ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c453ed10-7127-11dc-8d89-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 51 celkem · entity: person 81, place 96, org 16, work 6
1 masthead
8. dubna 1904.
2 masthead
Číslo 98
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
sboru a velicí generál v Praze podmaršál Huber ryt. Czibulka. O všeobecných audiencích přijal bělehrad ského vyslance Dumba, hr. B. K. Sehön- borna a zemského poslance hr. Hardegga. Zemská volba. Z Lublaně, 7. dubna. (C.-B.) O dnešn zemské doplňovací volbě ve venkovském okrese kraňském zvolen poslancem kandidát kato- lické národní strany, obecní starosta František Densar v Saleachu, 2246 hlasy. Kandidát neodvislých selských voličů, Jos. Novak, dostal jich 293. Rumunský parlament. Z Bukurešti, 7. dubna. (C. B.) Parlamentní zasedání prodlouženo do 3. května. Velkonoční prázdniny potrvají do 18. t. m. V dnešní sněmovní a senátní schůzi přijata předloha o použití přebytku státního hospodář- ství v letech 1902/3 per 35.5 mill. lejí. Ze sumy té povoleno již dříve 1,698.000 lejí na umořování dluhu; zbytek 33.8 mill. rozvrhne se na různá ministerstva. Na ministerstvo vo- jenství připadne z toho 17,845. 500 lejů z toho 10 mill. na zbroj a střelivo a 3 mil. na vojenské stavby. Dementi. Z Bělehradu, 7. dubna. (C. B.) Ministerstvo vyvrací zprávu o nastávajícím pensionování ge- nerála Lazaroviče, plukovníků Nesiče, Rašiče, Krstiče, Tlejkoviče, Georgěviče, Jankovičea
Huber Czibulka Sehön Densar Novak Lazarovič Nesič Rašič Krstič Tlejkovič Georgěvič Jankoviče Praha Lublaň Saleach Jos Bukurešť Bělehrad Dumba
6 article Miliče.
Miliče. Z Vatikánu. Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) »Siěcle« do- vídá se z Říma, že Pius X. jmenoval kardinála Vanutella protektorem katolického výboru pro obranu náboženství. List dodává, že papež až dosud jmenoval kardinály jen za protektory řádův a čistě náboženských ústavů a sborů. Jmenováním posledním osvědčil ale vůli svou. převzíti skutečné řízení komitétu, jehož účely jsou zřejmě politické. Prancie a Vatikán. Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) »Figaro« se do- vídá, že vlivuplný konservativní poslanec, jenž udržuje přátelské styky s Delcassém, na jeho přání zasadil se u Pia X., aby za římského po- bytu Loubetova Delcasséa v slyšení přijal. Kdyby to Pius X. odmitl, stalo by se tak jen z dů- vodů etiketních. Ministerský předseda Combes ostatně neví prý nie o vyjednávání tom a není prý také ještě rozhodnuto, že Deleassé bude míti se státním tajemníkem papežským jednu neb víe rozmluv.
Milič Siěcle Pius Vanutell Figaro Pius X Vatikán Paříž Řím Deleassé
7 article
Švédský sněm. Ze Štokholmu, 7. dubna. (C.-B.) Říšský sněm přijal 215 proti 178 hlasům návrh na vybírání 15 cla z ceny elektrických strojů. Následník německý v Dánsku. Z Kodaně, 7. dubna. (C.-B.) Německý ná- sledník přibyl sem dopoledne a byl králem Kristianem, princi a ministry uvítán. Odjel pak na zámek Amalienborg, kdež navštívil ihned krále anglického Eduarda; tento ihned návštěvu oplatil. Večer byla v paláci Kristiana VII. slavná hostina. Anglická výprava v Tibelu. Z Londýna, 7. dubna. (C.-B) [Úřadně.) Plukovník Younghusband sděluje: Zástupee Číny ve Spesse (amban) psal mi, že chce sejíti se se mnou co nejdříve a pravil dále, že vzhledem k tvrdošijnosti Tibeťanů není jiného prostředku, než abychom se odebrali do Gyance, ačkoli Dalaj Lama mu psal, že máme se vrátiti do Jatunu. Psal jsem ambanovi, že za týden budu v Gyance a doufám jej tam zastihnouti s vyso- kými úřadníky tibetskými, abych uzavřel dohodu a zabránil dalšímu krveprolití.
Kristian Eduard Younghusband Štokholm Dánsko Kodaň Amalienborg Londýn Jatun Zástupee Čína Spesse
8 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. st. Z Pešti, 7. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 18.000 metr. centů beze změny. Platila: pšenice tisská 79.2 ke K 8.521, 78.5 kg K 8.424, 78.2 kg K 8.321. hartská 77 kg K 8.20, dunaj.-földvarská 76.5 k K 8.121, svatotomášská 78.2 kg K 8.40, pan- čevská 75.3 kg K 7.75, obecká 77 kg K 8.224. 76.5 kg K 8.15, vašarhelská 78.5 kg K 8. 45, posavská 76 kg K 7.871, 75 kg K 7.821. Terminový obchod byl pevný. K večeru znamenala: pšenice na duben K 8.02, na květen 8 06, na říjen K 7.95, ž i to na duben K 6.36, na říjen K 6.51, oves na duben 5.28, na říjen K 5.52, kukuřice na květen K 5.14, na červenec K 5.24, řepka na srpen K 11.—. Plodinový trh byl bez odbytua změny. Počasí pěkné. Z Liverpoolu, 7. dubna. (Závěrek.) (4. hod. 10 min.) Obrat 6000 žoků. Z toho na spekulace a vý- voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na duben 8.09, 0.—, na duben-květen 8.06, 0.—, na květen červen 8.3, 0.—, na červen-červenec 8.— 0.—, na červenec-srpen 7.96, 0.—, na srpen-září 7.68, 0.—, na září-říjen 6.88, 0.—, na říjen-listopad 6.52, 0.—, na listopad prosinec 6.42, 0.—, na prosine leden 6.43, 0 —. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 7. dubna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse ustálené. — Znamenala: pše- nice na květen 96.25, červenec 92 1/s, kukuřice na květen 561/s, cukr (Fair Muscovados) 35/s2, bavlna 14.90. Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu nerozhodné.
Platil Pešť K 8.121 Liverpool Nový York kg
9 article
Dividenda. Z Teplice, 7. dubna. Dnes konala se zde schůze ústecko-teplické dráhy; usne- seno vypláceti dividendu 10 (100 K). Zprostředkováni obchodu železářského. Z Vidně, 7. dubna. („N. Fr. Pr.“) Výkonný komitét železářského kartelu vešel s jednotli- vými železárnami v nezávazné vyjednávání. Jde o to, aby železárny daly souhlas k tomu, aby prodej ve Vídni a Dolních Rakousích, pokud se týká prutů železných, faconového železa, hru- bého a jemného plechu děl se výhradně prostřed- nictvím velkých železářských obchodů, tak že by jednotlivé železárny do bezprostředního styku se zákazníky nepřicházely. Velkoobchodnici se železem zaručují železárnám odprodej v dosa- vadním množství za cen nezměněných. Většina železáren již projevila souhlas Příští ne- děli bude se konati společná porada železáren. Omnibusová společnost »Vienna«. Z Vídně, 7. dubna. (C.-B.) U obchodníh soudu konala se dnes schůze majitelů obbligací omnibusové společnosti »Vienna«, jichž po- stavení pod kuratelu bylo, jak známo, druhou instancí potvrzeno. Kurator Lederer kriti- soval nepořádky v omnibusové společnosti, kde se jednalo velice lehkomyslně a prohlásil, že prozkoumá transakce společnosti a vyšetří, zdali by snad mohly býti utrpěné už škody odčiněny. Někteří majitelé obligací protestovali proti usta- novení kuratora, poněvadž považují postavení pod kuratelu za protizákonné. Shromáždění se usneslo však ve smyslu návrhu kuratora zvoliti důvěrníky ku prozkoumání situace společnosti a k podání návrhů věřitelům. Po volbě důvěr- níků byla schůze skončena.
Kurator Lederer Teplice Francie Vídeň Dolní Rakousy Vienna
10 article
Investice. Z Vídně, 7. dubna. (C.-B.) Správa státních železnic vydala v lednu a únoru t. r. na inve- stice 15,916.717 K, z čehož připadá 6,855 431K na vozivo pro hlavní a lokální dráhy. Nová emísse korunové renty v Uhrách. Z Vídně, 7. dubna. „Neue Freie Presse! oznamuje z Pešti, že uherská vláda vypovi státni dráze dluh v obnosu 4,700.000 korun a 1. led- nem příštího roku ho splatí. K tomu účelu vydá obligace korunové renty. Syndikát pro prodej 125 mill. korunové renty, příštího týdne bude rozpuštěn, poněvadž zbývající čásť renty v ob- nosu několika millionů korun příštího týdne bude vyprodána. Schůze vinařů. Z Pešti, 24. dubna. (C.-B. uh.) V dnešní schůzi vinařské sekce, jíž zúčastnilo se mnoho zdejších a venkovských obchodníků vinařů ro kovalo se o novinových zprávách z posledních dnů, jež ve spojení s cestou italského delegáta Miraglie do Vídně a Pešti roztrušovaly znepoko jivé pověsti o nastávající shodě v záležitosti italského cla na víno. Usnešeno podati petice předsedovi ministerstva a ministrům obchodu, orby a financí, protože hrozí nebezpečí vinařství i obchodu s vínem, staly-li by se pokusy, usnadniti dovoz italského vína v jakékoli formě a množství na obecnou celní sazbu. Obchodní smlouvy s Italií. Z Vídně, 7. dubna. „Neue Freie Presse“ oznamuje, že senátor Miraglia není spokojen s výsledky svě cesty, ježto k nějakému určitěj- šímu sblížení nedošlo. Lučebniny z Rakouska pro Rusko. Z Vidně, 7. dubna. („N. Fr. Pr.“) Jistá zdejší firma zprostředkovala pro petrohradskou firmu Nevského dodávku 2000 q lučebnin, jichž bude použito k výrobě ocele na náboje. Lučeb- niny musí býti během 14 dnů dodány. Pro- vedení dodávky převzala jedna rakouská a jedna francouzská firma.
Neue Frei Miraglius Vídeň Uhry Pešť Rakousko Rusko Francie Italia Nevský Neue Frei Presse
11 article
Nepřímé daně ve Francii. Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Nepřímých daní sešlo se minulý měsíc + 21,662.400 franků naproti budžetnímu prelimináři a + 9,278 700 franků naproti loňskému soudobí. Cunard Steamship Company. Z Liverpoolu, 7. dubna. (C.-B.) Ve schůzi Cunard Steamship Company prohlásil předseda za rokování o podpoře, již uherská vláda poskytuje společnosti za dopravu vystěhovalců, že při uzaví- rání smlouvy s uherskou vládou nebylo úmyslem někoho napadnouti; jednalo se pouze o věc obchodní. Americká objednávka v Anglii. Z Glasgowa, 7. dubna. (C.-B.) Firma Bab- rock Wilson a spol. dostala od námořního mini- sterstva Spojených státův objednávku 50 trubko- vých kotlů pro vojenské lodi.
Francie Paříž Liverpool Anglie Glasgow Cunard Steamship Company Babrock Wilson a společenský Cunard Steamship Company
12 article Data Wieserova.
Data Wieserova. Česká společnost národohospodá ská konala včera četně navštívenou schůzi se zají mavým a význačným programem. Známé vývody Wieserovy, kterých užívají Němci tak vydatně poli- ticky, nemohly zůstati bez odezvy s české slrany. Že nostalo se tak hned, plyne z toho, že bylo nutne spracovati značný materiál a podrobili vývody Wiese- rovy pronikavé kontrole. Tím více nyní osvětlen neudržítelnost a nesprávnost jeho dat. Na včerejš schůzi obíral se věcným a vědecky přesným způso- bem pan Dobr. Krejčí daty a vývody Wiesero- vými co do zemského hospodářství, na schůzi příšt (na druhý týden) bude podrobena kritice p. drem. Živanským ostatní čásť práce Wieserovy. Ví táme se zadostučiněním výsledky prací českých po- volaných odborníků. Schůzi zahájil předseda společnosti doc. dr Gruber. Poukázal k tomu, že německá věda ná- rodohospodářská staví se ochotně do služeb politi- ckých. Wieser není tu prvým. Již přeď ním šel týmž směrem co do česko-německých poměrů prof. Rauch- berg (po stránce populační). Když vyšly vývody Wieserovy, ozvaly se u nás výtky, že nebylo na ně ihned odpověděno. Kdo uváží, že Wieserova práce není výsledkem několika dnů, že měl po ruce celou kancelář, chápe, že právě vzhledem ke vědeckost odpovědi bylo třeba delší doby pracovní. Přednášky ve společnosti pořádané vyjdou tiskem.
Wieserův Němec Dobr Krejčí Živanský docent Gruber Wieser profesor Rauch
13 article
Dr. Dobr. Krejčí: Význam práce Wieserovy se neprávem přeceňuje. Kdyby i byly jeho vývody pravdivy, co by to znamenalo? Nic, než potvrzen staré doměnky, že jsou poměrně hospodářsky silněj šími. Jo-li tomu tak, pak není to naše hanba ant vina, neboť měli od sta let a mají dosud k hospo- dářskému vývoji více podmínek. To, co mělo být novým a překvapujícím v práci Wieserově, totiž důkaz, že německá poplatnost co do zemských pří- spěvků dosahuje 50%, Wieserovi se naprosto nepo- vedlo. Způsob je toho důkazem a jeho výsledky jsou takové, že jediné, co překvapuje, je o dvaha, že tomu své jméno propůjčil. V první části (o účasti Němců na hražení potřeb zemských) vším úsilím hledal Wieser číslo, které by udávalo poměr poplatnosti Čechů a Němců v Če- chách. Hledal je pracně a pro svou vědeckou pověst bezohledně. Jeho práce přímo vnucuje dojem, že předem byl mu stanoven závěr jeho práce: v zem- ském hospodářství v král. českém se Němcům křivdí — a že jeho úkolem jen bylo, nalézti praemiss pro toto tvrzení. Řečník uvádí zajímavé důvody pro tento poznatek a obírá se na to zevrubně názorem Wieserovým — neudržitelným — že měřítkem pro rozvržení příjmů (s tedy výhod) zemských má býti poplatnost. Je to stanovisko brutální a v moderním
doktor Dobr Krejčí Wieserův Wieser Čecho Němec
14 article
zřízení nemožné. Je to ale také stanovisko nevědecké. Po obšírných vývodech a důvodech, které nám tuto nelze vzhledem k omezenému místu reprodukovatia které vydány budou plně v publikacích česk společnosti národohospodářské (postará se Národní rada o eventuální vydání německé nebo jinojavyčné ?), na něž předem upozorňujeme, docház řečník k těmto závěrůma I. Vlastním úkolem práce Wieserovy nepopíra- telně jest: Podati objektivní, vědecký důkaz pro tvrzen Němců, že jim naše zemské hospodářství křivdí. Tin má býti dán pevný základ celé řadě politických dů sledků a požadavků německých. Wieser snaží se tedy dovoditi, že zemské ho spodářství Němcům křivdí, a to nejen dle prostředků. ale i dle účelů zemských výdajů.
Wieserův Němec Wieser Tina
15 article
II. Že by však zemské hospodářství v Čechách dle prostředků křivdilo Němcům, nejen zůstává ne dokázáno, ale jest, jak jsme viděli ; přímo ne- pravdivo. Na příkladu o zemských úřadnících viděti, ž Wieser přijímá do své vědecké práce bez námitek taková tvrzení nacionální žurnalistiky německé, jichž přímo nesmyslná přehnanost bije do očí a poměrně snadno se dala kontrolovati. III. Důkaz, že země Němcům křivdí dle účelu svých výdajů, se Wieserovi naprosto nepovedl. Jeví hlavně tyto vadyá A. methodické (formální): 1. Zakládá se na rozpočtu a ne na účtu; spočívá tedy na číslech o výdajích pouze předpokládaných tam, kde jsou po ruce přesná data o výdajích sku- tečných. Příklady ukázáno, že to má dosah praktický 2. Nad to počítá dle rozpočtu pouze za jediný rok jejž si zcela libovolně vybral, ač jsou tu snadno př stupny rozpočty i účty za více než 40 let. Tím po rušena jedna z hlavních zásad melhody statistické tak zv. zákon velkého čísla. 3. Ani zvolený rozpočet však nevyčerpává úplně. ztratilo se mu ne méně než 31/2 mill. K oproli roz počtu sněmem schválenému, a 21/4 mill. K oproti ne- schválenému (neuvádí ani, podle kterého z nich po čítá). Tím porušen druhý hlavní zákon methody sta- listické (úplnost, pozorovaný předmět co možná vy- čerpávající). 4. Neudává ani úplně ani přesně, které výdaje zemské přijal do jednotlivých svých skupin, tím ne- vědecky znemožnil kontrolu své práce, neboť nelze veskrze sledovati ani, zda jednotlivé výdaje právem byly zařaděny do té které skupiny, ani, které výdaje byly pominuty; to pak je zde tím více na závadu. ježlo tvrzením, že do poslední skupiny zařaděny „die noch übrizen Ausgaben“, budí se zdání, jakoby všechny výdaje rozpočtu byly vyčerpány.
Němec Wieser Čechy
16 article
5. Vypočítává relativní čísla (5) na základě čísel libovolně zkrácených (až na statisíce). 6. Konečně však, kdyby všech těchto chyb n bylo, byl by Wieserův důkaz přece melhodicky ne- správný už proto, že domnělou křivdu Němců vypo- čítává srovnáním jejich podílu na zemských výda- jích s jejich poplatností, poplatnost však — jak do- kázáno — nikdy nemůže býti spravedlivým měřítkem v této příčině. Vada posléze uvedená jest již na rozhraní mez formámími a věcnými, nebo lépo řečeno, patří k obě- ma těm skupinám. Kromě toho však jest tu ještě řad vad povahy čistě B. věcné 7. Věcné zařadění jednotlivých zemských výdajů do skupin, jež si Wieser utvořil, není vesměs správné ani v těch případech, kde se dá kontrolovati. Tak ná- klad na zemské ústavy umělecké (t. j. obě zemská divadla) neměl býti zařaděn do skupiny pátě, dělené podle „kvoly obyvatelslva“, nýbrž připadá z něho na Němce i dle zvoleného Wieserem (neschváleného) rozpočtu 41 32%. Anebo: Příspěvek pensijnímu fondu učitelskému neměl býti pominut nebo vřaděn do sku- piny šesté, z níž Němcům přičítáno jen 36.85%, nýbrž měl býti dělen dle poměru nákladu na aktivní učitele, při čemž by Němcům připadlo nejméně 41.19. 8. Konečné procento, jež Wieser vypočell pro p- díl Němců na zemských výdajích, ani podle vlastních jeho čísel není vypočteno správně. 1 když počítáme přesně podle něho, se všemi chybami dosud uvede- nými, dostaneme podíl německý o něco větší (36.969 a nikoli 36.85). 9. Tím méně je správný závěrečný jeho výpočel, že Němci dostávají od země 13%% číli v roce 1902o 5 mill. K měně než jí dávají. Neboť kromě všech vad, jež jsem tu právě vytkl první jeho praemisse, jest věcně nesprávná také jeho praemissa druhá, že by totiž Němci přispívali k přímým daním zemským plnou polovicí.
Wieserův Němec Wieser
17 article
IV. Avšak nejen že se Wieserovi jeho důkaz ne- povedl; doufáme dále, že se naopak povedl nám důkaz, že naše zemské hospodářství nekřivdí Němcům ani v těch oborech, na něž Wieser své stesky vlastně omezuje: při místních drahách, zemědělství, uměn a vědě. Nebot 1. ve příčině místních dráb zemí podporovaných jsme ukázali a) že potřeha, toto nejspravedlivější měřítko ná- roků proti zemi, byla i jest tu na straně české ne- poměrně větší než na straně německé; b) že však přes to ze všech těch dráh připad na Němce plných 44.06% stavební délky a ne méně než 42.36% celkového obtížení země, každým způ- sobem tedy mnohem více, než by jim patřilo i dle kvoty obyvatelstva; c) že nad to i mnohé dráhy ryze českým územím vedoucí slouží vlastně jen účelům jiným, ne českým d) že ze zemské akce železniční provádí se ona část, jež je na prospěch Němcům, poměrně rychleji než část druhá, Čechům sloužící.
Wieser Němec Čecho
18 article
2. Ve příčině zemědělství dokázali jsme aspoň z úřadních čísel o rozdělení dotací zemských, jež se vyplácejí prostřednictvím Zemědělské rady, za dobu od roku 1880—1902 resp. 1892—1902: a) že režijní náklad na německý odbor v celku se téměř vyrovnává s českým (48.7: 51.3), ač něme- cké zemědělství v Čechách svým významem, rozsa- hem, počtem svých příslušníků a zvláště svou po- třebou nerovná se ani s polovice českému; b) že v mnohých letech náklad ten na odbor ně mecký činil dokonce více, než na odbor český (roku 1896, 1899, 1900 a 1901); c) že režijní ten náklad roste u německého o boru mnohem rychleji než u českého; d) že ze součtu všech ostatních zemských do taci a subvenci v r. 1880—1902 připadlo Němcům 43.2%%; e) že při některých druzích dotací těch je pomě pro Němce ještě mnohem příznivější; činíť podíl jejich 47.3, 47.5, 54.1, 67.4, 71.9, ba při lnářství dokonce 68.8%1 f) že podíl Němců na úhrnu režijního i sub- venčního nákladu za všechna ta léta činí 44.6 9. Nad to ukázáno, že také ze zemských dotací, vyplácených přímo ze zemské pokladny, pokud se dají národnostně děliti, dostává se Němcům větší podíl než by jim patřil i dle kvoty obyvatelstva.
Němec Čechy
19 article
8. Ve příčině umění a vědy sestaveny příslušné položky zemských účtů jednak za rok Wieserem zvo- lený (1902), jednak za posledních 10 let vlády české i za posledních 10 let vlády německé. I shledáno, že v r. 1902 činil německý podíl 41.56%, v r. 1902—1903 celkem 41.1%, v r. 1883—1874 dokonce 55.9%. Ne- hledě k tomu, že v tomto oboru, jak rovněž odů- vodněno, jest opět potřeba u Čechů nepoměrně inten- sivnější než u Němců, dostává za vlády české ně- mecká menšina od země na vědu a umění nejméně o 4% více, než by jí patřilo dle poměru obyvatel. dokud však menšina ta byla v zemské správě roz- hodující, dávala české většině aspoň o 18%% méně než co jí i dle kvoty populační dáti měla!
Čecho Němec
20 article
V. Konečně ukázáno na příkladě o národním školství, jak to vypadá v oborech, na něž si Wiese nestěžuje. Z čísel úřadních účtů za r. 1874—1901 dokázáno 1. že německý podíl na řádné zemské dolaci čini v celku za těch 28 let o víc než 59% více, nel německá kvota v obyvatelstvu Čech, tedy ještě značně víc, než co už sám Wieser udává na základě roz počtu za jediný pouze rok; 2 že z příspěvku zemského fondu k mimořád nému a stavebnímu nákladu okresních školních fondů připadlo Němcům dokonce 73.99%; 3. že si Čechové poměrně mnohem více sv školství vydržují z vlastních prostředků než Němci 4. že Čechům, tvořícím 3/4 obyvatel země a ma jícím také v této příčině i relativně vždy větší polřebu. dostalo se teprve od r. 1882 z prostředků zemských na školství o něco málo víc než polovice; 5. že vůbec za vlády německé dostávalo se nám ze zemského nákladu na národní školství někdy ani ne 30%, tedy mnohem méně než polovice toho, nač bychom měli nárok, kdežto Němcům za vlády české dostává se vždy mnohem více než jim patříl Tak jsou Němci za „vlády česko-feudální“ př zemském hospodářství „utiskováni“! A tak vypadají „vědecké“ a „nevývratné“ Wiesrovy vývody ve světl čísel pravdy! (Hlučný souhlas) Dr. Gruber děkuje řečníku za ezaktně vě- decký referát.
Wieser Němec Čecho Wiesrův Gruber Čechy Wies
21 article
Prof. dr. Horáček: Práce Wieserovy činí pře- dem nepříjemný dojem svou tendeněností, která přece odporuje pojmu vědecké práce! Jako vůbec nutno sta tistických dat opatrně a jen přísně objektivně užívati ztrácejí naprosto ceny vědecké tam, kde se jich zmocn tendence. K tomu druží se ještě moment druhý Wieser pracuje s pojmem vědecky neujas- něným a nola bene buduje na výsledcích sčítání lidu dle obcovací řeči a zove to budováním na poměrech národnostních. Ostatně jest v daných poměrech úplně nemožno a přesně vědecky stanovit kvotu poplalnosti té které národnošti. Jak možno to zjistiti u nepřímých — tak rozhodných — daní, jal možno i u přímých, kde padá na váhu řada právni- ckých osob a p. Práce druhu Wiesrova nemohou mí rázu vědeckého, tím méně při své vyslovené ten- denci posílovati politické sebevědomí Němců. Všal jeden — nepřímý ovšem — dobrý důsledek může pr nás míti postup Wieserův: naučit nás reellně a úsilně pracovati k hospodářskému posileníl Předseda dr. Gruber končí vřelým doslovem schůzi.
profesor doktor Horáček Wieserův Wieser Němec Gruber
22 article
O komorách obchodních a živnostenských. Dle přednášky na informačním kursu pro funkcionál živnostenských společenstev v Praze 1904 napsal dr Jos. Gruber, sekr. nám. obchodní komory pražské Sbírky živnostenských přednášek, vydávané obchodní a živnostenskou komorou v Praze I. Poukázali jsme před časem obšírně na význam informačních kursů pro funkcionáře živnostenských společenstev, které rok za rokem pořádá pražská komora obchodní. Jich vliv na správné chápání a využití živnostensko-práv- ních zákonů a ustanovení jest značný a kursy samy jsou v plném slova smyslu znamenitou „Školou živnostenské samosprávy“. Vydání přednášek tiskem sluší jen vílati. Našemu živnostnictvu dostává se takto do rukou publikace trvalé ceny. Přednáška p. dra Grubra, o níž referujeme, vymyká se z rámce běžných přednášek, jak se u nás vyhrnuly, a má nejen po in- formativní stránce cenu vynikající. Pan dr. Gruben spisovatel historie obchodní komory pražské, která vzbudila pozornost i za hranicemi, obírá se ve sve knížce především dějinným vývojem obchodních ko- mor (ve Francii, Německu a Rakousku), vykládá ob- šírně a přehledně složení komor, volby do nich, tvo- ření volebních sborů, úpravu presidia a kanceláří objasňuje jednací řády a podává obraz komor v ji- ných státech. Velice instruktivně vyložena působnost komor. Rostla neobyčejně, důsledek to rozvíjejícího se života hospodářského. Tak vzrostla agenda praž- ské komory z 1285 čísel r. 1851 na 23.507 r. 1900 a na 28.035 r. 1903, plzeňské z 8247 r. 1900 na 11.693 r. 1903 a pod. Agenda sama nabyla vývojem doby také jiné povahy. Vyřizování přesunulo se ze schůzí na kancelář s presidien.. Tento vývoj učinil nezbytným rozmnožení úřadnictva. Pražská komora měla z počátku jen 5, r. 1890 již 16, 1904 již 45 sil
Gruber Grubr doktor Gruben Praha Jos Francie Německo Rakousko živnostenský komora v Praga živnostenskýpráv
23 article
pracovních. Obchodní komory nejsou již jen poradními sbory, nýbrž konají veliké práce iniciativní. Zřizují obchodní akademie, odborné školy, musea umělecko- průmyslová a technologická, úvěrní fondy, tržnice, výstavy, udílejí stipendia, pořádají kursy atd. Tak skytla pražská komora k účelům vzdělávacím 140.040 korun. Výdaje komorní stoupají neobyčejně. Tak či- nily u pražské r. 1852 12.709 K, r. 1900 320.042 K, r. 1902 326.752 K. Pro širší veřejnost naši nebudou nezajímava data p. dra. Grubra o territoriálním roz- dělení komor a o požadavku šeslé obchodní komory v království. Snesena tu hojnost zajímavých čísel a vývodů. Kompaktní celky tvoří jen komora plzeňská, chebská, částečně i budějovická. Za to nelze to říci o komoře pražské a liberecké. Slaný patří ještě ku Praze, avšak český okres lounský již k německému Chebu. České Roudnice a Libochovice patří k Liberci Benešov, Neveklov, Vlašim nepatří ke blízké Praze. nýbrž ke vzdáleným Budějovicům. Launškroun, Po- lička, Chotěboř, Přibyslav, Humpolec, Polná patří ke vzdálené Praze, Žamberk, Králiky, Král. Hradec, Nové Město, Broumov, Náchod atd. k dílem ještě vzdále- nějšímu Liberci. Jaké může býti spojení těchto od- lehlých okresů s Prahou a zejm. s Libercem, s jakými obtížemi je spojeno poznávání poměrů, buzení ini- ciativy a vlív na hospodářský život z těchto vzdále- ných středisk! Sama pražská komora již po řadu lee neměla člena ze svých východních okresů, český vý- chod v komoře liberecké vůbec je ztracen. Jsou však dále i křiklavé rozdíly ve velikosti jednotlivých komor- ních obvodů v Čechách, a sice jak co do plošného rozsahu, tak co do číslice obyvatelstva, tak co do počtu živností. Činilť počet přítomného obyvatelstva v ob- vodu obchodních a živnostenských komor dle sčítání ze dne 31 prosince
Králik Král Praha Cheb Libochovice Liberec Benešov Neveklov Vlašim Budějovice Chotěboř Přibyslav Humpolec Polná Žamberk Hradec Nová město Broumov Náchod Čechy Český Roudnice
37 article
v král. českém úhrnem t. j. komora liberecká, třeba že její převaha naproli pražské účinkem vzrůstu Prahy se zmenšuje, má přece ještě více obyvatelstva nežli sama komora ve hlavním městě království. Komora liberecká i pražská mají každá třikrát více obyvatelstva nežli komora budějovická a více než dvakrát tolik co komora plzeňská nebo chebská, obě ony veliké komory dohro- mady mají obyvatelstva bezmála čtyři milliony (3.964 mill.) čili skoro 63% všeho obyvatelstva v Čechách, kdežto na ostatní tři zbývá obyvatelstva pouze 2.354 mill. Ještě nepříznivěji má se věc, hledíme-li k počtu živností v jednotlivých obvodech komorních. Dle před- běžných výsledků předloňského sčítání závodů (vy- jmouc podníky státem provozované, zejmena vojenské, dále železnice a jich pomocné ústavy) čítal (dle stavu ze 3. června 1902) závodů živn. domácko- a obchod. průmyslových 107.504 29 489 11.875 34.783 29.966 9.404 obvod komory pražské. . . . . . plzeňské budějovické 3 čes. komory úhrnem 50.768
Praha Čechy
45 article
337.362 149.666 Obě komory německé mají tedy závodů živnostenských a obchodních jen o necelých 7200 méně a závodů do- mácko-průmyslových dokonce o 48.000 více nežli tři komory české, komora liberecká má živnostenských podniků skoro čtyřikrát a domácko-průmyslových skoro osmkrát více nežli budějovická, absolutně více nežli kromě Prahy všechny ostatní komory v Čechách dohromady. Nepoměr tento působí nerovnosti i ve fi- nančním hospodářství komor. Avšak rozdělení komor v Čechách nevyhovuje ani co do poměrů národnost- ních. Byloť německého obyvatelstva v obvodech tří českých komor jen 442.297 a ubylo ho od roku 1890 celkem asi o 3000, českého obyvatelstva v obvodu dvou německých komor v Čechách však 912.265 — čili více, nežli mají obyvatelstva jednotlivé komorní obvody plzeňský, chebský a budějovický — a obyva- telstva toho od roku 1890 téměř o 60.000 přibylo.
Praha Čechy
46 article
V obvodech tří českých komor činí německé obyvatel- stvo jen něco přes sedminu českého, v obvodech dvou komor německých české obyvateistvo skoro polovici německého. Vyloučíme-li z počtu národně nejjedno- litější obvod chebský, tvoří české obyvatelstvo bez- mála 43% veškerého obyvatelstva obvodu komory liberecké, čili v obvodě těto komory po- hlceno jest bez všelikého zastoupení více obyvatelstva, nežli čítají celé ko- mory plzeňská a budějovická, skoro dva- krát tolik, co je německého obyvatelstva ve všech třech českých obvodech, a bylo by lze utvořiti jen z něho komoru, která by co do číslice obyvatelstva stála hned za Prahou a Libercem. Tyto do očí bijící nesrovnalosti byly příčinou, že hned od dobytí komor v Praze, Plzni a Budějovicích v letech 80. žádána byla revise komorních obvodů a zřízení nové komory se sídlem v Chrudimi nebo v Král. Hradci. Rozumí se, že by tímto zřízením nové komory dotčeny byly — kromě Plzně — veškeré ostatní obvody komorní. Praž- ská postoupila by celý východ nové komoře králově- hradecké či pardubické i budějovické, nabyla by no- rých okresů od chebské (Louny), liberecké (Roudnice, Ml. Boleslav, N. Benátky atd.) i hudějovické (Benešov), všechny obvody by se přiměřeněji zaokrouhlily a ná- rodnostně ucelily. I to padá na váhu, že český východ jest souvislým celkem hospodářským a komunikačním.
Král Praha Liberec Budějovice Chrudim Hradec Plzeň Louny Roudnice Boleslav N . Benátky Benešov
47 article
Význačného rázu dodávají mu zejmena průmysl tex- tilní od Náchoda a Kr. Dvora přes Ústí n. Orl. až po Lanškroun, Čes. Třebovou, Poličku, Humpoleca Polnou, průmysl dřevařský v okolí Králiků, Chrudimi; Proseče, průmysl kovový v Hradci Král. a v Pardubi- cích, průmysl obuvnický v Chrudimi, Holicích, Skutči, Litomyšli a j. Na to obírá se autor podrobně požadav- kem kruhů živnostenských, aby zřízeny byly — po rozdělení komor dosavadních — zvláštní komory řemeslnické. Vyslovuje se proti tomuto chtění. Dle našeho názoru — a my podali toho důvody ve svých článcích o maloživnostenské akci — právem.
Orlický Čes Král Náchod Lanškroun Králik Chrudim Proseč Hradec Pardubi Holice Skuteč Litomyšl Humpoleca Polná
48 article
Jednak věnují komory pronikavé zření otázce živno- stenské, jednak byly by příjmové zdroje nových ře- meslnických komor nedostatečny. Malý doklad: Ko- morní přirážky volebních sborů maloživnostenského a maloobchodnického činí 7% celého výnosu komorní přirážky; komora věnovala však k účelům maloživno- stenským r. 1904 136.000 K, více než pětkráte tolik, co činí výnos přirážek uvedených sborů. Nehledě ani k obtížím kompetenčním, bylo by uvedené rozdělení nebezpečno po národní stránce. Jak autor číselně do- kazuje, mělo by rozdělení toto pro nás v zápěti ne- bezpečí ztráty dosavadních komor v Praze, Plznía Budějovicích ve prospěch velkoobchodu a velkoprů- myslu německého, a jest pochybno, zdali by za tuto ztrátu byly dostatečnou náhradou ryze české komory řemeslnické. V obvodu komory liberecké vůbec bychom nedocílili ani řemeslnické komory české, a co by to znamenalo i pro politické zastoupení našeho národa na sněmu a na radě říšské, netřeba vykládati. Dopo- ručujeme knihu interessovaným kruhům. Trusty. Zmínili jsme se nedávno o stanovisku, které zaujal nejvyšší soudní dvůr Spojených států následkem zasažení presidenta Roosevelta v otázce právní povahy a přípustnosti trustů. Jako doplněk své zprávy uvádíme data Johna Moddya (dle Fr. Ztg.). Uvedený statistik vypočítává 440 trustovních společ- ností ve Spojených státech. Trusty tyto vládnou ka- pitálem 20.397,162.511 doll. Z těchto dvaceti milliar připadá na větší trusty (petrolejářský, tabákový, oce- lářský, cukerní, měďařský) 2662.75 mill. doll., více než polovina z toho (1370 mill. doll.) připadá na United Staates Stell Corporation (ocelářský trust).
Roosevelt Moddya Praha Plznía Budějovice spojený stát ko United Staates Stella Corporation
49 article
Trusty tyto — vyjimaje cukerní — povstaly vesměs teprve počínaje r. 1898 a mají 1550 různých závodů s četnými odbočkami. Cena tržní jich emissí jest 400 mill. doll. pod pari. Morganovy podniky cení se nyní jen 37%. Menších trustů průmyslových jest 298 a mají 3400 závodů, s kapitálem 4055 mill. doll. Třináct dalších, nyní se reorganisujících trustů vládne kapi- tálem 528.55 mill. doll. Také tyto trusty povstaly te- prve po 1898. Dopravní a osvětlovací (elektrické) trusty mají asi 1350 závodů a representují kapitál 3735.46 mill. doll. V trustovní útvary sdruženo 1040 společ- ností dopravních, dříve samostatných, s kapitálem 9397.36 mill. a representují 8095 veškerého, v doprav- ních podnicích investovaného kapitálu a 95?% všech tratí. Trusty vůbec zahrnují 8664 původně samostat- ných podniků. Ze šesti velikých železničních skupin representuje každá milliardu dollarů nebo i více: Morganova skupina ovládá dráhy, které emitovaly dokonce kapitál dvou milliard dollarů.
Morganův
50 article
Různé zprávy. Včera konána valná hromada ví- deňského bankovního spolku. Zpráva kon- statuje dobrý vývoj obchodní. Čístý zisk činí 6,577.944 kor. a má býti z něho (po přičtení převodu z r. 1902 1.402.447 K) placena dividenda 28 K (5,600.000), re- servnímu fondu bude dáno 257.794 K, tantiémy činí 512.308 K, přenos na r. 1904 1,410.286 K. Zprávy a návrhy schváleny. — Včerejší valná hromada rakou- ské ústřední banky pro úvěr pozemkový usnesla se platiti z čistého zisku 810.540 K 5% divi- dendu a 11/2% naddividendu (26 K na akcii). — Jak se z Liverpoolu oznamuje, zdařilo se utvořiti mezi- národní sdružení pro dopravu plachet- ními loděmi. Anglické společnosti účastní se po přání německém a anglickém 75% celkové své nos- nosti. — Rakousko-německá báňská spo- lečnost stanovila na své valně hromadě 8% divi- dendu. Dle zprávy ředitelství, byly obchody prvých dvou měsíců letošních chaby: Zlepšení, které se pro- jevilo po zahájení labské dopravy, vzbuzuje naději, že bude lze se vyhnouti letním cenám. — „Ironage““ oznamuje z americkéhotrhu železářského: Výkaz příjmů ocelářského trustu učinil dobrý dojem.
28 K Liverpool Rakousko
51 article
Obchod se surovým železem roste neustále. Zprávy z Ruska. Ruská státní banka usnesla se zvýšiti úvěry soukromých bank a přejímati od nich v jednotlivých případech i šestiměsíční směnky, aby posílila jich mobilní prostředky následkem zmenšení depotův oslabené. Děje se tak za účelem úlev úvěrních. — Oděsští a nikolajevští vývozci obilní zavázali se písemně, že nebudou na základě nové německé smilou- vy prodávati žádného obilí. „Torg. Prom. Gaz.“ má za to, že se zdaří mezinárodní konferencí odkliditi tím od 1. dubna t. r. způsobené rozpory s německými ob- chodníky, kteří chtějí od dubna kupovati jen na zá- kladě nové smlouvy. Nový podružný ústav rakousko-uherské banky. Podružný ústav rakousko-uherské banky v Nách odě, podřízený filiálce královéhradecké, zahájí svou pů- sobnost v pondělí dne 11. t. m. v král, českém úhrnem Podolská cementárna v Praze. Valná hromada koná se 25. t. m. o 10. hod. dop. v zasedací síni praž- ské bursy. Průmysl celuloidový a válka. Píše se nám z Vídně: Vypuknuti rusko - japonské války mělo současně s jinými okolnostmi neblahý vliv na průmysl celu. loidový. Jednou z nejdůležitějších surovin jest kam.
Rusko Gaza Na Praha Vídeň podružný ústav rakouskýuherský banka rakouskýuherský banka