Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 176. ze dae 30. června 1903.

Různé zprávy.

= Pokusy Santos Dumontovy. Z Paříže se ozna- muje: Zdá se skorem, že problém létacího stroje je rozluštěn. Aspoň se zdají tomu nasvědčovati poslední pokusy Santos Dumontovy, jež se úplně zdařily. Ovšem není tím ještě řečeno, že již napřesrok bude lítání vzduchem všeobecné, do toho jest ještě hodně daleko. I když se osvědčí princip mladého brazilského millionáře jako správný, bude teprve třeba, přizpůso- biti jeho vynález praktické potřebě. Minulého úterka provedl Santos Dumont pokus zvláště zdařilý. O 7. hod. ranní vystoupil ze svého dépotu, přeletěl boulo- gneský lesík, minul vítěznou bránu a letěl přímo do avenue des Champs Elysées, kdež sestoupil před do- mem, v němž bydlí. Zanechal balon pod dozorem dvou automobilistů, kteří jej byli následovali a ode- bral se domů ke snídani. Návrat týmž způsobem ne- byl možný, poněvadž vzestupu vadila silná v tu dobu frekvence na avenue des Champs Elysées, jednéz nejživějších tříd pařížských. Tohoto výletu súčastni se též desetiletý hošík Američanky Clarkson-Potte- rovy, jenž za jásotu svých soudruhů vstoupil v bou- logneském lesíku do balonu. Něco takového ovšem může dovolit jen Američanka.

= K zavraždění hr. Bonmartinia. Z Bologni se oznamuje: Ve vyšetřování proti dr. Tullioví Murrimu, vrahu hr. Bonmartinia, nastal nový sensační obrat. Těchto dnů zatčen zde universitní professor a klinik dr. Secchi, jakožto intellektuální původce zavraždění hr. Bonmartinia. Prof. dr. Secchi, jenž požívá v lé- kařských kruzích značné vážnosti, byl milencem hra- běnky Bonmartiniové. Vyšetřováním vyšlo na jevo že prof. dr. Secchi hned po vraždě zaplatil vrahov dru. Tulliovi Murrimu, jenž byl assistentem na kli- nice Secchiově, 3000 lir. Následkem toho byl prof. dr. Secchi těchto dnů zatčen. Stav spoluvinníka Mur- riova, dra. Naldia, jenž se rovněž nalezá ve vazbě a jenž onehdy se ve své cele pokusil o sebevraždu, se polepšil.

= Proces pro urážku Viléma II. Z Amsterodamu se oznamuje: Zde vzbuzuje značnou sensaci proces pro urážku veličenstva, jenž těchto dnů bude pro- jednáván v Berlíně, poněvadž domnělý zločin nebyl spáchán v Německu, nýbrž zde a nyní o něm bude rozhodováno v Berlíně. Oskar šl. Fielitz, člen první společnosti »pestrého divadla«, jež vystupovala v Am- sterodamě a když se rozešla, byl angažován v jed- nom zdejším chantantu. Zde přednesl několik písní jichž podkladem byly různé anekdoty, týkající se osoby císaře Viléma II., v nichž nikdo z přítomných neshledal ničeho urážlivého. To bylo v prosinci m. roku. Později nastoupil šl. Fielitz angažma u Kare Weiss-Theatru v Berlíně a byl 1. dubna zatčen pro urážku veličenstva, spáchanou v Amsterodamu a na- lezá se dosud ve vyšetřovací vazbě, jež bude bezpo- chyby trvati ještě delší dobu, než bude zaopatřenz Amsterodamu potřebný materiál, tvořící podklad ža- loby. Rozumí se, že zatčení stalo se toliko násled- kem udavačství. Zdejší »Handelsblad« oznamuje, že někteří zdejší divadelní kritikové, kteří bylí předsta- vení přítomni, zaslali berlínskému soudu prohlášení. v němž popírají, že by bylo možno v oněch popěv- cích shledávati úmysl anebo skutkovou povahu urážky německého císaře.

= Mladá dívka na cestě kolem světa. Z Paříže se oznamuje: Slečna Madeleina Couchetova, mladá hezká dívka z Montmartru, vrátila se právě z cesty kolem světa, kterou byla podnikla bez jediného sou. Ve čtyřech letech proputovala slečna Couchetova Belgii, Anglii, Ameriku, jižní Afriku, Australii a Nový Zeland, Žaponsko, Čínu, Sibíř, Rusko, Německo atd. Po celou tu dobu opatřovala si výživu výhradně vy- učováním a přednáškami, jež pořádala v různých městech. V Australii dokonce podařilo se jí učinit úspory a na další části cesty tuto sumičku ještě roz- množila. Podnikavá mladá dáma použila všech mož- ných dopravních prostředků: kola, železnice, parníku, koní, člunu z vyhloubeného kmene atd. Mladistvá cestovatelka hodlá v nejbližších dnech uspořádati ve zdejší zeměpisné společnosti přednášku o svých ce- stovních příhodách.

= Ruchomovskij, známý zhotovitel tiary Saita- fernovy, jež nyní z Louvru přestěhována do musea uměleckoprůmyslového, hodlá se vrátiti domů. Ale hodlá v Rusku toliko urovnati svoje záležitostia usadit se trvale v Paříži, kdež doufá uplatniti svoje umění lépe než v Oděsse. Rád by si zařídil v Oděsse velkou dílnu, ale poněvadž nemá na to dosti peněz. požádal svého souvěrce Rothschilda o půjčku 10.000 fr. Jakožto záruku nabízel mu v zástavu stříbrný sarkofag, jímž byl dosáhl pěkného úspěchu na mi- nulé umělecké výstavě v Paříži. Millionář, jenž jest již zúčastněn při příliš četných obchodech, nechtěl se zúčastnit v podniku Ruchomovského a poslal mu po svém tajemníku darem 5000 fr. K největšímu úžasu tajemníkovu, jemuž se cos podobného dosud nebylo přihodilo, odmítl Ruchomovskij zhola těchto 5000 fr., poněvadž prý nepotřebuje almužny. Ta- jemník mu důtklivě domlouval, aby peníze přijal, poněvadž Rothschild nikdy nepřijímá zpět, co jednou vydal, ale nepochodíl. A tak nebohému tajemníku nezbude, než ponechat si peníze ve vlastní pokladně, dokud se tvrdohlavý Ruchomovskij nerozmyslí jinak. = Garderoba Lucrezie Borgiovy. Italský badatel Luca Beltrami nalezl v archivech modenských úplný inventář garderoby Lucrezie Borgiovy. Měla ve své výbavě padesatery šaty z brokátu, sametu, hedvábí atd. Mezi četnými součástmi oděvu jsou pozoru- hodny zejmena dva pláště; první z nich z hedvábí, podšitý hermelinem, byl ozdoben 54 rubiny, 29 di- amanty a 115 perlami, druhý z karmazinového hedvábí, rovněž podšitý hermelínem, byl posázen 61 rubíny, 55 diamanty, 5 velkými perlami, 412 prostředními a 1140 malými perlami. Takév prádle jevila na svojí dobu značný přepych; mimo jiné měla 200 košil, z nichž každá měla cenu as 100 dukátů.

= Drobotiny z Paříže. V devatenáctém okresu pařížském byly těchto dnů označeny dvě nové ulice jmény známých básníkův. Ulice mezi ulicí Bolivaro- vou a ulicí Secrétanovou nazvána ulicí Eduarda Paillerona, autora »Myšky«, uliee mezi ulicí Secréta- novou a ulící Priestleyovou pak nazvána ulic Henrya Murgera, autora »Bohémů«. — Znamenitý nástropní obraz pro hlediště nové budovy »Comédie Francaise« navrhl malíř Besnard. Na povoze se čtyř- spřeží stojí Apollo a pozdravuje sochy Corneilla, Racina, Molira a Viktora Huga ve sloupovém chrá- mu. Hory, rozkošné ženské postavy tančí kolem pa- prsků slunce. Před vozem Apollinovým vznáší se devět Mus s vavřínovými věnci a květinami. Na štítu chrá- mu sedí postavy Času a Pravdy. = Rozvodové hostiny. V americké společností panuje od nějaké doby zvyk, oslaviti provedený roz- vod slavnou hostinou na rozloučenou. Poněvadž se slaví svatební hostiny, jež jsou takřka zahájením společné cesty obou manželů, jest jen spravedlivo pozvati svoje přátele k hostině rozvodové, tedy na konečné stanici. Rozumí se, že se pořádají takovéto hostiny jen pak, stal-li se rozvod podle přání obou manželů jako vzájemné osvobození od růžových okovů, jež počaly býti nepohodlny. Tak bylo též u bývalých manželů Hardyových v Bostonu. Manželé Hardvovi seznámili se a zamilovali se teprve před šestnácti měsíci a na počátku manželství panovala mezi nimi velká něžnost. Ale když mrs. Hardyová, jež jest velkou) milovnicí zvířat, žádala, aby mr.

Hardy, jenž jest náruživým lovcem, vzdal se napříště usmrcování bezbranných zvířat, selhala obětavost manželova a když se nemohli dohodnout, usnesli se, že navzájem podají žalobu na rozvoda když rozvod prohlášen, pozváni přátelé k hostině na rozloučenou. Krátce před koncem hostiny povstal mr. Hardy a jako pravý gentleman 'vzdal v pěkné řeči své bývalé manželce skvělé vysvědčení. Prohlá- sil upřímně, že nebýt jeho osudné náruživosti lo- vecké, byl by býval šťasten žíti ještě na dále se svou manželkou, u níž shledal nejvzácnější přednosti tě- lesné a duševní. Jedva však skončil svoji řeč, přeru- šovanou nadšenou pochvalou, když povstal jeden z hostí a ve šlechetném nadšení prohlásil, že jest ochoten oženiti se okamžitě s bývalou mrs. Hardy- ovou. Tato nabídka k sňatku uvítána s nekonečným jásotem. Lehce se zardívajíc poděkovala mrs. Har- dyová za projevenou důvěru, ale ponechala si roz- hodnutí na dobu pozdější. Tak harmonicky a smíř- livě vyzněla rozvodová hostina, na niž snad záhy bude následovat nová hostina svatební.

Tržní zprávy z venkova. Z Vysokého Mýta, 27. června. 100 kg pšenice 15.—, 16.—, žito 12.60, 13.—, ječmen 12.—, 13.—, oves 11.—, 11.60, hrách —.—, čočka —.—, fasole 0.— vikev —.—, brambory 0.—, máslo 1 kg 2.—, kopa vajec 2 60, seno 1 q 0.—, 0.—, sláma 0.—, 0.—, dříví měkké 1 metr 0.—, tvrdé 0.— V Lounech, 26. června. (Tržní zpr.) 1 hl. pšenice K —.— 13.36, žita —.—, ječmene 0.—, ovsa 0.—, čočky —.—, —.—, bramborů 4.—, 0.—, seno 100 kg 9.—, 10.—, sláma 4.50, 7.—, 1 husa 2.80, 3.—, 1 kachna 2.—, 2.20, kuřata pár 1.80, 2.—, koroptve 0.—, 0.—, zajíc 0.—, 0.—, másla 1 klg 2.20, 2.40, tvarohu 24, 28 hal., vajec 1 kopa 3.—, 3.20. Z Chrudimi, 27. června. Hektolitr pšenice K 10.—, 13.—, žita 8.50, 9.80, ječmene 0.—, 0.—, ovsa 5.70, 6.70, zemčat 12.80, 0.—, 100 kg sena luč- ního 3.60, 0.—, sena jetelového 6.10, 6.40. Prů- měrná cena: litr piva domácího 32 hal., kilogr. másla čerstvého 2.—, sádla 1.66, masa hovězího 1.28, tvarohu 26 h, kopa vajec K 2.60, pár kuřat 1.60, pár holoubat —.80, husa 3.—, zajíc 0.—, kopa zelí 0.—. Hektolitr hrachu K —.—. Z Litomyšle, 27. června. 50 kg pšenice K 7.85, 7.60, 740, žito 6.45, 6.30, 6.—, ječmen 6.20, 6.—, 5.80, oves 5.60, 5.45, 5 35, hrách 13.75, čočka

Když farao dal své svolení, krokodil vrhl se na ně a začal s nimi zápasiti; jeho síla a odvaha byla neoby- čejná. Tu celé hejno hadů, žab a jiných odporných zvířat začalo vylézati z bahnisk, obklopily krokodila a vrhly se na něho; tento se bránil dle své možnosti; zuby i ra- nami ohonu. Jak skončil tento zápas, Apopi neviděl, jelikož právě na tomto místě se probudil. Dlouho přemýšlel, co mohlo by znamenati podobné vidění; když podruhé usnul, měl druhý sen o sedmi plných a sedmi prázdných klasech, o němž vypravuje nám bible. Tento druhý sen učinil na něho již slabší dojem. Připsav všechno své chorobné podražděnosti této noci, nepřikládal tomu žádného významu. Změnil však svůj náhled, když po dvě noci za sebou týž sen přesně se opakoval. Zmocnila se ho pově- rečná hrůza a zároveň přání, pochopitelné u člověka oné doby, vypátrati vůli bohů. Jeho první myšlenkou bylo, že pošle pro chrámové hadače, kteří zabývali se výhradně výkladem snů; avšak nedůvěra, kterou choval ke kněžské kastě, zradila ho z toho. Což jestli že tito lidé, kteří vůči němu neznali ničeho jiného kromě zrady, uvedou ho v omyl, vyloživše zúmyslně chybně jeho prorocký sen? Rozumí se, že připadl na myšlenku, která úplně upokojovala jeho zlobu proti nenáviděné kastě; byla to myšlenka, že jestli nedocílí příslušného vysvětlení, za to hluboce pokoří žrece, sníží jejich učenost a podryje jejich vliv na lid, jenž připisoval jim nadpřirozené vědomosti a moc. Chtěje porážku svých nepřátel — ukáže-li se jeho předpoklad správným — co nejvíce rozhlásiti, Apopi oznámil ráno, že měl neobyčejný sen, jenž velice ho tísní a přikázal svolati mudrce a hadače všech chrámů

»Nepochybuj o tom, jen když tvé nepravděpodobné proroctví se vyplní,« pravil se vzdechem truksas. Jejich rozhovor probudil Abtona z apatie a paprslek naděje ozářil bledou tvář starcovu. Povstav rychle, pravil: »Poslyš, Josefe, měl jsem také sen, jenž velice podobal se snu Nektaneby a který snad také věští mně osvobození: zdálo se mně, že nesu na hlavě tři košíky s moukou; v nejhořejším byly všechny potřeby do těsta a ptáci klovali z něho,« Josef se zakabonil a s účastenstvím podíval se na hovořícího. »Běda, tento sen neznamená mnoho dobrého, ale v každém případě ve třech dnech také tvůj osud bude rozhodnut.« »Pověz mně, co mne očekává; nejsem dítě, které bys snad polekal,« pravil ostře Abton. »Přeješ-li si toho, řeknu ti pravdu! Za tři dni budeš sťat a kromě toho farao přikáže, aby tvé tělo bylo pověšeno, aby je ptáci mohli rozklovati.« Zásobovatel vykřikl a klesl bez vědomí k zemi. Ráno, den před narozeninami Apopiho, žrecové a rádcové předložili mu své zprávy. Zamračený a po- drážděný stále proti němu se obnovujícími spiknutími, farao byl málo naladěn k udílení milostí, přece však vzal zřetel na přímluvu Namurada ve prospěch truksasa. Prine zase jednal na přímluvu Pet-Baala, jenž nechtěl, aby poprava bratrova poskvrnila jeho ženu a s druhé strany kojil se nadějí, že zachrániv Nektanebu, opanuje její srdce. Farao udělil mu milost, vzav zřetel na mládí truk- sasovo a na špatný vliv na něho se strany zásobovatele Železný kaneléř.