ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a9dc5810-7630-11dc-9b43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 105, person 48, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 4. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 304.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v admlnistraci sa měsáe . . . . . sa čtvrt leta . . . . 6 K s dvojí donáškou a maěale 7kei na čtvit Lta . . . . ve dlialkáck 2 K 30 h na něsíc . . . . Poštou: n . . . . . 9 K 60 s dvojí zisilkou na měsíe. . . . . ::.ke n tect nie K doplňovací volbě poslance na radu říš- skou za XI. volební okres Král. Vinohradů do poručuje se pp. voličům za kandidáta pan- JUDr. Ed. Koerner, advokát a zemský poslanee v Praze čp. 653 21 Volba koná se 12. listopadu 1908. V Král. Vinohradech, 30. řijna 1908. Národní volební výbor občanů vinohradských.
Král JUDr Ed Koerner Praha rada říše
5 article Vídeň a Petrohrad.
Vídeň a Petrohrad. Londýnská zpráva telegrafická zabývá se posledním článkem »Timesů«, v němž světoznámý časopis tento, navazuje na po měry balkánské, vyslovuje své přesvědčení že lze snadno při dobré vůli se vyhnouti válce a zároveň ubezpečuje, že skutečně na všech stranách převládá takováto dobrá vůle výslovně pak poukazuje na mírumilovnos císaře Františka Josefa. V této souvislosti výklad londýnského listu může míti na mysli pouze smírné vy- pořádání oněch záležitostí, kteréž prohlá šením království bulharského a annex! Bosny a Hercegoviny, jakožto událostí, vybočujícícl z rámce smlouvy berlínské, octly se na po řadu vyjednávání díplomatického, kterěž maj dospěti ke svému formálnímu zakončení na konferenci signatárních mocností. Diplomacie dala se ve příčině té dvojím hěrem, jednak snažila se umožniti sestu Konference, jednak zjednati pro ni dohodu mezi předními interesenty. Zprvu vystoupilo Turecko s myšlenkou konferenční, když všal diplomacií středoevropskou započalo se jed- nati o bezprostřední dohodnutí mezi. Ture- ckem a Rakousko-Uherskem, pokud se týče Bulharskem, zbyl vlastně jakožto největší horlitel pro konferenci ruský ministr zahra- ničný Izvolský, kterýž za příčinou tou na- vštívil všecka hlavní politická střediska. zvláště Paříž, Londýn a Berlín. V období tom zvěděla veřejnost, neznámo dosud čím přispěním, o programu prý takto smluveném než v zápětí se správnost toho sdělení po přela, a celkem z rozprav, u té příležitost konaných, vyšlo na jevo, že samo stano visko hlavních interesentů ke konferenci se dle povahy diplomatického vyjednávání me nilo.
František Josef Vídeň Petrohrad Bosna Hercegovina Turecko RakouskoUhersko Bulharsko Paříž Londýn Berlín Timesy
6 article
Tak Turecko, přerušivši přímé vyjedná- vání s Rakousko Uherskem, vrátilo se opět k původní své myšlence konferenční; veřejné minění ruské pak co nejrozhodněji opřelose tomu, aby do programu konference byla také pojata otázka uvolnění plavby válečných lod Dardanellami, protože by to musilo v jižním Slovanstvu vzbuditi zdání, že by Rusko chtělo dosíci pro sebe výhod z jeho stísněné situace Čím déle trvalo jednání o obsah pro gramu zamýšlené konference, tím pevněji se ustalovalo ve veřejném mínění ruském pře- svědčení, že okružní cesta ruského ministra zahraničních záležitosti, aby konference se uskutečnila, nenáleží k nejšťastnějším pod- nikům diplomacie ruské a tím větší se ozýval proti jeho politice odpor jak na slovanském jihu, tak na Rusi samé. Izvolský ovšem dosáhl souhlasu pro svůj program jak v Paříži tak v Londýně, ale tento souhlas byl pouze formální. Ve věci samé na př. Francie první uznala annex Bosny a Hercegoviny za hotovou událost Anglie sice diplomaticky pracovala jak v Caři hradě, tak ve státech srbských na Balkáně. ale dle všeho přímý závazek pro konferene na prospěch srbského národa na se vzíti nehodlala. A když nedávno týž londýnský list trvání evropského míru skládal na bedra diplomacie ruské, jako dle výše vzpomenu- tého telegramu nyní se obrací na Vídeň, uveřejněna byla v petrohradském »Novém
Turecko Rakousko Uhersko Rusko Rus Paříž Londýn Francie Bosna a Hercegovina Anglie Balkán Vídeň
7 article
Vremeni« ostrá odpověď, z níž uvádíme tato místa: »Vzpomínky věcí minulých (narážka na nedávna odhalení o císaři Vilémovi), at se týkají Burů anebo naší války japonské, do přítomnosti zasáhnouti nemohou; v poli lice životní tepna bije velmi rychle a kdo by zůstal u staré zloby, vždy se omešká Sblížilo-li se Rusko s Anglií, nestalo se t proto, že jsme zapomněli na japonskou válku, ale proto, že v nynější chvili považujeme tuto potitickou kombinaci za prospěšnou máme právo, aby Angličané svým chováním to také osvědčovali a nehlásali již napřed, že z toho sblížení nám Rusům nijaký úspěch nekyne. To můžeme žádati, aby nás anglické listy netlačily do náručí Berlina. Naše poli- tika jest v daném okamžiku velmi prosta my sami se k válce nechystáme a Anglii do ní nepobízíme, naše přání týkají se pouze potřeb srbského národa.« Odjinud jest známo, že přání ona s týkala náhrady Srbsku a Černé Hoře rozší- řením jejich území a uvedení na program konference i annexe Bosny a Hercegoviny s právem posouditi ji. V Berlíně ve příčině této se zachoval k záměrům Izvolského potud jasněji než v Paříži a v Londýně, že mu přímo ozná mili, že ve věci té půjdou za jedno s Rakousko Uherskem a tedy uznají to, na čem se do hodne Izvolský s bar. Aehrenthalem. Závisí tudíž osud konference na tom jak dopadne vyjednávání mezi Vídní a Pe trohradem. Přistoupíli Rakousko Uhersko a s ním i Německo na požadavky ruské, sejde se konference, odmítne-li je však či prohlásí-li že by se nezůčastnilo konference s tako- výmto programem, konference by se vůbec
Vilém Angličan Rus Rusko Anglie Berlín Srbsko Černá hoře Bosna Hercegovina Paříž Londýn Rakousko Uhersko Vídeň Německo
8 article
nesešla a Rusko by neuznalo annexi Bosny a Hercegoviny. Takto se tudíž sešel ruský zahraničný ministr opět s veřejným míněním ruským v tomto kruhu myšlenek pohybovati se bude případný jeho výklad v Hosudarstvenné dumě. Jak zachová se k této změně stanoviska náš hlavní spojenec, Anglie, táže se ka detská »Rěč«. Otázka konference byla o samého počátku otázkou formální a ani nyní se vláda ruská konference neodříká; Izvol- ský však nikde nijakých závazků nepřevzal. že bude souhlasiti s annexí, že se zřekne náhrady pro Srbsko a Černou Horu, anebo že se spokojí s obmezeným programem kon- ferenčním. S tímto vývojem otázky konferenční souvisel i pobyt srbského následníka trůnu v Petrohradě potud, pokud přitomnost jeho poskytla veřejnosti ruské příležitost, aby sta novisko ruské ve věcech jihoslovanských zdůrazaila. Teleg agentstvo petrohradské pak shrnulo výsledek pobytu srbského po- selstva v Petrohradě v tato slova: Nasled ník trůnu mohl za svého pobytu zde nabýti přesvědčení, že ruské vládní kruhy chovají k Srbsku plnou přízeň a jsou hotovy po skytnouti Srbsku mravní podporu, kteráz však přímo na tom závisí, vyhnou-li se vše likému neopatrnému a nepředloženému kroku kterýž by měl v jistém smyslu ráz vyzý vavosti. Stejně vřelé sympatie Srbové shledal i v kruzích společenských, které je rovněž vybízely k rozvaze a potřebě zachování klidu. Zvláště šťastně to vyslovil předseda dumy Chomjakov v telegramu zaslaném předsedovi srbské skupštiny, že jedině mírne rozřešení krise zabezpečí trvale bu- doucnost Slovanstva.
Srba Chomjakov Rusko Bosna a Hercegovina Anglie Srbsko Černá Hora Petrohrad
9 article
Čásť vídeňského tisku považuje již za jisté, že Rusko těmito svými projevy staví se nepřátelsky proti Rakousko Uhersku, šíří zprávy, jako by car byl závazně přislibil Srbům, že annexi Bosny a Hercegoviny ne uzná i navazuje na domněnky tyto různé prozatím přepjaté úvahy. I ruské »Birž. vě domosti« sice hlásají: Ať s konferencí či bez ní nastávají důležitá vyjednávání, na nichž závisí otázka zachování míru, ale ostatní petrohradské časopisy jsou přesvěd- čeny, že k uklidnění jižních Slovanů stačí, když otázka annexe zůstane otázkou otevře- nou. Jinak praví: Rusko nemůže řešiti ofuzku srbskou za Srby, avšak musíme Srbům věřiti, když praví: neschválení annexe jest jediným prostředkem, aby Srbsko ne- bylo dohnáno k sebevraždě. Rusko dle toho svou politiku upravuje; v tom není nic dobrodružného, s čím by Anglie nemohla souhlasiti. Těchto otázek a poměrů týká se zajisté článek »Timesů«, telegraficky ohlášený. Plného světla dostane se asi veřejnosti ve dnech nejbližších, ježto dle zprávy petro hradské odpověď carova na vlastnoruční list panovníkův ve příčině annexe Bosny a Her cegoviny, s níž vyčkáváno, až se Izvolský vrátí ze své okružní jízdy, byla již do Vídně zaslána, o čemž učiněno sdělení rakousko- uherskému velevyslanci při carském dvoře. hr. Berchtholdovi při předvčerejším slyšení jež se proto tak opozdilo.
Srba Izvolský Rusko Rakousko Uhersko Bosna Hercegovina Srbsko Anglie Vídeň Timesy
10 article Osnova zákona
Osnova zákona o starobním a invalidním pojištěni dělníků, malorolníků, maloživnost- níků a maloobchodníků vládou předložena. Z Vídně, 3. listopadu. Když projednával se v poslanecké sně movně pilný návrh, vyzývající vládu, aby podala osnovu zákona, kterým se pojišťuje děl- nictvo pro nedělnost a stáří, prohlásil jménem kabinetu bar. Becka ministr vnitra svob. p Bienerth, že osnova pojišťování takového bude předložena poslanecké sněmovně po jejím se- stoupení na podzim dne 3. listopadu. Poněvadž však počátek nynější kampaně odložen o dva týdny a vláda cítila se povinnou dostáti slovu veřejně danému nejen zástupcům dělnictva, nýbrž také jiným vrstvám, pro které pojišťování toto bude platným — jsou to majitelé malých usedlostí maloživnostníci a maloobchodníci kteří nazývají se v osnově spol-čným jménem o soby samostatné — stalo se tak dnes. Bar. Bienerth oznámil předsled- nictvu poslanecké sněmovny, že ve všíformě osnovu zákona o vše- obecném pojišťován! pro neděl nost a stáří předkládá, zároveň pak rozeslal dnes večer k publikaci tresť veliké této sociální reformy, jejíž společenský dosah jes stejně veliký jako finanční. Obšírný výtah osnovy zákona nalezne čtenář v čele naší národo- hospodářské přílohy dnešního listu.
Beck Bienerth Vídeň poslanecký sněmovna
11 article Světový skandál Německa.
Světový skandál Německa. Poslední aféra Vilémova roste do rozměrů pravého světového skandálu. Celý svět píše o n a celý svět jednomyslně volá: Na pranýřl I poslední hodiny ještě přinášejí nová odhalení. kterými se situace německého císaře stížilaa zhyzdila přímo i po stránce morál ni Dokázáno mu dnes, že dušuje se svým »od věkým« přátelstvím k Anglii mluvil holo u přimou neprav du. S nepravdou v ústech
Německo Anglie
12 article
»povýšeného« suveréna, jenž neustal po dvace let poddaným svým hlásati a kázati, by se drželi přísně a věrně zákonů božích, jak se to zove? Licoměrností a farizejstvím nesmím to ovšem nazvati . .. Petrohradský dopisovatel »Tlimesů« sdě- luje totiž s listem svým dle nejlepších pramenů že v době, kdy Anglie v Africe jižní klidila porážku za porážkou, Německo učinilo po- kus veštvati Rusko do války s Anglii. Německo podněcovalo Rusy k de monstracím a operaciím ve středn Asii, jimiž by bylo bývalo ohro- ženo britské panství v Indii. Na štěstí pro svět slovanský Rusko nepři- stoupilo aspoň tenkrát na diversi, kterou bylo by Německo nabylo v Evropě volných rukou, jako jich nabylo, bohužel, na čas ašpoň za ne blahé války s Japonskem, do níž dalo se v hnati rovněž Berlinem a kterouž ukoněil s roz myslem pravým Eduard VII., jenž vytušil dobře odkud věje vítr.
Rus Eduard Anglie Afrika Německo Rusko Asie Indie Evropa Japonsko Berlín
13 article
Jlné odhalení přináší »Matin«. Před více nežli sedmi lety př šel kn. Radolin do za- hraničného úřadu v Paříži a prohlásil Delcasséovi že jest čas teď hledati sblížení mezi Německem a Francií. Delcassé naléhal na Loubeta a Waldeck Rousseaua, presidenty republiky i vlády, aby dal na to odpověď Německu. I bylo toto otázáno co se státi má, čeho si Německo za to přeje Odpověď ale nebyla již ani dána. Snad zatln Vilém čekal opět již jiné změny v mapě svě tové, aneb kníže Bülow také tuto notu fran couzskou zapomněl čísti .. Roku 1904 Délcassé sdělil obsah franko anglické úmluvy o Marokku knižeti Radolnu dřive nežli jinému vyslanci a on podal určit o něm zprávu do Berlina. Přes to necstýchala se německá diplomacie a dvůr před veřejnost evropskou hlásati, že Anglie a Francie kuly pikle proti Německu za jeho zády. Mluvčí anglické veřejnosti ovšem za to vše si dnes řádně na Německu ukájí žáhu svou Listy anglické nešetří jména německého teď nie již a zvou zvláště i pověstné vysvětlen »Nordd. Allg. Zlg.« pravým skandálem svěťovým. Všechny státy, tak plší, mus býti trvale znepokojeny, kdyžtě Německo vyři zuje nejdůležitější akta státní, že nemohou vlády jiné nikdy žádati, zdaliž se notám a sdělením jejich věnuje v Berlině vůbec vážná péče a dn kladné prozkoumání.
Delcassé Waldeck Rousseau Vilém Bülow Paříž Německo Francie Maroko Berlín Anglie
14 article
Tisk japonský soudí ještě přisněji. Zde na dálném Východě vyvolal Nemecko prot sobě duchy, jž 5mhou býti mu jednou velminebezpečný mi. Jemu i jeho državám východoastijským V samých německých obehodních kruzích Japonsku slib Viléma II., že nabí ze Anglii své lodi proti Japonsku nešikovné slibu toho odhalení vyvolalo živý nepokoj a pravé zděšení Pokusy zjednati v Japonsku půdu něme- ckému vlivu, jsou výroky cí ařovými úplně zmařeny. Japonský tisk kritisuj projev Vilémův co nejostřeji. »Jijí Shimpo« praví, že Japoncům hrozby císařovy musí býti výstrahou nejvážnější. Oliciosní »Ja- pon Times« praví pak, že Japonsko musí být před Německem neustále na stráži. Z ruského tisku píše dnes »Slovo«: Musili bychom se smáti šprýmovnému konci nešťastného aktu, kdyby věc nebyla tak příliš vážnou již. V Něme- cku dle slov císaře sama: »Sic volo, sic iubeo!e jest ústavnost jenom zdánli- vou. Ve věcech vnějších doka zuje Vilém čirý absolutism. Proto se zhostil Bismarka. když opíral se jeho záluskům samovládným. Od té doby Německo kleslo ve své světové roli. Bülow nikoli poprvé musí krýti těžké chyby císařovy. Osobní režim Vilémův o třás německou ústavností a zbavil Ně mecko prestiže v politice mezlnárodní.
Vilém II Vilémův Shimpo Japonec Vilém čirý Bismark Bülow Japonsko Anglie Německo Times
15 article
»Novaja Rus« praví, že vysvětlen »Nord. Allg. Zlgu.« jest příliš hloupě, než aby mu politikové věřili, A ani člověk prostý tako vým bulikům neuvěří. Trochu ostrý tento ruský vzkaz do Berlína, ale zdravý, velmi zdravý. I v Paříži také dnes soud nad aférou německou jest přímo zdreující. »Horší než ztracená bitva jsou pro Německo berlinská odhalení«, tak vyslovuje v Paříži sama jistá německá osobnost před zpravodaji svůj soud vlastní. A připojila politování, že císař uchyluje se k takovým soukromým experimentům a že udržuje sám šlendrián v úřadech nej vyšších. V »Gi! Blasu« vypravuje berlinský jeho dopisovatel, že odhalení nebylo způsobeno ne- šikovností v úřadě zahraničním, nýbrž, že za. kládalo se na velkolepém »tajném« plánu, jak byli jej Vilém a Bůlow spolu smluvili. Bülow sám prý pracoval na úpravě publikace v »Daily Telegraphu«. Ale výsledky byly ovšem zcela jiné, nežli tyto dvě hlavy veleprozíravé čekaly. Obavy Francie před machiaveli- stickou chytrostí německé poli- tiky od týdne úplně zmizely a vystřídány jsou pocitem škodolibé radosti. Pouze Jaurěs slzy tajně ront, že aférou tou oddálen jest opět prý jeho cil: sblížení Francie s germanismem Ukazuje se tedy, že jsme tohoto největšího fra- zéra Evropy s nádechem socialist ickým a s kle- rikální domácností vždy dobře cenili a pojímali V italském tisku také dnes soudl,že jest brzký odstup kancléřův nezbytný, ač chtě jen svým jménem krýti těžké chyby císařovy. Z belgického novinářstva »Independance Belge« soudí, že neodvislost zahraničné politiky německé jest chybou těžkou, která nemůže bez škod pro Německo dále potrvati. »Etoile Belge« praví pak, že vysvětlení kaneléřovo škodí ně- mecké vážnosti ještě vic, nežli kdyby se bylo
Vilém Bülow Jaurěs Belge Novij Rus Berlín Paříž Německo Francie Evropa
16 article
soudilo, že běží o osobní nerozvážný kousek císařský. »Berliner Tagblatt« tvrdí dnes, že rukopis cfsařského interviewu poslal Bůlowu do Norder- neye s dopisem vlastním vyslanec svob. p. Je- nisch, jenž obyčejně Viléma II. na cestšch do- provázl. Jenisch doporučil prý Bülowu bedlivé čtení, ale jelikož byl psán málo čilelně a na množství čtvrikách papíru, Bülow svěřil ho ku přečtení německému vyslanci v Hasgu, jenž h o své újmě poslal do zahraničného úřadu ber linského ku prozkoumání, kde se ale za dovo- lení představených dostal do rukou úřadniku podřízenému. Timto ale dle dnešní verse nen prý leg rada Estournaux Müller i Jenisch chtěj prý nyní demisi podati. Kniže Bůlow, t. č. ještě kaneléř německ říše, svolává na kvap výbor spol- kové rady pro vnější věci, kde učiní pry důvěrná sdělení. V rišském sněmu německém jenž se již zejtra sestoupí, nehodlá se slova ujati a to ani k otázce východní. Francouzský vyslanec Cambon měl včer rozmluvu dlouhou s Bůlowem o marockém sporu, skandální aféry prý se ale ani slovem nedotekl. Je li tomu tak, chtěl dáti snad vyso kým osobnostem berlinským jemnou lekci o tom co jest taktem v politice mezinárodní. Zvláštní dopisovatel »Matinu« upozorňuje, že př obdivu, kterým se těšil dosud Vilém II. v kru- zích pangermánských a při přísnosti německých soudů vůči urážkám císařské osoby je j edno- myslné odsouzení skutku císařova lidem faktem nad jiné významným.
Vilém II Bülow Estournaux Müller Jenisch Cambon Matin Berliner Tagblatt
17 article
Dle dopisovatele toho lze čekati z Berlína ještě další odhalení úžasn a události překvapující Rozechvéní jes tak mocné, že zvláštní vydání listů s pověstným výkladem kancléřovým bylo v několika minutách rozebráno publikem Ve čtvrtek chtějí veškeré strany říšského sněmu kromě několika nejvlád nějších poslanců národně-liberálních podati n sněmu ostrou interpelaci, o níž rokováno bude jistě po několik dnl. Budou v ní klásti kan cléři tyto otázky: Byl zpraven kanelet v čas o krocich císařových, o nichž zmiňají s dnes též světoznámá odhalení? Ne-li, chee-l převzlti za ně zodpovědnost? Byl-li ale zpraven. proč nezamezil provedení kroko těch, jež musily úetu a vážnost Německa velice poškoditi?
Berlín Německo
18 article
Za debaty ve sněmu dokáže se prý též, že nikoliv. Rusko a Francie, nýbrž Němacko ujal se za války burské samo inicialivy proti Aegli (Viz nahoře již náš citát z »Timesů«.) A v in- terpelaci dokáže se prý též kancléři, že naopak Delcassé, ředitel francouzské pohiliky, ve dvou dobách osvědčil Německu smířlivost, an i ochotu srdečnou. Na Francii nemohlo prý si tudiž Německo stěžovati. V berlinském »Tagu« uveřejňují leg. rada Rath a dr. Hugo Böttger o aféře té dva články, v nichž se pokoušejí císaře i kaneléře hájiti. Vrátíme se k nim zevrubněji, jsouce dnes návalem jiných látek domácích místem obmezení Ale i dr. H. Böttger musí připominati VilémuIl slova rakouského císaře Fran tiška, tuhého jinak obhájce absolutismu: »Dnes chtějí i ná ro d ově něco znamenatil Marné ale připomínky, Vilém II nedbal této zásady a nebude jí ani příště dbáti i po všech zkušenostech trpkých. Sama jeho po vaha samovládná mu to nedovolí. Nad ní nebude triumfovati nikdy. On, jenž na svém sklonu k caessrismu nikdy neučil se ovládati Avšak právě v tom tkví pro Německo zárodky větších ješté nebezpečí v budoucnosti. Vilém dovedl říši svou ke skvělé osamocenosti. Ale v dnešní situaci mezinárodní osamocenost ta ukazuje jen k jednomu konci skvělé dráhy caesarovy! A ten jest debacle blízký plný rozvrat jeji!
Rath doktor Hugo Böttger H Böttger Fran tiška Vilém II Vilém Rusko Francie Německo Timesy
19 article Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně Poplašné zprávy o náhlém vpádu rakouských vojsk do Srbska. Z Bělehradu, 3 listopadu. (K k.) Věera o 9. hod večer bylo nařízeno jed- nomu pěšímu pluku, dvěma ška- dronám jízdy a jedné baterii, aby ihned vytrhly ke Grotee Opatření to vzbudilo v městě ne- obvyklý rozruch a zavdalo podnět k nejrůznějším pověstem. O události samé byla vydána zpráva: Vzrušení, jež zavládlo včera večer v Bělehradě a zavdalo po- dnět k četným znepokojivý m telegramům dopisovatelu jednotlivých časopisů bylo vzbuzeno pověstí o ná- hlém útoku Rakousko- Uherska na Srbsko. Pověst tato okázala se později bezpod- statnou. Poněvadž Srbsko počíná si v každém směru korrektně, vzbadily tyto pověsti Jen chvil- kové vzrušení. Včerejší náhlý od- chod vojska bělehradské posádky byl bezpečnostním opatřen í m, k němuž došlo se zřetelem na zavládnuvší vzrušení (P). Schůze skupštiny byla svolána na základ již mnohem dřivějšího usnesení, poněvadá skupština přes to, že pro nedohotovený posue rozpočet státní na r 1908 jest odročena, scház se občas, aby dostalo se ji informacl. Stánovisko Srbska lze označiti a zahrnouti v několika slo vech: Srbsko vyčkává, jednajíc korektně, roz hodnuti koference velmocl. V drobnén pa vurjit rnnní číslo e sobě . . . za 9 odpoledni . . . . . . . z8 2 Ve úlialkách na venkověi ranní člslo. . . . . . . . 10 odpolodní . . . . . . . . 4i Inserálv plati se hetově napřel Předplacení a lnserty příjíná ndimnini- strnce v Marianské ulicl č,a. Tam naekárejí se též rečskre tiskárna s expudice „Nárudnich Listů E-koplsy so nevratuji.
Balkán Srbsko Bělehrad Rakousko Uhersko
20 article
slo r
21 article
Z kruhů vládních zprávy ty byly však de- mentovány. Také na vídeňskon bursu došly včera zprávy o náhlém vtrbnutí tří pluků rakouských přes hranici srb- skou. Naše zprávy Sp. Z Bělehradu, 3. listopadu. (Pův. tel. »N L«) Poslanci nepřítomní v Bělehradě vy- zváni předsednictvem — dle dřívějšího sněmov- ního usnesení — vrátiti se, aby dnes o 5. ho- dině odpolední zúčastnili se schůze skupštiny. Na jednacím pořadu bude rozpočet a možná i vnější politické otázky. Kolují pověsti, že hlavní město státu bude přeloženo z Bělehradu do vnitř Srbska. Včera vypravovalo se, že rak.-uher vy- slanee Forgach odevzdal srbské vládě notu, která zni jako ultimatum, ale o 9. hod. vač. ji zas odvolal. Večerem bylo občanstvo znepokojeno, když vojsko pěsí, jízda a rychlostřelná děla táhly dolů k Dunaji a na Savu do postavení, kde vojsko sousedního státu také střeží hranice. Dnes oznámeno úřadně, že je to krok pro bezpečnost státu, a že Srbsko dle přá- telské rady Anglie, Francie, Ruska a Ilalie vyčká usnešení konferonce velmocl, větíe v jejich spravedlnost.
Forgach Bělehrad Srbsko Dunaj Sava Anglie Francie Rusko N L
22 article
Srbsko se chovalo korektně. Z Bělehradu, 3. listopadu. (Z úřadního pramene srbského.) Na přátelské rady, které dali srbské vládě zástupcové Anglie, Ru- ska, Francie a Italie, aby v zájmu míru se zdržela všelikého opatření, jež by mohlo porušiti mír, odpověděla vlá d srbská, že přes rozechvění veřejného mínění, ostatně velmi pochopitelné ho Srbsko se chovalo korektné. Srbsko věři ve spravedlnost velmocí a očekává sprave- dlivé rozhodnutí o reklamacích, které vyložilo v notě, podané 7. října mocnostem Odpověď cara Rakousku. Z Petrohradu, 3. listopadu. (K. k.) V prů- běhu včerejšího slyšení rakousko-uherského vele- vyslance hr. Berchtolda u cara Mi kulá se. které mělo velmi srdečný ráz, bylo velevyslanei sděleno, že odpověď cara Mikuláše císar rakouskému dojde v nejbližších dnech do Vídně, aby ruským diplomatickým zá- stupcem ve Vídni byla odevzdán na patřičném místě.
Berchtold Mikuláš Srbsko Bělehrad Anglie Francie Rakousko Petrohrad Vídeň
23 article
Z albanských krajů. Ze Skadru, 3. listopadu. (K. k) Katoli eké obyvatelstvo severo-albánských hor nemá ještě jasného poněti o ústavě, ač všichni přý složili postupně přísahu na ústavu. Mnozí mysli, že jedná se o čistě albánskou národní záležitost. V tomto přesvědčení jsou utvrzováni tím, že nyní jsou dovoleny zakázané dříve výkřiky: »Ať zije Albánsko!« nebo »Ať žije svoboda!« O- prá- vech a povinnostech ústavních panují rovněž nejasné představy. Nikdo nevěří v rovnoprávnost s mohamedány. K tomu přispěl podstatně po- zvolný úpadek vážnosti mladotureckého výboru, jakož i to, že výbor naložil spatně s některými stlžnostmi obyvatelstva. Objednávky pro srbskou armádu pp. Z Moskvy, 2. listop. (Zvl. telg »Nár. Listů«.) Přijel sem z Bélehradu p. Čedom rov, aby u ruských firem objednal pro srbskou armádu šest milionů metrů plátn a tři miliony metrů sukna. Objed- návky jsou učiněny s tou podmínkou, že firmy zboží samy až na místo dodají, protože srbská vláda nemůže se zaručiti, že by nebylo skon- fiskováno, kdyby šlo do Srbska přes území ra- kousko uherské. Z Moskvy p. Čedomirov jede na Urál, kde učiní pro srbskou vládu ob- jednávky u tamějšlch metalurgi- ckých závodd. Pamětný spis srbských žen, ženám ruským, francouzským, anglickým italským.
Skadr Moskva Srbsko zboží Urál
24 article
Paní, srbské ženy jsou hluboce uraženy porušením berlinské smlouvy. Duslce svůj bol, svůj pláč, svou nekonečnou lásku, zavilou hluboký smutek, nad nebezpečím, které hro našemu národu, obracíme se na vás, ženy kul- turné Evropy, s tímto pamělným spisem, aby- chom daly výraz bolesti a zármutku svých duší a položily protest proti urážce, zadané celému srbskému národu. Jsouce přesvědčeny, že i vy hořite stejnou láskou za svobodu, spravedlnost a mravnost jak ve vnitřním národním, tak i ve vnějším mezi- národním životě, srbské ženy posílají vám, paní. tento list a žádají vás, abyste připojily svůj hlas k jejich protestu proti tomu, že Rakousko- Uhersko záborem Bosny a Hercegoviny dopustilo se v mezinárodním životě skutku, kterého by nikdo nesměl dopustiti v životě soukromém, n- chtěl li by, aby všichni čestní lidé přerušil s ním styky. Ssutek tento úím krutěji se dolýk nás, srbských žen, any vidíme, že jím se mus zastaviti individualný i intellektuslný rozvoj všeho našeho národa. Uražené a bolestí rozechvěné Srbky vzná- šejí na vás, sestry milé, vřelou prosbu, abyste svým něžuým, srdečným a rozhodným způsobem přiměly své bratry, syny a muže, aby se všemi silami opřeli porušení té mezinárodní smlouvy. kterou svými podpisy potvrdili a zavázali s šetřiti. Zasaďie se u nich, aby chovali ve svate úctě právo a smlouvu, a statečně se opřeli tomu, kdo je ruší, a místo práva zákonného zavádí právo pěstil Srbský národ a s ním srbská žena a majka již deset věků stojí na stráži brány východu, ona zachránila vás, ženy západní Evropy, abyst mohly žíti pokojně, kulturně a hospodářsky-
Srbka RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Evropa žena koutturné Evropa