Ročník XXXXIX.

snte

vlenhat bnsts vdnzh tibasvůi t v dolvěa a n

V Praze, ve čtvrtek 19. srpna 1909.

šmaen ina

Číslo 228.

Na ranni avečerní listy předpláci se V Praze v administracis Da měsle. na čtvrt leta . . . . 6 K —h a dvoji donáškout na měsle. . . . na čtvrt leta : . . . 7 K ezh ve filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 90 h Poštou: a měsle, n tert ieti : . . . skeni s dvoji zásilkou na měsie, oh na čtvrt lota : . . k o

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Otázka sokolského výletu z Vídně do Poštorné. Z Vídně, 19. srpna. Záležitost zákazu so- kolského sletu v Poštorné není doposud vyří- zena. Věc se komplikuje tím, že povolení dává nejen okresní hejtmanstvi mistelbašské v Dol- ních Rakousích, nýbrž také okresní hejtmanství hodonínské na Moravě, které povoluje prů- vod z Břeclavy do Poštorné na hranici dolnorakouské. Okresní bejimanství doposud v této věci nerozhodlo, za to však politické úřady v Dolních Rakousích projevily chvatnou ochotu německému Volksratu, který počal proti sletu štvanice. Sluší podotknouti, že sokolský slet v Poštorné konal se již několikráte, vždycky bez závady. Sokolská župa dolnorakouská oče- kává určitě, že místodržitelství zákaz zruší, pro- tože nebylo k němu žádné příčiny. V Poštorné samé, jak známo, ryze české obci na hranici dolnorakouské, netřeba se báti o bezpečnost účastníků. Jde tedy jenom o výhrůžky Volks- ratu a Bundu dolnorakouských Němců. At re- kurs dopadne jakkoli, v neděli se do Po- štorné pojede! V záležitosti té bylo zakro- čeno zástupci vídeňských Čechů s poslanei v příslušných ministerstvech a na místodržitel- ství.

O včerejší a dnešní ministerské radě. Z Vídně, 19. srpna. Výsledek včerejší mi nisterské rady vltají zdejší listy celkem jako důsledek celkové situace politické. »N. F. P.« však těžce nese, že nebylo vyhověno něme- ekému požadavku: napřed říšská rada a pak zemské sněmy. Se stanoviska politické čistoty — praví orgán z Fichtegasse — bylo potřebi aby ápinavá skvrna, která slovanskou ohstruke zůstala na politických poměrech, byla smazána Otázce obstrukce na českém sněmu se ovšem »N. Fr. Pr.« pečlivě vyhýbá. V jejích komentá- řich situačních není také stopy po tom, co Němci na českém sněmu podniknou. Dnes koná se opět ministerská rada, která — jak se pro- slýchá — skoro celá věnována bude olázce finančního plánu. Má zasedati ráno i odpoledne. Jde hlavně o to, zdali má býti upuštěno od pivní daně nebo ne. Převládá mlnění, že pivní daň bude z finsnčního plánu vyloučena. Nepřivoli-li ministr financi ryt. Bi- liňski, považuje se jeho odchod z minister- stva financi za nezbytný. Co se týká ř ljno vého zasedání říšské rady, soudí se že mají býti v něm vyřízeny nový finanční plán. předloha o mistních drahách a sociálně-politické předlohy, které v minulém zasedání vyřízeny nebyly. Rusové a Slovanská jednola. Z Vídně, 19. srpna. »N. Fr. Pr.« s prů- hledným úmyslem opakuje zprávu, že Rusové nevstoupi do Slovanské jednoty a jako příčinu toho uvádí, že rusové žádají, aby Slovanská je- dnota stanovila junktím mezi všemi universit- ními proj-kly slovánskými, t. j. českou univer- silou v Brně, slovinskou v Lublani a ruskou ve Lvově. Tento návrh prý Slovanská jednola neschválila. — Jak ze včerejšího projevu posl Levického, v »Nár Listech« uveřejněného vysvitá, jedná se mezi Slovanskou jednotou Rusové toliko o vyřízení otázek čistě formálních.

Glabinski odejel. Z Vídně. 19. srona. Poslanec Glabin- ski měl včera rozmluvy s poslancem Stapin ským a drem. Šusteršičem, načež odejel z Vídně. Nový docent české techniky v Praze. Z Vídně, 19. srpna. (K. k.) » Wiener Zlge oznamuje: Ministr kulfu a vyučování potvrdl usnesení profesorského sboru české vysoke školy technické v Praze, aby při- puštěn byl vrchní inspektor ústavu ke zkoumání potravin a soukromý docent pro spřízněnou Iékař- skou chemii a toxikologii na české universitě v Praze, profesor dr. Emanuel Formá- nek za soukromého docenta pro fysiolo- gickou chemii a toxikologii se zřetelem k soudnímu vyšetřování na jmenované vysoké škole. K cisařským narozeninám Z Petrohradu, 18. srpna. (K. k.) V Potěr hofu konala se dnes ve velkém palácí na počes císaře a krále Františka Josefa hostina, ktere se zúčastnil car Mikuláš, carevna Alexandra. velci knížata, carská družina, členové rakousko uherského velvyslanectví a jiní. Za hostiny při pil car Mikuláš na blaho cisaře a krále Fran tiška Josefa, načež byla zahrána rakouská bymns. Car navštivi prý rakouského císaře. Z Říma, 19. srpna. Zde kolují pověsti, že car po schůzce s králem Viktorem Ema- nuelem navštíví cisaře Františ ka Jo sefa. Důstojnické kursy v Bělehradě. Z Bělehradu. 18. srpna. (K. k.) Minist vojenství ustanovil po jednom plukovníku gene- rálního štábu k účasti na f ancouzských a ital- ských manévrech. V ponděli začne v Bělehrad kurs pro vyšší důstojníky, v němž bude vy učováno zacházení a střelbě s námořním puškami. Po tomto kursu bude následovati běl pro nižšl důstojníky. Eqyplský místokrál do Cařihradu. Z Pařiže, 18. srpna. (K k.) Egyplský khedit přerušií náhle své každoroční léčení v Divenne- les Pains a odejel do Cařihradu pro řecko tu tecké události.

Z anglického parlamentu. Z Londýna, 18. srpna. (K. k.) (Dolní sně- movna.) Rokování o prvním odsta v e finanění předlohy, který má 28 článků a upravuje různé pozemkové daně, bude po 21 schůzích, které několikráte trvaly 18 hodin, skoncováno dnes v noci. Na zásadách různých daňových návrhů nebylo nic změněno, ale vláda neučinila koncesí, tak zejména při odhadech po- zemkového majetku pro zdanění. 46 článků má býti ještě projednáno, má se však za to, že ro- kování bude míti rychlejší spád, jakmile bude zahájena opět debata, což se má státi v příštím týdnu. Žádná stávková půjčka ve Švědsku. Ze Stokholmu, 19. srpna. (K. k.) Kancelář švédského státního dluhu vyvraci v zahraničních listech rozšířenou zprávu, že švědský stát po stávce uzavře větší půjčku, aby nahradil škodu způsobenou stávkou. Dle švédských zákonů musí říšský sněm v připadě státní půjčky dřive zkoumati účely takové půjčky. Nikdy se ještě nestalo, aby řišský sněm schválil půjčku na ne- produktivní účely. Protiřecký boykot v Turecku. Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Boyko započal již ve Smyrně a v Cařihradě. Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Ujisťuje se, že chce Porta zabránit protiřeckému boykotu. Z Berlina, 19. srpna. „Voss. Ztg.“ oznamuje Athén Turecký boykot protiřecký s zde velmi silně pociťuje. Řecké paroplavební společ- nosti musily zastaviti plavby do tureckých přístavů Amerika do Turecka. Z Washinglonu, 18. srpna. (K. k.) Slátní oddělení vyzývá americké korporace, aby se ncbázely o telefonní a železniční koncese v Tu- recku a delším článkem vykládá nynější přiz- nivé obchodní vyhlídky Ameriky v Turecku.

Z Turecka. Z Cařihradu, 19. srpna (K. k.) »Turquie vyvraci tvrzení, že nový režim potřebuje ku konsolidovění vítězství proti Řeeku. Z Cařihradu, 19. srpna. (K k) Sněmovna zvolila komisi, která v září neho říjnu navštiv Vídeň, Berlín a Petrohrad. Z Cařihradu, 19. srpna. (K. k.) Ježto v ko- misi pro zákonnou předlohu o cirkvích se vy skytla snaha tuto předlohu pozměnit v nepro spěch Řeků, opustili řečtí poslanci, kteří dosu obstruovali, za protestů komisi. Z Cažihradu, 19. srpna. Dozor nad Abdulen Hamidem byl značně zostřen, prolože jeho jed nání budí nedůvěru. Několik stromů v zahradě byl vytato, aby bylo možno na procházkách jej pozor- vati. Jeho vila bude uzavřena od vnějšího světa zd na 5 metrů vysokou. Boje v Marokku. Z Paříže, 19. srpna. Z Melilly se oznamuje, že 40.000 mužů španělského vcjska, kteří jslu v Melille a před Melillou, denně konají sice pl- ně cvičení, ale o nějakém postupu prot Kabylům nelze mluviti. Válečný zpra- vodaj „Matinu“ sděluje, že kolují pověsti o blíz kém míru mezi Španěly a Kabyly Mír — dodává zpravodaj — nebyl by pro špa- nělskou armádu příliš čestný, protože Španěle dosud při každé srážce byli pora ženi.

Kretská olázka. Z Vídné, 19. srpna. Informace zdejšíe diplomatických kruhů sdělují, že Porta trvá na požadavku, aby řecká vláda v jasné formě jednou pro vždy zřekla se svých aspirací na Krétu Kdyby Řecko tento požadavek nesplnilo, pal styky obou států se nezbytně zhorší. Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k.) Včera opětně radili se velevyslanci ochranných moc ností. Některým z nich nedostalo se ještě in- strukci jejich vlád. Dle všeho není úplně shody mezi čtyřmi kabinety o s po- lečném zakročení u Porty. Z Cařihradu, 18. srpna. (K. k) Dle zprávy došlé z Kaneje byla dnes ráno sňa ta řecká vlajka mužstvem staničních lodí, aniž se něco při tom událo. V pevnosti byl zanechán větší oddíl mezinárodního vojsk na stráži. (Známo již odjinud. Red.) Z Cařihradu, 19. srpna. (K. k.) Dle zpráv listů rozhodla se turecká poštovní správa pro- testovati u bernské Union Po stale Universelle proti u živá n řeckých listovních známek n Kretě.

Z Cařihradu, 19 srpna. (K. k.) Listy za- znamenávají vyři zení otázky řecké vlajky na Kretě jako první úspéch Porty a ústavního re- žimu na Krelě. Z Athén, 19. srpna. (K. k.) Mini sten- ský předseda Ralis odevzd a včera večer tureckému vyslane odpověď Řecka na nedávnou nót Porty. Ministr zahraničních záležitostí podal obdobnou nótu zástupcům čtyř ochránných mocností. Z Catihradu, 19. srpna. (K. k.) Včera večer byla ministru zahraničních záležitosti odevzdána n óta o cbranných mocností. Obsah její ae tají. Prohlašuje prý se v ní zvláště, že Porta ne m zatahovati Řecko do kretské olázky která se týká jenom čtyř ochranných mocnostl. Z Berlína, 19. srpna. V Kaneji konala se včera schůze sněmovny, ve které byl učiněn návrh, aby poslanci obnovili pořádek a projevili důvěr ochranným mocnostem. Sněmovna na zna me- ní smutku nad sejmutím řeckého pra- poru odročila se do pátku

Vece

Česká výprava do Polsky. (Od zvl. zpravodaje.) Ve Varšavě, 16. srpna 1909. O pohostinství slovanské Prahy jde v všech zemích slovanských nejchvalnější pověst Chlubíváme se tím a lichotí nám často, když se nám to říká do očí. Ode dnů varšavských bude třeba primát v pohostinnosti postoupit Varšavě. Ba naše kruhy společenské mnohému by se mohly přiučiti od Poláků varšavských. Máme daleko do jejich společenské roztomilosti a uhlazenosti, do jejich krajní, pečlivosti a po- zornosti pro všecko, co by mohlo býti hostům příjemno, zajímavo a potřebno. Také velikolepá organisace jejich, při níž nic nebylo opome nuto, naplnila nás podivem a uznáním. Prudký liják, který se snesl u večer prv ního dne našeho pobytu varšavského a nastalé na to citelné chladno překazily projektované divadelní představení v rozkošných, historických Lazieúkách. I na tuto eventualitu bylo pamatováno a disposice okamžitě změněny v ten smysl, že přeneseno slavnostní představení n hlavní operní scénu varšavskou a tak jsme za žili nezapomenutelný divadelní večer ve Velkém divadle Na počest české výpravy sestaveno diva- delní představení hudební a baletní z děl před- ních skladatelů polských, Moniuszky a Lewan- dowského. Tančeny národní tance polské — polonéza (z opery »Halky«), mazur, krakowiak. oberek, tance horalské. Do baletní aktovky »Wesele (svatba) w Ojcowie« vpletena vložka z »Prodaně nevěsty« Smetanovy a tančena jeho česká polka. Ovace pro české hosty v hledišt i na scéně nebraly konce a vyvreholeny byly když celý sbor operní zazpíval českou bymnu národní v polském překladě, kterou musil tři kráte opakovati.

Divadelní týdenník varšavský »Scena s ztuka« (Divadlo a umění), redigovaný řed. Maryanem Gawalewiczem, výdal k před- stavení celé zvláštní číslo, věnované českému umění divadelnímu. Velmi pěkný a instruktivn- článek (»Prehled dějin české hudby«) napsa pro ně Alexander Poliňski (s podobiznou Smetany, Dvořáka a Fr. Ondřička), Ignaey Grabowski napsal článek »O národním di- vadle pražském«, plný uznání pro velikou vy spělost českého uměnl scénického, pro jeh moderní umění reži-érské, které poznal z vlast- ního pobytu v Praze a s tklivou vzpomínkou na zesnulou Hannu Kvapilovou. Na druhý den z rána zvědélo z ranníe novin obyvatelstvo varšavské, že

»Češi uetí památku Miekiewiczovu. e V původním programu, sestaveném varšav ským komitětem, nebylo o tom zmínky. Obrovské tisice lidu valily se směrem k náměstí, na němz vypíná se mohutný monument největšího ná rodního věštce polského. Slyšeli jsme na vlastn uši, že do poslední chvíle nechtělo s tomu věřiti. Poláci varšavšti příliš bolestně se pamatovali na den, kdy odhalovali tenta svo, nejdražší pomník — němě, z a hluboké h ticha Se slzami v očích líčili nám přátelé polšt jaká to byla tenkrát smutná slavnost, spíš po hřební, než jásavá. Slepé činovnietvo ruské do vedlo občas raniti na místech nejeitlivějších. Proto jsme chápali a věřili doslova, jako to událostí dějinného význa m byla pro Poláky zpráva, že »Češi u et Mickiewicze«, že »starosta zlaté slovanské Prahy bude mluviti« před jeho pomnikem, že mu složí k nohám věnec, že poprvé ve s vém životě smějí(!!) Poláci před sochou svého zbožňovaného poety shromážditi se v tislcích vypuknouti v jásot, kterému nikdo nebude bránitil Což divu, že dávno před devátou hodino celé náměstí a všechny ulice k němu vedoue zatopeny byly massami lidu. A Češi přijeli, po zdravováni s enthusmasmem, jaký péro nedovede vylíčiti. A starosta slovanské Prahy mluvil před pomníkem několik vroucích slov a v němém pohnutí, s obnaženými hlavami stáli tu tislcové aby pak tím nadšeněji propukli v jásot, který naplnil široko daleko celé okolí a rozléhal se potom jako hukot bouře po milionovém městě majíeím dnes zcela jiný, nový, nevídaný ráz- Následující na to

okružní jízda městem byla jedinou nepřetržitou cestou ovací. Kočáry vezoucí české hosty, projižděly takořka špalíry davů, které tvořily všecky vrstvy občanstva. Cele náruče kvití sypaly se do vozů na cestu, všecko se předstihovalo ve výzdobě domů, bytů, oken. balkonů. Českým hostům rozdán již dříve česky psaný průvodce po Varšavé (napsal jej Wla- dyslav Korotyňski a přeložil Mir. K ro páček), bohatě ilustrovaný, s plánem města k télo okružní projiždce vydán speciálně » Histo- rieký průvodce po Varšavě«, sestavený nej lepším znalcem staré Varšavy Kaz. Julj. Ja- siňským. Na několika místech učiněna delší za stávka. Před budovou Filharmonie varšavské, kde je scéna »Malého divadla«, pozdravil hosty ředile Maryan Gawalewiez v čele umělcův umělkyň svojí družiny. Do rukou paní E. z Pur- kyňů, před-tavitelky Ústř. spolku českých žen. vložil hold polského dramatického umění českým ženám a hold Národnímu divadlu pražskému českým umělcům a české dramatické literatuře lituje, že nikdo z nich nezúčastnil se výpravy Budova Filharmonie byla po celém ladném svém průčelí bohatě dekorovéna českými barvami v loggti postaveny busty Chopina a Mickie wiez dání- Část průvodu učinila zastávku také v kom plexu budov velikolepého vodovodu varšavského za městem, aby seznala jeho výtečné moderní zařízení filtrační. Další zastávka platila rozkoš- nému parku v Lazienkách, tamním paláci (palác a pomník Jana III. Sobieského) a »bilému domku« (knížete Józefa Poniatowského), nej- dražším historickým památkám varšavským. Po- slední letmá zastávka platila pak paláci a parku »Frascati« knížete Zdzislawa Lubomirského. jakožto hlavy roztomilých varšavských hostitelů. Po bohaté snídani v »Dolině Švýcarské« podniknuta zvláštním vlakem městské tramwaye

vyJiždka do Wilanowa, historického sídla polských králů, nynějšího majetku vlasteneckého hraběte Ksavera B ra- niczého, tchána knížete Lubomirského. Tady přišli pozdraviti chlebem a soli české hosty polstí chlopi, sedlácí ve svých malebných kro- jích staropolských z Wilanowa i širokého okolí S udivem a s trochou závisti shlédli jsme pyšné sídlo vlasteneckého polského velmože bohatě naplhěné poklady památek historických a uměleckých sbírek. A v tomto prostředl, po- svěceném slavnou památkou věků, vítaly české hosty nepřehledné zástupy selského obyvatelstva, prostého lidu z okolních vsí, vítaly je dělnické hudby, zpěv polský i český školních děti, srdečné pozdravy místního obyvatelstva. Byly tu i slavnostní řeči, prostě naučené a prostě před nášené, při nichž pohnutí se zmoeňovalo všec zástupů. Staropolským »chlebem a solí« ucti tu wilanowský sedlák Malczy k české hosty. nazývaje je bratry. Posl. Záz vorka mu poděkoval, ujišťuje, že český selský lid s nej větší radostí zví o bratrském přátelství, jehož tolikeré projevy tu potkáváme. Přál jim dočkat se co nejdřív svobody hospodářské i národní po něm i posl. Bulín se slovy díků projevil přání, aby se splnila slova Miekiewiczova : vo bron i orly narodowe Cie prosimy, Panie !« I dětské proslovy byly a náměstek starostův Jirousek promluvil k dětem s prosbou, aby v mladých svých srdcích zachovaly dnešní den s vědomím, že láska vlastenecká pojí a sdru- žuje oba národy.

Velmi vhod promluvil pak k drobotině její mateřštinou řed. filálky Ústř. banky českých spořitelen ve Lvově Fr. Pečenka, vylíčil ji prostým a srozumitelným způsobem, jak maji rozuměti lásce k vlasti. »Proto jsme k vám přišli, že vás máme rádi a že bychom chtěli, abyste si i vy nás zamilovali. Každá veliká rodinu jenom vzájemnou láskou svých členů se udržuje. Vy Poláci i my Češi jsme členy ta- kově veliké rodiny slovanské a proto se musíme na vzájem milovat. Ani naše, ani vaše vlas není volná, ale máme naději, že společnou prací se nám podaří stvořiti nové, lepší časz. Až s vrátime domů, budeme vypravovati našim dětem, jak nás polské děti vitaly, budeme v nich bu- diti lásku k vám a prosíme vás, aby nám svoj- lásku zachovali také, až dorostate.« Teplá něžná slova řečníkova byla jednou z nejdojem- nějších chvil naší návštěvy. Po prohlídce bohatých sbírek wilanow ských a po skvělém pohostění, které tu hostům podáno, poslán byl knižeti Branickému, meška- jieím tou dobou v cizině, pozdravný a děkovn telegram.

Ale ještě nebyl vyčerpán bohatý program dneška. Po návralě z Wilanowa do. Varšavy sotva nám stačil čas k malému oddechu a pře- vleku do skvělého společenského rautu v kupeckém klubu, nejstarším a nejbohatším společenském středisku Varšavy. Ve slavnostních úborech dostavil se sem výkvět celého města, a možno říci cele Polsky — Polsky intelektuální, duševní, poli tické, literární, umělecké. Připitky začaly velmí brzy při slavnostním obědu, aby se mohla vy- střídati statná řada přihlášených řečníků. Za- hájil ji tentokrát mecenáš polský Leon Papieski oceniv vzletně a horoucně hlavní dvě ideje ná- rodní, které se staly nejvydatnějším štítem če ského národa v jeho boji proti germanisaci ideu Ústřední Matice školské a českého Sokola obě jsou nejvydatnější nekrvavou zbraní v ná- rodních zápasech, z níž Poláci musí si učini svůj vzor. Za to, že jste byli našími mistry čest vám, bratří češti. Čest vaší veliké idej demokratické, zrodivší se z dobrého genia va- šeho lidu !

Olomoucký posl. dr. Fišer ve svém pří- pitku připomněl, že přištím rokem blíží se 500. výročí bitvy pod Grunwaldem — historické události, kdy Polák Jagiello, český Žižka a li tevský Witold se spojili ke slavnému vítězství nad křižáky německými. Nápor středověkých křižáků vystřídal nový nápor s téže strany Germánstva, který zveme obecně »Drang nach Osten« — je tedy polřebí, aby idea slovan- ského spojenectví, která zvítězila u Grunwaldu, žila dále ... Řečník připomíná slova K o sci u szka, který napsal r. 1794: »Prvním krokem k volnosti jest touha po ní, a prvním krokem k vílězství jest poznání vlastní síly«. Kolik bouři to přeletělo nad hlavami obou našich ná- rodů! Také český národ měl těžké chvile, kdy mohli jsme s vámí říci: »My juž bez skarg nie znamy špiewu . . .« Nad oběma národy hlásali a jásali nepřátelé »Finis Polonise« — oba národové žijí, a poznání společných cílů, společné práce ducha, srdce i rukou nemůže zůstali bez vítězství. Býv. posl. ruské dumy Henryk Konie Když za dřivějších dob říše mezi sebou uzaví- raly spolky, byli to vždycky monarchové těchto říší, spojující se na výboj i odboj, a jejich poddaní nie s tím neměli společné, ba často se tak dělo proti jejich vůli. Čechy i Polska říze- V drobném prodejlr ranní čislo o sobě . . za Sk večerní . .. . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . večerni . . . . . . . 5 k lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a sxpedicu „Národních Listů“ Rukopisy se novracejl.

ireli ním osudu jsou vymazány ze seznamu samo- statných říší. Jestliže však zrovna tak Poláci jako Češi ztratili svoji samostatnost politickou, zachovali si svoji nezávislost civilisační, vzmoc- nili ji a rozšíříli. Vy jste zdemokratisovali svoji společnost, povolali jste lid k rozhodování věcech veřejných. My jsme také již trochu n tom poli vykonali, ač nás čeká v tom směru ještě mnoho práce. Svazek od národa k národu, který my zakládáme, má výlučně charakter po- kojný, nespojujeme se na výboj, nýbrž jen na obranu svých práv národních. To se podaří pouze pod heslem úplné rovnoprávnosti národní. Býv. posl. Marjan Kiniorski připíjel sel- skému lidu českému jako nejpevnějšímu základu národa. Z Čechů dr. Pührich jménem pražské Mě- šťanské besedy společnosti varšavské, posl. Lad. Čech navázal na ideu novoslovanství, jejíž jest výprava česká do Polsky zdárným praktickým výsledkem. P. Laurysiewicz přečetl poetickou visi na krásu Zlaté Prahy, Z- K. Jasiňski básnické srovnání položení obou národů. Paní Felicyanowa-Sokolowska, choť bankéře varšav- ského, známého z loňského pobytu v Praze, promluvila k přítomným damám: »K vám se obracím, sestry české. Po- chmurný a smutný byl včerejšek našeho život národního. Dnešek vzchází za svitu hvězdy sbratření s vámi. A zejtřek? Zejtřek už není náš. Patří příštímu pokolení — ale výchova toho příštího pokolení spočívá v našich rukách.

Dobře řekl včera jeden z vašich řečníků, že my Polky již od kolébky vštěpujeme našim dě- tem lásku k otčině, jak to i vy Češky čmnitel Společnými silami tedy upevňujme a rozšiřujme lásku k vlasti a uvědomění slovanské.« Delegát České obce sokolské inž. Kavalír v polském připitku poukázal na základní pod- statu a vývoj i nynější stav idei sokolské, která i v polském národě našla takového porozumění. Zástupce české university prof. dr. K. Kadlec připomněl, že Čechové nynější svůj roz- voj duševní děkují především svému školství. Polský národ v Haliči má také postaráno o své školství, ale v Rusku nemá ani potřebných škol elementárních. Přeje proto, aby především podařilo se vybudovati národu polskému n půdě království řádné školství obecné i střední, s polským jazykem vyučovacím. (Bouřlivý sou- hlas) a aby se jim podařilo dobýti nazpět i vlastní university polské ve Varšavé, kteráž, třebaže existovala jen krátký čas, prokázala krásné výsledky. »Na znovuotevření polské uni- versity ve Varšavě pozvedám pohár.« Neutucha- jící bouře potlesku ukázala, jak znamenitě zá- stupce české university a spolku vysokoškolských profesorů českých porozuměl polským tužbám. (Ve Varšavě jest universita čistě ruská, ktero Poláci ignorují, takže má nepatrný počet poslu- chačstva — ruského a židovského).

Další řečník ředitel Mar. Gawalewicz zahá- jil svůj přípitek duchaplnou bájkou o návštěvě krále zvířat lva (českého) u krále ptactva orla (polského). Děkoval za návštěvu Čechů, kteří první ze všech národů slovanských otevřeněa okázale přišli k Polákům, aby povznesli jejich ducha i srdce, aby zdůraznili jeho práva na život národní a samostatný rozvoj. Děkoval Če- chům vroucně za to, že z jejich středu jeden z nejvíce vynikajících — dr. Kramář — našel krásnou odvahu pronésti slovo historic ky památné, které se stane okřídleným: není Slovanem, třeba že se tak nazýval, kdo utiskuje jiný národ slovanský. Řeč Gawalewiczova, plná poetického vzletu a hlubokých myšlenek, byla krásným závěrem dlouhého turnaje řečnického, jejž uzavřel již jen česky pronesený hostitelský pří- pitek knižete Lubomirského k osobní pocté vůdce české výpravy dra. Groše. Teprve o půl 2. hod. ranní zakončen slavnostní oběd, načež v nádherných hořejších salonech ku- peckého klubu započal vlastní raut s uměleckým programem koncertním, uspořádaný dirigentem Velkého divadla Opieňským a ředilelem Stankiewiczem za účasti varšavské Fil- harmonie, operního sboru, umělkyň a uměleu paní M. de Sambuc, paní Poleské, pp. tenoristy Ign. Dygase a prvního basisty opery varšavské Adama Ostrowského. Program sestává ze skladeb a písní Mo- niuszky, Niewiadomského, Dvo- řáka, Želeňského, Noskowského. Došlo i k tancům a byl už dávno bílý den, když se účastníci rautu rozjížděli z ku- peckého klubu.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) V Záhřebě, 16. srpna 1909. Accnrti potírá návrhy obhájeů. — Nová jeho pohroma. V sofistice Accurti je mistrem, čistá logika je mu cizi. Vlastně nejde mu ani o to, co mluví, jako spíše o to, aby mluvil. Používá silných výrazů. Ty jsou »náhražkou« pravdy. Aby snížil Lesiče, utekl se k prohlášení, že týž sreibiskupa Štadlera okradl. Dr. Hinkovič na tu nepravdu ukázal a hned protestoval proti tomu, aby Accurti urážlivě o nepohodlných jemu svědeích muvil. »A co vy jste mluvil o Nasti- čovi?« dél Aceurti. »Nic, jinak bych byl uvedl i historii o sbírání milodarů pro klerousi »ubohou pani«, děl obhájce s narážkou na nej- novější odhalení »Srbské Rěči« o Nastičovi. Potom Accurti políral návrh na obeslání svědka Jovana Stojanoviče. Ten prý mimo jině se chystá k důkazu, že Nastič byl ve styelch s zemunskou policií a to vzdor prohlášení chefa