2
masthead
V Praze, v úterý dne 23. října 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přelplácí se
v Prase v adminlstrael
aa měsíe . . . . . . 2 K-
se čtvrt leta . . . . B K —
s dvojí donáško
s mis
s 7
ve Blislkách:
za měsie . . . . 2 K. 80
Poštoni
a měsl
ke
B ätvrt lek
s drejí sisilkes
na měsíe . . . ..
na čnt jela . . . kei
K Poštoni
5
article
Tajný rada Bärnreither by
Rakousku poradil!
Tajný rada Bärnreither by
Rakousku poradil!
Až bude kdys spravedlivý dějezpytec
psáti dějiny Cislajtanie, sotva čemu více se
podiví, nežli té pitvorné figuře Protea, jakou
v nich hrala tak zv. ústavověrná, čili »libe
rální« šlechta z Čech v posledním půlstoletí
Druhdy (do r. 1848) se svým kn. Karlem
Auerspergem v čele vlasteneckou hajitelkou
státního práva království českého, pak (v r
1849) zdánlivou přítelkyní našich snah ná-
rodních federativních a demokratických, vy-
barvila se pod Schmerlingem na stranu
centralisticko-byrokratickou
která proti snahám našim stále perfidněji
a jízlivěji vystupovala, avšak na očích
dvora vídeňského napořád za živel
rakousky objektivní, umírněný a chlácholivý.
se vydávala. Zatím ve skutečnosti od po-
věstných voleb chabrusových nebyla
než nejhorlívějším tajným kompagůo
nem nejzarytějších našich škůd-
cův, nejúčinnější pomocnicí
velkoněmeckých snah a plánů
zacloňujíc a zakrývajíc je ochotně leskem
svých jmen a svých konnexí na hoře, tak
aby vypadaly zcela nezávadně a nevinně, za
to však naše poctivé a skrovné snahy byly
vylíčeny jako podvratné a státu svrchovaně
nebezpečné.
Bärnreither
Próteus
Auersperg
Schmerling
Rakousko
Čechy
6
article
Ano, tak zní pravda o 40letém působení
té ústavověrné německo liberální šlechty
Nikdy neplnila poslání, jež předstírala, nikdy
nebyla živlem mírnícím a uklidňujícím, ale
vždy agentem německé hege-
monie, vždy tajnou, ale účinnou fedrovatelkou
nejkrajnějších pozadavků ně
mecké demagogie. Či se nevidělo
kterak r. 1897 podrobovala se komandu
Wolfovu, rok na to Luegrovu, až posléze
po vystoupení svého Bärnreithra
kabinetu Thunova (v říjnu 1898) nepokrýtě
již postavila se v čelo německé obstrukce
ku zmaru všech státních nezbytností; s touto
německou obstrukcí šla i za nejskandálněj
ších jeji orgií po dvě léta, až porazila tré
vlád Jeho Veličenstva, hájících
autoritu státní a vynutila kapitulaei
Clarovu ze dne 17. října 1899.
Wolfův
Thunův
Clarův
7
article
Tolik bylo třeba předeslat ze životopisu
famosní té koterie německých kavalírů ai ko-
bylkářů, aby se vidělo, jakého mrav
ného oprávnění má její representanta
řečník dr. Bärnreither, jenž vydržel
v kabinetě Thunově na vlas tak dlouho, až
si vysloužil — hodnost tajného rady a titul
Excellence — aby nejen obviňoval ne-
božtika hr. Taaffa jako škůdce Ra-
kouska, ale vtíraje se rozhodujícím
kruhům za povolaného státni-
ckého rádce, aby shližel na poctivé
snahy a spravedlivé požadavky našeh
národa velkopanským despektem jako na
nesplnitelné přemrštěnosti, za to však dopo-
ručoval kruhům rozhodujícím ku splnění, ba
jako státní nutnosti nejnebezpečnější
choutky a plány Wolíův a Schö-
nererův, jako jsou: »důkladné« roz-
dělení správní jednoty králov-
ství českého, babylonské roz-
trhání historických vlastí dle
zásady »národní autonomie«, která
by však pro národy neněmecké byla v nic
obrácena omnipotencí státní němčiny. —
tTo je »státnická myšlenka« včerejší
plzeňské řeči J. E. p. Bärnreithra.
Rozhodující kruhové vídeňští mohli včera od
té umírněné, rakousky »vlastenecké« šlechty
německé očekávat, že jí loňský 17
říjen dostačí; že aspoň ti budou s dosa-
ženým vítězstvím spokojeni a dají vládě
Körbrově pokoj. Ale kdež. Wolfové a Schö-
nererové nejsou pořád ještě nasvceni a proto
nemohou býti také Bärnreithrové, Grab-
mayrové a Stürgkhové spokojeni. Místo.
aby Němcům svým domluvili: nyní, probůh.
již se na ten čas spokojte tím, čeho jste
vydobyli — ti vzorní Rakušaně naopak sami
štvou a hartusí dále: »Ještě si nemůžeme
oddechnouti. Bylo by velmi zle, kdybys ty
vládo váhavá ještě dále prodlévala splnit
oprávněné naděje Němců v Čechách
doktor
Bärnreither
Thunův
Taaff
Wolíův
Schö
Bärnreithr
Wolf
Grab
Stürgkh
Němec
Čechy
8
article
Nedli a zjednej tu povné zákonné poměry
V Čechách nebude míru, dokud zde nepro-
vedeš naprostou rozluku státní i autonomn
správy dle národnosti. Národní autono
mie musí býti především v Čechách prove-
dena, potom teprv v ostatních zemích Ra-
kouska. Naproti národní té autonomii musí
však stát stanoviti opět požadavky své jed-
notné státní správy, totiž prohlásit němčinu
za jediný všeobecný jazyk státní, přesvědčiti
Čechy, že musejí zredukovat své národní
potřeby na takovou míru, aby s nimi bylo
lze vyjíti Němcům i jednotnému státu, ale
hlavní věc: stát musí stůj co stů
se opírat pouze o nejsilnější ho
svého činitele, o Němce, politika
Rakouska musí býti založena na
spolupůsobnosti Němců, musí se
dostat do zcela nového, t. j. výhradně ně-
meckého proudu. Pak si teprv Němci od-
dechnou. « —
To jest kvintessence státnické rady
Excellence doktora Baernreithra Rakousku.
V tom spatřuje východ z nynější krise! —
Dobře pak věda, že si učiní tím na hoře
dobré oko, jistí, že prý by pod dojmem pro-
vedení takovéhoto obratu »radikálové byli
na zemi«, zvláště kdyby státní orgánové zá-
roveň všude, »kde toho potřeba«, pro státní
autoritu trochu zatlačili . . . Nuže, ně-
mečtí a italští radikálové by po
takovém obratu, k jakému radí p. Baern-
reither, věru nebyli na zemi, nýbrž jak
náleží na koni, neboť národním roz-
dělením Čech a následujícím po tom dů-
sledně národním rozdělením Tyrolska, by
slavilá irredenta německá jako vlašská
přece své nejslavnější vítězství. Rovněž uzá
koněním státní němčiny byl by proveden jen
kardinální článek programu Schönererova a
všech německých radikálů.
ob za
Čecho
Němec
Baernreithr
Čechy
Rakousko
Tyrolsko
9
article
Za to by se ale všickni rakoušti Slované
tedy převážná většina obyvatelstva, proti ta-
kovému uzákonění německého vrchnoporu-
čenství a panství nad sebou přirozeně bránili
veškerou silou zoufalou a tak by Ra
kousko přivodilo na sebe teprv krisi nej
větší a nejtěžší, vehnavší patnáct millionů
svých Slovanů do nejráznější opposice proti
germanisujícímu státu. Němci Bärnreitherov
jde jen o blahobyt a rozkoš Němců a praví-li
cosi též o šetření citlivosti ostatních národů,
nemůže to být logicky než pouhý
švindl; neboť kdo nás chce udeřit do
hlavy centaurským kopytem tako-
vých německých pretensí ja ko
on, kdo nám chce roztrhat vlast
a schýlit nás pod jařmo něme-
ckého privilegovaného panství.
které chce mít Němcům zajištěné »trvale
jako železnou krávu, kdo hlásá, že má s tá
právo diktovat oběanům jazyk
státní, kterým musejí jednat s úřady, kdo
tedy ani neví, že státní úřadlové jsou
k vůli lídu zde a že jest povinností
státu zařídit úřady tak, aby mlu-
vily vsude s lidem jeho jazykem,
takový brutalní německý j u ni kér
ví a zná věru, co naše srdce bolí, ten by
měl tak pro nás v té říšské radě jemnocitu!
Slovan
Němec
Bärnreitherov
10
article
Jsme věru žádostivi, zdali vlád
Körbrova ve svém tisku offici-
osním dá p. Baernrelithrovi na
tyto jeho obmyslné svody patřičhou rakou-
skou odpověď? Zdali mu připomene, že
vedle necelých 8 millionů Němeů žije zde
ještě náhodou 15 millionů Slovanů, kteří
mají dle základních zákonů této
monarchie úplně stejný nárok
na spoluůčastensví v zákoniodár-
ství a kontrole správy říše, —
zdali p. Baernreithra vyzve, aby pověděl,
jakým »zákonným způsobeme
dal by se prověsti ten státní převrat, to
zrušení článku XIX. ústavy, to
zrušení tisícileté jednoty krá-
lovství českého, to zpřeházení hranie
zemských a to zaručení Němcům stálé vět-
šiny pariamentní a vlády nad většinou nás
Slovanův?
To zapomněl p. Baernreither ve své
státnické řeči povědít a proto všechna jeho
státnická moudrost nestojí v pravdě a sku
tečnosti za fajíku tabáku.
Baernreithr
Němec
Slovanův
Baernreither
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. října. (Angličan o b
doucnosti Slovanstva.) Dr. Jiři Wash-
burn vydal brošurku o budoucnosti Slovanů,
v níž píše: Latinské a německé plémě odžila
svůj věk a neuměla vytvořiti pravé kresťanské
civilisace. Dodělala se ohromných úspěchů v or
ganisaci společnosti, v rozvití hmotného blaho-
bylu, v literatuře, umění a vědách, zejmena
v otázce uznání a zabezpečení práv lidské in
dividuality. Avšak tato plemena povznesla hmotno
zájmy nad duchovní a vytvořila si boha z ma-
mony. Ztratila již šlechetné snahy mládí a řid
se nyní špinavou vypočítavosti stařectví. Čeká
se na příchod Slovanstva, aby obrodilo Evropu
aby upevnilo zásady všesvětového bratrstvía
říše Kristovy na zemi . . . Slovanské plémě žije
teprve svůj jinošský věk. Co bude, až dozraje,
v jaké míře uskuteční své idcály a dá lepší
vznošenější rozvoj civilisaci — to ukáže věk
budoucí, věk slovanský. (»Slavj. Věk.«)
Z Těšína, 21. října. (K volbám n
Těšinsku.) Polský volební výbor měl v Te-
šíně schůzi za předsednictví P. Svěžího a při-
tomnosti 36 členů. Po obšírném rozhovoru,
v němž se všech stran kladen důraz na potřebu
svorného postupu Poláků i Čechů, nemá-li věc
slovanská na Téšínsku utrpěti újmy, ustanoveni
většinou hlasů kandidáti pro čtvrtou a pátou
kurii těšínskou, zvolen výkonný výbor a tomuto
uloženo, aby se dorozuměl s volebním výborem
českým. Jakmile se oba výbory dohodnou, budou
kandidáti veřejně oznámeni.
Z Turč. sv. Martina, 21. října. (Nov
průmyslové podniky na Slovensku).
Angličan
doktor
bůh
Kristův
Polák
Čecho
Martino
Praha
Jiř Wash
Evropa
Těšín
Slovensko
Těšinsko
12
article
Přesvědčivše se, že národní politika se nedá
prováděti bez hospodářské samostatnosti, Slováci
počínají si více všímati otázek hospodářskýcha
průmyslových a zakládají na Slovensku své
vlastní závody průmyslové. V Martině staví
právě banka »Tatra« novou papirnu. Všechny
přípravně práce jsou již provedeny a čeká se,
že podník »Tatry« vstoupí v brzku v život.
Jednu papírnu Slováci už mají v Gemeru. —
Druhý podnik, založený v širších rozměrech,
má býti převzetí uhelných dolů malostranických
v Novohradsku. Družstvo rozeslalo již akcie
k upisování. Na prvou dobu je třeba jistiny
300.000 K, kterou družstvo doufá v krátk
době si zabezpečiti. Přejeme oběma podnikům
slovenským hojného zdaru.
Slovák
Slovensko
Gemer
Novohradsko
Tatra
300.000 K
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 22. října.
Důležitý návrh z Ruska.
»lri B« uvažují
řeči Stadlerově, o jeho zakřiknutí z Vídně a
povzbuzení z Říma, o tom, mají-li okupované
země býti součástí Veliké Maďarie nebo Velik
Kroacie, a praví na konec úvahy:
Stadlerův
Praha
Rusko
Vídeň
Řím
Velik Kroacie
14
article
Z toho všeho nešťastným Bosňákům a He
cegovcům nebude lépe. Oni nepřestanou by
pokusnými králiky ani pod Velkou Maďarií, ani
pod Velkou Kroacií. Aby se osud jejich zlepšil
nutno svolati nový kongress vel
mocí za účelem revise berlinské
smlouvy, jež ve mnohých svých částec
zastarala a potřebuje opravý. Velmoci nemohou
zůstati lhostejnými k osudu bosensko-hercegov
ského obyvatelstva. Je na čase otázali se to
hoto obyvatelstva, přeje-li si zůstati pod »do-
časnou« rakouskou správou. Kdyby však my
šlenka o revisi berlínské smlouvy byla uznáne
za předěasnou, i v takovém případě velmoci
podepsavší berlínskou solouvu, mohly byse
zastati bosensko-hereegovského obyvatelstva před
rakouskou vládou. Nechť Rakousko omezí se
štěpováním vnější kultury, avšak nesabá na ná-
rodní svědomí. Velmoci odevzdaly Rakousku
obě provincie ve správu, nikoli však za tim
účelem, aby Bosňácí a Hercegovci sloužili z
předmět hrubé propagandy.
Bosňácet
Hercegovec
Rakousko
15
article
Rusové o Číně.
Je-li pravda, že kr. Waldersee považuje
svou »missí« v Číně za dokonanou a čeká jen
císarského odvolání, je podán důkaz, že tak
Němci naší doby umějí utíkat před nepřítelem
když nepřítel není tak hodný a nedá se porazit.
Odvolání Walderseeovo a německého vojska ne
bylo by ničím jiným, než hanebným útěkem
protože celkové položení evropské věci v Čin
je nyní horší, než bylo v době, kdy Waldersen
do Činy byl poslán: kdy tam přibyl. Kromě
Rusů žádná velmoc v Číně ničeho nepořídila.
»B B« tropí si posměc
ze lživých telegramů o čínských udalostech, jež
uveřejňují evropské listy. Už oznamovaly bez
mála, že císař Kvangsu s provazem na šiji vráti
se do Pekina a prine Tuan rozpáral si břicho
Zatím ale císař pozdáleči německých hrozel
cití se docela příjemně a neví, proč by mě
sinanfujské zátiší změniti za neklidný Pekin
Smutná pravda, která se nedá zalíčiti žádným
notami, je, že spojenci ztratili nečinně několik
neděl a že nyní dostavuje se zima, jež přinese
Evropanům nové bědy. Druzí účastníci koncertu
zamítli ruské návrhy na odvolání vojsk z Pe
kina a na předložení činské záležitosti smírčímu
soudu: výsledkem jejich jednání je nejkor
mutlivější situace, již znají v Berlíně
jako v Pařiži, v Londýně jako Washingtoně, ale
zapírají ji před veřejností, či lépe před poslanei
svých sněmů, jež brzy k novému zasedání se
sejdou. o
Rus
Waldersee
Němec
Tuan
Evropan
Čína
Pekina
Peking
Berlín
Pařiž
Londýn
Washington
B B
16
article
Pevnost v ulici Chabrol.
Pevnost v ulici Chabrol.
Při prohlídce, jež byla vykonána v míst
nostech redakce »L'Antijutí«, policejní šéf kon-
statoval ku svému údivu, že bývalá »pevnos
chabrolská« beře na se svůj bývalý vzhled
válečný.
Nová železná mříž, úplně podobná dřívější
byla zasazena před domovskými vraly: železné
okenice chrání okna, cely ve sklepě znovu
zřízeny. V kabinetu pana Julia Guérina otvory
jež obležení ve zdi byli učinili, aby tímto způ
sobem si vodu opatřili, nebyly zazděny, nýbr
pokryty pouze sklem, tak jakoby nový útol
byl očekáván.
Chabrol
Guérin
17
article
Ministerská krise ve Španělsku.
Následkem jmenování generála Weylera vo
jenským guvernérem madridským, podali ministr
orby a vnitra za propuštěnou, nesouhlasíce s tím
že ministr-president Silvela postavil v čelo hlav
ního města muže, jenž pro svou krutovládu n
Kubě a pro své reakcionářství vůbec jest vše-
obecně ve Španělsku nenáviděn. Silvela nejsa
s to, za těchto okolností ministerstvo své dopl-
niti, podal demissi za celou svou vládu konser
vativní. Poradil ale královně-vladařce, aby svěřila
sestavení nové vlády opětně konservativci, Az
carrogoi. Tento ujal se již úkolu toho
ale setkává se při něm s velikými obtížemi
Liberálové španělští se těší, že nepovede-li se
úkol ten Azearragovi, budou oni opět k veslu
povoláni. Ovšem kdyby to byl pan Sagasta
jenž by pak měl pana Silvelu vystřídati, ne-
získala by tím země pranic, neboť bývalý tento
ministrpresident, třeba že se liberálem zval.
šlapal ústavní práva ve Španělsku zrovna tak
jako každý nejurputnější konservativec, uvali
na lid rovněž břemena nejtísnivější a nad to za
války španělsko-americké šlendriánem ve své
správě z veliké části porážky španělské zavinil.
Nikoli nahrazením jedné strany druhou, nýbrž
nahrazením ctižádostivcův a štrébrů všech stran
spanělských muži charakterními a nezištnými by
Španělsko ožilo. Jinak ze změn ministerských
jemu spása ni nejmenší nevzejde.
Weyler
Silvel
Sagasta
Silvela
Španělsko
Kuba
18
article
Maďarské volby v Moravské
Ostravě.
V Moravské Ostravě, 21. října.
(Pav. zpráva »Nár. Listue.)
Po více než celoročním odkládání došlo
konečně ku provedení obocních voleb v Moravsk
Ostravě. Počaly ve čtvrtek 18. t. m. volbou IIi
sboru. Sbor tento, který čítá 2400 voličů, vol
ve dnech od 18. do 24. t. m.
Česká strana nebyla v minulém období za-
stoupena vůbec ve vedení obce, ač Němců
a německých židů úhrnem jest v městě asi
20 proc. z 30.000 obyvatel.
Rozmnožením voličstva, zavedením osobn
daně z přijmů stouply i naděje české strany
že v III. sboru se svými kandidáty zvítězí. Když
loni v letě byly volby vypsány, učiněny s česk
strany veškeré kroky, aby získán byl aspoň I
sbor. Odpůrci podnikli úskok na poškození česk
strany. Vyložili totiž volební listiny až 30. června
aby nemusili do nich pojmouti poplatníky, ktet
za minulý rok platili daň a do listin těch pojat
býti měli. Byli to z velké většiny voličové čeští.
Rekurs proti tomuto jednání nepomohl.
Vyřizování reklamací u odkládání vole
vládnoucí stranou na radnici vleklo se pak do
nekonečna. Německá strana zdejší jest rozště
pena na dva tábory, německo-liberální a ně
mecko nacionální, které se navzájem ostře pot
rají. Vyjednáváno o kompromis, ale bez vý
sledku. Potají jednáno bylo také s Poláky, aby
jako při minulých volbách volili německé kan-
didáty. Za to slibován jim zástupce v obecním
zastupitelstru.
Volby konečně vypsány. Česká strana pro
hlédla důkladně řady svých voličů, vedla ka
ždého v evidenci i bylo jisto, vykonají-li češt
voliči svou povinnost, dostaví-li se k volbě
voliti budou české kandidáty, že vítězství nás
minouti nemůže.
Němec
Polák
moravský Ostrava
Moravsk Ostrava
Iia sbor
Český strana
19
article
Tohoto věděla i strana německo-liberální
a proto v předvečer voleb svolala na rychlo
schůzi všech německých voličů do Německého
domu a tam zapřisahala německé nacionály, aby
zúčastnili se volby a volili dle liberální kandi
dátní listiny. Po dlouhém prošení dali si nacio-
nálové říci, přislibili účastenství a ve zvláštním
provolání odůvodňují své jednání, pravíce, že
jako antisemité voli liberály a židy jen proto
že III. sbor jest nanejvýš ohrožen českou
stranou.
Spojení Němci mají úhrnem v III. sboru
900 hlasů; na voliče neněmecké připadá 1500
hlasů. Známo bylo, že prvé dva dny volebn
německá strana bude míti většinu. V sobotu
přicházelo již stále více voličů českých a
pondělí a v úterý 22. a 23. jsou na řadě skorem
napořád čeští voliči. Za prvé dva dny předstihl
nás Němci o 200 hlásů, v sobotu podrželi skorem
tutéž většinu.
Podřízení úřadníci firem Rolhschildovy
Gutmannovy byli předvoláni do kanceláře, kde
jím vrchním účetním Krömrem dán byl přísný
rozkaz, že musí voliti dle německé kandidátn
listiny. Nezúčastníli se volby, nebo kdyby
volili čoské kandidáty, budou propuštěnize
služby. Tutéž hrozbu opakovali inženýři.
Hned prvý den volby, ve čtvrtek zjištěno.
že inženýr Süss na koksovnách karolínskýeh
dal si jednotlivé koksáře volati a dotčený rozkaz
jim udělil.
Rovněž závodní inženýr Popper na dol
»Hlubině«.
V sobotu odpoledne byli dělnícisvoliči
»pudlovny« povolání do kanceláře, tam jim in-
ženýrem Zarembou nařízeno, že mají jíti k volbě
a voliti německé kandidáty. Na to ihned byl
vzati a odvedeni mistrem na novou střelnici
Ve volební kanceláři německé dáno jim piv
a guláš, nepuštění však ani na krok ven, stál
byli hlídáni a když na ně došla řada, veden
byli k volební komisi.
Němec
Gutmannův
Popper
Zaremba
Rolhschildův
20
article
Mistr vítkovických železáren Machold hna
surově dělníkyvoliče do německé volební kan
celáre.
Pozoruhodno jest, jak zachovali se zdejš
polšti předáci oproti české straně. Již den pře
volbou, 17. t. m., objevily se v poledne na ná-
rožích plakáty v národních barvách, kterýmiv
jazyku polském doporučováno polským voličům
aby volili německé kandidáty, neb jen prý tak
uplatní své národnostní požaďavky v Moravské
Ostravě. Plakát tento, ktorý podepsán by
»polský komitét volební«, vzbudil velký rozruch
v české straně. Označování jsou za pisatel
plakátu tohoto dva Poláci, kteří v Polském
domě zdejším hrají první úlohu,
Dnes, 21. t. m. ohradilo se jiným plaká
tem polským proti takovému zrádcovskému jed
nání několik polských dělníků, kteři podepsal
se plnými jmeny. Poukazují na jednání Němeo
oproti Polákům v Poznaňsku.
Strana sociálně demokratická svým stou
pencům, pokud mají volební právo, ponechal
volnost, agituje však, aby volby se nezúčast
ňovali.
Dnes ještě netřeba pokládati volební bo-
náš za prohraný. Zúčastní-li se české dělnictv
v pondělí a v úterý volby, předhoníme lehce
počet hlasů pro německé kandidáty odevzda
ných. Bude-li působeno na dělnictvo nátlakem
jako v sobotu, pak ovšem byl boj české strany
marný.
S české strany jsou ve III. sboru kandido
váni pp.: Vojtěch Fiala, předseda záložny
Konst. Grünvald, obchodník, Jan Chmel, majite
cihelny, Josef Kadula, hlídač strojů, Františel
Letovský, obchodník, dr. Edm. Palkovský, ad
vokát, Aug. Podešva, obuvník, Ferd. Tichý
vrchni účetní, Karel Vrána, předseda živnostn
a Josef Žilka, rolník.
Machold
Polák
Fiala
Konst
Chmel
Kadula
doktor
edm
Palkovský
Aug
Podešva
Ferd
Vrána
Žilka
moravský Ostrava
Poznaňsko
21
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 22. října.
Anglo-německé dohodnutí.
V obšírnějším pojednání o smlouvě této
v čísle včerejším zbývá již jen málo momentův
k ní uvěsti: Na dotvrzenou svého názoru o po-
stavení, v jakémž Francie se ocitla, nvádíme
že pařížská »Presse« již také skutečně útoč
na Delcasséa proto, že Francii i s
loval a to v okamžiku, kdy dochá-
zejí nepřiznivé pověsti o rusko-
francouzské allianci. »Journale
praví, že chce vyčkati teprve gloss německých
i angliekých listův ke smlouvě. »Figaro
»Matin«, »Eclair« a »Echo de Parise
souhlasí v tom, že Salisbury zjednal si značný
úspěch diplomatický a že smlouva jes
namířena proti Rusku. Kus, který by
při dělení Číny Francii připadl, na severu o
Tonkina, jest nejhorší všech a proto Francie
nemusí prý se valně mrzeti nad tím, že Čín
má zůstati celistvou. Valfrey ve »Figaru« do-
týkaje se protiruské tendence smlouvy, dí, že
v Londýně budou triumfovati. »Echo de Parise
V drobném prodejii
maní číslo o sobě . . . r
odpola lni
. . . n 2
Ne siislkách ns venkově
zanní čislo. . . . . . . .
sdpolední . . . . . . . . ub
Inscrá ts
platl se hotsvě napředl
Předplspení a inserty ptlifms sdmluí-
slaace v Hatisnslé alici č. 3.
Tam narházeří se ta5 poáslei
tiskárus a vapedics , Národsich Lista“
Ikukopisy se ns vraesii
Figaro
Matin
Paris
Figar
Národsich List
Ikukopisa
Čína
Praha
Francie
Salisbury
Rusko
Londýn
Presse
22
article
mysli, že Německo bude nyní žádati od Anglie
vděk: umístění své půjčky v Paříži. »Matine
myslí, že Anglie musí rozhodnutí v činském
sporu, jsouc dnes ještě na Jižní Afriku upou-
tána, odkládati. Tomu smlouva má sloužiti.
Obsahuje pak nad to jistě ješítě —
dle mínění »Matinu« — tajné doplňky.
»Tempse poukazuje velmí ostře n
protiruskou stránku smlouvy.
Opomenutím velmi vážného rázu
jest, že ve zmínce noty, komu smlouva sdě-
lena byla, Rusko se nenalezá.
Die dalšího sdělení opomenuti to v notě,
do veřejnosti dané, stalo prý se jen omylem,
v pravdě byla prý smlouva současně také Rusku
jako všem státům ostatním sdělena. To zna-
mená — dí »Temps« — nejprve Rusko ve
smlouvě podezřívati a pak je takto na novo
ještě urážet.
Na rozdil od jiných listů francouzských
soudí »Journal des Débats«, že sml o u v
maříianglické plány na J an-
cekianu, jimiž byly tamní zájmy německé
ohroženy a proto prý pro Německo jest vý-
hodnější než pro Anglii. Není ale pochyby, ž
smlouva má i za cil zameziti anexi Mandžursk
Ruskem. Toto však věru nemá zapotřebí kraj
ten formálně anektovati, jak také vždy úmysl
ten popřelo — stači mu jen v Mandzursku —
prostě zůstati. Formální stránku může ponechati
budouenosti, jako ji ponechala opakujeme,
v Egyptě Anglie a v Bosně Rakodsko.
Matin
Ruska
Německo
Anglie
Paříž
jižní Afrika
Rusko
Egypt
Boseň
23
article
Telegramy.
Winterhalder o obležení vysla-
nectev.
Z Vídně, 22. října. (C.-B.) »W. Aben
poste uverojňuje ohlášený výňatek ze zprávy
velitele rakouského oddělení v Pekíně poručika
řadové lodi Winterhaldera o obležení vysla-
necteva
Přvní houfný útok boxerů podniknut byl
13. června večer a následující noc druhý mali-
cherný útok. Včasné zakročení rakouského muž-
stva zachránilo tehda činskou banku, že nebyla
zapálena.
Dne 14. června v noci boxerové podniki
útok na belgické vyslanectví, jejž však tamější
rakouská stráž odrazila. Dne 16. června v noci
činští vojáci Dunfusjanovi stříleli poprvé — jak
je dokázáno — na Evropany. Dne 17. června
v poledne střílelo se z úkrytu po silné rakouské
hlídce, jež pospíchala na pomoc německé hlidee
od boxerů kamenovaně a střelci — jak se zji-
stilo — byli opět Dunfusjanovi vojáci. Rakousk
vojsko ani nevystřelilo.
Tato událost je důležitá proto, že uváděla
se později s činské strany jako žaloba na E -
ropany.
Zpráva vyličuje známé události před a po
smrti Kettelerově, drancování a vypálení rakou-
ského vyslanectva dne 21. června a společnou
franko-rakouskou obranu barikády a francouz-
ského vyslanectva.
Winterhalder
W Aben
Dunfusjan
Evropan
Kettelerův
Vídeň
24
article
Dne 22. června v odporu s usnešeními
minulé noci svěřeno řízení obrany veliteli od-
dílu, fregatnímu kapítánu Thomannovi, avšal
čtyři vyslanci utekše se do vyslanectva angl-
ckého svěřili vrchní velení anglickému vyslanei
Mac Donaldovi, jenž však nebyl o poměrech
zpraven a také jen jednou — 17. června —
objevil se na francouzském a německém vysla-
nectví. Thomann de faeto rozhodoval o všem.
a co se týkalo společné obrany postavení: něme-
cké a francouzské výslaneetvo.
Zpráva vyličuje zevrubně kruté útoky n
toto hlavní postavení a prohlašuje postup Ci-
ňanů za zvolný sice, ale dobře rozmyšlený.
Číňané střileli z počátku jen z ručnic, později
z děl, ale tato střelba, třeba z blízka, nebyla
tuze nebezpečna
Dne 25. června padl první rakouský ná-
mořník Detton při obraně Sunvanu, střelen byv
do hlavy, a 26. námořník Bandurina na měst-
ské zdi, střelen také do hlavy. Dne 28. června
námořní kadet Boyneburg dostal těžkou ránu
do hlavy. Dne 29. června padl matros Sa-
raqua při obraně průlomu, dostav též ránu
do hlavy.
Mac
Číňan
25
article
Dne 1. července, kdy poprvé 7mm. dělo
střílelo z blízka na francouzské vyslanectví, ka-
pitán Thomann, po prudkěm útoku, jenž vedl
k okamžitému ústupu do opevněného hůtelu
Pekina, nařídil postoupit a podařilo se obsaditi
zase francouzské vyslanectvo. Druhý den střl-
lelo se občas z děl na vyslanectva. Dne 28
července v 11 hodin dopol. padl fregalní kapi
tán Thomann, zasažen do srdce granátovým
střepem.
O pohřbu ve vyslanecké zahradě ukázal
se velká úcta a upřímná přízeň, již požíval ne-
božtík velitel »Zenty«.
Poručík řadové lodi Winterholder převza
velení nad rakouským oddilem
Z dalších skoro stálých bojův, v nichž Či
ňané utrpěli velké ztráty svými podkopy, slus
poznamenati, že správce vyslanectva Rosthor
bojoval v řadě jako dobrovolník.
Po vypálení francouzského vyslanectva čtyř
dni byly klidnější. Dne 17. července večer za-
vedeno jakési příměří listem prince Čina, ale
trvalo jen asi 3—4 dni. Dne 23. a 24. červene
střílelo se za noci chvílemi dosti prudce, po-
zději také za dne.
Od 6. srpna staly se útoky zase prudčími
Dne 14. srpna o 2. hod. ráno vzdálená dělo-
střelba oznamovala přichod pomocného vojska.
List vzpomíná oslavy císařských narozenin
a zásluh pl. Rosthornové o nemocně, konečne
také výborného branného bratrství nejen mez
rakouským a francouzským oddílem, jež bránily
totéž postavení, ale také mezi rakouským a ně-
meckým i oddilem italským.
»Wr. Abdpst.« přidává list uznání, jejž ad-
mirál Seymour zaslal Thomannovi, uznávaje jeho
Seymour
Thomann
mm