věděla se vláda, že telegrafní spojení mezi Takem a Tjencinem jest opět zřízeno. Bal- four sdělil, že vláda má v úmyslu vyslati do Hongkongu vojsko z Indie. Z Washingtonu, 18. června. (C.- B. Pluk ležící v Manile obdržel rozkaz odebrati se do Tjencinu. Válka jihoafrická. Z Londýna, 18. června. (C.-B.) Telegram lorda Robertsa z Pretorie ze dne 16. t. m. oznamuje: 800 Burů napadlo dne 14. t. m. hlídku v Zandriveru, ale byli generálem Knoxem, který přitáhl z Kronstadu, zahnáni. Na straně anglické padli jeden důstojník a dva muži jeden důstojník a 8 mužů bylo zraněno.

Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 509—512. — Českost našeho území. Píše se nám: »Hartusíme na vládu, že nám v našem územ měří jiným loktem, nežli našim odpůrcům. A za- tím, co nevyvádíme sami? V době, kdy po ně- meckých městech se strany obecních správ úřadů páše se barbarská bezohlednost proti každé české písmeně, která se na veřejnost města odváží, hledí se u nás nečinně a lhostejně, aby komukoliv napadne, bez nejmenší překážky český ráz kraje a území podle své libosti směl porušovati. U nás povolané kruhy ani v době nej- těžšího zápasu nenacházejí dostatečné energie, aby konaly povinnost, která jim přísluší: státi na stráži národních zájmů, žádnými orgány nehá jených a vystavených všeliké libovůli. Na praž- ských nárožích roztahují se neustále s naprostou nenuceností dvojjazyčná návěští soukromých podniků, jakoby se samo rozumělo, že Praha musí být dvojjazyčným, ale Vídeň nesmí být vícejazyčným městem, ba trpí se cizím speku- lantům, impressařům, všelikým agenturám a pro- středkovatelům, aby si na pražská nároží jako na posměch — viz nejnovější Carlsbader-Pferde- rennen atd. — vyvěšovaly svoje němčourská ohlášení. Našim domácím dvojživelníkům se dopouští, aby k vůli hamižněmu předsudku vnucovali české veřejnosti svoji nemístnou, velký zájem národní poškozující dvojjazyčnost.

Některé firmy a podniky po nějaký čas zdály se chápati, co té chvíle sluší se a patří soukro- mému vyhlašovateli v městě, jehož veřejnost je česká, kde každý stálý obyvatel je ve svém zájmu povinen znáti jazyk veřejnosti — ale vypozoro- vavše nedbalost a laxní pojímání národní po- vinnosti, jaké u nás je už v obyčeji — zne- náhla bez okolků se opět vracejí ku svému zamilovanému obojživelnictví. Viz na př. známé křiklavé tabule šantánů a těch jistých »zábav- ných« místností, nosené zvláštními zřízenci po nejživějších pražských promenádách Nesvědčí o značné probudilosti, trpí-li samo obe- censtvo mezi sebou takové příznaky nekázně a neúcty k požadavkům vyššího interessu. Do smrti se nedomůžeme rovného práva v zemi, po kterém stále voláme, nedovedeme-li proti bez- ohlednostem našich superiorních sousedů, pá- chaným v jejich území vůči nám, prosaditia uhájiti dříve naprostou čistotu národního rázu ve svém území vlastním a dokud vše nenasa- díme, aby velká idea respektována byla ode všech a od každého, kdo se k našemu celku hlásí a od něho žije. Mělo by s ním jako se škůdcem býti naloženo. Nejsme Hurony, zná- mého vzoru, nebráníme našim krajanům druhého jazyka, aby si tu pro sebe a ve své společnosti němčili zcela podle své libosti, ale nesmíme trpět, aby se k vůli jejich panovačným choutkám poškozoval náš životní zájem, aby se porušovala českost našeho území, našeho vzduchu, naší veřejnosti, našich veřejných míst, nároží atd. . .«

— Kam zapadla afféra Glotzova? Při- pomínáme, že zprávu o afféře, kterou měl místní velitel zdejší, plukovník Glotz, přinesli jsme první my a sice teprve deset dnů potom, kdy se udála a jen náhodou. Tak dlouho byla totiž tutlána a sice za tím zjevným účelem, aby nikdo ničeho o ní nezvěděl. Dotklo prý se na radnici vůbec nemile, že zpráva vnikla do veřejnosti, ba jistí páni prý se u plukovníka Glotze omlouvali a ubezpečovali jej, že nestalo se to po jejich vůli, nýbrž právě naopak. Všechna česká veřejnost byla strašně rozčilena, když zvěděla o výstupu, který udál se, tušíme, 21. m. m. na tram- wayové stanici poblíž nového německého divadlaa ze všech stran znělo to: pryč s ním! Dovolili jsme si, znajíce poměry v tomto státě, schla- diti poněkud rozhorlení českého obecenstva, u něhož afekt trvá dva neb tři dny, nanejvýš týden, aby pak ustoupil rozumnému uvažování, jinak řečeno lhostejnosti a napsali jsme, že asi dlouho bude se čekati na špeditérský vůz, který pana Glotze odsud stěhovati bude. A nemýlili jsme se. Dosud se před byt jeho nedostavil. Pan plukovník vše prostě popřel i domnívá se, tím že je to vyřízeno a toho náhledu zdají se býti též rozhodující kruhy na radnici. Povinností plukovníka bylo na konduktéra podati žalobu. Zdali pak se to již stalo? Stalo-li se tak, pročse otálí s jejím vyřízením? Věci podobného druhu nesnesou dlouhého protaho vánl.

Spekuluje-li kdo tu a tam, že afféra zhasne smrtí zapomenutím, potom se velice mýlí. Jsme tu ještě my a my jí usnouti nedáme. Naděje, že by obecenstvo energickým způsobem, ale zá- konným a slušným, žádalo zadostučinění za po- hanu mu spůsobenou, nemáme sice dnes žádné naopak: národní čest sem, národní čest tam, žene se toto jako dříve za »kutálkou« a vídeňské odrhovačky vzbuzují u »umění milovného« obe- censtva v »hudebním« národě českém nadšení větší, než kdykoli jindy. Říci něco podobného jinému národu! — Širší výbor Ústřed. spolku jednot učitelských bude míti důležitou schůzi dne 23. a 24. června v Měšťanské besedě v Praze. V so- botu o 7. hod. večer počíná schůze důvěrná,o 8. hod. schůze veřejná, ve které bude se po- kračovati v neděli o 9. hod. dopol. Přítomnost všech členů výboru jest nejvýše žádoucí. — Úmrtí. Dne 15. t. m. pochována byla na hřbitově v Charvatcích pí. Rosalie Dobrová, majitelka usedlosti v Bříze. Byla velkou podporova- telkou národních podniků i chudého lidu a dožila se 75 roků svého věku. Česť budiž její památce! — Jubilejní slavnosti matiční. Výbor slav- ností žádá, aby veškeré do předprodeje dané vstu- penky (jak jednotlivcům, tak školám) pokud možno nejdříve vráceny byly buď neprodané, nebo peníze za ně stržené pokladníku slavností v kanceláři Ústřední Matice školské v úřadních hodinách od9 do 11 hodin dopoledne a od 3 do 5 hodin odpol. Peníze za inserty přijímají se pouze v kanceláři Matiční v úřadních hodinách. — Vůbec žádáme zdvo- řile, aby veškeré poplatky co nejdříve zapraveny byly za příčinou uzavření účtů.

— Liechtenšteinská čeština. Správa liech- tenšteinských statků ve Šternberku bude prodávati v červenci na svých lukách trávu, což sděluje před- stavenstvům českých obcí v okolí tímto skandálním oznámením: »Oznamení. Podhotovéna (roz. pode- psaná !) sprava K vědomosti úvádi ze dne 21. června 1900 v 9 hodin dopoledne travů na Tschlumovských lůkach v cestě veřejný dražby proti hotovemů zápla- ceni protovaty (roz. prodávatill) bude K čeniuž se pani Kůpcivý. Zádá se o patricne úverej nevi ctene predstavenstvo v — Knížecí Liechtenštein- ská správa velkostatků v Šternberků.« Kníže Liechtenstein těží zajisté z českých niv az české práce tolik, že mohl by si opatřiti, kdyby ne- byl zapřísáhlým nepřítelem českého národa, aspon tolik lidí znalých jazyka českého, aby zabránil tako- véto ostudě.; — Přepychový rychlík mezi Paříži a Kar. lovými Vary. V pátek dne 15. t. m. vypraven byl z nádraží buštěhradské dráhy v Karlových Varech prvý přepychový expresní vlak do Paříže. Vyjelv 1 hod. 13 minut odpol. a měl dva spací a jeden re- staurační salonní vůz a vůz vyhlídkový, jež zhoto- veny byly v Ringhofrově továrně. O 2. hod. 20 m. odpol. přibyl do nádraží v Karlových Varech přepy- chový expresní vlak. vypravený poprvé z Paříže.

Vozy jeho zhotovila rovněž Ringhoffrova továrnaa vystavovala je v minulých dnech na výstavě v Pa- říži. Vlak provázeli zřízenci francouzských státních — Co byl Říha není Rziha. Ve středu mi- nulého téhodne uveřejnili jsme pod tímto titulem zprávu o veliteli 9. setniny pěšího pluku čís. 102v Benešově panu setníku Říhovi, jemuž bylo vytýkáno, že choval se nepřiměřeně k záložníkům, po většině samostatným živnostníkům, kteří k jeho setnině byli přiděleni. K této zprávě oznamuje se nám dodatečně v zájmu pravdy, že setník Říha se záložníky sice velmi přísně zacházel a při cvičení užíval výrazů bezohledně příkrých, nicméně že nikdy nepronesl slova ani věty urážející českou národnost, k níž se pan Říha sám hlásí.

Dobrodružství Pařížana v Trojiu Prahy. V nevýslovných úzkostech a útrapách prožil minulé dva dny kožešnický pomocník Antonín Kraml, 26letý, a vzpomínky na neblahé dobrodružství, které ho předvčírem potkalo u Troje, budou mít ještě dlouhé trvání. Kraml po řadu let byl zaměstnán v Paříži a uhospodařil si slušný obnos, takže mohl se dobře vyšňořiti, když minulého týdne nastoupil cestu z Paříže do Čech, jsa doplňovacím okresem povolán k vojenskému cvičení. V neděli přijel Kraml do Prahy. Nebyl zde už velmi dlouho a s potěšením procházel ulicemi, bedlivě si vše prohlížeje. V zamy- šlení dostal se až za Karlín, kde jsou remisy tram- waye. Přistoupil na pobřeží Vltavy a díval se na ruch, tamtéž panující. Náhle někdo o něho zavadil. Kreml probral se z myšlenek, ohlédl se a spatřil mladistvou dívku, která se na něho láskyplně usmívala. Seznámili se spolu velmi záhy, mladý muž elegant- ního zevnějšku a mladá dívka v naškrobených šatech. Rozmlouvali spolu vroucně, až se dostali do Troje, kde se později rozloučili. Kožešnický pomocník z Pa- říže opět osamotněl. Kochal se pohledem na bujnou zeleň a dostal se opět na břeh Vltavy. Počasí sice nebylo příliš příjemné, ale otužilý pomocník přece zatoužil vykoupati se v řece. Vyhledal si příhodné místo, kde odložil cylindr, nový svrchník, hedvábný dráh.

deštník a kde uložil si i ostatní oděv, načež vstoupil. do řeky. Po dlouhém putování bylo mu ovlažení velmi příjemným a Kraml pustil se dále do Vltavy. Leč překvapení velmi bolestné mu bylo připravováno. Tulák jakýs, jehož totožnost dodosud nemohla býti zjištěna, přiblížil se k úkrytu, kde měl Kraml složený oděv a nepozorovaně se oblékl. Nejprvé vzal na sebe bílé prádlo, pak nový oblek, na to z brusu nový svrchník a právě v tom okamžiku, když koupající se Pařížan zalétl zrakem svým k onomu místu, kde měl svoji garderobu, posazoval si tulák nový moderní cylindr Kramlův na hlavu. Kraml ve zděšení volal na da- rebu, aby se opět svlékl, ale ten ovšem vyzvání tomu nevyhověl a pelášil, co mu nohy stačily, k ne- dalekému návrší, stromovím obrostlému. Pomocník Krami navzdor své zcela mimořádné situace ploval ku břehu, vystoupil na pevnou půdu a běžel za zlodějem. Leč marné bylo jeho veškeré úsilí.

Zloděj, dostav se do lesíka, zmizel v houštinách, jakoby se byl do země propadl. Kraml běhal v okolí neustále jako šílený. Přišel nejen o oděv, ale io úspory. V kapse vesty měl zlaté hodinky se zlatým řetízkem, v náprsní kapse tobolku se čtyřmi desít- kami, stofrankovou bankovkou, desíti 10frankovými bankovkami a francouzský los. Dále měl v obleku domovský list a pracovní knížku, v kapse kalhot tobolku s několika zlatníky, korunami a franky. Po všem bylo veta. Krami volal z plna hrdla o pomoc, ale nedostalo se mu jí. Kdokoli spatřil muže úplně bez obleku zmateně v polích pobíhajícího, do- mníval se, že to ubohý šílenec a proto rozprchli se, aby nikomu neublížil. A nenalezl se žádný hrdina, který by se byl k němu odvážil přiblížiti. Soumrak počal se již snášeti nad krajinou a Kraml stále ještě marně hledal někoho, kdo by mu alespoň nejnutnější oblek zapůjčil. Když pak nastala tma, zalezl do kupy sena, ukryl se v něm, aby nenastydl a zůstal tam až do rána. Včerá, jakmile se počalo rozednívati, ubíraly se po nedaleké cestě ženy do práce. Pa- řížan z pochopitelných příčin vystrčil pouze hlavu a prosil, aby povolaly stráž policejní.

Ženy ve zděšení se rozprchly, domnívaly se, že v kupě ukryt je šílenec. Konečně přece dělník jeden se nad ním slitoval a vyslechnuv jej v kupě, oznámil jízdní hlídce policejní, kdo se v polích ukrývá. Ač- koliv příhoda tato stala se již za stanicí policej- ního obvodu, polisté přece se tam vydali, opatřili Pařížanovi ošumělý zahradnický oděv — jiného nebylo v okolí k dostání — a pak odvedli ho na komisařství v Libni. Kraml udal, že utrpěl škody úhrnem 800 korun. Při výslechu vyslovena byla po- chybnost o správnosti údajů Kramla, on však tvrdil, že celé toto mrzuté dobrodružství je úplně pravdivé a vybízel, aby telegrafickým dotazem u společenstva kožišníků v Paříži byla správnest jeho tvrzení pro- kázána. Prozatím nalezá se Kraml pod střechou bez- pečnostního oddělení.

— Poštovní expeditor zatčen pro zpro- nevěření. Poštovní a telegrafní ředitelství ve Vídni oznámilo telegraficky pražskému bezpečnostnímu úřadu policejnímu, že poštovní výpravčí Josef Peter v r. 1871 v Karhanicích u Nechanic narozený, který byl přidělen poštovnímu úřadu v Payersbachu, zpro- nevěřil tamže erární poště peníze v obnosu 470 K 25 h, načež z Payersbachu zmizel a stopa jeho že vedla do Prahy. Pátráním bylo zjištěno, že na smí- chovskou poštu docházely dopisy, adressované poste restante na Josefa Petra. Na smíchovský poštovní úřad vyslán byl tajný policejní zřízenec, který včera Petra zatkl v tom okamžiku, když si přišel vyzved- nouti dopis poste restante. Zatčený, který udává, že se defraudace dopustil z nevýslovné bídy a nouze, byl dopraven k trestnímu soudu do vazby. — Výjev z ulice. O těžkém poranění 27le- tého dělníka Augusta Vyžrala z čís. 35 na Smíchově sdělují se tyto podrobnosti. Včera o půl 5. hodině odpolední povstala ve Vltavské ulici před domem čís. 277 na Smíchově hádka mezi 50letým honákem dobytka Samuelem Glasem z Košíř čís. 38 a Vy- žralem. V slovní půtce dal se Glas tak uchvátit, že pružnou holi, opatřenou těžkým olověným kno- flíkem, tak zv. zabijákem, udeřil Vyžrala tak mocně do hlavy, že týž okamžitě klesl a pozbyl vědomí. Těžce na pravém spánku zraněný byl v ambulan- čním voze dopraven do nemocnice. — Podvodný inkasista. Hugo Moor, 23letý israelita ze Lvova, býl zaměstnán jako komtoirista u svého bratra Lva Moora, obchodníka v Praze. V minulých dvou měsících mladý Moor neoprávněně vybral od zákazníků svého bratra úhrnem obnos 986 zl., který ve veselých společnostech prostopášně promrhal. Včera byly podvodné jeho manipulace od- haleny a Lev Moor bez milosrdenství nechal svého bratra dopraviti k trestnímu soudu do vazby.

— Velká výtržnost při taneční zábavě povstala v noci na včerejšek v hostinci číslo p. 241 v Michli. Dělník Drník dostav od mladistvé dívky od- mítnutí k tanci, rozlobil se a způsobil tak značnou výtržnost, že zábava byla přerušena, nářadí a nádobí v hostinci roztříštěno a celá řada účastníků zábavy zraněna. Obecní strážník František Semrád marně snažil se zjednati pokoj. Nejvážněji poraněn byl řez- nický pomocník Václav Kozák z Michle č. 237, jejž Jan Drník udeřil sklenicí do hlavy. Zraněný byl po 3. hod. ranní dopraven na strážnici v Nuslích, od- kudž neprodleně odvezen do všeobecné nemocnice. Původce výtržnosti Drník byl zatčen. — Z nemocnice do žaláře. Obecní tajemník Václav Hakl, 49 roků starý, při obecním úřadě v Nýr- sku dopustil se zločinu podvodu. Když zločin vyšel na jevo, chtěl tajemník vyšetřování uniknouti tím, že se pokusil o sebevraždu. Dne 15. května t. r. vypálil si kulku z revolveru pod pravým okem do hlavy. Kulka vyrazila mu oko a vjela pod spánkem ven způsobila mu těžké zranění. Hakl byl dopraven do pražské všeobecné nemocnice, kde se tak pozdravil že byl dnes propuštěn. Nikoliv na svobodu, nýbrž byl přímo dopraven k trestnímu soudu do vazby vy- šetřovací. — Bleskem usmrceni. Píše se nám z Čer- vené Řečice: Dne 16. června o 4. hod. odpoledne snesla se krátká bouře nad okolím Červené Řečice. Při bouři té udeřil blesk do vysokého smrku, sjel