ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c3c6ebb0-719d-11dc-a859-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 50, place 27, org 1
1 title
Denní zprávy.
2 article
Soudcovský stav v obvodu vrchního zem- ského soudu království českého jest vůbec nej- hůře situován ze všech korunních zemí tohoto soustátí. Příčina vězí v tom, že v království českém jest míst nejnižší dietní třídy (adjunktů a auskultantů) mnohem více než v ostatních vyšších třídách dietních, kdežto v jiných zemích jest tomu právě naopak. A poněvadž mimo to ještě čeští úřadníci jsou povyšováni přesně dle pořadí ve statu, kdežto němečtí nepoměrně rych- lejí postupují, přesahujíce vždy nejméně 10, 20 i 50 až i 100 (Dr. Zigmund Riegler, jak výše uvedeno, dokonce 250) starších kollegů svých, lze zcela jasně sobě představiti, v jak nepřízni- vých postupových poměrech žijí čeští soudcové. V jiných oborech státní služby v tomto králov ství jsou postupové poměry daleko lepší; dnes mají nejstarší soudcové a tajemníci (VIII. tř. hodnostní) nejméně 23 ano i 24 služební léta, kdežto jejich kollegové, kteří v týž čas nastou- pili službu u financí, finanční prokuratury neb v politické službě, jsou vesměs vrchními, ně- kteří i dvorními rady (VI. a V. třída hodnostní.) Ve všech královstvích a zemích na říšské radě zastoupených — ovšem kromě království českého — není úřadníka, který by ve 24. slu- žebním roce nebyl postoupil do VII. diétní třídy.
Zigmund Riegler VI
3 article
Jen v království českém jsou soudcovští úřadníci i se 24 léty služebními stále ještě v VIII. třídě diétní; a srovnáme-li, jak služební platy v každé vyšší diétní třídě stoupají, vidíme, že rozdílv platech, oč totiž úřadníci s týmiž léty služeb- ními, avšak v nižší diétní třídě, jsou zkráceni. jde do tisíců. Ano, o celé tisíce jsou zkraco- vání čeští soudcové a s nimi zároveň český národ, neboť čeští soudcové jsou věrnými syny svého národa. A poměry tyto se nijak nelepší, ba spíše ještě horší, neboť vláda vídeňská tomto ohledu nápravy zjednati nechce a po dobrém také nezjedná. A důvod toho, proč soudcovští úřadníci království českém — rozuměj čeští, neboť ně- mečtí postupují daleko rychleji — jsou tak zkracováni, kdežto státní úřadníci ostatních oborů správy i v tomto království jsou mnohem vý- hodněji postaveni? Jest zcela jednoduchý.
4 article
Dle základního zákona státního o moci soudcovské z 21. prosince 1867 jest soudce ne- sesaditelný a nepřesaditelný a ve výkonu úřadu soudcovského samostatný a neodvislý (čl. 5. a 6. tohoto zákona). Tato neodvislost soudcovská, třebas byla mnohdy jen na papíře, jest u če- ských soudců vládě vídeňské trnem v oku a vy- nikla eminentně, zejmena v poslední době po zrušení jazykových nařízení. Veřejnost česká ne- dovede si ani představiti, co výtek a úřadních »nosů« dostalo se v této době českým soudcům za to, že nedbajíce famosního nařízení víden- ského ministra spravedlnosti řídili se při úřado- vání svém jasným zněním známého článku XIX. základního zákona státního, který zaručuje ná- rodnostní i jazykovou rovnoprávnost všech ob- čanů státních. Výtky i »nosy« zůstaly bez vý- sledku, čeští soudcové neohroženě úřadovali úřadují dále dle zákona. Prostředky v jiných oborech služby státní (finance, politické úřadya pod.) v takovýchto případech neuposlechnutí ob- vyklé jako na př. přesazení a sesazení, jsou zde bezúčinné, ježto, jak výše jsem uvedl, soudcové jsou nepřesaditelní a nesesaditelní.
5 article
Bylo tedy užito prostředků jiných. Vláda vídeňská, aby potrestala české soudce za to, že proti výslovnému nařízení v českých věcech uží vají při úřadování vnitřním i vnějším českého jazyka, jednak nechává uprázdněná místa soud- covská v království českém zúmyslně dlouho neobsazena (z čehož jí vzniká i ten prospěch, že tak zv. interkalaria padnou do státní po- kladny **), jednak také praeteruje při povyšování české úřadníky a protežuje beze všeho důvodu a křiklavě Němce, dávajíc takto zcela jasně ce- lému českému národu, jehož věrnými syny jsou čeští soudcové, na srozuměnou, v jaké lásce má Čechy a jak té spravedlnosti rozumí. To jest důvod, proč byli praeterováni čeští úřadníci nikoli, jak udává prohlášení vládní. Vzmuží se konečně celý národ a zaburác ohromným protestem proti takovému bezpráví!
Němec
6 article
**) Jak dlouho zůstávají uprázdněná místa vždy neobsazena, to nejlépe dokazuje velký počet jmeno vaných úřadníků. Tak bylo na př. v březnu t. r. jme- nováno najednou přes 30 soudních adjunktů, při nej novějším jmenování byla obsazena 22 místa VIIi diétní třídy a nyní opět vypsána jsou 22 místa soud ních adjunktů. Na obsazení těchto míst budou žada telé čekati ovšem nejméně 10 měsíců — Nejnovější přesunutí sil národních Moravě, bijící do německých očí zvláště vítěz- stvím českým v Hranicích a kynoucí porážkou Němců lipnických, kteráž jest již jenom pouhou otázkou času, vedlo k obnovení horlivých něme- ckých snah zabezpečiti „državu“ německou jejím uzákoněným utkvěním. Nezadržitelný český příval vzrůstá každým rokem, odnáší kus svaté něme- cké půdy na český břeh, vzájemný poměr národ- ních mohutností pohybuje se čím dál tím osudněji ve prospěch český, zlomek německé pětiny bude co nevidět opatřen na Moravě větším jmenovate- lem a vývoj národního uvědomění v porobených dosud městech moravských, posilovaný každým nevým českým vítězstvím, vykonává spolehlivěji a přirozeněji práci „vyrovnání“ než se to může jakýmkoli akademickým a ošemetným smiřo- vačkám a narovnávačkám podařiti. Zjevy tyto mají své důsledky ve všech oborech kulturních, politických a hospodářských. Zřejmě vidí se, že všechna proroctví o beznadějnosti českého roz- pjetí, i s české strany horlivě rozšiřovanáa přijímaná, na obranu jednou již chystanýcha zmařených smiřovaček moravských skutečností kus po kuse jsou vyvracována, a naděje na nový mandát český, hranickým vítězstvím odůvodněná, ukazuje, že na místě denaturované většiny české na sněmu zemském smiřovačkami Čechům od
Němec Čecho Morava Hranice
7 article
Němců přislibovaná a zaručovaná, bude možno přece jenom získati většinu přirozenou bez veta německého se ctí a skutečnou váhou hlasů če- ských. Také pole hospodářské počíná ukazovati jinou sklízeň, než jaká německé oko těší. Nej- mocnější opora německého postavení na Moravě, hospodářská, ať líčená ať skutečná převaha, uka- zuje povážlivé trhliny. Jaké účinky mělo na Mo- ravě heslo svůj k svému, houževnatěji než kde jinde a systematičtěji sledované, jest známo; k tomu přistupují neobyčejně četné a rozsahem zarážející úpadky velkých německých obchodních a průmyslových firem právě v obvodu obchodní komory olomoucké, této klassické půdy hospo- dářského závodění mezi národnostmi. Němci, aby zachránili svou državu v obchodní komoře olemoucké, rádi by nasuggerovali českým kruhům myšlénku rozdělení olomouckého obvodu a zří- zení české komory v Prostějově a tisk německý přináší zprávy, že se sbírá s české strany ma- teriál k odůvodnění požadavku takové komory. se strany české však se podobné zvěsti důrazně jako lživé vyvracejí. Neboť není nikterak vylou- čena možnost, že příští volby přinesou Čechům v samé olomoucké komoře většinu. Takovému ob- chodu, jaký by vynesl Němcům dvě komorya Čechům jednu, nedají se už prozřetelní a dů- slední pracovníci čeští získati, a kdyby nové upra- vení obvodu obchodních komor mělo přijíti ve vážnou úvahu, neupustí od požadavku, aby na
Němec Čecho Morava Prostějov
8 article
Moravě zřízeny byly obvody dva, jedna komora česká a druhá německá, soustřeďující voličstvo podle národností. Jinak jsou čeští voličové ochot- ni vzíti si olomouckou komoru sami. Němci opev- ňují všude podle zásadní poučky jich národní taktiky, kteráž zní uzákonění a sestátnění křivdy, když se ukazuje nemožnost jejího ustálení na věčné časy kompromisem. V tom smyslu nejno- věji byl zdvižen pokřik v německém táboře po sestátnění zkomírajících středních škol, zvláště vyšších reálek v Kroměříži, naplněných českým žactvem, o čemž moravské listy přinesly před nedávnem Němce hanbou zdrcující dáta. Se zná- mým svým kategorickým imperativem žádají se- státnění těchto ústavů a zajištění žactva jich pro všechny časy. Všeněmecký „D. Blatt“ sní o ně- jaké „organisaci“, kteráž by si obrala za úkol „přiváděti ohroženým německým ústavům schop- ný německý materiál žákovský a tuto akci za- jistiti hmotnou podporou a péčí.“ Jak pozorovati lze, pohybují se německé plány na Moravě již úplně ve sférách fantastických a to nejzřejměji nasvědčuje neudržitelnosti německé převahyv moravských městech, pod níž skutečnost podráží zvolna sic, ale neodolatelně jednu podpěru po
Němec D Blatt Morava Kroměříž
9 article
— Výsledky voleb volitelů do komise pro daň výdělkovou v nejněmečtějších okresích lovo- sickém a litoměřickém působí velice neblaze na německé kruhy, takovým důkazem české síly v živnostenských kruzích v řečených okresích kon- sternované. Jak již oznámeno, zvolil okres lovo- sický ve čtvrté třídě vesměs české volitele počtem 49 a litoměřický 45 Čechů proti 60 Němcůma jenom ouštěckým Němcům podařilo se „zachrá- niti“ komisi před českou většinou. V německém karakteru naznačených okresů ukázala se zející díra, kterou německý tisk všelijakými zápla- tami snaží se aspoň zastříti a nejenom také wie- serovská theorie o výhradě německé poplatnost druhé.
Čecho Němec
10 article
v uzavřeném území utrpěla nemalou úhonu a při nojmenším lze říci, že síla českého živlu v ohledu početném, kvantitativním i v ohledu poplatním, kvalitativném, v uzavřeném území před celým světem doznala svědectví, jaké nelze jen tak hou- bou učenosti německých statistiků smazati. Nej- lepší výklad pro tento zjev přináší „Ostd. Rund- schau“. Naříkajíc nad tím, že nejen v Litomě- řicích a Lovosicích, nýbrž i v Duchcově samém zvoleni nejen do čtvrté, ale i do třetí třídy komise pro daň výdělkovou Češi, vykládá zjev tento „bezstarostností a váhavostí německou“. Zatím je známo, že národní a hospodářský boykot Němců obrací se nejbezohlednějším hrotem právě oproti oněm třídám českého živlu v uzavřeném území, z nichž vstalo voličstvo v počtu tak im- posantním — Kardinál arcibiskup bar. Skrbenský přibyl dle telefonické zprávy dnes na cestě z Říma do Vídně.
Čech Němec Skrbenský Lovosice Duchcov Řím Vídeň
11 article
— Oslava památky dra. Jos. Kaizla. Z Volyně se nám píše: Když předčasná smrť odvolala z kol- biště veřejného života dra. Jos. Kaizla, pojalo obecní zastupitelstvo ve Volyni úmysl poprsím vyznačiti rodný dům nezapomenutelného státníka a učence. Po příznivém výsledku sbírek mezi ctiteli zesnulého uspořádaných bylo lze v brzku přikročiti k prove- dení záměru. Na den 23. srpna t. r. již určeno jest odhalení poprsí, zdařilého to díla snaživého umělce p. Jos. Pekárka. Slavnostní řeč ze vzácné ochoty prosloviti slíbil pan JUDr. Jos. Herold. Nepochy- bujeme, že veřejnost naše a zvláště četní přáteléa ctitelé oslavencovi neopomenou vzdáti přítomností svou hold památce muže, kterýž jako člověk, politik i učenec ve všech myslích stejně trvalou památku zůstavi) — Po 25 letech. Sjezd bývalých abiturientů pí- secké reálky z roku 1878 za účastenství spolužáků z let 1871—78 konati se bude ve dnech. 23. až 25. srpna v král. městě Písku. Přihlášky ke sjezdu, jakož i přání vzhledem k ubytování a pod. přijímá do 20. srpna Frant. Hajský, říd. učitel v Čichticích u Bavo- rova. První přátelská schůze bude dne 23. srpna o 7. hod. večerní v hotelu »U zlatého kola«. Přátelé, sejděme se mnozí po tak dlouhé době zase poprvé!
Kaizl Pekárek JUDr Jos Herold František Volyň Písek Čichtice Bavo
12 article
Dostavte se co možná všichni! Frant. Hajský, řídící učitel. Vojtěch Chudomelka, kontrolor. Viktor Macner, adjunkt. — Druhý sjezd akademického krajinského spolku „Krakovce“ v Rakovníku ve dnech 14., 15. a 16. srpna bude důstojnou manifestací studentstva českého zá- padu. „Krakovec“, spolek akademiků západních Čech, jest střediskem studentstva krajů lounského, maně- tínského, slánského, kladenského, kralovického a ra- kovnického a předním jeho účelem jest zakládati knihovny a zasílati je do území uzavřeného našim ohroženým menšinám. Za svého trvání zaslal spolek přes 80 knihoven na venek, hledě působiti ku posílení živlu českého a ku vzdělání i ušlechtilé zábavě rod- ných obcí a tím přispěl také hřivnou ke blahu našinců ujařmených a od osvětové naší činnosti odloučenýcn.
František Chudomelka Macner Krakovec Rakovník Čechy
13 article
Je to práce tichá a skrytá, však pro své opravdu vla- stenecké intence významná a účelná. Studentstvo če- ského západu pořádá sjezdv, na nichž si přeje veřej- nosti naší dokázati, že naděje v české studentstvo kla- dené potkávají se také s výsledkem utěšených a ni- koliv jen zdánlivě okázalým. Po sjezdech pořádaných v Lounech, Slaném a Rakovníku sejde se studentstvo českého západu letos po dlouhé době podruhé v Ra- kcvníku, aby porokovalo tu o svých potřebách a po- vinnostech a aby pak s opravdovostí tím větší chopilo se práce úsilovné v dobách nadšení ochabujícího. Sjezd zahájen bude v pátek, dne 14. srpna akademií, na níž provedeny budou práce jednak rodáků rakov- nických, jednak ukázky z repertoiru skladatelů če- ských, orchestrální, sborové, solové a melodramati- cké. Z místních autorů, jichž práce budou provedeny, sluší jmenovati Quidona M. Vyskočila, jako autora aktovky „Rusé Madonny“, pak z hudebních kompo- nistů pp. Jos. Omáčku, Jiřího Herolda, Karla Hůlku ml., Jana Janáka, A. Spala a A. Wernera. Ze sil účin- kujících sluší pak jmenovati paní A. Bezděkovou- Kuklovou a slečnu Marianu Hellerovu z Prahy, dále pí. pí. M. Kratochvílovou, slečny Karlu a Evu Čermákovy, p. A. Wernera, virtuosa na housle a p. Jos. Omáčku, skladatele a ředitele hudby chrámové vesměs z Ra- kovníka. V sobotu dopoledne konána bude studentská schůze, při níž promluví pp. red. J. Heinrich a dr.
Quidon M Vyskočil Madonna Jiří Herold Hůlka Janák A Spal A Werner A Bezděkův Kuklův Hellerův M Kratochvílův Karel Čermákův Jos Heinrich Louny Slaný Rakovník Ra Praha
14 article
E. Chalupný o thematech ze života studentského. Po společném obědě zváni jsou účastníci ku promenád- nímu koncertu v sadech a druhý den bude zakončen slavnostním představením „Směrů života“ od F. X. Svobody, jež sehrají místní pp. ochotníci při režii p. Tom. Kratochvíla. V neděli, dne 16. t. m. ráno v8 hodin uctěna bude na hřbitově rakovnickém pamá tka zesnulých rodáků, potom bude v sále hotelu Jeriova přednášeti prof. dr. Čáda o thematě: „Jak doplniti vzdělání středoškolské“. Odpoledne pořádána bude v zahradě a místnostech „na Střelnici“ lidová slav- nost, jež pestrým a bohatým programem poskytne hostům zábavu příjemnou a ušlechtilou. Budiž tedy heslem studentstva českého západu i studentstva ostat- ního spolu s přáteli jeho: na shledanou v Rakovníce! — Sjezd absolventů měšťanské školy v Třeští (první české na Moravě) na oslavu jejího 30letého trvání koná se dne 15. a 16. srpna t. r. Pořad: V sobotu 15. srpna: Přátelský večerv hotelu »u Orla« pří koncertě hudby Kadlcovy. —— V neděli 16. srpna: 1. O 9. hodině ranní boho- služba v dolním chrámu na paměť zemřelých učitelů a spolužáků. 2. Slavnostní schůze účastníků v kreslírně měšťanské školy: a) Uvítání (p. řed. Al. Lhotský), b) Dějiny měšťanské školy (p. učitel Fr. Petr), c) Promluva jmenem absolventů, d) Prohlídka budovy školní. 3. Společný oběd. 4. Odpo- ledne prohlídka města a vycházka pod Špičák (za příznivého počasí.) 5. Večer přátel- ská schůze v panském pivovaře. — Umělecká výstava v Žilině na Slovensku byla tyto dní otevřena. Poprvé zde mladí slovenští umělci
E Chalupná X Svoboda Tom Kratochvíl profesor doktor Čáda Kadlcův Lhotská František Petr Rakovník Třešť Morava Žilina Slovensko Jeriov