1
article
Předseda ministerstva a zároveň minist
spravedlnosti (!) ustanovil dle úřadního „ob-
jasnění“ pro jmenování a povýšování soudního
úřadnictva svá zvláštní, prušáckou propagandou
diktovaná pravidla, jimiž se řídí a spravuje. Roz-
dělil zkrátka království české na kraje s českým
a na kraje s německým obyvatelstvem. Což na
tom, že pro tento svůj čin nemá vůbec žádného
zákonného podkladu. Třeba je nyní ministrem
práv, nemá práva podnikati takovýto nevídanýa
neslýchaný útok na jednotu země, jejíž celistvost
a nedílnost přísahami panovníků dosud je za-
ručena. Panu Körbrovi je známo, že rozdělení
země je hlavním postulátem Němců. Vyhověl
jim tedy dříve, než mohli očekávati, dříve než
sami se toho nadáli. Pan Körber zrovna jako
němečtí zuřivci, kteří po řadu let propagují snahy
wvelkoněmecké, kteří násílnostmi a pranýřováním
„očisťují“ od českého živlu severní okresy král.
českého, vyhání české soudní úřadnictvo z krajů
národnostně smíšených. Ministr spravedlnosti
páše tím zločin nejen na právech svého úřad-
nictva, nýbrž i na dějinném významu a poslání
říše, jejíž je ministrem. Přiznáváme, že jsme
se nenadáli takového justičního skandálu, který
je opravdu rakouskou specialitou. Úřadně při-
znává dr. Körber, že přeskočil řadu českých, ku
postupu oprávněných soudních úřadníků proto,
že dle stavu postupních poměrů, jazykových zna-
lostí a dle vyslovených přání (!) se ukázalo,
aby atd. Přeskvostný ministr spravedlnosti.
který páše nespravedlnost na svých úřadnících,
protože „dle vyslovených přání“ se
ukázalo, aby jmenováni byli němečtí úřadníci
kteří jmeňováni býti neměli.
Körbr
Němec
Körber
doktor
2
article
Kdo vyslovil taková přání? Snad nositelé
rakouské státní myšlenky dr. Funke, nebo Prade,
nebo dokonce největší rakoušti vlastenci Schö-
nerer a Wolf? Ve kterém rakouském zákoně
našel ministr spravedinosti famosní ustanovení,
že při povýšování úřadnictva má se říditi »vy-
slovenými přáními«? Jak možno bez
hanby a studu prohlásiti tento argument úřadní
korrespondenční kanceláří, snad proto, aby ce-
lému právnickému světu v Rakousku bylo zřejmo,
že místo zákona plati za vlády dra. Körbra
»vyslovené přání«. A to všechno děje se za
úřadnické vlády, která tak často opa-
kuje, že stojí nad politickými stranami a že
chce všemožně působiti ke smíru mezi národy.
Ministr Körber omlouvá konečně — a t
velmi důrazně — praeterování českých soudních
úřadníků i tím, že prý »na ten čas« postrádají
žádoucí způsobilosti jazykové, jinými slovy, že
neznají tak dokonale německy, aby mohli býti
přednosty soudů ve smíšených okresích.
Také tato výmluva je nicotná a nesrovnává
se s pravdou. Nicotná proto, že odporuje plat
doktor
Funke
Prade
Schö
Wolf
Körber
Rakousko
3
article
„Prochove Seměnoviči!“ — prosil Budylgu
„Budu se do smrti za vás modlit! Poproste
jeho prevoschoditělstvo, aby mi odpustil... Ne-
mohu to číst. Čtu ve dne, v noci, nespím, ne-
jím... Žena je už celá unavená od předčítání,a
bůh ví, pořád nic nerozumím! Prokažte mi tu ve-
likou službu!“
Budylga několikrát si dovolil říkat Semi-
palatovu, ale marně. Ten jenom rukama mával
a procházeje se po pokoji s Galamidovem, vy-
týkal všem nevědomosti. Minuly tokovým způ-
sobem dva měsíce a nastalo strašné ukončen
celé té události. Měrďajev, přišed jednoho dne
do kanceláře, místo, aby se posadil ke svému
stolu, zůstal uprostřed pokoje klečet a plakal.
„Odpusťte mi, pravoslavní, že dělám falešné
peníze!“
Pak šel do pracovny, tam poklekl před
Semipalatovem a pravil:
„Odpusťte mi, vaše prevoschoditělstvo
včera jsem hodil dítě do studny!
Padl čelem na zem a hořce zaplakal ..
„Co pak to značí?! — podivil se Semi
palatov.“
„A to značí, vaše prevoschoditělstvo“ —
pravil Buldyga se slzami v očích, vystupuje do
popředí — „že sešílel! Vidíte, co váš Gala-
midek těmi spisy natvořil? Bůh všecko vidí.
vaše prevoschoditělstvo. A urážejí-li vás moje
slova, tak mne, prosím, račte dát na odpočinek.
Raději umru hladem, než bych na svá stará léta
na něco podobného se díval.
Semipalatov zbledl a prošel se pokojem.
„Galamidova vůbec nepřijímám!“ řekl du-
tým hlasem. — „A vy, pánové, se, prosím, upo-
kojte. Nahlížím teď svou chybu. Děkuji starče!“
Od té doby měli jsme pokoj. Měrďajev se
vyléčil, ale ne úplně. Až dosud, jakmile vid
knihu, začne se celý třásti a odvrací se od ní.
bůh
Budylg
Měrďajev
Se
Galus
Prochov Seměnovič
4
article
řka:
ným ustanovením, dle kterých každý soudnj
úřadník hned při nastoupení služby vykázati se
musí i kvalifikací jazykovou, nepravdivá proto,
že právě všichni přeskočení čeští soudní úřad-
níci jsou jazykově výborně kvalifikováni.
Vždyť sám president vrchního zemského
soudu pražského rytíř Wessely jednotlivým
z nich řekl, že ovládají spisovnou řeč i jedno-
tlivá německá nářečí lépe než rodili Němci.
Kdo tedy nemluví pravdu? President vrch-
ního soudu, který své úřadníky zná, nebo pre-
sident ministerstva, který se řídí »projeveným
přáním«. A řídí se pan Körber tímto pravidlem,
jde-li o jmenování německého úřadníka v če-
ském obvodu
Násilí spáchané na českém soudním úřad-
nictvu křiklavě ozařuje všecku mravní i hmot-
nou bídu, v niž uvržen jest tento stát nesvě-
domitými lidmi, kteří neštítí se ani porušování
zákona, jen aby udržena byla nadvláda Némců.
Bude na povolaných faktorech, aby témto
neslýchanostem věnovaly na povolaných místech
zaslouženou pozornost. Spáchaná křivda musi
býti odčiněna, jinak utuchne v Rakousku i víra,
že »Justitia regnorum fundamentum«.
Wessel
Němec
Körber
Justitia
Rakousko
5
article
Před volbou papeže.
Před volbou papeže.
Z Říma, 29. července. (C.-B.) Kardinálové
Ajuti a Prisco sem přibyli. Nyní jest už
v Římě shromážděno všech 62 kardinálů,
kteří se zúčastní konklave.
Ajuť
Prisco
Řím
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Nejnovějším uzlem losvonromistick
afféry jest sehůze realistů radikálních pokrokářů
a také Mladočechů, o níž se zmíňuje pan farář
Dušek ve svém dopise k záhadné osobnosti, vy-
nikajícímu to členu »Ev. Bundu«, nezvěstnému
dosud, sídlícímu dle jedněch v Berlíně, dle pana
faráře Duška v Čechách samých. Tato schůze
jednala o tom, má-li český lid státi se evange-
lickým, a proč se má evangelickým státi, pro
případ annexe Německem. Otázky programu oné
záhadné schůze byly tak stylisovány, že z jich
stylisace v dopise p. faráře Duška na jevo jde,
že otázka, má-li český lid býti evangelisován,
byla ve schůzí kladně vyřízena, a že důvodem
tohoto přesvědčení k ní byla zejmena annexe.
ve kterou pan farář ve svém dopise k »Samo-
statnosti« nevěří. Svůj památný dopis k neznámé
osobnosti »Ev. Bundu« napšal pan farář právě,
když odešel z jedně takové schůze, a ve své
nedávné slaměné epištolě k »Národním« ujišťuje,
že takových schůzí »pod samým naším nosems
pořádaných bylo více, a poslední že se konalu
dne 30. června. Bližší sdělení o této schůzi
nacházíme ve zmíněném již dopise Duškové k
»Samostatnosti«, v němž stojí: »Na schůzi
jmenované nebyli pouze realisté, nýbrž právě
Vaši lidé (radikální pokrokovci) a ti položili
otázku annexe . . . Jmény mohu posloužit a
nepochybuju, že jako čestní mužové se vždy
přiznají.« Na to podotýká orgán radikálních po-
krokářů:
Dušek
Eva
Berlín
Čechy
Německo
8
article
„S plnou jistotou nejen za sebe, nýbrž i za
výkonný výbor radikálně-pokrokový můžeme pro-
hlásiti, že ani tento, ani ona nevědí, že by se pří-
slušníci strany radikálně-pokrokové zúčastnili ně-
jaké podobné porady; aspoň obě korporace nedaly
nikomu k tomu dovolení ani jich nikdo o dovolení
nežádal. Přes to a právě proto po dnešním dopise
p. Duškově neměli by dotyční účastníci, kteří dle
p. faráře vystupovali na schůzi jako pokrokáři,
váhati se svojí dodatečnou přihláškou u výkonného
výboru se současnými podrobnějšími údaji, kdo
kde, kdy, co a jak.“
Není pochyby, že by takové objasnění také
v příčině mladočeských účastníků této schůze
velice přispělo k rozuzlení motanice, jejíž jedno-
tlivé šmyčky vylézají na povrch každým dnem.
Kterak soudí pan farář Dušek sám o annex
upřímně, vysvítá z jeho dnešních »dvou pozná-
mek« v klerikálně-evangelickém časopise Herbe-
nově uveřejněných. Na pokrokovskou výtku, že
se tak klidně přiznává ke schůzi, na níž roko-
valo se o annexi, odpovídá p. farář Dušek, že
mohou-li radikální pokrokáři sami malovat čerta
t. j. annexi na zeď, a mohou-li překládat Che-
radama, který o annexi pojednává, proč by ne-
mělo býti jinému, tedy i jemu dovoleno, aby
se na tohoto čerta podíval. Leč pan farář,
který v čerty vůbec a tím méně v annekčního
čerta nevěří, měl podle svého přesvědčení o ma-
lichernosti annekčního strašidla shromáždění
»pod samým naším nosem« konané přesvědčiti
o bezpodstatnosti obav před německou annexí,
a snad by ani nebylo došlo k rokování o české
rereformaci a její nutnosti pro případ annexe
byl by býval jemu uspořen dopis, z něhož se
nikdy neospravedlní a účastníkům schůzí annekč-
ních rozpaky, jež nejsou zajisté nikterak nemalé.
Duškův
Dušek
Herb
Che
farář
9
article
Avšak jaké upřímnosti můžeme se nadíti do p.
faráře, když ještě po předvčerejším prohlášení
p. theol. licenciata Bräunlicha v »T. Rundschau«
o vzniku t. zv. »Mezinárodního výboru pro pod-
porování evangelické církve mezi Čechy« může
dnes v »Čase« seslabovati úžas nad takovouto
organisací, pověřenou propagací losvonromisti-
ckou, vytýkáním propagačních aliancí v Anglii,
Škotsku, v Americe atd.! Podle ličení licenciata
Bräunlicha dostavil se do schůze užšího výboru
»Ev. Bundu, zvoleného ku podpoře evangelické
církve v Rakousku«, host,j který upozornil na
vyhlídky evangelia, naskytující se nyní »bei den
Czechen«. Pro strvající překážky národnostních
protiv« uznal výbor »Bundu pro podporu evan-
gelické církve v Rakousku, že nemůže on vy-
kořistiti tyto domnělé vyhlídky, nýbrž že musí
převziti tuto práci zvláštní mezinárodní výbor,
který podle »Germanie« jest zřízen »Ev. Bun-
dem« a původně měl název »Užšího výboru pro
šíření evangelické církve bei den Czechen« a
teprve přibráním jinonárodních členů obdržel
povahu »mezinárodní«, a který podle Bräunlicha
vzal svůj vznik aspoň akademicky v řečeném rakou-
ském výboru, jest jeho dítkem při nejmenším
aspoň neofficiálním. V žádném případě
nesnese přírovnání s ostatními v dnešních po-
známkách Duškových vyjmenovanými aliancemi.
Bräunlich
T Rundschau
Eva
Bunda
Eva . Buna
Duškův
Čechy
Anglie
Skotsko
Amerika
Rakousko
mezinárodní výbor pro pod
šířený evangelický církev bei den Czechen
10
article
A kdyby tomu tak bylo, jest pomyšlení na exi-
stenci výboru, sestávajícího z největší většiny
z členů »Ev. Buadu« pod předsedou, který jest no-
toricky jedním z nejzuřivějších Velkoněmců a nad
to mommsenistickým universitním profe ssorem, a
pověřeného úkolem nějaké jakékoli kulturní anubo
politické misse, či vlastně missie mezi lidem če-
ským nesnesitelno a nepřípustno listu českému,
který se stává takto předmětem spekulací mimo
jeho svéurčení stojících. Něco urážlivějšího pro
národní hrdost a žhavou touhu českou, vyřizo-
vati si své vlastní záležitosti, zvláště bez
drzého vsahování prušáckého, nelze ani vy-
mysliti. Co ke všem čertům jest Prušákům a jich
neocenitelným nástrojům z jiných národností
a la Bourrier po věčné spáse lidu českého, kde
se najednou vzala tato péče o duše českého
lidu?! Není už jinak, leč že Prušácí o to stojí,
»aby český národ postavil veškerý svůj, život
duchovní a mravní na jediný bezpečný základ
Kristova evangelia a tak si zabezpečil zdravý
rozvoj v přítomnosti a připravoval se na veliké úkoly,
jež mu snad budoucnost chystá,« jak to stojí
v krabčické resoluci proti »Nár. Listům« usnesené.
Frankfurtský výbor mezinárodní usiluje o zabezpe-
čení národa českého pro zdravý vývoj v přítomnosti
a pro veliké jeho úkoly v budoucnosti a »Nár.
Listy« frankfurtskému výboru pro vezdejšía
budoucí blaženost národa českého všechnu práci
kazí. To je nějaké zrno pro českou duši a
český rozum, zvláště pro rozum, aby nezůstal
stát. Totě zrovna k zbláznění, není-liž pravda,
důstojný pane Molnáre! Aby celá přímo monu-
mentální zbrklost takové logiky, do evangeli-
ckého lidu českého epané, nevyšla na jevo,
štve se řeřavými slovy proti »Národním« ja-
kožto škůdci (NB. »mezi řádky«) všech českých
evangelíků, ačkoli lež jest první a nej-
větší hřích proti evangeliul
Eva
Buad
Prušácet
Kristův
Molnár
11
article
Historka o harckém kanáru. Známý občan
a majitel velkoobchodní firmy z pražského předměstí,
pan Š., jest náruživým milovníkem kanárů. Má v po-
koji rozvěšeno v nástěnných klíckách několik vzác-
ných druhů těchto opeřenců a věnuje se chovu jich se
zvláštní zálibou, Před několika dny vypravila se chot
pana S. k letnímu pobytu na venkov. Aby ženušku
po návratu do Prahy překvapil, rozhodl se, že si
opatří jednoho ze žlutých opeřenců přímo z Harcu
a že jej dle kolovrátku do konce prázdnin vycvičí ně-
kterým popěvkům, oblíbeným to ariím své choti. Pan
S. obrátil se minulou sobotu na harckého dodavatele
kanárů telegramem a žádal, pokud možno, za rychlé
dodání živého zboží. Poněvadž však jest každého do-
poledne zaměstnán přes oběd v jiném předměstía
protože domácnost jeho obstarává nová služka, choval
pan S. důvodné obavy, že by nejlépe bylo, kdyby zá-
silka z Harcu doručena mu byla v době, až bude me-
škati doma. Proto došel si na poštovní úřad, kdež měl
dobrého známého v osobě assistenta pana K. a po-
žádal jej, aby mu po některém listonoši vzkázal,
až by sem byl jeho kanár zaslán, že se pro něho
osobně na poštovní úřad dostaví. Včera dopoledne,
kdy opět pan S. meškal mimo dům, zaklepal na jeho
byt poštovní poslíček. Přinášel v ruce dvě telegrafické
depeše a podával je služce. Ale děvče požádalo listo-
noše, aby vešel do pokoje a telegramy položil na stůl.
Praha
12
article
Poslíček tomu vyhověl a vkročiv do světnice, pronesl:
„Kanár je tady!“ Když se na to po poledni pan S.
domů vrátil a služky se tázal, co je nového, sdělilo
mu děvče, co od listonoše slyšelo. „Povídal, že je tady
kanár,“ zněl krátce raport. Pan S. v blahé předtuše,
že jeho telegrafická objednávka již jest vyřízena,
považoval sdělení listonošovo za vzkaz od přítele
assistenta i sebral pod paží klícku a rychlostí blesku
pospíchal na poštovní úřad. „Má pánové službu assi-
stent pan K?“ bylo první jeho otázkou. A když mu
zodpověděna záporně, prohlásil otevřeně, proč při-