stvo v těto záležitosti nalézáv rozhodném odporu k hr. Khuen- Hedervárovi. Ohlásí-li uherský ministerský předseda ra- kouské vládě tyto dní své definitivní rozhodnutí, aby parlamentní projednání rakousko-uherského vyrovnání ještě v létě bylo provedeno, bude míti věc za následek, že bude musit rakouská vláda s největším urychlením přikročit k uvážení otázek, jež s parlament- ním vyřízením uherského vyrov- nání souvisí. Dr. Körber bude nucen dáti svému uherskému kollegovi určitou odpověd, je-li sto parlamentní vyřízení ra- kousko-uherského vyrovnání zabez pečiti. Ježto pak říšská rada následkem če- ské obstrukce odročena byla a rozpočtové provisorium na základě § 14. vyhlášeno býti musilo, jest zodpovědění této otázky v el m nesnadný m. V této chvíli vynořují se opět, jako toli- kráti již, návrhy na změnu či rekon- strukci ministerstva a mluví se opět, že by měli vstoupiti do ministerstva parla- mentní zástupcové různých stran. Ale všechno, co v té příčině dosud na veřej nost proniklo, jsou pouhé tendenční kombi- nace. Bylo by předčasno obírati se již nyní plány, které snad vůbec ani na veřejnost se nedostanou.

Vážný obrat je možný, ačkoli není ještě důvodů, věřiti v nějakou ukvapenou strž událostí. Avšak jisto není nic a proto hledí se s napjetím vstříc nejbližší budoucnosti. Již tato pak okolnost vysvětluje, že vynořují se na povrch nejrůznější pověsti.« Tento pro Němce do jisté míry poplašný dopis pražské »Bohemie« souhlasí, jak vidno, v pod- statě se situační úvahou dnešní vídeňské »Neue Freie Presse«. Z obou lze vyčísti jasně a určitě jenom, že věci v předlitavském Rakousku dospívají ke krisi, k nutnosti politického obratu, že však pan ar. Körber se svými kol- legy portefeuillů se držeti budou tak dlouho, jak jen bude možno, ba, že dopo- ručí, aby se místo změny soustavy, použilo i na uherské vyrovnání paragrafu čtrnáctého. To je ryze Körbrovské, avšak jest veliká otázka, bu- de-li při tak „odhodlané“ politice v Uhersku moci obstáti u nás politika byrokratické bezrad- nosti a stále passivní bilance. Jisto jest už nyní, že pan dr. Körber úkolu svého neprovedl, a že jeho režim značí jenom ztrátu tří let a proto mohou míti pravdu lidé, kteří tvrdí, že se hledá za pana dra. Körbra již nástupce.

Události v Srbsku. Z Bělehradu, 30. června. Ve schůzi skupštiny obnoven návrh, kterým se vláda vy- zývá, aby v obecní a státní správě obnovila stav, jaký byl před státním převratem Alexandrovým. Skupština se usnesla zůstaviti záležitost půjčky skupštině nové. Dnes bude skupština odročena. Mezi vězni, kterým dal král Petr milost, na- lézá se také Kresovič, hlavní svědek v processu o attentátu, podniknu- tém na Milana r. 1898. Když král Pet si prohlížel věznici a vstoupil do cely Krasevi- čovy, tento klesl na kolena a prosil o milost. Král odpověděl, že jako konstituční panovník může dáti milost jenom k návrhu ministra spravedl- nosti. Kresovič pak milost dostal a byl v neděli propuštěn. Zurnalisté ho hned vyhledali. Vyprávěl jim, že o celém atten- tátu ničeho nevěděl. Sdělil jim, jak byl naváděn, aby vypovídal, ba, že byl volán k telefonu, u kterého s ním mluvili z Niše Mila i Alexandr. Také ministra spravedlnosti Živko- viče, kterého připravil do žaláře, na kolenou prosil za odpuštění.

IV. slet Sokolstva polského ve Lvově.

Ve Lvově, 28. června. (Pův. dopis »Nár. Listů«.)

Vlak s českými Sokoly opustivší Přerov blížil se již k Lipníku, když z dáli zazněly zvuky sckolských trubek. První hodiny ranní nepřeká- žely lipnickým, aby dostavili se na nádraží a po- zdravili tímto způsobem. V Ostravě Moravské přistoupilo členstvo tamní župy a do Dětmarovic dostavili se členové slezských jednot s br. Mickou v čele; i dámy z těchto malých sokol- ských jednot, nedbajíce daleké, blátivé cesty, přišly potěšiti se aspoň pohledem na výpravu so- kolskou a obdařily ji spoustou vonného kvítí. Vlak vjel do nádraží krakovského, přepl- něného do posledního místa tamním obyvatel- stvem. Sokolstvo české opustilo na povel vlak a bbitě nastoupilo v nepřehledný šik. Z řad pol- ských vystoupil br. Turski, starosta Sokola kra- kovského a upřímnými polskými slovy uvítal če- ské hosty. Jemu odvětil nadšenou, plamennou řečí dr. Karel Pippich. Hudba zalirála „Kde domov můj?“. Jménem Sokolů velkopolských promluvil br. J. Preiss, starosta Sokola poznaňského, po jehož řeči hudba, oděná v národní kroj polský, zabrála „Jeszce Polska niezginiela“. Češi vstou- pili opět do vlaku a za směsi z „Prodané nevěsty“ a nadšeného volání „Czolem!“ hnul se vlak dále ke Lvovu. Sokol lvovský sklonil prapor, a vlak pohyboval se zvolna podél mass polského oby- vatelstva a spolků. Sluší podotknouti že na ná- draží byli vedle jmenovaných již i městská rada s p. Markusem v čele, studentstvo středoškolské ve svém stejnokroji a vedle toho i selský čili chlopský „Sokol“ z Bieňczye. V Tarnově byla hodinová zastávka k obědu. V nádražním ho- stinci byl nevídaný život, neboť dobrá polovina všeho obyvatelstva tarnovského obklopovala če- ské Sokoly. Šum a ruch ještě větší nastal, když později dojel vlak krakovský, z něhož vystoupilo přes tisíc účastníků polských.

Vrchol výjevů vítacích byl ve Lvově samém. Nadšení Polákův bylo nevídané, celý déšť květin pršel na přibylé hosty a lid nechtěl se ani hnouti z místa, takže dlouhou dobu to trvalo, než So- kolstvo české, počtem přes 500, vydralo se na ulici. Za výdatného deště ubíraly se zástupy so- kolské s deseti prapory různými směry do svých vykázaných bydlišť. O 9. hodině večerní byla již dvorana Filhar- monické společnosti lvovské vyplněna do posled- ního místa. Lože a sedadla postranní byly obsa- zeny výkvětem polských dam a dívek, vedle toho mezi Sokoly bylo asi 100 dívek oděných v ladný kroj polských „sokolic“ Uvítání zahájil starosta Ivovský dr. Mala- chowski oděný v nádherný kroj svého úřadu. Pravil: Jménem představitelstva i obyvatelstva král. stol. města Lvova vítám vás, družino sokol- ská, co nejsrdečněji v našich zdech, se srdcem radestí i lásky plným, vítám slovem, které ač pro- sté přece hluboké jest „Gcšé w dom, Bog w dom!“ Vítám především vás, pobratimci Češi Vítám vás od zlaté Prahy naším heslem: „Równi z równymi — wolni z wolnymi, a za wolnošč wasza i nasza!“ Vítaje vás Čechy i Moravany nemohu nevzpomenouti s vděčností vašeho města vaší zlaté Prahy. Pozdravují i vás, bratří Chorvaté, kteří v dete nyní krutý boj za svá práva i demovinu.

Vás pak, „ukochani braci a od Gniezna Poznania“ vítám také, ale ne jako hosty, nýbrž jako naše vlastní. Czolem druhowie!“ Pěvecký sbor Sokolů polských pěje potom „Kde domov můj?“ Pěje tak krásně a tak po če- sku, že našim Sokolům vstupují slzy do očí. Mezitím přišla i župa dolnorakouská a pol ští členové Sokola pařížského. Nyní předstoupil starosta „Svazu Sokola pol ského“ dr. Xaver Fiszer a v tomtéž smyslu vítal shromážděné jménem svazu. Sbor zapěl „Z dymem požárów Jménem Sokolstva českého promluvil dr. Pippich, jehož upřímná, vřelá, nadšená slova byla s pravou bouří potlesku přijata, zvláště Poláky. Sbor pěvců přednesl „Hej Slované!“ Dr. Scheiner s případnou řečí předal na to dru. Fiszerovi dar České obce sokolské. Za přibylé Chorvaty ujal se slova br. Bu- čar a na konec odevzdal Polákům drahocenné stuhy na prapor Sokola lvovského. Pěvci bezvadně zapěli „Lepa naša domovina. Mezi Chorvaty, kterých přibylo 20, nalézají se dr. Car, Szulce, poslanec dr. Vinkovic a náčel- níci Skarpa a Fezerinač. Na to představen shromáždění švédský pod- plukovník Balek, jenž pronesl delší pozdrav švéd- ských gymnastů jazykem francouzským Když pak objevil se na řečništi zástupce So- kelů poznaňských, nastala bouře potlesku smí- sená s projevy nadšení všech slovanských ja- zyků. Po řeči téhož skončena slavnost uvítací.

Defraudace ve svato-václavské záložně. Včera odpoledne, když nastal v záložně a její okolí úplný klid, vzkázal vyšetřující soudce rada p. Kurš, že si přeje mít vykázanou místnost za účelem provedení revise. Dále nařídil, aby členové soudní komise byli pohotově. O půl 2. hod. příjel vyšetřu- jící soudce, ale bez Drozda. Z počátku vyslovena domněnka, že monsignore přibude do záložny. Za- tím dostavili se do záložny jen bývalí úřadníci zá- ložny Hercík a Pekeländer. V přítomnosti člena soudní komise zkoumaly se různé zápisy v knihách a oba jmenovaní úřadníci podávali vysvětlení. Tato ná- vštěva v záložně trvala přes dvě hodiny. — V mi- nulých dvou dnech nebyla k výplatě předložena ani jediná knížka.

Denní zprávy. Německý názor o rovnoprávnosti. Nedá se upříti, že Němci úsilovně se namáhají, aby zachránili svou národní svéráznost, jinými slovy, aby od národů jiných co možná se líšili. Chtějí se líšiti i v názorech na věci, o nichž celý svět má jeden a týž úsudek, tak na pří- klad pohližejí zcela jinak na to, co nazýváme rovným právem. To, co v mudrosloví lidovém označeno jadrně a určitě, různými varianty sice, ale co do smyslu stejnými slovy: »Co já tobě, to ty mně«, v hlavě německé docela jinak se jeví. Je to patrno z každé afféry, jež průběhem zápasu národního a politického se udála. Vyhánějí-li němečtí domácí a němečtí továrníci české obyvatelé a české dělníky z bytů a práce, je to přípustná sebeobrana, šlápne-li se kde kterému Němci u nás v českém kraji na kuři oko, je to násilnictví. Žádáme-li, aby v české nemocnici zaměstnáni byli čeští lékaři, aby se mohli s nemocnými smluvit, je to česká zpupnost, však nechávají-li Němci, dok- toři, kryjíce se předpisy formálními, české ne- mocné bez pomoci zmírat, je to »německý smysl pro pořádek.« Čech má vůbec povinnost od Němce všechno snést, Němec naproti tomu má za každý nevlídný pohled se strany české právo žádat satisfakci. Růz- ná tato výměra práva, na niž činí Němec nároky, má původ svůj v německém názoruo vrozeném německém panství. Němec je pánem,

Čech a Slovan vůbec příslušníkem národa služeb- ného. Jakkoli Slované nikdy neznali nevolnosti, a jak dokázáno, první různosti ve stavovském rozvrstvení u Slovanů germánského jsou pů- vodu, Němci nicméně odvažují se vynášeti se svou »svobodomyslností«, aby jedním dechem v pouta — aspoň hubou, kde jinak nemohou — jímali nás Slovany. Naproti Slovanům jiné platí rovné právo, než naproti Němci. Vidíte toa zakoušíte všude. Týž názor panuje ve Vídni v kancelářích ministerských, u místodržitelství českého i moravského a na venkově každý okre- sní hejtman, neproudí-li v něm náhodou mocněji česká krev, úřaduje dle zásady, že Němec jest zroben z drahocennějšího materiálu než Slovan, zejména než Čech, a Němci že musí býti dovo- leno vše a zakázáno nic. Od tohoto názoru upustí Němec jen tehdy, když nezbytně musí. A proto jen ne na zad. Nechť srší třeba jiskry, na konec německý odpor přece jen se shroutí. — Česká zkušební komise nepovolena. Če- ský těsnopisný spolek v Brně podal žádost k mini- sterstvu vyučování, aby zařízena byla komise pro učitele těsnopisu na školách středních s vy- učovací řečí českou, která by rovně jako v Če- chách, složena byla jen z českých zkušebních komisařů. Žádost ta byla bez udání důvodů za- mítnuta.

Z Bělehradu, 29. června. (C.-B.) Obecn volby potrvají několik neděl. Jejich výsledkem a také výsledkem voleb do skupští ny. které se konati budou v září, bude dle celého stavu věcí značné sesílení strany krajně ladikální. Sociální demokraté kteří sice příliš četní nejsou, ale proto přece ja- kousi váhu mají, usnesli se, že budou podporo- vati krajní radikály. Král prohlásil, že nechce konati na volby ani nejmenšího vlivu a že sestaví novou vládu zcela dle vý sledku voleb. Ostatně čeká prý ho tolik úkolů že uznává za nutné, aby se k rozvoyi vnitřní politiky choval docela ne- stranně.

— Arcivévoda Ferdinand Karel dnes ráno buště- hradskou dráhou odjel z Prahy do Chebu. — »Tonnerovo nadání« v Praze. Úsnesením valné hromady dne 27. dubna t. r. se spolek dobrovolně rozešel. Dle § 33. stanov připadlo jeho jmění do opatrování Sboru pro vydržování Českoslovanské akademie obchodní v Praze, jenž úroků tohoto jmění upotřehí k účelům spolkovým. Dne 26. června t. r. odevzdal odstupující výbor »Tonnerova nadání« jmění spolku, jež včetně úroků do toho dne či- nilo K 7984.22 správnímu výboru Sboru, který je řádně do své správy převzal. — Sjezd mirovických rodáků a včelařská vý- stava v Mirovicích 15. a 16. srpna t. r. poskytne vče- lařům hojného poučení, účastníkům sjezdu příjemné zábavy. Pořad sjezdu: V sobotu 15. srpna: V 11 hod. dopol. schůze účastníků sjezdu ve školní budově, po- tom návštěva výstavy. V poledne společný oběd v ho-