1
masthead
V Praze, ve středu dne 13. června.
Praha
2
masthead
K číslu 16l
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Pašton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80p
Praha
b Pašton
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Ministrovy názory.
Z Vídně, 13. června. »Neue Freie
Presse« uveřejňuje rozmluvu s nejmeno-
vaným ressortním ministrem, patrně bar.
Callem. »Tážete se mne« — pravil —
»bylo-li možno českou obstrukci
unaviti? Kdo z vlastního pozorování zná
události ve sněmovně, nemůže přisvěd-
čiti, naopak musí říci, že usnesení mini-
sterstva (uzavříti říšskou radu), vyhovovalo
skutečnosti. Já sám po několika hodinách
neviděl jsem, že by Čechové ve své ob-
strukční činnosti byli sebe méně unaveni.
Naopak! Musím říci na základě vlastního
pozorování, že za nynějšího jednacího řádu
a za úplné bezvládnosti presidia dva po-
slanci stačí k zastavení prací sněmovních.
Buší-li někdo velkými tiskopisy na pult, takže
vzniká ohlušující lomoz, a je-li kromě toho,
jak jsem pozoroval, postaráno o organisaci
takovou, že se střídá vždy několik poslanců,
dlužno doznati, že vůči takové ob-
strukci není zbraně žádné. Nevě-
děli jsme, nedojde-li k násilnostem.
Kdyby bylo došlo, byla by se vládě činila
výčitka, že se trpně dívala na takový stav,
a bylo by se řeklo, proč nezabránila tako-
vým výtržnostem.
Je možným theoretický spor o to, bylo-li
uzavření sesse neb odročení sněmovny pří-
padným opatřením. Myslím však, že po řeči
Körbrově, dne 6. června promlavené, ve
které vznesl poslední appell na sněmovnu,
bylo uzavření říšské rady logickým dů-
sledkem.
Vláda měla tři prostředky: rozpuštění
sněmovny, uzavření sesse neb odročení
Možno se domnívati, že chtěla nastoupit
cestu střední, ježto rozpuštění bylo opatře-
ním tuze dalekosáhlým, odročení však tuze
slabým. Návrhem Zallingerovým
byla vláda sama překvapena.
Ministrpresident nečekal, že tímito incidentem
Čecho
Zallingerův
Vídeň
Něva
Neue Frei Presse
Körbrov
6
article
bouře vybuchne tak náhle. Slyším, že Če-
chové vyhlašují za morální úspěch faktum,
že parlament rozbili. Věcného úspěchu za-
jisté nedosáhli, neboť nedostali žádného
ústupku jazykového. Výnosy Claro v
zůstávají v platnosti a situace vůbec se
obstrukcí Čechů nezměnila. Nepovažuji
konec za vítězství Čechů, nýbrž za po-
rážku jednacího řádu. Ten se
musí změniti. O dalším vývoji věcí
se vláda ještě neusnesla.«
Konečně vyslovil ministr naději, že
uzdravení vnitřních poměrů musí vy-
jíti z voličstva samého, které
nemůže se zabývati neustále spory jazy-
kovými.
Poláci proti Čechům.
Ze Lvova, 13. června. »Ruch Ka-
tolicki« a »Gazeta Narodowa
vůči českým výtkám, že Poláci zradili Čechy,
namítají, že Čechové rozbili pravici již jednou,
v r. 1891. Jako tenkráte jednotlivé části
rozbité pravice bez ohledu na Čechy byl
nuceny k součinnosti s jinými parlamentními
skupinami, tak se může státi nyní zase.
Nechať prý Čechové a trabanti dynastie
schwarzenbergské provozují štvanice proti
polskému klubu a jeho předsedovi dále.
Tento, až říšská rada se opět sejde, bude
na straně klubů ke práci ochotných.
Dementi na slabých nohou.
Z Vídně, 13. června. Nad míru směšné
dementi uveřejňuje! dnes »Fremden-
blatt«. Má kommunique v ten rozum, že
pan dr. Körber vnoční schůzi dne
8. června s žádným vůdcem žádné parla-
mentní strany se neradil a nemluvil. Podle
»Fremdenblattu« by bylo lze mysliti, že ny-
nější ministrpresident, který, jak známo, ná-
leží k nejhovornějším lidem na světě, je
učiněný trappista. Podle »Fremdenblattu«
totiž dr. Körber oné noci nemluvil vůbec
s nikým. Vůči tomu zůstávají však fakta,
že kromě jiných poslanců nalehali naň, aby
Claro
Čecho
Polák
doktor
Körber
Fremdenblatta
Lvov
Ka
Čechy
Vídeň
Narodow
7
article
LlS
LlS
Předpla cení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
říšskou radu odročil neb uzavřel, poslanci
dr. Kathrein a hr. Dzieduszycki.
Zajímavým je při tom chování bývalého
presidenta poslanecké sněmovny dra. Ka-
threina.
Ukazuje se tu stará zkušenost: zdaří-li
se nějaká věc, hlásí se kde kdo o svou zá-
sluhu při úspěchu. Nezdaří-li se, snaží se
každý vytočiti a vykličkovati. Tak se stalo
v tomto případě. Když říšská rada po letni-
cích se shromáždila, pan dr. Kathrein
v listech levice dal se velebiti jako tvůrce
majority pro jednací pořad. Když však se
tato ztroskotala, p. dr. Kathrein každému
na potkání se dušoval, že by do válečné
rady pro systemisování majority takové nebyl
chodil, kdyby ho tam nebyl zatáhl pan Ja-
worski.
»Slowenski Narod« o české
obstrukci.
Z Lublaně. 13. června. »Slovenski
Narod« končí svou stať, nadepsanou »Vítěz-
ství obstrukce« těmito slovy: »Dosah če-
ského vítězství spočívá v tom, že Čechové
podali víditelný důkaz, že proti nim
v tomto státě nelze vládnouti
a že ste jim musí dostati z ado-
stiučinění za křivdu, na nich spá-
chanou. Dr. Körber se přesvědčil, že
nedostane se do situace, ve které by si
mohl tropiti z Čechů posměch, jaký si
tropil Beust, řka, že Čechové pozbyli
veškeré vážnosti a váhy, protože si dali bez
odporu vyrvati z rukou, co jim dal Hlo-
he nwart.
1Po 30 letech dostali se Čechové ve-
stejné postavení, v jakém byli popádu hr.
Hohenwarta. Tentokráte však dokázali,
že na pouhá slova a sliby nedají nic a že
trošku rovnoprávnosti, kterou jim přinesly
jazykové výnosy, nedají z rukou bez odporu.
Nyní je cesta opět volna. Mají-li rozhodující
kruhy opravdovou vůli zjednati ve státě po-
řádek, budou věděti, co jest jim činiti, že-
doktor
Kathrein
Slovenski Narod
Čecho
Körber
Beust
Hla
Hohenwart
Ka
Lublaň
poslanecký sněmovna
Slowenski Narod
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pohyblivé plošiny na pařížské
výstavě.
Dle »L'Exposition« sděluje inž. K. Tesař.
Ve zprávách o pařížské výstavě, v tomt
listě uveřejňovaných, dotkl se písatel též pohy
blivých chodníků nebo-li plošin »les trottoirs mo
biles«, praktického i zábavního to prostředku
dopravního, který došel velké obliby u výstav
ního obecenstva a jest účelem těchto řádků, po-
dati čtenářům podrobnější údaje o celém zaří
zení. O dopravu osob v Paříži i na výstavist
samém je po dobu trvání výstavy dosti dobře
postaráno, přes to, že obmyšlená okružní dráha
městská nebyla uskutečněna.
Vedeť až ku výstavišti dráha s pohonem
parním a u hlavních komplexů výstavních Champs
de Mars a L'Esplanade des Invalides stojí pro-
storná nádraží. Mimo rozsáhlou síť tramwayovou
nesčetné fiakry a dostavníky v síle zvířecí, slouží
komunikaci též automobily, jichž asi tisíc k ve-
řejnému použití po ulicích pařížských bude ko-
lovati. V obvodu výstavním pak jako hlavní pro-
středek dopravní zřízena okružní dráha elektrická
a moderní pohyblivé plošiny, jedna z předních
a vděčných attrakcí výstavních.
Pohyblivé plošiny, staré ne celá dvě desíti-
letí, mají už svoji historii a to historii dosti po-
zoruhodnou. Prvním, kdož připadl na myšlenku
místo vozidel se zastávkami upraviti plošinu,
dlouhý pás, který by byl celý v pohybu, tvoř
po veškeré své délce jakýsi souvislý vlak, zdá
se býti Francouz Hénard.
Týž navrhoval r. 1886 tento pro menší
vzdálenosti a mnoho cestujících velmi výhodný
komunikační prostředek pro světovouo výstavn
pařížskou r. 1889. Dle jeho plánu měla býti
K Tesař
Invalides
Francouz
Hénard
Paříž
Champs jít Mars
10
article
rychlost plošin 5km. za hodinu se zastávkou
15 sekund v minutě, aby účastníci jízdy neru-
šeně a pohodlně mohli vstupovati, čímž vlastně
redukována rychlost na 4 km.-
Projekt Hénardův nebyl sice r. 1889 rea
lisován, ale myšlenka neupadla v zapomenutí.
nýbrž nabyla masa a kostí r. 1893 na výstavě
v Chicagu. Podrževše v zásadě návrh Hénardův
inženýři američtí Silsbee a Schmidt zrušiti za-
stávku 15sekundovou, ježto tato pro vstupování
a vystupování není nezbytnou a postavili plošinu
s pohybem nepřetržitým.
Odůvodnění leží velmi na snadě. Člověk
ujde velmi lehce obyčejným krokem 5 km. za
hodinu. Nic mu není tudíž snadnějšího, nežli
aby přestoupil ze země, z pevné půdy na plo-
šinu pohybující se řečenou rychlostí. Z téže pří-
činy dá se rovněž bez obtíže z plošiny, šinuté
5 km. za hodinu, vkročiti na jinou plošinu,
jdoucí v témž směru rychlostí 10 km., z této
na třetí o rychlosti 15 km. atd.
Inženýři Silsbee a Schmidt konali po dva
měsíce přípravné zkoušky se svojí pásovou, plo-
šinovou dráhou v Jackson Parku v Chicagu,
aniž se přihodil nějaký úraz. Definitivní úprava
na výstavě záležela ze 4 plošin pohyblivýcha
jedné pevné. Rychlosť čtvrté obnášela 20 km.
Tato měla sedadlo pro 3 osoby, na předcháze-
jící třetí postaveny byly sloupky, aby se vstu-
pující při přechodu mohli zadržet.
Plošiny nestály v témž niveau, nýbrž tvo-
řily stupně asi 5 cm. a mezera vyplněna byla
kaučukem. Aby se plošiny pohybovati mohly
v obloucích, netvořily souvislý, tuhý celek,
nýbrž skládaly se z částí o délce 3.66 m., tak
aby se mohly zatáčeti v obloucích o 23 m. prů-
měru. Mezera mezi každým dílem kryla se vý-
plní, otočnou v kloubech na jednem rámua
volně se opírající o rám následující. Pohyb dě
Hénardův
Silsbee
Schmidt
Jackson
Chicago
km
centimetr
11
article
se po kolech, které osazeny jsouce na pevných
hřídelích se otáčely a po těchto posunovaly se
železné koleje s plošinami.
Namítá se nyní otázka, jak docílí se různá
rychlost plošin?
Na téže ose, na témž hřídeli, uváděném
v pohyb rotační, nasazena je vždy dvojice kol
o různých průměrech. Každá dvojice těchto
kol slouží k pohybu jedné plošiny a jest zřejmo,
že následkem různé obvodové rychlosti kol plo-
šiny rozličnou rychlostí se pohybují. Plošina,
poháněná ku předu dvojící o větším průméru-
kol, postupuje mnohem rychleji, nežli ona spo-
čívající na dvojicích o průméru menším, aěkoliv
otáčení hřídele je totožné a jednotné.
Tentýž princip zachován byl na výstavě
berlínské, kde dvě pásma kolovala po dráze
kruhovité!
Pro výstavu pařížskou vypsán byl konkurs
na dráhu elektrickou, ustanovenou ku dopravě
navštěvovatelů výstavy mezi Esplanadou a poli
Marsovými. Z pěti podaných nabídek uznán
způsobilým návrh Mocomblův, který proponoval
dráhu elektrickou o 1 m. šířky a pohyblivé
plošiny o dvojí rychlosti, spočívající na viadukté
a o téže trati, leč opačného směru jako dráha
elektrická, jdoucí však ulicí La Bourdonnais
místo ulice de Suffreu.
K docílení pohybu sloužiti měly elektrické
stabilní motory, vždy 36 m. od sebe vzdálené.
Rychlost plošin 5 resp. 10 km. a všech míst,
sedadel 38.880. Mocomble na žádost výboru
výstavního podnikl se svými společníky Guyene-
tem a Blotem pokusnou zkoušku s navrhova-
ným zařízením v Saint Ouen, kde postavil po-
hyblivé plošiny délky asi 400 m. o trace čá-
stečně elliptické, spojené dvěma oblouky kruho-
vými. Společník Mocomblův, Blot, konal v té
věci studie již v r. 1886, o něco snad později,
Marsův
Suffreu
Mocomblův
Blot
Esplanada
Le Bourdonnais
Saint Ouen
km