2
masthead
V Prazě, v pátek dne 26. října 1900.
4
article
Na ranní a odpol. listy
predplací ser
v Praze v sdministrael
an mřsí
ss čtvrt leta . . . . 6 K —
s úrojí doz tškos
. . . 7 K 80
ve selkách: 9 K 30h
na měslc.
P'oštoui
ni :.: . ke
s dvají zásilkoe
r.:: : : ke
Praha
5
article
České státní právo shoduje se
s prospěchem Uher.
České státní právo shoduje se
s prospěchem Uher.
Ve chvili, kdy velkoněmecký furor pla-
meny vysoko sálajícími znova ohrožuje naši
vlasť a její korunu staroslavnou, dolétá nás,
věrných její obráncův, netušený, mile pře-
kvapující a vzácný hlas práva a pravdy ze
srdce koruny svatoštěpánské: v posla-
necké sněmovně říšského sněmu
uherského, jež rokuje právě o kvotě,
stanovené letos opět mimořádně rozhodnutím
mocnářovým — včera dva řečníc
strany neodvislosti poctivě a
výborně promluvili za naše do-
bré české právo státní. Byli to po-
slanci Csavolszky a Polonyi. Prvějš
prohlásil: »Snahy Čechův po státní samo
statnosti neodporují nikterak zá
jmům uberským; naopak, ony se
s nimi zcela shodují. Uhry ne-
mohou napomáhat (německým cen-
tralistům) k tomu, aby slavný slib.
který byl dán sněmu království
českého ve známém reskriptu
zářiovém — nebyl splněn. Český
národ má stejné postavení ku
panujícímu rodu habsbur-
skému jako národ uherský
Může-li nám Maďarům ještě něco pomoci
proti rozmachu pangermanismu, pak j e s
to jen znovuzřízení samostat
ného českého státul«
Poslanec Polonyi připojil se úplně
k těmto vývodům Csavolszkého a dodal
»Němci na základě vyrovnání z r. 1867
udělali politický bankrot. Uhry nebyly a ne
mají býti nikdy překážkou, aby některý
národ v Rakousku volně mohl nabýti svých
práv«
Z projevů těch s upřímným potěšením
poznáváme, že maďarská strana ne-
odvislosti zůstala vůči nám
věrna ethickému onomu stano-
visku svému, na kterém jsme ji vděčně
vítali dnes před 29 lety, stanovisku pravdy
a práva, k jakému vyspěl hluboký, myslící
duch velkého emigranta Košutha Lajoše
v červáncích večera svého neobyčejným
zkušenostmi přebohatého žití . .
Čechův
Uher
Maďar
Polonyi
Lajoš
Uhry
Prvějš
Rakousko
stanovisko pravda a práv
6
article
Bylo to za nejtěžší hodiny našeho ná
roda v tomto století, — po zmaru vyrov-
nání Hohenwartova v říjnu r. 1871 — když
v uherské poslanecké sněmovně strana ne
odvislosti rázně vyvstala proti všemohoucímu
hr. Juliu Andrássolvi, tážíc se, ja
kým právem vmísil se do našeho sporu
s Němci centralisty, proč jako Maďar posta-
vil se na stranu nepřátel historického práva
českého, nepováživ, jaké neblahé následky
takovéto zakročení a vměšování nepřístojné
může míti kdys pro práva Uher? — Vládní
většina ovšem sprostila svého »genia« An
drásse veškeré viny, ale za to jako ži-
voucí svědomí národa ozval se proti němu
70letý velký vyhnanec Košuth Lajo
třemi památnými listy svými z 5.—8. listo-
padu 1871, v nichž s veškerou ohnivou
silou své duše přesvědčoval Maďary, že
otázka česká není pouhou otázkou národ-
nostní, nýbrž otázkou státoprá v ní,
otázkou samosprávy země české
a že autonomie království českého nejen
zájmům uherským neodporuje,
ale naopak Uhrám jest na pro
spěch. »Mezi právními tituly, na jichž zá
kladě drží habsburská dynastie trůn v Uhrách
a v Čechách« — byla slova klassického
znalce rakouského státního práva — »není
toliko analogie, alebrž jest úplná
totožnost: To platí i ohledně původu,
i času, i způsobu, podmínek a zá-
sad, až k jich doslovnému znění: Zem
česká není nižádné patriononium,
nijakou tak zvanou rakouskou
»zemí dědičnou«, nijakým pou-
hým přívěskem Rakouska, ný brž
zemí, která může se dovolávat
diplomatických vyjednávání
oboustranných smluv; jest stá-
tem právě jako Uhry . ..
Hohenwartův
Julius Andrássolvi
Němec
Maďar
Uhry
Čechy
Rakousko
poslanecký sněmovna
7
article
»Vy jste se«, psal Košuth svému příteli
poslanci Helfovi, »v interpellaci své vy
slovil příznivě o samosprávných sna-
hách českého národa. Dobře jst
učinil. Jak se věci teď mají, jest toho ne
zbytně potřebí. Nechť nikdo nenamíta, že
říšský sněm uherský nemůže sám zakročit.
když neschvaluje zakročení Andrássovo prot
Čechům. Tomu není tak. Svůj náhled, své
přání vyslovit, není ještě zakročiti a nejméně
v takých okolnostech, když od vlasti
uherské velké zlo odvráceno
býti má. Pak jest to sebeobrana a
nikoli vměšování . . . Vůči vám není mi
potřebí definovat české státní právo. Je s
slavné prohlášení mocnářov
ze dne 14. září 1871, ve kterém se praví;
Majíce v paměti státoprávní postavení ko-
runy české, uznáváme rádi práva tohoto krá-
lovství a jsme hotovi toto uznání přísahou
Naší korunovační obnoviti.« Toť dostatečný
důvod, aby říšský sněm uherský
na prospěch vnitřního klidu říše.
který se i Uher dotýká, dal českému
narodu své přátelské cíty na
jevo prohlášením, že národ uher-
ský, jakož žárlivě střeží státoprávního po-
stavení koruny svojí, nikdy si toho ne-
přál, aby společná úmluva (t. j. uhersko-
rakouské vyrovnání) vykládána byla
tak, jakoby státoprávní posta-
vení koruny české, jemuž se i od
mocnáře slavným prohlášením ze dne
14. září dostalo uznání, mohlo byti
Helf
Čecho
Uhry
8
article
poškozeno, aneb samospráva če-
ská v mezích společných zákonů
možná a národem českým ve jmenu stát
ního práva českého požadovaná, mohl
býti zmařena.« —
Tenkráte strachoval se Košuth, že náro
český pro zrádný čin Andrassův pro věky
zanevře na Maďary a zlým za zlé se jim
kdys odemstí. Tenkráte tanula mu na mysli
obava, že my Čechové tlačeni jsouce zde
Němci a Maďary ke zdi, mohli bychom snad
v zoufalosti své hledati záchrany a záštity
na vřelých prsou svých bratří ruských a slo-
vanských vůbec.
Nestalo se tak. Rakousko-Uhersku
nezahrozilo nebezpečí obávaného pansla-
vismu; ale stalo se naopak: za těch 29
let vyvstalo se a řítí se čím dále
tím patrněji a hrozivěji nebezpečí pan-
germanismu. Starý Košuth ho buď v r
1871 neviděl, neb viděti nechtěl.
Ale ono již tři leta před tím, pod křídly
ministrů Beusta a Giskry, tedy po
německou vládou, fakticky se
zrodilo a ústy Nestora německé
strany ústavověrné, žida Ignáce
Kurandy, na třetím sjezdu střelců něme-
ckých ve Vídni 1. srpna 1868 tak drze
se ohlásilo, že v Uhrách z toho pohor-
šení nemalé vzešlo. Deákovci byli tou roz-
toužeností Němců zdejších po znovu-
splynutí Rakouska s Německem
tak nemile překvapeni, že Deákův »Pesti
Napló« dne 8. srpna 1868 Němcům pro tyto
pangermánské choutky důkladně vyčinil.
Maďar
Čecho
Němec
Beust
Giskr
Kuranda
Deákův
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Uhry
Německo
Pest Napló
9
article
Upozorňujeme na tato historická
fakta pana dra. Bärnreithra, aby se po
druhé neodvážil tak sprostě balamutit kruhy
vládnoucí tvrzením, že ty choutky panger-
mánské mezi Němci zdejšími počaly raši
teprv »pod vládami Slovanům přejícími«.
pročež je lze zažehnati restaurací ně-
meckého panství, jaké tu bylo do
roku 1878.
Zatím je skutkem, že již r. 1868 ne
jakýs Knotz, Pickert, Schönerer, Türk, Iro
nebo Wolf, alebrž starý uznany
vůdce a publicista Němců libe-
rálů, Ignác Kuranda ve Vídni, »ve
jmenu millionů stejně smýšle-
jících mužů« hlásal, že »toli ko
čekají na chvíli, kdy bude jim
možno, aby opět s ostatním Ně-
meckem se spojili.« — Nuže dnes.
po 30 letech, stojí epigoni Košuthovi pře
Medusinou hlavou lačného pangermanismu
tváří v tvář.
Dnes chápou jeho hrůzu a nebezpeč
pro samě Uhry pro případ, že by se mu
zdařilo nás Čechy povalit a udolat. »Mů ž e-l
nás Maďary před vlnami panger
mánstva ještě něco zachránit
pak jest to jen znovuzřízen
českého státu!« odpovídá bystrozrak
národních politiků maďarských těm zdejším
Eppingrům a Baerenreithrům
kteří doufají dobré naše právo slinami svého
pošklebku potřísniti a směšným učiniti, kteř
hledí Maďary jako vládnoucí kruhy obe
lstíti bídnou lží, že prý nám běží
o slovanskou diktaturu nad Ra-
kouskem, o zřízení českého národního
státu, o poslovanštění celého Rakouska.
Těší nás srdečně, že jsou mezi Maďary
politikové, kteří se tímto německým švindlem
nedají zmýliti, ale poznávají, že restituce
samostatného státu českého byla by ku
prospěchu Uher a ku spáse Rakouska.
Němec
Pickert
Schönerer
Türk
Wolf
Kuranda
Košuth
Medusin
Uher
Maďar
Vídeň
Rakousko
Uhry
český národní stát
Slovan
ž e
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. října. (Po schůzi sv azku
pravice.) Krakovský »Czase, posuzuje vý
znam svazku, jejž na konci zasedání říšské rady
utvořili konservativní velkostatkáři, Jihoslované
a klub středu, pochybuje, že by se v příští ríš
ské radé svazek tento obnovil v témž složení
v jakém se nalezal původně. »Bývalá pravice —
píše »Czas« — rozpadla se ve tři části, t. j. ve
svazek pravice, Poláky jdoucí společně s něme
ckými katolíky a v klub český, úplně samostatný
V lůně těchto skupin nastanou věrojatně značné
změny. Především jest velmi možno, že klub
středu vůbec přestane, neboť ztratí asi několik
mandátů a zbytek se přidá k německým katoll
kům. Nejsou vyloučeny také změny v klubu
křesťansko-slovanském. Slovinci zápasí doma mez
sebou. Zvitězí-li strana slovinsko-liberální, kdo
ví, přistoupí-li ke klubu křesťansko-slovanskému.
Pochybno jest také stanovisko umírněných Rusů.
neboť jejich vstoupení do křesťansko-slovanského
klubu podrobeno kritice, ne zcela bezdůvodné.
Jihoslovan
Polák
Rus
Praha
11
article
(Poláci právě vystupují proti nové volbě Barvin-
ského, proto že nehodlá vstoupiti do klubu pol-
ského. Poz. red.)
Také »Pester Lloyd« pojednává o schůz
»svazku pravice« se špatně tajenou rozmrzelostí,
že z bývalé většiny pravice zbyl přece jeden
svazek, jenž by se v nové sněmovně moh
státi jádrem nové velké slovanské pravice. Zatím
však se obnovení pravice nebojí, neboť němeču
katolíci budou nuceni prováděti politiku volne
ruky a Poláci jako vládní strana také prý si ne-
budou vázati ruce. A hlavně vláda prý
nepřipusti obnovení staré pravice
»Celkem — končí »P. L.« — německé
strany nepotřebují dbáti svazku pravice, jenž s
opět přihlásil k životu. Neboť nerozhoduje, jak
se zachovají feudálové, Slovinci a Chorvaté.
Rozhodujícím jest jen poměr če-
ského a německého národa v Ra-
kousku. Dokud ten se nezlepší, není naděje
na zlepšení situace vůbec. Trvá-li neb netrvá-li
svazek pravice, je pro Rakousko lhostejno. Te-
prve kdyby nastala možnost, že by se rozšíři
ve starou většinu, musila by se mu věnovati
Polák
Lloyd
P L
Slovinec
Chorvat
Poza
Rakousko
poloský
12
article
větší pozornost. Ale k tomu bylo by třeba, aby
tomu chtěli němečtí katolíci, Poláci a hlavne
vláda. Ti si toho však nepřejí. A tím je tato
věc zatím odbyta. Za tři měsíce může se on
mluviti dále.«
Z Krakova, 25. října. (Vyhlídky
židů při volbách. Návštěva uni-
versity.) Orgán haličských sionistů »Vzehod«
vypočítává, kolik voličů mají židé v které kurii
volební a kde mají naději na vítězství svého
kandidáta. V kurii velkostatkářské (volíei 20 po
slanců) mají prý právo na 2 mandáty, poně
vadž tvoři 13.26 proc. voličů. Rozhodnou vět
šinu mají však pouze v jednom volebním okrese
stryjskodolinském, neboť v politickém okrese
stryjském mají 68.8 proc., v dolinském 84.
Polák
Krakov
13
article
proc. () tabulárního vlastnictví. Kromě toho
mohou svými hlasy rozhodovati ještě ve čty
řech okresích (zločovském, samborském, řešov-
ském a tarnopolském), kde mají ve svých ru-
kách přes čtvrtinu velkostatků. — V městské
kurii mohou voliti svého poslance v Brodech,
kde mají většinu ve všech třech volebních sbo
rech. Podobně i ve skupině kolomyjské. Kromě
toho mají veliké menšiny ve skupinách tarno-
polské, stanislavovské, řešovské, tarnovské
přemyšlské (kde byl posledně volen žid Koli
scher). — Tři mandáty za obchodní komory
haličské připadnou ovšem židům, poněvadž vše
chen obchod a velký průmysl je v rukou židov-
ských. — V obcích venkovských nemají siee
nijaké naděje, ale za to v páté kurii mohou
svými hlasy rozhodovati ve Lvově, v Krakove
a ve čtyřech nebo pěti skupinách jiných, kde
mají okolo 15 proc. hlasů. Z toho všeho uza
virá »Vzchod«, že by židé, kdyby užili svých
sil, mohli si zvoliti jednoho poslance za velko
statky, 4 až 5 poslanců za města, 3 za ob
chodní komory a jednoho za kurii pátou. —
Na krakovskou universitu jagellonskou zapsáno
lelos 1233 posluchačů, o 98 méně než loni
Ve Lvově posluchačů přibylo.
Koli
Brod
Lvov
Krakov
univerzita jagellonský
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 25. října.
Praha
16
article
K Solunu.
Tři leta tomu, co rakouský vyslanec v Cat
hradě, bar. Calice, zmařil zřízení černohorského
konsulátu v Prizreně, když k tomu sultan na
žádost knížete Nikoly byl dal už svolení.
Jak z Bělehradu oznamují do »HoB. Bp.«
totéž se nyní stalo Srbsku. Srbský vyslanee
v Cařihradě, Stojan Novakovič, nyní jmenovaný
do Petrohradu, vymohl Ani od Porty svolení
aby Srbsko zřídilo si v jzreně, někdejší sto
lici srbských carů, svůj J5nsulát. Žádných pře-
kážek nebylo, Porta svolila ochotně. Srbská
vláda jmenovala již pro Prízren konsula, Ivana
Mihajloviče, a najala pro konsulát dům. Mihaj-
lovič v Bělehradě očekával sultanský ferman
Ale zatím bar. Calice a rakouský konsul v Pri
zreně pracovali, aby turecká vláda slovo Srbsku
dané zrušila. Dům, najatý za srbský konsulát
patří Srbovi, ale nachází se v mohamedánsk
čtvrti blízko mešity. Rakouskému konsulu ne-
bylo těžko probuditi mohamedánský fanatism
proti srbskému konsulátu. Mohamedáni počalis
rotit a veřejně prohlašovat, že zřízení srbského
konsulátu nestrpí. K nim se přidali katolíci Al
bánci. Bylo pak už snadno přesvědčiti Portu
že by srbský konsulát nedělal dobrotu, a ona
skutečně své povolení odvolala.
Novakovič
Port
Mihajlovič
Srba
Al
Cata hradit
Calic
Prizrena
Bělehrad
Srbsko
Cařihrad
Petrohrad
17
article
Ivan Mihajlovič hned po tomto oznámen
odebral se do Prizrenu, aby zrušil nájemnou
smlouvu a odvezl věci, které tam už nastěhoval
Celý Prizren věděl, že tam pobude dva tři dni
ale rakouský konsul z jeho odjezdu udělal cel
divadelní představení. Přemluvil náčelník
prizrenské policie Muamara effendia a městskéh
starostu Ramiza agu, aby konsula vyprovodil
policejně, což se stalo za velikého sběhu lidu
mohamedánského a katolického. Mihajloviče vy
vezli jako vězně přese všecky jeho protesty.
Případ ten, dodává dopisovatel, učiní
v Bělehradě mocný dojem.
Reforma vojenského soudnictví
ve Francii.
Generál André koná poslední práce ke své
předloze o vojenských soudech. Reform
bude v tom, že vojenské soudy bu
dou v čas míru nahraženy úpln
soudy občanskými. Předloha bude po
dána hned na počátku zasedání.
Mihajlovič
Muamar effendium
Ramiza
André
Prizren
Bělehrad
Francie
18
article
Program Déroulědův.
Program Déroulělův, prohlášený jím tyto
dny, zamlouvá se všem listům nacionalistickým.
Směřuje k těmto dvěma cílům: zaručiti neod
vislost a upevniti autoritu chefa státu; potírati
parlamentarism či — lépe a přesněji řečeno —
usilovati o důkladnou opravu ny-
nějšího regimu parlametní ho.
Pan Jules Lemaltre udává pak v »Echo de
Paris« následující prostředek, jak třeba propago
vati tento program: »Pilně poučovati občanstvo
o nutnosti těchto reform a potom vyhledával
jako kandidáty ty, kteří jsou pevně přesvědčeni
že tyto zásady přinesou užitek republice.«
K řeči Viléma II. v Barmenu, včera
telegraficky sdělené, uvádime, že věta o Angli
zněla doslovně takto: Dohodnutí s nemocněj
ším — mimo nás — germánským státem
zaručí, troufám, pro dalekou budoucnost společné
úsilí na otevřeném tržišti svétovém pro oba
naše národy u přátelském závodění bez ostro stí.
Zmíněná ta dvě slůvka »mimo nás« svědčí
zajisté o velikém sebovědomí Viléma II. V Anglii,
kteráž jimi staví se do druhé řady, za Německo
neučiní ale asi libého dojmu.
Déroulědův
Déroulělův
Jules Lemaltre
Paris
Vilém II
Angl
Barmen
Anglie
Německo
19
article
K sensačnímu odhalení v Německu
Trapnou sensaci budí, jak známo, v Ně
mecku odhalení socialistického »Leipziger Volks
Zeitungu«.
List uveřejňuje totiž tento dopis:
»Ústřední svaz německých průmyslníkův!
V Berlíně, 3. srpna 1898.
»Říšský úřad vnitra projevil osobně vůč
mně přáni, aby průmysl poskytl mu 12.000
marek k agitačním účelům pro předlohu zákona
na ochranu výrobních poměrů pracovních. Před-
ložil jsem k rozhodnutí tuto záležitost náměstku
předsedy ústředního svazu, panu tajnému af-
nančnímu radovi Jencheovi, kterýž z důvodů
zjevných pokládá za vhodno, neodmítnout
tuto poněkud podivnou žádost
Pan tajný rada Jenchen dal pro firmu Krup-
povu 5000 marek k účelu zmíněnému k dis
H. A. Bueck.«
posici.
Bueck jest hlavním tajemníkem ústředníh
svazu průmyslníků a přednostou říšského úřadu
vnitra jakož i zástupcem říšského kancléře jest
hrabě Posadowsky-Werner. O pravosti
listu není pochyby; neodvislé liberální a so
eialistické německé listy nalehají tudíž, aby hr.
Posadowsky odstoupil. Mnohé z nich nepochy-
bují sice o osobní poctivosti Posadowského, to
jest, že nežádal peněz pro sebe, ale právem
podotýkají, že žádostí tou prosadil říšský úřad
vnitra, že při předloze oné, namířené prot
stávkářům, nezůstal nad stranami, nýbrž
že byl odvislým vlastně o
velkoprůmyslníků. Předloha dotyčná
byla tak přikrá proti dělnictvu, že ji říšský
sněm tehdy pohřbil. Některé listy ohlašují, ž
Posadowsky nepodá nyní žádného objasnění
nýbrž teprv až v říšském sněmu německém.
»Nordd. Allg. Ztg.«, orgán kaneléřský
rovněž mlčí. »Kreu zzeitung« nechce pro
zatím pronésti úsudek. Agrarní »Deutsch
Tageszeitung« stýská si, že hospodářšt
i političtí odpůrci hraběte Posadowského to jsou,
kteří pokládají nynější dobu po rozřešení krise
kaneléřské za vhodnou, ministra toho svrhnouti.
Bueck
Posadowsky Werner
Deutsch Tageszeitung
Posadowský
Německo
Berlín
Leipziger Volk Zeitung
ústřední svaz
Jenche
Jenchen
20
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Důvěrníci národní strany svobodomyslné za
venkovské okresy skupiny mladoboleslavské se
usnesli nabídnouti kandidaturu panu J. Ma-
štálkovi, který požívá v kruzích rolnických
veliké přízně.
Z Král. Vinohradů. Seznam voličů pro
volbu volitelů ve voličské třídě obe
venkovských, jakož i seznamy voličů pr
volbu volitelů ve všcobecné tříd
voličské vyloženy jsou k prohlídce n
radnici, II. patro, č. 11, po dobu osmi dnů,
ode dne 26. října t. r. mimo úřadní hodiny o
8 hod. dop. do 2 hod. odp. též ještě od 5 hod.
odpol. do 7 hod. večer, v neděli a ve svátel
pak od 9—11 hod. dopol, ve kteréž osmidenn
době mohou voličové u městského úřadu podat
proti nim reklamace.
Král
Ma
21
article
Z Košíř. V neděli dne 28. t. m. koná s
na městském úřadě volba volitelů obou kurií —
ve všeobecné třídě voličské i za venkovské
obce. Po úradě s povolanými činiteli navržen
za volitele ve IV. kurii následující pp.: Doná
Josef, Krafnetr Ant., Kreibich Ant., MUD
Sommer Vojt., Březnovský Fr., Nosek Čeněk
Hrachovec Jan, Winter Fr., Zeithamr Antonín
Slabyhoudek Ant. a Vodehnal Josef. Volitel
V. kurie jsou pp.: Beneš Mat., Richter Jos.
Wild Ant., Arnold Václ., Dunger Ant., Zurynek
Jos., Červený Jos., Starý Jan, Kopáček Fr.
Javůrek Th. Jmena pánů těchto jsou zárukou,
že budou voliti jen toho kandidáta, který stranou
svobodomyslnou bude navržen. Záleží nyní na
všech stoupencích strany této, by k volbě do
jednoho muže se dostavili. Přípomíná se, že
volba volitelů V. kurie koná se od 7—11 hod
a nikoli, jak původně bylo oznámeno. Volba
volitelů ve IV. kurii jest od 3—5 hod. odp.
Z Dejvio. Volby 9 volitelů k volbě po-
slance do říšské rady za všeobecnou třídu voličt
z obce dejvické konati se budou v neděli dne
28. října od 7. hod. ranní do 11. hod. dopol
v sále hoslince »u papouška« v Dejvicích
u Brusky. Volba 9 volitelů k volbě poslance
do říšské rady za skupinu voličů obcí venkov
ských z obce dejvické konána bude téhož dne
28. října od 3—5 hodin odpoledne v těchže
mistnostech.
V Kolíně oznamuje městská rada, že
k volbám volitelů poslance za pátou kurii jes
stanoveno pro město Kolín 27 hlasů a to 21
pro město a 6 pro předměstí zálabské.
Antonín
Kreibich
Březnovská
Nosek
Hrachovec
Jan
Winter
Slabyhoudek
Vodehnal
Josef
Richter
Jos
Václ
Zurynek
Kopáček
Javůrek
Košíře
Francie
Dejvice
Kolín
MUD Sommer
Wild Anta
Dunger Anta
Červená Jos
Donat Josef
Beneš Mat
22
article
Dne 24. října t. r. konána schůze obec
ních starostův okresu sedlčanského v Sedlča-
nech za přítomnosti všech obecních starostův
jich zástupcův. Schůze svolána byla za příčinou
úrady stran volby poslanců do rady říšské. - Po
věcné a účinné řeči p. okresního starosty, aby
při volbě poslance za V. kurii byl opětně volen
pan Vojt. Holanský, dosavadní poslanec a hostin-
ský v Českých Budějovicích, usnešeno jedno
hlasně prohlásiti pana Vojt. Holanského
za kandidáta v kurii V. zdejšího volebního
okresu a doporučiti dále kandidaturu pana Jana
Kožmína, rolníka, okresního starosty a zem
ského poslance v Nechvalicích.
Ze Sedlčan. Ve schůzi všech starost
okresu sedlčanského, konané dne 24. t. m
v Sedlčanech, prohlášen byl kandidátem pro v
kurii do rady říšské jed nomy slně bývalý
V drobném prodejie
raaní čísle o sobě . . . za e
sdpolatní
. . . za ž b
Ve mlislkách na venkově
ranní čáslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Bl
Inserá t
plati se hetevě sapře
Přešplacsní a inrarty plijtna cdmlai
strace v Marisnské ulicí č. a
Tam nackkzají se t3l rečalee
tiskárna a eapedies . Nárednich Listě“
Hukopisy se nevranej,
Kožmín
Sedlča
Český Budějovice
Nechvalice
Sedlčany
Marisnský ulice
23
article
poslanec pan Vojta Holanský z Českých
Budějovic.
Z Lomnice u Jičína. Ve zprávě ze dne
24. t. m. o schůzi voličské v Lomnici nad p
tvrdí se mimo jiné, že jsem učinil návrh, aby
nevoliči byli ze schůze odstraněni. Pravda jest.
že jsem upozorňoval předsedu, že ve schůz
přítomny jsou též školní děti, které tam ne-
patří. Pro křik, jejž způsobili hned při zahájen
schůze členové spolku »Svornost«, bylo mi jinak
rozuměno. Tím zprávu tu opravuji. Václav
Brabínek.
Sesílený výkonný výbor německo
pokrokových poslanoů konal včera v Praze
schůzi, která trvala 8 hodin. Přítomni byl
předseda dr. Siegmund, dále poslanci dr. Eppin
ger, dr. Funke, dr. Fournier, Hleintzel, dr. Kie
mann, Dehaly, dr. Nietsche, dr. Pergelt, Posselt
Richter, Sobitschka, dr. Schreiner, Schücker
Taschek, dr. Urban, dr. Werunsky
Jednalo se nejdříve o kandidaturác
pro nastávající volby. Rokovalo se o zpráváck
došlých z jednotlivých okresů. Za příčinou na-
stávajících nových voleb bylo ustanoveno svolati
schůzi důvěrníků na neděli 18. listopadu d
Prahy.
Vládou zamýšlené svolání zemskéh
sněmu bylo předmětem živé debatty, v nížse
uvádělo, že nejenom prý poměry, jež uvedli ně-
mečtí přísedicí zemského výboru jakožto »dů-
vod« proti svolání zemského sněmu, dále trvají,
nýbrž že ještě se prý sesílily zostřením vnitř-
ních politických poměrů a hlasy z kruhů volič
ských. Výkonný výbor strany německo- pokrokové
nemůže prý převzíti žádné záruky za průběh
konečný výsledek tohoto zasedání a musí prý
se proti svolání sněmu se vším důrazem a pou-
kázáním na všechny důsledky zasedání ohradi
Vojta
Brabínek
doktor
Siegmund
Eppin
Funke
Fournier
Hleintzel
Kie
Dehala
Nietsche
Pergelt
Posselt Richter
Sobitschka
Schreiner
Schücker Taschek
Urban
Werunsky
Český Budějovice
Lomnica u Jičín
Lomnice
Praha
25
article
Čím výše cením si opětná usnesení pt. pp
důvěrníků V. kurie litomyšlského voleb
ního okresu, ve příčíně mé kandidatury učiněné.
tím více toho lituji, že mi jest naprosto
nemožným, tento mandát při-
jmouti.
Aby nenastala politování hodná nedoroz-
umění, za něž by arciť nemohla odpovědnost
padati na mne, protože jsem hned po rozpuštěn
řišské rady příslušné bezpodmínečné ohlášen
učinil, že při nových volbách do říšské rady
více kandidovati nebudu — pokládám za svou
povinnost snažně žádati, aby od mé kandidatury
bylo definitivně upuštěno.
V Praze, 24. října 1900.
Praha
26
article
Karel Adámek.
Adámek
27
article
Malostranský občanský klub
Malostranský občanský klub
svolal na včerejší večer do místnosti hostince »u Ka-
rabínských« schůzi členskou, v níž rokováno bylo
o příštích volbách do sboru obecních starších a jme-
nování kandidátů. Předseda p. dr. Pinkas sdělil
že výbor klubu po bedlivé úvaze usněsl se dopor-
čiti voličům kandidáty a uvedl výslovně, že kandi
dování jsou bez jakéhokoli kompromisu. (Souhlas.)
Pro druhý sbor navrženi jsou kandidáti pp. řídíe
učitel Josef Bláha, Ant. Svoboda, velkoobchod-
ník s dřívím a Vílém Švarz, assistent zemského
výboru.
Pan Švarz praví, že v případě zvolení bude
bedlivě působiti k tomu, aby zájmy Malě strany na
radnici hájil a nejen zájmy této čtvrti, nýbrž i zájmy
Prahy, této matičky celého království, klerá má byt
direktivou pro vlasteneckou činnost ostatních českých
měst. Řečník vyličuje, kterak Praha byla slavnou ve
středověku a přirovnává doby tehdejší s časy nyněj-
šími, kdy národ český plati do Vídně 119 mill. zlat.
ale Praha vládou je zanedbávána. Lituje, že Praha
zůstala začasté v netečnosti, právě v těch chvílích,
kdy celý český národ očekával, že se postaví v po-
předí. Ujišťuje, že, ač je úřadníkem, je přece odda-
ným synem českého národa. V případě zvolení, praví.
nevstoupí do žádného z obou sdružení na
radnici, bude však působiti k tomu, aby mezi oběma
sdruženími nastalo dorozumění a sblížení. (Souhlas.
doktor
Pinkas
Bláha
Antonín
Švarz
Ka
Praha
Vídeň
malostranský občanský klub
Vílý Švarz
28
article
Pan Bláha praví, že v případě zvolení bude
hájit všechny stavy a síly své věnovati bude všem,
kdož pomocí budou potřebovati. Prohlašuje, že
mandát přijme jen za tou podmínkou, že bude moci
státi mimo kterékoli z obou rozštěpených sdružení
národní strany svobodomyslné. Do té doby, než s
stane sblížení, bude vždy bedlivě hájit zásady strany
svobodomyslné. (Souhlas.) Lituje, že k rozštěpen
došlo a očekává, že sblížení nastati musí v zájmu
síly a mohutnosti celku. Řečník uvádí dále, že sta
rati se bude o zvelebení školství na Malé straně
(Souhlas.)
Pan Svoboda praví, že rovněž bude praco
vati v rámci strany svobodomyslné ve prospěch
Malé strany v tom případě, bude-li poctěn dověrou
občanstva.
Bláha
Svoboda
národní strana
29
article
Pan Hubáček, obecní starší, jenž jest kani
dátem ve třetím sboru, promluvil o různých záleži-
tostech hospodářských. Vytýká, že se s assanací z
čalo velmi zhurta. Za Staroměstským náměstím po-
čalo se bourati a nyní celý komplex je nezastavený
úplně opuštěný. Míní, že nejsprávnější postup by
byl ten, kdyby se byla prorazila celá ulice od ná-
městí až k Vltavě a zároveň kdyby se byla provedl
kanalisace až k Velkému náměstí. Rozhodující č-
nitelé teprve nyní poznali, že chyba se stala. Řečník
vytýkal dále, že dlažby na Malé straně jsou ve velmi
zanedbaném stavu. Slibuje působiti k tomu, aby mezi
svobodomyslnými zástupci na radnici nastalo dohod-
nutí a dokud k tomu nedojde, zůstane mimo obě
strany. (Souhlas.)
Předseda p. dr. Pinkas praví, že prohlášení
kandidátů, že nevsloupí do žádného z obou klubu
svobodomyslných, dokud nesplynou v jeden, jest
také míněním výboru Občan. klubu. Letošní volby do-
plňovací nechť se konají za heslem jednolitosti, bez
osobních sporů a přeje si, aby za takovým heslem
bylo voleno i v ostatních čtvrtích. (Souhlas.)
Pan Tomšovic uvádí, že roztržka na radnici
způsobena byla tím způsobem, že někteří pánové,
sotva že do sboru byli zvoleni, už tam prováděli
rozkol. Zmiňuje se o trudné situaci řemeslnického
stavu a žádá, abytěmto vrstvám byla věnována b-
dlivější pozornost, zejmena od vlády
Další rozpravy zúčastnili se pp. Dobiáš, Švarz
a Rys, načež byli jmenovaní kandidát
jednohlasně schváleni. Šťastnému výsledku
voleb předseda pan dr. Pinkas provolal »Na zdar le
(Souhlas).
Hubáček
doktor
Pinkas
Tomšovic
Dobiáš
Švarz
Rys
staroměstský náměstí
Vltava