Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v sobotu 21. srpna 1909.

Praha

3

tte

4

nol

5

Číslo 230

6 article

Ha ranní avečerní listy předpláci se V Praze v zdministrati- pa měsle. . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách: na měsío. . . . . . 2 K 30h Pošton: na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou na měsie na čtvrt leta

Praha Pošton

7 article Hledají se peníze.

Hledají se peníze. Zásluhou energičtější politiky zahraniční octlo se státní finanční hospodářství v ne- bývalých nesnázích, kteréž zamýšleným do budováním branné moci, zvláště pak náklad- nými stavbami nových válečných lodí se ještě přiostří, při čemž není vyloučeno, že množící se zmatky balkánské budou vyžadovati dal- ších dalekosáhlých opatření, kteráž se ovšem neobejdou bez nových nákladů a obětí finančních, tak že bude asi zapotřebí »zdo- konaliti« původní plán finanční opravy mi nistra Biliňského, jenž počítal s ročním zvý šením daní asi o 110 mil. K již se zřením k těmto novým poměrům zahraničním, i kdyby se nebyly vyskytly velice závažné vnitřní ná mitky proti některým částem jeho. Nad to pak tradiční úzkoprsostí centra listické státní politiky finanční, kteráž nutila zemské hospodářství k mnohaletému pouhému živoření a protloukání se uzavíráním nových a nových půjček, uvedeny i zemské finance nejdůležitějších zemí do stavu tak zbědova- ného, že to prostě takto dále nejde. Octly se tedy nyní jak země, tak stát před složitou finanční kalamitou, na jejíž od- stranění bude nutno vykouzliti přímo divy finanční geniálnosti, aby z přetížených a vy- sýchajících zdrojů poplatnictva vymohlo se takové zvýšení, jak statních, tak zemských příjmů, by finanční jejich hospodářství uve- deno bylo do jakés takés rovnováhy. Ale jak už to bývá v každém hospo dářství, jemuž je zápasiti s rostoucím ne- dostatkem, tak i tuto dostavuje se různos náhledů, rozmáhá se nespokojenost a cesty. kteréž by vedly k žádoucí nápravě, stávají se neschůdnými, neztrácejí-li se přímo z ob

8 article

V původním finančním opravním plánu ministra Bilinského, kterýž doufal, že při poutáním zájmů zemí, jimž činěny naděje na sanaci jejich zbědovaných financí, snáze vy jede do vrchu s těžkým svým nakladem úpravy financí státních, narazil však zejména záměr na zvýšení daně pivní na tak tuhý odpor ve veřejném mínění, že tato část jeho finanční reformy stala se zkrátka neprovedi telnou. Jako v zemích českých a německýel vyskytl se houževnatý odpor proti zvýšení daně pivní, tak opět v Haliči zle se škaredí na zvýšení daně z lihu a vnesen byl takto do vnitřní i tak rozhárané politické situace nový jitřivý a rozkladný živel. Tak pozname- nává dnes »Kur. Lwowski«: Zakladem plánu ministra financí jest daň z piva a z lihu. Daň z lihu vzbudila, jak známo, největší oposici v kole polském, daň z piva pak u Čechů a Němcův. Němci ovšem rádi roz- šiřují vlast a prostředky na to shánějí zvý šováním daní, pokud možná na cizí účet. A »vodka« ta v německých krajích nema valného odbytu, proto ponechávají v té pří- čině ministru financí volnou ruku. Ale má-li se upustiti od zvýšení daně z píva a zůstati při zvýšení daně z lihu, bude povinností všech haličských poslanců opříti se tomu co nejrozhodněji a nikterak toho nedopustiti Vypuštění daně z piva nutně by mělo za následek hledání jiného zdroje příjmů a tím by se uvalilo na Halič nové zvětšené břímě zoru.

Bilinský Čecho Němcův Němec Halič Lwowski

9 article

na prospěch zemí ostatních; nuže i haličská trpělivost má své meze. Dle zpráv, jež se vynořily o poslední ministerské radě, jež byla věnována finan- čnímu plánu ministra Biliňského, pokud se týče oposice proti němu povstalé, odhodlalo se prý ministerstvo přes tuhou obranu mi nistra financi, jíž hájil státní nezbytnosť svého projektu, přikročiti k jeho přepracování, při čemž prý se zásadně upustilo od zamýšle- ného zvýšení daně z piva; jaké stanovisko zaujato bylo v radě ministerské pokud se týče daně z lihu, o tom se však ničeho ne proslýchá, snad proto, že i Haličanům se po- dařilo stanovisko své uhájiti; ale zpravo- dajství z rady ministerské bezpochyby na tom záleží, aby dobrý dojem upuštění o zvýšení daně pivní nebyl — seslaben. Skoro se podobá, že odhodlání rady ministerské, změniti finanční plán Biliňského. aniž by se změnou tou spojeno bylo i od- stoupení jeho, jest výsledek porad, konaných s kruhy poslaneckými a že snad nadešlá změna bude souviseti s novým nějakým způ- sobem sanace zemských financí, ježto by jinak vybírání zemské dávky pivní koncem letošního roku přestalo, aniž by se zemím dostalo jiné náhrady. Domníváme se tedy, že hledání jiné ná hrady za zvýšení daně z piva a pokud se týče Haliče snad i z lihu, ponechalo sněmům zemským možnost, aby přiměřeným uprave- ním pivní dávky zemské vybředly z posa- vadní zbědovanosti financí zemských. Ovšem jest to prozatím pouze náš soukromý výklad k němuž nás vede ohlášená změna ve finan- čním projektu ministra Bíliňského, celkové posouzení snah uvolniti dělnost jak rady říšské, tak zvláště sněmu českého a vyložená nezbytnost sanace zemských financí.

Haličan Halič

10 article

Finanční nesnáze jak státu tak zemí jsou zajisté takové, že nějaké východisko bude nutno nalézti, posud však dle poslední rady ministerské se dospělo pouze k hledání náhrady pro stát, kterouž by pozměněný plán Biliňského byl dopiněn. Doplnění to se prý bude říditi nedávným vzorem při opravě říšských financí něme- ckých daným, sáhne se totiž k celé řado nových dávek a ke zvýšení dosavadnich. Tak se uvádí zejména zvýšení o sob n daně z příjmu, zvýšení poplatků zavedení daně přepychové, daně z di vidend a tantiem a j. Tyto náhrady a do plňky finančního projektu ministra Biliňského se budou totiž teprve shledávati a studovati — co do výnosnosti své. Zvláštní pozornost vzbuzuje nově zamý- šlená daň ze sirek, jež by se provedla ja- kožto státní sirkový monopol, ač sama o sobě by nemohla zastoupiti úbytek z pro puštěného zvýšení daně pivní, jež bylo sta- noveno na 29 mil. korun mimo přispěvek zemí zvláště, sumou 32 mil. korun. Jak se opatří těchto 32 mil, o tom, jak jsme již výše připomenuli, prozatím se nic nepro- slýchá Ovšem bude míti zavedení sirkového monopolu značné potíže, a nedá se proto rychle uskutečniti, ježto ale finance státn vyžadují rychlé odpomoci, jest pravdě- podobno, že by daň ze sirek se zavedla ja kožto přechodní stadium, než by se vykonaly

11 article

všecky přípravy k zavedení monopolu sirko- vého. I tu bude asi Německo sloužiti za vzor. Dani té jsou tam podrobeny pouze sirky, jež se spotřebují v zemi, sirky pro vývoz určené jsou daně té prosty. Daň od- vádějí továrny sirkové, jež jsou podrobeny zvláštnímu státnímu dozoru. V Německu činí daň ta 11, feniku ze škatulky a vynáší asi 25 mil. m. Jest na bíledni, že ani změněný plán finanční opravy neobejde se bez značných nesnází, nejen proto, že široké vrstvy po- platnictva již nyní sténají pod tihou posavad- ních berní, ale i proto, že ve příčině někte- rých nově projektovaných dávek bude nutno dohodnouti se i s druhou uherskou polovinou státu. Vůbec činí stále rostoucí břemena státní na pozorovatele dojem, že státní politika se více a více zapřádá do podníků a úkolů, kteréž skutečné síly, zvláště pak finanční síly soustátí přesahují, což zejména znatelně se objevilo při obrovských nákladech, spojených s otázkou annekční a při nákladech na zdo konalení moci branné a na stavbu válečných nových lodí, což všecko souvisí s danýmí spolkovými poměry.

Německo

12 article

Naděje, že by po této stránce se dalc dospěti k žádoucí nápravě, naprosto vymi- zela; spíše jest pravděpodobno, že stále pro- pukající a se hromadíci mezinárodní sporné záležitosti stav posavadní ještě více zne- snadní a k novým nepředvídaným výdajům povedou. Za takových poměrů nebude ovšem po- stavení lidového parlamentu, až se podaří dělnost jeho opětně osvěžiti, závidění hodné a úkol pánů lidových zástupců zvláště lá kavý. Octnouť se v nejtěžším postavení, jaké jen může vzniknouti, když tak zvané státní nezbytnosti chtějí, aby se jim stalo zadost a když na druhé straně jest šetřiti existenč- ních zájmů voličstva. Nad to zvýšené potřeby státní pokladny dostavily se tak nedočkavě. že ani pánům zákonodarcům ani finančnímu ministru nezbývá takřka ani času, aby při pravili opravdu soustavnou a všestranně pro myšlenou linanční reformu, ale budou nuceni sáhnouti ke zdrojům finančním, kde se právě domnívají, že se nalezají, ať již se osvědčí anebo v praxi selhou.

13 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. V Praze, 18. srpna. (První český k le vetník na knižete černohorské h o.) »Slovanský Přehled« praví, že on i jeho re- daktor byli napadeni »Národními Listy«, jež »se bez rozpaků postavily na stranu černohorského knižete« Nepamatujeme se, že bychom se byli kdy přímo dotkli »Slovanského Přehledu« s jeho redaktora pro jejich nespravedlivé hanobení černohorského knižete, nereili abychom je byli »napadli«. Napadení je tu vyloučeno, neboť my se dlouho zůmyslně vyhýbali každé zmínce o této činnosti »Slovanského Přehledu« a jeho redaktora, již jsme ovšem schvalovati nemohli. Naše houževnaté mlčení mělo několikerou přl- činu. Nejprve jsme mlčeli ze šetrnosti k osobám redaktora i vydavatele »Slovanského Přehledu«; potom z ohledu na chorobný stav reda ktorův potom proto, že jsme přáteli úplné volnosti pro- jevu každého minění, majíce přesvědčení,že

Praha

14 article

blud, lež a faleš budou veřejnosti brzy poznány a tím pozbudou škodlivého účinku na ni; potom proto, že »Slovanský Přehled« má tak nepatrný kroužek čtenářů, že jest odkázán, aby mohl vy cházeti, na rozličně malé subvence; a posléze proto, že to, co redaktor »Slovanského Pře hledu« píše o černohorském knižeti, jak jej ha- nobí s naproti němu velebí nešťastně mladíky kteří osnovali proti knížeti spiknutí, je psáno pro idioty a nezasluhuje, aby bylo vážným orgánem vyvraceno. Ale redaklor »Slovanského Přehledu« mermomocí chce si od nás vynutit, abychom se o dotčené jeho působnosti vyslovil a hrdě prohlašuje, že on byl první, kdo počal knížete černohorského veřejně hanobiti. Učiníme mu tedy po vůli a věnujeme mu několik slov. Odůvodníme výrok, že redaktor Slovanského Přehledu píše o knížeti černohorském způ sobem, který je pro idioty. Kníže Nikola spravuje Černou Horu bezmála půl století. Po celou tu dobu vládl štastně a slavně. Ačkoli je Černá Hor země malá, nynější její panovník patří mezi nej větší současné vládce. Zásluhy jeho jsou mnoho stranné a činnost jeho v každém směru bohatá. Zdar jej provázel ve válce jako v míru. Zem svou značně rozšířil, křížem krážem zprotina ji silnicemi, jichž do něho vůbac nebylo an v údolích, ani na horských svazích Černé Hory; komunikace v poslední době rozmnožil i že- leznou drahou; na jezeře skaderském zaved paroplavbu, Černé Hoře otevřel obchodní cestu do Italie a Francie; zvelebil na Černé Hoře školství, zejména národní, v kteréžto příčině za

Nikola Černá Hora Černá hoře Italia Francie

15 article

Černou Horou daleko zůslala Bosna a Hercego- vina, ač jejich prostředky jsou mnohem větší nezanedbal ani školství odborné a právě čini přípravy k otevření školy právnické, kde by se vzdělávali administrátoři a sudí podle samobyt- ných zákonů a potřeb Černé Hory; uspořáda majetkové poměry obyvatelstva vydáním »Vlast- nického zákonníka«; zlepšil správu i soudnictvi zemské; dal podnět k zakládání peněžných ústavů, čímž napravil poměry úvěrově; nauči obyvatelstvo staré i nové náboženské snášeli- vosti, tak že Černá Hora je dnes vzorem v této přičině a moslem jako katolík uznávajíce to, cíti se věrnými Černohorci jako pravoslavní; povznesl brannou moc Černé Hory, tak toho vyžaduje novodobé válečnictví, a učinil, že Černá Hora, slavná starým junáctvím, je respektována také jako vojenská síla moderná, která se nesmí podceňovati; sám jsa vynikajícím srbským bá- sníkem, kniže Nikola rozprostřel svůj národni idelism na všechny Černohorce; zásluhy své dovršil darováním ústavy a zavedením parla- mentarismu.

Černohorec Nikola Bosna Černá Hora

16 article

Vše to jsou zásluhy veliké a nesmrtelné jimž ceny neubírá malost Černé Hory; proto také kníže Nikola v celé Evropě těší se takové vážnosti, jaké se dostává jen panovníkům vel- kých států. Úetu mu vzdávají přátelé i nepřá- telé, nejen slovanšti, nýbrž i jinorodi. Výjimku učinil pouze redaktor Slovanského Přehledu, jenž v orgánu svem i jiném psal o knížeti N- kolovi jako o tyranu, zpátečníku, absolutisto (i po darování konstituce), jako o upíru Černe Hory a »starém filutovi«. Měli jsme pro to se Slovanským Přehle- dem polemisovati? Není to psáno pro idioty Zajisté i panování knižete Nikoly je podro- beno kritice, ale Slovanský Prahled, mluvě o něm, neužival práva kritiky, nýbrž jen tupila hanobil, jen kálel a třisnil. A vyžadujs si od V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotovš napřed. Předplaceni a Inserty administrace v Marianské ul., s. Tam nacháznjí se ta redakce, tiskárna n szpedine „Národních Listů“ Rukopiny se nevracej.

Evropa Černe Hora

17 article

české veřejnosti pafent a ukazuje na svou prio- ritu! Ale i sebe přísnější kritik bude musit konstatovati, že to, co za knižete Nikoly na Černé Hoře nevykonáno, zejména v oboru hospodářském, nezáviselo od něho, nýbrž od nepřizně Rakousko-Uherska, jediného souseda. který se neraduje z pokroku Černé Hory. Ne- žádáme, aby se Slované, je-li řeč o Slovanech, práva kritiky vzdali; ale tam přestává kritika, kde se hlásá revoluce a převrat, kde se poli- tické splknutl a vražda vynášejí za občanskou cnost. Snižuje knížete Nikolu, redsktor Slovan- ského Prehledu vynáší jako »nejlepší syny Černé Hory« ty ubohé mladíky, kteří uložili o jeho život a nyní za to pykají v žaláři. Kníže Ni- kola, vidíte-li, ničeho neučinil pro pokrok Černe Hory, pokrok tam přinesli teprve spiklenci na jeho život, t. j. spiknutí a revoluce jsou samy sebou pokrokem. Pravda, redaktor Slovanského Přehledu vždycky tvrdil, že černohorské spik- nuti bylo fingováno, ale jeho houževnatá vy- trvalost v té příčině ničeho nezmění na sku- tečnosti, že spiklenci před soudem sami s k vině přiznali. Redaktor »Slovanského Přehledu« nepře- stává ukazovati na »Národní Listy«, či na jejich cetyňského dopisovalele, že Nastiče hned, jak se objevil, neměly za takového ničemu, jakým se ukázal. To je přirozeno, neboť »Nár. Listye pranic nebyly zasvěceny do Nastičova poslání metody, a »Národní Listy« neodsuzují a nepo- pravují náhle, nemaji-li důkazů. Ostatně celá osobnost Nastičova dosud není vyjasněnaa obecenstvu rakousko-uherskému sotva se kdy ůplně vyjasní, což pochopí každý, kdovl o rozmluvě Chorvata Pisačiče s polním mar- šálkem Sleebem.

Slovan Nikola Kníže Nastič Nastičův Chorvat Pisačič Černá hoře Uhersko Černe Hora Slovan

18 article

Ale metoda Nastičova jest už známa. Jeden ze svědků v záhřebském procese ličil, jak ho Nastič v Bělehradě sváděl, aby v Sara- jevě provedl junácký kousek pumami. Jak s vedl? Lichotil mu, že má v sobě junáckéh ducha, že jako stvořen ke konání hrdinských činů, že patří k nejlepším synům svého národa a pod. Když jsme toto svědectví četli, maně jsme si vzpomněli, že redaktor »Slovanského Přehledu« stejné mluvy užívá při černohorských spiklenefch. A tu již s klidnou myslí mu po- necháváme radost a pýchu, že on Nastičovi lépe rozumi, než my. Redaktor »Slovanského Přehledu« nás do- nutil, abychom konečně vyšli z reservy, klerou jsme si naproti němu ukládali z příči nahof uvedených. A když se to již jednou stalo, ohlašujeme, že se již do této reservy nevrátím a budeme »Slovanský Přehled« stopovati n celé čáte jeho slovanské politiky. Ze Záhřeba, 18 srpna. (Proti Srbů m.) »Ústavnost«, orgán bána Raucha a jeho ná- městka Cuvaje, hlásá, co vše musí vláda chor- vatská učinit proti Srbům: musí jim vzlti všecko, co jest jim svato, jako srbský prapor, srbské barvy, srbský znak, srbské plsmo, srbské školy, srbské spolky, na prvém místě sokolské atd. Jinak prý v Chorvatsku nebude »státního a společenského pořádku«. Koalice i proti tomu má v ruce prostředsk a ten jest, aby uvědoměli Chorvaté sami všude vedle chorvatského stavěli i srbské, a vice versa

Nastičův Nastič Srba Rauch Cuvaj Chorvat Bělehrad Sara Záhřeb Chorvatsko

19 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Panslavismus v policejních zprávách v době předbřeznově. Vláda vrchního policejního ředitele hraběte Sedlnitzkého sledovala pilně placenými agenty každý krok představitelů tak zv. hnutí panslavi stického a byla proto z pravidla o každém jejich činu a projevu, ať soukromém, ať veřejném dobře zpravena, jak policejní raporty do Vídně ze všech končin še zasílané dostatečně uka zují. Raporty tyto obsahují nejeden důležitý př. spěvek k životopisu našich buditelů a znázor- ňují nad obyčej trefně ty zbytečné starosti vlády a to zbytečné obtěžování pracovníků na poli osvětovém. Nejsou to ovšem z pravidla přesné informace, vyšetřené věrohodnými úřadníkya ověřené aspoň jistou pravděpodobnosti, jak by vážnost úřadního šetření vyžadovala, jednalo-l se o muže, jež dnes ctíme většinou jako veli- kány národa českého nebc aspoň jakc dobré. neúnavné pracovníky na znovuzrození národním Často zalétla do Vídně zpráva, utvořená z pou- hého „on dit“, nebo z klepu a záští, nebo do konce z pouhé čiré fantasie a Vídeň, mílá, nám vždy příznivá Vídeň, uvěřila ochotně všem po- vídačkám o velezrádných úmyslech českých vůdců, o penězích z Ruska placených, o tajných sdruženích po říši roztroušených s ústředím v Praze a pod., tak jako dnes... A až po 100 letech nebo dříve naši potomci budou čisti zprá- vy policejních ředitelů naší doby, kdo ví, co se tam všechno dozvědi, o čem nemáme ani tu- šení ..

Sedlnitzký Časta Vídeň Rusko Praha

20 article

Následek denunciačních zpráv, agenty na pražské policejní ředitelství a odtud do Vídně zasílaných, byl obyčejně policejní dohled, je- muž se těšili naši nejlepší mužové a ženy;a jak příjemně působil a jak se šetrně prováděl známe dnes velmi dobře ze životopisu Šafaří- kova, synem jeho sepsaného. Patřilť Šafařík vedle Palackého k nespolehlivým, ba přímo n- bezpečným živlům panslavistickým, aspoň po- dle náhledu vlády policejní. A policii v tom po- tvrzoval lživý německý tisk zahraniční — jako dnes. V tomto ohledu se dějiny nemění... Bylo to r. 1841, když dopisovatel lipské „Allgemeine Zeitung“ ze severních- Uher v při- loze k 8. únoru t. r. napsal, že Palacký, Ša- fařík a Kollár uzavřeli kdysi v Preš- purku tajné bratrství a sdružen s úkolem čistě panslavistickým Byla to zlomyslná bájka, vypočtená s rafinova- ností německých dopisovatelů — majíť velice dobrou a starou školu — na ten denunciační úmysl, ukázati rakouské vládě, že trpí bez- trestně, aby takoví mužové šlapali zákon noha- ma, poněvadž taková tajná sdružení jsou podle zákona nepřípustna, ba přímo zapovězena. Vlá da měla býti přimo vylákána, zakročiti trestne proti této trojici.... Praxe, kterou naši mil sousedé dodnes provozují.

Šafařík Palacký Uher Palacká Kollár Vídeň Preš Allgemeine Zeitung

21 article

Palacký a Šafařík obrátili se k zemskému guberniu s ohražením „proti tomuto holému vý- myslu beze vší podstaty, podlé lži a drzému očernění“ a se žádostí, aby policejní ředitelstvi vídeňské jejich opravu úřadně do lipských novin zaslalo. Ukázali tam jasně, s jakou fantastií do- pisovatel pracoval a jak úžasně lhal — bez- pochyby vědomě . .. Ve Vídni na oko uvěřili, ale nepustili s obou oka. A brzo policejní ředitel pražský Muth cpět Šafaříkovi i Palackému přitížil. O Šafaříkovi referoval 9. února 1842, že guberniální rada Janku si naň jakc censurní referent velice stě- žuje, poněvadž propouští nebezpečné věci a že tato mírnost není nijak ojedinělá nebo náhodná. A při tom prý žádá ještě c výpomoc, ačkoli mi- mo denní listy necensuruje skoro ničeho! Sám arcivévoda Štěpán nesl nelibě Šafařikův způsoh při censurování „České Včely“ a byl upokojer teprve r. 1847, když censor Šafařik veškeré své censury byl nucen předkládati ke konečnému vyřízení guberniálnímu censurnímu referentu Šafařík prý propouštěl závadné články ... Čte- náři milý, nahlédni do těch ročníků před rokem 1847 . .. Šafaříka jako censora nenáviděl ve Vídni i také-Slovan Kopitar. Ve svém zamítajícím referátě o Obecném dějepisu občanském Jos. Smetany píše Sedlnitzkému přímo, že ovšem to jinak v Čechách nežli pohoršlivě vypadat ne může, je-li Šafařík censor a protestant Palacký vůdce... A rozepisuje se o povaze Čechů klada vrchnimu policejnímu řediteli na srdce Nejlépe jest dáti spráskati Čechy opět Čechy ...

Palacká Šafařík Muth Palacký Štěpán Šafařikův Čecho Vídeň Čechy Český včela Slovan Kopitar občanský Jos

22 article

Také Palacký byl nebezpočným panslavi stou, jak Muth v témže raportu oznamoval. B lať krátce před tím schůze Národního Musea, v níž Palacký za nepřítomnosti musejního ku- stoda Němce Aug. Jos. Cordy dal návrh, aby byl tento propuštěn, poněvadž mnoho nepra- cuje a Čechem není; společnost by ustanovilu raději nějakého Čecha, třeba by se z počátku hned tak dobře nehodil. Jen s velikou námahou podařilo se hrab. Josefu Nosticovi zamítnouti tento návrh, daný se zřejmým cílem panslavisti ckým, „čímž by Museum bylo ztratilo nadaného a pilného kustoda. Co všechno bylo nebezpečné státnímu po- řádku, o tom nám vypravuje policejní raport z r. 1846. Stěžují si v Praze, jakou horlivou činnost panslavistickou rozvíjí Šafařík a jeho duševní druhové. Bál besedy — referent psa bezedy — byl svou ohromnou návštěvou přímo provokační, zvláště když se objevily krásné dá- my, oděné v červenobílé roby... A výzdoba sálu taktéž dosud v Praze nevídaná: pouze a pouze červenobílá. A tu jakoby náhodou spadl prapor s rakouským orlem... Nebyl více vztýčen: n jeho místě zavlál vesele nový prapor červeno bílý s českým lvem... Podobně odstranil prý hr. Josef Matyáš Thun císařského orla se svého paláce, zaměniv jej českým lvem. Aspoň se tak povídá, připsal bývalý policejní ředitel pražský Muth. Čin ten pak připsán na účet hrab. Frant.

Palacká Němec Aug Corda Čecho Nostic Šafařík Josef Matyáš Thun Muth František Praha národní muzeum

23 article

Thuna a matodorů besedy. Oba Thunové, v kládá Muth, patři k horlivým obráncům té část českých stavů, kteří si dovolili tolik přehmato protivládních ve svých shromážděních; zvláště František řečníval „rozvášněné tirády“ proti vládě . .. V Pešti jásá Kollár nad uskutečněním my- šlenky panslavistické. Na říšském sněmu uher- ském prohlásil totiž palatin proti maďarským řečníkům, bouřícím proti panslavismu, že pan slavismu je pouhý přelud, který leda v bujné fantasii existuje. A zakládal prý se hlupáčel palatin velice na tomto řečnickém výkonu. Mezi tím však hlásá Kollár veřejně, že on pansla- vismus vynalezl, Štůr a Gaj jej vypěstili a Šafa- řík a ostatní na jeho uskutečnění všemi silam pracují. Vítězství slovanské pokládají za jisté .

Thun Muth František Kollár Pešť

24 article

Podobně jako Kollár hovořil Štúr v Prešpurce a Gaj v Chorvatsku. Tak nojpozději za 10 le musí vláda se Slovany slovansky hovořit, neboo 25 milionů Slovanů nedá si přec nadále vnuco vati řeč několika milionů Němců! A druhý raport z téhož roku je ještě po drobnější. Vypravuje, že povstání Poláků t. r nesmí býti považováno za revoluční pokus bláz- niveho kommunismu, poněvadž má mnohem hlubší kořeny. Jest to počátek pokus panslavismu, jejž Kollár v Pešti stvořil. Štůr Prešpurce kojil a odchovával v silné dítko a Gaj v Chorvatsku mezi lidem šířil. „T jsou 3 duchaplní a neohrožení ry- tiři panslavismu“, známí svou literární činností všem politickým vůdcům panslavisti- ckým. Vždyť prý vzbouření Poláci vyslali své zástupce k Stůrovi do Prešpurka a nabídli mu 4000 zl., aby ve svých novinách psal ve pro- spěch povstání polského. Avšak Štůr odmitnul, jsa přesvědčen, že by takový čin panslavismus jen poškodil; v míru a pokoji bude vítěziti my- šlenka všeslovanská, až dojde svého cíle, kdy 25 milionů Slovanů bude diktovati německé hrstce čtyřmilionové.. Stejně odpověděl Kollán v Pošti a Gaj ve Varadmě, když u nich emisaři zaklepali.

Kollár Štúr Prešpurka Slovan Němec Polák Chorvatsko Pešť Stůr Prešpurk Slovan

25 article

Jak referent sám vykládá, jsou prý tito 3 literáti a redaktoři proniknuti myšlenkou, při- voditi vítězství svých snah jedině mírnou agi tací, odmítajíce i veřejně každý radikální čin. který by vítězství mohl oddáliti. V tichu budou síliti, pracovati a agitovati, jen tak někdy na ve- řejnost vystupujíce, jako na př. ve Vídní na slo- vanských a srbských bálech, kam přicházej dívky i ženy v národním kroji, dokazujíce taktc německému hlavnímu městu svou národnost. Ovšem odmítli všichni tři lakavé nabídky pol- ské — ale nikoli z lásky a oddanosti k Rakou- sku, neboť to těm pánům ani ve snu nena- padne... Jsou pouze dost prozíraví, uvažujíce. že povstání jedné větve slovanské veliké věei všech Slovanů může škoditi; proto čekají pouze svůj čas a připravují všeobecné povstání všech slovanských národů rakouských, kterému t hrstka Němců neodolá... Tak blouzní policejní raport, který Muth předkládal ministerské radě! Kollár, Štúr a Gaj sesměšňují dále v bás- ních i v prose Maďary, nazývajíce je opětovně zcela veřejně katany Slovanů; o Rakousko sic ani nezavadí, ale opět nikoli z lásky k němu, nýbrž ze strachu před trestem. Prohlašují, ž celá myšlenka velkomadarská vísí ve vzduchu, kdežto panslavismus může se vždy přikloniti k Rusku, jen až přijde doba, kdy všeslovanství pronikne národy slovanské a oni se vzepřou ne- důvodné převaze německé řeči ... K těmtc dvěma policejním raportům přidal Muth počátkem r. 1846 několik svých rozkladů.

Kollár Štúr Gaj Maďar Vídeň Rakousko Rusko

26 article

Měl prý příležitost jako pražský městský hejtman často zcela otevřeně podle své povinnosti upo- zorniti na různé zjevy, které ultračeská strana provádí, skrývajíc se v nevinné roušce „vzdělá- vání českého jazyka“. Zakládají všude spolky s vyloučením německého živlu a horují pro po- třebu vzdělávání českého jazyka. A přec ten ja- zyk byl vzděláván zcela dobře po tak dlouhou dobu bez těch spolků a společků! Samé před- stírání... Za tím vším skrývá se určitý úmysl: znovutvoření českého státu se samostatným če- ským králem... Zastanci této myšlenky nalezli při své práci dosti ozvěny v nižších třídách ob- čanských po českém králi a snaži se nyní tyto vrstvy zcela pro sebe získati a tím svůj vliv rozšířiti. Část svého úmyslu již dosáhli: založili „Matici Českou“, jejíž členové jsou roztroušeni po celých Čechách a ve všech provineiích rakou- ských... Ubohá Matice! Vždyť je přímo neuvě- řitelno, aby byl žil někdo v Praze a viděl v Ma- tici část uskutečnění programu po samostatném českém králi! V každé pivnici zakládají ultračechové spo- lečky se známými tendencemi a činnost jejich je taková, že se v zájmu státu doporučuje ostře proti nim vystoupiti. Ovšem jsou hladcí jak úhoři a vyhýbají se úzkostlivě každé srážce se zákony, avšak jsou zároveň chytří a prozíraví a využijí každé výhody zákonem dovolené ...

Čechy Praha Ma

27 article

Tak zřídili druhý veliký spolek „Besedu“, před- stírajíce opět ušlechtilé eíle. „Ovšem, kdo jako já jejich vnitřní smýšlení zná,“ ten nevěří zdán- livé oddanosti k Rakousku; vždyť písmem i slo- vem bouří proti vládě a historickému právu do- mu rakouského, což šlechta svým nevídaným způsobem jen podporuje. A z toho kyne pro Ra- kousko jen zkáza . .. Tak se psalo o Češích jakožto tajných vlastizrádcích a pojem ten stal se zásluhou ji- stých kruhů ve Vídni přimc tradičním. Zesia marně vyzněl tam výrok Palackéhc, Kdyby ne- bylo Rakouska, museli bychom je ulvořutj ... Argus.

Čech Argus Rakousko Vídeň