulisí moderního umění, které nutno pozná- vati zároveň, aby byl úplný obraz toho, o usiluje ona veliká umělecká obec, jakou jest Pářiž. Rudolí Kepl. kem.
Stanislav Honoré Maillolův Kepl Druetův