1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 30. července.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Ke včerejším událostem v uher
ském parlamentě.
Z Pešti, 30. července. V noci ke
konci schůze bylo před parlamentem shro-
mážděno 100—200 osob, které vítaly poslance
strany neodvislosti voláním »eljen«, na členy
vlády a vládní strany volali »živio«.
Redaktor »Neues Budapester Abend-
blattu« Antonín Singer uveřejňuje ve svém
listě prohlášení, ve kterém praví, žev
úplatkové afféře, ve které uvedeno
bylo také jeho jmeno, nemá účastenství a
že jest výmyslem, je-li obviňován, že se
s vládou za jakýmkoli účelem spojil. Měl
sice rozmluvu s redaktorem »Magyar Orszá-
gu«, ale jen o volbách do obecního zastupi-
telstva. Dodává, že bude se domáhati soudní
ochrany.
Katastrofa při vojenském cvičeni
v Bílku.
Z Pešti, 30. července. Listy uveřejňují
stále dopisy vojínů zúčastnivších se vojen-
ského pochodu z Trebinje do Bílku. V jed-
nom se praví, že dosud zemřelo 23 vojínů,
14 se pohřešuje a 46 stále upadá v bezvě-
domí. Lehce nemocných jest nesčetně. Dle
výroku plukovního lékaře uzdraví se ze 46 těžce
nemocných sotva 9. V jiném dopisu udává
se celkový počet nemocných na 480.
Demonstrace před rakousko-
uherským vyslanectvím v Římě.
Z Říma, 30. července. Při průvodu.
pořádaném včera ve výroční den úmrtí krále
Humberta, došlo k irredentistickým demonstra-
cím. Když průvod, v němž spolkům irreden-
tistickým bylo vyhraženo čelné místo, ubíral
se kolem paláce rakousko-uherského vyslance,
praporečníci obrátili prapory žerděmi vzhůru
Singer
Magyar Orszá
Pešť
Trebinje
Bílka
Řím
Neue Budapester abend
Humberto
6
article
a mávajíce klobouky volali: »Sláva Terstu
a Tridentu !«.
Car ruský a srbský král Petr.
Z Bělehradu, 30. července. Sekretář
králův Nenadovič bude žádati u cara o sly-
šení, aby mu odevzdal vlastnoruční list krále
Petra, ve kterém král děkuje carovi za jeho
blahovůli.
Sláva Terst
Petr
Nenadovič
Trident
Bělehrad
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 30. července. (C.-B.) Císař pro-
půjčil četnickému strážmistrovi Františkovi J in-
drákovi u četnického velitelství čís. 2 v Praze
stříbrný záslužný kříž.
Předseda ministerstva jako správce mini-
sterstva vnitra dal ve srozumění s ministerstvem
orby a s ministerstvem financí akciové společ-
nosti pro průmysl naftový ve Lvově a společní-
kům povolení ke zřízení nové akciové společ-
nosti pod firmou »Petrolea, akciová spo-
lečnost pro průmysl minerálních olejů« se
sídlem ve Lvově a schválil její stanovy.
Z Londýna, 29. července. (C.-B.) Premier
ministr Balfour prohlásil v dolní sně-
movně, odpovídaje na příslušný dotaz: Vím
určitě, že ministerstvo osad nebylo ani úřadně
ani neúřadně Kanadou požádáno, aby jme-
novalo plnomocníky, kteří by vyjednávali o ob-
chodní smlouvu s Německem. Sdělení, jež jsme
z Kanady obdrželi, byla již uveřejněna.
Z Liverpoolu, 29. července. (C.-B.) Na
dnešní valné schůzi akcionářů trati cunard-
ské byl jednohlasně přijat návrh, dle něhož
nesmí býti členem správní rády, nebo nejvyšším
úřadníkem žádný cizinec a akcie společ-
nosti nesmějí býti prodány cizincům.
Z Killary Bay, 29. července. (C.-B.) K rál
s královnou přibyli sem dnes po krásné
plavbě lodí po západním pobřeží a navštiví
zejtra automobilem Con nem a r u.
Císař
Balfour
Vídeň
Praha
Lvov
Londýn
Kanada
Německo
Liverpool
Killar Bay
Petrolea
8
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
9
article
Jak vysvětluje vláda praeterování
českých soudních úřadníků.
V úvodním článku úterního čísla našeho
listu dokázali jsme ciferně, že vláda Körbrova,
jejíž předseda je zároveň ministrem spravedl-
nosti, dopustila se křiklavého, neslýchaného bez-
práví tím, že při obsazení 22 soudcovskýcha
tajemnických míst v VIII. třídě hodnostní v král.
českém povýšila radu německých
úřadníků bez ohledu na status,
tak že někteří z nich přeskočili
40, 50 až i 55 svých starších če-
ských kollegů. Naše stať zavdala podnět
k úřadnímu »objasnění«, otištěnému ve včerej-
ším čísle vídeňské »Abendpost«, kde vláda dra.
Körbra úřadně prohlašuje:
Körbrov
10
article
„V poslední době obsazena byla v obvodu vrch-
ního zemského soudu pražského 22 místa v 8. dietní
třídě (místa okresních soudců a soudních tajem-
níků), na která ustanoven stejný počet soudních
adjunktů (9. dietní třída) tohoto obvodu. Z těchto
22 míst bylo 10 v krajích s českým a 12 s něme-
ckým obyvatelstvem. Dle stavu postupních poměrů,
jazykových znalostí a dle vyslovených přání se
ukázalo, že pro těchto 22 míst jmenováno bylo 13
uchazeců české a 9 uchazečů německé národnosti.
Z uchazečů bylo 9 pro jich nedostatečnou nyní
jazykovou schopnost přeskočeno. Co se týče pře-
skočení pro nedostatečnou nyní jazykovou schop-
nost, musí se uvážiti, že jednalo se o místa soud-
ních přednostů, u nichž musí se bezpodmínečně
žádati v zájmu právní ochrany naprostá bezvadná
znalost jazyka obyvatelstva okresu.
Jsme věru v rozpacích, máme-li užíti slov,
jimiž bychom po pravdě a zásluze charakteri-
sovali tento nejnovější německo-nacionální čin
pana dra. Körbra. Takového justičního skandálu
snad ještě nebylo. K takovému nášilí, spácha-
nému na českém soudním úřadnictvu, nepřiznal
se tak nepokrytě a otevřeně dosud žádný
rakouský ministr — spravedlnosti. Co je mu
po právu a zákonu! Co je mu status soudního
úřadnictva, který zaručuje každému, kdo své
povinnosti řádně vykonává, pravidelný postup.
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
čtení.
Bovídka od A. P. Čechova.
(Vypravování starého vrabce)
Čechův
12
article
Jednou v pracovně našeho představeného
Ivana Petroviča Semipalatova seděl Galamidov
podnikatel zdejšího divadla a mluvil o hře i kráse
zdejších hereček.
„Ale já s vámi nesouhlasím,“ pravil Ivan
Petrovič, podpisuje listiny. „Zofie Jurjevna je
veliký, originální talent! Taková milá, gracios
ní... Taková hezounká ...
Ivan Petrovič chtěl pokračovat, ale nadšením
nemohl ani slova ze sebe vypravit, jenom se
usmál tak široce a sladce, že i divadelní podni-
katel hledé na něho pocítil v ústech sladkosť.
„Mně se u ní líbí, víte ... vlnění a chvění
mladých ňader, když říká monology .. . Jen kyne,
jen kyne! V takovém okamžiku, vyřiďte ji, jsem
hotov ... na vše!“
„Vaše prevoschoditělstvo, račte podepsat
odpověď chersontskému policejnímu komisařství
ohledně..
Semipalatov pozvedl svoje zářící, usmívající
se oči a uviděl před sebou činovníka Měrďajeva.
Ten stál před ním a vypouliv oči, podával mu arch
ku podpisu. Semipalatov se zamračil: proza pře-
rvala poesii v tom nejzajímavějším bodu.
„To by snad mohlo počkat,“ řekl, „vidíte
přece, že rozmlouvám! To je hrozně nevycho-
vaný, nevzdělaný lid. Hleďte, pane Galamidove,
povídal jste, že gogolovské typy už vymřely . ..
A tu se podívejte! To že není typ? Nepořádný;
lokty mu lezou ven, šilhavý... nikdy se nečesá.
A podívejte se, jak píše! To čert pochopí! Píše
chybně a nesmyslně... jako švec! Nu, podí-
vejte se!“
Petroviča Semipalatův
Petrovič
Zofie Jurjevna
Semipalatov
Měrďajev
Galamidov
13
article
„Hm... ano...“ zabručel Galamidov, po-
hleděv na arch. „Pravda... vy, pane Měrďajeve
asi málo čtete?“
„Takhle to, můj milý, nejde!“ pokračoval
představený. „Stydím se za vás! Aspoň kdybyste
četl, nebo co ...
„Čísti mnoho značí!“ pravil Galamidova
vzdechl bez příčiny. „Velice mnoho! Čtěte a hned
uvidíte, jak nápadně se váš obzor změnil. Knihy
dostanete kdekoliv. Na př. já vám půjčím ..
S největší ochotou! Zejtra bych vám přivezl.
chcete-li.
„Poděkujte se, nejmilejší!“ řekl Semipa-
latov.
Měrďajev se neobratně uklonil, pohnul ně
kolikráte rty a odešel.
Příštího dne přijel k nám do úřadu Galami
dov a přivezl balíček knih. Od té doby začala tu
i tahanice. Potomstvo nikdy neodpustí Semipala-
tovu jeho lehkomyslnost! Podobného něco dalo
by se jen nerozumnému jinochu odpustiti, ale
zkušenému skutečnému státnímu radovi — ni-
kdy! Po příjezdu divadelního podnikatele po-
zvali Měrďajeva do pracovny.
„Tuhle máte a čtěte, nejmilejší!“ řekl Se-
mipalatov, podávaje mu knihu. „A čtěte pozorně!
Třesoucíma se rukama vzal Měrďajev knížkua
vyšel z pokoje. Byl velmi bledý. Šilhavá očka
jeho nepokojně běhala a zdálo se, jakoby u kolem-
stojících předmětů pomoci hledala. Vzali jsme
mu knihu a opatrně ji prohlíželi.
Kniha měla název „Hrabě Monte Kristo“.
„Proti jeho vůli nesmíš jednat!“ — pravil
se vzdechem náš starý účetní Prochov Seměno-
vič Budylga. — „Hleď nějak, se sebezapřením. .
Čti pomaloučku, a Pánbůh dá, on zapomene,a
pak toho necháš. Neboj se, rozumíš... A hlavní
věc — nepřemýšlej... Čti, ale nepřemýšlej o té
učenosti.
Měrďajev zabalil knížku do papíru, sedl
a psal. Ale nemohl teď ani psát. Ruce se mu
třásly a oči se rozbíhaly na různé strany: jedno
Měrďajeve
Semip
Krista
úřad Galy dov
14
article
hledělo na strop a druhé na kalamář. Druhého
dne přišel do kanceláře uplakaný.
„Už čtyřikrát jsem začínal,“ — pravil —
„ale ničemu tam nerozumím... O nějakých
cizozemcích —.
Po pěti dnech šel Semipalatov kolem stolů,
zastavil se před Měrďajevem a zeptal se:
„Nu, jak? Četl jste knihu?“
„Četi, aše prevoschoditělstvo.“
„O čem pak jste tam četl, nejmilejší? Po-
vídejte!“
Měrdajev pozvedl hlavu a pohnul ně-
kolikrát rty.
„Zapomněl jsem, vaše prevoschoditěl-
stvo...“ — promluvil za minutu.
„To jest, vy jste vůbec nečetl, nebo, tohle. ..
jste četl nepozorně! Auto—ma—ticky! To ne-
smíte! Čtěte to ještě jednou! Vůbec, pánové, do-
poručoval bych vám: račte čísti! Všichni,
všichni. Vezměte si tamhle na okně v pracovně
jsou knihy a čtěte. Paramonove, jděte a vezměte
si tam knihu! Podchodceve, jděte i vy nejmilejší,
také! Smirnove — i vy! Všichni, pánové,
prosím!“
Všichni šli i vzali si po jedné knížce, jediný
Budylga dovolil si odporovati. Pozvedl ruce, za-
kýval hlavou a pravil:
„A mně už odpusťte, vaše prevochodi-
tělstvo... Raději půjdu do pense ... Vím dobře,
co z těch kritik a spisů různých pochází. Z toho
čtení můj nejstarši vnuk matce nadává a v postě
mléko pije. Račte odpustit!“
„Ale, vy tomu nerozumite,“ odpověděl
Semipalatov, odpouštěje starci jako obyčejně
všechny jeho hrubosti.
Ale Semipalatov se zmýlil: stařec tomu
dobře rozuměl. Za týden se to ukázalo. Pod-
chodcev, který četl druhý díl „Věčného žida“,
nazval Budylgu „jezuitou“ a Smirnov přicházel
do kanceláře opilý. Ale nejvíce to čtení působilo
na Měrďajeva. Zhubeněl, přepadl se a začal pít.
Měrdajev
Smirnov
Semipalatov
Budylg