1
masthead
23. října 1900
5
article
zákonné vypovězení tesařského pomocníka
Josela Suchéhe z obvodu mladoboleslavské
obce. — Říšský soud prohlásil dnes také rozsudek
o stížnosti na to, že bylo zastaveno usnesení cheb-
ské obce, podle něhož měl býti postaven Bismar-
kovi pomník. Říšský soud uznal, že zastavením
dotyčného usnesení nebylo porušeno právo, jelikož
skutečně v dotyčném projektu se musí spatřovati ne
přípustná politická demonstrace.
— Ruský kroužek zahájí v pátek dne 26.t
m. v 8 hod. večer své obvyklé týdenní schůze zim
ního období v místnostech Úmělecké besedy (v Neká
zance, v paláci Zemské banky). Přijímají se přihlášky
nových členů do spolku a do bezplatných kursů ru
ského jazyka
— XXVIII. Náprstkův vočírok bude se ko
nati ve čtvrtek dne 25. t. m. o 1/25. hod. odpol
v místnostech spolku »Domácnost« v Lazarské ulici
Jakožto první v zimním období bude zahájen před-
sedkyní damského kruhu pí. Joh. Danešovou. J. Ne
rudy »Jen dále« a VI. Pittnerové »Písnička chudýche
deklamovati bude pí. Anna Kuklová, v hudební části
nově spolnúčinkují pl. Maruša Janotova a sl. Józa
Blažkova, sl. M. Langova převzala průvod na pianě
Nově ke spolku přistoupily: pí. L. Karlíková, pí
Štěpánka Lhotová Bártová, pí. B. Heroldová, pí. Ant.
Schenková, pí. M. Boublíková, pí. M. Čermáková, pí
M. Znojimská a jiné.
— Dělnická nadace v Karlíně. Dělnická
beseda v Karlíně založila dvě nadace po 1000 koru-
nách pro žáky státní české průmyslové školy v Praze
s ročním užíváním úroků 82 korun. Právo na tylc
nadační úroky mají synové členů besedních neb bý-
valých členů dělnické besedy v Karlíně, kteří navště-
vují českou státní průmyslovou školu. Žádosti řádně
doložené přijímá do 2. listopadu t. r. správní výbon
»u města Petrohradu« v Karlíně, jenž má též práve
udělovací.
Josel Suchéh
Náprstkův
Danešův
Pittner
Kuklová
Maruša Janotův
Józa Blažkův
M Langův
L Karlíková
Štěpánek Lhotová Bártová
Heroldová
Schenková
M Boublíková
M Čermáková
M Znojimská
lazarský ulice
Karlín
Praha
Petrohrad
Úmělecký beseda
zemský banka
český průmyslový škola
6
article
Hostinský věstník. Paní Antonie Pacov.
ská převzala smichovskou akc. pivnici č. 761 —II. na
Jungmannově náměstí. — Pan Josel Rezl převzai
vinohradskou akc. pivnici č. 1682—II. na nároži
Havlíčkovy ulice a Poříčí. — Pan Karel Lukeš pře-
vzal smíchovskou akc. pivnici »ve sklípku« čís. 39
v Jeronýmově ulici na Smíchově. — Pan Jos. Laimer
otevřel hostinec v Blatech u Mělníka. — Pan Jan
Horák převzal hostinec su Anděla« na Velkém ná-
městí v Jičině. — Pan Jindř. Benda převzal hostine
»u Šrotýře« v Huťské ulici na Kladně. — Pan Ant
Bureš převzal hostinec č. 354—V. v Nepomucké třídě
v Plzni. — Pan Václ. Minářík převzal hostinec č. 102
na Letné u Plzně. — Pan N. Nový převzal hostine
č. 48 na Letné u Pízně. — Pan Bartoloměj Šiman
převzal hostinec č. 88 na Lelné u Plzně. — Schvá-
lenými zástupci povedou své hostinské živnosl
v Praze: Paní Josefa Fučíková v č. 428—II. v
Vyšehradské třídě p. Ant. Lhotákem. — Pan Jose
Mádi v č. 260—II. na nároží Zderazu a Myslíkovy
ulice p. Al. Chlupáčem. — Paní Anna Berounskáv
č. 167—I. v Karlově ulici p. Janem Švejkovským. —
Pan Josef Sýkora v č. 633—I, na nároží Týnakéa
Stupartské ulice p. Janem Bartošem. — Paní Alžběta
Volfová v č. 1160—II. v Potrské ulici p. Jos Jung
mannem. — V Plzni: Pan Frant. Gross v č. 6 —V.
v Lindauerově ulici p. Jarosl. Vepřovským. —— Pan
Al. Kokoška v č. 251—II. v Doudlevecké třídě paní
N. Klívanovou. — Pan Jos. Berka v č. 303— V.v
Sirkové ulici p. Frant. Hruškou. — Pan dr. Stan.
Vopršálek v č. 535 —II. v Bavorské ulici p. Aloisem
Šilhánkem. — Koncesse hostinské a výčepnickév
Praze obdrželi: Pan Václ. Holub do č. 681—I.
Rybné ulici. — Paní Anna Kuklová do č. 1681 —II.
ve Smetanově ulici. — Pan Václ. Nejedlý do čis.
Antonia Pacov
Josel
Lukeš
Jos
Horák
Jindřichův
Benda
Antonín
Bureš
Václ
Minářík
N Nová
Pízno
Šiman
Fučíková
Lhoták
Jose
Zderaz
Chlupáč
Berounskáv
Švejkovský
Sýkora
Bartoš
Volfová
Jung
František
Gross
Vepřovský
Al
Kokoška
Berek
Hruška
doktor
Stan
Vopršálek
Šilhánek
Koncess
Holub
Kuklová
Nejedlá
Jungmannův náměstí
Havlíčkův ulice
Jeronýmův ulice
Smíchov
Mělník
huťský ulice
Kladno
Plzeň
Letná u Plzeň
Letná
Lelný u Plzeň
Praha
Myslíkův ulice
Karlov ulice
Stupartský ulice
Potrský ulice
Lindauerův ulice
Rybná ulice
Smetanův ulice
II
7
article
702—VII. na nároží Vitavské a Jeronýmovy ulice. —
Pan Ant. Pálek do č. 1575—II. na nároží Žitné
Mezibranské ulice. — Pan K. Šmíd do č. 1060— I.
Benediktinské ulici a pan Václ. Stallich do č. 693—II.
ve Školské ulici.
— Proti jizdním cenám na košířské
elektrické dráze, konala se včera večer velmi
čelně navštívena veřejná protestní schůze občanstva
košířského v hostinci ona Miynářce« v Košířích. P
zahájení p. Dobrohruškou byl předsedou zvolen pan
Brejcha. Jako zástupcové elektrických podniků do-
stavili se do schůze předseda správní rady p. d
Chudoba a člen správní rady p. Hudl. Pan Dvořák
uváděl, že po převzetí košířské elektrické dráhy do
majetku obce pražské očekávalo obyvatelatvo ko-
šířské, že dřívější šlendrián pomine, ale zklamalo se.
Praha bez znalosti místních poměrů zrušila levné
dělnické lístky, které zavedl soukromý podnikatei
pro dobu polední a večerní. Očekávali jsme, po-
kračoval, že Praha po převzetí dráhy začne vyko-
návati svůj sociální úkol, ale nestalo se tak. Vinu
toho nese v první řadě správní rada a ta vina pře-
chází i na radu městskou, která sem žádného zá-
stupce ani nevyslala. Z celého jednání Prahy vy-
svítá, že ona zdráhá se konat své sociální povinnosti
a za takových okolností není žádnou touhou utvořiti
velkou Prahu. Na malých obcích chceme, aby konaly
povinnosti sociální, tím více musíme to žádati na
máti českých měst. My bez rozdílu politického přel
svědčení dožadujeme se, aby Praha povinnosti ty
konala a když ne, budeme státi proti ní. Upravením
nových sazeb poškodila správa elektrických drál
kapsy veškerého obyvatelstva košířského bez roz-
dílu. Rozdělení stanic bylo naprosto pochy-
bené a stalo se z úplné neznalosti zdejších poměrů,
Antonín
K Šmíd
Václ
Stallich
Brejcha
Chudoba
Dvořák
Jeronýmův ulice
Mezibranská
školský ulice
Košíře
Praha
8
article
Trať košířská je dlouhá 1.8 km. a na této krátké
trati jest nyní 5 stanic. Každá dřívější zastávka byla
pražskou obcí prohlášena za stanici. Tím každý
dělník jest značně poškozen. Od stanice »u Šmídů« až
ku stanici »Pivovarská ulice« je 165 kroků. To nevolá
nýbrž křičí jako nespravedlnosť. Jaký je poměr stani
v Praze? Stanice od Palackého mostu k Bube-
ničkovům je třikráte tak dlouhá. Řečník appelluje na
zástupce správní rady, aby všem měřila stejným
loktem. Měření dvojím loktem odsuzuje a prot
němu rozhodně protestuje. Elektrická dráha je ve-
řejným podnikem, který má vyhovovati všem
vrstvám obyvatelstva. (Souhlas.) Pan Brejcha do-
vozuje, že Praha jedná macešsky oproti obci
košiřské. Vyličuje, že marná zůstala snaha na zru-
šení mostného a stěžuje si, že poplatek mostní an
na haléř nebyl snížen. V dovršení neochoty oproti
zdejšímu dělnictvu zdražilo jízdné na elektrické
dráze, která dojista nebyla vystavěna pro třídy
střední, nýbrž pro dělnictvo. Obč. Turek míni, že
připojení Košíř ku Praze znamenalo by sebevraždu,
bylo by to hříchem na dělnictvu spáchaným. Komu-
nikace pražské označuje za paskvil. Pražská dlažba
je předmětem chantanových popěvků, jak je bídná.
Šmíd
Brejcha
Turek
pivovarský ulice
Praha
Košíře
km
Palacký most
9
article
Lepší je jen v těch ulicích, kde bydlí nějaký městský
rada. Kritisuje dále nedostatečně osvětlení v po-
stranních ulicích, vytýká, že tramway byla draze
koupena a že obec utiskuje zřízence tramway
i elektrických dráh. Dle názoru řečníka postavilase
obec pražská na stanovisko kapitalisty. Ku konci
přimlouvá sej aby žádáno bylo za zrušení mostného.
Předseda sděluje, že o této záležitosti bude svo-
lána zvláštní veřejná schůze. Pan dr. Chudob
slibuje, že přednešená přání a stesky sdělí ve správní
radě elektrických podniků. Pan Dvořák navrhl po
té ku přijetí tuto resoluci: »My na veřejné
schůzi profestní shromáždění občané prohlašujeme
Správa pražských elektrických podníků hrubě po-
škodila zájmy veškerého obyvatelstva košířského
tím, že na trati Smíchov-Košíře zrušila levné lístky
dělnické v poledne a večer, a tím, že proti všemu
právu prohlásila za stanice zastávky, pranepatrně od
sebe vzdálené a žádáme důrazně, aby laciné
lístky dělnické na trati té opětně byly zavedeny jak
ráno tak i v poledne a večer a aby dosavadní sta-
nice »Klamovka«, Pivovarská ulice a su Čečeličky«
počílány byly za zastávky. Očekáváme, že obec
pražská bude při svých podnicích dbáti nejen zisku.
nýbrž také že bude plniti své úkoly sočiální a že
tedy právě vzhledem k těto své povinnosti tyto re-
formy na trati této opravdu provede.« Resoluce byla
jednomyslně příjala. Odchod čienů správní rady
provázen byl hlučným voláním »Na zdar!
Dvořák
Smíchov
Košíře
pivovarský ulice
Klamovka
10
article
— Otevření dilčí trati Roudnice—Bez-
děkov—Hospozin mistní dráby Roudnice—
Vospozin. Tato dílčí trať se stanicemi Hracholusky
Sražkov, Čeruce a Hospozín a zastávkami Roud
sice -Bezděkov, Kleneč. Vodochody, Bříza a Loucká
Jude dne 23. října t. r. veřejné dopravě odevzdána.
lanice Hracholusky, Vražkov. Černuce a Hospozín
(připojovací stanice c. k. státních dráh) zařízeny jsou
pro veškerou dopravu (vyjímaje třaskaviny), zastávky
R nákladiště: Roudnice— Bezděkov, Kleneč. Vodo-
chody, Bříza a Loucká pro dopravu osob, obmezenou
dopravu zavazadel a dopravu nákladů v plných
vozech. Stanice Roudnice (připojovací stanice společ-
nosti rak.-uh. státní dráhy) bude až po zřízení spo
jovací trati mezi Roudnicí—Bezděkovem a Roudnic
společnosti rak.-uh. státní dráhy pro veřejnou do-
pravu s místní dráhou otevřena. Zásilky v plných
vozech cukrovaru roudnického budou se však již ode
dne 23. října t. r. do Roudnite (priv. společnosti
rak.-uh. státní dráhy), pokud se týče z Roudnice, do-
pravovati. Ode dne otevření nadřečené části trat
otevře se zároveň trvající, posud jen obmezeně po-
užívaná odbočka c. k. státních dráh Žlonice—Hospozín
se stanicemi Břešťany a Hospozín, jakož i s připo-
jovaci stanici Zlonice pro veškerou dopravu (třaska-
viny vyjímaje). Jízdní lístky pro osoby v zastávkách
Vodochody a Loucká nastupující vydávati budou prů-
vodčí vlaků ve vlaku. Zavazadla cestovní vypravo-
vati se budou proti doplacení poplatků ve stanici
dodací. Jizdní řád vlaků, na tratích Roudnice—Bez-
děkov—Hospozín a Hospozín—Zlonice dopravě oso
sloužících, obsažen jest ve zvláštním plakátě, ode
dne zahájení dopravy platným.
Sražkov
Roud
Loucká
Roudnice
Hospozín
Bezděkov
Kleneč
Vodochody
Bříza
Loucká Jude
Hracholusky
Vražkov
Černuc
Břešťany
Zlonice
Čeruce
11
article
— Rozmary přírody. Minulého týdne naše
dělník pana Fr. Racka, obchodníka v Kloboukách
Brna, v úvoze u lesa klobouckého druhou úrodu
letošních lesních jahoď, jež záslal do redakce našeho
— Přípravy proti sněhovým závějím
v Praze, Veliké množství sněhu, které minulé zimy
v Praze napadlo a způsobilo nejvážnější kalamity do
pravní, je příčinou, že tentokráte ponékud dříve uva
žuje se o prostředcích, kterými by se dalo čelit
sněhovým spoustám. Za tím účelem konala s
včera na staroměstské radnici schůze, již se zúčast
nili: ředitel hospodářského úřadu p. Čísař, inspektor
obecního dvora p. Kasalický, člen správní rady
clektrických podníků pan Hudl, velitel pražského
sboru hastčského pan Vejdělek a správcové čtyi
obecních dvorů. Průběhem rozpravy byl stanoven
následující postup pro čištění ulic: především mají
se vyčistiti a sněhu zbaviti hlavní třídy a náměstí,
v druhé řadě ulice, v nichž se nalezají školy, trhy
a pod., načež bude věnována pěče ulicím ostafním.
Ve příčině odvažení sněhu bude zaveden způsob
který v listě našem již loni byl doporučován, t.j.
pomocí elektrických drah. Asi 25 sťarých tram-
wavových vozů bude v továrně Reissenzahnově
v Bubnech předěláno na vozy nákladní, na které se
bude anih nakládati ovšem jen v těch ulicích, kudy
vedou koleje elektrické dráhy. Do těchto ulic bude
se potom svážeti sníh z ulic sousedních i vzdále-
nějších. Opatrný jeden účastník schůze doporučoval,
ahy se s předěláváním vozů prozatím posečkaloa
ujišťoval, že letos nenapadne tak veliké množstv
sněhu. V nejbližších dnech bude prohlédnuto několik
předělaných vozů a pák se komise sejde k opětn
achůzi. Jen aby se to nestalo teprve tehdy, až bude
Praha zasněžena.
Rozmara
Racka
Vejdělek
Francie
Praha
Bubno
Klobouky Brno
úřad p . Čísař
obecní dvůr
12
article
— Pod nákladním vozem. Kočí Josel Šinde
lář ze Smíchova, 59 let slarý, včera odpoledne vezl
náklad řízků do Košíř. Na motolské silnici povoz
se převrátil do příkopu a padl na kočího, který
utrpěl tak těžkého poranění, že musil být odvezen do
nemocnice.
— Drobné místní zprávy. Na novostavb
p. Vančury ve Štěpanské ulici zaměstnaných 11 při-
davačů cihel včera přestalo pracovali, poněvadž ne-
bylo vyhověno jejich požadavku, aby mohli pracovate
akordně. Jeden přidavač byl zatčen, poněvadž si vý
hrůžně počínal. — Při opravě plynové roury včera
25letý klempířský pomocník Josef Šule z Tejnky
č. 160 byl ucházejícím plynem tak omámen, že upad
do mdloby. Po delším úsilí podařilo se lékaři při-
vésti jej ku vědomí.
— Postřelil se na hřbitově. Z obavy pře
propuštěním z práce pokusil se o sebevraždu 26letý
zřízenec dráhy Jan Libich, bydlící na Žižkově,
v Jeronýmově ulici č. 88. Včera v podvečer odebral
se Libich na olšanský hřbitov, kde vypálil si z re-
volveru kulku do levé strany prsou a způsobil
vážné poranění. Zřízenci odnesli zoufalce před hřb
tovní vrata, kde mu inspekční lékař ze záchranné
stanice poskytl první pomoci a pak ho odvezl v am-
bulančním voze do všeobecné nemocnice.
— Nálezy a ztráty. Ztracena byla 22. října
jízdou tramwayí z Vinohrad do Spál. ulice náprsní
tobolka z tuleně, s 10 zl., blokem, navštívenkami,
listkem divadelním atd. Nálezce nechť podrží si ho
tovost peněžní a vrátí laskavě jen ostatní pro něho
bazcenné věci v pojišťovně Rakouský Fénix, Jung
mannova tř. čp. 39—II.
Vančura
Josef šulit
Libich
Jung
Smíchov
Košíře
Štěpanský ulice
Tejnka
Žižkov
Jeronýmův
Olšanský hřbitov
14
article
Československé knihkupectví zřízen
je v Liptovském Sv. Mikuláši na Slovensku. Je to
majetek Kar. Salvy. Řidí je Čech p. Kar. Pešek.
jenž po mnohá leta v pražských knihkupectvích pra-
coval. Obratný knihkupec má pro Slovensko velký
význam. Máme nyní naději, že česká kniha a český
časopis budou se na Slovensku hojněji šířit, tím více
že toto knibkupectví má stálého cestujícího. Na
skladě má všecky kniby slovenské.
— Divadlo Variété. Nový program doznává
čím dále tím větší obliby. Vedle veselé pantomimy
společnosti Amoros-Wernerovy jest to létací bale
»Hyleia«, který nejvíce se libí a poskytuje také ne-
všední podívanou. K jeho provozování zapotřebí jes
zvláštních, složitých přístrojů, které řízeny jsou dva-
nácti vycvičenými dělníky. — V neděli bylo divadl
odpůldne i večer vyprodáno.
Mikuláš
Salva
Čo
Pešek
Amoros
Wernerův
Slovensko
Kara
divadlo Variété
15
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Zdravotní stav německé císařovn
Bedřiehovy lepší se, srdce pracuje mocněji a včera
byla nemocná hodinu mimo lůžko. K obavám nen
nyní příčiny.
= Návrat ruské výpravy k měření po-
ledníku. Z Petruhradu se telegrafuje: Výprava, jež
na lodich »Balkanu« a »Lědokolu« odplula na
Špicberky provést zeměpisná měření, navrátila se p
17měsiční plavbě do Kronštatu. Všichni členové vý
pravy jsou zdrávi.
= Sebevražda faráře. Vídeňský »Fremdlen
blatt« sděluje: Jak se nám z Badenu telegrafue
otrávil se v Guttensteinu farář ze strachu prý pře
zatčením svým Byltě udán z několika provinění
proti mravopočestnosti.
= Cholera v Japonsku. Z Vladivostoku
19. října. (Nov. Vr.) Cholera v Japonsku zmuhá se
a parníky odtud přibývající musí se podrobiti ka-
ranténě. Na parnicích, jež připluly z Nagasak do
Posjetova zálivu, zemřelo cholerou více lidi.
Bedřiehův
Špicberky
Baden
Japonsko
Vladivostok
Posjetov záliv
16
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kancoláře Národního divadla. Dne
jest pro třetí čtvrtku (číslo 35.) předplacení šestý
a poslední koncert Kubellkův. Pořa
končertu jest následující: H. Vieuxtemps: Koncer
E dur pro housle s průvodem orkestru, F. F. Chopin.
písně »Není, čeho třeba« a »Píseň litevskou«, před
nese pI. Maturová, L. van Beethoven: Largho z kon
certu opus 6f s průvodem orkestru, Pablo de Sara
sate: Čikánské melodie s průvodem orkestru, V.j
Novotný: »Sen« a K. Škach: »Maliny«, písně, před-
nese pí. Maturová, N. Paganiní: Fantasie na molivy
opery »Mojžiš« na G struně s průvodem klavíru.
H Vieuxtemps
F F Chopin
Maturová
L Beethoven
Pablo jít Sar
Novotná
Sen
K Škach
Malin
Mojžiš
národní divadlo
Larg
Koncer E dur
17
article
Koncert řídí p. Picka, Kubelíka na klavíru, dodaném
z c. a k. dvorní továrny Ant. Petrofa v Hradci Krá-
fové, provází pan L. Šváb. K dnešnímu představení
mají platnost vstupenky na sedadla s datem- 201. října
1900; vstupenky ku stání do přízemí a na 1. galerii
prodávají se za pinou cenu již dopoledne u denní
pokladny. Počínaje zejtřkem budou čísla předplacení
opět pravidelně po sobě následovati Zejtra odpoledne
jest představení lidové. Hraje se za nejlacinější ceny
Dreyerovo drama »Zkušební kahdidát«, večei
se dává Auberova opěra »Fra Diavolo« (č. 38
— 2. čtvrtka — předplacení.) Pří posledním před-
stavení této opery bylo divadlo úplně vyprodáno. Ve
čtvrtek bude premiera L. N. Tolslého znamenitého
dramatu »Vláda tmys. Režii dramatu má pan
Šmaha. Představení bude ve prospěch Spolku českých
žurnalistů a pensijního fondu spolku českých žurna-
listův. V pátek hráti se bude rozmarná komedie Bis-
sonova a Carréova »Pan ředítel«, při níž obe-
censtvo za poslední reprise velice se bavilo. V so-
hotu jest Fibichova opera »Šárka«. — Pah Ant.
Karas angažován byl pro operu Národního divadla
+Z kanceláře smíchovského divadla
Jako třetí (lichá) hra v předplacení hraje se dnes
Schönthan-Kadelburgova veselohra »Slovutná paní-
s pp. Lierem a Jiříkovským v hlavních úlobách
Předprodej lístků v knihkupectvích pp. Urbánka
Národního divadla a Kotka na Smíchově. — S pra-
cemi štukaterskými na stropě hlediště nového divadl
započato včera; opozdily se pro vlhkost nového pla
fondu.
Picek
Kubelík
Antonín
Petrof
Dreyerův
Auberův
Diavolo
L N
Tolslý
Šmaha
Bis
Fibichův
Šárek
Pah
Schönthan
Kadelburgův
Lier
Jiříkovský
Hradec
Smíchov
spolek český žurno
národní divadlo + Z
smíchovský divadlo
Urbánek národní divadlo a Kotka
S přít
18
article
Hudba. .
Hudba. .
+ Zpěvohra. Od skvělého nastudování »Dal
bora« podána nedělní reprisou »Carmeny« opět další
obdobná ukázka, jak cheí opery p. Karel Kovařovic
pojímá uměleckou práci. Studium pittoreskního díla
Bizetova neklade ovšem žádných záhad k řešenía
jest úkolem velmi vděčným, nicměně dlužno oceniti
ono vyšší posvěcení, jež p. Kovařovic svými před-
nostmí dirigentskými udílí jeho reprodukci. Sám jako
skladatel v celé jedné periodě své tvorby odkojiv se
francouzskou hudbou, má smysl pro její elegancia
jasnost, pro její gracii, obeň a barvilost. Všechny tv
vlastnosti dovede také náležitě vyzdvihnouti. Jeho
podání zaujalo od prvních taktů předehry a udrželo
již v napjetí až do vzrušeného konce opery. Orkestr
hraje pod jeho taktovkou vzletně, s patrnou odda-
ností a láskou, skýtaje výkon do nejmenších podrob-
ností propracovaný, překvapující neměně přesným
nástupy, zaokrouhleným Irásováním a odstíny zvu-
kové síly (zvláště krásná piana 1), nežli temperament-
ností celku. Velká jest rythmická přesnost a živos
Kovařovic
Bizetův
19
article
Kovařovicova podání, která sdílí se i sborům a soli-
stům. Zanedbávaný druhdy rythmus přichází teď k
své platnosti. Vyskytují se sice dosud tu a tam star
zakořeněné zlozvyky, ale jsou to již jen chvilkové
poklesky, nespadající na vrub dirigentův, nýbrž zpě
váků. Z temp sahá Kovařovic občas k pomalejším.
nežli dosud v »Carmeně« na některých místech se
slýchala; nikoli však na úkor věci, jak svědčil na
přiklad ve své náladě tak výborně zachycený úvo
k třetímu jednání. V bohaté agogice dirigentově jest
dosti života, že přeháněním nemá potřeby se oř
pachtiti. Kontrastují však tím jen účinněji ony partie
jež sálají žárem a prudkostí. A Kovařovic věru do-
vede sledovati jich rozmach až na dramatické
vrcholky. Vůbec dostalo se hudebnímu provedení
stále hledaného díla Bizetova oné úrovně, na jaké
přáli bychom si uzříti záhy celý repertoire naší
zpěvobry. Některá provedení oper v poslední době
nebyla právě směřujícím k tomu krokem
Úloze dona José prospěl celou výší svého
umění p. Burian; jest mu dáno dojímati svým zpě-
vem a podařilo se mu to zvláště ve druhém jednání,.
Kovařovicův
Kovařovic
Bizetův
20
article
Carmeu sl. Kettnerovy jest chvalně známa žhavou
lelorou představovací. Sl. Kubátova jeví pěkné po
kroky zvláště ve tvoření a čistotě tónu, ale dokonalé
ucelenosti výkonu ještě nedosáhla. Zaokrouhlení hu
dební fráse budiž jí nejbližším úkolem. Velmi do-
brým byl p. Viktorin jako Escamillo; hlas krásně mu
zněl a ve zpěvu jeho spojovala se správnost s ener-
gickým výrazem i vkusem. Působil dramaticky —
bez tehtrálnosti. Z drobných úloh nově obsazeny byly
Remendado p. Karasem, Frasquita sl. Fablánovoua
Mercedes sl. Tvrdkovou, která však nebyla ni v ryth-
mice ni v intonaci toho večera právě nejšťastnější.
Vždy dobrým hercem své úlohy jest p. Kliment (Zu-
niga), neméně p. Krössing (Dancairo). Režii věnoval
p. Polák mnoho píle, leccos vhodně doplnil, opravil
a oživil. Chvílemi v prvním jednání je toho života
až na úkor zpěvu. Pěkně podle pařížského vzoru jes
upravena scenerie cikánské písně ve druhém aktu
také příchod podloudníků z hloubek hor lépe se vy-
jímá. Kostumům dostalo se též revise a doplnění na
správný, barvilý obraz. Když však i baletu pořízeny
sukně až po kolníky, měly býti zároveň změněny
kroky, původně pro vzdušné skoky v sólech kompo-
nované. Tak není v tom žádně vzdušnosti, ale na
druho straně ni o vlas španělského rázu více.
Kettnerův
Kubátův
Viktorin
Escamillo
slečna
Tvrdkův
Kliment
Krössing
Dancairo
Polák
mercedes slečna
21
article
+ »Česká filharmonie« uspořádá v této sai
soně čtyry velké symfonické koncerty v předplacení
řízením p. Oskara Nedbala, člena »Českého kvarteta-
a hudebuího skladatele. Repertoir skladeb do pro
gramů přijatých vyvolen byl tak, aby nejen dopln
se výběr děl dřive již v konceriech. »České filbar
monie« provedených, nýbrž aby také oživena byla
literatura hudební z té stránky, z níž pražskému
obecenstvu buď vůbec není známa, aneb jest zapo
menuta nepovšimnutím si jí od pořadatelů našic
produkcí symfonických v dobách, kdy »Česká filhar
monie« ještě nevstoupila v život. Celkový výběr le-
tošní, jak před nedávnem byl sdělen veřejnosti, oka-
zuje, že na každý večer pamatováno je nejmén
jednou novinkou domácí nebo cizí, dále, že kromě
poměrného zastoupení klassické budby respektu-
vána je v náležité míře produkce všech národů. Jet
tu zastoupena kromě české ruská, francouzská, nor-
ská i německá škola Mezi novinkami nalézá se tak
symfonická báseň »Potopený zvou« od Zdeňka F-
bicha, poslední to dílo nedávno zvěčnělého mistra.
který však vyhotovil k němu pouze skizzu a týden
před smrtí požádal dirigenta p. Nedbala, aby je dokon
eii dle pozůstalých náčrtků a polpaměti své dlel plánu
jak mu jej misir sám předebrál, když obmyslil je
dedikací této skladby. První kohcert pořádán bude
ve středu dne 14. listopadu o 7. hod. večer v Ru
dolfině. Předplatné přijímá se uz denní pokladny Ná
rodního divadla (se svolením sl. ředitelství) a činí
na loži 24 zl., na sedadla v prvním přízemí 6 zl.
v druhém přízemí a v první řadě na třibuně 5 zl.
v druhé, třetí a čtvrté řadě 4 zl. a na druhé tribuní
3 zl. Obecenstvo se upozorňuje na výhady předplat
ného, neboť pro jednotlivé koncerty prodávati s
budou vstupenky za cenu dvojnásobnou.
Nedbal
F bich
Český filharmonie
Ná rodní divadlo
23
title
U okresního soudu pro přestupky.
24
article
Postrach kostelníků a svíčkovýcl
Postrach kostelníků a svíčkovýcl
bab. Původcem tohoto postrachu byl Josef Čekan-
ský, 30letý bývalý poštovní výpravčí a později
zloděj a vzbuzoval postrach tak dlouho, dokudse
nedostal za mříže. Do pražských kostelů chodila
škodná. A třeba byli kostelníci i svíčkové báb
sebe pozornějšími, nemohli ji přistihnouti. Každou
chvíli roznesla se zpráva, že z toho neb onoho ko-
stela byl odcizen svícen. Osoby, kterým byl svěřen
dozor ve chrámu, trnuly strachem před vyšetřová-
ním, střežily a pídily se po zloději, ale nadarmo.
Čekanský dovedl obratně krádeže prováděti a také
prodati. Vydával se za syna majitele pohřebního
ústavu, nosil na hlavě cilindr, na nose skřipec
na rukou rukavičky a tímto zevnějškem dovedl pře-
svědčit obchodníky se starým železem, že jsou
svícny jeho majetkem a že je prodává jen přoto, ž
mu doma zbytečně zabírají místo. Na stopu jeho
přivedl zřízence bezpečnostního úřadu obchodník
pan K. Rovněž koupil jeden svícen, ale prodávají-
címu nedůvěřoval, poslal za ním svého zřízence
za nedlouho dostal se zloděj tam, kam náležel.
U trestního soudu byl Čekanský pro zločin krádeže
odsouzen do žaláře na jeden měsíc a nyní přišl
řada i na ty, kteří od něho svícny kupoval. Z pře-
stupku koupě kradených věcí byli obžalování čtyři
obchodníci, mezi nimi i pan K., který přivedí zří
zence policejní na stopu zloděje a koupený svícen
ihned policii odevzdal. Tento nevděk veřejný ža-
lobce komisař p. Výborný při líčení ihned opravil
vzal žalobu proli němu zpět. Ostatní tři byli ob
žaloby rovněž sproštění; soudce pan tajemnik Weiss
nabyl přésvědčení, že jednali v důvodném omylu,
když svícny koupili.
Čekan
Weiss
25
article
Věstník živnostenský a dělnickj.
Věstník živnostenský a dělnickj.
* Požadavky děmnlctva knihařského byly
předmětem jednání na nedělní schůzi dělnictva kni-
hařského »U české koruny« ve Šmečkách. Dosavadní
plat týdní obnáší 4.8 zl. při 11 až 13hodinné době
pracovní. Kromě toho nuceno bylo dělnicivo praco
vati i v neděli a svátky od 7 do 12 hodin. Žádá
zvýšení platu a zkrácení doby pracovní. Minimální
mzda obnášeti má po vynčení 6 zl. týdně (proti ny-
nějším 2—4 zl.), starším dělníkům pak kromě týdního
platu 8—10 zl. má býti dávám 20pet. přídavek. Pra
covní doba má býti 9 a půl hodinná, v sobotu pak
a v pondělí 9 hodin. Na Bilou sobotu a Štědrý den
žádají dělníci 6hodinnou dobu pracovní při platu
celodenním. Dále žádá dělnictvo omezení počtu učňu
(v mnohé větší dílně je nyní až i 11 učňů)
omezení práce přes čas. Za práci přes čas žádaj
40 pet. zvýšení za první dvě hodiny a 50 pet. z
hodiny další. Kromě toho žádají parcentnální zvý
šení platu při různých prácích, jako jest řezání knih
práce při lisu a pod. Rovněž i zvýšení mzdy
děvčatům požadujt (dosud vydělávají děvčata
3—4 zl. týdně). Jednotliví řečníci stěžovali si na
bídné zdravotní poměry v dílnách. Tak na příklad
26
article
obyčejně mete a uklízí se v dílnách ráno, když
dělnictvo práci nastupuje, dílny nemají ventilace,
jsou tmavé a dusné a výpary z klihu a škrobu činí
v nich pobyt téměř nesnesitelným. Dělnictvo žádá
aby zdravotní komise konala svou povinnost a prác
v nezdravých místnostech zakazovala. Učňové necho
jsou skutečně k práci přidržováni a ne jako dosu
k všelikým pracem domácím, pochůzkám a posličko-
vání. Dělnictvo žádalo upravení svých poměrů.
zejmena řádu pracovního již přede dvěma lety n
společenstvu i na svých zaměstnavatelích, bylo však
vždy se svými požadavky odmrštěno. Proto zorga
nisovalo se a nastupuje jinou taktiku. Debaty
těchto předmětech zúčastníla se celá řada řečníků.
Na konec přijata případná respluce a schůze po
12. hodině polední skončena.
27
article
Zástupcl společenstevních nemocen
ských pokladen mají schůži ve čtvrlek 25. t. m
o 8. hodině večerní v Remeslnicko-živnostenské be
sedě. Jednati se bude o petici k ministerstvu a obsahu
brožury, již pokladny hodlají vydati. Nutno, aby
veškeré pokladny byly zastoupeny
* Zástupce firmy knihařské Jos. Pfeiffe
píše nám ke zprávě v pondělním čísle uveřejněné
V sobotu 20. t. m, před polednem dostavili se do
mé kanceláře dva úplně mi neznámí dělníci knihařští
kteří, aniž by udali svá jména, doručili mi požadavky
dělnictva v mé továrně zaměstnaného, prý jako plno
mocníci, opravnění požadavky mého dělnictva pro-
jednati. Zjistiv pak jméno jednoho z nich, vráti
jsem mu požadavky s dopisem, v němž jsem vý
slovně podotkl: máli mé dělnictvo nějakých poža
davků, může je zajisté předložiti samo. To se však
n-stalo a dělnictvo dnešním dnem zahájilo stávku
Dnes ráno opět přišli dva dělníci cizí a dva z mého
závodu, by onu záležitost projednali. Po měm pro-
hlášení, že jsem ochoten ihned se svými dělníky
vyjednávati, když se oba cizí vzdálí, prohlásil jeden
z nich, že na to nepřistupují a že veškeré dělnictve
ihned vystupuje ze zaměstnání. Po tomto nezákonném
jednání nebylo ovšem další vyjednávání možné.
Remeslnicko
knihařský Jos
28
article
Stávlvm
Stávlvm
* Hnutí hornické v Pruském Slezsku
Z Vralislavi se oznamuje: Veškeří havíři, dolno-
slezského ravíru podali majitelům dolů žádost z
zvýšení mzdy a zavedení osmihodinné šichty.
* Z Terstu, 22. října. (C.-B.) Když společno
jižní dráhy prohlásila, že jest ochotna mzdy akkordní
zvýšiti až do úhrnného obnosu 100.000 K ročně.
dělníciskladníci jižní dráhy a posunovači počali opě
pracovati. Pracuje opět 500 mužů, dělníci, povolaní
na výpomoc, zatím zde byli ponecháni
Slezsko
Terst
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Druhý den dostihů škadrony
měšťanského ostrostřeleckého sboru v Praze v ponděl
dne 22. října o 2. hodině odpolední na velkém vojen
ském cvičišti v Plzni.
L. Jízda důstojníků po rovin
1200 m., čestná cena p. Františka Lorence, setniku
měsťanské gardy granátníků v Praze a 200 K vítězi
120 K druhému a 80 K třelímu. 1. »Koral« Jezde
Viktor Meissner), II. »Andrea« (rytmistr Jos. Tomášek)
III. »Tristan« (rytmistr Em. Meissner.)
II. Jizda poddůstojníků a gardistů po rovině
1200 m., čestná cena pana Josefa Staussa, majoraa
velitele c. k. priv. měšť. gardy granátníků v Praze,e
200 K vítězi, 120 K druhému a 80 K třetímu.
Při prvém běhu zvítězila »Zaza« Gjezdec Ne
kvapil), druhého místa dobyla »Anitta« (Nikodem)
třetího »Frdelio“ (Kopeček). Následkem nezdařeného
startu projeta dráha bezvýsledně. První projel dráhu
»Furioso« s plzeňským jezdcem Kursou. Byl así o tř
dálky napřed. Potom došlo k jízdě nově. Když bylo
vyjeto ze startu, upadi hned po první zatáčce una-
vený »Furioso« a zlomil přední levou nohu. Jezdec
Kursa zůstal ležeti pod koněm a utrpěl těžké pora-
nění na hlavě. Vranik »Jais« padl přes ně. Jezde
Nikodem vyvázl bez pohromy. Kůň se zvedl a pádi
dále, byl však o něco dále zachycen. Plukovní léka
dr. Fíša poskytl raněnému Kursovi první pomoci
dal ho odvézti do nemocnice. »Furioso« pak na miste
zastřelen majitelem rytm. Meissnerem. Ostatní jezde
jeli dále. I. »lióna« (jezdec Šutera), II. »Rlttka-
(Plavec), III. »Vítěz« (K. Meissner).
Lorenc
Meissner
Andrea
Tomášek
Tristan
em
Staussa
Anitt
Nikodem
Kursa
Jezde Nikodem
doktor
Fíša
Šutera
Plavec
K Meissner
Praha
Plzeň
Jos
Kopeček
II
uno
Rlttka
30
article
III. Jízda pánů po rovině 1200 metrů.
čestná cena pana Viktora Meisnera, rytmistra a velitel
měšť. škadrony v Praze a 200 K vítězi, 120
drubému a 80 K třetímu. I. »Hamlet«, kůň z plzeňské
jízdároy klubovní (jezdec Šutera), II. »Paša« (Fišer)
III. »Tristan« (Emil Meisner.)
IV. Jízda škadrony po rovině 1400 m.
česlná cena pana Františka rytíře Rašína z Ryzem-
burka, majora a velitele měšť. pěchoty v Praze
200 K vítězi, 120 K druhému a 80 K třetímu.
»Torpedo« (Karel Meissner«), II. » Paša « (Hochmann)
III. »Tristan« (Em. Meissner)
V. Jizda pánů s překážkami 1800 m., čestná
cena paná JUDra. Václava Petáka, starosty krl
města Plzně a 200 K vílězi, 120 K druhému a 80
třetímu. Jeli jen dva jezdci, jelikož dva po nehod
zminěné ubyli. I. »Torpedo« (Kar. Meissner), II. fo
xer« (jezdec Šutera).
VI. Jízda škadrony s překážkami 1800 m
o čestnou cenu damskou a 200 K vítězi, 120
druhému a 80 K třetímu. I. »Zaza« (Nekvapil), m
»Tristan« (J. Sýkora) a III. »Fidelio« (Vikt. Meissner-
Návštěva byla za velmi příznivého počasí na
všední den velice četná. Opětně zavítalo mnoho host
z Prahy a venkova.
Na konec rozloučil se čestný předseda, poln
podmaršál Hoffmann, srdečně se všemi členy pražské
škadrony a vybídl ji, by kdykoli si přáti bude
v Plzni závody pořádala opět, podotknuv, že místní
vojenské velitelství plzenské dá cvičiště a opětnou
pomoc ochotně k disposici.
Meisner
Hamlet
Šutera
Fišer
Tristan
František
Rašín
Ryz
Meissner
Hochmann
em
V Jizda
Peták
Zaza
Nekvapil
J Sýkora
Fidelio
Viktoria
Hoffmann
Praha
Plzeň
II
Kara
Paša
31
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
* Národní jednota pošumavská
Schůze ústředního výboru koná se dnes o 7. hod
večer v místnostech Jednoty (Vodičkova ulice č. 5
v domě Národní kavárny I. poschodí)
Vodičkův ulice
dům národní kavárna I
32
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Zábavy.
33
article
Měšťansků beseda na Král. Vinohra
dech. Již tuto středu dne 24. října opakuje se diva
delní večer ze dne 17. t. m., při němž proveden
bude původní veselohra Lad. Stroupežnického »Pan
Měsíček obehodník«. Nepatrný zbytek lístků, k tomut
večera vydává se ještě dneu v úterý 23. t. m. o
6—8 hod. več. v místnostech besedních. — Hu-
dební večer pořádá Jan F. J. Bernhardt, konce
tista a majitel ústavu k vyučování hudby citerni
dnes v úterý 23. října v divadelním sále Národníh
domu na Král. Vinohradech (vchod z Korunní třídy
Laskavě spoluúčinkují: koncertisté pp. V. Buchei
O. Kaminermayer, Jidř. Pohan, dále slč. E. Krausova
M. Strnadova a A. Zelených a salonní komik p. Boh
Malý. Začátek o 8. hod. večer.
Král
Stroupežnický
Měsíček
Hu
F J
V Buchei O Kaminermayer
Jidř
Pohan
E Krausův
M Strnadův
A Zelená
Boh Malá
Národníh
34
article
Telefonické zprávy,Nár. Listů.
Telefonické zprávy,Nár. Listů.
Dr. Bärnreither před voliči.
Z Vídně, 22. října. Včera sešli se
v Plzni voličové německého velkostatku
z okresu plzeňského, chebského, karlovar
ského a tachovského.
Dr. Bärnreither měl na shromážděn
tom řeč o politické situaci, ve které pravil
»Národní otázka ovládla úplně parlamení
a zatlačila všecky ostatní věci do pozadí.
O kompromisu v tyrolském velkostatku ne
chci se pronášet. O tom, je-li žádoucím dle
poměrů v zemi tyrolské, se nevyslovím. Mu
síme vyčkati autentického vysvětlení. Všal
i kdyby k tomuto kompromisu došlo, nezmě
nilo by se tím postavení německého velko-
statku v německém souručenství. Kdyby však
kompromis ten měl za následek, že by se ke
stranám německého spoluručenství přídaly
též strany, které se nalezají mimo ně, vítal
bych to jako posilu naší národní posice.
Jsem přesvědčen, že jest ze situa ce
ještě východ a že se musí najíti.
Avšák rozhodnutí nesmí býti od-
dalováno. Nemohu dosti důtklivě opa-
kovati, že byly uraženy city Němců zklamá-
ním, kterého se dožili v posledních desíti-
letích. Bylo bly velmi zlé, kdyby se
opět naděje Němců ve králov-
ství, které jsou oprávněné, ne-
splnily, kdyby se existenční podmínky
národa německého v Čechách opět odlo-
žily, nebo odstavily. Myslím, kdyby
vláda zjednala pevne zákonné
poměry, že po té stránce leccos by se
zlepšilo. Potom by radikální oppo-
sice ležela brzy na zemi a kdyby statní
orgány, kde je třeba, zasadily se
rozhodně o autoritu otřesenou,
obyvatelstvo a my všichni by-
chom si oddechli. Právě nynější vláda
svými jazykovými osnovami po-
dala důkaz, že je práce ta neodkladnou. Dr.
doktor
Bärnreither
Němec
Vídeň
Plzeň
Čechy
35
article
Körber také budoucí vládě znemožnil, aby
hodila věc nazpět do zásuvky a řekla: »Ne-
bylo to nie!« Po obstrukční noci 8. června
a po všech státoprávních projevech českých
kdo by chtěl tvrditi, že rozřešení otázky ná-
rodnostní v Čechách pokročilo, vydal by se
útrpnému úsměvu. Dnes nelze počítati na
mír v Čechách, nebude-li provedena
naprostá rozluka ve státní a au-
tonomní správě a to důsledně.
Myšlenka národní autonom ie
musí býti napřed provedena v Če-
chách a zajisté zkoušku obstojí. Vlastně
zkoušku již obstála, neboť správa školská
a zemědělská jsou již zřízeny na tomto zá-
kladě a to způsobem uspokojivým. Ale na-
psati národní autonomii musí se
zjednati přirozený korolár v tom směru,
aby stat stanovil jazykové po-
žadavky své správy nade vši po-
ch ybu. Neboť v tom právě se změnily po-
měry v Rakousku, že kdežto dříve faktická
existence německého sprostředkovacího jazyka
mlčky byla všeobecně uznávanou (? 1) a ne-
spornou, nyní je podrýváná se všech stran
a nejvíc úřadníky česky a národně
smýšlejícími.
Čechy
Rakousko
36
article
Proto je stanovení jazyka spro-
středkovacího dnes nezbytně třeba,
jelikož by t. zv. »faktický« stav její každým
rokem, a to postupně, se umenšoval. Ra-
kouská vláda musí míti obratnosti a sfly
dost, aby také tuto státní nezbyt-
nost zajistíla. Největší překážkou takové-
hoto vývoje je dnes nesmirná rozpí-
navost národních snah, které se
jeví mezi Čechy a kterým slouží politikové,
noviny, kněži a učitelé skoro bez výminkya
jejíž vlny sahají až do poslední české ves-
nice. Český stat v srdci Evropy, klerý
by celému světu německému, jej obklopuji-
címu, byl nepřátelským, je rakouskoua
zároveň evropskou nemozností.
O nějaké politice násilnosti nemů že
býti žádné řeči. Je za naší doby ne-
možnou. Říšská rada, která chce Rakousko
spořádati, bude musit navzdor veškeré po-
třebné energii šetřit národnostní citlivosti
každého národa. Nejde tedy dokonce o to,
zmenšiti skutečně národní potřeby, nýbrz
jen o to Čechy přesvědčiti, že mu-
sejí zredukovati své národní
potřeby na takovou míru, aby
spolužití s nimi bylo možné
jednotný stát aby mohl existovati dále.
Vůči takovému vývoji nesmíme my Němc
na dlouho setrvati v postavení pouze defen-
sivním. Pokládáme naopak za hlavní úkol
našeho politického vývoje, ba za životní
otázku Rakouska, by styky státu
s Němci anavzájem styky Němcu
se státem dostaly se do zcela no-
vého proudu. My právem pokládáme se
nejsilnějším činitelem mezi rakou-
skými národy a žádáme, by stůj co stůj
s tímto činitelem bylo počítáno
Potom však musí u nás zjednati si průchodu
myšlenka, že také stát musí se opí-
rati o tohoto rozhodujicího fak-
tora, neboť vedení státu opposicí je
nemyslitelno. Největší škoda, již dle měho
mínění vláda Taaffova způsobila, spočívá
v odcizení mezi německými Ra-
kušany a státem.
Němec
Taaffův
Čechy
Evropa
Rakousko
37
article
Bývalé vlády v té příčině hřeši ly
tolik, že je pochopitelnou nedůvěra a přece
možno nadíti se zlepšení našich poměrů jen
tenkrát, jestliže politika rakouského
státu vůči Němcům bude nikoli na
dobu přechodní, nýbrž trvale založena
na spolupůsobnosti Němoů, budeli
tato cílem a budoudi Němci na druhé straně
ochotní za čelné postavení, které míti v tomto
státě jsou oprávněni, převzíti též stejně velkou
zodpovědnost. Nechci se tím přimlouvati ni-
kterak za nějakou kritiku schopnosti Němců
ke vládě. Motivy pro takovýto obrat
nalézají se v dějinách a ve slo-
žení Rakouska. Ovšem dosažení připo-
menutého cíle je možno jen tenkráte, budou-li
Němci mezi sebou svorni. Bylo by však
klamem, kdyby se někdo domníval, že ho-
spodářské zájmy dají se zcela odloučiti od
národních. Naopak jsou velmi často sloučeny
a spojeny. Co se obyčejně mluví, že hospo-
dářské zájmy Němců a Čechů jsou totožny,
je ovšem správno v tom smyslu, že oba ná-
rodové si přejí moderního hospodář-
ského pokroku, avšak každý z těchto
národů si přeje vykořistiti ho pokud možná
pro sebe. Čechové jsou v ohledu
tom činnějšími a rozhodnějšími.
Při stavbáchí železničních, při zavodech
státních, při zadávání dodávek a práce je
všude hospodářská soutěž velmi často na-
rodní, nehledě ani na jmenování úřadníků.
Soudím dokonce, že bylo by snáze udělati
demarkační čáru po stránce jazykové,
než zcelá ukliditi národní vzpružiny ze za-
pasu věcného. Náprava nastane teprve tehda,
dostane-li se otázka jazyková do klidného
stadia, ale jíti cestou opačnou bylo by počí-
náním lichým, které se nedá provésti, ani ve
věcech malých ani ve velikých
Ani tím, že se obci pražské slibuje ně
Němec
Čecho
Rakousko