1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 4. listopadu 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v admlnistraci
sa měsáe . . . . .
sa čtvrt leta . . . . 6 K
s dvojí donáškou
a maěale
7kei
na čtvit Lta . . . .
ve dlialkáck
2 K 30 h
na něsíc . . . .
Poštou:
n . . . . . 9 K 60
s dvojí zisilkou
na měsíe. . . . .
::.ke
n tect nie
K doplňovací volbě poslance na radu říš-
skou za XI. volební okres Král. Vinohradů do
poručuje se pp. voličům za kandidáta pan-
JUDr. Ed. Koerner,
advokát a zemský poslanee v Praze čp. 653 21
Volba koná se 12. listopadu 1908.
V Král. Vinohradech, 30. řijna 1908.
Národní volební výbor
občanů vinohradských.
Král
JUDr
Ed
Koerner
Praha
rada říše
5
article
Vídeň a Petrohrad.
Vídeň a Petrohrad.
Londýnská zpráva telegrafická zabývá
se posledním článkem »Timesů«, v němž
světoznámý časopis tento, navazuje na po
měry balkánské, vyslovuje své přesvědčení
že lze snadno při dobré vůli se vyhnouti
válce a zároveň ubezpečuje, že skutečně na
všech stranách převládá takováto dobrá vůle
výslovně pak poukazuje na mírumilovnos
císaře Františka Josefa.
V této souvislosti výklad londýnského
listu může míti na mysli pouze smírné vy-
pořádání oněch záležitostí, kteréž prohlá
šením království bulharského a annex! Bosny
a Hercegoviny, jakožto událostí, vybočujícícl
z rámce smlouvy berlínské, octly se na po
řadu vyjednávání díplomatického, kterěž maj
dospěti ke svému formálnímu zakončení na
konferenci signatárních mocností.
Diplomacie dala se ve příčině té dvojím
hěrem, jednak snažila se umožniti sestu
Konference, jednak zjednati pro ni dohodu
mezi předními interesenty. Zprvu vystoupilo
Turecko s myšlenkou konferenční, když všal
diplomacií středoevropskou započalo se jed-
nati o bezprostřední dohodnutí mezi. Ture-
ckem a Rakousko-Uherskem, pokud se týče
Bulharskem, zbyl vlastně jakožto největší
horlitel pro konferenci ruský ministr zahra-
ničný Izvolský, kterýž za příčinou tou na-
vštívil všecka hlavní politická střediska.
zvláště Paříž, Londýn a Berlín. V období
tom zvěděla veřejnost, neznámo dosud čím
přispěním, o programu prý takto smluveném
než v zápětí se správnost toho sdělení po
přela, a celkem z rozprav, u té příležitost
konaných, vyšlo na jevo, že samo stano
visko hlavních interesentů ke konferenci se
dle povahy diplomatického vyjednávání me
nilo.
František Josef
Vídeň
Petrohrad
Bosna
Hercegovina
Turecko
RakouskoUhersko
Bulharsko
Paříž
Londýn
Berlín
Timesy
6
article
Tak Turecko, přerušivši přímé vyjedná-
vání s Rakousko Uherskem, vrátilo se opět
k původní své myšlence konferenční; veřejné
minění ruské pak co nejrozhodněji opřelose
tomu, aby do programu konference byla také
pojata otázka uvolnění plavby válečných lod
Dardanellami, protože by to musilo v jižním
Slovanstvu vzbuditi zdání, že by Rusko chtělo
dosíci pro sebe výhod z jeho stísněné situace
Čím déle trvalo jednání o obsah pro
gramu zamýšlené konference, tím pevněji se
ustalovalo ve veřejném mínění ruském pře-
svědčení, že okružní cesta ruského ministra
zahraničních záležitosti, aby konference se
uskutečnila, nenáleží k nejšťastnějším pod-
nikům diplomacie ruské a tím větší se ozýval
proti jeho politice odpor jak na slovanském
jihu, tak na Rusi samé.
Izvolský ovšem dosáhl souhlasu pro svůj
program jak v Paříži tak v Londýně, ale
tento souhlas byl pouze formální. Ve věci
samé na př. Francie první uznala annex
Bosny a Hercegoviny za hotovou událost
Anglie sice diplomaticky pracovala jak v Caři
hradě, tak ve státech srbských na Balkáně.
ale dle všeho přímý závazek pro konferene
na prospěch srbského národa na se vzíti
nehodlala. A když nedávno týž londýnský
list trvání evropského míru skládal na bedra
diplomacie ruské, jako dle výše vzpomenu-
tého telegramu nyní se obrací na Vídeň,
uveřejněna byla v petrohradském »Novém
Turecko
Rakousko Uhersko
Rusko
Rus
Paříž
Londýn
Francie
Bosna a Hercegovina
Anglie
Balkán
Vídeň
7
article
Vremeni« ostrá odpověď, z níž uvádíme tato
místa: »Vzpomínky věcí minulých (narážka
na nedávna odhalení o císaři Vilémovi), at
se týkají Burů anebo naší války japonské,
do přítomnosti zasáhnouti nemohou; v poli
lice životní tepna bije velmi rychle a kdo
by zůstal u staré zloby, vždy se omešká
Sblížilo-li se Rusko s Anglií, nestalo se t
proto, že jsme zapomněli na japonskou válku,
ale proto, že v nynější chvili považujeme
tuto potitickou kombinaci za prospěšnou
máme právo, aby Angličané svým chováním
to také osvědčovali a nehlásali již napřed,
že z toho sblížení nám Rusům nijaký úspěch
nekyne. To můžeme žádati, aby nás anglické
listy netlačily do náručí Berlina. Naše poli-
tika jest v daném okamžiku velmi prosta
my sami se k válce nechystáme a Anglii do
ní nepobízíme, naše přání týkají se pouze
potřeb srbského národa.«
Odjinud jest známo, že přání ona s
týkala náhrady Srbsku a Černé Hoře rozší-
řením jejich území a uvedení na program
konference i annexe Bosny a Hercegoviny
s právem posouditi ji.
V Berlíně ve příčině této se zachoval
k záměrům Izvolského potud jasněji než
v Paříži a v Londýně, že mu přímo ozná
mili, že ve věci té půjdou za jedno s Rakousko
Uherskem a tedy uznají to, na čem se do
hodne Izvolský s bar. Aehrenthalem.
Závisí tudíž osud konference na tom
jak dopadne vyjednávání mezi Vídní a Pe
trohradem.
Přistoupíli Rakousko Uhersko a s ním
i Německo na požadavky ruské, sejde se
konference, odmítne-li je však či prohlásí-li
že by se nezůčastnilo konference s tako-
výmto programem, konference by se vůbec
Vilém
Angličan
Rus
Rusko
Anglie
Berlín
Srbsko
Černá hoře
Bosna
Hercegovina
Paříž
Londýn
Rakousko Uhersko
Vídeň
Německo
8
article
nesešla a Rusko by neuznalo annexi Bosny
a Hercegoviny.
Takto se tudíž sešel ruský zahraničný
ministr opět s veřejným míněním ruským
v tomto kruhu myšlenek pohybovati se bude
případný jeho výklad v Hosudarstvenné
dumě.
Jak zachová se k této změně stanoviska
náš hlavní spojenec, Anglie, táže se ka
detská »Rěč«. Otázka konference byla o
samého počátku otázkou formální a ani nyní
se vláda ruská konference neodříká; Izvol-
ský však nikde nijakých závazků nepřevzal.
že bude souhlasiti s annexí, že se zřekne
náhrady pro Srbsko a Černou Horu, anebo
že se spokojí s obmezeným programem kon-
ferenčním.
S tímto vývojem otázky konferenční
souvisel i pobyt srbského následníka trůnu
v Petrohradě potud, pokud přitomnost jeho
poskytla veřejnosti ruské příležitost, aby sta
novisko ruské ve věcech jihoslovanských
zdůrazaila. Teleg agentstvo petrohradské
pak shrnulo výsledek pobytu srbského po-
selstva v Petrohradě v tato slova: Nasled
ník trůnu mohl za svého pobytu zde nabýti
přesvědčení, že ruské vládní kruhy chovají
k Srbsku plnou přízeň a jsou hotovy po
skytnouti Srbsku mravní podporu, kteráz
však přímo na tom závisí, vyhnou-li se vše
likému neopatrnému a nepředloženému kroku
kterýž by měl v jistém smyslu ráz vyzý
vavosti.
Stejně vřelé sympatie Srbové shledal
i v kruzích společenských, které je rovněž
vybízely k rozvaze a potřebě zachování
klidu. Zvláště šťastně to vyslovil předseda
dumy Chomjakov v telegramu zaslaném
předsedovi srbské skupštiny, že jedině mírne
rozřešení krise zabezpečí trvale bu-
doucnost Slovanstva.
Srba
Chomjakov
Rusko
Bosna a Hercegovina
Anglie
Srbsko
Černá Hora
Petrohrad
9
article
Čásť vídeňského tisku považuje již za
jisté, že Rusko těmito svými projevy staví
se nepřátelsky proti Rakousko Uhersku,
šíří zprávy, jako by car byl závazně přislibil
Srbům, že annexi Bosny a Hercegoviny ne
uzná i navazuje na domněnky tyto různé
prozatím přepjaté úvahy. I ruské »Birž. vě
domosti« sice hlásají: Ať s konferencí či
bez ní nastávají důležitá vyjednávání, na
nichž závisí otázka zachování míru, ale
ostatní petrohradské časopisy jsou přesvěd-
čeny, že k uklidnění jižních Slovanů stačí,
když otázka annexe zůstane otázkou otevře-
nou. Jinak praví: Rusko nemůže řešiti
ofuzku srbskou za Srby, avšak musíme
Srbům věřiti, když praví: neschválení annexe
jest jediným prostředkem, aby Srbsko ne-
bylo dohnáno k sebevraždě. Rusko dle toho
svou politiku upravuje; v tom není nic
dobrodružného, s čím by Anglie nemohla
souhlasiti.
Těchto otázek a poměrů týká se zajisté
článek »Timesů«, telegraficky ohlášený.
Plného světla dostane se asi veřejnosti
ve dnech nejbližších, ježto dle zprávy petro
hradské odpověď carova na vlastnoruční list
panovníkův ve příčině annexe Bosny a Her
cegoviny, s níž vyčkáváno, až se Izvolský
vrátí ze své okružní jízdy, byla již do Vídně
zaslána, o čemž učiněno sdělení rakousko-
uherskému velevyslanci při carském dvoře.
hr. Berchtholdovi při předvčerejším slyšení
jež se proto tak opozdilo.
Srba
Izvolský
Rusko
Rakousko Uhersko
Bosna
Hercegovina
Srbsko
Anglie
Vídeň
Timesy
10
article
Osnova zákona
Osnova zákona
o starobním a invalidním pojištěni
dělníků, malorolníků, maloživnost-
níků a maloobchodníků vládou
předložena.
Z Vídně, 3. listopadu.
Když projednával se v poslanecké sně
movně pilný návrh, vyzývající vládu, aby
podala osnovu zákona, kterým se pojišťuje děl-
nictvo pro nedělnost a stáří, prohlásil jménem
kabinetu bar. Becka ministr vnitra svob. p
Bienerth, že osnova pojišťování takového bude
předložena poslanecké sněmovně po jejím se-
stoupení na podzim dne 3. listopadu.
Poněvadž však počátek nynější kampaně
odložen o dva týdny a vláda cítila se povinnou
dostáti slovu veřejně danému nejen zástupcům
dělnictva, nýbrž také jiným vrstvám,
pro které pojišťování toto bude platným —
jsou to majitelé malých usedlostí
maloživnostníci a maloobchodníci
kteří nazývají se v osnově spol-čným jménem
o soby samostatné — stalo se tak dnes.
Bar. Bienerth oznámil předsled-
nictvu poslanecké sněmovny, že
ve všíformě osnovu zákona o vše-
obecném pojišťován! pro neděl
nost a stáří předkládá, zároveň pak
rozeslal dnes večer k publikaci tresť veliké
této sociální reformy, jejíž společenský dosah jes
stejně veliký jako finanční.
Obšírný výtah osnovy zákona
nalezne čtenář v čele naší národo-
hospodářské přílohy dnešního
listu.
Beck
Bienerth
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Světový skandál Německa.
Světový skandál Německa.
Poslední aféra Vilémova roste do rozměrů
pravého světového skandálu. Celý svět píše o n
a celý svět jednomyslně volá: Na pranýřl
I poslední hodiny ještě přinášejí nová odhalení.
kterými se situace německého císaře stížilaa
zhyzdila přímo i po stránce morál ni
Dokázáno mu dnes, že dušuje se svým »od
věkým« přátelstvím k Anglii mluvil holo u
přimou neprav du. S nepravdou v ústech
Německo
Anglie
12
article
»povýšeného« suveréna, jenž neustal po dvace
let poddaným svým hlásati a kázati, by se
drželi přísně a věrně zákonů božích, jak se to
zove? Licoměrností a farizejstvím nesmím
to ovšem nazvati . ..
Petrohradský dopisovatel »Tlimesů« sdě-
luje totiž s listem svým dle nejlepších pramenů
že v době, kdy Anglie v Africe jižní klidila
porážku za porážkou, Německo učinilo po-
kus veštvati Rusko do války s Anglii.
Německo podněcovalo Rusy k de
monstracím a operaciím ve středn
Asii, jimiž by bylo bývalo ohro-
ženo britské panství v Indii.
Na štěstí pro svět slovanský Rusko nepři-
stoupilo aspoň tenkrát na diversi, kterou bylo
by Německo nabylo v Evropě volných rukou,
jako jich nabylo, bohužel, na čas ašpoň za ne
blahé války s Japonskem, do níž dalo se v
hnati rovněž Berlinem a kterouž ukoněil s roz
myslem pravým Eduard VII., jenž vytušil dobře
odkud věje vítr.
Rus
Eduard
Anglie
Afrika
Německo
Rusko
Asie
Indie
Evropa
Japonsko
Berlín
13
article
Jlné odhalení přináší »Matin«. Před
více nežli sedmi lety př šel kn. Radolin do za-
hraničného úřadu v Paříži a prohlásil Delcasséovi
že jest čas teď hledati sblížení mezi Německem
a Francií. Delcassé naléhal na Loubeta a Waldeck
Rousseaua, presidenty republiky i vlády, aby dal
na to odpověď Německu. I bylo toto otázáno
co se státi má, čeho si Německo za to přeje
Odpověď ale nebyla již ani dána. Snad zatln
Vilém čekal opět již jiné změny v mapě svě
tové, aneb kníže Bülow také tuto notu fran
couzskou zapomněl čísti ..
Roku 1904 Délcassé sdělil obsah franko
anglické úmluvy o Marokku knižeti Radolnu
dřive nežli jinému vyslanci a on podal určit
o něm zprávu do Berlina. Přes to necstýchala
se německá diplomacie a dvůr před veřejnost
evropskou hlásati, že Anglie a Francie kuly pikle
proti Německu za jeho zády.
Mluvčí anglické veřejnosti ovšem za to vše
si dnes řádně na Německu ukájí žáhu svou
Listy anglické nešetří jména německého
teď nie již a zvou zvláště i pověstné vysvětlen
»Nordd. Allg. Zlg.« pravým skandálem
svěťovým. Všechny státy, tak plší, mus
býti trvale znepokojeny, kdyžtě Německo vyři
zuje nejdůležitější akta státní, že nemohou vlády
jiné nikdy žádati, zdaliž se notám a sdělením
jejich věnuje v Berlině vůbec vážná péče a dn
kladné prozkoumání.
Delcassé
Waldeck Rousseau
Vilém
Bülow
Paříž
Německo
Francie
Maroko
Berlín
Anglie
14
article
Tisk japonský soudí ještě přisněji. Zde
na dálném Východě vyvolal Nemecko prot
sobě duchy, jž 5mhou býti mu
jednou velminebezpečný mi. Jemu
i jeho državám východoastijským
V samých německých obehodních kruzích
Japonsku slib Viléma II., že nabí ze
Anglii své lodi proti Japonsku
nešikovné slibu toho odhalení vyvolalo živý
nepokoj a pravé zděšení Pokusy
zjednati v Japonsku půdu něme-
ckému vlivu, jsou výroky cí ařovými
úplně zmařeny. Japonský tisk kritisuj
projev Vilémův co nejostřeji. »Jijí
Shimpo« praví, že Japoncům hrozby císařovy
musí býti výstrahou nejvážnější. Oliciosní »Ja-
pon Times« praví pak, že Japonsko musí být
před Německem neustále na stráži. Z ruského
tisku píše dnes »Slovo«: Musili bychom se
smáti šprýmovnému konci nešťastného aktu,
kdyby věc nebyla tak příliš vážnou již. V Něme-
cku dle slov císaře sama: »Sic volo, sic iubeo!e
jest ústavnost jenom zdánli-
vou. Ve věcech vnějších doka zuje Vilém
čirý absolutism. Proto se zhostil Bismarka.
když opíral se jeho záluskům samovládným.
Od té doby Německo kleslo ve své světové roli.
Bülow nikoli poprvé musí krýti těžké chyby
císařovy. Osobní režim Vilémův o třás
německou ústavností a zbavil Ně
mecko prestiže v politice mezlnárodní.
Vilém II
Vilémův
Shimpo
Japonec
Vilém čirý
Bismark
Bülow
Japonsko
Anglie
Německo
Times
15
article
»Novaja Rus« praví, že vysvětlen
»Nord. Allg. Zlgu.« jest příliš hloupě, než aby
mu politikové věřili, A ani člověk prostý tako
vým bulikům neuvěří. Trochu ostrý tento ruský
vzkaz do Berlína, ale zdravý, velmi zdravý.
I v Paříži také dnes soud nad aférou
německou jest přímo zdreující. »Horší než
ztracená bitva jsou pro Německo berlinská
odhalení«, tak vyslovuje v Paříži sama jistá
německá osobnost před zpravodaji svůj soud
vlastní. A připojila politování, že císař uchyluje
se k takovým soukromým experimentům a že
udržuje sám šlendrián v úřadech nej
vyšších.
V »Gi! Blasu« vypravuje berlinský jeho
dopisovatel, že odhalení nebylo způsobeno ne-
šikovností v úřadě zahraničním, nýbrž, že za.
kládalo se na velkolepém »tajném« plánu, jak
byli jej Vilém a Bůlow spolu smluvili. Bülow
sám prý pracoval na úpravě publikace v »Daily
Telegraphu«. Ale výsledky byly ovšem zcela
jiné, nežli tyto dvě hlavy veleprozíravé čekaly.
Obavy Francie před machiaveli-
stickou chytrostí německé poli-
tiky od týdne úplně zmizely a vystřídány jsou
pocitem škodolibé radosti. Pouze Jaurěs slzy tajně
ront, že aférou tou oddálen jest opět prý jeho
cil: sblížení Francie s germanismem
Ukazuje se tedy, že jsme tohoto největšího fra-
zéra Evropy s nádechem socialist ickým a s kle-
rikální domácností vždy dobře cenili a pojímali
V italském tisku také dnes soudl,že
jest brzký odstup kancléřův nezbytný, ač chtě
jen svým jménem krýti těžké chyby císařovy.
Z belgického novinářstva »Independance
Belge« soudí, že neodvislost zahraničné politiky
německé jest chybou těžkou, která nemůže bez
škod pro Německo dále potrvati. »Etoile Belge«
praví pak, že vysvětlení kaneléřovo škodí ně-
mecké vážnosti ještě vic, nežli kdyby se bylo
Vilém
Bülow
Jaurěs
Belge
Novij Rus
Berlín
Paříž
Německo
Francie
Evropa
16
article
soudilo, že běží o osobní nerozvážný
kousek císařský.
»Berliner Tagblatt« tvrdí dnes, že rukopis
cfsařského interviewu poslal Bůlowu do Norder-
neye s dopisem vlastním vyslanec svob. p. Je-
nisch, jenž obyčejně Viléma II. na cestšch do-
provázl. Jenisch doporučil prý Bülowu bedlivé
čtení, ale jelikož byl psán málo čilelně a na
množství čtvrikách papíru, Bülow svěřil ho ku
přečtení německému vyslanci v Hasgu, jenž h
o své újmě poslal do zahraničného úřadu ber
linského ku prozkoumání, kde se ale za dovo-
lení představených dostal do rukou úřadniku
podřízenému. Timto ale dle dnešní verse nen
prý leg rada Estournaux Müller i Jenisch chtěj
prý nyní demisi podati.
Kniže Bůlow, t. č. ještě kaneléř německ
říše, svolává na kvap výbor spol-
kové rady pro vnější věci, kde učiní pry
důvěrná sdělení. V rišském sněmu německém
jenž se již zejtra sestoupí, nehodlá se slova
ujati a to ani k otázce východní.
Francouzský vyslanec Cambon měl včer
rozmluvu dlouhou s Bůlowem o marockém
sporu, skandální aféry prý se ale ani slovem
nedotekl. Je li tomu tak, chtěl dáti snad vyso
kým osobnostem berlinským jemnou lekci o tom
co jest taktem v politice mezinárodní. Zvláštní
dopisovatel »Matinu« upozorňuje, že př
obdivu, kterým se těšil dosud Vilém II. v kru-
zích pangermánských a při přísnosti německých
soudů vůči urážkám císařské osoby je j edno-
myslné odsouzení skutku císařova lidem
faktem nad jiné významným.
Vilém II
Bülow
Estournaux Müller
Jenisch
Cambon
Matin
Berliner Tagblatt
17
article
Dle dopisovatele toho lze čekati
z Berlína ještě další odhalení úžasn
a události překvapující Rozechvéní jes
tak mocné, že zvláštní vydání listů s pověstným
výkladem kancléřovým bylo v několika minutách
rozebráno publikem Ve čtvrtek chtějí veškeré
strany říšského sněmu kromě několika nejvlád
nějších poslanců národně-liberálních podati n
sněmu ostrou interpelaci, o níž rokováno bude
jistě po několik dnl. Budou v ní klásti kan
cléři tyto otázky: Byl zpraven kanelet
v čas o krocich císařových, o nichž zmiňají s
dnes též světoznámá odhalení? Ne-li, chee-l
převzlti za ně zodpovědnost? Byl-li ale zpraven.
proč nezamezil provedení kroko
těch, jež musily úetu a vážnost Německa
velice poškoditi?
Berlín
Německo
18
article
Za debaty ve sněmu dokáže se prý též, že
nikoliv. Rusko a Francie, nýbrž Němacko ujal
se za války burské samo inicialivy proti Aegli
(Viz nahoře již náš citát z »Timesů«.) A v in-
terpelaci dokáže se prý též kancléři, že naopak
Delcassé, ředitel francouzské pohiliky, ve dvou
dobách osvědčil Německu smířlivost, an
i ochotu srdečnou. Na Francii nemohlo prý si
tudiž Německo stěžovati.
V berlinském »Tagu« uveřejňují leg. rada
Rath a dr. Hugo Böttger o aféře té dva
články, v nichž se pokoušejí císaře i kaneléře
hájiti. Vrátíme se k nim zevrubněji, jsouce dnes
návalem jiných látek domácích místem obmezení
Ale i dr. H. Böttger musí připominati VilémuIl
slova rakouského císaře Fran tiška, tuhého jinak
obhájce absolutismu: »Dnes chtějí i ná ro d ově
něco znamenatil
Marné ale připomínky, Vilém II nedbal
této zásady a nebude jí ani příště dbáti i po
všech zkušenostech trpkých. Sama jeho po
vaha samovládná mu to nedovolí. Nad
ní nebude triumfovati nikdy. On, jenž na svém
sklonu k caessrismu nikdy neučil se ovládati
Avšak právě v tom tkví pro Německo zárodky
větších ješté nebezpečí v budoucnosti. Vilém
dovedl říši svou ke skvělé osamocenosti. Ale
v dnešní situaci mezinárodní osamocenost ta
ukazuje jen k jednomu konci skvělé dráhy
caesarovy! A ten jest debacle blízký
plný rozvrat jeji!
Rath
doktor
Hugo Böttger
H Böttger
Fran tiška
Vilém II
Vilém
Rusko
Francie
Německo
Timesy
19
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Poplašné zprávy o náhlém vpádu
rakouských vojsk do Srbska.
Z Bělehradu, 3 listopadu. (K k.) Věera
o 9. hod večer bylo nařízeno jed-
nomu pěšímu pluku, dvěma ška-
dronám jízdy a jedné baterii, aby
ihned vytrhly ke Grotee
Opatření to vzbudilo v městě ne-
obvyklý rozruch a zavdalo
podnět k nejrůznějším pověstem.
O události samé byla vydána
zpráva:
Vzrušení, jež zavládlo včera
večer v Bělehradě a zavdalo po-
dnět k četným znepokojivý m
telegramům dopisovatelu
jednotlivých časopisů
bylo vzbuzeno pověstí o ná-
hlém útoku Rakousko-
Uherska na Srbsko. Pověst
tato okázala se později bezpod-
statnou. Poněvadž Srbsko počíná
si v každém směru korrektně,
vzbadily tyto pověsti Jen chvil-
kové vzrušení. Včerejší náhlý od-
chod vojska bělehradské posádky
byl bezpečnostním opatřen í m,
k němuž došlo se zřetelem na
zavládnuvší vzrušení (P).
Schůze skupštiny byla svolána na základ
již mnohem dřivějšího usnesení, poněvadá
skupština přes to, že pro nedohotovený posue
rozpočet státní na r 1908 jest odročena, scház
se občas, aby dostalo se ji informacl. Stánovisko
Srbska lze označiti a zahrnouti v několika slo
vech: Srbsko vyčkává, jednajíc korektně, roz
hodnuti koference velmocl.
V drobnén pa vurjit
rnnní číslo e sobě . . . za 9
odpoledni . . . . . . . z8 2
Ve úlialkách na venkověi
ranní člslo. . . . . . . . 10
odpolodní . . . . . . . . 4i
Inserálv
plati se hetově napřel
Předplacení a lnserty příjíná ndimnini-
strnce v Marianské ulicl č,a.
Tam naekárejí se též rečskre
tiskárna s expudice „Nárudnich Listů
E-koplsy so nevratuji.
Balkán
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
21
article
Z kruhů vládních zprávy ty byly však de-
mentovány.
Také na vídeňskon bursu došly
včera zprávy o náhlém vtrbnutí tří
pluků rakouských přes hranici srb-
skou.
Naše zprávy
Sp. Z Bělehradu, 3. listopadu. (Pův. tel.
»N L«) Poslanci nepřítomní v Bělehradě vy-
zváni předsednictvem — dle dřívějšího sněmov-
ního usnesení — vrátiti se, aby dnes o 5. ho-
dině odpolední zúčastnili se schůze skupštiny.
Na jednacím pořadu bude rozpočet a možná i
vnější politické otázky.
Kolují pověsti, že hlavní město státu bude
přeloženo z Bělehradu do vnitř Srbska.
Včera vypravovalo se, že rak.-uher vy-
slanee Forgach odevzdal srbské vládě notu,
která zni jako ultimatum, ale o 9.
hod. vač. ji zas odvolal.
Večerem bylo občanstvo znepokojeno, když
vojsko pěsí, jízda a rychlostřelná děla táhly
dolů k Dunaji a na Savu do postavení,
kde vojsko sousedního státu také střeží hranice.
Dnes oznámeno úřadně, že je to krok pro
bezpečnost státu, a že Srbsko dle přá-
telské rady Anglie, Francie, Ruska a Ilalie vyčká
usnešení konferonce velmocl, větíe
v jejich spravedlnost.
Forgach
Bělehrad
Srbsko
Dunaj
Sava
Anglie
Francie
Rusko
N L
22
article
Srbsko se chovalo korektně.
Z Bělehradu, 3. listopadu. (Z úřadního
pramene srbského.) Na přátelské rady, které
dali srbské vládě zástupcové Anglie, Ru-
ska, Francie a Italie, aby v zájmu
míru se zdržela všelikého opatření, jež by
mohlo porušiti mír, odpověděla vlá d
srbská, že přes rozechvění veřejného mínění,
ostatně velmi pochopitelné ho
Srbsko se chovalo korektné. Srbsko
věři ve spravedlnost velmocí a očekává sprave-
dlivé rozhodnutí o reklamacích, které vyložilo
v notě, podané 7. října mocnostem
Odpověď cara Rakousku.
Z Petrohradu, 3. listopadu. (K. k.) V prů-
běhu včerejšího slyšení rakousko-uherského vele-
vyslance hr. Berchtolda u cara Mi kulá se.
které mělo velmi srdečný ráz, bylo velevyslanei
sděleno, že odpověď cara Mikuláše císar
rakouskému dojde v nejbližších dnech do Vídně,
aby ruským diplomatickým zá-
stupcem ve Vídni byla odevzdán
na patřičném místě.
Berchtold
Mikuláš
Srbsko
Bělehrad
Anglie
Francie
Rakousko
Petrohrad
Vídeň
23
article
Z albanských krajů.
Ze Skadru, 3. listopadu. (K. k) Katoli eké
obyvatelstvo severo-albánských hor nemá ještě
jasného poněti o ústavě, ač všichni přý složili
postupně přísahu na ústavu. Mnozí mysli, že
jedná se o čistě albánskou národní záležitost.
V tomto přesvědčení jsou utvrzováni tím, že nyní
jsou dovoleny zakázané dříve výkřiky: »Ať zije
Albánsko!« nebo »Ať žije svoboda!« O- prá-
vech a povinnostech ústavních panují rovněž
nejasné představy. Nikdo nevěří v rovnoprávnost
s mohamedány. K tomu přispěl podstatně po-
zvolný úpadek vážnosti mladotureckého výboru,
jakož i to, že výbor naložil spatně s některými
stlžnostmi obyvatelstva.
Objednávky pro srbskou armádu
pp. Z Moskvy, 2. listop. (Zvl. telg »Nár.
Listů«.) Přijel sem z Bélehradu p. Čedom rov,
aby u ruských firem objednal pro srbskou
armádu šest milionů metrů plátn
a tři miliony metrů sukna. Objed-
návky jsou učiněny s tou podmínkou, že firmy
zboží samy až na místo dodají, protože srbská
vláda nemůže se zaručiti, že by nebylo skon-
fiskováno, kdyby šlo do Srbska přes území ra-
kousko uherské. Z Moskvy p. Čedomirov jede
na Urál, kde učiní pro srbskou vládu ob-
jednávky u tamějšlch metalurgi-
ckých závodd.
Pamětný spis srbských žen,
ženám ruským, francouzským, anglickým
italským.
Skadr
Moskva
Srbsko
zboží
Urál
24
article
Paní, srbské ženy jsou hluboce uraženy
porušením berlinské smlouvy. Duslce svůj bol,
svůj pláč, svou nekonečnou lásku, zavilou
hluboký smutek, nad nebezpečím, které hro
našemu národu, obracíme se na vás, ženy kul-
turné Evropy, s tímto pamělným spisem, aby-
chom daly výraz bolesti a zármutku svých duší
a položily protest proti urážce, zadané celému
srbskému národu.
Jsouce přesvědčeny, že i vy hořite stejnou
láskou za svobodu, spravedlnost a mravnost jak
ve vnitřním národním, tak i ve vnějším mezi-
národním životě, srbské ženy posílají vám, paní.
tento list a žádají vás, abyste připojily svůj hlas
k jejich protestu proti tomu, že Rakousko-
Uhersko záborem Bosny a Hercegoviny dopustilo
se v mezinárodním životě skutku, kterého by
nikdo nesměl dopustiti v životě soukromém, n-
chtěl li by, aby všichni čestní lidé přerušil
s ním styky. Ssutek tento úím krutěji se dolýk
nás, srbských žen, any vidíme, že jím se mus
zastaviti individualný i intellektuslný rozvoj
všeho našeho národa.
Uražené a bolestí rozechvěné Srbky vzná-
šejí na vás, sestry milé, vřelou prosbu, abyste
svým něžuým, srdečným a rozhodným způsobem
přiměly své bratry, syny a muže, aby se všemi
silami opřeli porušení té mezinárodní smlouvy.
kterou svými podpisy potvrdili a zavázali s
šetřiti. Zasaďie se u nich, aby chovali ve svate
úctě právo a smlouvu, a statečně se opřeli tomu,
kdo je ruší, a místo práva zákonného zavádí
právo pěstil
Srbský národ a s ním srbská žena a majka
již deset věků stojí na stráži brány východu,
ona zachránila vás, ženy západní Evropy, abyst
mohly žíti pokojně, kulturně a hospodářsky-
Srbka
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Evropa
žena koutturné Evropa