2
article
Soudcovský stav v obvodu vrchního zem-
ského soudu království českého jest vůbec nej-
hůře situován ze všech korunních zemí tohoto
soustátí. Příčina vězí v tom, že v království
českém jest míst nejnižší dietní třídy (adjunktů
a auskultantů) mnohem více než v ostatních
vyšších třídách dietních, kdežto v jiných zemích
jest tomu právě naopak. A poněvadž mimo to
ještě čeští úřadníci jsou povyšováni přesně dle
pořadí ve statu, kdežto němečtí nepoměrně rych-
lejí postupují, přesahujíce vždy nejméně 10, 20
i 50 až i 100 (Dr. Zigmund Riegler, jak výše
uvedeno, dokonce 250) starších kollegů svých,
lze zcela jasně sobě představiti, v jak nepřízni-
vých postupových poměrech žijí čeští soudcové.
V jiných oborech státní služby v tomto králov
ství jsou postupové poměry daleko lepší; dnes
mají nejstarší soudcové a tajemníci (VIII. tř.
hodnostní) nejméně 23 ano i 24 služební léta,
kdežto jejich kollegové, kteří v týž čas nastou-
pili službu u financí, finanční prokuratury neb
v politické službě, jsou vesměs vrchními, ně-
kteří i dvorními rady (VI. a V. třída hodnostní.)
Ve všech královstvích a zemích na říšské
radě zastoupených — ovšem kromě království
českého — není úřadníka, který by ve 24. slu-
žebním roce nebyl postoupil do VII. diétní třídy.
Zigmund Riegler
VI
3
article
Jen v království českém jsou soudcovští úřadníci
i se 24 léty služebními stále ještě v VIII. třídě
diétní; a srovnáme-li, jak služební platy v každé
vyšší diétní třídě stoupají, vidíme, že rozdílv
platech, oč totiž úřadníci s týmiž léty služeb-
ními, avšak v nižší diétní třídě, jsou zkráceni.
jde do tisíců. Ano, o celé tisíce jsou zkraco-
vání čeští soudcové a s nimi zároveň český
národ, neboť čeští soudcové jsou věrnými syny
svého národa. A poměry tyto se nijak nelepší,
ba spíše ještě horší, neboť vláda vídeňská
tomto ohledu nápravy zjednati nechce a po
dobrém také nezjedná.
A důvod toho, proč soudcovští úřadníci
království českém — rozuměj čeští, neboť ně-
mečtí postupují daleko rychleji — jsou tak
zkracováni, kdežto státní úřadníci ostatních oborů
správy i v tomto království jsou mnohem vý-
hodněji postaveni? Jest zcela jednoduchý.
4
article
Dle základního zákona státního o moci
soudcovské z 21. prosince 1867 jest soudce ne-
sesaditelný a nepřesaditelný a ve výkonu úřadu
soudcovského samostatný a neodvislý (čl. 5. a
6. tohoto zákona). Tato neodvislost soudcovská,
třebas byla mnohdy jen na papíře, jest u če-
ských soudců vládě vídeňské trnem v oku a vy-
nikla eminentně, zejmena v poslední době po
zrušení jazykových nařízení. Veřejnost česká ne-
dovede si ani představiti, co výtek a úřadních
»nosů« dostalo se v této době českým soudcům
za to, že nedbajíce famosního nařízení víden-
ského ministra spravedlnosti řídili se při úřado-
vání svém jasným zněním známého článku XIX.
základního zákona státního, který zaručuje ná-
rodnostní i jazykovou rovnoprávnost všech ob-
čanů státních. Výtky i »nosy« zůstaly bez vý-
sledku, čeští soudcové neohroženě úřadovali
úřadují dále dle zákona. Prostředky v jiných
oborech služby státní (finance, politické úřadya
pod.) v takovýchto případech neuposlechnutí ob-
vyklé jako na př. přesazení a sesazení, jsou zde
bezúčinné, ježto, jak výše jsem uvedl, soudcové
jsou nepřesaditelní a nesesaditelní.
5
article
Bylo tedy užito prostředků jiných. Vláda
vídeňská, aby potrestala české soudce za to, že
proti výslovnému nařízení v českých věcech uží
vají při úřadování vnitřním i vnějším českého
jazyka, jednak nechává uprázdněná místa soud-
covská v království českém zúmyslně dlouho
neobsazena (z čehož jí vzniká i ten prospěch,
že tak zv. interkalaria padnou do státní po-
kladny **), jednak také praeteruje při povyšování
české úřadníky a protežuje beze všeho důvodu
a křiklavě Němce, dávajíc takto zcela jasně ce-
lému českému národu, jehož věrnými syny jsou
čeští soudcové, na srozuměnou, v jaké lásce má
Čechy a jak té spravedlnosti rozumí. To jest
důvod, proč byli praeterováni čeští úřadníci
nikoli, jak udává prohlášení vládní.
Vzmuží se konečně celý národ a zaburác
ohromným protestem proti takovému bezpráví!
Němec
6
article
**) Jak dlouho zůstávají uprázdněná místa vždy
neobsazena, to nejlépe dokazuje velký počet jmeno
vaných úřadníků. Tak bylo na př. v březnu t. r. jme-
nováno najednou přes 30 soudních adjunktů, při nej
novějším jmenování byla obsazena 22 místa VIIi
diétní třídy a nyní opět vypsána jsou 22 místa soud
ních adjunktů. Na obsazení těchto míst budou žada
telé čekati ovšem nejméně 10 měsíců
— Nejnovější přesunutí sil národních
Moravě, bijící do německých očí zvláště vítěz-
stvím českým v Hranicích a kynoucí porážkou
Němců lipnických, kteráž jest již jenom pouhou
otázkou času, vedlo k obnovení horlivých něme-
ckých snah zabezpečiti „državu“ německou jejím
uzákoněným utkvěním. Nezadržitelný český příval
vzrůstá každým rokem, odnáší kus svaté něme-
cké půdy na český břeh, vzájemný poměr národ-
ních mohutností pohybuje se čím dál tím osudněji
ve prospěch český, zlomek německé pětiny bude
co nevidět opatřen na Moravě větším jmenovate-
lem a vývoj národního uvědomění v porobených
dosud městech moravských, posilovaný každým
nevým českým vítězstvím, vykonává spolehlivěji
a přirozeněji práci „vyrovnání“ než se to může
jakýmkoli akademickým a ošemetným smiřo-
vačkám a narovnávačkám podařiti. Zjevy tyto
mají své důsledky ve všech oborech kulturních,
politických a hospodářských. Zřejmě vidí se, že
všechna proroctví o beznadějnosti českého roz-
pjetí, i s české strany horlivě rozšiřovanáa
přijímaná, na obranu jednou již chystanýcha
zmařených smiřovaček moravských skutečností
kus po kuse jsou vyvracována, a naděje na nový
mandát český, hranickým vítězstvím odůvodněná,
ukazuje, že na místě denaturované většiny české
na sněmu zemském smiřovačkami Čechům od
Němec
Čecho
Morava
Hranice
7
article
Němců přislibovaná a zaručovaná, bude možno
přece jenom získati většinu přirozenou bez veta
německého se ctí a skutečnou váhou hlasů če-
ských. Také pole hospodářské počíná ukazovati
jinou sklízeň, než jaká německé oko těší. Nej-
mocnější opora německého postavení na Moravě,
hospodářská, ať líčená ať skutečná převaha, uka-
zuje povážlivé trhliny. Jaké účinky mělo na Mo-
ravě heslo svůj k svému, houževnatěji než kde
jinde a systematičtěji sledované, jest známo;
k tomu přistupují neobyčejně četné a rozsahem
zarážející úpadky velkých německých obchodních
a průmyslových firem právě v obvodu obchodní
komory olomoucké, této klassické půdy hospo-
dářského závodění mezi národnostmi. Němci,
aby zachránili svou državu v obchodní komoře
olemoucké, rádi by nasuggerovali českým kruhům
myšlénku rozdělení olomouckého obvodu a zří-
zení české komory v Prostějově a tisk německý
přináší zprávy, že se sbírá s české strany ma-
teriál k odůvodnění požadavku takové komory.
se strany české však se podobné zvěsti důrazně
jako lživé vyvracejí. Neboť není nikterak vylou-
čena možnost, že příští volby přinesou Čechům
v samé olomoucké komoře většinu. Takovému ob-
chodu, jaký by vynesl Němcům dvě komorya
Čechům jednu, nedají se už prozřetelní a dů-
slední pracovníci čeští získati, a kdyby nové upra-
vení obvodu obchodních komor mělo přijíti ve
vážnou úvahu, neupustí od požadavku, aby na
Němec
Čecho
Morava
Prostějov
8
article
Moravě zřízeny byly obvody dva, jedna komora
česká a druhá německá, soustřeďující voličstvo
podle národností. Jinak jsou čeští voličové ochot-
ni vzíti si olomouckou komoru sami. Němci opev-
ňují všude podle zásadní poučky jich národní
taktiky, kteráž zní uzákonění a sestátnění křivdy,
když se ukazuje nemožnost jejího ustálení na
věčné časy kompromisem. V tom smyslu nejno-
věji byl zdvižen pokřik v německém táboře po
sestátnění zkomírajících středních škol, zvláště
vyšších reálek v Kroměříži, naplněných českým
žactvem, o čemž moravské listy přinesly před
nedávnem Němce hanbou zdrcující dáta. Se zná-
mým svým kategorickým imperativem žádají se-
státnění těchto ústavů a zajištění žactva jich pro
všechny časy. Všeněmecký „D. Blatt“ sní o ně-
jaké „organisaci“, kteráž by si obrala za úkol
„přiváděti ohroženým německým ústavům schop-
ný německý materiál žákovský a tuto akci za-
jistiti hmotnou podporou a péčí.“ Jak pozorovati
lze, pohybují se německé plány na Moravě již
úplně ve sférách fantastických a to nejzřejměji
nasvědčuje neudržitelnosti německé převahyv
moravských městech, pod níž skutečnost podráží
zvolna sic, ale neodolatelně jednu podpěru po
Němec
D Blatt
Morava
Kroměříž
9
article
— Výsledky voleb volitelů do komise pro
daň výdělkovou v nejněmečtějších okresích lovo-
sickém a litoměřickém působí velice neblaze na
německé kruhy, takovým důkazem české síly v
živnostenských kruzích v řečených okresích kon-
sternované. Jak již oznámeno, zvolil okres lovo-
sický ve čtvrté třídě vesměs české volitele počtem
49 a litoměřický 45 Čechů proti 60 Němcůma
jenom ouštěckým Němcům podařilo se „zachrá-
niti“ komisi před českou většinou. V německém
karakteru naznačených okresů ukázala se zející
díra, kterou německý tisk všelijakými zápla-
tami snaží se aspoň zastříti a nejenom také wie-
serovská theorie o výhradě německé poplatnost
druhé.
Čecho
Němec
10
article
v uzavřeném území utrpěla nemalou úhonu a při
nojmenším lze říci, že síla českého živlu v ohledu
početném, kvantitativním i v ohledu poplatním,
kvalitativném, v uzavřeném území před celým
světem doznala svědectví, jaké nelze jen tak hou-
bou učenosti německých statistiků smazati. Nej-
lepší výklad pro tento zjev přináší „Ostd. Rund-
schau“. Naříkajíc nad tím, že nejen v Litomě-
řicích a Lovosicích, nýbrž i v Duchcově samém
zvoleni nejen do čtvrté, ale i do třetí třídy komise
pro daň výdělkovou Češi, vykládá zjev tento
„bezstarostností a váhavostí německou“. Zatím
je známo, že národní a hospodářský boykot
Němců obrací se nejbezohlednějším hrotem právě
oproti oněm třídám českého živlu v uzavřeném
území, z nichž vstalo voličstvo v počtu tak im-
posantním
— Kardinál arcibiskup bar. Skrbenský přibyl dle
telefonické zprávy dnes na cestě z Říma do Vídně.
Čech
Němec
Skrbenský
Lovosice
Duchcov
Řím
Vídeň
11
article
— Oslava památky dra. Jos. Kaizla. Z Volyně
se nám píše: Když předčasná smrť odvolala z kol-
biště veřejného života dra. Jos. Kaizla, pojalo obecní
zastupitelstvo ve Volyni úmysl poprsím vyznačiti
rodný dům nezapomenutelného státníka a učence. Po
příznivém výsledku sbírek mezi ctiteli zesnulého
uspořádaných bylo lze v brzku přikročiti k prove-
dení záměru. Na den 23. srpna t. r. již určeno jest
odhalení poprsí, zdařilého to díla snaživého umělce
p. Jos. Pekárka. Slavnostní řeč ze vzácné ochoty
prosloviti slíbil pan JUDr. Jos. Herold. Nepochy-
bujeme, že veřejnost naše a zvláště četní přáteléa
ctitelé oslavencovi neopomenou vzdáti přítomností
svou hold památce muže, kterýž jako člověk, politik
i učenec ve všech myslích stejně trvalou památku
zůstavi)
— Po 25 letech. Sjezd bývalých abiturientů pí-
secké reálky z roku 1878 za účastenství spolužáků
z let 1871—78 konati se bude ve dnech. 23. až 25.
srpna v král. městě Písku. Přihlášky ke sjezdu, jakož
i přání vzhledem k ubytování a pod. přijímá do 20.
srpna Frant. Hajský, říd. učitel v Čichticích u Bavo-
rova. První přátelská schůze bude dne 23. srpna o
7. hod. večerní v hotelu »U zlatého kola«. Přátelé,
sejděme se mnozí po tak dlouhé době zase poprvé!
Kaizl
Pekárek
JUDr
Jos
Herold
František
Volyň
Písek
Čichtice
Bavo
12
article
Dostavte se co možná všichni! Frant. Hajský, řídící
učitel. Vojtěch Chudomelka, kontrolor. Viktor Macner,
adjunkt.
— Druhý sjezd akademického krajinského spolku
„Krakovce“ v Rakovníku ve dnech 14., 15. a 16. srpna
bude důstojnou manifestací studentstva českého zá-
padu. „Krakovec“, spolek akademiků západních Čech,
jest střediskem studentstva krajů lounského, maně-
tínského, slánského, kladenského, kralovického a ra-
kovnického a předním jeho účelem jest zakládati
knihovny a zasílati je do území uzavřeného našim
ohroženým menšinám. Za svého trvání zaslal spolek
přes 80 knihoven na venek, hledě působiti ku posílení
živlu českého a ku vzdělání i ušlechtilé zábavě rod-
ných obcí a tím přispěl také hřivnou ke blahu našinců
ujařmených a od osvětové naší činnosti odloučenýcn.
František
Chudomelka
Macner
Krakovec
Rakovník
Čechy
13
article
Je to práce tichá a skrytá, však pro své opravdu vla-
stenecké intence významná a účelná. Studentstvo če-
ského západu pořádá sjezdv, na nichž si přeje veřej-
nosti naší dokázati, že naděje v české studentstvo kla-
dené potkávají se také s výsledkem utěšených a ni-
koliv jen zdánlivě okázalým. Po sjezdech pořádaných
v Lounech, Slaném a Rakovníku sejde se studentstvo
českého západu letos po dlouhé době podruhé v Ra-
kcvníku, aby porokovalo tu o svých potřebách a po-
vinnostech a aby pak s opravdovostí tím větší chopilo
se práce úsilovné v dobách nadšení ochabujícího.
Sjezd zahájen bude v pátek, dne 14. srpna akademií,
na níž provedeny budou práce jednak rodáků rakov-
nických, jednak ukázky z repertoiru skladatelů če-
ských, orchestrální, sborové, solové a melodramati-
cké. Z místních autorů, jichž práce budou provedeny,
sluší jmenovati Quidona M. Vyskočila, jako autora
aktovky „Rusé Madonny“, pak z hudebních kompo-
nistů pp. Jos. Omáčku, Jiřího Herolda, Karla Hůlku
ml., Jana Janáka, A. Spala a A. Wernera. Ze sil účin-
kujících sluší pak jmenovati paní A. Bezděkovou-
Kuklovou a slečnu Marianu Hellerovu z Prahy, dále pí.
pí. M. Kratochvílovou, slečny Karlu a Evu Čermákovy,
p. A. Wernera, virtuosa na housle a p. Jos. Omáčku,
skladatele a ředitele hudby chrámové vesměs z Ra-
kovníka. V sobotu dopoledne konána bude studentská
schůze, při níž promluví pp. red. J. Heinrich a dr.
Quidon
M Vyskočil
Madonna
Jiří Herold
Hůlka
Janák
A Spal
A Werner
A Bezděkův
Kuklův
Hellerův
M Kratochvílův
Karel
Čermákův
Jos
Heinrich
Louny
Slaný
Rakovník
Ra
Praha
14
article
E. Chalupný o thematech ze života studentského. Po
společném obědě zváni jsou účastníci ku promenád-
nímu koncertu v sadech a druhý den bude zakončen
slavnostním představením „Směrů života“ od F. X.
Svobody, jež sehrají místní pp. ochotníci při režii p.
Tom. Kratochvíla. V neděli, dne 16. t. m. ráno v8
hodin uctěna bude na hřbitově rakovnickém pamá tka
zesnulých rodáků, potom bude v sále hotelu Jeriova
přednášeti prof. dr. Čáda o thematě: „Jak doplniti
vzdělání středoškolské“. Odpoledne pořádána bude
v zahradě a místnostech „na Střelnici“ lidová slav-
nost, jež pestrým a bohatým programem poskytne
hostům zábavu příjemnou a ušlechtilou. Budiž tedy
heslem studentstva českého západu i studentstva ostat-
ního spolu s přáteli jeho: na shledanou v Rakovníce!
— Sjezd absolventů měšťanské školy v Třeští
(první české na Moravě) na oslavu jejího 30letého
trvání koná se dne 15. a 16. srpna t. r. Pořad:
V sobotu 15. srpna: Přátelský večerv
hotelu »u Orla« pří koncertě hudby Kadlcovy. ——
V neděli 16. srpna: 1. O 9. hodině ranní boho-
služba v dolním chrámu na paměť zemřelých učitelů
a spolužáků. 2. Slavnostní schůze účastníků
v kreslírně měšťanské školy: a) Uvítání (p. řed. Al.
Lhotský), b) Dějiny měšťanské školy (p. učitel Fr.
Petr), c) Promluva jmenem absolventů, d) Prohlídka
budovy školní. 3. Společný oběd. 4. Odpo-
ledne prohlídka města a vycházka pod
Špičák (za příznivého počasí.) 5. Večer přátel-
ská schůze v panském pivovaře.
— Umělecká výstava v Žilině na Slovensku byla
tyto dní otevřena. Poprvé zde mladí slovenští umělci
E Chalupná
X Svoboda
Tom
Kratochvíl
profesor
doktor
Čáda
Kadlcův
Lhotská
František
Petr
Rakovník
Třešť
Morava
Žilina
Slovensko
Jeriov