Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

21. srpna 1903. Císlo 230.

4 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. srpna. Polská politika v Rusku. Pan Roman Dmowski v »Przegladě Naro dovém« má článek o společné práci Poláky s Rusy v Rusku. Jako všechny projevy tohoto politika, jest i nový jeho článek hoden pozoru. Podáváme jeho trest. Poláci ve svém boji proti ruské vládě po- třebovali, aby měli v Rusku spojence. Spojene jejich mohly být ovšem jen živly, které jsou proti vládě v oposici. Spolek mezi politikou pol skou a politikou oposičných živlů ruských vy- stoupil v posledních letech v obrysech velmi silných, ale politická nezralost na obou stranách zamykala jej do těsných hranic. Nám hrozilo nebezpečí, že se spojíme až příliš úzee pouze s jednou stranou a s jejím programem v celém rozsshu bez ohledu na její realně výhledy a příští její osudy. Nebezpečí to minulo, ale stálo nás to nemálo vnitřních zmutků. Naše tužbyo reformu státního úštrojí Ruska jsou dnes měně enthusisstické než před několika lety, ale za to je pojímáme hlouběji, realněji a národněji. Veřejné mínění ruské se do nedávna neza- bývalo mezinárodním stanoviskem Ruska. V po- sledních letech si povšímlo, že vliv Německa na vládní Rusko je přilis veliký a bledalo tomu odpomoc. Na té cestě rušui politikové museli se potkali s Poláky, a tu nadešel přirozený spolek mezi Poláky a těmi živly ruskými, které chtěj Rusko vymanit z německého vlivu a spojiti je se státy západními a Sfovanstvem.

Dmowski Rus Polák Praha Rusko Nara Německo

5 article

Ale spolupůsobení našemu s oposičným živly ruskými bylo u nás v prvé chvlli pochopo- váno velmi falešně, a je namnoze dosud. Za- kládali jsme u sebe vlastně filialky ruských stran. Jední zorganisovali polskou exposituru ru- ské revoluce, druzí zase exposituru »kadetů«, třeti »okťabristrů«. Zásluhou strany Národní Demokracie jest poznání, že nám náleží, aby chom naproti Růsku i naproti každé ruské straně vystupovali jako celý národ a ne jako jednotlivé strany a frakce. Musíme naproti Ru- sku a Rusům představovati celou polskou zemi. a nikoli jednotlivé strany. Sebevražednou byla by ta naše politíka, která by nejživolnější naše věci spojila s měnivými osudy té neb jiné strany ruské. Nemůžeme se vázati na zisk a ztrátu se žádnou z ruských stran, ale musíme se od případu k případu spojovat s každou z nich, kyne-li z toho prospěch na- šemu programu. Aní jedna ruská strana není taková, aby každá její snaha zasluhovala našt podpory, ale na druhé straně, kromě krajné pravých, není ruské strany, která by ve svých snahách neměla něco nám sympatického. Naše politika bude tedy politikou od každého i všech nezávislou, pravdivě polskou, a všechno ruské bude nám stejně blizké i stejně vzdálené. Ovšem musíme se ohližeti také na to, jsou-li snahy a tužby ruských stran splnitelně. Co nám do pro- gramů, které obsahují nejkrásnější reformy, jestliže ty reformy - jsou nesplnitelným snem Takovou stranou jsou »kadeti«, kteří se z po- čátku přílis exponovali proti vládě a vládnímu systému, ale konečně jen přispěli k posllen krajně pravých.

Rus Aní

6 article

Německý nállak na Dánsko Berlínský zpravodaj »Nieuwe Rotterdam- sehen Courant«, jenž byl vyslán do Kodsně, měl tam interview s výnikajícím politikem, jen? mu učinil toto zajímavé sdělení: Otázka obrany země musí býti rozřešene stůj co stůj, poněvadž se z venčt činí n Dansko natlak. Když asi rok před smrt králo Kristiana IX. tehdejší kurunní princ jel do Vidně, měř s nim efsař Vilém na ná- draží v Postupimi delší rozhovor, v němž mu sdělil, co jest nlezbytnou podminkou Německa pro uznání dánské ne- utrality ve válee s Anglit. Skizzami vysvětlil císař korunnímu prinel, že především musi býti provedeno opevnění ostrova Saliholmu, ležícího v Sundu, východně od Amageru. Na korunního prince učinil prj

Courant Kristian Vilém Dánsko Postupim Německo Sund Amager Nieuwe Rotterdam

7 article Dramatické umění.

Dramatické umění. or v Hárodní divadle. P. X Svoboda: „Čskanky“. Veselohra o trec dějstvích; dne 19. srpna t. r. nově studováno za re- žie Gust Schmoranze. no l Nové provedení „Čekanek“ bylo výsledkem štastných složek a doznalo radostného vděku obe- censtva. Hra sama jest jednou z nejmilejších prací Svobodových, kde autor mohl uplatniti zvláště pří- značnou stránku svého umění — miniaturní malbu postav a duší malého, ale pozoruhodného, autorem hravě hýčksného světa. K této drobnomalbě jest zde nad jině vhodná příležitost poskytnuta idylickým ná- mětem hry — a prostým rozvinutím, jednoduchou intrikou, archaistíckým veršem a rýmem docíleno tu jasného celku plné, slohové harmonie; životný spěch na jevišti je hře zajištěn zvláště výraznou kres bou postav, vítaných hereckému stělesnění. Toho bylo všemi očinkujícími plnou měrou a se zdarem využito a bylo radostí, sledovati animované účasten- ství všceh na celku, řízeném velením režiséra Sehmoranze, jenž jak pro slohovou výpravu tak pro rozmanité střídání skupin menších i četněj- ších nalezl vždy výhodný výraz, přiměřeného pro- středi a docilil bystrý spád. Zvláštního ocenění za sluhuje úprava zámecké síně, nejvýš lahodné nia po- hled a pro účely souhry prakticky vyřešené půdory sem, hovícím realitě a při tom poskytujícím případné výhledy a odchody. Na divadelním návěští hemžilo se množství osol a dlužno říci, že každý jednollivec, zapadaje vhodně v rámec, přece odlišnými podrobnostmi vypracova svou figurku. Velkou řadu dam zabájila paní H ub nerov á roztomilou šafářkou, svěží, jadrnou a přece craciésní; z „Čekanek“ význačnější úkol přioadl da- mám Danzerové, Pštrosové, Noskove.

Schmoranz Svobodův Sehmoranz Danzer Noskov Hárodní divadlo X Svoboda

8 article

Havelské, Matějovské — a slečny Rydlo- va a Suchánkova a pí. Červená byly půvab- nými konkurentkam prím hrající Jiřiny, již ztělesniu — po nezapomenutelné sl. Grégrově — případlo sl Sedláčkově. Tato ovšem svou maturitu odbyla si nedávno „Holčičkou“, v níž výkonem psychologi- cky výstižným a v reprodukci dokonalým podalo přesvědčivý důkaz o svém uměleckém poslání. „Ji- řině“ propůjčila především roztomilý zjev, jako z cu- kru soustruhovaný, dále šelmovskou koketerii, čiper- nou hru ladných pobybů z každém kroku i skoku onen rozhovor hluboký dojem. Vzal skizzy s sebou a bylo jich pak použito při opevňován Saltholmu za vlády, skládající se z levice. Také opevnění, která se nyní navrhují ve vodáeh jižně od Seelandu, jsou ve spojení s těmito skizzami. Druhým důvodem, aby otázka obrany byl vyřízena, jest zklamání malých států při uzavření smlouvy v Severním moři. Když počala vyjednávání o smlouvě. navrhlo Dánsko, aby Německo ještě zvláštní dohodou každému jednotlivému z interesovaných malých států zaručilo absolutní neutralitu Všechny malé státy souhlasily radostně s tímto návrhem kromě Švédska, které v tom vidělo pokus, zjednati Norsku privilegované postavení Toto úzkostlivé stanovisko Švédska vedlo k tomu, že Švědsko žádalo náhle bezodkladné uzavření smlouvy. Německý státní tajemník šl. Schoen využil obratně tohoto švédského poža- davku proti vyjednavatelům ostatních malých států. Podařilo se mu přiměti je uklidňujíelm ujišťováním k měně striktnímu pojímání in strukcí, udělených jim jejich vláďami, načež podepsali protokol baz jakékoli výhrady.

Matějovský Suchánkův Červená Jiřina Grégrův Sedláčkův Švědsko severní moře Dánsko Německo Švédsko Norsko

9 article

Volby do perského parlamentu. V Teheranu byly včera volby do parla- mentu skončeny. Všichni budoucí poslanci ná- ležejí pokrokové straně. Výsledky voleb v pro- vinciích nejsou posud známy. Nový parlament sotva se asi sestoupí dříve než po skončen postního měsíce ramazanu. Dřivější šach nalozá se posud v letním sídle ruského vyslanactví a odjezd jeho byl opět odložen. Z Kazvina a z Petrohradu přibylo ně- kolik ruských důstojníků, jimž svěřeno velen nad ochranným sborem. Poněvadž všechny přl pravy k odjezdu jsou skončeny, není jasno proč byl vlastně odjezd odložen.

Kazvina Petrohrad

10 article

Finanční reforma v Anglil. Nekonečná debata o finanční reformě v lon dýnském sněmu byla uzavřena po 21 sezenlch. z nichž mnohé trvaly 18 hodin. Propracovana část návrhu finančního obsahuje 28 článků. Zá kladní zásada různých projektů daní nebyla siee změněna, ale vláda učinila různé koncese, tak zejména v dani pozemkové. Nove daně z horni- ckých podniků budou naposled projednávány Ještě zbývá 46 článků k vyřízení, ale doufá se. že jednání půjdou rychle v před, až bude za 14 dní obnoveno. Záložní důstojníci francouzští. »France militaire« píše, že počet kandidátů záložních důstojníků rok od roku roste. Lstos obnáší u pěchoty 2100 oproti 1800, u dělostře- lectva 417 proti 360 v minulém roce. Počet tento převyšuje daleko potřebu, jež činila letos u pěchoty 800, u dělostřelectva 130 a u voza- tajstva 30.

Franca

11 article

Král italský rozhodčím. Z Říma se oznamuje: Král italský převzal úřad rozhodčího soudce ve sporné otázce mezi Francií a Mexikem ohledně suverenily nad ostro vem Chippertonem. l a Ku popravě Dingbrově. Anglický tisk psal velmi zdrželivě o po pravě indického studenta Dinghry, který zavraždi sira Curzona Wyllia a doktora Saleacu. Živolo pis, uveřejněný v indickém žurnalu »Pioneer« dokazuje, že Dinghra byl pomatenec. Neby nikdy účasten nijakého hnuti politického, když pobyl několik měsiců v koleji a Lahoře, vstoupi do obchodu v Amritusu a stal se odporným svými výstřednostmi. Utekl z domova a otec, aby ho přivedl k lepšímu životu, poslal ho do Anglie za starším bratrem. Od té doby ho po- kládal již jistý lékař za šilence. Sotva přišel do Londýna, rozhněval se se svým bratrem. Odté chvile nebylo po něm stopy, až když se objevi v India House. Otec mu psal, aby opustil tento pelech anarchistů, ale Dinghra tam ostal. Proto se jeho rodina obrátila na sira Curzona Wyllja

Dingbrův Curzon Saleacu Dinghr Řím Francie Mexiko Anglie Londýn Pioneer

12 article

a srdečné tóny upřímného žalu a milostného citu hlas slečnín zdá se siliti a srozumitelnost slova zí skává. — Z pánů vystoupili v popředí svižní seladoní pp. Mušek, Sedláček, Matějovský a Foch a distinguovaný baron p. Seifertův. Ostře a při- radně jako vždy karakterisovali pp. Hurt, Hašler Wiesner, Kafka, Kolár a s nimi celá discipli novaná družina, jež zajišťuje vždy plynnou souhru ensemblových her. V čele stáli dobrácký direk tor — p. Stolnsberk, a pan Schlaghammer jenž — zdědiv svou úlonu po Mošnovi — objevil no- vé variace svého umění a výraznou a přece jemnou karakteristikou vytvořil znamenitou postavu nao pačném pólu svých elegantních světáků a milov- níků, Animovaná hra provázena byla neméně animo- vanou pozornosti obecenstva, vítajícího ji se zřejmou přízní, jež asi vyžádá si četných repris, takže péče věnovaná výbornému provedení, nepřijde na zmar nsln

Sedláček Matějovský Foch Seifertův Hurt Hašler Wiesner Kafka Kolár Schlaghammer Mošna

13 article Různé zprávy.

Různé zprávy. l n = Orlov se přiznal k vraždě. Z Curychu, 20 srpna. Zatčený Rus Orlov se dnes přiznal, že za- vraždil ředitele rěcké banky. Protože byl nalezen u něho klíček, byly prohledány všechny kufry v šatně na nádraží a skutečně klíček se k jednomu kofru hodil. Shledáno, že patří Orlovu a bylo v něm na- lezeno ještě 12.000 K. Orlov zahodil listek, který v šatně dostal, aby se tak zachránit, ale pláns nezdaři. = Lovecká výprava do Grónska. Dle právě do- šlého telegramu z Tromsů přistála lovecká výprava. která as před 2 měsíci do Grónska se vydala, šťast- ně tamtéž s bohatou kořisti. Výpravy této zúčastnil se známý sportsman, pan Filip Oberlžnder z Hronova, jenž přispívá svými trofejemi do sbíre musea král. českého, p. architekt Kmunke z Vídni a p. prof. dr. Lorenz, kustos vídeňského přírodově- deckého musea. Ulovilo se 20 medvědů a mimo t bylo 5 těchlo dravců chyceno za živa. Odvážliví lovci přinášejí s sebou také as 20 tuleňů různých druhů, 2 mrože, 16 pižmonů. Největší část těchto zvířat ulovila se ve východním Grónsku a sice na ostrově claveringském a ve fjordu císaře Františka Josefa. Za nejvzácnější kus musí se pokládati mrož pana Oberländra; zvíře toto, jež jest asi 351 cm dlouhé, má tesáky v délce 61 cm. Výprava stavila se také na Špicberkách a navštivila při té příleži- tosti známého badatele severní točny Welimana, který hodlá ve svém řidivelném balonu podniknouti a tak došlo k tragedii. Otec vrahův je vážený indický úřadník, jenž odstoupil do soukromi je zdrcen zločinem svnovým. V Indii bylo uspo- řádáno mnoho táborů lidu, kde se protestovalo proti oběma vraždám a byly zaslány soustrastné projevy rodinám obou obětí.

Rus Orlov K Orlov Oberlžnder Kmunke profesor doktor Lorenz František Josef Oberländra Weliman Curych Grónsko Troms Hronov Vídeň Špicberky Indie centimetr

14 article

Pomsta Muleje Hafida. Sultán marocký, vynikající pravou ukrut- nosti barbarského tyrana, jenž dal ubičovati vůdce povstání na jaře potlačeného, potrestal též brozně zajatého pretendenta Bu Hannera, který vážně ohrožoval vládu sultánovu. Mulej Hafid dal s neslýchanou krvelačností utratiti všechny zajatce z povatalecké armády. Několik karavan, přinášejících množství uřezaných hlav a četné zajatce živé, přibylo do Fezu, právě když dlel sultán v mešité na modlitbách Sultán dal utvořiti velký čtverec z vojáků do něho byli uvedeni zajatci. Zatím, co hudba hrála suru z koranu: »Allah, popřej našemu pánu a veliteli dlouhý život,« byly zajatým po řadě usekány pravé ruce a leve nohy a na zmrzačené údy byla lita roz- žhavená smůla, aby krev se zastavila. Tak bylo též nakládáno s tajemníkem, kadim a kapelní- kem pretendentovým. Těmto byly pak vytrhány všechny zuby. Kapelník padl do mdlob, aby ho vzkřísili, rozřízli mu ústa až k ušim a roztřištili mu bradu. Tyto ohavnosti byly po Ivrzeny konsuly cizích států. Obyvatelstvo, po hlížejlcí na strašné divadlo, zachovalo mlčení Při boji sultánovy armády a vojskem preten- dentovým byl zabit Francouz Collet. Tento by tajemníkem známé sportamanky paní de G - stové, pak byl agentem železniční společnosli Norte Africano a v této vlastnosti byl přítomen operacím. Jeho mrtvola nebyla nalezena, ale jeho papíry a revolver byly přineseny francouz- skému konsulovi jistým Alžiranem.

Mulej Hafid Hanner Francouz Collet Norte Africano

15 article

„laroměřsko české Vídni“. Slavnost ve prospěch českého školství v Dol ních Hakousích, pořádaná v Jaroměři dne 14. a 15 srpna pud protektorátem okresního výboru, za účasti měst Jareměře, Smiřic a všech českých obcí okresu minula za obecného nadšení všeho občanstva, pří- tomných hostí a skončila velikým úsp- chem mravním a značným výtěžkem hmotným. Mravní úspěch může se konstatovati dvěma směry: celý okres, celé severovýchodní té- měř Čechy, uvědomily si na této ohromné manife- staci svoji povinnost vůči spolku „Komenský“ v Vidni, konečně četná města i okresy v Čechách již dnes vyslovily o jaroměřskou slavnost takový zá- jem, že dá se očekávati příštím rokem hromadné uspořádání manifestací pro vídeňské Čechy po ce- lém našem království. Úspěch hmotný vyvrcholí asi obuosem čistých 7000 K, jež budou odvede vy ústřednímu výboru spolku „Komen- sky“ ve Vídni. Jest nutno alespoň stručně na- stíniti průběh obou slavnostních dnů, nad nimiž hro- zivě snášely se chmůry boutlivě zamračeného nebe V rátek odpoledne za větru a deště počalo se n náměstí budovati. Kašna proměněna v zelené návrší. na němž vypínaly se trosky hradu, pod ním z je- skyně zurčel veselý vodopádek, prorývaje si cestu kameny, křovím a květinami. Okoli mariánského sousoší bylo proměněno rovněž péčí organisace za- hradníků v nádherný umělý park. Na labském mostě vedoucím k budově chlapeckých škol, montováne elektrické osvětlení a škola sama až do kopule ole- movánu žárovkami, z nichž v celé šiřce středního traktu utvořen mobutný zářící nápis: „Jaroměřsko české Vídni.“ Současně započato s ostatní výzdo hou náměstí, jebož jízdní dráha ohraničena byla stromoradím, ostatní prostory vyplněny ladně vy- pravenými stánky, atrakcemi a restauracemi.

Čecho Komenský Videň Vídeň Dolo Jaroměř Jareměř Smiřice Čechy hou náměstí spolek „ Komensky

16 article

Na sta pracovníků pilných a obětavých přiložilo ochotné ruku ku práci, aby vykouzlilo z náměstí po- nádku radostnou a nezapomenutelnou. Samo nebe se pro ty české děti na Dunaji vyjasnilo, takže slavnost byla alespoň po této stránce ušelřena zkázy. V so- botu večer schrál dramatický odbor organisace so- ciálně demokratické „Máj“ drama bratří Mrštíků „Maryša“. Jest věru těžko říci, kdo z našich ochot- ných spolků, ano i stálých divadelních společnost mohl předněsti výkony jednotlivých solových parti i komparsů dokonaleji, než tenlo dělnický drama- tický sbor. Titulní úlohy Maryše, Francka, Lízala Vávry, Lízalky interpretovány povahově i herecky s výstižnou pílí a pochopením. Představení bylo zna menitým vstupem ke slavnostní náladě druhého Vlastní slavnost započala již v ranních hodinách. Stádentstvo v krojích gardy obsadilo veho- dy do města, v 9 hodin vítali jsme zvláštní vlak ze Smiřic, v 10 hodin započal tábor lidu, na němz s balkonu radnice promluvil říšský poslanec proí dne.

Mrštík Maryša Franck Vávra Lízalka Dunaj Smiřice

17 article

plavbu k severní točně. Na Špicberkách ukořistila výprava také množství sohů, jež činí cenný doplněk zmíněných trofejí. Požir. Z Moulinsu (dep. Allier), 20. srp na. (K. k.) Při včerejším velkém požáru, kterým, jal již bylo oznámeno, bylo zničeno nádraží pro zbo s utrpěly 4 osoby tězké popáleniny. Jedna osoba pod- lehla již svým poraněním. 20 vozů se zbožím padlc požáru za obět. Škoda jest značná. =Zastřelen při vojenském evičení. Jak se sds- luje z Aradu, byl tam při cvíčení 33. pěšího pluku zastřelen závodčí Jan Fey. Pluk střílel slepými ná- boji. Kdo vypálil ostrou ránu, která příšla z bezpro- střední blízkosti, nebylo zjištěno, ačkoli hlavně pu- šek byly hned bedlivě prohlédnuty. Náboj vniknu poddůstojníkovi do prsou a způsobil skoro okamžiu smrt. = Dynamit na anglickýcl lošícE. Z Londý- na, 20. srpna. Následkem opětného nálezu dynamilu v uhlí, určeném pro křižák „Duke of Edinburgh“ byla v Penarthu a Cardiffu učiněna přísná opatření aby se střežilo uhlí, určeně pro lodi. Jest podezření že dynamitové náboje byly do uhlí vloženy ze zločin- ného úmyslu, když uhelná loď „Fornhill“ nakládala uhlí pro válečné lodi, poněvadž v dole, z něhož ubl. bylo, se takových nábojů vůbec neužívá.

Fey Špicberky Moulins Arad Londý Cardiff Duke of Edinburgh

18 article

— Vražda ve vlaku. Z Berlína se sděluje:U obce Schönwalde byla ve středu nalezena v houšti u železniční trati těžce zraněná žena se šňůrou. ovinutou kolem krku v bezvědomí. Dvě noci ležela na místě a rány byly plny much. V nemocnici na- byla na okamžik vědomí a sdělila, že v neděli večer odjela z Berlína s jístým Jakubem Braueremz Charlottenburgu, kteréžto jméno však na tamějšín úřadě není známo a že byla za jízdy přepadena Udala také, že se jmenuje Augusta, druhé jméno však vyslovila nesrozumitelně a ve čtvrtek zemřela, nenabyvši již vědomí. Zdá se, že nejde o loupežnou vraždu, poněvadž bylo u ní nalezeno 90 marek. Vrah patrně vyhodil svou oběť z jedoucího vlaku. Pode- zřelým jest mladý muž, jenž přišel v pondělí do Linderode, kdež se dal oholiti a ostříhati, načež se ubytoval v hostinci a pravil, že se tam zdrži ně- kolik dní. Když železniční hlídači, kteří mrtvolu v středu nalezli, o tom v hostinci vyprávěli, pravil cizinec lhostejně, že ona žena nebyla asi přepadena nýbrž že nejspíše z vozu vypadla. Jeden hlídač tomu odporoval a sdělil, že zraněná dokonce udala jměno vraha. Ve všeobeeném vzrušení nezpozoroval nikdo že cizinec na to bez zaplacení zmizel. = Mor ve východní Africe. Z Berlína, 20 srpna. V německé východní Africe vystupuje nebez- pečí moru opět hrozivě. Před několika nedělemí vy- skytla se epidemie v Zanzibaru jen přechodně, nyní pak se také v Kisumu na anglickém břehu jezera Vik toria Njansa vyskyilo několik případů moru, jeh skončily smrtí. Úřady v Dar-es-Salamu učinily hned příslušná opatření proti zavlečení epidemie. tei

Braueremz Augusta Mor Vik Njansa Salam Berlín Schönwald Charlottenburg Afrika Zanzibar Kisum

19 article

z uše

21 article

Alois Velich, předseda „Komenského“ ve Vídni Po táboru konal se promenádní koncert. Po 2. hod. vyšel od „Špice“ velkolepý průvo venkova, k jehož uvítání vyšel vstříc čestný vý- bor s předsedou zem. poslancem J. Kotlantem, jeho náměstky V. Pácaltem, starostou Jaroměře a J. Ho- ným, starostou města Smiřic; dále zúčastnil se ví- tání pracovní výbor se svým předsedou MUDrem Vojtěchem Paulem. Průvod zahájily venkovské městské dítky v národních krojích, uprostřed nic v zápřeží šesti běloušů jel allegorický vůz „Hol dětí Komenskému“. Za průvodem dětí šly jednoty sokolské, hasičské, občanské, čtenářské besedy, ho- spodářské spolky, organisace venkovské a celý dlou- hý ten řefěz uzavíraly vozy části venkovské svatby heslem: „Ženích odvádí si nevěstu domů.“ Myšlenk věrně originální, ale i originálně veselá. Uprostřo náměstí průvod zastavil, dvě z dítek oslovily říšského poslance prof. Velicha a když jim tento dojemnými slovy sliboval, že bude tlumočií českým vídeňským dětem přání dětí celého okresu ja- roměřského, zmocnilo se nespočetnéh zástupu hluboké pohnutí a mnohé oko pod tíhou vznešeného dojmu se zarosilo. Po tomto aktu celý průvod přad tribunou defiloval, načež rozvířila se po náměstí, navštíveném minimálně 14.000 lidmi srdečná, nadšená a opravdu lidová národní slav nost. Z cizícn hostí, kteří se k manifestaci Jaroměř ska dostavili, dlužno kromě říšského poslance proí.

Velich Komenský J Kotlant V Pácalt Vojtěch Paul Žeňa profesor Vídeň Jaroměř Smiřice

22 article

Velicha jmenovati jednateie ústř. výboru „Komen- ského“ ve Vídni p. komisaře Klímu, pokladníka „Komenského“ p. adjunkta Motejlka, delegáta od- boru „Komenského“ v IX. okrese vídeňském p. Em Štatfu, delogáta odboru „Komenského“ v Prazep Bohumíra Otta, který vítal v nově zřizujícím se odboru na Jaroměřsku nového vítaného spoludruha. dále delegál vídeňského „Sokola“ p. Remeš, sta- rosta hasičské župy Žižkovy z Král. Vinohradůp. Vilém Fiala. Slavnosti zúčastnili se hosté z da- lekého okoli. Hradec Králové byl zastoupen, Na- chod. Dvůr Králové. Úpice, Trutnov, lázeňští host z Velichovek a Mariánských Lázní pod Zvíčinou O slavnost samu zasloužily se v první řadě o kre a město Jaroměř, které dalo k dísposic vše, co jen bylo vjeho moci, aby uvítal své hosty co nejskvěleji. Jednotlivci každý dle svých sil přispěli dary i prací, radou i skutkem takže ze společné a svorné práce bylo možno vytvo- řiti dílo, na které dlouho budou účastníci radostně vzpominati a které stane se pobídkou i příkladem ji- ným, aby věc „Komenského“ byla z Čech opatřována prostředky soustavně a vydatně.

Velich Komen Klím Komenský Motejlek em Ott Remeš Žižkův Král Fiala Vídeň Hradec Králové Dvůr Králové Úpice Trutnov Velichovky mariánský lázeň Zvíčiný Jaroměř Čechy Sokol

23 article

Výstavní menšinový den v Klatovech v neděli dne 29. srpna 1909. Českému lidu na Pošumaví! Nebývalý a stále se stupňující zápas český ch menšin v Čechách, na Moravě, ve Slezsku i v Do- ních Rakousích za ideální statky českého člověka za národnost, volnost plného rozvoj kulturního i hospodářského, za občan skou svobodu a rovnost, ukládá národu če- skému povinnost, osvědčili slavně a nepochybně své odhodlání, trvati na plné a nezkrácene občanské rovnosti českých menšín v lak zv. území uzavřeném a v zájmu svobody volnosti pro všecbny vybojovali práva t všemi zákonnými prostředay. Jde o důkaz silné vůle a pevného od- hodlání, aby nikdo nebyl v pochybnosti o smý- šlení celého českého národa, který o sud českýc menšln musí považovati za osud svůj a prot také musí se starati, aby jim dobyl práva spravedlnosti. V lom jsme a zůstaneme všichni, bez roz- dílu stavu, politickéh o i sociál níh nazírání jedné mysli a svorné vůle, ž české menšiny nesmějí býti a nebudou obetovány 5ileným choutkám něme- ckým — germanis m Český lide pošumavský! Velká doba vyžaduj velkých činů! Dokažme, že doba ta nalezne na ořipraveny vybojovati vítězně zápas za občansko rovnost, volnost a svobodu pro sebe, pro menšiny české, pro celé lidstvo. V tomto zápasu sympatie celého vzdělanéh světa budou s námi. Všichni čeští mužové a ženy pošumavské, přiďte a položte hlas svůj na vahu dějin, které vítěziti dají pravdě, právu a spravedlno sti. Pošumavský lide český 1 Přijď a protestuj a nám slavnostně proti křivdě a bezprávi, pachaným na č- ských menšinách v území zněmčeném.

Klatovy Pošumaví Čechy Morava Slezsko germanis m Český lid pošumavský

24 article

Všiceni, kdo česky smýšlejí a cítí, zúčastní se našich poduiků, ke kterým lid český srdečně zveme na neděli dne 29. srpna t. r., kdy koná se mim- tádná jubilejní valná hromada Ná rodní jednoty pošumavské v Klatovech dopoledne o 10. hodině v Sokolovně. Odpoledne o 2. hodině sisvnostní manifestační průvod na vý staviště. Na výstavě hold české práci. Lidová maní lestace ve prospěch českých menšin. Slavnost koná se za záštity městských rad a okresních výborů, če ských měst a okresů pošumavských. P. T. účastníky slavnosti žádáme snažně, aby v zájmu pořadku ve všem dbali pokynů a návadů pořadatelů. Vatupenky do výstavy pro slavnostní den prodává výhradně jednatelský a pořadatelský odbo Národní jednoty pošumavské v Klatovech Ústřední výbor Národní jednoly pošumavské v Praze. JUDr. Fr. Scheichl F. Titěra, starosta. místostarosta za jednatele. JUDr. Karel Baxa, mistustarosta. Mísiní jednatelský odbor Národní jednoly pošumavské v Klatovech. V. Střebský Gustav Novák, starosta. jednatel

JUDr Scheichl F Titěra Baxa V Střebský Novák Klatovy Praha Francie národní jednola pošumavský

25 article Euido Bělský

Euido Bělský V nejširších kruzích pražského obyvatelstv způsobila zpráva o úmrti p. stavebního rady Guidona Bělského hluboký zármutek. Mělť zesnu lý tak rozvětevnou blahodárnou činnost, že znám byl všude a požíval vždy pověsti svědomitého pracovníka. Nekonečnou je řada funkcí, jež po dlouhá léta až do své smrti zastával. Bylť po dlouhá leta členem správní rady banky „Slavie“, v nih v květnu minulého roku stal se členem ředitei stva a od května letošního předsedou. Po dlou- hou dobu byl předsedou společenstva sťavitelů v obvodu pražské obchodní a živnostenské ko mory, předsedou Jednoty společenstev stavitel v král. českém. Byl dále místopředsedou stále delegace stavitelů ve Vídni, členem pražské obchodní a živnostenské komory a členem před- stavenstva dělnické úrazové pojišťovny. Letos byl jmenován členem říšské živnostenské rady. Dále byl členem správní rady a výkonného vý- boru České průmyslové banky. V letech devadesátých byl důvěrou voličo staroměstských vyslán za poslance do rady řís ské, mandátu však se vzdal, aby tím platněji a výdatněji mohl působiti ve svých funkcíeh pražských. Stavební rada Guido Bělský byl. členen výkonného výboru Národní strany svobodomysl né, v němž vždy usilovně hájil směr starých tradic mladočeské strany. Ve spolku pro zbud

Bělský Vídeň rada banka Slavia živnostenský komora Český průmyslový banka národní strana

26 article

vání pomníku Mistra Jana Husi byl velmi herli vým členem výboru a na jeho bedrách spočívalo uspořádání velkolepé slavnosti položení základ- ního kamene ku pomníku Mistra Jana Husi n Staroměstském náměstí. Po čest roků byl také členem sboru obec- ních starších král. hlav. města Prahy, kde se velice uplatnil zejména v komisi technické a ka- nalisační. V Praze provedl řadu velkých, moderních staveb. Tak zúčastnil se stavby paláce Pražské městské spořitelny, zbudoval velký, modern hotel „u arcivévody Štěpána“, hotel „Central“ v Hybernské ulici, palác pojišťovny „Allianze“ na Josefském náměstí a vystavěl staroměstský sběrač kanalisační a j. v. Pan stav. rada Guido Bělský již delší dobu churavěl na zkornatění cév. Když se v červnu choroba jevila povážlivějšími příznaky, odebral se na léčení do lázní v Luhačovicích. V červen- ci, zdánlivě zotavený a značně uzdravený, odejel na letní pobyt do Domousnie u Dolního Bou- sova, kde však choroba jeho se horšila, nebot se přidružila nemoc ledvinová. K loži nemoc- ného byl povolán osobní přítel chorého městský okresní lékař p. dr. Klika, který konstatoval uraemické záchvaty. Po těžkém podobném zá- chvatu pan stav. rada G. Bělský zemřel v jednu hodinu v noci na pátek dne 20. srpna. Télesné ostatky zesnulého budou dnes pře- vezeny do Prahy a pohřeb konati se bude v pon- dělí o 4. hod. odp. z kostela u sv. Tomáše na Malé straně.

Jan Hus Štěpán Bělský G Bělský Tomáš staroměstský náměstí Praha hybernský ulice josefský náměstí Luhačovice Domousnie Dolní Bo pražský městský spořitelna Central palác pojišťovna Allianza

27 article

Jakmile došla telegrafická zpráva o úmru předsedy do banky „Slavie“, ředitelství „Sla- vie“ projevilo vroucí soustrast vdově paní Anně Bělské jménem banky „Slavie“a její úřadnictva. Ředitelství shromá ždilo se ke schůzi za předsednictví náměsíka p. Hucla, v níž p. dr. Klumpar vřelými slovy ocenil čin- nost zesnulého, jehož památku přitomní členové ředitelství a přednostové odborů uctili povstá- ním. Na budově banky vztýčen byl smuteční prapor. Překvapující zpráva, jež včera Prahou se roznesla o úmrtí vynikajícího tohoto pracovníka, pochopitelně největší rozruch způsobila v korpo- racích, jichž zesnulý byl zasloužilým funkeio- nářem. Jest známo, že v posledních létech, kdy vzdal se stav. rada Běiský mandátu, poslane- ckého a funkce ve sboru obecních starších, vě- noval veškeru svou energii rozvoji předních na- šich korporací hospodářských, odborných a hu- manitních. Byly to zejména Svaz zaměst- navatelů stavebních, jenž za jeho obe- zřetného vedení se dodělal celé řady positivních úspěchů, a Český pracovní sbor, jehož byl zesnulý prvým předsedou. Jest jisto, že vý- znam, jakého se důležitá korporace tato v celé české veřejnosti dodělala při všech svých ak- eích, věnovaných řešení otázek sociálně-huma- nitních, úzce spojen byl s osobností stav. rady Bělského, jehož seriosnost i energie byla záru- kou zdatnosti podníků jím řízených. A právě nyní, kdy sboru tomuto při nastávajících v mě- síci listopadu volbách do Úrazové pojišťovny nastává nová velká práce, odešel mu vůdce nad jiné činný a vážnosti požívající.

Bělský Hucl doktor Klumpar Praha Slavia Sl

28 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Němeokonacionální poslanec Hans Woschnagu — renegátem. Jakse z Celje sděluje, projednávána byla tam, před tamním okresním soudem žaloba německého zem. poslance Hanse Woschnagga pro urážku na cti, podaná na učitele měsť. škol Aisiricha. Učitel Aistrich v dvou dopisech, zaslaných právě v dohé voleb, vytýkal némeckonacionálnímu kandidátu za město Celj, že býval před lety členem slo- vinského Sokola, že platil člen- ský přispěvek, že vídán byl v so- kolském kroji na slavnostech, za- tim co se střechy otsckého domu vlála slovan- ská trikolora. Při přeličení obžalovaný učitel Alstrich nepopiral, naopak stál na svém tvrzsnl a prohlásil, že dopisy psal k tomu koncí, aby se věc dostala před soud. Členové celjskéh Deutscher Vereinu vypovídali, že Woschnagg ve spolku zařikal se, že nikdy členem Sokola ne- byl, nýbrž jednou za mladých let toliko s »viatické« slavnosti zúčastnil. Tenkráte byla mu vyslovena důvěra, takže vytrval při své zemské kandidatuře. — Zajímavo jest prohlášení člena správního výhora »Dent. Versinu«, že be Woschnaggovi nebyl spolek odňal důvěru ani v tom připadě, kdyby se byl přizna l k svému bývalému sokolství. Tskť prý jsou Němci celjští o jeho němectvi přesvědčeni, že mu to nikdy nebyli vyčitali. Patrně by se musil celý »Deutscher Verein« rozejiti, kdyby v něm odřezanectví platilo za něco ne- čestného. Že sokolem býval, dokázal poslanei Woschnaggovi učitel Ivan Kramer, který pod svědeckou přísahou vypověděl, že v r. 1886 jako pokladník Sokola v Mozirjí od Wosehnaga přijímal přispěvky a předložil také soznam Clenů, v němž zanešen dnešní všeněmecký poslanee

Hans Woschnago Woschnagg Sokol Dent Němec Kramer Celj Mozirt Wosehnago Deutschry Verein Woschnagg Deutschry SF Sokol

29 article

Woschnagg. Učitel Kramer prohlásil dále, z Woschnagga poznal jako Slovince, že žalobes také nikdy jinak nemluvil než slovinsky. Nej- větší úžas vzbudilo pak jeho prohlášení, že jej Hans Woschnagg navštivil v bytu a že se ho tázal, ví-li, že byl on Wosehnagg kdysi členem Sokola, a zdali by to mohl odpřísáhnout. Když Kramer určité přisvědčil, podotkl prý Wosch- nagg. že se tedy musí vzdát kandidatury. Ale neučinil to, když mu výbor Vereinu vyslovil důvéru. Také svědci Kristan a Šip viděli posl. Wosehnagga v sokolském kroji na sokolské slavnosti v Šoštani. Ačkoli těmito svědky bývalé sokolství dnešního německo-radikálního poslance radikála nad vši potřebu dokázáno, navrhl zá- stupce žalobcův — Woschnagg sám nepřišel — aby přelíčení bylo odročeno za přičinou vý- slechu znalců, není-li zápis v seznamu členů »Sokola« mozirského padělán. (!) Soud vyhověl, ale již dnes je Woschnagg souzen jako rene- gát, samy německé listy přinášejí zprávy o pře- ličení pod záhlavím: »Kdysí sokoli st, dnes německý zemský poslanecl« Galerie německých vůdců v Rakousku vyka- zuje mnoho postav, kteréž v »dobách mlaaých let« halily se v čamaru aneb dokonce v červe- nou košili, prslem se na ně ukazuje v parla- mentních řadách, ano i na lavici ministerská. Posl. Wochnagg — bývalý Vošnjak liší se o těchto renegátů aspoň tím, že své renegátství, anebo výlku z něho považuje za nečest, nebo žaloval a ..

Kramer Woschnagg Sokol Kristan Šip Posl Rakousko Verein Sokol