ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c3e57ce0-8d4c-11dc-9089-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 65, person 130, org 13, work 8
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
8. ledna 1909. Číslo 8.
4 article Vídeňské praeludie
Vídeňské praeludie ke smíru česko-německému? Z Vídně, 7. ledna. (Telef. zpráva »Nár. Listů«.) Na venek jest ve vnitropolitické situaci klid ale za kulisami jest velmi čilý ruch. Pracuje se horlivě o zajištění pracovního programu říš- ské rady, ale též o zabezpečení dělnosti českého sněmu; ve spojení pak s oběma těmito věcm o otázku kobinetu. V poslodních dnech dály se všude tiché pronikavé průpravy. Jde při pokusech těch — tak se totiž vypravuje — prý o spořádán záložitostí česko-německýc h. Zcela stručně a konkretně lze vystihnout snahy po té stránce, podniknuté takto: poměr obou národních kmenů v Čechách má býti upra- ven z Vídně. Formule a forma pro takové roz- sáhlé řešení se ovšem dosud neznají a jen tolik bylo o nich řečeno, že dlužno celou otázku po- padnouti za jiný konec než dosud! Jest však povinností objektivního zpravo- dajstva upozorniti na faktum, že připravu j a chystá se v parlamentě a ve státě akce směřující k „věenému spořádání nejaktuálněj- ších a nejkritičtějších částí česko německého zápasu jazykově národního a kulturního.“ Není povědomo, jak velký by byl okruh jednotlivostí, které by se pojaly do „kompro- misu“ toho, na místech vládních však prý do spěli k poznání, že bylo by stavěti na písku. kdyby zamýšlené akci nepředcházelo prý „při měři“ v Čechách, by vyloučily se předem kon- flikty a krise, jichž narostla již od počátku října 1907 dlouhá řada.
Vídeň Čechy
5 article
Podobá se, že působí směrem právě vytče- ným tři složky: vládní, křesťansko-sociální u polská. Prostřední jest nejsilnější a nejviditel- nější. Dlužno však konstatovati předem, že pá- nevé dr. Lueger, dr. Gessmann a prine Licebten stein jako často již také tentokráte prozrazuji buď úmyslnou neb skutečnou neznalost poměrů v Čechách a událostí, které se sběhly ve dnech posledních. Jinak nemožno vysvětliti lež, hlása- nou dnes jejich orgánem „Austrií“, jakoby ne- dělnost sněmu českého — byli způsobil Čechové (!) a jakoby bylo povinno st jejich (1!) při „jednání v nejbližších dnech“ nastávajícím ustoupiti (n) couvnouti (1l) Křesťanšti sociálové vždycky se holedbaji že jsou zásadními odpůrci každé obstrukee, zvláště však že jsou odpůrci každé kapitulace před obstrukci svévolnou. Nuže — křesťanšt sociálové mají příležitost osvědčiti svůj odpor hlásaný v létech 1899—1904 proti české ob- strukci, teď také na německé obstrukei Nedosti toho. Křesťanšti sociálové ve chvíli, va které hrají „roli konejšitelů, smířovatelů vyrevnatelů“ mezi Čechy a Němci, ne- smějí sami ze sněmu dolnorakouského házeíi smolné věnce planoucí na doškové střechy če- ské, jakým je známý lex Kolisko, který obno- viti chlějí v kampani zejtra počínající zase for- mou nejpřikřejší, pilným návrhem. Tak se ne- hasí požár jazykového boje, tak se rozdmychuje olidární podpora celé hral nadouv
doktor Lueger Gessmann Čecho Němec Kolisko Čechy Austria
6 article
vosti německé jimní může mnti jenom náisledel jeden: nikoliv umenšení všcobecného napjeli nýbrž ještě jeho stupňování, O jazykovém sporu při poštovním ředitelství pražském má včerejší »Prager Tagblatt« zprávu vídeňského prý původu, na všechen způsob však přím strašně demonstrující, jak zvrácené a zkažené jsou německé pojmy o státní správě Dle sdělen »Pr. Tagbl.« jednalo se na konfereneích po- štovního presidenta Krausa a jeho náměstka Swobody v ministerstvu obchodu jednak o úpravě jazykové stránky úřadování při poště, jednak o objasnění úřadního postavení vicepresidenta
Prager Kraus Swoboda
7 article
Swobody. Co o této věci »Pr. Tegbl.« vykládá, je tak nehorázné, že je třeba výklad jeho za- znamenati doslovně. Znl: »Při zřízení tohoto úřadu dána byla baronem Beckem německým poslancům pre- hlášení, dle nichž bylo přípustno souditi,ž místo to bude ochranným úřadem národ- ním. Ale ve výnosu, jímž místo vicepresidentské bylo utvořeno, byla působnost vicepresidentova tak krátce načrtnuta, že zvláštní, politicky upra- vené místo uplatněno nebylo. Nynější minister- stvo soudí, jak se zdá, že místo vicepresidentské je — jak by se věc zajisté měla za pravidelných poměrů — ryzí místo úřadnické. Celý vznik místa toho odporuje však tomuto ná- zoru a vláda bude se ovšem musit odhodlati uznati při poměrech v Praze převládajícíei zvláštní úpravu tohoto úřadu a tímto způsobem zjednati konečně ochranu německým úřadníkům.« Konečně sděluje »Pr. Tagbl.«, že výno v ministerstvu obchodu připravený, který by znovu uplatnil výnos ze dne 144. dubna roku 1899, má ministerský předseda již v rukou, že jej zkoumají oba ministři krajani. Při jed nání poštovního presidenta a jeho náměstka v ministerstvu obchodu prohlásil správce mini sterstva toho, že výnos ten bude vydánd 15. t. m., což však zpráva »Pr. Tagbl.« pova žuje za pravdě nepodobno; je prý tedy věe německých poslanců, by zachránili neudrži telnou situaci německých úřad niků (patrně hlavně německého vicepresidenta Swobody. — Red.). — Sdělením tímto je ne přímo potvrzena onehdejší vídeňská zpráva
Swoboda Beck Praha Reda
8 article
»Národních Listů«, že o osudu jazykovéh sporu u ředitelství pošt v království českén není dosud rozhodnuto. Kromě toho všakje citovaná část výkladu v »Pr. Tagbl.« včer uveřejněného a beze vší pocbybnosti věrně tln- močícího stanovisko německých politiků úžas- ným přímo přikladem, kterak německo-nacionáln politika zlotřile zrovna falšuje základní myšlenku veřejné správy. Němci vymohou si za padělaný obstrukční náběh sinekuru pro svého člověka sinekuru rázu čistě správního a zrovna se katl když sinekura ta nestává se úřadní pobočkou podřízenou vykonavatelkou rozkazů jejich Volks- rathu. Povolit jim, a veškerá státní správa jest rázem znemožněna. Je věru otázka, co by se tu mělo více vytknouti: zda absurdita něme- ckého požadavku nebo jeho drzost. Snad oboji stejně a zároveň. A v tomto smyslu dlužno pak posuzovati politickou postavu bývalého ministerského předsedy bar. Becka, který pro- vedení oné absurdní drzosti Němcům slibil, v tom smyslu dlužno též posuzovati neopatrnost těch českých politiků, kteří by byli takovému bar. Beckovi obětovali všecko, i to, co nikd nemá práva obětovat.
Němec Beck
9 article
Milovanovičova odpověď na Forgachovy rozklady. Z Bělehradu, 7. ledna. (K. k.) Jak známo, rak.uh. vyslanec hr. Forgach dostal roz- kaz, aby podal ministru Milovanoviči rozklady pro jeho řeč ve skupštině, a po- žádal ho o autentické znění několika jeho výroků. Ministr Milovanovič podav žádané ob- jasnění, zmocni! dnes hr. For- gacha, aby jeho jménem pro- hlásil vřdeňekému kabinptu, že řeč jeho neměla žádné agresivní tendence proti Rakousko-Uhersku. Dodal, že nějaký urážlivý úmysl ho byl dalek a proto lituje, byly li výrazy, jichž užil, chtěje srbské stanovisko v bosenské otázce vyložiti, v Rakousko-Uhersku pojaty tak, jakoby byly vnuknuty nepřátelskými city k mocnářství. Konečně neváhal prohlá- siti, že považuje kritiku vnitřníeh otázek moenářství rakouského, kterou někteři řečníci ve skupštině pronesli, za příčíci se mezinárodní zvyklosti, a že ji tudíž neschvaluje.
Milovanovičův Forgachův Forgach Milovanovič Bělehrad Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. ledna. (Bankovní otáz- ka.) „N. W. Tagbl.“ má přímo od dra. Wekerla podrobné vylíčení názorů uherské vlády na otáz- ku bankovní. Většina zpráv, otištěných ve ví- deňském listě, jest našim čtenářům už známa Zajímati může následujíeí odstavec: Uherská vláda stojí na stancvizku úplné parity v obor
N W Tagbl Praha
11 article
bankovním a finaněním a proto se bude snažiti o provedení bankovního dualismu. Ti se má rozuměti zřízení kartelové banky. s níž souhlasí Frt. Košut a hr. Apponyi a která by byla s to odzbrojiti také agitatory pro úplně samostatnou cedulovou banku a vyhověla by i nejhorlivějším obhájcům bhakovní rozluky, jako předsedovi Justhovi a posl. Hodloovi. Prote jest možno, že první, ale niloli krajní návrh uherské vlády bude sestavon na podkladě kar- telové banky. Rozhodující uherské kruhy jsou si vědomy, že tento plán narazí na odpor dvou činitelů: rakouské vlády a rak. -uherského ban- ku. Třetí činitel, koruna, nebude, jak se praví, návrhu takovému činiti obtíží. Přes tytc obtíže dr. Wekerle soudi, že myšlenka karte- lové banky mobla by nejsnáze přivésti ke kom promisu v bankovní otázce. Méně vhodným zdá se mu návrh člen magnátské sněmovny, Laneya, který chce, aby se nynější privilej rak.-uher, banku prodlouči do r. 1917 t. j. do doby, ve které vyprší ny nější rak.uberské hospodářské vyrovnání a ob chodní smlouvy s cizími státy. Návrh tento nedá se prý provésti proto, že rak.-uherský bank by neuzavřel smlouvu na tak krátkou lhůtu. Na všechen způsob nejbližší týdny budou státi ve znamení bankovního vyjednávání.
Košut Apponyi Justh doktor Wekerle Laneya
12 article
Z Lublaně, 4. ledna. (Protestní schů ze liberálních Slovinoů.) Podobně jako slovinští klerikálové, svolali i liberální po slanci schůzi, v níž rozhodně protestováno prot nejnovějším vládním opatřením ve prospěel hrstky kraňských Němců. Schůze, svolané poli tickým spolkem do,městského domu“, zúčastnl se na 1000 osob a přítomni byli všichni lublan ští poslanci, Iv. Hribar, dr. Oražen, Plantnn. dr. Tavčar a Turk. Jednáno nejprve o zbyteč- ném třetím zemském školním inspektoru. V Štyrsku na 22 střední školy stačí dva zemšt inspektoři; v Kraňsku je pouze 10 střednich škol a přece tu zřízeno másto třetího inspek- tora. Na všech středních školách v Kraňsku je 200 skutečných německých žáků a pro ně zřízen zvláštní zemský inspektor. V přijatě na to resoluci vláda se vyzývá, aby jmenování pro- fesora Belara zemským inspektorem zrušila a řišští poslanci se žádají, aby zrušení vymohli třebas nojkrajnější oposicl. Druhá část schůze věnována zemskému presidentu, bar. Schwarzovi, jenž přím vyzývavě podporuje všude v Kraňsku německý žmvel na úkor Slovinců. V druhé resoluci žádá se bezodkladné odvolání bar. Schwarze z Lu- Z Pešti, 5. ledna. (Na obranu rumun ského vyučování.) Dle nařízení, jež ne- dávno vydal ministr osvěty, hr. A ppony i, má se ve vyšších třídách národních škol vyučovat maďarsky i náboženství. Četní rumunšt duchovní neuposlechli tohoto nařízení a vyučo- vali náboženství v jazyku rumunském. Zato jim vláda odňala honorář za vyučování. Řecko- katolický arcibiskup Viktor Mihályi vyda tyto dni duchovenstvu své diecese okružní list. v němž upozorňuje, že v otázkách náboženskýc isou podřízeni v prvé řadě biskupovi a nábožen- ství mají ve školách vyučovali rumunsky dále i když zato pozbudou dosavadních platů ze státní pokladny. blaně.
Němec Iva Hribar doktor Plantnn Tavčar Turk Schwarz Mihályi Lublaň Kraňsko Pešť Lu
13 title
Politické zprávy zahraničné.
14 article
V Praze, 7. ledna.
Praha
15 article
Dopisovatel „Nového Vremene“ navždy vy- hoštěn z Vidně i Rakousko-Uherska. Vídeňský dopisovatel „Nového Vremene telegrafuje svému listu z Vídně: Právě ke mno do hotelového pokoje přišli dva policejní zří zenci a vyzvali mne, abych se okamžitě s nim odebral na policejní direkci. Zde mne přijal velmi laskavě a oznámili mi, že pravidla o bez- pečnosti rakousko-uherského státu toho vyža dují, abych byl vypovězen z území Rakousko- Uherska bez práva, někdy se vrátiti. Dopisovatel dodává: Rakouská vláda se tím způsobem mstí novináři za jeho články. pravdivě nakreslivší stav Slovanů v této mon- archii
Nový Vremen Rakousko Uhersko Vídeň
16 article
Nám není nic známo, že by se byl vídeňský dopisovatel „Nového Vremene“ něčím zvlášt ním prohřešil proti „bezpečnosti rakousko-uher ského státu“. Vypovězení jeho dlužno považo vati pouze za znamení doby. Clemenceau a Anglie Jak známo, vyvolala velkou pozornost po známka, učiněná Clemenceauem v jeho velke nedávné řečí ve Varu, že se hodlá vzdáti před- sednictví kabinetu. Jisto je, že důvod k jeho odhodlání nelze hledati ve vnitřní poli- tice francouzské, neboť vítězný výsledek voleb mu pojišťuje důvěru země. Ale spíše hraničí se zahraniční politikou. Clemenceau jako vlastní tvůrce entente cordiale s Anglií chce tak prý demonstrovati proti válečným choutkám Velké Britanie. Clemenceau nechce válku a odstoupí, bude-li Anglie dále se zanášeti vá- lečnými plány, neboť nechce k tomu spolu působíti.
Clemenceau Nový Vremen Anglie Vara Velká Británie
17 article
Reformy v zahraničním úřadu německém. Vyslanec Kiderlen-Waechter, vrátiv se z do- volené, převzal opět svěřené mu práce v zahra ničním úřadu. Kromě praci, týkajících se bal kánských otázek, bylo mu odevzdáno proveden nových reforem v zahraničním útadu. Vyhotovil se státním sekrelářem Schoenem podrobný návrh, který bude předložen kaneléři Bülowovi. Zamýšlené re- formy nebudou však provedeny před jarem 1909 Dělník ve francouzském senálu Při posledních volbách do senátu byl též zvolen socialista Vietor Reymoneng, jenž je prvním dělníkem, který vstupuje do slavného shromáždění v paláci Luxemburském. Dosavad ními vůdci socialistů v parlamentě byli profesoří advokáti, lékaři a obchodníci. Reymoneng po- chází z chudé, selské rodiny, byl polním děl níkem, pak námořníkem a konečně dělníkem v arsenálu toulouském. Byl řádným inteligentním pracovníkem a stal se dilovedoucím Velmi horlivě věnoval se agitaci socialistické byl častým řečníkem na schůzích lidu. Domohl se plné důvěry svých představených i svých soudruhů. Představení byli mu zejména vděčni, že zakročil proti propagandě skutke a odradil dělníky od násilnických prostředků. Není ještě 50 let stár, je statný, veselý muž s příjemnou, olevřenou tváři a jeho přátelé dělníci nazývají ho všeobecně »dobrým kama rádem«
Waechter Bülow Vietor Reymoneng Kiderlen
18 article
Bouře v Persii Do Londýna zaslány byly telegrafické zprávy z Teheranu, oznamující, že v Ispaha nu zuří stále povstání. Situace je svrehovaně vážná. neboť zavládla úplná anarchie. V jáci vyplenili hlavní bazary a skladiště Guvernér a mnozí vysoci úřadníci uprchli na britský konsulát, jiní přední občané uchýlil se na ruský konsulát Pořádek v odbojném Ispahanu udržuj Bachtiarové. Šrelesespečoval nznati guverní rem Semsana Chána, vůdce Bachtiarů. Angfick a ruský vyslanec podali důtklivé rozklady, ab zaveden byl klid a pořádek. Saad ed Daulei byl prý jmenován ministrem zahraničních zá ležitosti. Reakce v Číně (Útěk či odboj Juanšikajův?) Jest dnes zřejmo již, že pád Jusnšikaje způsoben byl stranou Mandžů, kteráž usiluje o návrat k reakci. Zůčastněn byl na pádu to hoto muže, kterýž zorganisoval nynější armádu čínskou a potlačil povstání boxerské, i nynějš ministr vojenství Tieliank. Dekret o sesazen opatřen jest pečeti mladičkého císaře. V Pekině jsou teď veliké obavy před dalším vývojem věcí. Pád Juanšikaje, kterýž přál Čiňanům proti Man- džům, způsobí možná vzpoury prvých. Vysla- necké stráže z Pekina nebudou asi proto odvo- lany. Ještě v sobotu zahrnoval prine vladai
Saad Daulei Juanšikajův Zůčastnit Persie Londýn Teheran Čína Pekina Man
19 article
v sezení velké rady Juanšikaje pozornostmi svými. Když ale Juanšikaj přišal domů, nalez tam dekret o svém propuštění. Propuštění budou asi i jeho stoupenci, místokrálové v Čile, Kan- tonu a Mandžursku. Dle jedné zprávy Juanšikaj jest na útěku z Číny do Anglie, dle jedné ně- mecké depeše vrátil se ale z Tjencina polaji do Pekina, což by nasvědčovalo, že se chystá k odboji proti dynastilm. Zoologická zahrada v Praze.“ Odpovídá prot. Jití J a n da Dnes vracím se k prvým dvěma odslavcům po jodnání páně Něencova.“*) V prvém odstavci je celkem as to, co sámí na různých mistech, přovážně pak v tomto časopise, jsem během posledních let byl napsal — p. Němec nesloduje ptrně naši publicistíku o všech těch člán- cích nevěděl. Nový je pouze návrh, aby zeologická zahrada založena byla jako podnik čistě lidový. Mám za správnější, aby takový podnik byl lidu snadno přístupný, ale ne naprosto všem choutkám nej- širšího publika vyhovujíci. Pak za krátko změnila by se zoologická zahrada ve sbírku altrakcí, jakk ou na příklad svého času byl vídeňský „Tiergarten“. který zahynul nejen nesvědomitou správou, nýbrž i, což zvlášť podotýkám, nelečnost právě toho pu- blika, jemug v nejširších rozměrech hověl. V tomto podniku objevovala se nejdražší zvířata, jen aby s vzbudila účast širších vrstov, zřizována nákladná zákoutí, jako na př. obrovská roliéra, dosahující té- měr výše okolních domů s umělou alpskou krajinkou a oživená celým hejnem orlů a supů, dováženy ka- ravany — jež brzo co změnily v paleniště nemrav- nosti — kololoče, vozíky, exolickými zvířaty tažené. měly poutati mládež — a na konec totéž nejširší obe- censtvo, od něhož podnik tolik si sliboval, opouštělu až opustilo celé v dluzích se topící podnikatelstv a „idová“ zoologická zohrada byla pochována.
Něencův Němec Kanada Čína Anglie Praha
20 article
Má-li zoologická zahrada dnešního dne státí n životném záklalě, musi předem konati svůj účel poučný. Musí býti školou pro vědychtivé a školu není pouhou zábavou. Právě jen z hořké vytrvalé práce vzniká požitek sladkého poznává nía kdo vyhýbá se trpkostem, nezažije slastí. Hned na prvý pohled plně zajímající věcí brze omrzí svou přílišnou zábavností a nastane nula. Zoologická za- hrad nemůže rázem získati své obccenstvo, musí si je sama vychovati. A len úkol výchovný připadá správě, jež musí ukázat prakticky, co dovede. Již předem hlásali, to či ono budeme tam míli, takči onak věc zařídíme, nemá smyslu. Vždy zas nalezne se někdo, kdo pozvedne svého „zkušeného“ či měně zkušeného hlasu: to se mi nelíbí, to musí být jinak. Vyhověti takové stohlavé hydře, sežirající vše pro pouhý osobní náhled, je holou nemožností. Jest za- jisté správně, předložiti celý projekt širší veřejnosti, ale poděkoval by se stavitel, jehož projekl byl kon- kursem přijat, aby mu každý, kdo jednou bude mit s jeho podníkem co společného, kázal zachovati se dle jeho mínění. Nechceme-li v nejkratším čase státi se hříčkou vrtkavého minění tak zv. širší společnosti, musime svůj podnik poslavili na základ věde- cký. A tu přestává každý další rozklad, tu třebo se svěřiti jedné hlavě a jednomu vedenl.
21 article
Ten, kdo by se uvázal pak ve skutečné provedení věci tak důležitě, ručí svou zkušeností, svou dobrou vůlí a svou dosavadní činností za zdar podniku. O nemožnosli návrhu páně Němcova, pokuds týče oblastí, zmínil jsem se již v poslední odpovědi a podofýkám ještě jen tolik, že žádná dnes existující zahrada zoologická v Evropě — a prostuduoval jsem prakticky téměř všechny — není zařízena dle toho vzoru a že všude o illusornosti takového podniku bylo jednotně mínění. Zoclogické zahrady nynější nejsou, jak p. pisalel se domnívá, zastaralt podniky, nýbrž z velké části na trpkých zku- šenostech založené, úplně zmoderni- sovaně úsťavy. Sledují otázku praklicky po úsudek. Zvlášť nemžstně jest pak palrně z úplného neporozumění vyplývajicí podlceňbvání skvoslně za- řízené i s inktem vedené zoologické zahrady schön- brunnské. Choutkám nejširšího publika, jež nejraděj vídí barnumovské nebo hagenbeckovské hromady lv a tygrů s krotitelem v husarské čamaře uproslřed, arci ani tato dokonalá zahrada nevyhovuje Ve druhém odtavci svého pojednání obrací se p. plsatel proti zvolenému místu. „Horšího místa vů- bec už není!“ ulevuje svému rozhořčení. Nemusi bych vlastně již ani znovu lámati kopí za Šívanici — vyložil jsem již důkladně všechny důvody pro toto- místo v řadě článků a mimo nepalrné osobní mínění nenalezlo se odporu — ale ježto p. pisatel patrně ani slova z mébo obhajování nečell a ježto by snad věci škodilo, kdybych neodpověděl, zrekapituluji stručně to, co již jsem napsal. Zajímavo jest, že právě jeden z důvodů, který p. pisatel uvádí proli, jest jedním z nejpádnějších pro! Totiž blívkost města. Náš podnik musí se opírati o návštěvu co nejhojnější, má-li jednak vy- *) Viz stejnojmenný článek v ranním čísle t.l. ze dne 7. t m. **) Viz večerní vydání t. I. ze dne 3. a 4. t. m.
Němcov Evropa
22 article
Tímto slohovým uměním nabývá teprve celý r mán zvláštní barvy a umělecké výraznosti, která z něho činí pevné, silné a zilně individuální dílo. vč. Z nových svazků Ottovy „Světové knihovny“. »Světová knihovna« vykonává po tichu, ale dů- sledně svoje poslání. Ani se nenadějeme a bude ob- sahovati na tisíc čísel! A přece se nám zdá, že tent důležitý literární podnik není ještě zplna pochopet ve svém celém významu! Mimo práce původní našich největších autorů, ob- salje již dnes, při bezmála 70U svazeích, ukázky z děl čelnějších spisovatelů všech národností, stejně tu přihlíženo v pečlivém výběru k básním i průse k čelbě vážné, vědecké i humoristické Kulturní význam »Světové knihovny« má svoje těžíště v její láci. 20 haléřů může vydati za knibu každý, to znamená, že každý může si opatřili literárně cenný spis a postupně celou knihovnu dle svého vkusu, to znamená, že dnes již neplati (i jinak lživé) tvrzení, že česků kniha je drahá! Je třeba jen trochu dobré vůle a trochu více po- chopení a — červené svazečky »Světové knihovny ocitnou se na stole každého českého člověka . .. Z posledních svazků vybíráme: Maurice Maeterlinek: »Dvě lout ková dramata« (č. 687). Obě hry (»Alladína Palomid« a »Smrt Tintagilova«) nezaprou v ničem svého velikého tvůrce. Obě včarují čtenáře v ne- známo, v kruhy zaklelě, kde strašlivé Fatum podává ruce lidské Vášni; zavedou čtenáře v říší p dvě- domí, kde základy duše zachvívají se neznamými hrůzami a kde scěny mění se divnou hrou tajemné kausality jako ve snu. Symboly úchvatné a děsivé hrnou se z úst hrají ích figur, jež sami jsouce perso- niflkovaným Silami, mluví dialogy hlubokých vý znamě, které ducha lákají a zároveň straší jako vodní viry...
Ottův Mauric Maeterlinek Palomid Tintagilov
23 article
Překlad mistrovských těchto prací pořídila Mari Kalašová s uznáníhodnou pečhivostí. * Lucius Apulejus: Amor a Psych (č. 688) Slavný římský autor a magus L. Aputejus z Madaury, který žil v II. sloletí po Kristu, napsal celou tadu děl filosofických a románů. Většina jeho spisů se však ztratila, Přítomný překlad z latiny p. Ant. Macka je překrásná báje o Amorovi a P'syche, jež jistě přijde vhod, zvláště těm, kdož nemohou cisti originálu. Antické názory, dnes nám tak vzdá lené, dobově i odlišnými disposicemi duševními pro- zrazují se každou řádkou autorovou a dodávají po- vábnému spisu tím větší zajímavosti. Obec našich okkultistů měla by věnovati pozornost tomuto pře- klanu, jeť dle názorů moderního okkultismu Gjehož badatelé docílili v posledních letech porovnáváním náboženských elementů všech dob a národů pozoru hodných výsledků), jeť tato báje hlubokou allegorií vzlahující se na spojení duše smrtelné s nesmrtelným božs ým principem (Keistus, Lagos). Látka tato byla často zpracována v literaturách orientálních i středověkých: nejrozséhleji od středo věkého mystíka Christiana Rosenkreuze v »Chemické svalběe. * D. S. Merežkovskij: Ploreneké novely (č. 669.—691.). V knize jsou přeloženy čtyři povídky »Láska silnější než smrt«, »Nauka lásky«, »Miche Angelo« a »Svatý Satyr«. Z nich nejkrásnější a ka- rakteristická pro aotorovu fikci, plná překvapujících detailů, je novela »Michel Angelo«.
Kalašová Lucius Apulejus L Aputejus Krist Amor P sych Christian Rosenkreuha Merežkovský Angela Svatá Satyr Michel Angela Mari Madaura Lagos Amor a psycha Ploreneký novela
24 article
Zde vidíme jej, toho giganta umělce, jak tvořía dumá, jak trpí a strádá, nazíráme do jeho grandios- ních snů, díváme se mu takřka přes rameno, an tvoří svá nesmrtelná díla. Tak plasticky kresliti do vede jen Merežkovskij; doba i námět, toť jeho žive a proto také je tato novela skvělým pendantem k slavnému románu téhož autora: »Leonardo da Vinci- (v českém překladě vyšel u Sokola). Novella »Svatý Satyr«, zpracovaná na motiv Anatola France, je legendou evekující staré mriv boby v nový živol, plný čaruplné poesie. Dvě prvn novelly jsou psány ve stilu Boccaciově a prozrazuj velikou znalost staré italské kultury Překladatelka Žofie Pohorecká opatřil knihu pěkným úvodem o literární činnosti Merežkov- ského, toholo belletristy mystika, jenž nalezne u nás asi dosti příbuzných duší. Voltaire: Listy Amabedovy. Belletri- stické spisy Voltairovy začal u nás poprvé překlá dati Havilček. Od té doby vyšty jeho »Romány (prof. Krejč). Candide (ve Svět. knihovně). Zadie (Zachar) a »Člověk prostodušný« (Macek). Z jeho hásní nevyšla v češtině dosud žadná. Voltaire platí u nás dosud za alheistu, což jest omylem. vzniklým tím, že psal ostré satyrické články a po- vídky, namířené proti tehdejšímu papežství. »Listy Amabedovy« jsou románkem, jenž vý- horně př ložen p. Zacharem, poučí čtenáře, jak břitké péro měl kdysi obávaný autor »neznaboh« K. Weinfurter.
Merežkovský Vinci Svatá Satyr Franc Pohorecká Voltaire Amabedův Voltairův Román profesor Krejč Zachar Macek K Weinfurter Novella Sokol Zadie
25 article
Slovanské spisy. * Adolí Nowaczyůski: Sztuka wspěl- ozasna u Uzechów. (Současné umění české) Sborník »Sfinks«. Ruč. I. Warszawa. Listopad 1908. Pan Adolf Nowaczyňski, vynikající představite mladší literárni Polsky, zavítal letos v době výstavn do Prahy, ohlédl se bystrým okem po našem českém snažení a tiď pilně předkládá polské veřejnosti do- klady, jak úrodný byl jeho pobyt v oblasti pobra timské. Sám literát obeznámil se především s působ- ností české obce hiterátní, jak svědčila stať jeho v »Tygodníku illustrowanem«, na níž jsme nedávno upozornili. Dnes čteme, jaké dojmy si odvezl z vý- konů české práce výtvarnické. Předeslav jakýs přehled našich uměleckých za- čátků, obrací pozornost čtenařstva svého po výlce k věcem novodobého českého umění výtvarného. — Malířstvo české, jako všecka druhá v Evropě, bylo zelektrisováno a na noby postaveno teprve francouzským objevem vzduchu i světla pro malbu Mnichovské studie Němců a dovoz německé kultury malířské, její akademismy nazarenské a doktrin důsseldorfské nemohlv vésti leda k ohavným apre
Nowaczyňski Němec Varšava Polsko Praha Evropa Adolit Nowaczyůski Sztuk wspěl
26 article
turám všcho pro estelickou choutku filistrů nebýt šťastného objevu francouzského pleinairismu Známá výzva francouzského mistra školy: »Pánové jabloně rozkvetly, račte ven z pracovny !« stala s heslem i v daleké Čechii . . A kus za kusem probírá polský pozorovale činnost mladší nové české školy malířské, rýsují zběžně, ale výrazně profily jednotlivých před stavitelů — Možno o českém maliřství paradoxalně říci že na něm zajímá právě, co je francouzské, ať zá měrem technickým, pojetím tvůrčí ruky, výstihen věrnosti a vynalézavosti řady geniálných Francou počínaji Courbetem, Fantin Latourem i Puvisem až po Degaria, Raffaeliho i Pizara a možno paradox tín smělejí tvrdit, anu totéž platí i o malířství polském a ruském .. Svoji paralelu v oblasti slovanské rozvádí auton se zálibou. Je vůbec význačným rysem polského au tora porozumění, jaké jeví pro kulturnou váhu hloubku idey slovanské — Praporečníky »Manesa« jsou krajináři .. Vnímají, co vidí a vidí široce, mocně i s laskou, často i dost prostodušně a nenuceně Napřed objevil Prahu pro novodobě oko, zcela jako Moskvu objevil Sjorov. Korovin, Lewithan a Krakov-Wyczólkowsk Falat Stezyg iňski . ..
Courbet Puvis Degario Korovin Lewithan Praha Moskva Krakov Čechie Wyczólkowsk Falat Stezyg Fantin Latour
27 article
Autor nachází slovanské obdoby ku pracím Chi tussího, Úprky. Hudečka, Panušky. Kalvody, Slavíčk a j. probírá stále porovnávaje české pohádkáře, po tretisty i umělce řezby. Z výtvarníků hmoty nejhlou běji, zdá se, byl dojat pracemi Bílkovými, jejž čita k nejpřednějším »polentátům slovanské plastiky«. — Jsem hluboko přesvědčen, krom jistých vý střednosti a schválných protikonvenčností velkého smyslitele dřevem«, že jméno jeho se brzo zastkví nebývalým leskem, který překoná hluk i pletichu časů.... Posupný ten Cato tvorby je mystik, ač ne zhola katolický, ale prvotně křesťanský. Bije z něho myšlenka i odsuzující pohrda kaditelnic, plných von- ného dymu i chrámů s krásnými okenicemi, zlatých postav a liturgických obřadů a scenerií. Pojímá Bilek život jako růženec ciností a útrap, umění jako po- kornou a slavnostní službu Spasitelovu i velkých jebo předchůdců... Ve starobylém kostele husitskému sv. Martina, v temné chladné lodi umístěny jsou pla- styky kněžského poěly-psalmisty, jehož více měně tragičná koncepce vlastenecké idev připomíná pojet našeho biskupa Woronicze o vlasti polské .. Svůj povšechný úsudek o současném výtvarniclvu českém shrnuje polský autor tak — Dnešní umění české dojista neporáží počlem ale jest jako mladý, zdravý les, rostoucí z čerstvé vlhké půdy, zahřívané francouzským sluncem. Zrod les i vysoké stěžeje a ty jednou oplují všecku pev ninu vzdělanosti .. Bibliografie-
Úprka Hudeček Panuška Kalvoda Slavíčk Bílkův Martino
28 article Měsíčníku »Příroda a živol« vyšlo právě 1. čis
Měsíčníku »Příroda a živol« vyšlo právě 1. čis IX. roč., přináší članky o přirodním léčení různých chorob, alkobolismu, o zdravotnietvi, články výchovné a soclální, jakož i různá pojednání o povznesen hmotného a mravníhu stavu člověka. Roční přeup 3 K administraci ve St. Strašnicích č. 76 u Žižkova * »Světa zvítata první číslo nového XIII. ro níku má na úvodním místě odborný článek »Zrn zviřat« od dra. Bedř. Skovronka, z něhož vyčítám mnohé, svou novostí překvapující zajímavosti. Z hoj ných obrázků zvlášť míle půsubí: »Jak vypadají pai pokud jsou ještě šlěňaty« a žerlovné zvířecí obrázk sylvestrovské. »Svět zvířat« vychází ve 14 dnech roč. předpl. 10 K a získal si již mocný kruh stáléh čtenářstva. Dapisuje a zasílá se Václavu Fuchsovi red. v Praze »nad Klamovkour. * »Žunský Obzoru, revue českých žen, právě za hájil ročník VIII. a opatřil první, vkusně vypraven číslo uměleckou obálkou Pavly Smolíkové. V úvod- ním pojednání »Žena« od Ter. Turnerové objektivn se poukazuje na dnešní postavení ženy po stráne společenské i rodinné a reklamuje pro ženu práv svobodného člověka. Časově pozoruhodna je úvah M Šedlbauerové: »O významu ženy vůbec a v na- šem národě zvlášť.« Článek: »Učitelé a učitelky od F. Plaminkové jest obrana a informace o je jieh existenčním sporu. O ukázkové číslo možno si do psali na adresu: »Ženský Obzor«, Praha- Král. Vino hrady, Řipská ul. č. 3, I. p.
Fuchs Pavel Smolík Turner Šedlbauer Král St . Strašnice Žižkov Praha Klamovkour Žunský obzor Svět zvíře
29 article
»Zlatá Praha«. Velký obrazový týdenník v na- kladatelství J. Olty v Praze. Dnešní číslo tohoto ob- libeného lýdenníku je z větší části věnováno nedávne zesnulému českému krajináři Frant. B. Zvěřinovi Přináší zdařilou podobiznu umělcovu a reprodukuje některá jeho díla, z nichž zvláštní zmínky zasluhuje velký obraz »Guisca u Gorice«. Dále je zde z našic výtvarníků zastoupen Viktor Oliva obrazem »Dáma s psíkem«, z cizích pak malíř polský Jó zef Brand obrazem »Přehlídka zajatců«. Část časová přina podobiznu K. V. Ralsa (k padesátým narozeninám) slavné tragědky Vely Nigrinové a množství zajíma- vých obrázků ze Sicilie a kalabrie, stižených v posled- ních dnech kalastrofálním zemětřesením, Čásť bele- tristická vynika i tentokrate příspěvky zvučných jmen literárních. Redaktorem je Vincenc Červínka, obrazo vou část řídí Viktor Olfva. Ukázkova čísla nového ročníku posilá administrace zdarma. * Frant. Bareš: Historicky a umělecky památná místa v Boleslavsku. Nákladem vlastním. — Pavel Sula: Dolánka. Knižka pr malé i velké děli. Nákladem »Kličení«, člení pro děti Žižkov. — Almanach příslušníků grafi ckých odborů 1909. Redigoval Václav Koranda Ročník VII. Nákladem vydavatelstva časop. »L to grafia« v Praze. — Leonid Andrejev: Povídka sedmi oběšených«, Z ruštiny přeložil dr. Bo řivoj Prusík. Nákladem družstva »Maj« v Praze. Český čtenář. R. 1908, Sv. 4. Dmowski- Rozvoda Německo, Rusko a otázka polská. Nakla dem »Českého čtenářes v Praze. — Antonín Blažek Lidopisné a kulturní črty z Chrudim ska. Nákladem vlastním. — Dr. Jaroslav Černý Hydrodynamika. Díl I. V komisi knihkupect Fr. Rivnáče v Praze. — Raisovy spisy. Sešit 1. Kalibův zlo či n. Podhorský obraz. Nákladen »Unie« v Praze.
František B Zvěřina Viktor Brand Ralsa Velo Nigrin Červínek Olfv Ukázkův Bareš Pavel Sula Dolánka Koranda Andrejev doktor Bo Prusík Dmowski Rozvoda Blažek Černá Raisův Kalibův Praha Olt Guisca Gorica Sicílie Boleslavsko Žižkov Německo Rusko Chrudim Nákladen Unia
30 article
* »Matice Česká«, sbor musejní pro věd-cké vzdělání řeči a literatury české, vydala právě první svazek roč 1909 (běž. 83) Časopisu Musea král. če- ského, nejstaršího česk. vědeck. časopisu, s velmi za- jimavým obsahem: Dr. A. Kapras, Zemský soud zemské knihy těšínské; dr. G. A. Skalský, Spor Bratří s Vojtčchem z Pernšteina r. 1557; dr. K. Ka- dlec, Ústavní dějiny Polska podle nových bádání; A Sedláček, Paměti Jiříka Tesáka Mošovského a jeho syna; dr. Č. Zibrt, Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných V. Dobřenského z druhé polo- více věku XVI.; K. Emingerova, Z pamělní knihy bratrstva literátů v Prachaticích; dr. Č. Zíbrt, Hosta- šův exemplář zápisků Jana Jeníka z Bratřic; K. Adá- mek. Upomínky z Uher IX., X.; dr. V. Flajšhans, Bohemika Gersdorfské knihovny v Budyšíně; A. Ho- línová, Povzdechy čes. exulantů z r. 1629 31; drobné příspěvky, dodalky a opravy k biografiím čes. spiso- vatelů, zajímavá hlidka literární a přehled všech do- mácích i cizích novinek v oboru vlaslivědy. * Důležitá příručka pra stavitele. architekty, geometry, mistry zednické a tesařské, pro veškeré živnostníky, jež s obory stavitelskými jsou ve styku jakémkoliv. Jest to Kalendář če- ských stavitelů na r. 1909, jejž za přispění osvědčených odborníků redigoval opět inž. J. Kalou- sek. Letošní ročník obsahoje i zevrubný, dle nejno- vějšíčh dal pořízený adresář všech stavitelů, inže- nýrů, architektů, geometrů, zednických a tessřských mistrů, i bude zajisté vřele vítán i v kruzích obchod- ních a průmyslových. Upozorňujeme veškuré odborné kruhy na tento kalendář, který vydáu byl nákladem Jos. R. Vilímka v Praze.
A Kapras G A Skalský Vojtčch Sedláček Jiřík Tesák Mošovský Zibrt V Dobřenský K Emingerův Jan Jeník doktor V Flajšhans R Vilímek Polsko Prachatice Bratřice Uhry Budyšín Kala Praha muzejní pro věda muzeum král Gersdorfský knihovna
31 article Hudba.
Hudba. + Kubolikův koncert. Pražské hudební poměry nejsou poslední dobou příznivy samoslatným koncer- tům jednollivců, třeba byli virinosy zvučného jména. Mnoho jich tu pohořelo a úbytek přijiždějících cele- brit je znatelný. Kubelík činí výjimku. Objevení se jména jeho na návěštích působí jako čarovny proutek. Obecenstva hrnou se proudy a neslačí kon- cert jeden, dva... Ovšem i Kubelik, či spíše jeho „konduktor“, jak si teď po anglicku dávají říkat im- pressariově, rozumí koncertní politice. Umí se dělati vzácným. V Praze jsme ho již dvě léta neslyšeli po takovém půstu dovedete si představili, jak chutná čarozvuk jeho housli Jan Kubelík je teď ve svěm vývoji na pře- lomu. Přestává býti výlučným technikářem a obraci se k hlubším hudebním úkolům. Trochu neurčilosti z toho na počátku plyne, ale poněvadž fund jeho talentů je v obojím směru bohat, pravý zlatodol, vyjde na konec složka pravé umělecké úmněrnosti. Sindingův koncert (A-dur, op. 45) na pořadu, není-li již signálem? Skladba málo vděčná, ale pronikajíci do hloubky, symfonicky založená. Myšlenek nevli- chotivých, avšak markantnich, plných železné vůle, nebo zas tajuplných, mysticky pátravých, poslěz vášnivě radostných. Kubelik sehrál koncert s podivu- hodnou enerzii v obou krajních a s rozechvělým
Kubolikův Kubelík Sindingův Praha Adur