Strana2.

NÁRODNÍ LISTY

20. srpna 1903. Císlo 229.

projížďce na Visle, doprovozen na nádraží dráhy varšavsko-vídeňské knížetem Lubomirským. Diplomy, z nichž mnohé byly nádherně umělecky psané, kreslené a bohatě zdobené, odevzdaly tu spolky: Museum průmyslové a rol- nické, Sdružení lékařů polských, Spolek hygie- niků, „Kasa literacka“ (sdruž. literátů a novi- nářů), Spolek pro ochranu starých památek. Sdružení techniků, Kolo průmyslovců, Spolek krajeznalců, Sdruženi polských kupců, Resurs obyw atelska (Šlechtický klub), „Bibljoteka pu- bliczna“, zpěvácký spolek „Lutnia“, Svazek knihkupců polských, Sdružení řemeslníků, Spo lek varšavských farmaceutů, Klub veslařský Klub cyklistů, Klub lyžařů, Kolo varšavskýeh sportovců, spolek „Przeszlošé“ (Minulost), Spo lek hluchoněmých (!), Hudební spolek lubelský Kolo dramatické, Česká beseda ve Varšavě Sdružení stavebních průmyslníků v král. pol- ském a mn.j. Náměstek starosty p. Jirousek děkoval všem jednotlivě i dohromady, ujišťuje, že všecky tyto tklivé důkazy srdečného přátelství všech vrstev slavného národa polského bez rozdílu budou z nejdražších památek, které město Praha bude chovati na svém místě nejčestnějším. Takový byl stručně vyličený poslední bo oficiálního programu varšavského pobytu. Hlro- madné loučení nebralo konce, a hustě obsazené rampy nábřežní za nedělního odpoledne varšav- ského tvořily k němu pozadi bouřlivě a nezapo- menutelné. Znalci ujišťují, že na 50—60 tisío možno páčiti počet těch, kdož přišli ještě odpo- ledne spatřiti a rozloučiti se s hromadnou če- skou výpravou.

Odpolední a večerní hodiny nedělní vyhra- ženy byly odtud soukromým kroužkům, schůz- kám odborným a jednotlivým návštěvám. Vzor- né pořadatelstvo varšuvských slavnosti uspořá- dalo věc tak šťastně, že výslovně vyhradilo kus času k tomu, aby si varšavští lékaři mohli po- zvati lékaře, technikové techniky, novináři a li- teráti novináře a literáty, kupci kupce, řemesl- níci řemeslníky, ženy polské ženy atd. Mezi polskými literáty. President varšavské „Kasy Liternekiej“, znamenítý polský spisovatel a publicista Jul- jan Adolf Šwecicki pozval na čtvrtou hodinu odpolední novináře a literáty české, kteři ve Varšavě meškali, do svého bytu ke společné schůzce s literárním a novinářským světem var- šavským, na pohár starého uherského vínaa černou kávu. Mimo jiné pozvání posl. Roman Dmowski, slavný historik polský Smolin- ski, publicista Ant. šl. Žwan, básník Wiktor Gomulicki, div. ředitelé J. Kotarbii- ski a Gawalewicz. Henryk Sienkie- wicz, důvěrný přítel hostitelův, omluvilse srdačným telegramem, jímž vyslovil vřelou účnst s českou výpravou, pozdravy přítomným zástup- cům péra, a výslovnou vzpomínku churavému mistru Vrchlickému. Mimo zástupce všech listů českých přítomni byli i prof. dr. K adlec a prof. F. B. Hora, tvůrce slovníku česko-polského. Rozmilý hostitel se svou vzácnou chotía dcerou přijali české hosty ve svých salonech s krásnou srdečností. Ve svém přípitku pan Šwiecicki připomněl, že úmyslně pozval vítané hosty a přátele do své domácnosti, aby je mohl ujistiti, že tak, jak je příjala skvělá spo- lečnost varšavská, i všechen polský lid, tak se stejně vřelou příchylností i každá rodina polská je vílá, slavíc v těchto dnech svátek nejradost- nější. V řadě intimních toastů připito pak spo- lečným tužbám a zájmům na společné práci.

Večer pozváni byli čeští literáti a novináři oběma spolky literátů polských („Kasa litera- cka“ a „Stowarzyszenie literatöw i dziennikar- zy“) ke společné večeři v letní zahradě „Oasy“ a literárního cabaretu „Momus“. Na sto osob z literárního a uměleckého, zvláště divadelního světa varšavského se tu sešlo, a i zde došlo k řadě duchaplných, improvisovaných přípilků, v nichž se vystřídali s polské strany pánové: Šwiecicki, Lorentowicz, Kotarbin- ski, Baranowski (z Vilny), Krzy wo- szewski, tragédka paní Marcello-Palin- ska (vřelý toast ke eti Národního divadla praž- ského), red. Olchawicz, básník G ra b ov- kem Jos. Nového, sgronoma, v němž vystiženo l jest stručně, ale při tom věcně vše, co každý, kdož pě- stováním malin se zabývá, by věděti měl. Knížka stojí ponhých 40 hal., poštou 45 hal. Vyda lo ji knih- kupectví Hejdy a Tučka v Praze II., Karlovo náměstí čís. 26. * Týmž nákladem vyšlo: Merunky a jich zužitkování v domáenosti a kuchyn Známý odhorník Václav Soukup snesi v této knižce 66 různých předpisů, jak by se toto výtečné ovoce za pošrm upravovali mělo. Cena 40 hal., poštou 45 hal. »Zlalá Praha«, velký obrazový týdenník v na kladalelství J. Otty v Praze. Z bohalého obsahu dneš- ního čísla zasluhuje s blediska bulturněhistorického zvláštní zmínky fotografie typické osoby z doby pro- buzenské F. L. Heka (Jiráskův F. L. Věk), pořízen dle olejomalby Umlaolovy, dále tři dopisy a kresha Th. Reichla, ke kterým je doprovodem a na vysvě- Ulenou zajimavý článek našeho proslulého bistori- ckého romanopisce prof. Aloisa Jiráska o Franti šku Vladislavu Hekovi, jejž Jrásek zvěčnil ve valiko lepém svém románě. Další obsah slovesné části dneš- ního čísla vyniká příspěvky předních našich literátů.

Část časová je z větší části věnována české výpravě do Polska, která vzbudíla živou pozornost a čilé ohlasy v celém slovanském světě. »Zlatá Praha« při- náší zdařilě obrázky z výstavy v Čenstochové a za- jímavá vyobrazení skupin účastníků. Jmenujeme jen tableaux: Češlí žurnalisté na výstavě v Čenstochové, starosla pražský a předsedou uvítací komise v Haliči a česků výprava před památným kostelem sv. Anny v Krakově. Obrázky doprovází a o výpravě referuje zajímavým článkem redaktor »Zlalé Prahy« Vincene Červinka. Část umělecká přináší příspěvky předních českých i cizích umělců výtvarných. Z našich při- spěli: A. Zeyer. J. Šafařík a Jos. Pirka. Z cizích je zde zastoupen proslulý malíř francouzský, zakladatel nové školy, která v letech osmdesátých minulého stoleti ve Francii způsobila obrat v maliřství i v na- zírání na toto umění, Jules Bastien Lopnge, velkou nádhernou reprodukcí obrazu »Panna Orleanská, na- slouchající hlasům neheským«. Redaktorem »Zlate Prahy« je Vincune Červinka, část obrazovou ří Viktor Olíva, *Gostav R. Opočenský: Lubačovské lojmy. Verše. Nákladem Fr. Hložka v Uh. Brodě. * Jose! V. Rozmara: Kniha o zhyslivosti. (Knihovna »Loveckého Obzoru«. Sešit 3.) Nakladem I. V. Rozmary v Pisku. * Věstník městského musea v Klalovech. 1882 až 1908. Vydán správou musejní 1909. * Dr. Josel Vol!: Pavel Pinlzger, kazalel jeské církve berilnské v letech 1743—1745. Nákladem královské české společnosti nauk. V komisi Fr. Rivnáče v Praze, Hr. Vojtěch Sternberg: Dle fulrklsch lorolulion. Nášladem Jiřiho Stilka v Berllně, ski a Basewicz, s české strany pp. Hla- váček, Hovorka a dr. Prusík.

Deputace české výpravy, skládající se ze starosty dra. Groše, člena panské sněmovny Křižíka, poslance Zúzvorky, řed. Pro- cházky, předsedy vývoz. sp. řed. Votruby a sekretáře praesidia dra. Sobotky vykonaln po příjezdu do Varšavy návštěvu u generálního konsula rak.-uherského šl. Mauriga, jenž ná- vštévu jejich opětoval v hotelu „Bristol“ a po- zval je na druhý den na snídaní v „Loveckém klubu“ varšavském. Snídani přítomen byl také vicekonsul šl. Heimroh a několik z předních členů společnosti varšavské, kníže Czetw er- tyňski, hrabata Edward a Zygmunt Plate- rové a j. Hovor věnován byl otázkám hospo- dářským a exportním, jimž generální konsul ra- kouský ve Váršavě věnuje pronikavcu pozor nost, vycházeje ve všem ochotně vstřic dodava- telům českých tovarů. sln

Z nepřehledné řady dalšíeh pozdravných přípisů a telegramů třeba uvěsti ještě aspoň tyto: Ruský politika publicista Alexandr Slachovič, jeden z vůdeů kadetských, poslal p. Ramanu Dmowském depoši, v níž jako jeden ze zastanců neoslavi- smu v řadách ruských prohlašuje, že shodu polsko-ru skou považuje za první a posled- ní podmínku vzájemnosti slovanské. „Drahým brhtřím českým i polským, sjednocení rusko- polskému vivat! Další telegramy z Pařiže poslali i redakto „Journalu des Débats! Muret, vicepres. komi- tétu pro zbudování pomníku Mickiewiczowa v Paříži: „Slavíme bratrství polsko-české“. P- blicista de Veys Chablot, redakteur en cheí du „Journal Franko-Russe“: „Vroucí Na zdar Čechům. Ať žije dorozumění slovanské.“ — L Comité de P'Union Franco Polonai se: „Bereme srdečně úděl v krásné vaší manife- staci.“ Slavná spisovatelka polská Eliza Orze- szkowa poslala na adresu redaktorky ženského čnsopisu „B lu sz e zi! Zofije Seidlerové vřeiý pozdravný telegram, jímž vítala sestry české. přibylé s výpravou českou do krajů polských: „Nechť pozdraveny jsou ženy české, naše se stry! Nechť žíje vzájemná přízeň Čech a Pol- sky! Nechť jasní se a splní společné nám ideály! Slavný neurolog ruský prof. Bechtěrev z Petrohradu telegrafoval: „Slevanský komitét naukový vítá radostně setkání Čechův a Poláků jakožto upevnění bratrského sjednocení slovan- ských příslušníků na základě kultury a vědy.

Politické zprávy domácí. Ze Zábřeba, 17. srpna. (Maďarské ná- pisy v Chorvatsku.) Orgány chorvatské vlády oznamují: »Na příslušném místě jsme se dověděli, že v nejbližším čase budou sňa ty madarské nápisy na železničný ch stanicích v Chorvatsku. Je to vý lučně zásluhou bánu Pavla Raucha a odborného náčelníka Cuvaje.« Nikoli, je to zásluhou chorvatsko-srbské koalice. Z Turčanského Sv. Murtina, 18. srpna. (Slovenská demonstrace v Sege- dině. — Mizeni Němců ve Spiši.) Koncem srpna koná se sjezd uberských katoliků v Segedině. Slovenšti katolíci za vedení posl Skyčáka oznámili, že se sjezdu zúčastní a bu- dou tam v souseďství Hlinkova vězení demon- strovat proti násili, které katolická církevní vrchnost na slovenském lidu páchá. Maďarům je ta okolnost krajně nepřijemna a už vyhrožují že nikoho ze Slováků do Segedina nepustl. Starosta Segedina oznamuje, že Slovákům nedá žádné dvorany v kulturním paláci k disposici. Odůvodňuje to tím, že prý kutolický sjezd je rázu ryze náboženského, že nelze tudíž dovolit. aby stal se jevištěm národnostních sporů, poně- vadž městská rada neuznává slovenské národ- nostní strany. Budou-li chut Slováci přece de- monstrovat, že jim to úřady překazi. —

* Památek archaeol. a místopisných právě vyše seš. 6. roč. 1909 dílu XXIII. s velmi zajímavým ohsahem: A. Cechner, Hrady české vodou opevněné I. Švihov. F. Bareš, Tři stavební památky města Mladého Boleslava a jich restaurování. A. Podlah a K. Fiala, Bývalý dům děkana metropolitní kapi- toly na Hradě Pražském. J. Smnolik, Nález mine v Drshlíně u Příbramě. Ot. Hejnic. Příčinky k dě- jinám stavby chrámu Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory. J. V. Želízko, Přispěvky k předhistorii jižníeh Čech. Klim. Četmák, Nalezišlé pravěkých bronzů jich tvary na Čáslavsku. Ant. Podlaha, Materialic k slovníku umělců a uměleckých řemesiníků v Čechách. Rözné zprávy, drobnosti a literafnra. Předplatné na Pamaltv přijlmá vzpedice Matice České, která zodpov vealer dola y

Různé zprávy. — Orville Wrinht v Berlíně. Z Berlína, 19 srpna. (K. k.) Orville Wright a jeho sestra přibyli dnes ráno z Londýna do Berlina = Výstřednosti umerického zákonodárství. V se- veroamerickém státě Missouri vešla dne 18. t. m v platnost tato zákonná ustanovení. Nesmí býti vy- staven žádný obraz neoděné lidské bytosti. Všechny sochy Venuší. Cupidů a Apollonů musejí býti za- haleny. Skandální zprávy nesmějí býti uveřejňovány v časopisech ani ve formě zpráv ze soudní síně Také nesmějí býti uveřejňovány zprávy, které b po případě mohly způsobiti rozvod manželství. Je zakázáno prodávati a míti v majetku pušky, revol- very, lovecké nože nebo jiné zbraně a není dovo- leno prodávati zvěřinu nebo přetikládati ji v restau- rantech. Kouřiti cigarety je zakázáno všem osobám mladším než 18 let. Úřady mohou osobám, které požívají jedů ze zvyku, ustanoviti poručníka. Zají- mavo jest, že tento mravnostní zákon pokládá za nutné stanoviti, že krádeže prasat sluší pokládati za těžké krádeže, při čemž se má prase ve všech procesech oceniti na 150 korun. = Most spadl. Z Nového Yorku, 19. srpna. V Chicagu sřitil se most přes Chicagoriver, při čem bylo několik osob usmrceno a na 30 zra- něno. — Válečná loď uvázla v Temži. Z Londý na 19. srpna. (K. k.) Bitevní loď „Agamemnon“ byla opět uvolněna a dopravena do Margatu, aby bylo zjištěno poškození. — Nový sňatek Harmanna Bahra. Známý vídeň- ský feuilletonista a dramatický autor Hermann Bahr bude dnes v katolickém kostele v Salepurku oddán s členkou vídeňské dvorní opery Annou z Milden- burgu, Hermann Bahr, jenž se před prvním sňatkem stal bezkonfesijním, přestoupil opět ke katolicismu a návrat tento byl mu povolen s podmínkou, že o tom učiní velojné prohlášení. Novomanželé usadí se

Ze spišských měst na Slovensku stále př- cházeji stížnosti německého obyvatelstva, že počet spišských Němců klesá a v krátké dob že se úplně poslovenči. Podle statistiky r. 1869 bylo ve Spiší 61 361 Němců, r. 1900 už jen 41 885. Při nejbližším sčítání lidu bude prý jich sotva 30.000. Ze 220 spišských obef už jen ve 20 je ryze německé obyvatelstvo a v 18 míslech německá většina. Zvláště města podlé- hají slovenčení; stěhují se tam Slováci, nastřá- davší peníze v Americe. Tyto dni pořádala spiš- ská města kongres, na němž se v podstatě jed- nalo o záchranu němectví spišského. Pozvali si lam ovšem představitele uherské vlády a tvářili se velmi »vlastenecky«, Maďarské kruhy jsou na rozpaeích, jak se zachovat. Slovakisaci Němeů rády nevitají a maďarispvat Němce ve Spií nelze.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. srpna. Komu byla návštěva Čochů v Polsku nemilá Varšavské listy zaznamenávají, že slavnosli, uspořádané v Častochově a Varšavě na počest Čechům, velmi nemile nesli tamější židé. Jejich orgány nejen že nepronesly slovička bostinné laskavosti, nýbrž i nepříznivě posuzovaly Poláky. »Hajnt« psal, že myšlenka slovanská je Polákům cizí a začala se v společnosti polské šířiti teprve lehdy, když Národní demokracie začala hospo- dařiti v Polsce. Ač se tak nepříznivě postavili proti česko-polským slavnostem, židé ve svých orgánech přece vytýkali hostitelům i hostům, že při objíždce Varšavy minuli ulici Židovskoua tvářili se uraženými, že prý žádný žid, ani z »assimilatorů«, nebyl na slavnosti pozván, což varšavské listy popírají. »Haboker« tropil si posměch z davů na ulici a ze zelinářek, jež sypaly květiny, vyhledával nepříjemné stránky uvitání a lovil dissonanee, které se tu a tam ozvaly v řečech a přípilcích. »Neue Weit« ve feuilletoně slavnost persifloval fingovanou osohou, »assimilovaným« židem Štěpánem Kiaselsteinem. Totě věru záhada, proč je pánům židům každá forma slovanského zbližování a vzájem- nosli trnem v oku.

Kulturná práce Raska na severu. Ruská vláda vyslala na sever několik vě- deckých výprav, aby ty pusté a bezlidé končiny prozkoumaly a ukázaly, co by mělo býti učiněno pro jich hospodářská i kulturné povznesení jejich obyvatelstva. Rusům, chtivým a schopnými práce, otevírají se tu netušeně široká a plodná pole činnosti. V popředi jest gubernie archan- gelská, Kraj je nedostatečně obydlen i vzdělán v přirovnání se svým přírodním bohatstvím. Vláda především jej otevírá vnitřní kolonisae po přitoeích Pečary; začínají se exploatovati naflové prameny po řece Uchtě; kolonisuje se Nová Země a zvelebují se její rybnt průmysly podél Murmanského pobřeží rozvíjejí se rybní průmysly pod vedením instruktorů a inspekturů, vládou jmenovaných. Zvláště potěšlivé je, že kulturné tyto práee ruská vláda může vykonávati ruskými odborniky a nepotřehuje již eizinců, A byl už svrahovaný čas, neboť na ruském pobřoží při Ledověme muř stále vice zdomucňovali rybolovci norsti a angličtí. Projekt prvé zápudotsibirské výslavy. Prvá západo-sibirská výstava bude v Om sku od 20. srpna do 20. září 1910. Bude míti oddily zemědělský, lesní a obchodně-průmyslo- vý. Účelem jejím bude obeznámiti hlavně evrop- ské Rusko s bohatstvími Západní Sibiře. Kromě toho výstava bude mít i účel vědecký, chtějíe návštěvníky své obeznámiti s výsledky věde- ckého badání, věnovaného Západní Sibiři. Zvláštní péče bude věnována přehledu koloni- sace Sibiře, jakož i národopisu a folkloru. Z toho vidno, že prvá sibirská výslava bude mít program mnohem širší, než maji krajinské vý- stavy, a proto je záhodno obrátit na ni v čas pozornost i mimoruského obecenstva. Pořadatelé myslí, že západosibirskou vy- stavou v Omsku proklestěna bude cesta k uspo- řádání všesibirské výstavy.

asi v Berlíně a paní Bahrová zruší veškeré závazky k vídeňské dvorní opeře. Generální intendance posu sice ke zrušení smlouvy nesvolila, ale leditel šl Woingártner nalezl prý již náhradu ve mladé zpě- vačce Náhlíkové. = »Thalia« na Špicberkách. Loď Rakouského lloydu »Thalia«, jež k ná II. plavbu na sever, zaslala tento telegram: Dne 10. srpna připluli jsme k Se vernímu mysu. Nádherný východ siunce učinil tu na všechny cestující hluboký dojem. Za krásného počasí a tiché povětrnosti plula pak »Thalia« dále ke Špic- berkám, kamž dne 15. dorazila, aby pak dáře ješte pronikla až ke hranici věčného ledu. Zde stanula za nejkrásnější slunné pohody. Všichni cestující byli shromážděni na patubě a jásali. Děla hřímala a hudba hrála národní hymno. Na zpáteční plavbě stanula »Thalia« v zátoce Virgojské u Wellmanna a ode- vzdala Wellmannovi poštu, již byla z Hammerfestu proň přivezla. Wellmann odebral se pak na palub »Thalie« a byl tu srdečně uvítán. Čestující učinili mu hlučnou ovaci, když byl oznámil, že plav ba balonem k dosažení severní točn y co nejdříve již bude podniknu ta.

— Bouře na francouzském pobleží. Z Paříže 19. srpna. (K. k.) Ranní listy podávají zprávy o silně bouři na atlantickém pobřeží francouzském, kter po celý den zuřila a také zde byla pozorována. Došly zprávy o různých nehodách lodí. U Brestu bylo ne- ustále slyšeli poplašné signály parníku, nebylo však možno přispěti mu ku pomoci. Dnes ráno byly vy- loveny dvě mrtvoly námořníků. Dvě plachetní lodi se ztroskotaly. = Zdravotní stav branců ve Francii. Z Paříže. 19. srpna. (K. k.) „Transmilitaire“ oznamuje, že ze 318.449 mladíků, kteří pro rok 1909 byli k odvodu zapsáni, bylo uznáno 29.667 neschopnými k vojenské službě. Z těchto pak 4499 byli neschopnými pro celkovou slabost těla. Číslice tato vykazuje stálý roční vzrůst a ztrojnásobila se téměř od 5 let. Pro tuberkulosu bylo neschopnými 4793. Rovněž tato číslice vykazuje značný přírostek.

= Novostavba věže se sřítila. Z Berlína, 19. srpna. (K. k.) Sřícení se věže v anglické plynárně v Schönebergu událo se ke 12. hodině polední. Věž 85 metrů vysoká, která byla určena ke zdvihání materiálu pro nové plynové nádržky, padla na ko- lemjdoucí osobní vlak a roztříštila oddělení posled- ního vozu. Jedna osoba byla těžce zraněna, čtyři osoby lehce. Doprava byla opět obnovena. = Universitní profesor spáchal sebevrašdu. Z Styrského Hradce, 19. srpna. (K. k.) Dnes ve K10. hod. dopoledne spáchal universitní profesor na odpočinku Ludvík Gumplowicz společně se svojí chotí Františkou ve svém bytě sebevraždu cyanka- lim. V zanechaných dopisech prohlásili, že nezho- jitelná nemoc vehnala je v náruč smrti Ruský hlas o německo- maďarském tisku. Dovolujeme si tvrdit, praví „Novoje Vrem ja“, že právě v Rakousko-Uhersku přes tc, že tam mají konstituci a oficiálncu svobodu slova. tisk nachází se v těsné závislosti od vládníeh tiskových ústavů; všecka historie rakousko-uher- ského tisku ještě od dob Metternichových po- dává názorný důkaz télo závislosti. Přestaneme na ukázání na dva ústavy, zřízené při rakou- ském zahraničném a při finančním ministerstvě jichž úkolem je říditi směr rakousko-uherského tisku. Jeden z těchto ústavů nazývá se skromně „Literarisches Bureau“ a druhý „Bosnische Bureau“. Prvý je bezprostředně podčiněn za- hraničnému ministerstvu, jež vydává na ně roč- ně přes million korun; rozpočet druhého, jenž je podle jména spravován ministerstvem financí ale pravého ředitele má výše, je neomezený.

„Literarisches Burenu“ bylo původně založeno Melternichem, aby podávalo tehdejšímu panov- níkovi zprávy o tom, co se píše v novinách později na ně vloženy méně skromné úkoly Nyní v oboru jeho působnosti spadá podáván informací novinám rakouskoruherským i zahra- ničným o úmysléch rakouské diplemacie, udržo- vání v rakousko-uherském i zahraničném tisku příznivého Rakousku smýšlení, rozšiřování po- věstí, jakých si vláda přeje a konečně, což je nejdůležitější, z něho si platí rakouské zahra- ničné ministerstvo stálé spolupracovníky v do- mácích (německo-maďarských) redakcích. Co se týče „Bosenské kanceláře““, ona je zřízena teprve v poslední době, zabývá se vý- hradně slovanskými záležitostmi a vydává ohromné sumy na to, aby domácí (německo- maďarské) i zahraničné listy přijímaly slovan- ské zprávy od ní a psaly o slovanských věesch v rakousko-uherském smyslu. Činnost obou těchto ústavů dává rakouské vládě možnost, po- kud se týče zahraničné politiky a jmenovitě Ru- ska a druhých nezávislých slovanských států držeti v hrsti všechen rakousko-uherský tisk jehož německá a nemaďarská část přijímá, ni- čeho proti tomu nedělá a snad udělati nemůže. Proto, zavírá petrohradský list, německý a maďarský tisk v Rakousko-Uhersku není od vlády nezávislým, a ostatní snad ani o své ne- závislosti neví.

Knihy ruského zármutku. Vyšla třeti „Kniha ruského zármutku“, v níž jsou spočteny cběti, kterých sebě vyžádala ruská reveluce. V ni vypočteno, že ruští re- volucionáři připravili dosud o ži- vot přes 20.000 osob; sami pak ztra- tili asitisíc životů. Knihy tyto jsou sbí- kou materiálu k historii ruské revoluce. Kniha třeti přináší životopisy 29 hodnostů eírkevních i stálních, od revolucionářův ubitých, jako mitro- polit Nikon, hrabě N. P. Ignatěv, generál Pol- kovnikov a j. Pamatováno i prostých občanů vojínů, kteří se v boji s revolucí vyznamenali. Při každé obětí revcluce jest udáno, jakou smrtí skončiln. Většina byla přepadnuta zákeřněa probodnuta nebo zastřelena ze zadu. Neshody v německé straně středu. Jak již častěji sděleno, nastal, mezi předáky německé strany středu rozpor o cilech strany, jenž propukl již na velkonočním sjezdu v Kolíně n. Rýnem. Frakce, vedená poslanci Roerenem Bitterem, je pro přísnou konfessionální výluč- nost také v politické organisaci katolíků, kdežto většina, stojíeí za »Köln. Volkszlg.«, hodlá sle dovati více politické cíle Při diselplině tísku strany dochází k zají- mavému zjevu, že právě výlučně konfessionáluí směr je nucen ke svým projevům vyhledávati listy liberální. »Koln. Ztg« uveřejnila včera delší zprávu s »vážené katolické strany«, v niž se praví, že se zdá, jakoby právě ve směrodat ných kruzích strany se přikládal hnutí velký vý- znam a že má býti odražen první pokus, uvol- niti slepé podřizování se rozkazům držitelů moe ve straně, třeba s nebezpečím, že se lim žene voda na mlýn protivným stranám.

Situace u Melilly. Domorodci podnikajt čksté a rychlé zájezdy ke španělské čáře, ale bývají vždy rozprášeni dělostřelectvem a zahnáni zpět do hor. Ve špa- nělském tábore se praeuje se zimniční horlivo- stí, generální štáb a mužstvo nemají oddechu Každodenně cvičí se mužstvo v útocích na půdě nerovné, hornaté a v obtížném slezání hor Z tábora nepřátelského přešli židovští uprehlici kteří tvrdi, že barka nemá naději na novou po moc a že kaid Šaldy provozuje zuřivou propa gandu, ale že nalézá málo víry. Marabuti roz- plameňují též neůnavně mysl lidu proti Špa- nělům. Španělská ofensiva začíná. Jako první úrok nových operací se označuje prudká dělo- střelba z opevnění pobřežních a z křižáku »Princesa Asturiase na nepřátelskou posici u Navaru. Tak má být proklestěna cesta po- stupu hlavní armády. Proslýchá se, že některa španělská oddělení pokusí se o obejití nepřátel- ského postavení. Z Londýna se oznamuje dle španělských zpráv, že španělský generál Martine z se 40 pěšáky byl zajat Kabyly. Generál Marina poslal k domorodcům s dotazem, za jakých podmínek propustili by zajaté na svobodu.

Odpověď zněla: »Přicházite příliš pozdě, musíme zajaté postřílet.« V Madridu zavládlo napjaté očekávání na- stávajících vážných události u Molilly. Král odejel ze San Sebestiana do Madridu, aby od- tud sledoval průběh věcí. Později odebéře se do jižního Španělska, aby navštivil raněné v ne- mocnicích. Vrchní velitel generál Marina má plán ude- řiti na nepřítele v několika oddilech. Z pevnosti vyrazí sám v čele 12.000 mužů. Kromě toho pokusí se několik oddílů v sile 3000 až 4000 mužů z různých bodů pobřeží padnouti Kabylům v bok. Očekává se neobyčejně krvavá bitva. Španělové přísahali, že nedají žádný pardon Časně ráno 17. t. m. byly španělské přední stráže u Melilly překvapeny nanejvý še prudkým útokem nepřátel. Veškerá děla španělských tvrzí počala pálit do nepřítele. Ke zprávě o zajetí vůdce povstalců roghi Buhamary se sděluje, že bude dopraven do Fezu. V sídle sultánově panuje nesmírné nad- šení nad úspěchem vojska Muleje Hafida. Dle posledních zpráv stojíme před samým počátkem velkých událostí na bojišti u Malilly. Snad již noční depeše přinesou zvěsti o zahá- jení bojů, jež asi budou rozhodnými.

K poměru americko-anglickému. O tiskové kampani, rozdmýchané v poslední době ve Spojených státech proti Anglii ve vý- choduasijských otázkáeh, píše obširně novo- yorský dopisovatel »Times«. Mimo jiné praví, že rozhodnuti Japonska stavěti dráhu Mukden- Autun bez ohledu na člnské profesty, nebylo příznivě přijato v Americe. Vzníkla jistá ne- vrlost proti Japonsku. Je velká nedůvěra k ja- ponské diplomacii. Pozoruje se, jak vůči Člně se vystupuje stále bezohledněji a vráží se klm stále hloubějí do jejího těla. »New-York- World« píše o záležitosti způsobem, který musí přímo poškoditi americko-anglické přátelství. Zmí- něný list připouští možnost, že bývalý president Rooseveli navštiví Čínu, ač podobná cesta nebyla uvedena dosud v jeho projíždkách píše: »Jednomu státu, jsou nepřijemny diplo- matieké a hospodětské styky Ameriky a Činy a to je Anglie. Říše britská doufala, že bude moci vykořistovati Cinu a jeji prestiž že bude těžce zasažena, když Amerika se zúčastňuje financování velkého železničního podniku v Čině.

Anglie chápe, že je to jen počátek další vydatné činnosti americké. Anglická diplomacie jde klu- zkou cestou. Následkem toho Čina se obrací do Ameriky o přispění penězi a inteligence, by mohla se rozvinouti. Uchází se o sympaličtější a praktičtější pomoc, nežli jakou může Aoglie poskytnouti.« Nikdy, ani za venezuelského konfliktu ne- ozval se tak prudký protianglický ton v ame- rickém tisku. Vzhledem k velkému vlivu ame- rického tisku na veřejné mínění nelze očeká- vali, že by vláda ignorovala podobné projevy. Velkou pozornost vzbuzuje v Londýně, dalše novoyorská depeše »Times«, jež zní: » Je stále jasnější, že americká nová politi ka v Číně bude míti mocný vliv na anglicko- americké styky a to nikterak přízni vý, když nebude na obou stranách dosti proztra- vosti, zdrželivosti a upřímnosti. Spolek A nglie s Japonskem a přátelství Ameri ky s Čínou jsou fakta, jež zavdávají jistému tisku podnět k nepřístojným kampaním.

Revoluční rejdy v Indii. Poprava indického studenta Dhingry nepři- spěje k uklidnění revolučního hnuti v Indii. Brit- skou vládu očskávají velké nesnáze. Dle zpráv »Times« ze Simly bylo zabaveno u Novšery u indických hranic 40 tajných skladišť a 2000 patron, jež byly sem dopraveny podloudně z Afga- nistanu přes Kohninas. To znamená pro anglické panství velké nebezpečí, neboť nebude možno střežiti tak velikou hranici a nebude možno též zabránit dalšímu podloudnému dopravování zbraní- Pohraniční kmeny se chovají hrozivě, patrně ná- sledkem toho, že mají zbraně. Rozpínavost Němců na Haiti. Američané jsou nyní velmi popuzení proti Němeům na Haiti, poněvadž mají v rukou jedí- nou železniční linii na ostrově a snaží se také koncese k dalšímu vybudování železniční sitě strhnouti výhradně na sebe. Dle kabelových zpráv z Port au Prince do- šlo tam již k vážným třenicím mezi Američany a Němci vzhledem k nepřátelskému vystupování Němeů proti Američanům, kteří se domáhají no- vých železničních koncesí. Ve Washingtoně jsou prý oficiálně zdrželivi, ale převládá mínění, že politika Němců na Haiti je stejná, jako vůči čín- ské železniční půjčce. Povede k těsnějšímu sbližení mezi Unií, Anglií a Fran- cií, zejména vzhledem k Číně.

Obeslat či neobeslat mezinárodní lékařský sjezd v Pešti? Uveřejnili jsme ve středu hlas s vážené strany lékařské o této otázce. Zde dopřáváme místa hlasu neméně vážnému, ale mínění jiného, S této strany se nám píše: Mezinárodní vědecké sjezdy, zdí se, že časem slanou se znamenitou a citlivou zbraní v rukou svě- tové spravedlnosti a svéprávnosti národů, aneb asnon obávaným citlivým buditelem svědomí národů pod- maňujících. Považte si: Jeden národ, náhodou utla- čovatel, vlastně jeho vědocké koryfeje něktarého od- boru stanou se hostiteli mezinárodní vědecké společ- nosti — pošlou pozvání ke všem národům — a po- zvánka se vrací s peprným odůvodněním, jež je pa- třičně rozšířeno mezi ostatní pány hosty. Takový malér stal se letos Maďarům s mezinárodním sjc- zdem lékalským, jenž má se konati koncem tohotoa počatkem příštiho měsíce v Pešti. Prozatím vrátili visitku s motivovaným odůvodněním, adresovaným ve čtyřech řečech všem národům, lékaři rumunští. Rána byla tak dobře vedena, že rázem strhla lékaře chorvatské, slovinské a organisaci lékařskou (i Vla- chy) v Dalmacii. Srbové a Bulhaři drží se ještě praž- ské slovanské konference z loňského roku, která se usnesla po vyslechnuti názoru Slováků a Chorvatů peštský sjezd obeslati, avšak s dychtivostí čekají. co řeknou Češí. Rozhodnou-li se Češí v poslední chvíli sjezd neobeslati — zůstanou in puncto sjezdu ve- licí slovanští politikové a národové Poláci a Rusové osamoceni. Však i Němci sami mají sto chutí vy- rovnati si se svými „spojenci“ za Litavou své staré účty. Slyšme, co praví jejich „Můnchener Medizi- nische Wochenschrift“, jeden z prvních lékařských týdenníků německých, ve své „Korrespondenci“ dne 3. srpna 1909

„K mezinárodnímu lékařskému sje- zdu v Peštl. S velice vážené strany obdrželi jsme tento přípis: Doba cestování počíná a jenom nžkolik týdnů dělí nás od 16. mezinárodního lékalškého sje- zdu v Pešti. Po časně došlých pozváních a vyzvá- ních ku přednáškám a referátům nemálo německých kolegů přislíbilo návšťšvu a nyní vážně se přípra- vují na cestu. Kdo nyní teprve zkoumá podminky návštěvy kongresu, narazí asi na různě body, které v něm vzbudí litost nad tím, že se už časným ple- vzetím nějakého referátu a p. cítí zavázán k návštěvě kongresu, Kdo má ještě svobodné rozhodnutí, necht si provedení jeho ještě jednou důkladně rozváží Mezinárodní charakter kongresu musí zajisté být zachován, ačkoli vzhledem k zeměpisným a státním poměrům města sjezdu bude němčina hlavním idio- mem účastníků sjezdu. Není pro nás věru lákavě, kdvž za jednací řeči jsou ohlašovány „írančina, němčina a angličina“ vždy v tomto sledu. Avšake nejinak než bolestně musí se dotknouti každlého Němce, že v příloze k druhému oběžníku kongresu, která zve k výletům atd. po Uhrách, popis prvního výletu počíná takto: „Koloszvár je hlavní město bý- valého Sedmihradska. Podobné pojeti upomíná živě na známě zamít- nutí vědecké zásilky na slavného lékaře university v Kluži, hlavním městě Sedmihrad: přijetí balíku, který nebyl adresován maďarským Koloszvár, nýbrž dobrým starým německým jménem Klausenburg. bylo odepřeno, balik šel zpět s poznámkou: „Klausenbure nřeziste pas.