2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
8. ledna 1909. Číslo 8.
4
article
Vídeňské praeludie
Vídeňské praeludie
ke smíru česko-německému?
Z Vídně, 7. ledna.
(Telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Na venek jest ve vnitropolitické situaci klid
ale za kulisami jest velmi čilý ruch. Pracuje
se horlivě o zajištění pracovního programu říš-
ské rady, ale též o zabezpečení dělnosti českého
sněmu; ve spojení pak s oběma těmito věcm
o otázku kobinetu.
V poslodních dnech dály se všude tiché
pronikavé průpravy. Jde při pokusech těch —
tak se totiž vypravuje — prý o spořádán
záložitostí česko-německýc h.
Zcela stručně a konkretně lze vystihnout
snahy po té stránce, podniknuté takto: poměr
obou národních kmenů v Čechách má býti upra-
ven z Vídně. Formule a forma pro takové roz-
sáhlé řešení se ovšem dosud neznají a jen tolik
bylo o nich řečeno, že dlužno celou otázku po-
padnouti za jiný konec než dosud!
Jest však povinností objektivního zpravo-
dajstva upozorniti na faktum, že připravu j
a chystá se v parlamentě a ve státě akce
směřující k „věenému spořádání nejaktuálněj-
ších a nejkritičtějších částí česko německého
zápasu jazykově národního a kulturního.“
Není povědomo, jak velký by byl okruh
jednotlivostí, které by se pojaly do „kompro-
misu“ toho, na místech vládních však prý do
spěli k poznání, že bylo by stavěti na písku.
kdyby zamýšlené akci nepředcházelo prý „při
měři“ v Čechách, by vyloučily se předem kon-
flikty a krise, jichž narostla již od počátku
října 1907 dlouhá řada.
Vídeň
Čechy
5
article
Podobá se, že působí směrem právě vytče-
ným tři složky: vládní, křesťansko-sociální u
polská. Prostřední jest nejsilnější a nejviditel-
nější. Dlužno však konstatovati předem, že pá-
nevé dr. Lueger, dr. Gessmann a prine Licebten
stein jako často již také tentokráte prozrazuji
buď úmyslnou neb skutečnou neznalost poměrů
v Čechách a událostí, které se sběhly ve dnech
posledních. Jinak nemožno vysvětliti lež, hlása-
nou dnes jejich orgánem „Austrií“, jakoby ne-
dělnost sněmu českého — byli způsobil
Čechové (!) a jakoby bylo povinno st
jejich (1!) při „jednání v nejbližších
dnech“ nastávajícím ustoupiti (n)
couvnouti (1l)
Křesťanšti sociálové vždycky se holedbaji
že jsou zásadními odpůrci každé obstrukee,
zvláště však že jsou odpůrci každé kapitulace
před obstrukci svévolnou. Nuže — křesťanšt
sociálové mají příležitost osvědčiti svůj odpor
hlásaný v létech 1899—1904 proti české ob-
strukci, teď také na německé obstrukei
Nedosti toho. Křesťanšti sociálové ve chvíli,
va které hrají „roli konejšitelů, smířovatelů
vyrevnatelů“ mezi Čechy a Němci, ne-
smějí sami ze sněmu dolnorakouského házeíi
smolné věnce planoucí na doškové střechy če-
ské, jakým je známý lex Kolisko, který obno-
viti chlějí v kampani zejtra počínající zase for-
mou nejpřikřejší, pilným návrhem. Tak se ne-
hasí požár jazykového boje, tak se rozdmychuje
olidární podpora celé hral
nadouv
doktor
Lueger
Gessmann
Čecho
Němec
Kolisko
Čechy
Austria
6
article
vosti německé jimní může mnti jenom náisledel
jeden: nikoliv umenšení všcobecného napjeli
nýbrž ještě jeho stupňování,
O jazykovém sporu při poštovním
ředitelství pražském
má včerejší »Prager Tagblatt« zprávu vídeňského
prý původu, na všechen způsob však přím
strašně demonstrující, jak zvrácené a zkažené
jsou německé pojmy o státní správě Dle sdělen
»Pr. Tagbl.« jednalo se na konfereneích po-
štovního presidenta Krausa a jeho náměstka
Swobody v ministerstvu obchodu jednak o úpravě
jazykové stránky úřadování při poště, jednak
o objasnění úřadního postavení vicepresidenta
Prager
Kraus
Swoboda
7
article
Swobody. Co o této věci »Pr. Tegbl.« vykládá,
je tak nehorázné, že je třeba výklad jeho za-
znamenati doslovně. Znl:
»Při zřízení tohoto úřadu dána byla baronem
Beckem německým poslancům pre-
hlášení, dle nichž bylo přípustno souditi,ž
místo to bude ochranným úřadem národ-
ním. Ale ve výnosu, jímž místo vicepresidentské
bylo utvořeno, byla působnost vicepresidentova
tak krátce načrtnuta, že zvláštní, politicky upra-
vené místo uplatněno nebylo. Nynější minister-
stvo soudí, jak se zdá, že místo vicepresidentské
je — jak by se věc zajisté měla za pravidelných
poměrů — ryzí místo úřadnické. Celý
vznik místa toho odporuje však tomuto ná-
zoru a vláda bude se ovšem musit odhodlati
uznati při poměrech v Praze převládajícíei
zvláštní úpravu tohoto úřadu a tímto
způsobem zjednati konečně ochranu německým
úřadníkům.«
Konečně sděluje »Pr. Tagbl.«, že výno
v ministerstvu obchodu připravený, který by
znovu uplatnil výnos ze dne 144. dubna roku
1899, má ministerský předseda již v rukou,
že jej zkoumají oba ministři krajani. Při jed
nání poštovního presidenta a jeho náměstka
v ministerstvu obchodu prohlásil správce mini
sterstva toho, že výnos ten bude vydánd
15. t. m., což však zpráva »Pr. Tagbl.« pova
žuje za pravdě nepodobno; je prý tedy věe
německých poslanců, by zachránili neudrži
telnou situaci německých úřad
niků (patrně hlavně německého vicepresidenta
Swobody. — Red.). — Sdělením tímto je ne
přímo potvrzena onehdejší vídeňská zpráva
Swoboda
Beck
Praha
Reda
8
article
»Národních Listů«, že o osudu jazykovéh
sporu u ředitelství pošt v království českén
není dosud rozhodnuto. Kromě toho všakje
citovaná část výkladu v »Pr. Tagbl.« včer
uveřejněného a beze vší pocbybnosti věrně tln-
močícího stanovisko německých politiků úžas-
ným přímo přikladem, kterak německo-nacionáln
politika zlotřile zrovna falšuje základní myšlenku
veřejné správy. Němci vymohou si za padělaný
obstrukční náběh sinekuru pro svého člověka
sinekuru rázu čistě správního a zrovna se katl
když sinekura ta nestává se úřadní pobočkou
podřízenou vykonavatelkou rozkazů jejich Volks-
rathu. Povolit jim, a veškerá státní správa jest
rázem znemožněna. Je věru otázka, co by se
tu mělo více vytknouti: zda absurdita něme-
ckého požadavku nebo jeho drzost. Snad oboji
stejně a zároveň. A v tomto smyslu dlužno
pak posuzovati politickou postavu bývalého
ministerského předsedy bar. Becka, který pro-
vedení oné absurdní drzosti Němcům slibil,
v tom smyslu dlužno též posuzovati neopatrnost
těch českých politiků, kteří by byli takovému
bar. Beckovi obětovali všecko, i to, co nikd
nemá práva obětovat.
Němec
Beck
9
article
Milovanovičova odpověď na
Forgachovy rozklady.
Z Bělehradu, 7. ledna. (K. k.) Jak známo,
rak.uh. vyslanec hr. Forgach dostal roz-
kaz, aby podal ministru Milovanoviči
rozklady pro jeho řeč ve skupštině, a po-
žádal ho o autentické znění několika jeho
výroků.
Ministr Milovanovič podav žádané ob-
jasnění, zmocni! dnes hr. For-
gacha, aby jeho jménem pro-
hlásil vřdeňekému kabinptu, že
řeč jeho neměla žádné agresivní
tendence proti Rakousko-Uhersku.
Dodal, že nějaký urážlivý úmysl ho byl
dalek a proto lituje, byly li výrazy, jichž
užil, chtěje srbské stanovisko v bosenské
otázce vyložiti, v Rakousko-Uhersku pojaty
tak, jakoby byly vnuknuty nepřátelskými
city k mocnářství. Konečně neváhal prohlá-
siti, že považuje kritiku vnitřníeh
otázek moenářství rakouského,
kterou někteři řečníci ve skupštině pronesli,
za příčíci se mezinárodní zvyklosti, a že ji
tudíž neschvaluje.
Milovanovičův
Forgachův
Forgach
Milovanovič
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. ledna. (Bankovní otáz-
ka.) „N. W. Tagbl.“ má přímo od dra. Wekerla
podrobné vylíčení názorů uherské vlády na otáz-
ku bankovní. Většina zpráv, otištěných ve ví-
deňském listě, jest našim čtenářům už známa
Zajímati může následujíeí odstavec: Uherská
vláda stojí na stancvizku úplné parity v obor
N W Tagbl
Praha
11
article
bankovním a finaněním a proto se bude snažiti
o provedení bankovního dualismu. Ti
se má rozuměti zřízení kartelové banky.
s níž souhlasí Frt. Košut a hr. Apponyi a která
by byla s to odzbrojiti také agitatory pro úplně
samostatnou cedulovou banku a vyhověla by
i nejhorlivějším obhájcům bhakovní rozluky,
jako předsedovi Justhovi a posl. Hodloovi. Prote
jest možno, že první, ale niloli krajní návrh
uherské vlády bude sestavon na podkladě kar-
telové banky. Rozhodující uherské kruhy jsou
si vědomy, že tento plán narazí na odpor dvou
činitelů: rakouské vlády a rak. -uherského ban-
ku. Třetí činitel, koruna, nebude, jak se
praví, návrhu takovému činiti obtíží. Přes tytc
obtíže dr. Wekerle soudi, že myšlenka karte-
lové banky mobla by nejsnáze přivésti ke kom
promisu v bankovní otázce.
Méně vhodným zdá se mu návrh člen
magnátské sněmovny, Laneya, který chce, aby
se nynější privilej rak.-uher, banku prodlouči
do r. 1917 t. j. do doby, ve které vyprší ny
nější rak.uberské hospodářské vyrovnání a ob
chodní smlouvy s cizími státy. Návrh tento nedá
se prý provésti proto, že rak.-uherský bank by
neuzavřel smlouvu na tak krátkou lhůtu. Na
všechen způsob nejbližší týdny budou státi ve
znamení bankovního vyjednávání.
Košut
Apponyi
Justh
doktor
Wekerle
Laneya
12
article
Z Lublaně, 4. ledna. (Protestní schů
ze liberálních Slovinoů.) Podobně
jako slovinští klerikálové, svolali i liberální po
slanci schůzi, v níž rozhodně protestováno prot
nejnovějším vládním opatřením ve prospěel
hrstky kraňských Němců. Schůze, svolané poli
tickým spolkem do,městského domu“, zúčastnl
se na 1000 osob a přítomni byli všichni lublan
ští poslanci, Iv. Hribar, dr. Oražen, Plantnn.
dr. Tavčar a Turk. Jednáno nejprve o zbyteč-
ném třetím zemském školním inspektoru. V
Štyrsku na 22 střední školy stačí dva zemšt
inspektoři; v Kraňsku je pouze 10 střednich
škol a přece tu zřízeno másto třetího inspek-
tora. Na všech středních školách v Kraňsku
je 200 skutečných německých žáků a pro ně
zřízen zvláštní zemský inspektor. V přijatě na
to resoluci vláda se vyzývá, aby jmenování pro-
fesora Belara zemským inspektorem zrušila
a řišští poslanci se žádají, aby zrušení vymohli
třebas nojkrajnější oposicl.
Druhá část schůze věnována zemskému
presidentu, bar. Schwarzovi, jenž přím
vyzývavě podporuje všude v Kraňsku německý
žmvel na úkor Slovinců. V druhé resoluci žádá
se bezodkladné odvolání bar. Schwarze z Lu-
Z Pešti, 5. ledna. (Na obranu rumun
ského vyučování.) Dle nařízení, jež ne-
dávno vydal ministr osvěty, hr. A ppony i, má
se ve vyšších třídách národních škol vyučovat
maďarsky i náboženství. Četní rumunšt
duchovní neuposlechli tohoto nařízení a vyučo-
vali náboženství v jazyku rumunském. Zato
jim vláda odňala honorář za vyučování. Řecko-
katolický arcibiskup Viktor Mihályi vyda
tyto dni duchovenstvu své diecese okružní list.
v němž upozorňuje, že v otázkách náboženskýc
isou podřízeni v prvé řadě biskupovi a nábožen-
ství mají ve školách vyučovali rumunsky dále
i když zato pozbudou dosavadních platů ze
státní pokladny.
blaně.
Němec
Iva
Hribar
doktor
Plantnn
Tavčar
Turk
Schwarz
Mihályi
Lublaň
Kraňsko
Pešť
Lu
13
title
Politické zprávy zahraničné.
14
article
V Praze, 7. ledna.
Praha
15
article
Dopisovatel „Nového Vremene“ navždy vy-
hoštěn z Vidně i Rakousko-Uherska.
Vídeňský dopisovatel „Nového Vremene
telegrafuje svému listu z Vídně: Právě ke mno
do hotelového pokoje přišli dva policejní zří
zenci a vyzvali mne, abych se okamžitě s nim
odebral na policejní direkci. Zde mne přijal
velmi laskavě a oznámili mi, že pravidla o bez-
pečnosti rakousko-uherského státu toho vyža
dují, abych byl vypovězen z území Rakousko-
Uherska bez práva, někdy se vrátiti.
Dopisovatel dodává: Rakouská vláda se
tím způsobem mstí novináři za jeho články.
pravdivě nakreslivší stav Slovanů v této mon-
archii
Nový Vremen
Rakousko
Uhersko
Vídeň
16
article
Nám není nic známo, že by se byl vídeňský
dopisovatel „Nového Vremene“ něčím zvlášt
ním prohřešil proti „bezpečnosti rakousko-uher
ského státu“. Vypovězení jeho dlužno považo
vati pouze za znamení doby.
Clemenceau a Anglie
Jak známo, vyvolala velkou pozornost po
známka, učiněná Clemenceauem v jeho velke
nedávné řečí ve Varu, že se hodlá vzdáti před-
sednictví kabinetu. Jisto je, že důvod k jeho
odhodlání nelze hledati ve vnitřní poli-
tice francouzské, neboť vítězný výsledek voleb
mu pojišťuje důvěru země. Ale spíše hraničí se
zahraniční politikou. Clemenceau jako vlastní
tvůrce entente cordiale s Anglií chce tak prý
demonstrovati proti válečným choutkám Velké
Britanie. Clemenceau nechce válku
a odstoupí, bude-li Anglie dále se zanášeti vá-
lečnými plány, neboť nechce k tomu spolu
působíti.
Clemenceau
Nový Vremen
Anglie
Vara
Velká Británie
17
article
Reformy v zahraničním úřadu německém.
Vyslanec Kiderlen-Waechter, vrátiv se z do-
volené, převzal opět svěřené mu práce v zahra
ničním úřadu. Kromě praci, týkajících se bal
kánských otázek, bylo mu odevzdáno proveden
nových reforem v zahraničním
útadu. Vyhotovil se státním sekrelářem
Schoenem podrobný návrh, který bude
předložen kaneléři Bülowovi. Zamýšlené re-
formy nebudou však provedeny před jarem 1909
Dělník ve francouzském senálu
Při posledních volbách do senátu byl též
zvolen socialista Vietor Reymoneng, jenž je
prvním dělníkem, který vstupuje do slavného
shromáždění v paláci Luxemburském. Dosavad
ními vůdci socialistů v parlamentě byli profesoří
advokáti, lékaři a obchodníci. Reymoneng po-
chází z chudé, selské rodiny, byl polním děl
níkem, pak námořníkem a konečně dělníkem
v arsenálu toulouském. Byl řádným
inteligentním pracovníkem a stal se dilovedoucím
Velmi horlivě věnoval se agitaci socialistické
byl častým řečníkem na schůzích lidu. Domohl
se plné důvěry svých představených i svých
soudruhů. Představení byli mu zejména vděčni,
že zakročil proti propagandě skutke
a odradil dělníky od násilnických prostředků.
Není ještě 50 let stár, je statný, veselý muž
s příjemnou, olevřenou tváři a jeho přátelé
dělníci nazývají ho všeobecně »dobrým kama
rádem«
Waechter
Bülow
Vietor Reymoneng
Kiderlen
18
article
Bouře v Persii
Do Londýna zaslány byly telegrafické zprávy
z Teheranu, oznamující, že v Ispaha nu
zuří stále povstání. Situace je svrehovaně vážná.
neboť zavládla úplná anarchie. V
jáci vyplenili hlavní bazary a skladiště
Guvernér a mnozí vysoci úřadníci uprchli
na britský konsulát, jiní přední občané uchýlil
se na ruský konsulát
Pořádek v odbojném Ispahanu udržuj
Bachtiarové. Šrelesespečoval nznati guverní
rem Semsana Chána, vůdce Bachtiarů. Angfick
a ruský vyslanec podali důtklivé rozklady, ab
zaveden byl klid a pořádek. Saad ed Daulei
byl prý jmenován ministrem zahraničních zá
ležitosti.
Reakce v Číně
(Útěk či odboj Juanšikajův?)
Jest dnes zřejmo již, že pád Jusnšikaje
způsoben byl stranou Mandžů, kteráž usiluje
o návrat k reakci. Zůčastněn byl na pádu to
hoto muže, kterýž zorganisoval nynější armádu
čínskou a potlačil povstání boxerské, i nynějš
ministr vojenství Tieliank. Dekret o sesazen
opatřen jest pečeti mladičkého císaře. V Pekině
jsou teď veliké obavy před dalším vývojem věcí.
Pád Juanšikaje, kterýž přál Čiňanům proti Man-
džům, způsobí možná vzpoury prvých. Vysla-
necké stráže z Pekina nebudou asi proto odvo-
lany. Ještě v sobotu zahrnoval prine vladai
Saad
Daulei
Juanšikajův
Zůčastnit
Persie
Londýn
Teheran
Čína
Pekina
Man
19
article
v sezení velké rady Juanšikaje pozornostmi
svými. Když ale Juanšikaj přišal domů, nalez
tam dekret o svém propuštění. Propuštění budou
asi i jeho stoupenci, místokrálové v Čile, Kan-
tonu a Mandžursku. Dle jedné zprávy Juanšikaj
jest na útěku z Číny do Anglie, dle jedné ně-
mecké depeše vrátil se ale z Tjencina polaji
do Pekina, což by nasvědčovalo, že se chystá
k odboji proti dynastilm.
Zoologická zahrada v Praze.“
Odpovídá prot. Jití J a n da
Dnes vracím se k prvým dvěma odslavcům po
jodnání páně Něencova.“*)
V prvém odstavci je celkem as to, co sámí na
různých mistech, přovážně pak v tomto časopise,
jsem během posledních let byl napsal — p. Němec
nesloduje ptrně naši publicistíku o všech těch člán-
cích nevěděl. Nový je pouze návrh, aby zeologická
zahrada založena byla jako podnik čistě lidový. Mám
za správnější, aby takový podnik byl lidu snadno
přístupný, ale ne naprosto všem choutkám nej-
širšího publika vyhovujíci. Pak za krátko změnila
by se zoologická zahrada ve sbírku altrakcí, jakk ou
na příklad svého času byl vídeňský „Tiergarten“.
který zahynul nejen nesvědomitou správou, nýbrž
i, což zvlášť podotýkám, nelečnost právě toho pu-
blika, jemug v nejširších rozměrech hověl. V tomto
podniku objevovala se nejdražší zvířata, jen aby s
vzbudila účast širších vrstov, zřizována nákladná
zákoutí, jako na př. obrovská roliéra, dosahující té-
měr výše okolních domů s umělou alpskou krajinkou
a oživená celým hejnem orlů a supů, dováženy ka-
ravany — jež brzo co změnily v paleniště nemrav-
nosti — kololoče, vozíky, exolickými zvířaty tažené.
měly poutati mládež — a na konec totéž nejširší obe-
censtvo, od něhož podnik tolik si sliboval, opouštělu
až opustilo celé v dluzích se topící podnikatelstv
a „idová“ zoologická zohrada byla pochována.
Něencův
Němec
Kanada
Čína
Anglie
Praha
20
article
Má-li zoologická zahrada dnešního dne státí n
životném záklalě, musi předem konati svůj účel
poučný. Musí býti školou pro vědychtivé a
školu není pouhou zábavou. Právě jen z hořké
vytrvalé práce vzniká požitek sladkého poznává nía
kdo vyhýbá se trpkostem, nezažije slastí. Hned na
prvý pohled plně zajímající věcí brze omrzí svou
přílišnou zábavností a nastane nula. Zoologická za-
hrad nemůže rázem získati své obccenstvo, musí
si je sama vychovati. A len úkol výchovný připadá
správě, jež musí ukázat prakticky, co dovede. Již
předem hlásali, to či ono budeme tam míli, takči
onak věc zařídíme, nemá smyslu. Vždy zas nalezne
se někdo, kdo pozvedne svého „zkušeného“ či měně
zkušeného hlasu: to se mi nelíbí, to musí být jinak.
Vyhověti takové stohlavé hydře, sežirající vše pro
pouhý osobní náhled, je holou nemožností. Jest za-
jisté správně, předložiti celý projekt širší veřejnosti,
ale poděkoval by se stavitel, jehož projekl byl kon-
kursem přijat, aby mu každý, kdo jednou bude mit
s jeho podníkem co společného, kázal zachovati se
dle jeho mínění. Nechceme-li v nejkratším čase státi
se hříčkou vrtkavého minění tak zv. širší společnosti,
musime svůj podnik poslavili na základ věde-
cký. A tu přestává každý další rozklad, tu třebo
se svěřiti jedné hlavě a jednomu vedenl.
21
article
Ten, kdo by se uvázal pak ve skutečné provedení
věci tak důležitě, ručí svou zkušeností, svou
dobrou vůlí a svou dosavadní činností
za zdar podniku.
O nemožnosli návrhu páně Němcova, pokuds
týče oblastí, zmínil jsem se již v poslední odpovědi
a podofýkám ještě jen tolik, že žádná dnes existující
zahrada zoologická v Evropě — a prostuduoval jsem
prakticky téměř všechny — není zařízena dle toho
vzoru a že všude o illusornosti takového podniku
bylo jednotně mínění. Zoclogické zahrady nynější
nejsou, jak p. pisalel se domnívá, zastaralt
podniky, nýbrž z velké části na trpkých zku-
šenostech založené, úplně zmoderni-
sovaně úsťavy. Sledují otázku praklicky po
úsudek. Zvlášť nemžstně jest pak palrně z úplného
neporozumění vyplývajicí podlceňbvání skvoslně za-
řízené i s inktem vedené zoologické zahrady schön-
brunnské. Choutkám nejširšího publika, jež nejraděj
vídí barnumovské nebo hagenbeckovské hromady lv
a tygrů s krotitelem v husarské čamaře uproslřed,
arci ani tato dokonalá zahrada nevyhovuje
Ve druhém odtavci svého pojednání obrací se
p. plsatel proti zvolenému místu. „Horšího místa vů-
bec už není!“ ulevuje svému rozhořčení. Nemusi
bych vlastně již ani znovu lámati kopí za Šívanici —
vyložil jsem již důkladně všechny důvody pro toto-
místo v řadě článků a mimo nepalrné osobní mínění
nenalezlo se odporu — ale ježto p. pisatel patrně ani
slova z mébo obhajování nečell a ježto by snad věci
škodilo, kdybych neodpověděl, zrekapituluji stručně
to, co již jsem napsal.
Zajímavo jest, že právě jeden z důvodů, který
p. pisatel uvádí proli, jest jedním z nejpádnějších
pro! Totiž blívkost města. Náš podnik musí se
opírati o návštěvu co nejhojnější, má-li jednak vy-
*) Viz stejnojmenný článek v ranním čísle t.l.
ze dne 7. t m.
**) Viz večerní vydání t. I. ze dne 3. a 4. t. m.
Němcov
Evropa
22
article
Tímto slohovým uměním nabývá teprve celý r
mán zvláštní barvy a umělecké výraznosti, která
z něho činí pevné, silné a zilně individuální dílo.
vč.
Z nových svazků Ottovy „Světové
knihovny“.
»Světová knihovna« vykonává po tichu, ale dů-
sledně svoje poslání. Ani se nenadějeme a bude ob-
sahovati na tisíc čísel! A přece se nám zdá, že tent
důležitý literární podnik není ještě zplna pochopet
ve svém celém významu!
Mimo práce původní našich největších autorů, ob-
salje již dnes, při bezmála 70U svazeích, ukázky
z děl čelnějších spisovatelů všech národností, stejně
tu přihlíženo v pečlivém výběru k básním i průse
k čelbě vážné, vědecké i humoristické
Kulturní význam »Světové knihovny« má svoje
těžíště v její láci. 20 haléřů může vydati za knibu
každý, to znamená, že každý může si opatřili
literárně cenný spis a postupně celou knihovnu
dle svého vkusu, to znamená, že dnes již neplati
(i jinak lživé) tvrzení, že česků kniha je drahá!
Je třeba jen trochu dobré vůle a trochu více po-
chopení a — červené svazečky »Světové knihovny
ocitnou se na stole každého českého člověka . ..
Z posledních svazků vybíráme:
Maurice Maeterlinek: »Dvě lout
ková dramata« (č. 687). Obě hry (»Alladína
Palomid« a »Smrt Tintagilova«) nezaprou v ničem
svého velikého tvůrce. Obě včarují čtenáře v ne-
známo, v kruhy zaklelě, kde strašlivé Fatum podává
ruce lidské Vášni; zavedou čtenáře v říší p dvě-
domí, kde základy duše zachvívají se neznamými
hrůzami a kde scěny mění se divnou hrou tajemné
kausality jako ve snu. Symboly úchvatné a děsivé
hrnou se z úst hrají ích figur, jež sami jsouce perso-
niflkovaným Silami, mluví dialogy hlubokých vý
znamě, které ducha lákají a zároveň straší jako
vodní viry...
Ottův
Mauric Maeterlinek
Palomid
Tintagilov
23
article
Překlad mistrovských těchto prací pořídila Mari
Kalašová s uznáníhodnou pečhivostí.
* Lucius Apulejus: Amor a Psych
(č. 688) Slavný římský autor a magus L. Aputejus
z Madaury, který žil v II. sloletí po Kristu, napsal
celou tadu děl filosofických a románů. Většina jeho
spisů se však ztratila, Přítomný překlad z latiny p.
Ant. Macka je překrásná báje o Amorovi a P'syche,
jež jistě přijde vhod, zvláště těm, kdož nemohou
cisti originálu. Antické názory, dnes nám tak vzdá
lené, dobově i odlišnými disposicemi duševními pro-
zrazují se každou řádkou autorovou a dodávají po-
vábnému spisu tím větší zajímavosti. Obec našich
okkultistů měla by věnovati pozornost tomuto pře-
klanu, jeť dle názorů moderního okkultismu Gjehož
badatelé docílili v posledních letech porovnáváním
náboženských elementů všech dob a národů pozoru
hodných výsledků), jeť tato báje hlubokou allegorií
vzlahující se na spojení duše smrtelné s nesmrtelným
božs ým principem (Keistus, Lagos).
Látka tato byla často zpracována v literaturách
orientálních i středověkých: nejrozséhleji od středo
věkého mystíka Christiana Rosenkreuze v »Chemické
svalběe.
* D. S. Merežkovskij: Ploreneké novely
(č. 669.—691.). V knize jsou přeloženy čtyři povídky
»Láska silnější než smrt«, »Nauka lásky«, »Miche
Angelo« a »Svatý Satyr«. Z nich nejkrásnější a ka-
rakteristická pro aotorovu fikci, plná překvapujících
detailů, je novela »Michel Angelo«.
Kalašová
Lucius Apulejus
L Aputejus
Krist
Amor
P sych
Christian Rosenkreuha
Merežkovský
Angela
Svatá Satyr
Michel Angela
Mari
Madaura
Lagos
Amor a psycha
Ploreneký novela
24
article
Zde vidíme jej, toho giganta umělce, jak tvořía
dumá, jak trpí a strádá, nazíráme do jeho grandios-
ních snů, díváme se mu takřka přes rameno, an
tvoří svá nesmrtelná díla. Tak plasticky kresliti do
vede jen Merežkovskij; doba i námět, toť jeho žive
a proto také je tato novela skvělým pendantem k
slavnému románu téhož autora: »Leonardo da Vinci-
(v českém překladě vyšel u Sokola).
Novella »Svatý Satyr«, zpracovaná na motiv
Anatola France, je legendou evekující staré mriv
boby v nový živol, plný čaruplné poesie. Dvě prvn
novelly jsou psány ve stilu Boccaciově a prozrazuj
velikou znalost staré italské kultury
Překladatelka Žofie Pohorecká opatřil
knihu pěkným úvodem o literární činnosti Merežkov-
ského, toholo belletristy mystika, jenž nalezne u nás
asi dosti příbuzných duší.
Voltaire: Listy Amabedovy. Belletri-
stické spisy Voltairovy začal u nás poprvé překlá
dati Havilček. Od té doby vyšty jeho »Romány
(prof. Krejč). Candide (ve Svět. knihovně). Zadie
(Zachar) a »Člověk prostodušný« (Macek). Z jeho
hásní nevyšla v češtině dosud žadná. Voltaire
platí u nás dosud za alheistu, což jest omylem.
vzniklým tím, že psal ostré satyrické články a po-
vídky, namířené proti tehdejšímu papežství.
»Listy Amabedovy« jsou románkem, jenž vý-
horně př ložen p. Zacharem, poučí čtenáře, jak
břitké péro měl kdysi obávaný autor »neznaboh«
K. Weinfurter.
Merežkovský
Vinci
Svatá Satyr
Franc
Pohorecká
Voltaire
Amabedův
Voltairův
Román
profesor
Krejč
Zachar
Macek
K Weinfurter
Novella
Sokol
Zadie
25
article
Slovanské spisy.
* Adolí Nowaczyůski: Sztuka wspěl-
ozasna u Uzechów. (Současné umění české) Sborník
»Sfinks«. Ruč. I. Warszawa. Listopad 1908.
Pan Adolf Nowaczyňski, vynikající představite
mladší literárni Polsky, zavítal letos v době výstavn
do Prahy, ohlédl se bystrým okem po našem českém
snažení a tiď pilně předkládá polské veřejnosti do-
klady, jak úrodný byl jeho pobyt v oblasti pobra
timské. Sám literát obeznámil se především s působ-
ností české obce hiterátní, jak svědčila stať jeho
v »Tygodníku illustrowanem«, na níž jsme nedávno
upozornili. Dnes čteme, jaké dojmy si odvezl z vý-
konů české práce výtvarnické.
Předeslav jakýs přehled našich uměleckých za-
čátků, obrací pozornost čtenařstva svého po výlce
k věcem novodobého českého umění výtvarného.
— Malířstvo české, jako všecka druhá v Evropě,
bylo zelektrisováno a na noby postaveno teprve
francouzským objevem vzduchu i světla pro malbu
Mnichovské studie Němců a dovoz německé kultury
malířské, její akademismy nazarenské a doktrin
důsseldorfské nemohlv vésti leda k ohavným apre
Nowaczyňski
Němec
Varšava
Polsko
Praha
Evropa
Adolit Nowaczyůski
Sztuk wspěl
26
article
turám všcho pro estelickou choutku filistrů
nebýt šťastného objevu francouzského pleinairismu
Známá výzva francouzského mistra školy: »Pánové
jabloně rozkvetly, račte ven z pracovny !« stala s
heslem i v daleké Čechii . .
A kus za kusem probírá polský pozorovale
činnost mladší nové české školy malířské, rýsují
zběžně, ale výrazně profily jednotlivých před
stavitelů
— Možno o českém maliřství paradoxalně říci
že na něm zajímá právě, co je francouzské, ať zá
měrem technickým, pojetím tvůrčí ruky, výstihen
věrnosti a vynalézavosti řady geniálných Francou
počínaji Courbetem, Fantin Latourem i Puvisem až po
Degaria, Raffaeliho i Pizara a možno paradox tín
smělejí tvrdit, anu totéž platí i o malířství polském
a ruském ..
Svoji paralelu v oblasti slovanské rozvádí auton
se zálibou. Je vůbec význačným rysem polského au
tora porozumění, jaké jeví pro kulturnou váhu
hloubku idey slovanské
— Praporečníky »Manesa« jsou krajináři ..
Vnímají, co vidí a vidí široce, mocně i s laskou,
často i dost prostodušně a nenuceně Napřed objevil
Prahu pro novodobě oko, zcela jako Moskvu objevil
Sjorov. Korovin, Lewithan a Krakov-Wyczólkowsk
Falat Stezyg iňski . ..
Courbet
Puvis
Degario
Korovin
Lewithan
Praha
Moskva
Krakov
Čechie
Wyczólkowsk Falat Stezyg
Fantin Latour
27
article
Autor nachází slovanské obdoby ku pracím Chi
tussího, Úprky. Hudečka, Panušky. Kalvody, Slavíčk
a j. probírá stále porovnávaje české pohádkáře, po
tretisty i umělce řezby. Z výtvarníků hmoty nejhlou
běji, zdá se, byl dojat pracemi Bílkovými, jejž čita
k nejpřednějším »polentátům slovanské plastiky«.
— Jsem hluboko přesvědčen, krom jistých vý
střednosti a schválných protikonvenčností velkého
smyslitele dřevem«, že jméno jeho se brzo zastkví
nebývalým leskem, který překoná hluk i pletichu
časů.... Posupný ten Cato tvorby je mystik, ač ne
zhola katolický, ale prvotně křesťanský. Bije z něho
myšlenka i odsuzující pohrda kaditelnic, plných von-
ného dymu i chrámů s krásnými okenicemi, zlatých
postav a liturgických obřadů a scenerií. Pojímá Bilek
život jako růženec ciností a útrap, umění jako po-
kornou a slavnostní službu Spasitelovu i velkých jebo
předchůdců... Ve starobylém kostele husitskému
sv. Martina, v temné chladné lodi umístěny jsou pla-
styky kněžského poěly-psalmisty, jehož více měně
tragičná koncepce vlastenecké idev připomíná pojet
našeho biskupa Woronicze o vlasti polské ..
Svůj povšechný úsudek o současném výtvarniclvu
českém shrnuje polský autor tak
— Dnešní umění české dojista neporáží počlem
ale jest jako mladý, zdravý les, rostoucí z čerstvé
vlhké půdy, zahřívané francouzským sluncem. Zrod
les i vysoké stěžeje a ty jednou oplují všecku pev
ninu vzdělanosti ..
Bibliografie-
Úprka
Hudeček
Panuška
Kalvoda
Slavíčk
Bílkův
Martino
28
article
Měsíčníku »Příroda a živol« vyšlo právě 1. čis
Měsíčníku »Příroda a živol« vyšlo právě 1. čis
IX. roč., přináší članky o přirodním léčení různých
chorob, alkobolismu, o zdravotnietvi, články výchovné
a soclální, jakož i různá pojednání o povznesen
hmotného a mravníhu stavu člověka. Roční přeup
3 K administraci ve St. Strašnicích č. 76 u Žižkova
* »Světa zvítata první číslo nového XIII. ro
níku má na úvodním místě odborný článek »Zrn
zviřat« od dra. Bedř. Skovronka, z něhož vyčítám
mnohé, svou novostí překvapující zajímavosti. Z hoj
ných obrázků zvlášť míle půsubí: »Jak vypadají pai
pokud jsou ještě šlěňaty« a žerlovné zvířecí obrázk
sylvestrovské. »Svět zvířat« vychází ve 14 dnech
roč. předpl. 10 K a získal si již mocný kruh stáléh
čtenářstva. Dapisuje a zasílá se Václavu Fuchsovi
red. v Praze »nad Klamovkour.
* »Žunský Obzoru, revue českých žen, právě za
hájil ročník VIII. a opatřil první, vkusně vypraven
číslo uměleckou obálkou Pavly Smolíkové. V úvod-
ním pojednání »Žena« od Ter. Turnerové objektivn
se poukazuje na dnešní postavení ženy po stráne
společenské i rodinné a reklamuje pro ženu práv
svobodného člověka. Časově pozoruhodna je úvah
M Šedlbauerové: »O významu ženy vůbec a v na-
šem národě zvlášť.« Článek: »Učitelé a učitelky
od F. Plaminkové jest obrana a informace o je jieh
existenčním sporu. O ukázkové číslo možno si do
psali na adresu: »Ženský Obzor«, Praha- Král. Vino
hrady, Řipská ul. č. 3, I. p.
Fuchs
Pavel Smolík
Turner
Šedlbauer
Král
St . Strašnice
Žižkov
Praha
Klamovkour
Žunský obzor
Svět zvíře
29
article
»Zlatá Praha«. Velký obrazový týdenník v na-
kladatelství J. Olty v Praze. Dnešní číslo tohoto ob-
libeného lýdenníku je z větší části věnováno nedávne
zesnulému českému krajináři Frant. B. Zvěřinovi
Přináší zdařilou podobiznu umělcovu a reprodukuje
některá jeho díla, z nichž zvláštní zmínky zasluhuje
velký obraz »Guisca u Gorice«. Dále je zde z našic
výtvarníků zastoupen Viktor Oliva obrazem »Dáma
s psíkem«, z cizích pak malíř polský Jó zef Brand
obrazem »Přehlídka zajatců«. Část časová přina
podobiznu K. V. Ralsa (k padesátým narozeninám)
slavné tragědky Vely Nigrinové a množství zajíma-
vých obrázků ze Sicilie a kalabrie, stižených v posled-
ních dnech kalastrofálním zemětřesením, Čásť bele-
tristická vynika i tentokrate příspěvky zvučných jmen
literárních. Redaktorem je Vincenc Červínka, obrazo
vou část řídí Viktor Olfva. Ukázkova čísla nového
ročníku posilá administrace zdarma.
* Frant. Bareš: Historicky a umělecky
památná místa v Boleslavsku. Nákladem
vlastním. — Pavel Sula: Dolánka. Knižka pr
malé i velké děli. Nákladem »Kličení«, člení pro děti
Žižkov. — Almanach příslušníků grafi
ckých odborů 1909. Redigoval Václav Koranda
Ročník VII. Nákladem vydavatelstva časop. »L to
grafia« v Praze. — Leonid Andrejev: Povídka
sedmi oběšených«, Z ruštiny přeložil dr. Bo
řivoj Prusík. Nákladem družstva »Maj« v Praze.
Český čtenář. R. 1908, Sv. 4. Dmowski- Rozvoda
Německo, Rusko a otázka polská. Nakla
dem »Českého čtenářes v Praze. — Antonín Blažek
Lidopisné a kulturní črty z Chrudim
ska. Nákladem vlastním. — Dr. Jaroslav Černý
Hydrodynamika. Díl I. V komisi knihkupect
Fr. Rivnáče v Praze. — Raisovy spisy. Sešit 1.
Kalibův zlo či n. Podhorský obraz. Nákladen
»Unie« v Praze.
František
B Zvěřina
Viktor
Brand
Ralsa
Velo Nigrin
Červínek
Olfv
Ukázkův
Bareš
Pavel Sula
Dolánka
Koranda
Andrejev
doktor
Bo
Prusík
Dmowski
Rozvoda
Blažek
Černá
Raisův
Kalibův
Praha
Olt
Guisca
Gorica
Sicílie
Boleslavsko
Žižkov
Německo
Rusko
Chrudim
Nákladen
Unia
30
article
* »Matice Česká«, sbor musejní pro věd-cké
vzdělání řeči a literatury české, vydala právě první
svazek roč 1909 (běž. 83) Časopisu Musea král. če-
ského, nejstaršího česk. vědeck. časopisu, s velmi za-
jimavým obsahem: Dr. A. Kapras, Zemský soud
zemské knihy těšínské; dr. G. A. Skalský, Spor
Bratří s Vojtčchem z Pernšteina r. 1557; dr. K. Ka-
dlec, Ústavní dějiny Polska podle nových bádání; A
Sedláček, Paměti Jiříka Tesáka Mošovského a jeho
syna; dr. Č. Zibrt, Strahovský sborník vzácných
tisků příležitostných V. Dobřenského z druhé polo-
více věku XVI.; K. Emingerova, Z pamělní knihy
bratrstva literátů v Prachaticích; dr. Č. Zíbrt, Hosta-
šův exemplář zápisků Jana Jeníka z Bratřic; K. Adá-
mek. Upomínky z Uher IX., X.; dr. V. Flajšhans,
Bohemika Gersdorfské knihovny v Budyšíně; A. Ho-
línová, Povzdechy čes. exulantů z r. 1629 31; drobné
příspěvky, dodalky a opravy k biografiím čes. spiso-
vatelů, zajímavá hlidka literární a přehled všech do-
mácích i cizích novinek v oboru vlaslivědy.
* Důležitá příručka pra stavitele.
architekty, geometry, mistry zednické a tesařské,
pro veškeré živnostníky, jež s obory stavitelskými
jsou ve styku jakémkoliv. Jest to Kalendář če-
ských stavitelů na r. 1909, jejž za přispění
osvědčených odborníků redigoval opět inž. J. Kalou-
sek. Letošní ročník obsahoje i zevrubný, dle nejno-
vějšíčh dal pořízený adresář všech stavitelů, inže-
nýrů, architektů, geometrů, zednických a tessřských
mistrů, i bude zajisté vřele vítán i v kruzích obchod-
ních a průmyslových. Upozorňujeme veškuré odborné
kruhy na tento kalendář, který vydáu byl nákladem
Jos. R. Vilímka v Praze.
A Kapras
G A Skalský
Vojtčch
Sedláček
Jiřík Tesák Mošovský
Zibrt
V Dobřenský
K Emingerův
Jan Jeník
doktor
V Flajšhans
R Vilímek
Polsko
Prachatice
Bratřice
Uhry
Budyšín
Kala
Praha
muzejní pro věda
muzeum král
Gersdorfský knihovna
31
article
Hudba.
Hudba.
+ Kubolikův koncert. Pražské hudební poměry
nejsou poslední dobou příznivy samoslatným koncer-
tům jednollivců, třeba byli virinosy zvučného jména.
Mnoho jich tu pohořelo a úbytek přijiždějících cele-
brit je znatelný. Kubelík činí výjimku. Objevení
se jména jeho na návěštích působí jako čarovny
proutek. Obecenstva hrnou se proudy a neslačí kon-
cert jeden, dva... Ovšem i Kubelik, či spíše jeho
„konduktor“, jak si teď po anglicku dávají říkat im-
pressariově, rozumí koncertní politice. Umí se dělati
vzácným. V Praze jsme ho již dvě léta neslyšeli
po takovém půstu dovedete si představili, jak chutná
čarozvuk jeho housli
Jan Kubelík je teď ve svěm vývoji na pře-
lomu. Přestává býti výlučným technikářem a obraci
se k hlubším hudebním úkolům. Trochu neurčilosti
z toho na počátku plyne, ale poněvadž fund jeho
talentů je v obojím směru bohat, pravý zlatodol,
vyjde na konec složka pravé umělecké úmněrnosti.
Sindingův koncert (A-dur, op. 45) na pořadu, není-li
již signálem? Skladba málo vděčná, ale pronikajíci
do hloubky, symfonicky založená. Myšlenek nevli-
chotivých, avšak markantnich, plných železné vůle,
nebo zas tajuplných, mysticky pátravých, poslěz
vášnivě radostných. Kubelik sehrál koncert s podivu-
hodnou enerzii v obou krajních a s rozechvělým
Kubolikův
Kubelík
Sindingův
Praha
Adur