3
masthead
4. listopadu 1908. Císlo 304.
4
article
Deset věků srhská žena vodila boj za svůj
národ, za bytí jeho, a dnes, v XX. věku
v době rozkvětu evropské kultury, je čásť srb-
ského národa národně, kulturně a hospodářsky
ohrožena pošlapáním mezinárodní smlouvy sou-
sedním evropským státem, jehož utvoření a byt
srbský národ nejvíce svými odvěkými boj
prospěl!
Oslyšíte-li nás, šlechetné sestry, a nezasa-
díte-li se u svých bratrů, synů, mužů o to, oč
vás vroucně prosíme, budeme nuceny postaviti
se spolu se svými bratry, syny a muži pod vo-
jenské prapory a vrhnouti se do války, z které
buď vyneseme to, co se nám bere, anebo
všechny hrdě a slavně zahynemel
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pošti, 1. listopadu. (Rlozhovlor o srb-
ských „velezrádeích“.) Zatýkání Srbů
v Chorvatsku, viněných z účastenství ve velko
srbské propagandě, trvá už bez mála čtvrt roku
a na 50 Srbů tísní se v záhřebském vězení, ač
podnes nevědí, jakého zločinu se vlastně dopu-
stili, poněvadž podnes nebyli vyslechnuti řád-
ným soudcem. Člen rakouské delegace, posl.
Biankini, použil při delegačním obědě pří-
ležitosti, aby o této ostudné věci, promluvi
s drem. Wekerlem. Dr. Wekerle oslovil po-
slance Blankina slovy: „Vy jste náš nepřítel.“
Biankini: Nikoli, Excellence! Jen od
půrce. Jest třeba přesně rozeznávati, a nepříte
a odpůrce není totéž. Ale vy si svým postupo-
váním v Chorvatsku způsobíte odpůrce i ne-
přátele.
Wekerle: Co však si máme s oněm
lidmi počíti za nynějších poměrů?
Biankini: Postupování proti Srbům.
kterým říkáte velezrádci, je neslýchané a příme
barbarské. Ti lidé se trápí celé měsíce ve vě-
zení, a nebyli dosud vyslechnuti. Jich majetek
a rodiny doma bynou. To by se nesmělo nikde
jinde státi.
Wekerle: Ach, prosím, nehajte Srbů
Biankini: Má se jednati spravedlivě a
poctivě. Jsou-li vinni, ať se odsoudí; jsou-li ne
vinni, mají býti propuštěni na svobodu, aby by
kenec ostudy, nedůstojné XX. století.
Wekerle: Budu se tedy touto věcí hned
zabývati.
Biankini: Žádám za to Vaši Excellene
v zájmu vaší vlastní důstojnosti a v zájmu váž
nosti monarchie, abychom se nemusili styděti
před celým světem.
Z Pešti, 30. října. (Lidovci proti hr.
Srba
doktor
Wekerle
Pošť
Chorvatsko
Pešť
6
article
Andrássovi.) Hr. Jul. Andrássy, jenž s
svou volební reformou seznámil již klub strany
neodvislosti a ústavní, navštívil včera za týmž
účelem klub lidové (klerikálné) strany. Výsledek
rozpravy s členy klubovními nebyl však valně
přizniv jeho osnově. Lidovci si přejí, aby se vo-
lebního práva s celým hlasem dostalo i negra-
motným voličům, jsou proti množnému
hlasování a uznávají tajné volby za
vhodnější, než ústní. O příštím rozdělení voleb
ních okresů hr. Andrássy odmítl podati jakou-
koli zprávu; na to prý je ještě dost času. Z roz
bovorů, jež se rozpředly po odchodu ministrově
vyšlo na jevo, že klerikálové vidí v Andrássově
návrhu opatření, učiněné na prospěch proto-
stantských Němců a Židů.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. listopadu.
Volba presidenta republiky
v Americe-
Ve Spojených státech koná se dne s volb
presidenta republiky na čtyřleti 1909—1913
Ovšem dnes zatím jest jen volba volitel ův
avšak smýšlení každého volitele jest tak přesně
známo, a nestane se nikdy, že by změnili své
smýšlení před vlastním svým výkonem voleb-
ním, že o výsledku bude rezhodnuto
vlastně dnes již. Zprávy telegrafické o vý-
sledeích obdrží při rozdilu časovém mezi Ame-
rikou a Evropou čtenář ovšem nepochybně
teprve zejtra v čísle odpoledním, ale lze za-
znamenati dnes již aspoň americké odhady. Pr
žádné volbě se v Americe nemyslilo a nehádalo
dosud tolik, jako právě při volbě nynější.
Jula
Andrássy
Němec
Žid
Hradec
Praha
Amerika
spojený stát
Evropa
7
article
Vlastní boj vede se jen mezi kandidátem repu-
blikánské strany Taftem, jejž podporuje i do-
savadní president Roosevelt a mezi kandidátem
demokratů Bryanem. Vítězství tohoto značile
by ovšem úplnou změnu v systému: boj prou
velkokapitalismu především, kdežto Taft znám
jest jako tichý spojenec trustův, které jej pod-
porují všemožně fondy svými. Ještě v poslední
chvíli vyslovil se Rockfeller jménem pověstného
kartelu petrolejového pro Tafta, čehož Bryan
znamenitě využil, položiv voličům olázku: »Proč
jest Rockfeller pro Tafta? Poněvadž jest Tsfe
pro Roekfellera«. I americké listy přiznávají.
že výsledek bude do poslední chvile pochybný,
ačkoliv došly dnes do Evropy depeše, že vítěz-
ství Taftovo pokládá se za jisté stranou
jeho. Listy ty provedly v posledních dnech
nejrůznější způsoby hlasování na zkoušku. Tu
zkoumaly smýšlení svého personálu, redaktorů
i sazečů zároveň. Jindy zase smýšlení ve veli-
kých obchodech a továrnách. Novoyorkský
»World« rozeslal 35.000 dopisnic s otázkami
po osobách všech stavů a dospěl dle výsledku
k nězoru, že Taft zvílězí v pochybném, ale
vlastně rozhodujíeím slálu, Novém Yorku, vetši-
nou 15.000 hlasů. Dotazy »New York Heraldu«,
rozeslané interesentům pozemkového majetkuv
Novém Yorku a učitelům, vydaly 1896 hlasů
pro Tafla a pro Bryana.
Taft
Roosevelt
Bryan
Rockfeller
Taftův
Evropa
Nový York
New York Herald
8
article
Zajímavé při tomto hlasování jest ale,
že se pro Tafta vyslovilo 325 dosavad-
ních demokratů a pro Bryana 80 dosavadních re-
publikánů. Nejsou tedy při volbě této vyloučeny
některé zmatky, kteréž každou předpověď na-
nejvýš ztěžují. Hádání o volbě zobrazeno jest
však aspoň těmito určitými čísly. Pro Tafta
jest jistých 18 států Unie, zvláště
východních se 190 hlasy volitel-
skými. Pro Bryana jest jistých
pouze 16 států, zvláště jižních
západních se 169 hlasy volitel-
skými.
Pochybny jsou tyto státy s tímto po-
čtem obyvatelů :
Nový York . . . 39 Ohio . . . . . 29
Indiana . . . . 15 Idaho . . . .3
Montana . . . . 3 Kansas . . . . 10
Severní Dakota . 4 Západní Virginie.
Taft
Nová York
Ohio
Indiana
Idaho
3 Montana
Kansas
Virginie
9
article
Nebraska . . . 8 Colorado
Jižní Dakota . . 4 Wyomiug . . .
Dohromady 124
Jelikož počet volitelů, stano-
vených dle počtu obyvatelst va.
činí tentokráte 483, musil by Bry an,
aby dosáhl nadpoloviční většiny v-
litelů, 242 hlasů, dobýti ve státech
pochybných ještě 73 hlasů. Indiana,
na kterou si demokratě velké naděje činili.
k tomu ovšem naprosto nestačí. Dosáhne i zbytku
hlasů tento muž, kterému vytýkají silné vrstvy
od trustů odvislé, že nevoní dollary ? Bez naděje
boj ten není, ač trusty hodily proti němu celé
miliony na vážky volební, beznadějným proto
není, že Bryan míní bojovati energicky a že
Dělnický svaz s Gomperzem v čele pro něj roz-
poutal ohromou agitaci. Ale těžký a pochybný
jest boj ten nanejvýš. Američan má přísloví
»The unexpected always happens«. (Právě ne
čekané se přihází!) Toto nečekané musilo by
se státi, aby Taft nevešel do Bílého domu
s ním korupce i absolutism trustů vítězných
Z posledních rozmachů ruchu volebníh
došly dnes ještě tyto zprávy. Bryan ukonči
volební kampaň svou v Lineolnu (Nebraska).
Taft v Youngstownu (Ohio). Taft mluví pořád
o jistém prý svém vítězství. Zvláště také v In-
dianě a Ohuu.
Socislistický výbor počítá na 1,200.000
hlasů, »Independence lenge« na půl milionu.
Dakota
Bro
Bryan
Američan
Taft
Nebraska
Colorado
Indiana
Bryan
Lineoln
Youngstown
Ohio
Ina
Wyomiug
10
article
Dle některých výpočtů věnovali republikaní kromé
tajně použitých obnosů, to jest krome
úplatků, na volby milion dolarů čili málem
na pět milionů korun, chudší demokrati
pouze půl milionu dolarů. Nynější presideno
Roosevelt odjede k volbě zvláštním vlakem. Asi
1000 státních úřadníků odjede z Washin glonu,
hlavního města republiky, do rodišť svých, aby
volbu vykonali. V metropoli očekávají se nepo-
koje. Účiněna všemožná opatření proti nepo-
kojům a zároveň i k slavnostem okázalým.
Volební akt počal dnes v 7 hodin ráno
konči v 5 hod. odpoledne. V nejlepším připadě
bude výsledek znám v Americe v 8 hodin
večer, tudíž podle pražského času asi ve2
hodiny v noci. Vůdce všemocné, ale po-
věstné korupění novoyorské kliky
volební a administrační, tak zvané
podle sídla její »Tammany Hallue,
Master Ketty byl zastřelen v před-
večer volby. Dnes v noci byla nale-
zena mrtvola jeho před jistým restau-
rantem novoyorským.
Dnové Persie sečteny.
Ač se popírá dnes, že by ruské vojsko
bylo překročilo hranice Persie, ozývá se za to
dnes ze sloupcův »Nového Vremene« hrozb
velmi výmluvná. Píše: »Státy zúčastněné ne
hodlají trpěti nekonečné anarehie v Persii a ne-
miní-li Persie učíniti jí konec tak či onak.
možno se obávati, že dny Persie jsou
sečteny«.
Roosevelt
Amerika
Persie
Nový Vremen
Tammany Hallue
Master Ketta
11
article
Předměstské dítky v pražských
německých školách.
Předměstské dítky v pražských
německých školách.
Orgány kasina vveřejňují poplašné zprávý
o domněle brutálním činu primátora měst praž
ských p. dra. K. Groše, že prý vypudi
předměstské dítky z pražských ně
meckých škol. Ve skutečnosti stala se zá
ležitost úplně jinak; pravdou jest, že v jiném
smyslu opatření učiněno bylo, avšak nikol
starostou měst pražských, nýbrž — z em
skou školní radou.
Po pravdě, dle bezpečných informací, v
líčíme celou záležitost.
O nepřijímání dítek z předměstí do praž-
ských německých škol už po léta se jednaloa
zástupcové obce pražské v německé okresní
školní radě dlouho již domáhali se toho, aby
tytu dítky do pražských škol nebyly přijímány.
Požadavek ten odůvodněn byl zejména ohledy
zdravotními a naléháním městského fysikátu
který upozornil, že dítky z předměstí jsou šiři-
teli nakažlivých nemocí. O vypuknutí epidemie
v předměstích dozvi se fysikát prostřednietvím
okresních hejtmanství dávno po tom, když ne-
moc byla již do škol pražských zavlečena.
K Groš
12
article
Okresní školní rada prožská skutečně se
usnesla, aby na školní rok 1906/7 dítky z před-
městí do pražských německých škol nebyly při
jímány. Ku pokynu (nejspíš inspektora) podai
rodičové rekurs proti tomuto usnesení a vymobl
toho, že odmítnutí dítek bylo odloženo až do
vyřízení rekursů. Stížnosti byly po celý rok ne-
cbány bez vyřízení a potom odloženy — ovšen
jako bezpředmětné a předměstské děti plnily
po celý rok německé školy v Praze.
Pro letošní školní rok stalo se příslušné
opatření již v pravý čas a sice rada městsk
prohlásila, že na příště nedá souhlas ku přijí-
mání předměstských dítek do škol pražských
o tomto usnesení správy škol byly
vyrozuměny a také podána o tom zpráva
oběma okresním školním radám. Správám škol
zejména německých, bylo připomenuto vý
slovně, aby o své újmě dítky nepřijí
maly dříve, dokudo tom právoplvt-
ně nebude rozhodnuto.
Než co učiníly správy německých škol?
Praha
13
article
Každé ohlášené dítko z předměstí zapisovalyi
Prý jen z toho důvodu, aby se vědělo, kolik jich
jest a že prý o jejich přijetí bude rozhodnuto
Ve skutečnosti však tyto všechny dítky (200
z předměstí a 200, které jsou v Praze na stravu
a rodičové bydli mimo Prahu) po zahájení škol-
ního reku vstoupily do škol!
Dne 29. záři německá okresní školní radn
se usnesla, aby dítky ty do pražských škol byly
přijaty, aniž by vůbec vyčkala roz-
hodnutí městské rady, které po zákonu
přísluší rozhodování o přijetí dítek z cizích
okresů!
Starosta p. dr. K. Groš předložil usnesení
okresní školní rady městské radě, která s
usnesla na tom, aby dítky z před-
městí do pražských německých
škol nebyly přijímány, což okresní
školní radě německé sděleno s podotknutím, že
dítky ty nemohou být k vyučová n
připuštěny na školách praž ský ch
dříve, dokud vyššími instancem
o tom nebude právoplatně roz-
hodnuto. Starosta neměl ani tušení o tom
že 200 předměstských dítek na školy pražské
už od začátku školního roku dochází! Správy
škol jej o tom nevyrozuměly!
K Groš
Praha
14
article
Proti sdělení správám škol podal okresn
inspektor Michalilschke rozklad a v něm tvrdil.
že starosta p. dr. Groš nařídil vyloučen
dětí z německých škol. Tento odstavee
ve sdělení správám škol vůboc se nenalézal.
poněvadž starosta o návštěvě dětí z předměst
v pražských školách vůbec nevěděl!
Nyní se dostala záležitost k zemské školní
radě, která rozhodnuti o definitivním přijetí
předměstských dítek do pražských německých
škol oddálila na pozdější dobu, ale ihned uči-
nila prozatímní opatření, aby dítky předměstsko
byly na pražských školách ponechány. Zemská
školní rada uvedla, že správy škol německých
jednaly bona fide, když dítky zapisovaly! Avšak
opomenuto při tom sdělit, že správy škol byly
v čas upozorněny, aby předměstské dítky k zá-
pisu nepřijímaly!
Rozhodnutí zemské školní rady zakládá se
dále na důvodu, že je pokročilá dob
učebníl
Toto rozhodnutí bylo starostou p. drem.
Grošem intimováno správám škol s výhradou
zachování právního přesvědčení, které bylo roz-
hodnutím zemské školní rady porušeno.
Rada městská usnesla se proti rozhodnu
zemské školní rady podati rekurs pro porušen
zákona a dále stížnost k mínisterstvu.
Groš
15
article
Buml v Praze a protičeské
výtržnosti v Čechách.
Buml v Praze a protičeské
výtržnosti v Čechách.
Včera před polednem měl Příkop obvyklé
válečné vzezření. Množství šišáků a bajonelů
četnických a chocholů policejních bylo viděti
tato obrana vyslána na ulici k ochraně bumlérů
v barevných čapkách. Mnoho jich nebylo.
A jaké zoufalé obličeje to jsou ! Mladíčkové
vyzáblí, žlutozelených tváří, prozrazujíeích, že
si jinoši nedají doma pokoje. Také jsou mez
bumlery věční studenti, zarostli, opravdoví jubi
lanti studia. Některý bumluje už deset roků
patrně provozuje studium velmi důkladně, Když
české obecenstvo ztrápené tyto obličeje vidělo.
ignorovalo je. Klid nebyl porušen. Ale v ob
chodech na Přikopě zeje stále prázdno.
Včera večer orgány kasina už ne-
referovaly vůbec o Příkopě. Pon-
dělní schůze obchodnictva v obchodní komoř
měla znamenité následky! Pokoj ovšem bude
úplný, až se ani jedna barevná buršácká če-
pička neobjevll
Ohledně události pražských a zejména prot
zatýkání českých příslušníků intervenovali včera
dopoledne opětně u policejního ředitele dvor
rady Křikavy pp. poslanci red. Anýž, dr. Baxa.
Lad. Čech, prof. Masaryk a dr. Podlipný.
Sčitání Čechů, žádajících, aby buršácké bumly
byly odstraněny, bude provedeno! K účelu tomu
nechť každý Čech vloží jeden peniz do pokladničky
Narodní jednoty severočeské, nebo pošle příslušný
obnos ve známkách či na penězích mužskému od-
boru Národní jednoty severočeské v Praze — II , ve
Spálené ulici č. 26. Páni hostinští, kavárníci a vi-
narníci, továrny a kanceláře, spolky a společnosti
vyžádejte si k tomu pokladničku Narodní jednoty
severočeské.
Příkop
Křikava
Anýž
doktor
Baxa
profesor
Masaryk
Podlipná
Čecho
Praha
Čechy
16
article
Kavárna »Louvre na Ferdinandově třídě. N
žádost denních hostů českých vymýtila »Pragei
Tagblatt«, »Bohemii« a »Jugend«. České restaurac
a kavárny pražské žádají se o následovánl.
Protičeské násilnosti v Lanškrouně.
Z Úatí nad Orlicí, 3. listopadu. (Telef. zpráva.)
V neděli 1. listopadu a v pondělí 2. listopadu byl
město Lanškroun jevištěm surových ná
silností Němců proti české menš ině
Dav německých zuřivců, poštvaný městskou radou
německo-nacionálním listem »Deutsche Grenzwaches
valil se městem a surově napadal kde jakého
Čecha. Zejména vytlučena okna u okresního
ékaře p. dra. Krista u obchodníka p. Jurenky
vydrancován byt strojníka v knížecím
ivovaře, klerému ukradeno také 56 K.
V čele demonstračního průvodu německého kráčela
městská rada. Hejtmanství chovalo se
úplně passivně. Aby se neřeklo, vydala měst-
ská rada suklidňující provolání«, které jest však tak
stylisováno, že jest vlastně novým štvaním proli
Čechům. Teprve dnes okresní bejtmanství z obavy.
že se demonstrace ve větším rozsahu budou opa
kovati, povolalo do Lanškrouna na 30 četníků. —
Demonstranti naléhali na správu pivovaru, aby
všechny české dělníky ihned propustila. Politický
okres lanškrounský má českou většinu, soudní okres
lanškrounský má českou menšinu a Lanškroun
sám je v hospodářském směru značně závislý o
českého odběrat Istva, které je také nuceno ve věcech
úřadních docházeti do města. Bylo by včasno, a byla
také již zahájena městem Ústím nad O. a okresním
výborem akce v tom směru, aby pro české obyva-
telstvo okresu byla zřízena expositura hejtinanstv
v Ústí n. O. nebo v jiném českém městě.
Němec
Čecho
Krist
Istva
Louvre
Ferdinandov třída
Lanškroun
Úatit nad Orlice
Ústí nad O
Pragei Tagblatt
Bohemia
Deutsche Grenzwaches
17
article
Voličská schůze na Král. Vino-
hradech.
Voličská schůze na Král. Vino-
hradech.
V pondělí 2. t. m. konala se péčí „Politické
ho spolku pro okres vinohradaký“ dalš
voličská schůze, a to „U knížete Břetislava“ v June
mannově třídě.
Když byl předseda spolku slavitel a měst. radní
n. Boh. Holeček srdečně zahájil schůzi, promluvil
koncipisla obchodní komory pražské JUDr. Fr. Samel
o důležilých a naléhavých otázkách středostavov-
ských. Poukázav na složení nové poslanecké sněmov-
ny, která činí dojem zastupitelatva zájmového, a
zvolena je všeobecným právem hlasovacím, probr
dr. Samek nejdůležitější otázky slavovské: úřadui-
ckou a olázky živnoslenské, mezi nimi kartelovou
dodávkovou, výchovy dorostu, soutěže a všech otá-
zek finančních. Ze všeho pak vyvodil nutnost řád-
ného zastoupení středostavovského a v tom smyslu
doporučil kandidaturu svebodomyslnou.
Předseda p. Holeček poděkoval za hlučného po-
tlesku dru. Samkovi, prohlásil pak schůzi za v-
ličskou a udělil slovo kandidátovi, zem, poslanci dru.
Koernerovi.
Dr. Koerner, hlučným polleskem uvílán, promlu-
vil o politické silunci.
Král
Břetislav
Holeček
JUDr
Samel
doktor
Samek
Koerner
Francie
spolek slavitel a město
18
article
Žijeme v období ministerské krise, jež povslale
žádosti českých ministrů za propuštěnou. Jest otázka
jak krise bude řešena. Ministerský předseda bar. Beek
se zřetelem na mocnářovo jubileum a neméně asi
se zřetelem na vlastní osobu se snaží způsobiti, by
čeští ministři zůstali, ačkoli pravděpodobně dobře ví
že se mu nepodaří, nynější soustavu vládní zachovati
Lze však scuditi, že veřejné mínění české beze
změny poměrů nepřivolí, aby se krise vyřídila se-
trváním českých ministrů ve vládě: oni toho se ct
učiniti nemohou.
Z Vídně se šíří zprávy, že z českých stran jedna
svého ministra ve vládě nechá a druhá že tam svého
důvěrníka vyšle a že tak bude zachován systěm
bar. Becka. Němečlí ministři se snaží ve vládě se
udržeti. Není však možno, aby některé české strany
do obnovené vlády vyslaly své zástupce. To by zna-
menalo konec „Národního klubu“, s tolika obětmi
založeného, a kdyby přece krise byla urovnána zmí-
něným způsobem, netrvaly by nové poměry dlouho.
Poslanci svobodomyslní by ovšem se taíkové kom-
binace zůčastniti nemohli. V bar. Becka pozbyli
všecku důvěru. Slabost tohoto státníka je patrna
z ministerské politiky právě posledních dnů.
Dr. Koerner pravil dále, že v krzku lze očeká
vati demisi celého kabinetu; dle projevů minister
ského předsedy lze souditi, že je nejen houževnalý
nýbrž přímo neodbytný, tvrdě ovšem, že má plnou
důvěru panovníkovu. Bude-li tedy bar. Beck pověřer
sestavením nového ministerstva, pak bylo by třeba-
bychom nové vládě, jim seslavené, odepřeli všecku
podporu, ježto by jeho nové mínisterstvo bylo zase
velikou převahou německé.
Vyhrožuje-li se nám pro takový případ úřadni
ckým ministerstvem, pak dlužno již nyní odpověděti.
že by bylo zbytečno se ho báti.
Beck
doktor
Koerner
Vídeň
národní klub
19
article
My sice nemůžeme smi utvořiti většinu, ale
můžeme plně využitkovali své oposiční výpravy
vyvolání poměrů nám příznivějších, nežli Sou dosa-
vadní
Nynější koalice se nezdařila, poněvadž byla po-
slavena na chybný základ. Koalice s Němci z Čech
není možna vzhledem k českoněmeckému zápasuv
království českém. Tedy společný postup s českými
Němci je na dozírnou dobu nemežný. Kombinace
většiny poslanců slovanských a německých s vylou-
čením Němců z Čech se však rovněž nejeví možnou
Pokud o nás jde, my bychom se takové kombínace
nemohli zúčastniti, nebyl-li by dříve proveden v soud-
nictví v král. českém po stránce rovnoprávnosti plný
pořádek ve smyslu českém. Vedle toho bylo by pře-
dem třeba zajištění naprosté dělnosti sněmu. Čechové
nemohou přijmouti požadavky, které Němci nám
předložili pro sněm zemský. Záruky dnes v politic
neexistují, nyní je třeba skutků. Když se však do-
vídáme, že na moravskou českou universitu není do
rozpočtu státního pro příští rok zaladěn ani haléř
že se mluví o tom, že úřadnická vláda bude potírali
vnitřní úřadní češtinu, pak tím více je zřejmo, že my
Čechové takovou kombinaci schváliti nemůžeme
Jde také o program vládní; my podle toho mu-
sili bychom posuzovati vládu a upraviti svůj poměn
k ní. A tu my trvati musíme na změně ústavy
ve smyslu federalistickém, na úpravě fi-
nancí zemských vůbec, tím vice na změně systému
čím více jsme se přesvědčili, že nepatrné ústupky
za poslední dva roky ve smyslu českém jsme poli-
ticky velmi draho zaplatili.
Němec
Čecho
Čechy
20
article
Úkolem reálné politiky je, počítati s danými po
měry, abychom, dosáhnuvše bližších cílů, mohli krá-
četi k dalším. Tu na prvním a nejbližším místě stoj
níš požadavek úplné národní rovnoprávnosti; dlužno
vyčkati, vyskylne-li se v Předlilavsku státník, způ-
sobilý, aby se postavil na slanovisko rovnoprávnost
národů.
Dr. Koerner skončil pak prohlášenímí, že je pr
uvolnění poslanců svobedomyslných, pro svržen
okovů, kterými postanci tí byli poutáni k vládě, která
k nám nebyla ani upřímná, ani spravedlivá. Jak
strana volné ruky, samostatní a neodvislí budou po-
slanci svobodomyslní ve shodě s přesvědčením lid
moci lépe pracovati ve prospěch národa
Řeč posl. dra. Koernera odměněna byla hlučným
polleskem.
Pan Špírek, obchodník na Král. Vinohradech
pravil, že při soudnosti voličstva nebyl by výsledek
volby pochybným Rečník vyslovil se pak proti kan-
didaluře jak národně sociální, tak sociálně demokra-
tické, tak realistické a tak i klerikální a vyslovil s
pak pro nejúčinnější podporu kandidatury posl. dra
Koernera, kterou dlužno nejusilovnější agitací pod
porovati. (Výborně! Potlesk.)
Továrník p. Kysela odsoudil nezřízeností agitace
národně sociální, poukázal na odpor a boykot strany
té proti živnostnictvu a obchodnictvu a doporučil pa
rovněž kandidaturu posl. dra. Koernera.
Koerner
Špírek
Král
Kysela
21
article
Koncipista dr. Samek promluvil velmi drasticky
o slabinách německé politiky, o polilickém pozadí
buršáckého bumlu atd. a doporučil, aby se na straně
české nedělo nic, čeho by Němci mohli využilkovat
pro sebo. Mimo to je třeba, by Čochové využitkoval
plně své síly všude tam, kde ji skutečně mají.
Konečně doporučil dr. Samek pronikavou poli
tiku slovanskou v Předlitavsku a to především hospo-
dářskou a praktickou.
Pan Kaheláč poukázal na dosavadní nedostatky
při provádění národní očisty a dovozoval, že náprav
v temto oboru způsobí též nápravu politicko-ná-
rodní
Jak výklad dra Samka, tak i p. Kabeláče odě
něny byly živým souhlasem
Předsed p. Holeček doporučil pak vřele „an
daturu posl. dra. Koernera, jež hlasováním byla jed
nomyslně přijata
Vyzvav všecky k usilovně práci volebiní a podě
kovav všem za účast, končil p. Holeček schůzi z
srdečného potlesku.
doktor
Samek
Němec
Čochová
Kaheláč
Kabeláč
Holeček
Koerner
Předlitavsko
22
article
Všeobecná národnostní stávka
Všeobecná národnostní stávka
českého hornictva na Mostecku
Duchcovsku.
(Pův. dopis »Nár. L.a)
Duchcovsko
23
article
V Mostě, 3. listopadu.
Telegraficky oznámil jsem vám již přede
včírem, že mezi zdejším českým ho
nictvem, které tvoří jádro českého živlu
byť i různých politických odstínů v národnost-
ním uvědomění zůstává nepodajným — z mo-
tivů čistě nacionálních, ale zvláště po ne-
slýchaných provokacích buršá ků
v Praze a protivenstvích, jaký ch
bylo české metropolí zakoušeti
byla zahájena zprvu částečná,
včera pak všeobeená stávka.
Je to nesporně v dnešních dobách vý-
znamný zjev, že právě tito nejchudší a v po-
měrech neutěšených žijící na rozdíl od národ-
nostně netečných zámožných vrstev, vypovídají
boj německému velkokapitálu, vystihujíce, že
jedině on to je, který potlačuje na jedné straně
spravedlivé požadavky českých meněin a n
druhé straně podporuje hmolně i morálně jejich
nepřítele.
Ve znamení tohoto odporu, tedy z d-
vodů čistě politických právě v nej-
kritičtějši době dolování v pánvíeh
mostecko-duchcovských, dána pádná od-
pověď stávkou. Heslem stávkujícího hor-
nictva jest vytrvati ve stávce tak dlouho,
dokud ohroženým menšinám nedo-
stane se naprosté ochrany.
Přímým podnětem k zahájení stávky, která
započala v Mostě, byly protičeské výtržnosti
páchané pod heslem »msta za Prahu«. Ně-
kolik českých horníků bylo vypo
vězeno z bytů a tu jakmile o tom zpráva
po celém mosteckém revíru se roznesla, blesku-
rychle šířila se stávka, aniž by k ni
bylo nějaké heslo dáno.
Most
Praha
24
article
Především zastavena byla práce v šach-
tách »Juliových« čís. 1—5, krátce na to n
šachtách »Saxonie«, dále »Washingtonových«,
»Alexandrových«, »Gisele«, »Anně« a » Ma
tyldě«. Odtud během včerejšího dne rozštřiía
se po celém ohromném revíru, takže v odpoled-
ních hodinách všechny šachty byly opuštěny.
Včera večer konala se veliká schůze delegáti
českého hornietva z pánve mostecké i duchcov
ské, kde rovněž vypukla stávka a formulovány
požadavky k vládě, jimiž zřejmě projevena pří-
čina stávky.
Žádá se totiž vláda, aby neprodleně za
mezila mocí svou všechny násilnosti na Mo
stecku a Duchcovsku na českých menšinách pá
chané, aby na ochranu českého jazyka u soudů
a úřadů v platnost uvedla via facti Stremay
rova nařízení a aby zejména v otázce školsk
učinila zadost zřízením náležitých škol. Jsou to
tedy požadavky čistě idešlné a jestliže německý
tisk, zejména štvavé jeho plátky »Brüxer Ztg.
a jiné vykřikují do světa, že je to mzdov
stávkové hnutí, je to vědomou lží, kterou za-
stříti se má nacionální motiv tohoto projevu.
Do Mostu svoláno bylo četnictvo a pro-
slýchá se, že povoláno bude i vojsko, aby po-
tlačilo možné nepokoje. Ale hornictvo české,
vědomo si svých cílů, nedá se strhnouti k žád-
ným nerozvážnostem. Chová se úplně klidně
a vyčkává, jak na požadavky, které byly sdě-
leny již do Vídně, vláda odpoví. Báňské ředi-
telství, které vyjednávalo již s delegáty o při-
činách stávky, prohlásilo, že nápravz poměrů
není v jeho moci
Juliův
Washingtonův
Alexandrová
Gisela
Anna
ma
Duchcovsko
Most
Vídeň
Brüxer Ztg
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Sami živíto své utrhače na cli!“ Ke
článku pod tímto záhlavím ve včerejším odpo-
ledním vydání „N. L.“ uveřejněnému píše se
nám z vážené strany: Můžete býti ujištění,
že jste svou výzvou k boji proti mrzkému tisku
německého kasina udeřili na strunu, která se
již ode dávna chví v české veřejnosti pražské,
pro podobnou akci co nejlépe připravené. Byla
by to věčná hanba, aby se tentokráte nezdařila
již jednou pro vždy. Ale nutno jest, přikročiti
k ní s veškerou vážností a houževnatou vytrva-
lostí, zvláště pokud se týče kaváren a hostinců,
v nichž vykládány jsou časopisy německého ka-
sina, jichž sloupce napěchovány krvavými uráž-
kami české národnosti a české Prahy. Jodnotli-
voc v lé příčině zmůže málo a jeho vysteupení,
poněvadž osamělé, mine se účelem. Já doporu-
čuji, aby se v každé kavárně, navštěvované če-
skými hosty, tito dorozuměli a spojili a společ-
ným přípisem ode všech hostů majiteli kavárny
předloženým, žádali za vyčištění místnosti, kle-
rou navštěvují, od časopisů, banobicích českou
národnost, jmenovitě „Prager Taghlattu“, „Bo-
hemie“, „Montagsblattu aus Böhmen“ a mni-
chovské „Jugend“, nezapomínaje prasprosťácké
vídeňské „Musquette“. Nechť se takovému vy-
držovateli prážského, vídeňského a mnichov-
ského zlolajstva dá na srozuměnou, že čeští
hosté jsou odhodláni, najíti si kavárnu, čistou
od podobného hmyzu. Čostným závazkem účast-
níků akce musilo by ovšem být, dodržeti svou
Prager
Bo
Praha
Montagsblatta aus Böhmen
26
article
pohrůžku v případě nevyhovění do poslední
muže, všichni za jednoho, jeden za všecky! N
boť kdyby odešel jeden host, anebo třeba deset,
nebude si takový kavárník mnoho dělati ze
skrovného úbytku, alo hromadný oxodus českých
hostí, kteří by si vybrali novou místnost, prostou
ovšem kasiňáckých reptilií, neminul by se nále-
žitým účinkem. Záleží-li mu na německé hrstce
hostí, kteří jeho kavármu navštěvují vlastně je-
nom v neděli a hodlá-li propustiti své kmenové
obecenstva, kleré navštěvuje jeho lokál po celý
týden každodenně, má na vybranou. Nemusí
při tom trpěti nikdo újmu, ať se Němci schá-
zejí ke svým duchovním hodům ve svých ka-
várnách a Češi rovněž ve svých, vždyť volaji
Němci beztoho po „čistotné rozluce“, nechť se
jim tedy má na tomto poli náležitě ochutnati.
Proč by nemohlo dojíti v Praze na takové roz-
lišení na ryze české a ryze německé místnosti?
Prospělo by to nám, českému obeeonstvu v ne-
jednom jiném ohledu. Viděli bychom na něme-
ckou společnost tak říkajíe lépe a ve svých ka-
várnách nemusili bychom býti obtěžováni něme-
ckým blasitým, ano křiklavým hovorem u sou-
sedních stolů, nesnesitelnými zlozvyky a drob-
nými i hruhými vyzývavostmi této ušlechtilé
společnosti, která činívá pobyt v kavárně, zvláště
v neděli Čechu ponejvíce nemožným. Proveden
této samočinné očisty od banebného tisku ně-
meckého a jeho čtenářstva nestál by víc, než —
Němec
Čech
Praha
27
article
několik těch kroků za roh o něco dále do míst-
nosti, kde bychom byli svoji mezi svými, opa-
třené časopisy našimi a nám sympatickými, kte-
réž nežijí z našeho tuku a nejhanebnějšího
ostouzení. Až dosud podobáme se zajíci, jemuž
se zakousla lasice do týla, kterou nemůže žád-
ným způsobem setřásti, vzchopmež se k energi-
ckému činu, pomozmež sami sobě tam, kde leží
pomoc v našich rukou. Připomínám, že dobrý
příklad v tom směru dali čeští hosté kavárny
na Příkopě, kteří všichni do jednoho opustili
navždy místnost, jejíž majitel urazil je slovy,
že na to, aby česky s nimi mluvil, má sklep-
níka! Myslím, že slovy pronesená urážka platí
neméně než urážka tištěná, a že není místa pro
české hosty tam, kde jsou uráženi ať od majitele,
ať od listů, jež bostům předkládá a na své stény
zavěšuje! Najděmež konočně svou starou hrdosta
vědomí své vlastní důstojnosti, sic se budeme mu-
siti jeden před druhým do své české duše styděti.
Na nedělní schůzi „starých pánů“ v německém
kasině reforent „stálého výboru na ochranu ně
meckých studentů“ spílal českému lidu praž-
skému „zlodějů ze zvyku“, „rváčů“, „rover-
tentů“ a „gesindlu“. Z posluchačstva, sestávají-
cího z německých lékařů a německých advokátů
pražských, bylo na tyto nadávky odpověděno;
„Das ist die tscheehische Volks-
seele!“ (To je duše českého lidu!) Ukažm
přece jednou, jaká je česká duše! Dejme my
na to těmto lidem jednou řádnou českou odpo-
věď, jak jeme s nimi mluvívali jindy!
Ukaž
28
article
— Schreinerův orgán o Schreinerově mini-
sterském nápadnictví. Plzeňský orgán posl. dra
Schreinera, pojednávaje o krisi a jejím řešení,
píše, že podle jeho zpráv dojde k rozhodnutl
teprve po odbyté návštěvě německého císaře ve
Vídni. Zprávy o osobních změnách v kabinelu
Beckově jsou prý vice méně předčasny a právě
nynější okamžik nepovažuje se za příhodný
pro ministra Prada, jejž ministr Prášek tak ne-
omluvitelným způsobem urazil a právě jeho od-
stoupení ozpačil jakožto cenu za své setrvání
v kabinetě. Kdyby však Prade — píše dále orgán
Schreinerův — o němž se již po celé měsíee
píše, že jest úřadu svého syt, měl přece sveje
místo opustiti, přišel by mezi jeho nástupci jako
vážný kandidát v úvahu posl. dr. Schreinera
sice z toho důvodu, že se v něm cení jeden
z nejlepších znalců česko-německých poměrůa
poněvadž, jednalo-li se kdy o zastoupení něme-
ckých zájmů, dr. Schreiner stál vždy na prvním
místě a také proto, poněvadž požívá důvěry
všech německých stran v nejvyšší míře.
Snad také proto, že si dává vlastním svým té-
lesným orgánem provozovati tak skromncu re-
klamu. Řekl-li pak ministr Prášek asi před třemi
nedělemi, že nebude ani minutu společně sedět
v jednom kabinetu s takovým rváčem a štváčem,
jako je Prade, v dru. Schreinerovi obdržel by
každý český ministr kolegu, který co do něme-
cko-nacionálního štváčství zasluhuje jméno
championa pro království české. Kromě této
jeho rutiny doporučují jej ovšem také jeho vele-
známé styky s mnichovskými odbory všeněme
Schreinerův
Schreiner
Prášek
doktor
Vídeň
Prado