Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

19. srpna 1909. Číslo 228.

4 article

tě policie Maraviče, že on Nastiče ani nezná. I to se povedlo l Čtenář jistě se pamatuje, jak násilníci an slova slyšeti nechtěli o pumovém procesu ce- tyňském a podiví se, že dnes Aceurti toho pro- cesu se dovolává. Nyní prý Stojanovič tvrdí, že mu Nastič vyprávěl o svých stycích s černo- horskými emigranty a Aceurti se diví, proč na Catyní ani jeden obžalovaný to nepotvrdil. Svědek Protič také milosti u záhřebského prostepášníka nenalezl. Má prý nyní dosvědčiti, še byl vybídnut, aby pumy do Černé Hory za- nesl, že byla smluveno, jak tam bude uvězněn a jak potom vypoví, že pumy mu dal králevič Jiři. To prý jsou věci, které nesouvisejí s tímto proeesem a tim prý i svědeetví Prohiče odpadá. Ostatně prý je Protič blbcem! Velkou naivno- stí prý by bylo povolati Mandiče za svědks. Povi prý tu, jak se Nastič před ním chlubil, že je placen baronem Rauchem. Nastič nezapírá. že to řekl, ale pověděl před soudem, že toi fekl ironicky. Je tedy i svědeciví Mandiče zbyteč- ným. Krádež Mandičových dokumentů vůbec prý před tento soud nespadá. (Nejde tedy ná- silníkům o charakteristiku ničemy Nastiče). Na čest poznati se s potulnou žinkou E. Javůrka- vou Accurti ani ve snu nepomýšlI. A věru, proě ji tahati z Vídně do Záhřebu? Beztoho o Na- stičovi pěkně by nemluvila. Babič by měl potvrditi, že ho Nastič z doby voleb v Sarajevě nabádal, aby do vojska pumu vmetnul. Ale Babič prý to netvrdl. T prý vyprávěi dr. Dimovič, že to od Babič siyšel. »Dakle to je čerbine čorbe čorba (tody je to polévkové polivky polévka)« do Aecurtí potírá návrh na předvolání Babiče.

Stojanovič Nastič Protič Mandič Rauch Mandičův E Javůrek Babič doktor Dimovič Vídeň Záhřeb Sarajevo

5 article

Pouští se i do Radivojeviče. Slyšíme pro ho za svědka neuzná. Je prý ten člověk nej- větším »hochstaplerem« (vypínačem) pod slun- cem a největším podvodníkem, »A přece jste ho pustil na svobodu le, zvolal dr. Hinkovič. »No což, plakal přede mnou, naříkal, že mu umírá ditě a tak jsem ho z vězení pustil«, do dobráckého tonu se nutí Accurti. Nás jehol čený soucit nesvede. Vždyť víme, jak byl kru- tým k nevinným lidem, jichž ženy i děti hlady umíraly ! Potom Aceurti vypráví, jak prý Radivojevi mu sliboval, že dokáže, jak u »Srbohranu« lidé jsou jen padouchy s největším že je dr. Meda- kovič a že všickni ze Srbska penlze dostávají Tu si Aceurti záludně pochutnal; slovy vlože- nými do cizích úst dru. Medakovičovi a druhým pěkně vynadal a pověst navrženého svědka snížil. Po velké přestávce Accurti se vrátil k Le- sičovi, S. Jovanovičovi i Protičovi. S. Jovanovi prý má dokázat, že naše menarchie chtěla zne- svářit Černou Horu se Srbskem. Lesič zase mi obvinit vysokého bosenského úřadníka, že týž svou rukou napsal brožuru, že Nastičoví dal peníze, aby brožuru vytiskl v Srbsku, jen aby prý zas monarchie mohla obviňovať Sebsko. Po našem zdravém rozumu právě tito svědei by měli býti vítanými. Aceurti už by našel dos prostředků, aby je přiskřípnul, kdyby lhali, al pochop to, kdo můžeš, on jich svědectví od- mítá!

Radivojevič Hinkovič Med Aceurt Medakovič S Jovanovič Protič Nastičový Sebsko Srbsko

6 article

Nejvíce na svědeích, obhájcem navržených Accurtovi se nelíbí, že by měli dokázat, „jak naše ministerstvo společných záležitostí poslalo Nastiče do Srbska, aby tam lidi k revoluci svedl. aby tak monarchie mohla obžalovati Srbsk před Evropou“ Na to sofistika Accurtova byla v kulminaci Z Nastiče učinila nevinného beránka, z bratř Adama, Miřana i Valerijána Pribičevých agenty provokatéry. To je novinka. To u „hrdelního“ soudu ještě nebylo. Hlučný smích zaburáce dvoranou! Obrana prý sama je v rozporech. Ona pry sama ani neví, za čího agenta-provokatéra Na- stiče prohlásiti chce. Tu prý tvrdí, že byl tu- kovým pro Černou Horu a tu zas tvrdí, že pra- coval jako takový pro Rakousko. S tou notou Aceurti nic nesvede. Nastič své nekalé řemeslo všude by provozoval, třeba i na ostrově Borneo- jen kdyby mohl „vydělati“ peníze. A to chee obrana dokázat. A to Aceurti svou sofistikou ne potlači! A slyšme, jak nyní Accurti přicházi k de- dukcím své dlouhé řeči. Ptá se, kde dosud byl svědkové obrany. Proč prý rok a den mlčel Odpověď dává prý kvalita svědků. S. Jovanovie padělal směnky a je podvodník. (A Nastič?) Lesič okrádal svého biskupa (Nastič kde kohol a Radivojevič je člověkem, který se vnucoval státnímu návladnímu a jim odkopnut přešel k obraně. („Kontrola Evropy“ dá Aceurtovi z pravdu, ale žádá, aby vše Accurti dokázal. A možnost má! Ať jen ty lidi k soudu předvolá.

Nastič Adam Miřan Pribičevý Radivojevič Aceurt Srbsko Evropa Černá Hora Rakousko Borneo

7 article

Ale nechce. To mluví!) Potom Accurti plným svým hlasem obví ňuje obhájce, že vlastně svými návrhy se ani nesnažili pomoci svým klientům a že spíše měli na mysli jiný cil, který se vymyká procesu. Toto prý chtějí: dokázat, že Rakousko-Uhersko vy- volalo cetyňský proces na škodu Srbska a tento proces zase na škodu Srbska. A povinnost Aceurtova prý je, aby tyto útoky na monarchii odrazil. A veďe prý se „kontrolou Evropy“ celá kampaň proti tomuto procesu, jen aby se vynu- tila abolice (milost), ale k tomu prý nikdy ne- dojde. Obrana prý usiluje předhoditi monarchii. že ta tak hluboce poklesla, že za politickým cíly i atentáty objednávala. Nelze prý však se- třiti, že úřadní Srbsko k vůli Bosně chtělo vésti s říši válku a že při tom počítalo na nepokoje v zemi. Dnes dr. Hinkovič svou bystrou logikou rozdrtil sofismy státního návladního. Obhájee s radostí se přikloňuje k návrhu Accurta, aby se od sarajevských úřadů vzalo vysvědčemí o po- litickém chování „korunního“ svědka Nastiče. Vše ostatní, čím Aceurti návrhy obhájců potíral je pozoruhodno a přikloni-li se k tomu souď, tu každá možnost obhajování se stává ilusorní. Ne- lze přece zamítnout svědectví lidí, kteří dokáží alibí obžalovaných Adama i Valeriana Pribičevi- čových na určitých schůzích a poraďách „Slov. jugu“, Státní návladní za podklad svých vývodů bere jen výpovědí Nastiče. Jinak každé jeho slevo postrádá důkazů, kdežto obrana každe své tvrzení dokázati může. Dr. Hinkovič potom probírá údaje jednotlivých svědků obhájei na vržených a pádně vyvozuje nutnost jieh výsle chu. Znamenitě ukázal na prolhanost Nastiče, která vylučuje nejmenší věrohodnost kažďého slova jeho. Úplně jasně obhájce dokázal, ze

Accurt Aceurtův doktor Hinkovič Nastič Valerián Pribičevi Rakousko Uhersko Srbsko Evropa Boseň

8 article

Nastič svou vlastní prací ani jediného halfře ne- vydělal, že žádného majetku nemá a že vzdor tomu skvostně a rozmařile žije. To svědci do káží a nutno je, aby to dokázali, neboť potom jen jedna otázka do popředí se vtlačí a ta je: odkudNastič brala bene peníze. Ne- jen že Nastič v přepychu žije, nejen že hýří v rozkoších, ou ještě celou řadu agentů si vy- držuje, kerým dobře platí. Povýšeným hlasem dr. Hinkovič odráží útoky, jimiž Aecurti o ob- hájce se otřel u končí svojí obratnou a ducha- plnou řeč prohlášením, že obrana jen sdvěma směrodatným popudům ve svém konání hoví; ona o své a obžalovaných svědomí se opírá. Accurtova chytristika je rozdrcena! Na vrch všeho obhájce dr. Dušan Popovič mu zadal ni- čící ránu pročtením telegramu, který ze Sara- jeva obdržel. Hle, obsah té depeše: Lju ba Dorděvič, svědek Nastičův, pro- hlašuje, že v Záhřebě pod nátiskem a vlivem Nastiče falešně vypoví dal. Toto nové odhaleni ve dvoraně vyvolalo velké pohnutí. Po velké přestávce dr. Popovič se utkáva s Aceurtem. Obhájce znovu dokazuje, že na pro- následování Srbů se pomýšlelo již s jara minu- lého roku. Nadarmo státní návladní potírá vý- vody cbhájců i v příčině účtu, který černohor- ské vládě poslal Nastič. Dr. Popovič má koncept toho účtu v ruce; psal ho dr. Dimitrijevič. I jiné dokumenty obhájce předvádí. Accurti se svojí sofistikou pohořel.

Nastič doktor Hinkovič Aecurt Accurtův Popovič Nastičův Aceurt Srba Dimitrijevič Sara Záhřeb

9 article

Holeševická výrobna falešných dva- cetikorunových bankovek a kolinský závod na jejich rozšiřování. Štaslnější než v hledání vraha policisty J. Bar- toše byla pražská policic ve hledání výrobce fa- lešných dvacetikorunek, Šťastnější proto, že tohoto padělatelo peněz vůbec nehledala, a že bezpečnost- nímu oddělení přinesli celý materiál úřadníci hole- šovického policejního komisařství takořka do klína. A když je všechen materiál pohodlně připraven — 6, to se pátrá a vyšetřujel Poněvadz bezpečnostní oddělení dnes dopoledne zavřelo se na několik zámků, aby se zvěst o vypá- trání výrobny dvacetikorunových bankovek příliš zá hy neroznosla po světů, opatřili jsme si informace z svých pramenů, ahychom mohli veřejnosti sdělit ně- které podnobnosti o výrobně falešných bankovek, její vypátrání a chycení výrohce i jeho pomecníků. Tajuplný vynálezce. Před několika měsíci přišel do novostavby Štorkana čís. p. 993 v ulici u Kapličky v Holešovi- cích mladý muž, příjemného zevnějšku, oznámil do- movníkovi, že hledá. dílnu a prohlížel si novoslavbu Zejména se neznámému zamlouvala přízemní míst- nost, nízká tak, že jediné její okna byla v rovině s nádvořím. Mladý muž oznámil, že je knihařema že pracuje na vynálezu zdokonalení zlatých ořízek knih. K tomu patřehuje místnost malou, úplně oddě- lenou a chráněnou před zraky zvědlavců, neboť pa- tent může jej učinit boháčem a předčasné jeho pro- zrazení mohlo by působit k úplnému jeho ožehračení na opatření pomůcek vynaložil veškeré své úspory- Tajemná dílna.

J bar Holeš

10 article

Vynalézavý knihař místnost v domě čp. 993- VII najal a zařídil se v ní velmí bezpečně, aby do její tajncstí nikdo neproniknul. Z ostatních obyvatel domu i v sousedství níkdo o jeho vynález hrubě se nestaral a tak vynálezce mohl se úplně nerušeně oddati své práci. Hydliště své měl jinde, do tohoto domu přicházel pouze za prací. Za účelem zachování postupu práce v tajnosti učinil knihař veškerá bez- pečnostní opatření. Tak okno přibil hřebíky a za- kryl tabule z venčí neprůhlednou látkou. Kulate okénko ve dveřích úplně zakryl přibitím plechu mímo to na dvéře připovnil jutové záclony, aby žádnou skulinou tajnosti dllny nebyly pozorovatelny. Hnihař vyráběl bankovky! Jediným důvěrníkem knihaře byl mladý muž, s nímž „vynálezce“ do dílny přicházel a s nímž ta- ké odcházel. Nikdo v domě ani v sousedství netuši, že knihař — jehož jméno teprve nyní zjištěno vyrábí v tajuplné dílně dvacetikorunové bankovky. Josef Veselý, tak jmenuje se „znamenitý vyná- lezce“, jest skutečně knihařským pomocníkema osvojil si velikou zručnost v ruční malbě. Kterakým způsobem vyráběl bankovky, ovšem bylo jeho tajem- stvím, ale jisto jest, že padělky byly tak dovedně zbotoveny, že udal jich veliké množství, než se ko- nečně na falsifikáty příšlo. Podle originálu pérem vypracoval negativ a z tohoto tiskí padělky. Důvěr- níkem výrobce byl obchodní příručí Josef Ripka, kterému připadl úkol, paďělané bankovky dávati do oběhu. Mnoho-li kusů bankovel Veselý vyrobil, není dosuď přesně zjištěno: dle dohadu jest jich ně- kolík tisíc. Ke konci měsíce července „vyná- lezce“ Veselý tajupinou dílnu opustil, aniž někomu sdělil, kam se odebral. Náhlý odchoď vysvětlujes tím, že měl obavu před prozrazením.

Veselá Ripka

11 article

Upozornění rakousko uherské banksy. Ve Vídni, u pokladen rakousko-uherské banky pojednou nastal značný rozruch. Skore současně do stalo se tam mnoho padělaných dvacetikerunovýeh bankovek. Byly zaslány z různých měst na českém venkově, zejména z okolí Kolina, Slaného, Bereouna. Tábora a poď. Bezpečnostním orgánům podána o ton zpráva, poněvadž ale padělky stále a stále docházely. uznáno za vhodně a potřebně, aby nejen bezpečnostní orgány, ale i obecenstvo bylo na padělky upozorněno. A tak v minulém týdnu vydán český oběžník vedl rěmeckého, jimž se obecenstvo upozorňuje, že jsou v oběhu falešné 20korunové bankovky, opatřené serií 1339 na rakouské u číslem 043.208 na uherské stra- ně. V Praze valně nebylo po výrobně bankovek pá- tráno. V tomto týdnu veškerá pozornost Bezpečnost- ních orgánů byla upoutána na vraždu policisty J Bartoše v Nuslích-Pankráci a tak na hledání výrobce bankovek nebylo ani kdy, ani nebyl pohotově do- safečný počet mužstva civilní stráže,

J Bartoš Vídeň Kolina Slaný Bereouna Praha Nusle Pankrác Bezpečnost

12 article

První stopy Také nikomu ani nenapadlo tušiti, že by tato penězoknzecká dílna byla zrovna v Praze, v její sed- mé části! Až včera zachyceny první stopy. Do úla- dovny holešovického komisařství pelicejního dosta vila se oscha a sdělila důvěrně, že v opušťěné dílně domnělého vynálezce v demě č. 63-VII. jsou zá- hadné zbytky papírových peněz. Feriální přednosta komisařství, komisuř Šmar da s koncipiston Emingrem vypravili se do tohote demu, ale v opuštěné dílně nenalezli vůbec ničeho. Pouze kamna byla přecpána shořelými zbytky papírů. Na podlaze nic, po stěnách nic, jen okno i dvěře pečlivě zastřené a na kukátku ve dveřích přibitý plíšek. Popel z ka- men vyhrabán, ale neposkytoval zádného sensačníh odhalení. Také hromada popela na dvoře prohra- bána a rovněž bez výsledku. Pracovní stůl vynálezce. Úsilovnému pátrání obou úřadníků holešovickě- ho komisařství podařilo se přece další nitky nalézti. Upamatoval se totiž domovník v domě čp. 993-Víl. že dostal lístek z Kolína n. L. s vyzváním, abyz dílny vynálezce dal velký pracovní stůl přeněsti do bytu obuvníka Reka v Holešovicích. Vynálezce Ve- selý byl toliž tak bídně zařízen pro své počátky, že neměl ani stolu, který sí vypůjčil od obuvníka Reka a platil mu z něho nájemné 1 kor. týdně. Oba poli- cejní úřadnici odelzali se tody do bytu obuvník Reka a onen stůl ze záhadné dílny tam nalezli. Byi uzamčen a poněvadž nebylo jej možno otevřít, povo lán zámečník, který paklíčem stůl otevřel. Co v něm nalezeno, způsobilo neskonalě překva- pent: Nejrůznější pomůcky a náčiní ke zhotovování bankovekl Také mnobo bankovek dohotovených i rozdělaných bylo ve stole nalezeno, Nebylo více pochyb- nosti o tom, že vypátrána byla důležitá stopa výrob- ce bankovek sovi

Popel Praha Kolín Holešovice

13 article

Josef Ripka zatčen. Dle korrespondenčního listku dalo se soudit, ž Josef Veselý, padělatel bankovek, bydlí v Kolfně a proto učiněno neprodleně opatření, aby byl zatčen Mezitím, co se vyšetřování rozvínovalo, zahájeno v I lešovicích pátrání po tajném společníku Veselého obchodním příručím Josefu Ripkovi, který včera ve- čer byl v domě č. 924.VII. v Rudolfově třídě nalezen a zatčen. Bipka rozhodně pepírá, že o padělání ban- kovek věděl, přiznává pouze, že k Veselému chodil Popírá také, že bankovky dával do občhu. Sensační zatčení v Kolíně. Ještě včera v noci byli z bezpečnostního oddě lení vypraveni detektivové do Kolina n. L., aby za- tkli Josef Veselého. Toslání svě vykenali se zda- rem, nehoť dnes ráno obdrželo bezpečnostní oddělení z Kolína telegram: „Veselý zatčen se dvěma, pomee níky. Vše zabaveno!“ Jak se dovídáme, byl Veselý ve svém bytě v Podskalí v Kolíně časně z rána za- tčen a s ním dva spolubydlící. Několik set paděla- ných dvacetikorunových bankovek bylo zabaveno Také nalezeny různé pomůcky, nástroje a přípravy k výrobě bankovek. Dnes v poledne byli zatčení při vezeni i s korpora delicti do bezpečnostního oddělení Tak náhlého, neočekávaného a rychlého vypátrán výrobce bankovek nikdo se nenadál a příznivý vý- sledek pátrání vzbudil v policejních kruzích reliké uspokojení. Oběma helešavickým úřadníkům policejním, ko- misaři Šmardovi a koncipistovi Emingrovi dostalo se pochvaly a uznání, že tak obratným způsobem dopomohli k rychlému rozuzlení záhadné historie „tajemného vynálezce“.

Ripka Veselá Veselý Šmarda Emingr Kolín Kolina můj Podskalí

14 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Hrabě Aloys z Aehrenthalu, do 17. svpna ještě baron z Aehrenthalu, stal se pro tisk pražského kasina hrdinou dne. Oba věnují mu oslavné články. »Pr. Tagbl. « si libuje: »Jisto je také, že jeho (Achrenthalovo) jménoje nerozlučné spojeno s dějinnou událostí, jež beze vší pochybnosti, opět jednou po dlouhé době, vzbu- díla vlastenecké sebovědomí, které pořád ještěje podstatným činitelem v životě národův a států Nelze však ani přehlédnouti, že Aehrenthalův úspěch stal se úspěchem pro Němce, uplatnivšín se ve vnitřní politice.« Mělli hrabě Aehrenthal vliv na uplatněn jednostranně německého vlivu, krerý se po an- nexi vskutku projevil ve vnitřní politice před litavské, pak se jakožto zahraniční ministr za choval nekorektně a politicky naprosto nešetrn ke Slovanstvu předlitavskému. A tu zůstalo by i dále povinností českých poslanců, aby na pří slušném místě s náležitým důrazem hraběte Aehrenthala o tom informovali. — Neslýchanou drzost přináší nejnovějšímu hraběti v oběť » Bo- hemia«, ličfe nesnáz jeho postavení v době kdy Evropa se proti němu bouřila a kdy sv ulicích pražských revoluční houfy za předmět svých choutek po demolování zvolily palác, který má rodinné jméno ministra zahraničních zá- ležitosti.«

Aloys Achrenthalův Aehrenthalův Němec Aehrenthal Aehrenthal Evropa Bohemia

15 article

Snad hrabě Aehrenthal není tak nlzký člo- věk, aby na charakteristiku jeho státnického jednání bylo třeba tak podlých, mrzkých a ne- mravných lžl, jaké se citovanou větou znova dopustila »Bohemia«, oslavujíe povýšení ny- nějšího ministra zahraničních záležitostí do stavu hraběcího. Není pochyby, že by citované bl- dáctví nebylo trpěno nikde, kde je jenom trochu lepší pořádek nežli zde; ale zde — tak aspon se zdá dle eitovaného úryvku »Pr. Tagbl. « — dopomohlo Němcům k opravdovému úspěchu, obsaženému v nynější vládní soustavě. Jestliže hrabě Aehrenthal mu opravdu dopomohl k usku- tečnění, pak měli by někteří čeští politikové o jeden nový důkaz více pro poučení, jak opatrně dlužno se chovati i ke zprávám bezvadného půvo- du a obsahu. Jsouť české kruhy politické, kte- rým již v době Aehrenthalovy diplomatické činnost v Petrohradě bylo známo, kterak se zajímáo vnitropolitické záležitosti soustátí rakousko uher- ského, tvoře si zároveň úsudek o možném jich řešení. Z informací tehda šeptaných bylo možno utvořiti si mínění, že velevyslanec baron Aehren- thal nebyl v Petrohradě nijak nadšen ani vnitř- ním kursem ani vnitřním ústrojím monarchie, ktervu v Rusku zastupoval. Změnil se nyní zá- sadně? Nobo byly tehdejší zkazky klamny ? — U příležitosti povýšení barona Aloisa Aehren- thala do stavu hraběeího zaznamenáváme ještě. co o jeho rodu vytištěno je v XV. dílu Ottova

Aehrenthal Němec Aehren Ottův Petrohrad Rusko Bohemia

16 article

Naučného slovníku: že zakladatel šlechtického rodu Aebrenthalského jest Jan Antonín Lexa, měšťan pražský, českého původu, jenž 9. června 1790 dostal šlechtictví, 4. července 1792 rytířský stav pro říši německou a 8. března 1805 pro Rakousko. Syn jeho, rovněž Jan Antonín, obdržel rovněž 10. března 1828 stav svobodných pánů. Jeho syn Jan byl horlivým pomahačem ústaváků. Druhorozeným synem tohoto Jana je nynější ministr zahraničních zá- ležitostí. Stať Ottova »Naučného slovníku« končí: »Rodina opovrhši starým příjmením píše se nyní jenom z Aebrenthalu.« — O hraběli Aloisu Aehrenthalovi vypravovala pověst, zajisté docela mylná, že v mladistvém věku na rozdil od svého staršího bratra Felixa odsuzoval politíku ústavo věrných velkostatkára.

Jan Antonín Lexa Jan Antonín Ottův Aehrenthal Felix Rakousko

17 article

— Dvacálý druhý sjezd Jednoty sämosprávných úřadníků obecních a okresních v království českém konati se bude ve dnech 21., 22. a 23. srpna 1909 v Klatovech. Dne 21. srpna o 8. hod. večerní přá- telský večírek ve dvoraně Sokolovny. V neděli dne 22. srpna ráno prohlídka musea a katakomb a o 10. hod. dopolední v Sokolovně přednáška kol. JUDra Frantiska Kříže z Plzně „O postavení úřadníka v službách obecní a okresní samosprávy“, Dne 23. srpna společný výlet na Šumavu. — Krajinskou schůzi v Klatovechi uspořádal plzeňská odbočka Zemského svazu c. k. kancelář- ských oficiantů a pomocníků za hojné účasti ofician- tů z Plzně, Klatov a měst ostatních. Pojednáno byl o nedostatečných úpravách dosavadních, z nichž poslední, v roce jubilejním, dopadla oproti jiným kategoriím nejsmutněji, dále o definitivě, o 5letých železničních legitimacích, dovolené, titulu, služebn pragmatice a jiných důležitých otázkách této kate- gorie. Když bylo pohovořeno ještě o významu orga- nisace, přijata resoluce, kterou se brzká zákonná úprava, jmenování déle sloužicích, kvalifikovaných a vydání služební pragmatiky žádá. Po zdařilé schů- zi byla navštívena klatovská výstava. — Výstava uměleckých pohlodnic v Hradci Krá- lové, uspořádaná „Dobroslavem“ v aule obchodní skademie od 14. do 29. srpna, těší se značné pozor- nosti obecenstva pro svůj zajímavý a rozmanitý ob- sah, který podán v tak pěkném výběru. Výstava otevřena je denně od 9—12 hod. dop. a od 3—6 hod. odpol. Vstupné 20 hal., student, dělník 10 hal.

Frantiska Kříž Dobroslav Klatovy Plzeň Šumava Hradec zemský svaz c

18 article

— Výsledek „ledového vyšalování“. Kancelán pražských obecních náplavek ukončila právě vyšetřo- vání v záležiťesti neoprávněného odvozu ledu vltav- ského u Podoli. Vyšetřování skončilo samozřejmě tak, jak jsme pledpovídal. Zjistilo se, že z Podolí dal neoprávněně led odvážeti statkář Wels, že dal led ten nakládati do stohu a odtud ho rozprodal Z tohoto ledu ani jediný povoz nedostal se do nusel- ského pivovaru. O tom byla zpráva již v zimně po- dána městské radě, která zprávu vzala na vědom a proti nikomu žalobou nevystoupila. Domněnka. že odvozem tohoto ledu obohatil se nuselský pive- var, v jehož správní radě jest ob. st. V. Štěpánek jest úplně lichou, bezpodslatnou. — Z pouličních piihod. Kočí Frant. Moravec jel s prázdným nákladním vozem motolského pivovaru z Prahy domů. V Jindřišské ulici před domem čís. 938—II. pod nohama podsedního koně probořila se náhle dlažba do hloubky 1 metru a kůň byl značně zraněn.

Štěpánek František Moravec Podolí Praha Jindřišská ulice

19 article

— Otrávila se. Po prudké domácf hádce požila značné množství salmiaku 22letá Marie Turková, manželka železničního zřízence ze Smíchova č. 414 Po první pomoci byla odvezena do všeobecné ne- mocnice. — Nehoda metale. Na říšské silnici v Karlíně dostal se 70letý metař Antonín Prošek z Karlína č. 134 mezi dva vagony elektrické dráhy, byl po- valen, ale na štěstí utrpěl pouze lehké poranění na noze. Po první pomoci byl ponechán v domácím léčení. — Pobořené lešení. Dělníku Jaroslavu Liškov ze Žižkova č. 1144 stal se včera těžký úraz na ka- nalisačních pracích na Štvanici tím způsobem, že pod tíhou velikého kvádru probořilo se lešení. Př tem byl také 26letý dělník Frant. Doležal na levé noze zraněn. — Voják ulonul při koupání. Včera v podvečer koupal se ve Vltavě nedaleko ústředních jatek v Ho- lešovicích pěšák od pěž. pluku č. 102, dostal se do proudu a utonul. Dle stejnokroje, na břehu zanecha- ného, byl utonulý důstojnickým sluhou.

Turková Prošek Jaroslav Liškov František Doležal Smíchov Karlín Žižkov Vltava

20 article

— Zlodějské hislorky. V minulých dnech stěho- vala se z Král. Vinohradů do Žižkova pí. Marie Škvá- rová a nyní zpozorovala, že jí byl odcizen revolver a různě předměty v ceně přes 200 korun. Pro pode- zření z krádeže byli zatčeni Frani. Slezák a Josel Žák. — Chudému zámečnickému učni bylo odcizeno ve Vladislavově ulici, v domě společenstva zámeč- níků, kolo „Globus“ s přední a zadní brzdou číslo 51.668, v ceně 180 korun. Přední plášť na levé straně je odřen. Kdo by o kolu věděl, prosí se, aby to sdělil za odměnu na adresu Josela Svobody, Proseku Prahy č. 50. Úraz eyklistův. (Pův. zpr.) Tyto dny jel z Bable ke Kánicím silnicí s kopce cyklista Karel Holešovský z Brna. Cyklista dělal ze sebe hrdinu a jel po silnici značně stoupající téměř hlesku- rychle. Pojednou se překotil, kolo odlétlo na stranu a Holešovský zůstal ve mdlobě na tvrdé zemi. Sběhnuvší se lidé vzkřísili cyklistu. Zranění utrži si lehké, kolo však byl nucen nechati v obci a ode- brati se do Brna. — Hoch zapálil. Z Olomouce. (Pův. zpr.) V obci Sedlisku nedaleko Olomouce vezl rolník Do stál vysoko naložený vůz žita. Aniž Dostál co zpo- zoroval, přiblížil se ze zadu k vozu hoch Kamínek a zapálil žito. Dostál dojel s vozem domů a v tu chvíli ocitl se náklad vozu v plamenech. Od ho- řícího vozu vzňala se pak buďova, potom druháa třetí, až vznikl obrovský požár. Požár zachvátil ho- spodářské i obytné budovy Dostalovy, Stejskalovy, Dvořákovy, Novákovy, Havlíkovy a Přebníkovy. Po- žárem zničeny byly velké zásoby obilí a píce, právě svežené, dále hospodářské stroje, jakož i dva kusy dobytka vepřového. Jenom s napjetím sil byl doby- tek ostatní ze stájí vyveden. Škoda páčí se na 80.000 korun a jest z části hražena pojištěním.

Král Žižkův Škvá Slezák Josel Žák Holešovský Kamínek Dostál Dostalův Stejskalův Dvořákův Novákův Havlíkův Přebníkův Vladislavův ulice Prosek Praha Bable Brno Olomouc Sedlisko Josel Svoboda

21 article

— Chtěli si pomoci. Z Vel. Meziříčí. (Pův. zpráva.) V těchto dnech vypukl v obci Radostíně v neobydleném domku č. 117 oheň. Podařilo se jej však brzy uhasiti. Sotva však byli hasiči hotovi. vzňal se vedlejší domek. Požár šířil se velmi rychle, ale velké námaze hasičstva podařilo se posléze i tento oheň utlumiti. Jelikož na půdě domku, k obě- ma zmíněným přilěhajícím, byly nalezeny podezřelé stopy, které nasvědčují tomu, že oba ohně byly za- loženy, padlo podezření ze žhářství na majitele obou domků, Jana Řezníčka a Jana Svobodu. Oba byli pojištěni na značné obnosy a chtěli asi pomoci si k penězům. Rezníček byl udán, ale Svoboda byl za- tčen a dopraven k zdejšímu soudu — Oheň. Z Brna. (Pův. zpr.) Včera ráno vy- pukl v Židenicích v ulici Poděbradově oheň. Vzňal se domek úřadníka Čmelky, jenž právě dlí se svou rodinou na dovolené v Písku v Čechách. Domek lehl úplně popelem, tak že p. Čmelka utrpěl škodu asi za 4000 korun. Mimo jiné i velká knihovna, jež na- lézala se na půdě, byla úplně zničena. Majiteli dom- ku byla o neštěstí podána ihned telegrafická zpráva. Jelikož jest to v krátké době již druhý oheň v téže ulici, soudí se obecně, že byl založen zločinnou ru- kou, snad ze msty.

Řezníček Svoboda Poděbradův Vela Radostín Brno Židenice Písek Čechy

22 article

— Utonul. Z Pol. Ostravy. (Pův. zpr.) V zdejší plovárně byl zachvácen včera odpoledne po- jednou dělník K. Odvárko křečí. Údy vypověděly mu službu a nebohý mladík zmizel pod vodou. Byle mu sice přispěno ku pomoci, ale než podařilo se jej vy- táhnouti, byl již mrtev. — Vrazil ženě nůž do prsou. Z Mor. Ostra- vy. (Pův. zpr.) Předevčírem udál se vzrušující výjev v rodině dělníka Hrabovského v Náplavní ulici. Hrabovský rád si přihne a pak není surovějšího mu- že nad něho. Ženu svou týrá a bije a celé rodině jest na obtíž. Když se předevčírem vrátil z kořalny, pu- stil se do ženy a posléze uchopiv velký kuchyňský nůž, hnal se po ní. Hrabovská v čas neuskočila tak vrazil jí surovec nůž do prsou. Těžce zraněná skácela se v bezvědomí k zemi, ale její muž se o ní více nestaral, jakoby se nic nebylo přihodilo. Trochu se z opičky vyspal a ráno pak šel klidně do práce. Teprve až prcbudivší se děti poděšeným křikem při- volaly sousedy, byl hrozný čin Hrabovského obje- ven. Těžce zraněná byla dopravena do zdejší ne- mocnice. — Záhada. Ze Šternberka. (Pův. zpráva.) V jednom z těchto dnů ráno nalezen byl v polích za městem neznámý, asi 45letý muž, jenž měl mnoho těžkých zranění na hlavě, mrtev. Stala-li se tu sebe- vražda, vražda či neštěstí, nepodařilo se dosud zjistiti.

K Odvárka Hrabovská Pola . Ostrava Morava Ostra Šternberk

23 article

— Krádež na poštovním úřadě. Ze Ždáru na Mor. (Pův. zpr.) Na zdejším poštovním úřadě spá- chána byla předevčírem v noci velká krádež. Nezná- mý dosud pachatel za dne vplížil se asi do poštovní budovy, kde se ukryl a v noci pak nerušeně vypáčil pokladnu a sebral obnos 686 K 64 h. Časně ráno po otevření domu zase prchl, tak že nezůstalo po něm ani stopy. Zavedeno bylo po něm pátrání. Pro nezhojiteinou nemuc. Z Brna. (Pův zpráva.) Včera odpoledne byla nalezena ve svém bytě v Žabovřeskách 25letá, svobodná Marie Strna- dova na klíce oběšení, Co ji dohinalo k zoufalsfví. nedalo se přesně zjistiti, ale obecně má se za to, ze si zoufala pro nezhojitelnou nemoc. Splašený vůl. (Pův. zpr.) Včera vykládal na brněnské městské porážce dobytek. Dobytek vy- kládá se z vagonů do zvláštní drátěné klece. Jeden z uherských volů vražil při tom tak prudce do že- lezných tyčí, že je prolomil a vyběhl ven. Splašiv se, běhal sem, tam, až se dosíaI na prostranství koňského trhu, kdež dále se proháněl s neobyčejnou rychlosti. Jeden z poháněčů dobytka vsadil se o 30 K, že zvíře chytí i když je nejvíce rozlícené a že dodá je živé na porážku, neboť se myslilo, že musí dojfli na jeho zastřelení. Zručný poháněč vy- pustil několik jiných volů na prostranství a jal se je proháněti, až splašené zvíře smísilo se mezi ostatní a tak vehnáno celé stádo do užšího zákoufí, kdež pak smyčkou provazu byl rozlícený vůl chycen a okamžitě sražen k zemí. — Posluhovačka spadla s prvního patra. Joselr

Mor Strn Ždár Brno Žabovřesky

24 article

Prokopová, 45letá posluhovačka z Karlína, čístila dnes po 2. hod. odpolední okna v prvním patře do- mu čp. 1182 na Poříčí. Nešťastnou náhodou sklouzla a ježto nebyla opásána ochranným pásem, sřítila se na chodník. Utrpěla velmi těžké pohmožděniny. Lé- kař p. dr. Svohoda ze záchranné stanice poskytl ji první pomoci a dal ji dopraviti do všeobecné nemec- — Z Luhačovic. (Sokolský den v Luha- čovicich), dne 15. t. m. pořádaný, vydařil s v každém směru. Byla to toho způsobu první velká národní slavnost zde konaná, ve které se vedle všech slovanských lázeňských hostí zúčast- nilo i obyvatelstvo širokého okolí lázní. Zvláště pra četné hosty polské byla podívaná novinkou. Jak ven- kované, rolníci, chlapci, dívky, dělníci nenuceněa slušně baví se společně s „pány“, bez podlízání, bez pijanství, křiku a různých neslušností které doposud tak častě jsou na zanedbávaném venkově v Polsku a Rusku. Slavnost zahájena byla průvodem, v jehož

Prokopová doktor Svohoda Karlín Luhačovice Luha Polsko Rusko

25 article

čele jelo bandezium Vlčňovjanů ve svých krásných národních krojích na ozdobených koních. Známi do- bře všude v Čechách z Úprkovy „Jízdy králů“. Ha- siči z okolních i dosti vzdálených obef dostavili se hojně s dvěma kapelami. Skupina národních krojů, ovšem vesměs původních, dívek i šohajů, vesele následovala originální slováckou cigáňskou muziku z Velké. Za hudbou orchestru lázeňského kráčeliv řadách Sokolově z Uh. Brodu, Bojkovic atd. Také tento průvod, jdoucí celým rayonem a lázněmi, byl pro naše lázně novinkou. S údivem dívali se naši hosté, zvláště typičtí židé z Haliče na pestrý tento průvod. A s radosti a nadšením pozdravovali jej četní diváci čeští a slovanští. Po průvodu počal ruš- ný život na lukách pod lipovou vilou. Tak krásně místo slavnostní mají málo kde. V pozadí černý les, na místě samém malebné skupiny stromů, pod ni- miž vkusně umístěny byly stánky dam. V březovém

Vlčňovjan Čechy Úprkův „ jízda král Sokolov Uh . Brod Bojkovice Halič

26 article

hájku pak originální „slovácká bůda“ lákala k sobě milovníky dobrého skalického vína a slovácké hud- by. Vlastní slavnost zahájena vzletným proslovem bra. dra. Raše Rečník vzpomněl 25. výročí smrti dra. Miroslava Tyrše. Ocenil jeho zásluhy o Sokol- stvo. Vylíčil krátce historii vzrůstu „Sokola“ českého i slovanského. Vyložil vliv Sokola na charakter člo- věka. „Sokol“, jako spolek svobodomyslný, demo- kratický, v pravdě český a slovanský, má a bude míti čím dále, tím větší význam pro národní vývin celého českého národa i Slovanstva. Řečník vřele vybízel přítomné Čechy i Poláky, aby podporovall „Sokol“ mravně i hmotně. „Co jsfe pro nejmenší jednotu sokolskou učinili, pro celý národ jste učinilí“ Bouřlivý potlesk byl br. Rašemu odměnou za vřelá a procítěná slova jeho. Cvičení „Sokola“, jak muža tak i žen (zvláště se líbilo cvičení s lipovými věnci) i dorostu obstálo úplně i před přísnou kritikou od- bornou, zásluhou neúnavné práce náčelníka bra. Kožíka. Po cvičení, které veliký dojem zvláště u čel- ně shromážděných hostí polských vzbudilo, rozprou- dila se opravdu srdečná, v pravdě slovanská, družná zábava po celém místě slavnostním. Na 4000 př- tomných rozdělilo se na přečetné větší a menší sku- piny. Tu tancovali při hasičské hudbě slovácké tan- ce, tam opět naslouchali přednesu lázeňského orche- stru, u slovácké bůdy ozýval se zpěv tanečních slo- váckých písní. Dámy v stáncích měly plné ruce prá- ce. A sluněčko se smálo na ten pestrý obraz v prav- dě slovanské slavnosti. Doufáme, že „sokolský den“ zůstane stálou, každoročně se 15. srpna opakující slavností pro slovanské hosty a celé slovácké a va- lašské okolí. Bude to pouť, jakých je na Moravě mnoho, ale pouť národní, demokratická, slovanská.

Raš Rečník Tyrš Polák Kožík Morava Sokol

27 article

— Z Uhřiněvsi. V neděli 15. t. m. uspořadal zdejší studenti divadelní představení ve prospěch Ústřední Matice školské s úspěchem skutečně skvě- lým. Vybrali si leboučké aktovky Svobodovy »Roz- veselená rodina« a »Mínáničko«, jichž nastudování podvolil se starý ochotník Ferda Bubeniček. Obsa- zení »Rozveselené rodiny« bylo šťastné. Oficiál Hla- váček velmi dobře přilehal p. Kellerovi, rovněž úloby studentů byly dobře obsazeny pp. Sedláčkem, Lehov- cem z Veselým ml. Damské role byly v rukách sl. Samkovy, ml. Kolihovy, Pačesovy a Findejsovy, které se znamenitě vpravily do svých úložek. — Druhá aktovka »Mlsáničko« překvapila v první řadě svojí originální výpravou. Vzhledem k tomu, že děj ode- hrává se u české venkovské osady, oblekl režisér všecky účinkující do národních krojů, což velmi pěkně vypadalo. Úlohy byly opět dobře rozděleny.

Svobodův Roza Bubeniček Hla Keller Sedláček Lehov Samkův Kolihův Pačesův Findejsův Uhřiněves

28 article

Starého Landu znamenitě provedl p. Keller, který i svojí maskou se zamlouval. SI. Pačesova jako vdova Koubalka byla mu dobrým protějškem. Rovněži druhý párek Bětka a Jeníkem dostal dobré interprety v slečně Findejsové a p. Smolikovi ml. Výborně po- bavili p. Počta se sl. ml. Kolihovou, Kudrovoua Samkovou, kteří jako venkovská čeleď se zcela ne- nuceně na scéně pohybovali. Velká zásluha o zdar večera náleží kand. učit. p. Váňovi ml., který s ne- všední obětavostí sestavil 15člennou kapelu po vět- šině mladých hochů, s níž nacvičil mnoho dobrých hudebních čísel, takže nejen před a mezi představe- ním neunavně hráli, ale i po divadle umožnili tance- chtivým oddati se plesu až do pozdních hodin ran- ních. Zdejší studentstvo může s uspokojením hleděti na výsledek svého snažení, neboť hlavní účel, pro který večer byl pořádán, je dosažen — Matice do- stane se slušného obnosu a morální úspěch zjednalo mu obecenstvo, jehož se dostavilo neobvyklé množ- ství z celého okolí a také z Praby.

Keller Pačesův Koubalka Jeník Findejs Smolik Počta Kolihův Kudrovou Samkův Váňa ml

30 article Jubileum fotografie.

Jubileum fotografie. Dne 19. srpna 1839 byl vládou francouz- skou žasnoucímu světu sdělen velkolepý vynález Daguerrův, jeho postup, hotoviti obrazy světlem, za nějž mu byla zajištěna roční renta 6000 fr. Fotografie, která dnes přínáší tisicerý prospěch, byla tím odevzdána v majetek veřejnosti. První počátky využívání vlastností jistých chemikalil, zejmena stříbrnatých solí, že světlem se mění, sahají už do dřivějších dob. Tak konal dr. Schulze v Halle již r. 1727 pokusy, ovšem velmi primitivní. Roku 1802 zabývali se Angli- čané Wedgewood a Davy kopirovávím mědirytin a j. na papír s povlakem chlorového stříbra, což se pak dělalo i jinde, ale valných úspěchů se nedosáhlo. Teprve Francouz Nicéphore Niépce konal nejprve snímky s temnou komorou. Opatřil střibrem potažené měděné desky bělavou vrstvou asfaltu, kterou po několik hodin v komoře osvětloval, čímž se stala nerozpustnou, kdežto neosvětlená místa splachoval etherickým olejem. Tak vznikl obraz stejných odstínů jako ori gi nál, ovšem velmi nedokonalý. Daguerre konal pokusy podobné a r. 1829 spojil se s Niépcem ke společné práci, teprve r. 1838 podaňilo se však Daguerrovi, již po smrti Niepcově, vynalézti postup, jenž měl skutečně praktickou cenu a dovoloval poříditi snímky v 15 až 30 minutách. Zachytil obraz v temné komoře na postřibřenou hroušenou desku měděneu, vydanou dříve parám jodovým, skrytý obraz pak vyvolával účinke m páry rtu-

Daguerrův Schulz Davy Francouz Nicéphore Daguerre Halle Angl