1
masthead
8. dubna 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
sboru a velicí generál v Praze podmaršál Huber
ryt. Czibulka.
O všeobecných audiencích přijal bělehrad
ského vyslance Dumba, hr. B. K. Sehön-
borna a zemského poslance hr. Hardegga.
Zemská volba.
Z Lublaně, 7. dubna. (C.-B.) O dnešn
zemské doplňovací volbě ve venkovském okrese
kraňském zvolen poslancem kandidát kato-
lické národní strany, obecní starosta František
Densar v Saleachu, 2246 hlasy. Kandidát
neodvislých selských voličů, Jos. Novak, dostal
jich 293.
Rumunský parlament.
Z Bukurešti, 7. dubna. (C. B.) Parlamentní
zasedání prodlouženo do 3. května. Velkonoční
prázdniny potrvají do 18. t. m.
V dnešní sněmovní a senátní schůzi přijata
předloha o použití přebytku státního hospodář-
ství v letech 1902/3 per 35.5 mill. lejí. Ze
sumy té povoleno již dříve 1,698.000 lejí na
umořování dluhu; zbytek 33.8 mill. rozvrhne
se na různá ministerstva. Na ministerstvo vo-
jenství připadne z toho 17,845. 500 lejů
z toho 10 mill. na zbroj a střelivo a 3 mil.
na vojenské stavby.
Dementi.
Z Bělehradu, 7. dubna. (C. B.) Ministerstvo
vyvrací zprávu o nastávajícím pensionování ge-
nerála Lazaroviče, plukovníků Nesiče, Rašiče,
Krstiče, Tlejkoviče, Georgěviče, Jankovičea
Huber
Czibulka
Sehön
Densar
Novak
Lazarovič
Nesič
Rašič
Krstič
Tlejkovič
Georgěvič
Jankoviče
Praha
Lublaň
Saleach
Jos
Bukurešť
Bělehrad
Dumba
6
article
Miliče.
Miliče.
Z Vatikánu.
Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) »Siěcle« do-
vídá se z Říma, že Pius X. jmenoval kardinála
Vanutella protektorem katolického výboru
pro obranu náboženství. List dodává, že papež
až dosud jmenoval kardinály jen za protektory
řádův a čistě náboženských ústavů a sborů.
Jmenováním posledním osvědčil ale vůli svou.
převzíti skutečné řízení komitétu, jehož účely
jsou zřejmě politické.
Prancie a Vatikán.
Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) »Figaro« se do-
vídá, že vlivuplný konservativní poslanec, jenž
udržuje přátelské styky s Delcassém, na jeho
přání zasadil se u Pia X., aby za římského po-
bytu Loubetova Delcasséa v slyšení přijal. Kdyby
to Pius X. odmitl, stalo by se tak jen z dů-
vodů etiketních. Ministerský předseda Combes
ostatně neví prý nie o vyjednávání tom a není
prý také ještě rozhodnuto, že Deleassé bude míti
se státním tajemníkem papežským jednu neb víe
rozmluv.
Milič
Siěcle
Pius
Vanutell
Figaro
Pius X
Vatikán
Paříž
Řím
Deleassé
7
article
Švédský sněm.
Ze Štokholmu, 7. dubna. (C.-B.) Říšský
sněm přijal 215 proti 178 hlasům návrh na
vybírání 15 cla z ceny elektrických
strojů.
Následník německý v Dánsku.
Z Kodaně, 7. dubna. (C.-B.) Německý ná-
sledník přibyl sem dopoledne a byl králem
Kristianem, princi a ministry uvítán. Odjel pak
na zámek Amalienborg, kdež navštívil ihned
krále anglického Eduarda; tento ihned návštěvu
oplatil. Večer byla v paláci Kristiana VII. slavná
hostina.
Anglická výprava v Tibelu.
Z Londýna, 7. dubna. (C.-B) [Úřadně.)
Plukovník Younghusband sděluje: Zástupee Číny
ve Spesse (amban) psal mi, že chce sejíti se se
mnou co nejdříve a pravil dále, že vzhledem
k tvrdošijnosti Tibeťanů není jiného prostředku,
než abychom se odebrali do Gyance, ačkoli
Dalaj Lama mu psal, že máme se vrátiti do
Jatunu. Psal jsem ambanovi, že za týden budu
v Gyance a doufám jej tam zastihnouti s vyso-
kými úřadníky tibetskými, abych uzavřel dohodu
a zabránil dalšímu krveprolití.
Kristian
Eduard
Younghusband
Štokholm
Dánsko
Kodaň
Amalienborg
Londýn
Jatun
Zástupee Čína
Spesse
8
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 7. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 18.000 metr. centů
beze změny. Platila: pšenice tisská 79.2 ke
K 8.521, 78.5 kg K 8.424, 78.2 kg K 8.321.
hartská 77 kg K 8.20, dunaj.-földvarská 76.5 k
K 8.121, svatotomášská 78.2 kg K 8.40, pan-
čevská 75.3 kg K 7.75, obecká 77 kg K 8.224.
76.5 kg K 8.15, vašarhelská 78.5 kg K 8. 45,
posavská 76 kg K 7.871, 75 kg K 7.821.
Terminový obchod byl pevný.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 8.02, na květen 8 06, na říjen K 7.95, ž i to
na duben K 6.36, na říjen K 6.51, oves na
duben 5.28, na říjen K 5.52, kukuřice na
květen K 5.14, na červenec K 5.24, řepka
na srpen K 11.—.
Plodinový trh byl bez odbytua
změny.
Počasí pěkné.
Z Liverpoolu, 7. dubna. (Závěrek.) (4. hod.
10 min.) Obrat 6000 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na duben 8.09, 0.—, na duben-květen 8.06, 0.—, na
květen červen 8.3, 0.—, na červen-červenec 8.—
0.—, na červenec-srpen 7.96, 0.—, na srpen-září
7.68, 0.—, na září-říjen 6.88, 0.—, na říjen-listopad
6.52, 0.—, na listopad prosinec 6.42, 0.—, na prosine
leden 6.43, 0 —. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 7. dubna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse ustálené. — Znamenala: pše-
nice na květen 96.25, červenec 92 1/s,
kukuřice na květen 561/s, cukr (Fair
Muscovados) 35/s2, bavlna 14.90. Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
nerozhodné.
Platil
Pešť
K 8.121
Liverpool
Nový York
kg
9
article
Dividenda.
Z Teplice, 7. dubna. Dnes konala se zde
schůze ústecko-teplické dráhy; usne-
seno vypláceti dividendu 10 (100 K).
Zprostředkováni obchodu železářského.
Z Vidně, 7. dubna. („N. Fr. Pr.“) Výkonný
komitét železářského kartelu vešel s jednotli-
vými železárnami v nezávazné vyjednávání. Jde
o to, aby železárny daly souhlas k tomu, aby
prodej ve Vídni a Dolních Rakousích, pokud se
týká prutů železných, faconového železa, hru-
bého a jemného plechu děl se výhradně prostřed-
nictvím velkých železářských obchodů, tak že
by jednotlivé železárny do bezprostředního styku
se zákazníky nepřicházely. Velkoobchodnici se
železem zaručují železárnám odprodej v dosa-
vadním množství za cen nezměněných. Většina
železáren již projevila souhlas Příští ne-
děli bude se konati společná porada železáren.
Omnibusová společnost »Vienna«.
Z Vídně, 7. dubna. (C.-B.) U obchodníh
soudu konala se dnes schůze majitelů obbligací
omnibusové společnosti »Vienna«, jichž po-
stavení pod kuratelu bylo, jak známo, druhou
instancí potvrzeno. Kurator Lederer kriti-
soval nepořádky v omnibusové společnosti, kde
se jednalo velice lehkomyslně a prohlásil, že
prozkoumá transakce společnosti a vyšetří, zdali
by snad mohly býti utrpěné už škody odčiněny.
Někteří majitelé obligací protestovali proti usta-
novení kuratora, poněvadž považují postavení
pod kuratelu za protizákonné. Shromáždění se
usneslo však ve smyslu návrhu kuratora zvoliti
důvěrníky ku prozkoumání situace společnosti
a k podání návrhů věřitelům. Po volbě důvěr-
níků byla schůze skončena.
Kurator Lederer
Teplice
Francie
Vídeň
Dolní Rakousy
Vienna
10
article
Investice.
Z Vídně, 7. dubna. (C.-B.) Správa státních
železnic vydala v lednu a únoru t. r. na inve-
stice 15,916.717 K, z čehož připadá 6,855 431K
na vozivo pro hlavní a lokální dráhy.
Nová emísse korunové renty v Uhrách.
Z Vídně, 7. dubna. „Neue Freie Presse!
oznamuje z Pešti, že uherská vláda vypovi státni
dráze dluh v obnosu 4,700.000 korun a 1. led-
nem příštího roku ho splatí. K tomu účelu vydá
obligace korunové renty. Syndikát pro prodej
125 mill. korunové renty, příštího týdne bude
rozpuštěn, poněvadž zbývající čásť renty v ob-
nosu několika millionů korun příštího týdne
bude vyprodána.
Schůze vinařů.
Z Pešti, 24. dubna. (C.-B. uh.) V dnešní
schůzi vinařské sekce, jíž zúčastnilo se mnoho
zdejších a venkovských obchodníků vinařů ro
kovalo se o novinových zprávách z posledních
dnů, jež ve spojení s cestou italského delegáta
Miraglie do Vídně a Pešti roztrušovaly znepoko
jivé pověsti o nastávající shodě v záležitosti
italského cla na víno. Usnešeno podati petice
předsedovi ministerstva a ministrům obchodu,
orby a financí, protože hrozí nebezpečí vinařství
i obchodu s vínem, staly-li by se pokusy,
usnadniti dovoz italského vína v jakékoli formě
a množství na obecnou celní sazbu.
Obchodní smlouvy s Italií.
Z Vídně, 7. dubna. „Neue Freie Presse“
oznamuje, že senátor Miraglia není spokojen
s výsledky svě cesty, ježto k nějakému určitěj-
šímu sblížení nedošlo.
Lučebniny z Rakouska pro Rusko.
Z Vidně, 7. dubna. („N. Fr. Pr.“) Jistá
zdejší firma zprostředkovala pro petrohradskou
firmu Nevského dodávku 2000 q lučebnin, jichž
bude použito k výrobě ocele na náboje. Lučeb-
niny musí býti během 14 dnů dodány. Pro-
vedení dodávky převzala jedna rakouská a jedna
francouzská firma.
Neue Frei
Miraglius
Vídeň
Uhry
Pešť
Rakousko
Rusko
Francie
Italia
Nevský
Neue Frei Presse
11
article
Nepřímé daně ve Francii.
Z Paříže, 7. dubna. (C.-B.) Nepřímých daní
sešlo se minulý měsíc + 21,662.400 franků
naproti budžetnímu prelimináři a + 9,278 700
franků naproti loňskému soudobí.
Cunard Steamship Company.
Z Liverpoolu, 7. dubna. (C.-B.) Ve schůzi
Cunard Steamship Company prohlásil předseda
za rokování o podpoře, již uherská
vláda poskytuje společnosti za
dopravu vystěhovalců, že při uzaví-
rání smlouvy s uherskou vládou nebylo úmyslem
někoho napadnouti; jednalo se pouze o věc
obchodní.
Americká objednávka v Anglii.
Z Glasgowa, 7. dubna. (C.-B.) Firma Bab-
rock Wilson a spol. dostala od námořního mini-
sterstva Spojených státův objednávku 50 trubko-
vých kotlů pro vojenské lodi.
Francie
Paříž
Liverpool
Anglie
Glasgow
Cunard Steamship Company
Babrock Wilson a společenský
Cunard Steamship Company
12
article
Data Wieserova.
Data Wieserova.
Česká společnost národohospodá
ská konala včera četně navštívenou schůzi se zají
mavým a význačným programem. Známé vývody
Wieserovy, kterých užívají Němci tak vydatně poli-
ticky, nemohly zůstati bez odezvy s české slrany.
Že nostalo se tak hned, plyne z toho, že bylo nutne
spracovati značný materiál a podrobili vývody Wiese-
rovy pronikavé kontrole. Tím více nyní osvětlen
neudržítelnost a nesprávnost jeho dat. Na včerejš
schůzi obíral se věcným a vědecky přesným způso-
bem pan Dobr. Krejčí daty a vývody Wiesero-
vými co do zemského hospodářství, na schůzi příšt
(na druhý týden) bude podrobena kritice p. drem.
Živanským ostatní čásť práce Wieserovy. Ví
táme se zadostučiněním výsledky prací českých po-
volaných odborníků.
Schůzi zahájil předseda společnosti doc. dr
Gruber. Poukázal k tomu, že německá věda ná-
rodohospodářská staví se ochotně do služeb politi-
ckých. Wieser není tu prvým. Již přeď ním šel týmž
směrem co do česko-německých poměrů prof. Rauch-
berg (po stránce populační). Když vyšly vývody
Wieserovy, ozvaly se u nás výtky, že nebylo na ně
ihned odpověděno. Kdo uváží, že Wieserova práce
není výsledkem několika dnů, že měl po ruce celou
kancelář, chápe, že právě vzhledem ke vědeckost
odpovědi bylo třeba delší doby pracovní. Přednášky
ve společnosti pořádané vyjdou tiskem.
Wieserův
Němec
Dobr
Krejčí
Živanský
docent
Gruber
Wieser
profesor
Rauch
13
article
Dr. Dobr. Krejčí: Význam práce Wieserovy
se neprávem přeceňuje. Kdyby i byly jeho vývody
pravdivy, co by to znamenalo? Nic, než potvrzen
staré doměnky, že jsou poměrně hospodářsky silněj
šími. Jo-li tomu tak, pak není to naše hanba ant
vina, neboť měli od sta let a mají dosud k hospo-
dářskému vývoji více podmínek. To, co mělo být
novým a překvapujícím v práci Wieserově, totiž
důkaz, že německá poplatnost co do zemských pří-
spěvků dosahuje 50%, Wieserovi se naprosto nepo-
vedlo. Způsob je toho důkazem a jeho výsledky jsou
takové, že jediné, co překvapuje, je o dvaha, že
tomu své jméno propůjčil.
V první části (o účasti Němců na hražení potřeb
zemských) vším úsilím hledal Wieser číslo, které by
udávalo poměr poplatnosti Čechů a Němců v Če-
chách. Hledal je pracně a pro svou vědeckou pověst
bezohledně. Jeho práce přímo vnucuje dojem, že
předem byl mu stanoven závěr jeho práce: v zem-
ském hospodářství v král. českém se Němcům křivdí
— a že jeho úkolem jen bylo, nalézti praemiss
pro toto tvrzení. Řečník uvádí zajímavé důvody pro
tento poznatek a obírá se na to zevrubně názorem
Wieserovým — neudržitelným — že měřítkem pro
rozvržení příjmů (s tedy výhod) zemských má býti
poplatnost. Je to stanovisko brutální a v moderním
doktor
Dobr
Krejčí
Wieserův
Wieser
Čecho
Němec
14
article
zřízení nemožné. Je to ale také stanovisko nevědecké.
Po obšírných vývodech a důvodech, které nám tuto
nelze vzhledem k omezenému místu reprodukovatia
které vydány budou plně v publikacích česk
společnosti národohospodářské (postará
se Národní rada o eventuální vydání německé nebo
jinojavyčné ?), na něž předem upozorňujeme, docház
řečník k těmto závěrůma
I. Vlastním úkolem práce Wieserovy nepopíra-
telně jest: Podati objektivní, vědecký důkaz pro tvrzen
Němců, že jim naše zemské hospodářství křivdí. Tin
má býti dán pevný základ celé řadě politických dů
sledků a požadavků německých.
Wieser snaží se tedy dovoditi, že zemské ho
spodářství Němcům křivdí, a to nejen dle prostředků.
ale i dle účelů zemských výdajů.
Wieserův
Němec
Wieser
Tina
15
article
II. Že by však zemské hospodářství v Čechách
dle prostředků křivdilo Němcům, nejen zůstává ne
dokázáno, ale jest, jak jsme viděli ; přímo ne-
pravdivo.
Na příkladu o zemských úřadnících viděti, ž
Wieser přijímá do své vědecké práce bez námitek
taková tvrzení nacionální žurnalistiky německé, jichž
přímo nesmyslná přehnanost bije do očí a poměrně
snadno se dala kontrolovati.
III. Důkaz, že země Němcům křivdí dle účelu
svých výdajů, se Wieserovi naprosto nepovedl. Jeví
hlavně tyto vadyá
A. methodické (formální):
1. Zakládá se na rozpočtu a ne na účtu; spočívá
tedy na číslech o výdajích pouze předpokládaných
tam, kde jsou po ruce přesná data o výdajích sku-
tečných. Příklady ukázáno, že to má dosah praktický
2. Nad to počítá dle rozpočtu pouze za jediný rok
jejž si zcela libovolně vybral, ač jsou tu snadno př
stupny rozpočty i účty za více než 40 let. Tím po
rušena jedna z hlavních zásad melhody statistické
tak zv. zákon velkého čísla.
3. Ani zvolený rozpočet však nevyčerpává úplně.
ztratilo se mu ne méně než 31/2 mill. K oproli roz
počtu sněmem schválenému, a 21/4 mill. K oproti ne-
schválenému (neuvádí ani, podle kterého z nich po
čítá). Tím porušen druhý hlavní zákon methody sta-
listické (úplnost, pozorovaný předmět co možná vy-
čerpávající).
4. Neudává ani úplně ani přesně, které výdaje
zemské přijal do jednotlivých svých skupin, tím ne-
vědecky znemožnil kontrolu své práce, neboť nelze
veskrze sledovati ani, zda jednotlivé výdaje právem
byly zařaděny do té které skupiny, ani, které výdaje
byly pominuty; to pak je zde tím více na závadu.
ježlo tvrzením, že do poslední skupiny zařaděny „die
noch übrizen Ausgaben“, budí se zdání, jakoby
všechny výdaje rozpočtu byly vyčerpány.
Němec
Wieser
Čechy
16
article
5. Vypočítává relativní čísla (5) na základě čísel
libovolně zkrácených (až na statisíce).
6. Konečně však, kdyby všech těchto chyb n
bylo, byl by Wieserův důkaz přece melhodicky ne-
správný už proto, že domnělou křivdu Němců vypo-
čítává srovnáním jejich podílu na zemských výda-
jích s jejich poplatností, poplatnost však — jak do-
kázáno — nikdy nemůže býti spravedlivým měřítkem
v této příčině.
Vada posléze uvedená jest již na rozhraní mez
formámími a věcnými, nebo lépo řečeno, patří k obě-
ma těm skupinám. Kromě toho však jest tu ještě řad
vad povahy čistě
B. věcné
7. Věcné zařadění jednotlivých zemských výdajů
do skupin, jež si Wieser utvořil, není vesměs správné
ani v těch případech, kde se dá kontrolovati. Tak ná-
klad na zemské ústavy umělecké (t. j. obě zemská
divadla) neměl býti zařaděn do skupiny pátě, dělené
podle „kvoly obyvatelslva“, nýbrž připadá z něho
na Němce i dle zvoleného Wieserem (neschváleného)
rozpočtu 41 32%. Anebo: Příspěvek pensijnímu fondu
učitelskému neměl býti pominut nebo vřaděn do sku-
piny šesté, z níž Němcům přičítáno jen 36.85%, nýbrž
měl býti dělen dle poměru nákladu na aktivní učitele,
při čemž by Němcům připadlo nejméně 41.19.
8. Konečné procento, jež Wieser vypočell pro p-
díl Němců na zemských výdajích, ani podle vlastních
jeho čísel není vypočteno správně. 1 když počítáme
přesně podle něho, se všemi chybami dosud uvede-
nými, dostaneme podíl německý o něco větší (36.969
a nikoli 36.85).
9. Tím méně je správný závěrečný jeho výpočel,
že Němci dostávají od země 13%% číli v roce 1902o
5 mill. K měně než jí dávají. Neboť kromě všech vad,
jež jsem tu právě vytkl první jeho praemisse, jest
věcně nesprávná také jeho praemissa druhá, že by
totiž Němci přispívali k přímým daním zemským
plnou polovicí.
Wieserův
Němec
Wieser
17
article
IV. Avšak nejen že se Wieserovi jeho důkaz ne-
povedl; doufáme dále, že se naopak povedl nám
důkaz, že naše zemské hospodářství nekřivdí Němcům
ani v těch oborech, na něž Wieser své stesky vlastně
omezuje: při místních drahách, zemědělství, uměn
a vědě. Nebot
1. ve příčině místních dráb zemí podporovaných
jsme ukázali
a) že potřeha, toto nejspravedlivější měřítko ná-
roků proti zemi, byla i jest tu na straně české ne-
poměrně větší než na straně německé;
b) že však přes to ze všech těch dráh připad
na Němce plných 44.06% stavební délky a ne méně
než 42.36% celkového obtížení země, každým způ-
sobem tedy mnohem více, než by jim patřilo i dle
kvoty obyvatelstva;
c) že nad to i mnohé dráhy ryze českým územím
vedoucí slouží vlastně jen účelům jiným, ne českým
d) že ze zemské akce železniční provádí se ona
část, jež je na prospěch Němcům, poměrně rychleji
než část druhá, Čechům sloužící.
Wieser
Němec
Čecho
18
article
2. Ve příčině zemědělství dokázali jsme aspoň
z úřadních čísel o rozdělení dotací zemských, jež se
vyplácejí prostřednictvím Zemědělské rady, za dobu
od roku 1880—1902 resp. 1892—1902:
a) že režijní náklad na německý odbor v celku
se téměř vyrovnává s českým (48.7: 51.3), ač něme-
cké zemědělství v Čechách svým významem, rozsa-
hem, počtem svých příslušníků a zvláště svou po-
třebou nerovná se ani s polovice českému;
b) že v mnohých letech náklad ten na odbor ně
mecký činil dokonce více, než na odbor český (roku
1896, 1899, 1900 a 1901);
c) že režijní ten náklad roste u německého o
boru mnohem rychleji než u českého;
d) že ze součtu všech ostatních zemských do
taci a subvenci v r. 1880—1902 připadlo Němcům
43.2%%;
e) že při některých druzích dotací těch je pomě
pro Němce ještě mnohem příznivější; činíť podíl jejich
47.3, 47.5, 54.1, 67.4, 71.9, ba při lnářství dokonce
68.8%1
f) že podíl Němců na úhrnu režijního i sub-
venčního nákladu za všechna ta léta činí 44.6 9.
Nad to ukázáno, že také ze zemských dotací,
vyplácených přímo ze zemské pokladny, pokud se
dají národnostně děliti, dostává se Němcům větší
podíl než by jim patřil i dle kvoty obyvatelstva.
Němec
Čechy
19
article
8. Ve příčině umění a vědy sestaveny příslušné
položky zemských účtů jednak za rok Wieserem zvo-
lený (1902), jednak za posledních 10 let vlády české
i za posledních 10 let vlády německé. I shledáno, že
v r. 1902 činil německý podíl 41.56%, v r. 1902—1903
celkem 41.1%, v r. 1883—1874 dokonce 55.9%. Ne-
hledě k tomu, že v tomto oboru, jak rovněž odů-
vodněno, jest opět potřeba u Čechů nepoměrně inten-
sivnější než u Němců, dostává za vlády české ně-
mecká menšina od země na vědu a umění nejméně
o 4% více, než by jí patřilo dle poměru obyvatel.
dokud však menšina ta byla v zemské správě roz-
hodující, dávala české většině aspoň o 18%% méně
než co jí i dle kvoty populační dáti měla!
Čecho
Němec
20
article
V. Konečně ukázáno na příkladě o národním
školství, jak to vypadá v oborech, na něž si Wiese
nestěžuje.
Z čísel úřadních účtů za r. 1874—1901 dokázáno
1. že německý podíl na řádné zemské dolaci čini
v celku za těch 28 let o víc než 59% více, nel
německá kvota v obyvatelstvu Čech, tedy ještě značně
víc, než co už sám Wieser udává na základě roz
počtu za jediný pouze rok;
2 že z příspěvku zemského fondu k mimořád
nému a stavebnímu nákladu okresních školních fondů
připadlo Němcům dokonce 73.99%;
3. že si Čechové poměrně mnohem více sv
školství vydržují z vlastních prostředků než Němci
4. že Čechům, tvořícím 3/4 obyvatel země a ma
jícím také v této příčině i relativně vždy větší polřebu.
dostalo se teprve od r. 1882 z prostředků zemských
na školství o něco málo víc než polovice;
5. že vůbec za vlády německé dostávalo se nám
ze zemského nákladu na národní školství někdy ani
ne 30%, tedy mnohem méně než polovice toho, nač
bychom měli nárok, kdežto Němcům za vlády české
dostává se vždy mnohem více než jim patříl
Tak jsou Němci za „vlády česko-feudální“ př
zemském hospodářství „utiskováni“! A tak vypadají
„vědecké“ a „nevývratné“ Wiesrovy vývody ve světl
čísel pravdy! (Hlučný souhlas)
Dr. Gruber děkuje řečníku za ezaktně vě-
decký referát.
Wieser
Němec
Čecho
Wiesrův
Gruber
Čechy
Wies
21
article
Prof. dr. Horáček: Práce Wieserovy činí pře-
dem nepříjemný dojem svou tendeněností, která přece
odporuje pojmu vědecké práce! Jako vůbec nutno sta
tistických dat opatrně a jen přísně objektivně užívati
ztrácejí naprosto ceny vědecké tam, kde se jich zmocn
tendence. K tomu druží se ještě moment druhý
Wieser pracuje s pojmem vědecky neujas-
něným a nola bene buduje na výsledcích
sčítání lidu dle obcovací řeči a zove to budováním
na poměrech národnostních. Ostatně jest v daných
poměrech úplně nemožno a přesně vědecky stanovit
kvotu poplalnosti té které národnošti. Jak možno to
zjistiti u nepřímých — tak rozhodných — daní, jal
možno i u přímých, kde padá na váhu řada právni-
ckých osob a p. Práce druhu Wiesrova nemohou mí
rázu vědeckého, tím méně při své vyslovené ten-
denci posílovati politické sebevědomí Němců. Všal
jeden — nepřímý ovšem — dobrý důsledek může pr
nás míti postup Wieserův: naučit nás reellně a úsilně
pracovati k hospodářskému posileníl
Předseda dr. Gruber končí vřelým doslovem
schůzi.
profesor
doktor
Horáček
Wieserův
Wieser
Němec
Gruber
22
article
O komorách obchodních a živnostenských. Dle
přednášky na informačním kursu pro funkcionál
živnostenských společenstev v Praze 1904 napsal dr
Jos. Gruber, sekr. nám. obchodní komory pražské
Sbírky živnostenských přednášek, vydávané obchodní
a živnostenskou komorou v Praze I. Poukázali jsme
před časem obšírně na význam informačních kursů
pro funkcionáře živnostenských společenstev, které
rok za rokem pořádá pražská komora obchodní. Jich
vliv na správné chápání a využití živnostensko-práv-
ních zákonů a ustanovení jest značný a kursy samy
jsou v plném slova smyslu znamenitou „Školou
živnostenské samosprávy“. Vydání přednášek tiskem
sluší jen vílati. Našemu živnostnictvu dostává se takto
do rukou publikace trvalé ceny. Přednáška p. dra
Grubra, o níž referujeme, vymyká se z rámce běžných
přednášek, jak se u nás vyhrnuly, a má nejen po in-
formativní stránce cenu vynikající. Pan dr. Gruben
spisovatel historie obchodní komory pražské, která
vzbudila pozornost i za hranicemi, obírá se ve sve
knížce především dějinným vývojem obchodních ko-
mor (ve Francii, Německu a Rakousku), vykládá ob-
šírně a přehledně složení komor, volby do nich, tvo-
ření volebních sborů, úpravu presidia a kanceláří
objasňuje jednací řády a podává obraz komor v ji-
ných státech. Velice instruktivně vyložena působnost
komor. Rostla neobyčejně, důsledek to rozvíjejícího
se života hospodářského. Tak vzrostla agenda praž-
ské komory z 1285 čísel r. 1851 na 23.507 r. 1900
a na 28.035 r. 1903, plzeňské z 8247 r. 1900 na
11.693 r. 1903 a pod. Agenda sama nabyla vývojem
doby také jiné povahy. Vyřizování přesunulo se ze
schůzí na kancelář s presidien.. Tento vývoj učinil
nezbytným rozmnožení úřadnictva. Pražská komora
měla z počátku jen 5, r. 1890 již 16, 1904 již 45 sil
Gruber
Grubr
doktor
Gruben
Praha
Jos
Francie
Německo
Rakousko
živnostenský komora v Praga
živnostenskýpráv
23
article
pracovních. Obchodní komory nejsou již jen poradními
sbory, nýbrž konají veliké práce iniciativní. Zřizují
obchodní akademie, odborné školy, musea umělecko-
průmyslová a technologická, úvěrní fondy, tržnice,
výstavy, udílejí stipendia, pořádají kursy atd. Tak
skytla pražská komora k účelům vzdělávacím 140.040
korun. Výdaje komorní stoupají neobyčejně. Tak či-
nily u pražské r. 1852 12.709 K, r. 1900 320.042 K,
r. 1902 326.752 K. Pro širší veřejnost naši nebudou
nezajímava data p. dra. Grubra o territoriálním roz-
dělení komor a o požadavku šeslé obchodní komory
v království. Snesena tu hojnost zajímavých čísel a
vývodů. Kompaktní celky tvoří jen komora plzeňská,
chebská, částečně i budějovická. Za to nelze to říci
o komoře pražské a liberecké. Slaný patří ještě ku
Praze, avšak český okres lounský již k německému
Chebu. České Roudnice a Libochovice patří k Liberci
Benešov, Neveklov, Vlašim nepatří ke blízké Praze.
nýbrž ke vzdáleným Budějovicům. Launškroun, Po-
lička, Chotěboř, Přibyslav, Humpolec, Polná patří ke
vzdálené Praze, Žamberk, Králiky, Král. Hradec, Nové
Město, Broumov, Náchod atd. k dílem ještě vzdále-
nějšímu Liberci. Jaké může býti spojení těchto od-
lehlých okresů s Prahou a zejm. s Libercem, s jakými
obtížemi je spojeno poznávání poměrů, buzení ini-
ciativy a vlív na hospodářský život z těchto vzdále-
ných středisk! Sama pražská komora již po řadu lee
neměla člena ze svých východních okresů, český vý-
chod v komoře liberecké vůbec je ztracen. Jsou však
dále i křiklavé rozdíly ve velikosti jednotlivých komor-
ních obvodů v Čechách, a sice jak co do plošného
rozsahu, tak co do číslice obyvatelstva, tak co do počtu
živností. Činilť počet přítomného obyvatelstva v ob-
vodu obchodních a živnostenských komor dle sčítání
ze dne 31 prosince
Králik
Král
Praha
Cheb
Libochovice
Liberec
Benešov
Neveklov
Vlašim
Budějovice
Chotěboř
Přibyslav
Humpolec
Polná
Žamberk
Hradec
Nová město
Broumov
Náchod
Čechy
Český Roudnice
37
article
v král. českém úhrnem
t. j. komora liberecká, třeba že její převaha naproli
pražské účinkem vzrůstu Prahy se zmenšuje, má
přece ještě více obyvatelstva nežli sama komora ve
hlavním městě království. Komora liberecká i pražská
mají každá třikrát více obyvatelstva nežli komora
budějovická a více než dvakrát tolik co komora
plzeňská nebo chebská, obě ony veliké komory dohro-
mady mají obyvatelstva bezmála čtyři milliony (3.964
mill.) čili skoro 63% všeho obyvatelstva v Čechách,
kdežto na ostatní tři zbývá obyvatelstva pouze 2.354
mill. Ještě nepříznivěji má se věc, hledíme-li k počtu
živností v jednotlivých obvodech komorních. Dle před-
běžných výsledků předloňského sčítání závodů (vy-
jmouc podníky státem provozované, zejmena vojenské,
dále železnice a jich pomocné ústavy) čítal (dle stavu
ze 3. června 1902)
závodů živn. domácko-
a obchod. průmyslových
107.504
29 489
11.875
34.783
29.966
9.404
obvod komory
pražské. . . . . .
plzeňské
budějovické
3 čes. komory úhrnem
50.768
Praha
Čechy
45
article
337.362
149.666
Obě komory německé mají tedy závodů živnostenských
a obchodních jen o necelých 7200 méně a závodů do-
mácko-průmyslových dokonce o 48.000 více nežli tři
komory české, komora liberecká má živnostenských
podniků skoro čtyřikrát a domácko-průmyslových
skoro osmkrát více nežli budějovická, absolutně více
nežli kromě Prahy všechny ostatní komory v Čechách
dohromady. Nepoměr tento působí nerovnosti i ve fi-
nančním hospodářství komor. Avšak rozdělení komor
v Čechách nevyhovuje ani co do poměrů národnost-
ních. Byloť německého obyvatelstva v obvodech tří
českých komor jen 442.297 a ubylo ho od roku 1890
celkem asi o 3000, českého obyvatelstva v obvodu
dvou německých komor v Čechách však 912.265 —
čili více, nežli mají obyvatelstva jednotlivé komorní
obvody plzeňský, chebský a budějovický — a obyva-
telstva toho od roku 1890 téměř o 60.000 přibylo.
Praha
Čechy
46
article
V obvodech tří českých komor činí německé obyvatel-
stvo jen něco přes sedminu českého, v obvodech dvou
komor německých české obyvateistvo skoro polovici
německého. Vyloučíme-li z počtu národně nejjedno-
litější obvod chebský, tvoří české obyvatelstvo bez-
mála 43% veškerého obyvatelstva obvodu komory
liberecké, čili v obvodě těto komory po-
hlceno jest bez všelikého zastoupení
více obyvatelstva, nežli čítají celé ko-
mory plzeňská a budějovická, skoro dva-
krát tolik, co je německého obyvatelstva ve všech
třech českých obvodech, a bylo by lze utvořiti jen
z něho komoru, která by co do číslice obyvatelstva
stála hned za Prahou a Libercem. Tyto do očí bijící
nesrovnalosti byly příčinou, že hned od dobytí komor
v Praze, Plzni a Budějovicích v letech 80. žádána byla
revise komorních obvodů a zřízení nové komory se
sídlem v Chrudimi nebo v Král. Hradci. Rozumí se,
že by tímto zřízením nové komory dotčeny byly —
kromě Plzně — veškeré ostatní obvody komorní. Praž-
ská postoupila by celý východ nové komoře králově-
hradecké či pardubické i budějovické, nabyla by no-
rých okresů od chebské (Louny), liberecké (Roudnice,
Ml. Boleslav, N. Benátky atd.) i hudějovické (Benešov),
všechny obvody by se přiměřeněji zaokrouhlily a ná-
rodnostně ucelily. I to padá na váhu, že český východ
jest souvislým celkem hospodářským a komunikačním.
Král
Praha
Liberec
Budějovice
Chrudim
Hradec
Plzeň
Louny
Roudnice
Boleslav
N . Benátky
Benešov
47
article
Význačného rázu dodávají mu zejmena průmysl tex-
tilní od Náchoda a Kr. Dvora přes Ústí n. Orl. až
po Lanškroun, Čes. Třebovou, Poličku, Humpoleca
Polnou, průmysl dřevařský v okolí Králiků, Chrudimi;
Proseče, průmysl kovový v Hradci Král. a v Pardubi-
cích, průmysl obuvnický v Chrudimi, Holicích, Skutči,
Litomyšli a j. Na to obírá se autor podrobně požadav-
kem kruhů živnostenských, aby zřízeny byly — po
rozdělení komor dosavadních — zvláštní komory
řemeslnické. Vyslovuje se proti tomuto chtění.
Dle našeho názoru — a my podali toho důvody ve
svých článcích o maloživnostenské akci — právem.
Orlický
Čes
Král
Náchod
Lanškroun
Králik
Chrudim
Proseč
Hradec
Pardubi
Holice
Skuteč
Litomyšl
Humpoleca Polná
48
article
Jednak věnují komory pronikavé zření otázce živno-
stenské, jednak byly by příjmové zdroje nových ře-
meslnických komor nedostatečny. Malý doklad: Ko-
morní přirážky volebních sborů maloživnostenského
a maloobchodnického činí 7% celého výnosu komorní
přirážky; komora věnovala však k účelům maloživno-
stenským r. 1904 136.000 K, více než pětkráte tolik,
co činí výnos přirážek uvedených sborů. Nehledě ani
k obtížím kompetenčním, bylo by uvedené rozdělení
nebezpečno po národní stránce. Jak autor číselně do-
kazuje, mělo by rozdělení toto pro nás v zápěti ne-
bezpečí ztráty dosavadních komor v Praze, Plznía
Budějovicích ve prospěch velkoobchodu a velkoprů-
myslu německého, a jest pochybno, zdali by za tuto
ztrátu byly dostatečnou náhradou ryze české komory
řemeslnické. V obvodu komory liberecké vůbec bychom
nedocílili ani řemeslnické komory české, a co by to
znamenalo i pro politické zastoupení našeho národa
na sněmu a na radě říšské, netřeba vykládati. Dopo-
ručujeme knihu interessovaným kruhům.
Trusty. Zmínili jsme se nedávno o stanovisku,
které zaujal nejvyšší soudní dvůr Spojených států
následkem zasažení presidenta Roosevelta v otázce
právní povahy a přípustnosti trustů. Jako doplněk
své zprávy uvádíme data Johna Moddya (dle Fr. Ztg.).
Uvedený statistik vypočítává 440 trustovních společ-
ností ve Spojených státech. Trusty tyto vládnou ka-
pitálem 20.397,162.511 doll. Z těchto dvaceti milliar
připadá na větší trusty (petrolejářský, tabákový, oce-
lářský, cukerní, měďařský) 2662.75 mill. doll., více
než polovina z toho (1370 mill. doll.) připadá na
United Staates Stell Corporation (ocelářský trust).
Roosevelt
Moddya
Praha
Plznía Budějovice
spojený stát
ko
United Staates Stella Corporation
49
article
Trusty tyto — vyjimaje cukerní — povstaly vesměs
teprve počínaje r. 1898 a mají 1550 různých závodů
s četnými odbočkami. Cena tržní jich emissí jest 400
mill. doll. pod pari. Morganovy podniky cení se nyní
jen 37%. Menších trustů průmyslových jest 298 a
mají 3400 závodů, s kapitálem 4055 mill. doll. Třináct
dalších, nyní se reorganisujících trustů vládne kapi-
tálem 528.55 mill. doll. Také tyto trusty povstaly te-
prve po 1898. Dopravní a osvětlovací (elektrické) trusty
mají asi 1350 závodů a representují kapitál 3735.46
mill. doll. V trustovní útvary sdruženo 1040 společ-
ností dopravních, dříve samostatných, s kapitálem
9397.36 mill. a representují 8095 veškerého, v doprav-
ních podnicích investovaného kapitálu a 95?% všech
tratí. Trusty vůbec zahrnují 8664 původně samostat-
ných podniků. Ze šesti velikých železničních skupin
representuje každá milliardu dollarů nebo i více:
Morganova skupina ovládá dráhy, které emitovaly
dokonce kapitál dvou milliard dollarů.
Morganův
50
article
Různé zprávy. Včera konána valná hromada ví-
deňského bankovního spolku. Zpráva kon-
statuje dobrý vývoj obchodní. Čístý zisk činí 6,577.944
kor. a má býti z něho (po přičtení převodu z r. 1902
1.402.447 K) placena dividenda 28 K (5,600.000), re-
servnímu fondu bude dáno 257.794 K, tantiémy činí
512.308 K, přenos na r. 1904 1,410.286 K. Zprávy a
návrhy schváleny. — Včerejší valná hromada rakou-
ské ústřední banky pro úvěr pozemkový
usnesla se platiti z čistého zisku 810.540 K 5% divi-
dendu a 11/2% naddividendu (26 K na akcii). — Jak
se z Liverpoolu oznamuje, zdařilo se utvořiti mezi-
národní sdružení pro dopravu plachet-
ními loděmi. Anglické společnosti účastní se po
přání německém a anglickém 75% celkové své nos-
nosti. — Rakousko-německá báňská spo-
lečnost stanovila na své valně hromadě 8% divi-
dendu. Dle zprávy ředitelství, byly obchody prvých
dvou měsíců letošních chaby: Zlepšení, které se pro-
jevilo po zahájení labské dopravy, vzbuzuje naději,
že bude lze se vyhnouti letním cenám. — „Ironage““
oznamuje z americkéhotrhu železářského:
Výkaz příjmů ocelářského trustu učinil dobrý dojem.
28 K
Liverpool
Rakousko
51
article
Obchod se surovým železem roste neustále.
Zprávy z Ruska. Ruská státní banka usnesla se
zvýšiti úvěry soukromých bank a přejímati od nich
v jednotlivých případech i šestiměsíční směnky, aby
posílila jich mobilní prostředky následkem zmenšení
depotův oslabené. Děje se tak za účelem úlev úvěrních.
— Oděsští a nikolajevští vývozci obilní zavázali se
písemně, že nebudou na základě nové německé smilou-
vy prodávati žádného obilí. „Torg. Prom. Gaz.“ má za
to, že se zdaří mezinárodní konferencí odkliditi tím
od 1. dubna t. r. způsobené rozpory s německými ob-
chodníky, kteří chtějí od dubna kupovati jen na zá-
kladě nové smlouvy.
Nový podružný ústav rakousko-uherské banky.
Podružný ústav rakousko-uherské banky v Nách odě,
podřízený filiálce královéhradecké, zahájí svou pů-
sobnost v pondělí dne 11. t. m.
v král, českém úhrnem
Podolská cementárna v Praze. Valná hromada
koná se 25. t. m. o 10. hod. dop. v zasedací síni praž-
ské bursy.
Průmysl celuloidový a válka. Píše se nám z Vídně:
Vypuknuti rusko - japonské války mělo současně
s jinými okolnostmi neblahý vliv na průmysl celu.
loidový. Jednou z nejdůležitějších surovin jest kam.
Rusko
Gaza
Na
Praha
Vídeň
podružný ústav rakouskýuherský banka
rakouskýuherský banka